47/2005 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 18. ledna 2005
o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování
vzdělávání v konzervatoři absolutoriem
Změna: 126/2011 Sb.
Změna: 36/2014 Sb.
Změna: 118/2017 Sb.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministerstvo") stanoví
podle § 76 a § 91 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,
vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon):
ČÁST PRVNÍ
UKONČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ VE STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZÁVĚREČNOU ZKOUŠKOU
§ 1
Závěrečná zkouška v oborech vzdělání, v nichž se dosahuje stupně středního
vzdělání
(1) Teoretická zkouška z odborných předmětů je ústní zkouškou. Pro teoretickou
zkoušku z odborných předmětů stanoví ředitel školy 20 až 30 témat, z nichž si žák
jedno téma vylosuje.
(2) Pokud tak stanoví školní vzdělávací program, lze teoretickou zkoušku
z odborných předmětů členit na dvě samostatně klasifikované zkoušky, popřípadě může
být součástí této zkoušky písemné nebo grafické řešení zadaného úkolu.
(3) Pokud se teoretická zkouška z odborných předmětů člení na dvě samostatně
klasifikované zkoušky, trvá příprava ke každé zkoušce nejméně 15 minut a každá zkouška
nejdéle 15 minut. Pokud se teoretická zkouška z odborných předmětů nečlení na dvě
samostatně klasifikované zkoušky, trvá příprava ke zkoušce nejméně 15 minut a zkouška
nejdéle 15 minut. Je-li součástí tématu písemné nebo grafické řešení úkolu, může
předseda zkušební komise prodloužit dobu přípravy až o dalších 15 minut.
(4) Praktickou zkoušku z odborných předmětů koná žák před teoretickou zkouškou
z odborných předmětů. Pro praktickou zkoušku z odborných předmětů stanoví ředitel
školy 3 až 5 témat, z nichž se pro skupinu žáků stanovenou ředitelem školy jedno
téma vylosuje. Zkouška trvá nejdéle 240 minut.
(5) Závěrečná zkouška se koná v červnu v termínech stanovených ředitelem
školy.
§ 2
Závěrečná zkouška v oborech vzdělání, v nichž se dosahuje stupně středního
vzdělání s výučním listem
(1) Jednotlivé samostatně klasifikované zkoušky závěrečné zkoušky se konají
v pořadí: písemná zkouška, praktická zkouška z odborného výcviku a ústní zkouška.
Ze závažných organizačních důvodů může ředitel školy stanovit pořadí zkoušek odlišně.
(2) Písemná zkouška trvá nejdéle 240 minut.
(3) Počet témat praktické zkoušky stanoví ředitel školy. Pokud ředitel školy
stanoví více než jedno téma, žák si jedno téma vylosuje. Praktickou zkoušku koná
žák nejdéle 3 dny; u oborů vzdělání skupiny 82 Umění, užité umění trvá praktická
zkouška 2 až 4 týdny. V jednom dni trvá praktická zkouška nejvýše 7 hodin.
(4) Pro ústní zkoušku stanoví ředitel školy 25 až 30 témat zahrnujících současně
oblast odborné způsobilosti a profesního uplatnění žáka, z nichž si žák jedno téma
vylosuje. Příprava k ústní zkoušce trvá nejméně 15 minut a zkouška trvá nejdéle 15
minut. Je-li součástí tématu grafické nebo písemné řešení, může předseda zkušební
komise prodloužit dobu přípravy až o dalších 15 minut.
(5) Závěrečná zkouška se koná v červnu v termínech stanovených ředitelem
školy. V oborech vzdělání, kde praktická zkouška trvá 2 až 4 týdny, může ředitel
školy stanovit termín závěrečné zkoušky od 20. května. Termín praktické zkoušky před
20. květnem může ředitel školy stanovit po dohodě s ministerstvem. Ředitel školy
může stanovit jiný termín závěrečné zkoušky v případě ukončování vzdělávání v rámci
rekvalifikace podle zvláštního právního předpisu.1)
§ 3
Zkušební komise
(1) Zkušební komise2) má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda,
místopředseda a třídní učitel zkoušených žáků.
(2) Dalšími členy komise jsou
a) pro závěrečnou zkoušku podle § 1 učitel odborných předmětů3) a přísedící,
b) pro závěrečnou zkoušku podle § 2 učitel odborného výcviku,3) učitel
odborných předmětů3) a odborník z praxe.
