365/2000 Sb.
ZÁKON
ze dne 14. září 2000
o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů
Změna: 517/2002 Sb.
Změna: 413/2005 Sb., 444/2005 Sb.
Změna: 81/2006 Sb. (část)
Změna: 70/2006 Sb.
Změna: 81/2006 Sb.
Změna: 110/2007 Sb.
Změna: 81/2006 Sb. (část), 269/2007 Sb.
Změna: 130/2008 Sb.
Změna: 190/2009 Sb.
Změna: 223/2009 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 281/2009 Sb.
Změna: 263/2011 Sb.
Změna: 167/2012 Sb.
Změna: 18/2012 Sb.
Změna: 64/2014 Sb.
Změna: 298/2016 Sb.
Změna: 301/2016 Sb.
Změna: 368/2016 Sb.
Změna: 104/2017 Sb., 183/2017 Sb.
Změna: 205/2017 Sb.
Změna: 195/2017 Sb., 251/2017 Sb.
Změna: 99/2019 Sb.
Změna: 12/2020 Sb.
Změna: 12/2020 Sb. (část)
Změna: 12/2020 Sb. (část)
Změna: 12/2020 Sb. (část)
Změna: 261/2021 Sb.
Změna: 261/2021 Sb. (část)
Změna: 261/2021 Sb. (část)
Změna: 471/2022 Sb.
Změna: 1/2024 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
INFORMAČNÍ SYSTÉMY VEŘEJNÉ SPRÁVY
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon stanoví práva a povinnosti, které souvisejí s vytvářením,
správou, provozem, užíváním a rozvojem informačních systémů veřejné správy spravovaných
státními orgány, orgány územních samosprávných celků nebo státními právnickými osobami
(dále jen "orgán veřejné správy").
(2) Tento zákon se nevztahuje na informační systémy veřejné správy
spravované
a) pro potřeby nakládání s utajovanými informacemi,
b) zpravodajskými službami,
c) Národním bezpečnostním úřadem,
d) Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost.
(3) Tento zákon se s výjimkou vazeb na jiné informační systémy veřejné
správy nevztahuje na informační systémy veřejné správy spravované
a) pro potřeby zajišťování obrany státu,
b) pro potřeby podpory krizového řízení,
c) orgány činnými v trestním řízení pro potřeby trestního řízení; zákon
se vztahuje na evidenci Rejstříku trestů,
d) bezpečnostními sbory,
e) ozbrojenými silami České republiky nebo Vojenskou policií,
f) Českou národní bankou,
g) Finančním analytickým úřadem pro potřeby boje proti legalizaci výnosů
z trestné činnosti nebo provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního
míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,
h) Ministerstvem vnitra pro potřeby provádění bezpečnostního řízení
a vedení evidencí podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací a bezpečnostní
způsobilost,
i) Ministerstvem vnitra, Ministerstvem financí nebo Ministerstvem spravedlnosti
pro potřeby zpracování osobních údajů příslušníků bezpečnostních sborů.
(4) Tento zákon se nevztahuje na provozní informační systémy s výjimkou
státními orgány spravovaných
a) informačních systémů pro řízení a rozvoj lidských zdrojů a odměňování,
b) elektronických systémů spisové služby,
c) informačních systémů pro vedení účetnictví nebo řízení finančních
zdrojů,
d) systémů elektronické pošty.
(5) Tento zákon se nevztahuje na vazby provozních informačních systémů;
to neplatí, jedná-li se o vazby provozních informačních systémů na jiné informační
systémy veřejné správy, které nejsou provozními informačními systémy.
§ 2
Vymezení pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) informační činností získávání a poskytování informací, reprezentace
informací daty, shromažďování, vyhodnocování a ukládání dat na nosiče a uchovávání,
vyhledávání, úprava nebo pozměňování dat, jejich předávání, šíření, zpřístupňování,
výměna, třídění nebo kombinování, blokování a likvidace dat ukládaných na nosičích.
Informační činnost je prováděna správci, provozovateli a uživateli informačních systémů
veřejné správy prostřednictvím technických a programových prostředků,
b) informačním systémem veřejné správy funkční celek nebo jeho část
zabezpečující cílevědomou a systematickou informační činnost pro účely výkonu veřejné
správy nebo plnění jiných funkcí státu anebo dalších veřejnoprávních korporací. Každý
informační systém veřejné správy zahrnuje data, která jsou uspořádána tak, aby bylo
možné jejich zpracování a zpřístupnění, provozní údaje a dále technické a programové
prostředky, případně jiné nástroje umožňující výkon informačních činností,
c) správcem informačního systému veřejné správy osoba nebo její součást,
která poskytuje služby informačního systému veřejné správy a za informační systém
veřejné správy odpovídá,
d) provozovatelem informačního systému veřejné správy osoba nebo její
součást, která zajišťuje funkčnost technických a programových prostředků tvořících
informační systém veřejné správy. Provozováním informačního systému veřejné správy
může správce pověřit jiné osoby nebo jejich součásti, pokud to jiný zákon nevylučuje,
e) uživatelem informačního systému veřejné správy osoba nebo její součást,
která do informačního systému veřejné správy zapisuje data nebo data, případně i
provozní údaje obsažené v informačním systému veřejné správy, využívá, uživatelem
informačního systému veřejné správy je i správce nebo provozovatel informačního systému
veřejné správy, pokud informační systém veřejné správy užívá při výkonu veřejné správy
v oblasti, pro kterou informační systém veřejné správy poskytuje službu informačního
systému veřejné správy,
f) vytvářením informačních systémů veřejné správy proces zavádění informačních
systémů veřejné správy, včetně jeho právního, organizačního, znalostního a technického
zajištění,
g) rozvojem informačních systémů veřejné správy proces zlepšování vlastností
informačních systémů veřejné správy nebo zlepšování služeb informačních systémů veřejné
správy, včetně jeho právního, organizačního, znalostního a technického zajištění;
rozvojem je i modernizace technických nebo programových prostředků anebo jiných nástrojů
umožňujících výkon informační činnosti nebo částečná anebo úplná náhrada technických
nebo programových prostředků anebo jiných nástrojů umožňujících výkon informační
činnosti za účelem zlepšení vlastností informačních systémů veřejné správy nebo zlepšení
služeb informačních systémů veřejné správy,
h) službou informačního systému veřejné správy činnost informačního
systému veřejné správy uspokojující dané požadavky oprávněné osoby nebo její součásti
spojená s funkcí informačního systému veřejné správy,
i) referenčním, sdíleným a bezpečným rozhraním informačních systémů
veřejné správy (dále jen "referenční rozhraní") souhrn právních, technických, organizačních
a jiných opatření vytvářejících jednotné integrační prostředí informačních systémů
veřejné správy, které poskytuje kvalitní soustavu společných služeb informačních
systémů veřejné správy, včetně služeb výměny oprávněně vyžadovaných informací mezi
jednotlivými informačními systémy, a to i se systémy mimo Českou republiku,
j) atestacemi stanovení shody dlouhodobého řízení informačních systémů
veřejné správy s výjimkou provozních informačních systémů uvedených v § 1 odst. 4
písm. a) až d) s požadavky tohoto zákona a prováděcích právních předpisů k tomuto
zákonu,
k) produktem souhrnný název pro technické a programové prostředky,
dokumentaci informačních systémů veřejné správy nebo služby informačního systému
veřejné správy nebo jejich kombinaci,
l) atestem doklad osvědčující kladný výsledek atestace,
m) atestačním střediskem právnická nebo fyzická osoba, kteří jsou podnikateli,
provádějící atestace,
n) dálkovým přístupem přístup prostřednictvím sítě nebo služby elektronických
komunikací (například s využitím internetu),
o) sdílením dat umožnění přístupu k daným datům prostřednictvím referenčního
rozhraní, případně i mimo referenční rozhraní více osobám nebo jejich součástem současně,
p) vazbou mezi informačními systémy veřejné správy vzájemné nebo jednostranné
poskytování služeb informačních systémů veřejné správy, například sdílení dat,
q) provozním informačním systémem informační systém veřejné správy
zajišťující informační činnosti nutné pro vnitřní provoz příslušného orgánu,
r) atestačními podmínkami obchodní podmínky vydané atestačním střediskem,
obsahující zejména vymezení předmětu atestace a postupy atestačního střediska při
provádění atestací schválené Digitální a informační agenturou (dále jen "Agentura"),
s) akreditací postup, na jehož základě se vydává osvědčení o tom, že
právnické nebo fyzické osoby, které jsou podnikateli, splňují ve vymezeném rozsahu
technické, organizační, ekonomické a personální předpoklady k provádění atestací,
t) provozní dokumentací dokumentace informačního systému veřejné správy
nebo centrálního místa služeb komunikační infrastruktury veřejné správy (dále jen
"centrální místo služeb"), která popisuje funkční a technické vlastnosti informačního
systému veřejné správy nebo centrálního místa služeb a blíže rozpracovává oprávnění
a povinnosti jeho správce, provozovatele a uživatele,
u) přístupem se zaručenou identitou přístup do informačního systému
veřejné správy nebo elektronické aplikace s využitím prostředku pro elektronickou
identifikaci, při jehož vydání nebo v souvislosti s ním anebo v souvislosti s umožněním
jeho využití byla totožnost osoby ověřena státním orgánem, orgánem územního samosprávného
celku nebo orgánem veřejné moci, který není státním orgánem ani orgánem územního
samosprávného celku, (dále jen "veřejný orgán") nebo který byl vydán v rámci kvalifikovaného
systému elektronické identifikace,
v) určeným informačním systémem informační systém veřejné správy,
který
1. využívá služby referenčního rozhraní nebo poskytuje služby referenčnímu
rozhraní,
2. má vazby na informační systém veřejné správy podle bodu 1, nebo
3. je
určený k poskytování služby informačního systému veřejné správy fyzickým nebo právnickým
osobám s předpokládaným počtem uživatelů, kteří využívají přístup se zaručenou identitou,
alespoň 5 000 ročně.
(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a) bezpečnostní úrovní cloud computingu bezpečnostní úroveň pro využívání
cloud computingu orgány veřejné moci podle právního předpisu upravujícího kybernetickou
bezpečnost,
b) cloud computingem způsob zajištění provozu informačního systému
veřejné správy nebo jeho části prostřednictvím dálkového přístupu k sdílenému technickému
nebo programovému prostředku, který je zpřístupněný poskytovatelem cloud computingu
a nastavitelný správcem informačního systému veřejné správy,
c) poptávkou cloud computingu právní jednání orgánu veřejné správy,
1. jehož předmětem je projev vůle využít cloud computing poskytovaný osobou nebo
její součástí, které jsou odlišné od tohoto orgánu veřejné správy, pro potřebu tohoto
nebo jiného orgánu veřejné správy a mimo rámec vertikální nebo horizontální spolupráce
podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek nebo obecné výjimky
z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle právního předpisu upravujícího
zadávání veřejných zakázek,
2. který obsahuje charakteristiku poptávaného cloud computingu
a
3. který předchází právnímu jednání tohoto nebo jiného orgánu veřejné správy podle
právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek, má-li být cloud computing
zadán podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek,
d) nabídkou cloud computingu právní jednání poskytovatele cloud computingu,
1. jehož předmětem je projev vůle poskytnout cloud computing orgánu veřejné správy
mimo rámec vertikální nebo horizontální spolupráce podle právního předpisu upravujícího
zadávání veřejných zakázek nebo obecné výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku
v zadávacím řízení podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek,
2.
který obsahuje charakteristiku nabízeného cloud computingu a
3. který předchází právnímu
jednání tohoto poskytovatele cloud computingu podle právního předpisu upravujícího
zadávání veřejných zakázek, má-li být cloud computing zadán podle právního předpisu
upravujícího zadávání veřejných zakázek,
e) státní právnickou osobou státní fond a právnická osoba zřízená nebo
založená státem, pokud byla zřízena nebo založena za zvláštním účelem spočívajícím
v uspokojování potřeb obecného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu,
a je financována převážně státem nebo podléhá řídícímu dohledu státu anebo je v jejím
správním, řídícím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem,
f) architektonickou změnou technické zhodnocení informačního systému
veřejné správy spočívající ve změně jeho vnitřní struktury, části informačního systému
veřejné správy nebo jejích vlastností, vazby na jiný informační systém veřejné správy
nebo vazby mezi částmi téhož informačního systému veřejné správy.
HLAVA II
PŮSOBNOST A POVINNOSTI V OBLASTI VYTVÁŘENÍ, SPRÁVY, PROVOZU, UŽÍVÁNÍ A ROZVOJE
INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY
§ 3
Vláda
Vláda
a) schvaluje informační koncepci České republiky,
b) rozhoduje o programech obsahujících pořízení nebo architektonické
změny určených informačních systémů vypracovaných podle zvláštního právního předpisu7a)
v případě nesouhlasného vyjádření Agentury k návrhům dokumentací těchto programů,
c) rozhoduje o investičních záměrech akcí pořízení nebo architektonických
změn určených informačních systémů v případě nesouhlasného vyjádření Agentury k těmto
investičním záměrům,
d) rozhoduje o projektech určených informačních systémů nebo jejich
architektonických změn, jde-li o určené informační systémy spravované státními orgány
nebo státními právnickými osobami, v případě nesouhlasného vyjádření Agentury k těmto
projektům.
§ 3a
Rada vlády pro informační společnost
(1) Vláda zřizuje jako svůj poradní orgán Radu vlády pro informační společnost.
V jejím čele stojí člen vlády.
(2) Rada vlády pro informační společnost
a) zpracovává návrhy strategických dokumentů v oblasti informačních
systémů veřejné správy, a to i z hlediska bezpečnosti těchto systémů, a předkládá
tyto dokumenty vládě, sleduje a analyzuje informační potřeby veřejné správy a stav
informačních systémů veřejné správy,
b) připravuje nebo koordinuje přípravu záměrů pro vytváření nebo rozvoj
informačních systémů veřejné správy spravovaných státními orgány nebo státními právnickými
osobami anebo informačních systémů veřejné správy spravovaných orgány územních samosprávných
celků, které slouží k výkonu přenesené působnosti, vyvolané společnou potřebou více
správců informačních systémů veřejné správy nebo potřebou spolupráce a koordinace
na mezinárodní úrovni a
c) předkládá vládě k rozhodnutí programy obsahující pořízení nebo architektonické
změny určených informačních systémů, investiční záměry akcí pořízení nebo architektonických
změn určených informačních systémů a projekty určených informačních systémů nebo
jejich architektonických změn v případě nesouhlasného vyjádření Agentury, nesouhlasí-li
orgán veřejné správy s tímto vyjádřením.
§ 4
Agentura
(1) Agentura ve spolupráci s orgány veřejné správy
a) vyhledává, zpracovává, ukládá a vytváří nové informace, které jsou
znalostní základnou pro kvalitní vytváření a rozvoj informačních systémů veřejné
správy,
b) se vyjadřuje k návrhům dokumentací programů obsahujících pořízení
nebo architektonické změny určených informačních systémů vypracovaných podle zvláštního
právního předpisu7a); Agentura přitom přihlíží zejména k oprávněným zájmům předkladatele
dokumentace programu, architektuře určených informačních systémů, technickému, ekonomickému
a projektovému hledisku, práci s daty, uživatelskému zážitku a k potřebám zajištění
řádného výkonu veřejné správy,
c) zajišťuje tvorbu metodických pokynů pro výkon odborných činností
spojených s vytvářením, správou, provozem, užíváním a rozvojem informačních systémů
veřejné správy,
d) koordinuje a vytváří podmínky pro činnost veřejné správy prostřednictvím
veřejně přístupných informačních systémů veřejné správy, včetně dálkového přístupu,
e) koordinuje a vytváří podmínky pro činnost kontaktních míst veřejné
správy.
(2) Agentura
a) kontroluje u orgánů veřejné správy dodržování povinností stanovených
tímto zákonem,
b) se vyjadřuje k investičním záměrům akcí pořízení nebo architektonických
změn určených informačních systémů; Agentura přitom přihlíží zejména k oprávněným
zájmům předkladatele investičního záměru akce, architektuře určených informačních
systémů, technickému, ekonomickému a projektovému hledisku, práci s daty, uživatelskému
zážitku a k potřebám zajištění řádného výkonu veřejné správy,
c) vykonává působnost stanovenou tímto zákonem v oblasti akreditace
a atestací,
d) stanoví a spravuje referenční rozhraní a stanoví a ve Věstníku Agentury
zveřejní pravidla užívání referenčního rozhraní,
e) ukládá správní tresty za přestupky podle § 7,
f) ukládá opatření směřující k nápravě nedostatků,
g) vyjadřuje se k projektům určených informačních systémů nebo jejich
architektonických změn, jde-li o určené informační systémy spravované státními orgány
nebo státními právnickými osobami anebo určené informační systémy spravované orgány
územních samosprávných celků, které slouží k výkonu přenesené působnosti,
h) posuzuje, zda informační systémy veřejné správy splňují požadavky
kladené na ně právními předpisy upravujícími informační nebo komunikační technologie,
informační koncepcí orgánu veřejné správy a provozní dokumentací, a jde-li o informační
systémy veřejné správy spravované orgány veřejné správy, pro něž jsou závazná usnesení
vlády, rovněž informační koncepcí České republiky a jinými usneseními vlády týkajícími
se informačních nebo komunikačních technologií,
i) vydává Věstník Agentury, v němž uveřejňuje metodické pokyny [odstavec
1 písm. f)], seznam atestačních středisek, udělení osvědčení o akreditaci a udělení
atestů a další dokumenty vztahující se k informačním systémům veřejné správy; vydávání
Věstníku Agentury zabezpečuje Agentura prostřednictvím portálu veřejné správy,
j) konzultuje návrhy metodických pokynů zejména s dotčenými osobami
nebo jejich součástmi formou veřejné konzultace, jejímž cílem je získání stanovisek
a připomínek dotčených osob nebo jejich součástí k předmětnému návrhu, a za tímto
účelem zřídí a spravuje informační systém, kde způsobem umožňujícím dálkový přístup
uveřejňuje návrhy metodických pokynů, umožňuje předkládání připomínek a uveřejňuje
výsledek konzultace,
k) kontroluje výkon působnosti kontaktních míst veřejné správy.
§ 5
Orgány veřejné správy
(1) Orgány veřejné správy v rozsahu své zákonné působnosti provádějí výběr
technických a programových prostředků a dalších produktů pro provoz jimi vytvářených
a spravovaných informačních systémů veřejné správy; to neplatí pro orgány veřejné
správy, pro něž jsou závazná usnesení vlády, předpokládá-li informační koncepce České
republiky užití produktu určitých vlastností.
(2) Orgány veřejné správy jsou v rámci informačních systémů veřejné
správy povinny
a) spolupracovat s Agenturou při plnění jejích úkolů podle § 4;
b) předložit Agentuře k vyjádření návrhy dokumentací programů obsahujících
pořízení nebo architektonické změny určených informačních systémů vypracovaných podle
zvláštního právního předpisu7a) a investiční záměry akcí pořízení nebo architektonických
změn určených informačních systémů,
c) předložit Agentuře před zahájením poskytování služby informačního
systému veřejné správy jimi spravovaným určeným informačním systémem nebo na žádost
Agentury provozní dokumentaci určeného informačního systému k posouzení, zda určený
informační systém odpovídá jeho projektu nebo projektu jeho architektonických změn,
v podobě, v jaké k nim bylo učiněno souhlasné vyjádření Agentury nebo souhlasné rozhodnutí
vlády; část věty před středníkem se použije pouze v případě určených informačních
systémů spravovaných státními orgány nebo státními právnickými osobami anebo určených
informačních systémů spravovaných orgány územních samosprávných celků, které slouží
k výkonu přenesené působnosti,
d) zajistit, aby vazby jimi spravovaného informačního systému veřejné
správy s výjimkou provozního informačního systému uvedeného v § 1 odst. 4 písm. a)
až d) na informační systémy veřejné správy jiného správce byly uskutečňovány prostřednictvím
referenčního rozhraní. Toto ustanovení se nevztahuje na vazby mezi jimi spravovanými
informačními systémy veřejné správy a informačními systémy veřejné správy vedenými
zpravodajskými službami,
e) odstranit zjištěné nedostatky ve lhůtě stanovené Agenturou,
f) předložit Agentuře k vyjádření a v případě určených informačních
systémů spravovaných orgány územních samosprávných celků, které slouží výlučně k
výkonu samostatné působnosti, na vědomí projekty určených informačních systémů nebo
jejich architektonických změn,
g) uskutečnit programy obsahující pořízení nebo architektonické změny
určených informačních systémů, jejichž návrhy dokumentace jsou povinny předložit
Agentuře k vyjádření, investiční záměry akcí pořízení nebo architektonických změn
určených informačních systémů, které jsou povinny předložit Agentuře k vyjádření,
a projekty určených informačních systémů nebo jejich architektonických změn, které
jsou povinny předložit Agentuře k vyjádření, až po souhlasném vyjádření Agentury
nebo souhlasném rozhodnutí vlády,
h) oznámit Agentuře zahájení zkušebního provozu určeného informačního
systému souvisejícího s jeho pořízením nebo architektonickými změnami před tím, než
tato skutečnost nastane, vést záznam o průběhu zkušebního provozu a zpřístupnit záznam
Agentuře dálkovým přístupem,
i) zahájit poskytování služby informačního systému veřejné správy jím
spravovaným určeným informačním systémem až po vyjádření Agentury, že určený informační
systém odpovídá jeho projektu nebo projektu jeho architektonických změn, v podobě,
v jaké k nim bylo učiněno souhlasné vyjádření Agentury nebo souhlasné rozhodnutí
vlády; část věty před středníkem se nepoužije na službu informačního systému veřejné
správy, která se týká výlučně výkonu samostatné působnosti,
j) provádět hodnocení ekonomické výhodnosti způsobu provozu jimi spravovaných
informačních systémů veřejné správy,
k) provádět před pořízením informačního systému veřejné správy nebo
v rámci architektonických změn anebo rozvoje jimi spravovaného informačního systému
veřejné správy hodnocení ekonomické výhodnosti jeho provozu.
(3) Ústřední správní úřady zveřejňují věstníky vydávané ve své působnosti
na portálu veřejné správy.
(4) Orgány veřejné správy vykonávají informační činnost tak, aby nebyla
ohrožena činnost zpravodajské služby.
(5) Orgány veřejné správy mohou při zkušebním provozu informačního systému
veřejné správy využívat v nezbytném rozsahu údaje, které se v informačním systému
veřejné správy vedou nebo povedou nebo které jsou nebo budou v souvislosti s poskytováním
služby informačního systému veřejné správy využívány.
§ 5a
Dlouhodobé řízení informačních systémů veřejné správy
(1) Rada vlády pro informační společnost vytváří a předkládá vládě ke schválení
informační koncepci České republiky. Informační koncepce České republiky stanoví
cíle České republiky v oblasti informačních systémů veřejné správy a obecné principy
pořizování, architektonických změn, vytváření, správy, provozování, užívání a rozvoje
informačních systémů veřejné správy v České republice na období 5 let.
(2) Orgány veřejné správy vytvářejí a vydávají informační koncepci orgánu
veřejné správy, uplatňují ji v praxi a vyhodnocují její dodržování. V informační
koncepci orgánu veřejné správy orgány veřejné správy stanoví své dlouhodobé cíle
v oblasti řízení spravovaných informačních systémů veřejné správy a vymezí obecné
principy pořizování, architektonických změn, vytváření, správy, provozování, užívání
a rozvoje svých informačních systémů veřejné správy. V případě orgánů téhož územního
samosprávného celku se vytváří jedna informační koncepce pro všechny orgány územního
samosprávného celku. Orgány veřejné správy předkládají informační koncepci orgánu
veřejné správy do 3 měsíců ode dne jejího vydání nebo aktualizace Agentuře. Strukturu
a náležitosti informační koncepce orgánu veřejné správy, jakož i postupy orgánů veřejné
správy při jejím vytváření, vydávání a při vyhodnocování jejího dodržování, požadavky
na řízení informačních systémů veřejné správy, včetně bezpečnostních úrovní a dekomponování
informačních systémů veřejné správy, technické požadavky na informační systémy veřejné
správy, pravidla pro strukturování dat v informačních systémech veřejné správy a
bezpečnostní požadavky na zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací
zpracovávaných v informačních systémech veřejné správy spravovaných orgány veřejné
správy, které nejsou orgány nebo osobami, kterým se ukládají povinnosti v oblasti
kybernetické bezpečnosti podle zákona upravujícího kybernetickou bezpečnost, stanoví
prováděcí právní předpis.
(3) Na základě vydané informační koncepce orgánu veřejné správy orgány
veřejné správy vytvářejí a vydávají provozní dokumentaci k jednotlivým informačním
systémům veřejné správy, uplatňují ji v praxi a vyhodnocují její dodržování. Strukturu
a náležitosti provozní dokumentace stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Orgány veřejné správy si zajistí atestaci dlouhodobého řízení informačních
systémů veřejné správy s výjimkou provozních informačních systémů uvedených v § 1
odst. 4 písm. a) až d) a prokáží splnění povinností podle odstavců 2 a 3 atestem
dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy. Rozsah provozní dokumentace
předkládané při atestaci stanoví prováděcí právní předpis. Povinnost podle věty první
se nevztahuje na obce, které vykonávají přenesenou působnost pouze v základním rozsahu9a).
§ 5b
nadpis vypuštěn
(1) Orgány veřejné správy uplatňují opatření odpovídající bezpečnostním
požadavkům na zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací zpracovávaných
v informačních systémech veřejné správy.
(2) Orgány veřejné správy při využívání cloud computingu postupují podle
bezpečnostních pravidel pro orgány veřejné moci využívající služby cloud computingu
podle právního předpisu upravujícího kybernetickou bezpečnost.
§ 5c
Kontrola dodržování povinností orgánů veřejné správy
(1) Zjistí-li Agentura při kontrole podle § 4 odst. 2 písm. a) u orgánu
veřejné správy nedostatky, uloží orgánu veřejné správy, aby přijal opatření k nápravě
těchto nedostatků.
(2) Agentura při ukládání opatření podle odstavce 1 specifikuje zjištěné
nedostatky a stanoví opatření, která mají být orgánem veřejné správy přijata k nápravě
těchto nedostatků, a určí orgánu veřejné správy přiměřenou lhůtu k přijetí těchto
opatření. Tato lhůta nesmí přesáhnout 6 měsíců a v případě nedostatku v podobě nesouladu
informační koncepce orgánu veřejné správy s informační koncepcí České republiky 3
měsíce.
(3) Realizace programů obsahujících pořízení nebo architektonické změny
určených informačních systémů, investičních záměrů akcí pořízení nebo architektonických
změn určených informačních systémů anebo projektů určených informačních systémů nebo
jejich architektonických změn bez souhlasného vyjádření Agentury nebo souhlasného
rozhodnutí vlády, jsou-li vyžadovány, se považuje za porušení rozpočtové kázně.
§ 5d
(1) V případech, kdy byl z informačního systému veřejné správy poskytnut
nebo využit údaj anebo bylo do informačního systému veřejné správy přistoupeno na
základě umožnění zvláštního přístupu a ten, komu byl zvláštní přístup umožněn, písemně
prohlásí, že zpřístupnění záznamu o umožnění zvláštního přístupu další osobě nebo
její součásti by mohlo ohrozit zajištění účelu, pro který byl zvláštní přístup umožněn,
nelze po dobu trvání tohoto ohrožení záznam zpřístupnit. To neplatí pro zpřístupnění
záznamu orgánu činnému v trestním řízení, jde-li o trestný čin související s účelem,
pro který byl umožněn zvláštní přístup, nebo orgánu vykonávajícímu dozor nad zpracováním
osobních údajů v rámci jeho působnosti. Zvláštním přístupem se pro účely tohoto zákona
rozumí přístup do informačního systému veřejné správy v souvislosti se zajišťováním
bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku nebo vnitřní bezpečnosti, s předcházením,
vyhledáváním nebo odhalováním trestné činnosti anebo stíháním trestných činů, se
zajišťováním významného hospodářského nebo finančního zájmu České republiky anebo
Evropské unie, včetně měnové, rozpočtové a daňové oblasti, nebo se zajišťováním ochrany
subjektu údajů.
(2) Ten, kdo učinil prohlášení podle odstavce 1, je povinen správci informačního
systému veřejné správy bez zbytečného odkladu oznámit, že pominuly důvody pro znepřístupnění
záznamu o umožnění zvláštního přístupu.
§ 5e
Správce informačního systému veřejné správy poskytuje Ministerstvu vnitra,
Policii České republiky nebo zpravodajským službám za účelem provádění opatření k
evidenční ochraně údajů na základě jejich požadavku záznamy o poskytnutí a využití
údajů a o přístupu do informačního systému veřejné správy, včetně záznamů, které
obsahují neveřejné nebo znepřístupněné údaje, a to způsobem umožňujícím nepřetržitý
a dálkový přístup.
HLAVA III
AKREDITACE A ATESTACE V OBLASTI INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY
§ 6
Pověření k provádění akreditace
(1) Akreditaci provádí právnická nebo fyzická osoba, která je členem mezinárodních
sdružení zabývajících se akreditací a určených Agenturou podle odstavce 6 a která
byla na základě žádosti o pověření k provádění akreditace rozhodnutím Agentury k
provádění akreditace pověřena (dále jen "akreditující osoba"). Pověření k provádění
akreditace je nepřevoditelné.
(2) K žádosti o pověření k provádění akreditace žadatel přikládá
a) zakladatelský dokument, jde-li o právnickou osobu,
b) doklad o věcných, personálních a organizačních předpokladech pro
činnost akreditující osoby,
c) doklad o členství v mezinárodních sdruženích zabývajících se akreditací
a určených Agenturou podle odstavce 6 a způsob a rozsah plnění povinností z členství
vyplývajících,
d) doklad o zajištění zdrojů potřebných pro výkon činností akreditující
osoby,
e) podmínky a postupy posuzování žadatelů o akreditaci (dále jen "akreditační
pravidla"), které musí být v souladu s pravidly mezinárodních sdružení zabývajících
se akreditací určených Agenturou podle odstavce 6.
(3) Splňuje-li žadatel všechny podmínky předepsané tímto zákonem pro pověření
k provádění akreditace, vydá Agentura rozhodnutí, jímž jej prováděním akreditace
pověří. V opačném případě žádost o pověření k provádění akreditace zamítne. V rozhodnutí,
kterým Agentura pověřuje akreditující osobu prováděním akreditace, vysloví Agentura
souhlas s akreditačními pravidly. Žadatel je akreditován též marným uplynutím lhůty
a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.
(4) Akreditující osoba je povinna
a) postupovat při provádění akreditace v souladu s akreditačními pravidly,
s nimiž Agentura vyslovila souhlas,
b) plnit povinnosti vyplývající z členství v mezinárodních sdruženích
zabývajících se akreditací určených Agenturou podle odstavce 6,
c) mít zajištěné zdroje potřebné pro výkon svých činností,
d) personálně zajišťovat své činnosti osobami, které mají odborné znalosti,
zkušenosti a kvalifikaci nezbytnou pro provádění akreditací a které jsou obeznámeny
s akreditačními pravidly,
e) jednat v průběhu akreditace nestranně a nepodjatě, zejména se zdržet
všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v její nestrannost,
f) ohlásit bezodkladně Agentuře, že není schopna po dobu delší než
3 měsíce plnit povinnosti podle písmene c).
(5) Neplní-li akreditující osoba povinnosti stanovené v tomto zákoně
a
a) byla jí v uplynulém kalendářním roce nejméně dvakrát Agenturou uložena
pokuta podle § 7, nebo
b) porušení zákona je natolik závažné, že již nelze očekávat nápravu
závadného stavu a řádné plnění povinností akreditující osoby,
rozhodne Agentura o odnětí pověření k provádění akreditace; Agentura
vždy rozhodne o odnětí pověření k provádění akreditace, pokud o to akreditující osoba
písemně požádá.
(6) Seznam určených mezinárodních sdružení zabývajících se akreditací,
rozhodnutí o pověření akreditující osoby k provádění akreditace a rozhodnutí o odnětí
pověření k provádění akreditace uveřejní Agentura ve Věstníku Agentury.
(7) Kontrolu akreditující osoby při plnění povinností vyplývajících z tohoto
zákona vykonává Agentura.
§ 6a
Osvědčení o akreditaci
(1) Akreditaci zahájí akreditující osoba na žádost právnické nebo fyzické
osoby, pokud jsou podnikateli. Akreditace se provádí za úplatu. Cena se sjednává
podle zvláštního právního předpisu10).
(2) Na základě provedené akreditace vydá akreditující osoba osvědčení o
akreditaci, pokud má žadatel o akreditaci oprávnění podnikat v oblasti atestací a
splňuje podmínky akreditačních pravidel. Osvědčení o akreditaci vymezuje předmět,
rozsah a podmínky zabezpečení předpokladů podle věty první a dobu, na kterou bylo
vydáno.
(3) Akreditující osoba předá v elektronické podobě Agentuře informace o
vydaném osvědčení o akreditaci ve lhůtě 7 pracovních dnů ode dne jeho vydání.
(4) Akreditující osoba dohlíží u atestačních středisek nad dodržováním
podmínek v akreditačních pravidlech. Zjistí-li nedostatky v jejich plnění, podle
závažnosti nedostatků v souladu s akreditačními pravidly, osvědčení o akreditaci
odejme. Tuto skutečnost akreditující osoba bezodkladně sdělí Agentuře v elektronické
podobě.
§ 6b
Pověření k provádění atestací
(1) Atestace provádí atestační středisko podle § 2 písm. m), které bylo
na základě žádosti o pověření k provádění atestací rozhodnutím Agentury pověřeno
k provádění atestací.
(2) Agentura vydá rozhodnutí o pověření atestačního střediska k provádění
atestací, pokud k žádosti o pověření k provádění atestací předloží
a) návrh atestačních podmínek, jež obsahují náležitosti podle § 2 písm.
r),
b) osvědčení o akreditaci podle § 6a a
c) potvrzení příslušných orgánů, že nemá splatný nedoplatek na pojistném
na veřejné zdravotní pojištění, na pojistném na sociální zabezpečení, na příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti a nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky.
(3) V pověření k provádění atestací Agentura stanoví období, na které se
pověření uděluje, a schválí postupy atestačního střediska při provádění atestací
obsažené v atestačních podmínkách, které žadatel o pověření k provádění atestací
předložil.
(4) Atestační středisko je pověřeno k provádění atestace též marným uplynutím
lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.
(5) Pověření k provádění atestací nelze bez souhlasu Agentury převést
na jinou osobu. Pověření k provádění atestací se uděluje na období nejvýše 5 let.
Agentura rozhodnutím prodlouží období, na které bylo pověření k provádění atestací
uděleno, nejvýše však o 5 let, a to i opakovaně, pokud atestační středisko splňuje
podmínky stanovené v odstavci 2.
§ 6c
(1) Agentura odejme pověření k provádění atestací, jestliže atestační
středisko
a) pozbylo osvědčení o akreditaci, na jehož základě mu bylo pověření
k provádění atestací uděleno,
b) pozbylo oprávnění k podnikání, na základě kterého bylo oprávněno
podnikat v oblasti atestací,
c) neplní povinnosti stanovené tímto zákonem, nepostupuje podle atestačních
podmínek, nebo nedodržuje ustanovení prováděcích právních předpisů k tomuto zákonu,
ačkoliv bylo na možnost odnětí pověření k provádění atestací z těchto důvodů Agenturou
písemně upozorněno a nápravu nezjednalo ani v přiměřené lhůtě stanovené Agenturou,
nebo
d) ve stanovené lhůtě nepředložilo Agentuře upravené znění atestačních
podmínek podle odstavce 4.
(2) Agentura odejme pověření k provádění atestací, jestliže o to atestační
středisko písemně požádá.
(3) Agentura může z vlastního podnětu zrušit rozhodnutí o schválení
postupů atestačního střediska podle § 6b odst. 3,
a) dojde-li k ohrožení nebo omezení provozu informačních systémů veřejné
správy,
b) je-li to nezbytné k dodržení mezinárodních smluv, jimiž je Česká
republika vázána.
(4) Jestliže Agentura zruší rozhodnutí o schválení postupů atestačního
střediska při provádění atestací, sdělí atestačnímu středisku důvody, proč bylo rozhodnutí
zrušeno, a vyzve ho, aby ve stanovené přiměřené lhůtě předložilo Agentuře upravené
znění atestačních podmínek ke schválení postupů atestačního střediska při provádění
atestací.
(5) Agentura schvaluje postupy atestačního střediska při provádění atestací,
jestliže atestační středisko předloží návrh jejich nového znění.
§ 6d
Provádění atestací
(1) Atestační střediska jsou při provádění atestací povinna
a) postupovat podle atestačních podmínek a
b) provádět posuzování dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné
správy v souladu s tímto zákonem a postupy stanovenými prováděcím právním předpisem.
(2) Atestační středisko není oprávněno provádět atestace dlouhodobého
řízení informačních systémů veřejné správy, na jejichž vývoji, přípravě, výrobě nebo
na obchodu se jakkoliv podílelo samo nebo s ním ekonomicky nebo personálně spojená
osoba, kdy
a) ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se pro účely tohoto
zákona rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole
nebo jmění druhé osoby nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo
nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob anebo fyzické osoby
blízké11),
b) účastí na kontrole nebo jmění se pro účely tohoto zákona rozumí
jakýkoli podíl na základním kapitálu nebo podíl s hlasovacím právem.
(3) Atestační středisko provádí atestace na základě smlouvy uzavřené s
žadatelem o atestaci za úplatu. Cena se sjednává podle zvláštního právního předpisu10).
(4) Atestační středisko vydá žadateli o atestaci protokol o provedené zkoušce
ve lhůtě 7 pracovních dnů ode dne ukončení této zkoušky. Atestační středisko vydá
o kladném výsledku atestace žadateli atest. Atest musí obsahovat podmínky platnosti
atestu.
(5) Atest se vydává na dobu nejvýše 5 let.
(6) Atestační středisko, které vystavilo atest, může na základě žádosti
držitele atestu před uplynutím platnosti atestu prodloužit jeho platnost o 2 roky,
a to i opakovaně. Žadatel i atestační středisko při prodlužování platnosti atestu
postupují obdobně jako při provádění atestací.
(7) Atestační středisko předá v elektronické podobě prostřednictvím automatizovaného
ohlašovacího procesu přístupného dálkovým přístupem na elektronické adrese, kterou
Agentura uveřejní ve Věstníku Agentury, Agentuře informace o provedené atestaci ve
lhůtě 7 pracovních dnů ode dne jejího provedení. Informaci o vydání atestu Agentura
uveřejní ve Věstníku Agentury.
(8) Kontrolu atestačních středisek při plnění povinností vyplývajících
z tohoto zákona vykonává Agentura.
§ 6e
Uzavření smlouvy o provedení atestace
(1) Atestační středisko zveřejní atestační podmínky, každou jejich změnu,
odejmutí pověření k provádění atestací (§ 6c odst. 1 a 2) nebo zrušení rozhodnutí
o schválení postupů atestačního střediska (§ 6c odst. 3) ve své provozovně a způsobem
umožňujícím dálkový přístup do 7 pracovních dnů od vydání příslušného rozhodnutí
Agentury.
(2) Atestační středisko navrhne uzavření smlouvy a provedení atestace každému,
kdo jej způsobem stanoveným v atestačních podmínkách vyzve k uzavření smlouvy podle
zveřejněných atestačních podmínek.
(3) Odchylky od atestačních podmínek lze pro jednotlivý případ sjednat
jen tehdy, jestliže to atestační podmínky připouštějí a jestliže se těmito změnami
nemění povaha nabízené atestační služby.
(4) Atestačnímu středisku nevzniká povinnost navrhnout uzavření smlouvy
o provedení atestace, jestliže jejím obsahem mají být také odchylky od atestačních
podmínek podle odstavce 3.
§ 6f
Zvláštní ustanovení o účastenství v řízení
(1) Účastníkem řízení o udělení pověření k provádění akreditace je žadatel
o pověření k provádění akreditace. Účastníkem řízení o odnětí pověření k provádění
akreditace je akreditující osoba, které má být rozhodnutím pověření odňato.
(2) Účastníkem řízení o udělení pověření k provádění atestací je žadatel
o pověření k provádění atestací. Účastníkem řízení o odnětí pověření k provádění
atestací je atestační středisko, kterému má být rozhodnutím pověření odňato.
(3) Účastníkem řízení o vyslovení souhlasu se změnou postupů atestačního
střediska a o zrušení rozhodnutí o schválení postupů atestačního střediska je atestační
středisko, jehož postupů se řízení týká.
HLAVA IV
PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY
§ 6g
nadpis vypuštěn
(1) Portálem veřejné správy je informační systém veřejné správy zajišťující
přístup k informacím veřejných orgánů a komunikaci s veřejnými orgány. Správcem portálu
veřejné správy je Agentura.
(2) Portál veřejné správy zajišťuje přístup k informacím získaným na základě
informační činnosti [§ 2 písm. a)] veřejných orgánů zejména v oblasti sociálního
zabezpečení, zdravotnického zabezpečení, správy veřejných financí, dotací, veřejných
zakázek, státní statistické služby, evidence a identifikace osob, jejich součástí
a práv a povinností těchto osob či jejich součástí a tvorby a publikace právních
předpisů.
(3) Portál veřejné správy zajišťuje komunikaci s veřejnými orgány prostřednictvím
datových schránek, prostřednictvím přístupu se zaručenou identitou do informačních
systémů veřejné správy nebo elektronických aplikací spravovaných těmito veřejnými
orgány a prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy.
(4) Portál veřejné správy dále zajišťuje přístup k informacím fyzických
osob a právnických osob, zejména k formulářům v elektronické podobě těchto osob,
a komunikaci s fyzickými osobami a právnickými osobami. Portál veřejné správy zajišťuje
přístup k informacím fyzických osob a právnických osob na základě písemné smlouvy
mezi správcem portálu veřejné správy a fyzickou osobou, k jejímž informacím je zajištěn
přístup, nebo právnickou osobou, k jejímž informacím je zajištěn přístup; písemná
smlouva se nevyžaduje, stanoví-li fyzické osobě nebo právnické osobě povinnost zpřístupnit
informaci prostřednictvím portálu veřejné správy zákon. Fyzická osoba, k jejímž informacím
je zajištěn přístup, a právnická osoba, k jejímž informacím je zajištěn přístup,
hradí za zajištění tohoto přístupu úplatu; to neplatí, stanoví-li fyzické osobě nebo
právnické osobě povinnost zpřístupnit informaci prostřednictvím portálu veřejné správy
zákon. Úplata je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji správce portálu veřejné správy.
Správce portálu veřejné správy stanoví podmínky, za kterých budou informace fyzických
osob nebo právnických osob prostřednictvím portálu veřejné správy zpřístupněny, a
pravidla pro stanovení výše úplaty a způsob její úhrady a zveřejní je na portálu
veřejné správy.
(5) Portál veřejné správy umožňuje fyzické osobě zápis dokladu, průkazu,
osvědčení nebo jiné veřejné listiny za účelem zasílání informace o končící platnosti
této veřejné listiny na kontaktní údaj a zápis sériového čísla, vydavatele a platnosti
kvalifikovaného certifikátu pro elektronický podpis.
(6) Portál veřejné správy zajišťuje poskytování digitálního stejnopisu
průkazu k prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti prostřednictvím mobilní aplikace
pro prokazování a elektronické aplikace pro ověřování.
HLAVA V
CENTRÁLNÍ MÍSTO SLUŽEB
§ 6h
nadpis vypuštěn
(1) Centrálním místem služeb se rozumí soubor technických a programových
prostředků, jehož prostřednictvím jsou poskytovány nebo využívány služby informačních
systémů veřejné správy a jehož prostřednictvím jsou využívány a propojovány sítě
elektronických komunikací.
(2) Centrální místo služeb spravuje Ministerstvo vnitra. Ministerstvo vnitra
může svěřit provozování centrálního místa služeb právnické osobě nebo fyzické osobě.
(3) Správce centrálního místa služeb vytváří a vydá provozní dokumentaci
centrálního místa služeb, uplatňuje ji v praxi a vyhodnocuje její dodržování.
(4) Orgány veřejné správy zajistí, aby jimi spravované informační systémy
veřejné správy s výjimkou provozních informačních systémů uvedených v § 1 odst. 4
písm. a) až d) uskutečňovaly vazbu mezi informačními systémy veřejné správy na informační
systémy veřejné správy spravované jinými orgány veřejné správy nebo na informační
systémy soukromoprávních uživatelů údajů prostřednictvím centrálního místa služeb.
(5) Poskytují-li nebo využívají-li orgány veřejné správy služby informačních
systémů veřejné správy s využitím sítě elektronických komunikací, zajistí, aby se
tak stalo prostřednictvím centrálního místa služeb.
(6) Správce centrálního místa služeb a správce referenčního rozhraní zajistí,
aby přístup k referenčnímu rozhraní byl možný výlučně prostřednictvím centrálního
místa služeb.
HLAVA VI
VYUŽÍVÁNÍ CLOUD COMPUTINGU ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY
§ 6i
Působnost v oblasti využívání cloud computingu orgány veřejné správy
(1) Vláda
a) pověřuje osobu nebo jiné právní uspořádání, které jsou zřízené nebo
založené státem a které splňují požadavky podle § 6m odst. 1, poskytováním cloud
computingu orgánům veřejné správy (dále jen "poskytovatel státního cloud computingu"),
b) schvaluje plán zajištění potřebné kapacity pro poskytování cloud
computingu poskytovatelem státního cloud computingu orgánům veřejné správy, včetně
rozpočtového výhledu na 5 let.
(2) Agentura
a) koordinuje využívání cloud computingu orgány veřejné správy,
b) vydává metodické pokyny pro využívání cloud computingu orgány veřejné
správy,
c) zpracovává plán zajištění potřebné kapacity pro poskytování cloud
computingu poskytovatelem státního cloud computingu orgánům veřejné správy, včetně
rozpočtového výhledu na 5 let a předkládá ho vládě,
d) navrhuje opatření k zajištění dlouhodobě udržitelného financování
využívání cloud computingu orgány veřejné správy,
e) kontroluje, zda cloud computing poskytovaný orgánům veřejné správy
splňuje požadavky podle § 6n a kvalitu tohoto cloud computingu,
f) spravuje informační systém cloud computingu pro orgány veřejné správy
(dále jen "informační systém cloud computingu"),
g) vede katalog cloud computingu pro orgány veřejné správy (dále jen
"katalog cloud computingu"),
h) vykonává působnost správního orgánu příslušného k uplatňování, regulaci
a kontrole cen podle právního předpisu upravujícího ceny v případě cen za poskytování
cloud computingu orgánům veřejné správy.
(3) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost kontroluje,
zda cloud computing poskytovaný orgánům veřejné správy splňuje požadavky podle §
6n, v případě, že je využíván k provozování informačního systému veřejné správy,
který je informačním nebo komunikačním systémem kritické informační infrastruktury,
významným informačním systémem nebo informačním systémem základní služby podle právního
předpisu upravujícího kybernetickou bezpečnost.
(4) Orgán veřejné správy poskytne na žádost Agentury podklady pro zpracování
plánu zajištění potřebné kapacity pro poskytování cloud computingu poskytovatelem
státního cloud computingu orgánům veřejné správy.
§ 6j
Informační systém cloud computingu
(1) Zřizuje se informační systém cloud computingu, který je informačním
systémem veřejné správy sloužícím k podpoře řízení využívání cloud computingu orgány
veřejné správy.
(2) Správcem informačního systému cloud computingu je Agentura.
(3) Správce informačního systému cloud computingu může prostřednictvím
informačního systému cloud computingu poskytovat službu dynamického nákupního systému
podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek.
(4) Správce informačního systému cloud computingu může prostřednictvím
informačního systému cloud computingu poskytovat službu elektronického nástroje podle
právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek.
§ 6k
Katalog cloud computingu
(1) Katalog cloud computingu je seznam, ve kterém se vedou údaje o poptávkách
cloud computingu, poskytovatelích cloud computingu, nabídkách cloud computingu a
o cloud computingu využívaném orgány veřejné správy.
(2) Údaji vedenými v katalogu cloud computingu o
a) poptávkách cloud computingu jsou
1. údaje identifikující poptávku
cloud computingu,
2. údaje identifikující orgán veřejné správy, který cloud computing
poptává,
3. údaje charakterizující poptávaný cloud computing, včetně údajů o základních
parametrech poptávaného cloud computingu a požadované bezpečnostní úrovni,
b) poskytovatelích cloud computingu jsou údaje identifikující poskytovatele
cloud computingu,
c) nabídkách cloud computingu jsou
1. údaje identifikující nabídku
cloud computingu,
2. údaje identifikující poskytovatele cloud computingu, který cloud
computing nabízí,
3. údaje charakterizující nabízený cloud computing, včetně údajů
o základních parametrech nabízeného cloud computingu a jeho bezpečnostní úrovni a
údaje o předpokládaném místu zpracování informací orgánu veřejné správy a předpokládané
době, předpokládaném rozsahu a předpokládaném účelu zpracování informací orgánu veřejné
správy v tomto místě, případně o tom, že nabízený cloud computing vyžaduje dlouhodobé
uložení informací orgánu veřejné správy mimo území Evropské unie,
d) využívaném cloud computingu jsou
1. údaje identifikující využívaný
cloud computing,
2. údaje identifikující orgán veřejné správy, který cloud computing
využívá,
3. údaje identifikující poskytovatele cloud computingu, který cloud computing
poskytuje,
4. údaje charakterizující využívaný cloud computing, včetně údajů o základních
parametrech využívaného cloud computingu, jeho bezpečnostní úrovni a finančním objemu
nákladů vynaložených v souvislosti s využíváním cloud computingu.
(3) Údaje podle odstavce 2 jsou veřejné s výjimkou údajů charakterizujících
poptávaný, nabízený nebo využívaný cloud computing, jejichž zveřejnění by mohlo ohrozit
kybernetickou bezpečnost a které určí u konkrétního cloud computingu Agentura na
základě požadavku orgánu veřejné správy, který cloud computing poptává nebo využívá.
Po jejich vymazání z katalogu cloud computingu Agentura uchová údaje po dobu 5 let
v informačním systému cloud computingu.
(4) Katalog cloud computingu je součástí informačního systému cloud computingu.
§ 6l
Základní pravidla využívání cloud computingu orgánem veřejné správy
(1) Orgán veřejné správy může využívat pouze cloud computing, který
splňuje požadavky podle § 6n a je poskytovaný
a) poskytovatelem státního cloud computingu nebo poskytovatelem cloud
computingu zapsaným v katalogu cloud computingu na základě nabídky cloud computingu
tohoto poskytovatele zapsané v okamžiku jejího přijetí orgánem veřejné správy v katalogu
cloud computingu,
b) v rámci vertikální nebo horizontální spolupráce podle právního předpisu
upravujícího zadávání veřejných zakázek nebo
c) v rámci obecné výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím
řízení podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek.
(2) Přestane-li cloud computing využívaný orgánem veřejné správy splňovat
podmínky podle odstavce 1, orgán veřejné správy ukončí jeho využívání nejpozději
do 12 měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděl.
(3) Orgán veřejné správy využívá cloud computing poskytovaný poskytovatelem
cloud computingu na základě písemné smlouvy o poskytování cloud computingu orgánu
veřejné správy.
(4) Odstavce 1 až 3 se nepoužijí v případě cloud computingu, který
slouží výlučně
a) ke správě a řešení technických potíží nebo diagnostice programových
anebo technických prostředků, případně k zabezpečení nebo přenosu s tím souvisejících
signálů,
b) ke správě nebo využívání prostředků pro elektronickou identifikaci
využívajících vícefaktorové autentizace,
c) k aktualizaci nebo opravě programového prostředku, nebo
d) ke shromažďování nebo výměně provozních údajů,
e) ke zkušebnímu provozu informačního systému veřejné správy, pokud
při něm nebudou využity údaje, které se v informačním systému veřejné správy vedou
nebo povedou anebo které jsou nebo budou v souvislosti s poskytováním služby informačního
systému veřejné správy využívány.
(5) Je-li poskytování cloud computingu poskytovatelem státního cloud computingu
závislé na využití cloud computingu jiného poskytovatele cloud computingu, použijí
se na toto využití ustanovení tohoto zákona o využívání cloud computingu orgány veřejné
správy.
§ 6m
Požadavky na poskytovatele cloud computingu poskytujícího cloud computing
orgánu veřejné správy
(1) Poskytovatelem cloud computingu poskytujícím cloud computing orgánu
veřejné správy může být pouze osoba nebo jiné právní uspořádání, které jsou
a) způsobilé zajistit základní úroveň ochrany důvěrnosti, integrity
a dostupnosti informací orgánu veřejné správy,
b) bezúhonné v rozsahu bezúhonnosti požadované po kvalifikovaném správci
kvalifikovaného systému elektronické identifikace,
c) způsobilé pro poskytnutí cloud computingu orgánu veřejné správy
z hlediska veřejného pořádku, bezpečnosti a dodržování práv třetích osob.
(2) Poskytovatelem cloud computingu poskytujícím orgánu veřejné správy
cloud computing zařazený do nejvyšší bezpečnostní úrovně může být pouze poskytovatel
státního cloud computingu.
§ 6n
Požadavky na cloud computing využívaný orgánem veřejné správy
Orgán veřejné správy může využívat a poskytovatel cloud computingu
může orgánu veřejné správy nebo poskytovateli státního cloud computingu poskytovat
pouze cloud computing,
a) který umožňuje splnění požadavků kladených na informační systém
veřejné správy informační koncepcí České republiky,
b) který umožňuje dosažení alespoň základní úrovně ochrany důvěrnosti,
integrity a dostupnosti informací orgánu veřejné správy,
c) který umožňuje orgánu veřejné správy postupovat podle bezpečnostních
pravidel pro orgány veřejné moci využívající služby cloud computingu podle právního
předpisu upravujícího kybernetickou bezpečnost,
d) jehož bezpečnostní úroveň je stejná nebo vyšší než bezpečnostní
úroveň informačního systému veřejné správy nebo jeho části, k zajištění jehož provozu
je využíván,
e) který v případě, že je jeho poskytování závislé na jiném cloud computingu,
je poskytovaný s využitím cloud computingu splňujícího požadavky podle písmen b)
až d) a poskytovaného poskytovatelem státního cloud computingu nebo poskytovatelem
cloud computingu zapsaným v katalogu cloud computingu; část věty před středníkem
se nepoužije v případě cloud computingu poskytovaného podle § 6l odst. 1 písm. c),
f) u něhož v případě, že je jeho poskytování závislé na více poskytovatelích
cloud computingu, je každý poskytovatel cloud computingu poskytovatelem státního
cloud computingu nebo poskytovatelem cloud computingu zapsaným v katalogu cloud computingu;
část věty před středníkem se nepoužije v případě cloud computingu poskytovaného podle
§ 6l odst. 1 písm. c).
§ 6o
Zápis poptávky cloud computingu do katalogu cloud computingu
(1) