38/2004 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí)

(2) Zprostředkovatel může provozovat zprostředkovatelskou činnost pouze v postavení, v jakém byl registrován.

(1) Vázaný pojišťovací zprostředkovatel vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven, neinkasuje pojistné a nevyplácí plnění z pojistných nebo zajišťovacích smluv. V případě nabídky pojistných produktů více pojišťoven nesmí být tyto produkty vzájemně konkurenční.

(2) Vázaný pojišťovací zprostředkovatel je ve své činnosti vázán písemnou smlouvou s pojišťovnou, jejímž jménem a na jejíž účet jedná, a jejími pokyny. Pojišťovna, jejíž pojistný produkt vázaný pojišťovací zprostředkovatel nabízí, odpovídá za škodu jím způsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví.

(3) Za vázaného pojišťovacího zprostředkovatele se považuje i osoba, která vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví za podmínek podle odstavce 1, pokud je v rámci této činnosti nabízeno pojištění, které je doplňkovou službou pojišťovacím zprostředkovatelem dodávaného zboží nebo poskytované služby.

(4) Vázaný pojišťovací zprostředkovatel musí být zapsán do registru, splňovat podmínky důvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti.

(1) Podřízený pojišťovací zprostředkovatel spolupracuje s pojišťovacím agentem nebo výhradním pojišťovacím agentem nebo pojišťovacím makléřem na základě písemné smlouvy, neinkasuje pojistné a nezprostředkovává plnění z pojistných nebo zajišťovacích smluv. Ve své činnosti je vázán pokyny pojišťovacího zprostředkovatele, jehož jménem a na jehož účet jedná. Podřízený pojišťovací zprostředkovatel je odměňován pojišťovacím zprostředkovatelem, jehož jménem a na jehož účet jedná.

(2) Podřízený pojišťovací zprostředkovatel musí být zapsán do registru, splňovat podmínky důvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti.

(3) Pojišťovací zprostředkovatel, jehož jménem a na jehož účet jedná podřízený pojišťovací zprostředkovatel, odpovídá za škodu jím způsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví.

(1) Výhradní pojišťovací agent vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na základě písemné smlouvy jménem a na účet jedné pojišťovny.

(2) Výhradní pojišťovací agent je ve své činnosti vázán vnitřními předpisy pojišťovny, jejímž jménem a na jejíž účet jedná; bylo-li tak dohodnuto, je oprávněn vybírat pojistné nebo zprostředkovávat plnění z pojistných smluv. Pojišťovací agent je odměňován pojišťovnou, jejímž jménem a na jejíž účet jedná.

(3) Výhradní pojišťovací agent musí být zapsán do registru, splňovat podmínky důvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. Osoba zapsaná do registru jako výhradní pojišťovací agent a současně jako vázaný pojišťovací zprostředkovatel, podřízený pojišťovací zprostředkovatel, pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř může zprostředkovávat uzavírání pojistných smluv spadajících do pojistných odvětví, která jsou předmětem smlouvy podle odstavce 1, pouze jako výhradní pojišťovací agent.

(4) Pojišťovna, jejímž jménem a na jejíž účet výhradní pojišťovací agent jedná, odpovídá za škody způsobené touto jeho činností.

(6) Pro činnost výhradního pojišťovacího agenta jinak platí obdobná úprava týkající se vázaného pojišťovacího zprostředkovatele stanovená v tomto zákoně a ve zvláštních právních předpisech.

(1) Pojišťovací agent vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na základě písemné smlouvy, jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven. V případě nabídky pojistných produktů více pojišťoven mohou být tyto produkty vzájemně konkurenční.

(2) Pojišťovací agent je ve své činnosti vázán vnitřními předpisy pojišťovny, jejímž jménem a na jejíž účet jedná, bylo-li tak dohodnuto, je oprávněn přijímat pojistné nebo zprostředkovávat plnění z pojistných smluv. Pojišťovací agent je odměňován pojišťovnou, jejímž jménem a na jejíž účet jedná.

(3) Pojišťovací agent musí být zapsán do registru, splňovat podmínky důvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro střední kvalifikační stupeň odborné způsobilosti.

(4) Pojišťovací agent musí být po celou dobu výkonu činnosti pojišťovacího zprostředkovatele pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti účinnou na celém území Evropského hospodářského prostoru, s limitem pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 200 000 eur na každou pojistnou událost, v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 700 000 eur, pokud se pojišťovna, jejímž jménem a na jejíž účet pojišťovací agent jedná, písemně nezavázala převzít odpovědnost za škody způsobené touto jeho činností.

(1) Pojišťovací makléř je ve své činnosti vázán obsahem smlouvy uzavřené se zájemcem o pojištění nebo zajištění (dále jen "klient").

(2) V závislosti na obsahu smlouvy s klientem pojišťovací makléř zpracovává komplexní analýzy pojistných rizik, návrhy pojistných nebo zajistných programů, poskytuje konzultační a poradenskou činnost, provádí správu uzavřených pojistných nebo zajišťovacích smluv, sleduje lhůty k jejich revizi, spolupracuje při likvidaci pojistných událostí.

(3) Pojišťovací makléř musí být zapsán do registru, splňovat podmínky důvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro vyšší kvalifikační stupeň odborné způsobilosti.

(4) Pojišťovací makléř je odměňován pojišťovnou nebo zajišťovnou, nebylo-li s příslušnou pojišťovnou a pojistníkem dohodnuto jinak.

(5) Pojišťovací makléř musí být po celou dobu výkonu činnosti pojišťovacího zprostředkovatele pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti účinnou na celém území Evropského hospodářského prostoru, s limitem pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 200 000 eur na každou pojistnou událost, v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 700 000 eur.

(1) Pojišťovací zprostředkovatel s domovským členským státem jiným, než je Česká republika, může na území České republiky provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví v rozsahu, v jakém je tuto činnost oprávněn provozovat v domovském členském státě, a to po splnění informačních povinností podle § 14 odst. 3 až 5.

(2) Pojišťovací zprostředkovatel podle odstavce 1 může zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví provozovat na území České republiky na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.

(1) Samostatný likvidátor pojistných událostí provádí na základě smlouvy uzavřené s pojišťovnou, jejím jménem a na její účet, šetření nutné ke zjištění rozsahu její povinnosti plnit ze sjednaného pojištění.

(3) Samostatný likvidátor pojistných událostí musí být zapsán do registru, splňovat podmínky důvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti.

(4) Samostatný likvidátor pojistných událostí musí být po celou dobu výkonu své činnosti pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti s limitem pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 500 000 eur na každou pojistnou událost, v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 000 000 eur.

(1) Je-li pojišťovací zprostředkovatel nebo samostatný likvidátor pojistných událostí právnickou osobou se sídlem na území České republiky, musí tato osoba jmenovat svého odpovědného zástupce; to neplatí, jde-li o vázaného nebo podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele. Odpovědný zástupce je fyzickou osobou, která odpovídá za dodržování právních předpisů se vztahem k provozované činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí. Odpovědný zástupce musí být v obchodním vedení⁵⁾ právnické osoby, která ho ustanovila do funkce odpovědného zástupce. Funkci odpovědného zástupce lze vykonávat pouze pro jednu právnickou osobu.

(2) Zjistí-li odpovědný zástupce nedostatky v činnosti právnické osoby, kterou byl jmenován do své funkce, je povinen navrhnout bezodkladně opatření k nápravě a tuto skutečnost oznámit České národní bance.

(3) Odpovědný zástupce musí splňovat podmínky důvěryhodnosti a odborné způsobilosti stanovené tímto zákonem v závislosti na charakteru provozované činnosti. Odpovědný zástupce musí mít bydliště na území České republiky.

(4) Je-li pojišťovací zprostředkovatel se sídlem v třetím státě nebo samostatný likvidátor pojistných událostí právnickou osobou, plní povinnosti odpovědného zástupce vedoucí organizační složky podniku umístěné na území České republiky. Právnická osoba je povinna jmenovat jako vedoucího této organizační složky fyzickou osobu, která splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce.

(5) Přestane-li odpovědný zástupce vykonávat svoji funkci nebo přestane-li splňovat podmínky stanovené mu tímto zákonem, musí pojišťovací zprostředkovatel nebo samostatný likvidátor pojistných událostí nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy odpovědný zástupce přestal vykonávat svoji funkci nebo přestal splňovat podmínky stanovené mu tímto zákonem, ustanovit nového odpovědného zástupce.

(1) Zřizuje se , který vede Česká národní banka. Registr se člení podle odstavců 2 a 4. Osoby se do registru zapisují podle registračních čísel, jejich tvar a obsah stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(5) Registr je veřejně přístupný. Každý má právo do něj nahlížet a pořizovat si z něj výpisy, opisy a kopie.

(6) Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do registru, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.

(7) Česká národní banka zveřejňuje formou úředních sdělení seznamy registrovaných pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí ve Věstníku České národní banky (dále jen "Věstník"). Tuto povinnost lze splnit uveřejněním způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tyto seznamy Česká národní banka aktualizuje nejméně jednou za 2 týdny.

(1) O zápisu pojišťovacího zprostředkovatele s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky nebo na území třetího státu do registru rozhoduje Česká národní banka na základě písemné žádosti.

(6) V případě vázaného pojišťovacího zprostředkovatele se doklady podle odstavce 3 písm. a) a d) a podle odstavce 5 písm. a) a d) nahrazují písemným prohlášením pojišťovny, pro kterou má být vázaný pojišťovací zprostředkovatel činný, o tom, že žadatel splňuje zákonem stanovené podmínky odborné způsobilosti a že pojišťovna nese plnou odpovědnost za jeho činnost provozovanou v její prospěch. To platí i v případě prokazování pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozováním činnosti pojišťovacího agenta. V případě podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele se doklady podle odstavce 3 písm. a) a d) a podle odstavce 5 písm. a) a d) nahrazují písemným prohlášením pojišťovacího agenta nebo pojišťovacího makléře, pro kterého má být podřízený pojišťovací zprostředkovatel činný, o tom, že žadatel splňuje zákonem stanovené podmínky odborné způsobilosti a že pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř nese plnou odpovědnost za tuto jeho činnost jako podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele.

(7) Žádost o zápis do registru fyzické nebo právnické osoby s bydlištěm nebo sídlem na území třetího státu, která hodlá provozovat na území České republiky zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, se řídí ustanoveními odstavců 2 až 6. K žádosti musí být přiloženo potvrzení o bydlišti žadatele o zápis do registru na území České republiky; jedná-li se o právnickou osobu, potvrzení o bydlišti na území České republiky vedoucího organizační složky podniku této osoby.

(8) Změnu údajů zapisovaných do registru, včetně prohlášení a zrušení konkursu, rozhodnutí o úpadku nebo vstupu do likvidace, je pojišťovací zprostředkovatel povinen bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance, jakmile se o této změně dozvěděl.

(9) Podání žádosti o zápis do registru podléhá správnímu poplatku.

(1) Pojišťovací zprostředkovatel s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky je povinen před zahájením své činnosti na území jiného členského státu informovat o tomto záměru Českou národní banku. Česká národní banka ve lhůtě do 1 měsíce ode dne, kdy informaci obdržela, sdělí příslušnému orgánu dohledu hostitelského členského státu tento záměr pojišťovacího zprostředkovatele včetně identifikačních údajů pojišťovacího zprostředkovatele. Současně Česká národní banka informuje pojišťovacího zprostředkovatele o tomto sdělení příslušnému orgánu dohledu hostitelského členského státu.

(2) Pojišťovací zprostředkovatel s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky může zahájit svoji činnost na území jiného členského státu uplynutím 1 měsíce ode dne, kdy byl informován Českou národní bankou o splnění informační povinnosti podle odstavce 1, nebo dnem, kdy tuto informaci obdržel, jedná-li se o hostitelský členský stát, jehož příslušný orgán dohledu oznámil České národní bance, že nemá zájem o poskytování informací podle odstavce 1.

(3) Pojišťovací zprostředkovatel s domovským členským státem jiným, než je Česká republika, který hodlá zahájit svoji činnost na území České republiky, informuje o tomto záměru příslušný orgán dohledu svého domovského členského státu.

(4) Česká národní banka sdělí pojišťovacímu zprostředkovateli podle odstavce 3 obecné podmínky provozování jeho činnosti v České republice a zapíše ho do registru ve lhůtě do 1 měsíce ode dne obdržení identifikačních údajů a potvrzení příslušného orgánu dohledu o jeho zápisu do registru vedeného v jeho domovském členském státě.

(5) Pojišťovací zprostředkovatel podle odstavce 3 je oprávněn zahájit svoji činnost na území České republiky po uplynutí 1 měsíce ode dne, kdy byl informován příslušným orgánem dohledu svého domovského členského státu o tom, že byla splněna informační povinnost vůči České národní bance.

(1) O zápisu samostatného likvidátora pojistných událostí rozhoduje Česká národní banka na základě žádosti.

(6) K žádosti o zápis do registru fyzické nebo právnické osoby s bydlištěm nebo sídlem mimo území České republiky, která hodlá provozovat na území České republiky činnost samostatného likvidátora pojistných událostí, musí být přiložen doklad o povolení k dlouhodobému pobytu nebo o povolení k trvalému pobytu⁶⁾ žadatele o zápis do registru na území České republiky; jedná-li se o právnickou osobu, vedoucího organizační složky podniku této osoby.

(7) Odstavec 6 se nevztahuje na občany jiného členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a Švýcarské konfederace.

(8) Změnu údajů zapisovaných do registru, včetně prohlášení a zrušení konkursu, rozhodnutí o úpadku nebo vstupu do likvidace, je samostatný likvidátor pojistných událostí povinen bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance, jakmile se o této změně dozvěděl.

(9) Podání žádosti o zápis do registru podléhá správnímu poplatku.

(1) Před provedením zápisu do registru Česká národní banka zjišťuje, zda jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro zápis žadatele do registru. Je-li podaná žádost neúplná, vyzve Česká národní banka žadatele k jejímu doplnění a současně určí lhůtu pro doplnění žádosti, která musí být nejméně 15 dnů.

(2) Česká národní banka žádosti vyhoví, pokud jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem, a to ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy byla žádost nebo žádost doplněná podle odstavce 1 doručena České národní bance. O zápisu do registru vydá Česká národní banka registrované osobě osvědčení, které musí obsahovat identifikační údaje, číslo, pod kterým byla osoba zaregistrována, označení registru a uvedení adresy, kde lze ověřit její zápis do registru. Náležitosti osvědčení o zápisu do registru stanoví Česká národní banka vyhláškou. Oprávnění k výkonu činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.

(3) Není-li splněna některá z podmínek stanovených tímto zákonem pro zápis žadatele do registru nebo jestliže žadatel nedoplnil podanou žádost ve stanovené lhůtě, Česká národní banka ve lhůtě podle odstavce 2 žádost svým rozhodnutím ve správním řízení zamítne.

(4) Změny údajů vedených v registru je Česká národní banka povinna provést do 5 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděla, pokud změna není důvodem ke zrušení zápisu v registru.

(5) Zápis pojišťovacího zprostředkovatele s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky do registru opravňuje tuto osobu za podmínek stanovených v § 14 odst. 1 a 2 k provozování zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví na území všech členských států.

(2) Zápis v registru zaniká smrtí fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby.

(3) Registrovaná osoba je povinna odevzdat České národní bance osvědčení o zápisu do registru neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o zrušení zápisu v registru.

(4) Česká národní banka informuje vhodným způsobem veřejnost o zrušení zápisu v registru, a to bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byl zápis v registru zrušen. Pravomocné rozhodnutí o zrušení zápisu v registru současně zveřejní ve Věstníku. Pokud byl zrušen zápis v registru osoby s bydlištěm nebo sídlem v České republice, jejíž rozsah územní činnosti přesahoval hranice České republiky, informuje Česká národní banka o zrušení zápisu v registru i příslušné orgány dohledu ostatních členských států nebo příslušné orgány dohledu třetích států, kde byla činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí vykonávána.

(1) Pojišťovací zprostředkovatel, samostatný likvidátor pojistných událostí a odpovědný zástupce jsou povinni prokázat odbornou způsobilost, kterou se rozumí získání všeobecných a odborných znalostí nezbytných pro výkon jeho činnosti.

(2) Všeobecné znalosti se prokazují dokladem o dokončení střední školy. Odborné znalosti se prokazují dokladem o absolvování odborného studia na střední nebo vysoké škole nebo složením odborné zkoušky. Odborným studiem se pro účely odborné způsobilosti rozumí středoškolské nebo vysokoškolské studium, zaměřené na problematiku pojišťovnictví, finančních služeb a s tím souvisejících oblastí. Odbornou praxí se pro účely odborné způsobilosti rozumí činnost v pojišťovně nebo zajišťovně související s uzavíráním pojistných smluv nebo v oblasti zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví.

(3) V případě vázaného pojišťovacího zprostředkovatele, podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, výhradního pojišťovacího agenta a samostatného likvidátora pojistných událostí lze odbornou zkoušku vykonat v instituci, která je oprávněna poskytovat vzdělávací programy zaměřené na dosažení odborné způsobilosti a je uvedena v seznamu České národní banky a uveřejňovaném způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pojišťovna tuto činnost může vykonávat jako činnost související s pojišťovací činností za podmínek stanovených zvláštním právním přepisem⁷⁾.

(4) V případě pojišťovacího agenta a pojišťovacího makléře lze odbornou zkoušku vykonat pouze před zkušební komisí, která je složena nejméně ze 3 členů jmenovaných bankovní radou České národní banky (dále jen "bankovní rada"). Členem zkušební komise může být pouze osoba plně způsobilá k právním úkonům, která má odpovídající odborné znalosti a praktické zkušenosti z oblasti pojišťovnictví. Z členů zkušební komise jmenuje bankovní rada předsedu zkušební komise. Zřídí-li bankovní rada dvě nebo více zkušebních komisí, je povinna současně vymezit i jejich teritoriální působnost.

(5) Požadavky odborné způsobilosti se nevztahují na pojišťovací zprostředkovatele s domovským členským státem jiným, než je Česká republika.

(6) Osoba s odbornou způsobilostí na úrovni základního kvalifikačního stupně odborné způsobilosti, která hodlá provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, musí prokázat všeobecné znalosti, znalosti v rozsahu odborného minima stanoveného pro základní stupeň odborné způsobilosti, znalosti pojistných produktů, jejichž zprostředkování nabízí, a schopnost řádně tyto produkty klientovi vysvětlit nebo, která hodlá provozovat činnost samostatného likvidátora pojistných událostí, musí prokázat všeobecné znalosti, znalosti postupů likvidace pojistných událostí a schopnost určit výši pojistného plnění v závislosti na obsahu pojistné smlouvy.

(7) Osoba s odbornou způsobilostí na úrovni středního kvalifikačního stupně odborné způsobilosti musí prokázat všeobecné znalosti, znalosti v rozsahu odborného minima stanoveného pro střední stupeň odborné způsobilosti, nejméně dvouletou odbornou praxi, znalosti pojistných produktů, jejichž zprostředkování nabízí, schopnost řádně tyto produkty klientovi vysvětlit, provést analýzu konkurenčních produktů pojišťoven, jejichž jménem je oprávněna jednat, a nabídnout klientovi pojistný produkt nejlépe vyhovující jeho potřebám.

(8) Osoba s odbornou způsobilostí na úrovni vyššího kvalifikačního stupně odborné způsobilosti musí prokázat všeobecné znalosti, znalosti v rozsahu odborného minima stanoveného pro vyšší stupeň odborné způsobilosti, nejméně čtyřletou odbornou praxi, znalosti pojistných a zajišťovacích produktů nabízených na pojistném trhu z oblasti, která je předmětem jeho činnosti, schopnost provést analýzu konkurenčních produktů a nabídnout klientovi pojistný nebo zajišťovací produkt nejlépe vyhovující jeho potřebám a řádně tento produkt klientovi vysvětlit.

(9) Osoba, která je podle tohoto zákona povinna prokázat svoji odbornou způsobilost ukončeným odborným studiem nebo odbornou zkouškou, je povinna si průběžně doplňovat svoje odborné znalosti. Za tím účelem je tato osoba povinna absolvovat doškolovací kurs, a to nejpozději do 6 měsíců po uplynutí každých pěti let od registrace. Doškolovací kurs tato osoba absolvuje v pojišťovně nebo v instituci uvedené v odstavci 3. Doškolovací kurs směřuje k tomu, aby odborné znalosti byly úplné a aktuální.

(3) Nastanou-li skutečnosti mající za následek ztrátu důvěryhodnosti, je fyzická osoba povinna tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance a nesmí vykonávat činnost. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře, jestliže byla činnost vykonávána do zrušení registrace.

(2) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou právnickou osobu považuje rovněž právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, jestliže insolvenční soud zrušil konkurs jinak než usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, nebo soud zamítl insolvenční návrh proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení.

(3) Právnická osoba ztratí důvěryhodnost podle tohoto zákona okamžikem, kdy nebude splňovat kteroukoliv podmínku její důvěryhodnosti. Ztrátu důvěryhodnosti je právnická osoba povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance a nesmí vykonávat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví nebo činnost samostatného likvidátora pojistných událostí. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře, jestliže byla činnost vykonávána do zrušení registrace.

(4) Jedná-li se o právnickou osobu se sídlem na území jiného státu než České republiky, je dokladem o splnění podmínek důvěryhodnosti potvrzení příslušného orgánu dohledu země sídla právnické osoby.

(1) Osoba provozující zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví nebo činnost samostatného likvidátora pojistných událostí je povinna tuto svoji činnost vykonávat s odbornou péčí, chránit zájmy spotřebitele, zejména nesmí uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné nebo dvojsmyslné údaje a informace, anebo zamlčet údaje o charakteru a vlastnostech poskytovaných služeb. Na požádání je povinna předložit klientovi, pojišťovně nebo zajišťovně osvědčení o svém zápisu do registru podle tohoto zákona. Na žádost klienta je povinna mu sdělit způsoby svého odměňování. V souvislosti se svojí činností pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí nesmí klientovi poskytovat neoprávněné výhody finanční, materiální či nemateriální povahy.

(2) Osoba provozující zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na území České republiky prostřednictvím systému umožňujícího dálkový přístup je povinna zabezpečit veřejnou dostupnost údajů o svém zápisu v registru, zejména číslo, pod kterým byla podle tohoto zákona zapsána v registru, rozsah zprostředkovatelské činnosti podle pojistných odvětví a území, na kterém může být tato činnost provozována, a den zahájení této činnosti.

(3) Pojišťovací zprostředkovatel a samostatný likvidátor pojistných událostí odpovídá za škodu způsobenou při provozování své činnosti. Této odpovědnosti se zprostí, jestliže prokáže, že vzniku škody nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které na něm lze požadovat.

(4) Pojišťovací zprostředkovatel a samostatný likvidátor pojistných událostí je povinen zachovávat mlčenlivost podle zvláštního právního předpisu upravujícího pojišťovnictví¹⁰⁾ o všech skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem své činnosti, a nesmí je zneužít ve svůj prospěch nebo ve prospěch jiného.

(7) Jestliže pojišťovací zprostředkovatel zakládá své doporučení klientovi na analýze nabídky pojišťoven, pak musí své doporučení poskytnout na základě analýzy dostatečného počtu pojistných produktů nabízených na trhu tak, aby mohl podle odborných kritérií doporučit uzavření pojistné smlouvy odpovídající potřebám a požadavkům klienta.

(8) Před uzavřením pojistné smlouvy je pojišťovací zprostředkovatel povinen, zejména na základě informací poskytnutých klientem a v závislosti na charakteru sjednávaného pojištění, zaznamenat požadavky a potřeby klienta související se sjednávaným pojištěním a důvody, na kterých pojišťovací zprostředkovatel zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu.

(10) Informace poskytované podle tohoto zákona klientovi mohou být sděleny ústně nebo telefonicky, jestliže o to klient požádá nebo jestliže je to nutné s ohledem na charakter sjednávaného pojištění. V takovém případě musí být tyto informace ve formě podle odstavce 9 poskytnuty neprodleně po uzavření pojistné smlouvy.

(11) Ustanovení odstavců 5 až 10 se nevztahují na zprostředkování pojištění velkých rizik¹¹⁾ a zprostředkování zajištění.

(1) Dohled nad provozováním činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky nebo třetího státu a nad činností samostatných likvidátorů pojistných událostí vykonává Česká národní banka. Při výkonu tohoto dohledu se Česká národní banka řídí zvláštním právním předpisem upravujícím pojišťovnictví,²⁾ pokud tento zákon nestanoví jinak. Dohled nad provozováním činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů s domovským členským státem jiným, než je Česká republika, působících na území České republiky vykonává příslušný orgán dohledu domovského členského státu pojišťovacího zprostředkovatele v součinnosti s Českou národní bankou.

(2) Pojišťovací agent a pojišťovací makléř je povinen ve lhůtě do 31. března kalendářního roku předkládat České národní bance roční výkaz činnosti, který bude obsahovat seznam pojišťoven nebo pojišťovacích zprostředkovatelů, pro které byl v uplynulém kalendářním roce činný, objem uzavřených obchodů za uplynulý kalendářní rok a objem pojistného, popřípadě pojistného plnění, pokud byl v uplynulém kalendářním roce zmocněn k jeho přenosu. Je-li pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř právnickou osobou, musí být správnost a úplnost ročního výkazu činnosti potvrzena podpisem odpovědného zástupce. Podrobnosti a formu ročního výkazu činnosti stanoví Česká národní banka vyhláškou. Na vyžádání České národní banky je pojišťovací zprostředkovatel a samostatný likvidátor pojistných událostí povinen předložit mu doklady vedené v souvislosti s provozovanou činností.

(3) Česká národní banka je povinna vyměňovat si s příslušnými orgány dohledu informace o pojišťovacích zprostředkovatelích, kterým bylo uloženo opatření k nápravě nebo správní trest, jestliže hrozí zrušení zápisu v registru. Na žádost si Česká národní banka s příslušnými orgány vyměňuje informace související s činností pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí potřebné k výkonu své činnosti.

(4) Česká národní banka je povinna na vyžádání sdělit každému informace o příslušných orgánech dohledu ostatních členských států. Za tímto účelem takové údaje shromažďuje a pravidelně aktualizuje.

(1) Pojišťovacímu zprostředkovateli nebo samostatnému likvidátoru pojistných událostí, který znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu zejména tím, že neposkytne potřebnou součinnost nebo nevyhoví výzvě dané podle tohoto zákona, může Česká národní banka uložit pořádkovou pokutu do 5 000 000 Kč.

(2) Pořádkovou pokutu podle odstavce 1 lze uložit opakovaně. Úhrn uložených pokut nesmí převyšovat 20 000 000 Kč.

(3) Pořádkovou pokutu lze uložit do 6 měsíců ode dne, kdy k protiprávnímu jednání došlo.

(4) Výnos z pořádkových pokut je příjmem státního rozpočtu.

(1) Jestliže Česká národní banka při výkonu dohledu zjistí, že činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí není v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem, s výjimkou ztráty důvěryhodnosti nebo zániku pojištění odpovědnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí nebo nedostatečné jistiny pojišťovacího agenta nebo pojišťovacího makléře, uloží svým rozhodnutím takové osobě opatření uvést ve stanovené lhůtě svoji činnost do souladu se zákonem.

(3) Pozastavit lze činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí nejvýše na dobu 6 měsíců.

(4) Registrovaná osoba je povinna odevzdat České národní bance osvědčení o zápisu do registru okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o pozastavení činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí.

(5) V době, kdy byla pojišťovacímu zprostředkovateli nebo samostatnému likvidátorovi pojistných událostí pozastavena činnost, nemůže zprostředkovávat uzavírání nových pojistných nebo zajišťovacích smluv, zprostředkovávat prodlužování nebo rozšiřování zprostředkovaných pojistných nebo zajišťovacích smluv a přebírat pojistné nebo pojistné plnění.

(6) Neplní-li odpovědný zástupce povinnosti uložené mu tímto zákonem, uloží Česká národní banka právnické osobě, která odpovědného zástupce jmenovala, změnu osoby odpovědného zástupce. Tato právnická osoba je povinna jmenovat jinou osobu odpovědného zástupce do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky podle věty prvé. Fyzická osoba, která vykonávala funkci odpovědného zástupce a u které Česká národní banka nařídila její změnu, nemůže vykonávat funkci odpovědného zástupce ani činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí po dobu 10 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o změně jeho osoby jako odpovědného zástupce.

(1) Činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí lze přerušit, nejdéle však na dobu 1 roku.

(2) Rozhodnutí registrované osoby o přerušení činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí je tato osoba povinna České národní bance sdělit před tímto přerušením a odevzdat mu osvědčení o zápisu do registru.

(3) Pojišťovací zprostředkovatel nebo samostatný likvidátor pojistných událostí, který přerušil svoji činnost, nemůže po dobu přerušení zprostředkovávat uzavírání nových pojistných nebo zajišťovacích smluv, zprostředkovávat prodlužování nebo rozšiřování zprostředkovaných pojistných nebo zajišťovacích smluv a přenášet pojistné nebo pojistné plnění.

(4) Pojišťovací zprostředkovatel nebo samostatný likvidátor pojistných událostí je povinen dokončit případy, kde jednání o nich bylo zahájeno přede dnem, ke kterému se rozhodl přerušit svoji činnost.

(1) Hodnota vyjádřená v tomto zákoně v měnové jednotce euro se od 31. prosince kalendářního roku přepočte na české koruny podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce října.

(3) Podmínka pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti pojišťovacího zprostředkovatele, který provozuje zprostředkovatelskou činnost současně jako pojišťovací agent i jako pojišťovací makléř, stanovená podle tohoto zákona, je splněna, pokud pojistná smlouva zahrnuje odpovědnost za škodu způsobenou výkonem obou činností s celkovým limitem pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 200 000 eur na každou pojistnou událost, v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 700 000 eur.

(4) Částky stanovené v eurech uvedené v odstavci 3, v § 6a odst. 5 písm. a), § 7 odst. 4 a § 7 odst. 5 písm. a), § 8 odst. 5 a § 8 odst. 6 písm. a), § 13 odst. 3 písm. b) a § 13 odst. 5 písm. b) podléhají v intervalu 5 let přezkumu s ohledem na změny evropského indexu spotřebitelských cen zveřejňovaného Eurostatem^12a). Částky se automaticky upravují zvýšením základní částky v eurech o procentní změnu tohoto indexu během pětiletých období mezi datem posledního a nového přezkumu a zaokrouhlují se nahoru na celá eura. Výši takto upravených částek včetně data, od kterého tyto změny nabývají účinnosti, uveřejní Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) ve Finančním zpravodaji a na svých webových stránkách.

(5) V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Má-li Česká národní banka rozhodnout ve věci, pro jejíž složitost nelze rozhodnout ve lhůtě stanovené tímto zákonem, rozhodne ve lhůtě prodloužené o 30 dnů, ve zvlášť složitých případech může Česká národní banka lhůtu prodloužit až o 60 dnů. Prodloužení lhůty a jeho důvody oznámí Česká národní banka účastníkům řízení nejpozději před uplynutím tímto zákonem stanovené lhůty pro vydání rozhodnutí ve věci.

(6) Součástí dokladů a dalších písemností předkládaných České národní bance v cizím jazyce musí být jejich úředně ověřený překlad do českého jazyka.

(7) Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, dokládá svoji bezúhonnost odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož je občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce v zahraničí.

(8) Jestliže stát, jehož je zahraniční fyzická osoba občanem, nebo stát, ve kterém se v posledních 3 letech osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců, nevydává doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad o bezúhonnosti této fyzické osoby doklad vydaný příslušným soudem nebo správním úřadem státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců.

(9) Nevydává-li stát doklad podle odstavce 8, považuje se za rovnocenný doklad místopřísežné prohlášení nebo čestné prohlášení, ne starší 3 měsíců, učiněné fyzickou osobou před příslušným soudem nebo správním úřadem anebo před notářem státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. Pravost místopřísežného nebo čestného prohlášení musí být potvrzena soudem, správním úřadem nebo notářem.

(10) Dokladem bezúhonnosti právnické osoby se sídlem mimo území České republiky je doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů vydaný státem, ve kterém tato osoba působila tak, že zde měla sídlo anebo alespoň vykonávala svoji činnost nebo zde měla svůj majetek, jakož i státy, ve kterých v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. To platí obdobně i v případě tuzemské právnické osoby, která v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu 3 měsíců působila v zahraničí.

(11) Jestliže stát, ve kterém právnická osoba působí, nebo stát, ve kterém právnická osoba v posledních 3 letech působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců, nevydává doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad o bezúhonnosti této právnické osoby doklad vydaný příslušným soudem nebo správním úřadem státu, ve kterém právnická osoba působí, nebo státu, ve kterém v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců.

(12) Nevydává-li stát doklad podle odstavce 11, považuje se za rovnocenný doklad místopřísežné prohlášení nebo čestné prohlášení ne starší 3 měsíců, učiněné právnickou osobou před příslušným soudem nebo správním úřadem anebo před notářem státu, ve kterém právnická osoba působí, nebo státu, ve kterém v posledních 3 letech taková právnická osoba působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. Pravost místopřísežného nebo čestného prohlášení musí být potvrzena soudem, správním úřadem nebo notářem.

(13) Při prokazování splnění ostatních podmínek důvěryhodnosti podle § 19 a 20 platí ustanovení odstavců 7 až 9 obdobně.

(1) Pojistné uhrazené pojistníkem pojišťovně prostřednictvím pojišťovacího zprostředkovatele se považuje za pojistné uhrazené pojišťovně, pojistné vracené pojistníkovi pojišťovnou se považuje za uhrazené okamžikem, kdy je pojistník skutečně obdrží. Pojistné plnění uhrazené pojišťovnou prostřednictvím zmocněného pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí se považuje za uhrazené okamžikem, kdy je oprávněná osoba skutečně obdrží.

(2) Prostředky pojišťovny, zajišťovny nebo pojistníků a pojištěných na účtu pojišťovacího zprostředkovatele podle § 7 odst. 5 písm. b) a § 8 odst. 6 písm. b) se nezahrnují do majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu¹⁴⁾.

(3) Zůstatky prostředků na zvláštních bankovních účtech pojišťovacího zprostředkovatele podle § 7 odst. 5 písm. b) a § 8 odst. 6 písm. b) se zahrnují do finanční jistiny podle § 7 odst. 6 písm. a) a § 8 odst. 6 písm. a).

(1) Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona provozovala činnost pojišťovacího nebo zajišťovacího makléře podle dosavadních právních předpisů a která hodlá provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví jako pojišťovací zprostředkovatel kvalifikovaný pro vyšší kvalifikační stupeň odborné způsobilosti, je povinna do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona doložit ministerstvu uzavření pojistné smlouvy podle § 8 odst. 5 a splnění podmínky podle § 8 odst. 6, pokud byl zmocněn přijímat od pojistníka pojistné nebo od pojišťovny pojistné plnění, jedná-li se o právnickou osobu, též jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu odpovědného zástupce. Ministerstvo vydá takové osobě ve lhůtě 60 dnů ode dne obdržení údajů podle věty prvé osvědčení o zápisu do registru jako pojišťovacího zprostředkovatele kvalifikovaného pro vyšší kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. Marným uplynutím této lhůty ministerstvo zápis pojišťovacího nebo zajišťovacího makléře v registru vedeném podle dosavadních právních předpisů zruší. Zrušení zápisu v registru oznámí osobě, které zrušil zápis v registru, a zveřejní způsobem podle § 17 odst. 4 do 5 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení zápisu v registru.

(2) Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona provozovala činnost pojišťovacího agenta podle dosavadních právních předpisů a hodlá provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, je povinna do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podat žádost o zápis do registru podle § 13.

(3) Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona provozovala na základě smlouvy s pojišťovnou šetření pojistných událostí, je povinna do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona požádat o zápis do registru jako samostatného likvidátora pojistných událostí podle § 15.

(4) Pojišťovací zprostředkovatel a samostatný likvidátor pojistných událostí uvedený v odstavcích 1 až 3, který se nemůže prokázat dokladem o ukončení odborného studia, vykoná odbornou zkoušku do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a v této lhůtě doloží ministerstvu složení zkoušky. Marným uplynutím této lhůty ministerstvo zápis v registru zruší. Toto platí i pro předložení dokladu o ukončení střední školy pro pojišťovacího a zajišťovacího makléře. U ostatních pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí se předložení dokladu o ukončení střední školy nevyžaduje.

(5) Pojišťovací zprostředkovatel s domovským členským státem, který hodlá provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví přede dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, se považuje za pojišťovacího zprostředkovatele s bydlištěm nebo sídlem v třetím státě.

V § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb. a zákona č. 362/2000 Sb., se slova "pojišťovacích agentů, pojišťovacích a zajišťovacích makléřů" nahrazují slovy "pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí" a na konci textu poznámky pod čarou č. 12) se doplňují slova "Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí).".