(3) Přísedícím se rozumí pedagogický pracovník vyučující týž nebo příbuzný
předmět.
(4) Odborníkem z praxe se rozumí ten, kdo vykonává činnost související s
daným nebo příbuzným oborem vzdělání, v němž se závěrečná zkouška koná.
(5) Místopředsedu a další členy zkušební komise jmenuje ředitel školy do
15. března příslušného školního roku.
(6) Místopředsedou zkušební komise je jmenován pedagogický pracovník střední
školy, ve které se zkoušky konají, který vykonával přímou pedagogickou činnost nejméně
5 let.
(7) Učitele odborného výcviku, který není zaměstnancem právnické osoby, která
vykonává činnost školy, ve které se zkoušky konají, jmenuje ředitel školy po projednání
s jeho zaměstnavatelem.
(8) V případě, že člen zkušební komise nemůže z vážných důvodů dlouhodobě
vykonávat svou funkci, orgán, který ho jmenoval, jej odvolá a jmenuje nového člena
komise. Při krátkodobé nepřítomnosti předsedy zkušební komise při závěrečné zkoušce
jej zastupuje místopředseda.
§ 4
Klasifikace a hodnocení závěrečné zkoušky
(1) Klasifikace jednotlivých zkoušek závěrečné zkoušky se provádí podle
následující stupnice prospěchu:
a) 1 - výborný,
b) 2 - chvalitebný,
c) 3 - dobrý,
d) 4 - dostatečný,
e) 5 - nedostatečný.
(2) V případě, že organizace a délka písemné nebo praktické zkoušky vylučuje
stálou přítomnost zkušební komise při zkoušce, navrhuje klasifikaci této zkoušky
zkušební komisi ten člen komise, který byl zkoušce přítomen.
(3) Do celkového hodnocení závěrečné zkoušky se započítává klasifikace všech
zkoušek závěrečné zkoušky.
(4) Celkové hodnocení žáka u závěrečné zkoušky provádí zkušební komise
podle této stupnice:
a) prospěl(a) s vyznamenáním, jestliže celkový průměr klasifikace žáka
u závěrečné zkoušky není vyšší než 1,5,
b) prospěl(a), jestliže žák nemá z žádné zkoušky závěrečné zkoušky stupeň
prospěchu 5 - nedostatečný,
c) neprospěl(a), jestliže žák má z některé zkoušky závěrečné zkoušky
stupeň prospěchu 5 - nedostatečný.
(5) Hodnocení písemné zkoušky a praktické zkoušky se žákům oznámí nejpozději
1 týden před zahájením ústní zkoušky, s výjimkou případů podle § 2 odst. 1 věty druhé.
Celkové hodnocení závěrečné zkoušky včetně hodnocení jednotlivých zkoušek oznámí
žákovi předseda zkušební komise v den, ve kterém žák tuto zkoušku ukončil.
§ 5
Opravné zkoušky a náhradní zkoušky
(1) Termíny opravných zkoušek4) stanoví ředitel školy, termíny náhradních
zkoušek4) stanoví zkušební komise, a to v září, v prosinci a v termínu podle § 1
odst. 5 a § 2 odst. 5. Termíny zveřejní ředitel školy nejméně 2 měsíce před konáním
zkoušek na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
V případě, že zkušební komise uzná důvody nepřítomnosti žáka7), může po dohodě se
žákem stanovit termín náhradní zkoušky do 30. června příslušného školního roku.
(2) Uchazeč oznámí řediteli školy písemně, ve kterém termínu podle odstavce
1 chce opravnou zkoušku nebo náhradní zkoušku konat. Oznámení musí být doručeno řediteli
školy nejpozději 1 měsíc před konáním zkoušky. Věty první a druhá se nepoužijí, je-li
termín náhradní zkoušky po dohodě se žákem stanoven do 30. června příslušného školního
roku.
(3) Žáci, kteří nekonali závěrečnou zkoušku v termínu podle § 1 odst. 5 a
§ 2 odst. 5 z důvodu neukončení posledního ročníku vzdělávání a kteří ukončí poslední
ročník vzdělávání nejpozději do 31. srpna příslušného školního roku, konají závěrečnou
zkoušku v měsíci září následujícího školního roku v termínu stanoveném zkušební komisí.
§ 6
Další podmínky konání závěrečné zkoušky
(1) Předměty nebo jiné ucelené části učiva, z nichž se koná závěrečná zkouška,
jsou stanoveny v rámcovém a školním vzdělávacím programu.
(2) Zkoušky se konají ve škole, kde se žáci vzdělávali. Praktická zkouška
se může konat i na pracovištích jiných osob, kde se koná praktické vyučování na základě
dohody uzavřené mezi právnickou osobou, která vykonává činnost školy, a touto osobou.
(3) Při jednotlivých zkouškách mohou žáci užívat pomůcky, které jsou stanoveny
v zadání tématu práce.
(4) Při ústní zkoušce nelze v jednom dni losovat u jedné zkušební komise
dvakrát stejné téma.
(5) Pro účel praktické zkoušky se za jednu hodinu považuje doba 60 minut.
(6) Ředitel školy může žákovi, který již dříve získal střední vzdělání nebo
střední vzdělání s výučním listem, uznat jednotlivou zkoušku úspěšně vykonané závěrečné
zkoušky, pokud svým obsahem odpovídá zkoušce, kterou by měl žák konat.
(7) Žákům, kteří úspěšně vykonali závěrečnou zkoušku, vydá škola nejpozději
do 7 dnů od závěrečné porady zkušební komise vysvědčení o závěrečné zkoušce nebo
vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list.
ČÁST DRUHÁ
UKONČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V KONZERVATOŘI ABSOLUTORIEM
§ 7
Absolutorium v konzervatoři
(1) Obhajoba absolventské práce, teoretická zkouška z odborných předmětů,
zkouška z cizího jazyka nebo zkouška z umělecko-pedagogické přípravy5) se koná v
termínech stanovených ředitelem školy v období od 1. do 30. června; v případě, že
žáci konají ve stejném ročníku také maturitní zkoušku, v období od 1. června do 31.
července.
(2) Téma absolventského výkonu a téma absolventské práce stanoví žákovi ředitel
školy nejpozději 6 měsíců před zahájením konání absolutoria v konzervatoři. Absolventskou
práci předá žák ve 3 vyhotoveních nejpozději 1 měsíc před stanoveným termínem obhajoby
vedoucímu absolventské práce.
(3) Absolventský výkon může být individuální nebo skupinový. Absolventský
výkon může mít podobu veřejného vystoupení. Absolventský výkon se může konat nejdříve
od 10. února příslušného školního roku. V den absolventského výkonu se žák neúčastní
vyučování.
(4) Pro teoretickou zkoušku z odborných předmětů, zkoušku z umělecko-pedagogické
přípravy a zkoušku z cizího jazyka se stanoví 25 až 30 témat, z nichž si žák jedno
téma vylosuje.
(5) Příprava ke každé zkoušce (obhajobě absolventské práce, teoretické zkoušce
z odborných předmětů, zkoušce z cizího jazyka nebo zkoušce z umělecko-pedagogické
přípravy) trvá nejméně 20 minut. Obhajoba absolventské práce, teoretická zkouška
z odborných předmětů nebo zkouška z umělecko-pedagogické přípravy trvá nejdéle 30
minut, zkouška z cizího jazyka trvá nejdéle 15 minut.
(6) Vzdělává-li se žák v rámci jednoho oboru vzdělání současně ve dvou hlavních
oborech, může konat zkoušku z absolventského výkonu, popřípadě z umělecko-pedagogické
přípravy, z obou těchto hlavních oborů.
§ 8
Zkušební komise pro absolutorium v konzervatoři
(1) Zkušební komise6) má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda
a místopředseda. Dalšími členy jsou učitel příslušného předmětu, vedoucí absolventské
práce, vedoucí absolventského výkonu, oponent a přísedící.
(2) Předsedu zkušební komise jmenuje krajský úřad nejpozději do 5. února
příslušného školního roku, členy zkušební komise jmenuje ředitel školy nejpozději
do 5. února příslušného školního roku. Jmenování se vztahuje i na náhradní zkoušky
a opravné zkoušky.
(3) V případě, že člen zkušební komise nemůže z vážných důvodů dlouhodobě
vykonávat svou funkci, orgán, který ho jmenoval, jej odvolá a jmenuje nového člena
komise. V případě krátkodobé nepřítomnosti předsedy zkušební komise při absolutoriu
v konzervatoři jej zastupuje místopředseda.
§ 9
Klasifikace a hodnocení absolutoria v konzervatoři
(1) Klasifikace jednotlivých částí absolutoria v konzervatoři se provádí
podle následující stupnice prospěchu:
a) 1 - výborně,
b) 2 - velmi dobře,
c) 3 - dobře,
d) 4 - nevyhověl.
(2) Klasifikaci žáka z jednotlivých zkoušek navrhují jednotliví zkoušející,
u absolventského výkonu vedoucí absolventského výkonu, u absolventské práce vedoucí
absolventské práce. Vedoucí absolventské práce navrhuje klasifikaci na základě písemně
zpracovaného oponentního posudku a průběhu obhajoby absolventské práce.
(3) Do celkového hodnocení absolutoria v konzervatoři se započítává klasifikace
ze všech částí absolutoria v konzervatoři. Celkové hodnocení absolutoria v konzervatoři
provádí zkušební komise podle této stupnice:
a) prospěl(a) s vyznamenáním, jestliže celkový průměr klasifikace žáka
u absolutoria v konzervatoři není vyšší než 1,5, absolventský výkon je klasifikován
stupněm 1 - výborně a žák nemá v klasifikaci podle odstavce 1 stupeň prospěchu horší
než 2 - velmi dobře,
b) prospěl(a), jestliže celkový průměr klasifikace žáka u absolutoria
v konzervatoři je vyšší než 1,5 a žák nemá v žádné části absolutoria klasifikaci
podle odstavce 1 stupeň prospěchu 4 - nevyhověl,
c) neprospěl(a), jestliže žák má v některé části absolutoria klasifikaci
podle odstavce 1 stupeň prospěchu 4 - nevyhověl.
(4) Hodnocení jednotlivých zkoušek se oznámí žákovi v den, ve kterém tyto
zkoušky konal. Celkové hodnocení absolutoria oznámí žákovi předseda zkušební komise
v den, ve kterém žák absolutorium v konzervatoři ukončil.
§ 10
Další podmínky konání absolutoria v konzervatoři
(1) Předměty nebo jiné ucelené části učiva, z nichž ředitel školy stanoví
témata pro absolutorium, jsou stanoveny ve školním vzdělávacím programu.
(2) Ústní zkoušky a obhajoba absolventské práce se konají ve škole, kde se
žáci vzdělávali.
(3) Při ústní zkoušce nelze v jednom dni losovat dvakrát stejné téma.
(4) Žáci mohou konat zkoušku z toho cizího jazyka, který se ve škole vyučuje.
(5) Ředitel školy může žákovi, který již dříve získal vyšší odborné vzdělání
v konzervatoři, uznat jednotlivou zkoušku absolutoria, pokud svým obsahem odpovídá
zkoušce, kterou by měl žák konat.
(6) Žákům, kteří úspěšně vykonali absolutorium v konzervatoři, vydá škola
nejpozději do 7 dnů od jeho vykonání vysvědčení o absolutoriu v konzervatoři a diplom
absolventa konzervatoře s příslušným označením absolventa konzervatoře.
ČÁST TŘETÍ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 10a
Odměňování předsedů zkušebních komisí pro závěrečné zkoušky a předsedů zkušebních
komisí pro absolutorium v konzervatoři
Předsedovi zkušební komise pro závěrečné zkoušky a předsedovi zkušební komise
pro absolutorium v konzervatoři náleží odměna ve výši 130 Kč za každou započatou
hodinu výkonu činnosti předsedy. Počet hodin výkonu činnosti vykáže předseda řediteli
školy. Odměna je splatná v pravidelných termínech výplaty mzdy nebo platu pro zaměstnance
v pracovním poměru.
Ministryně:
JUDr. Buzková v. r.
1) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
2) § 74 odst. 6 až 10 školského zákona.
3) § 9 a 10 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých
zákonů.
4) § 75 odst. 2 školského zákona.
5) § 90 odst. 2 školského zákona.
6) § 90 odst. 5 školského zákona.
7) § 75 odst. 2 školského zákona.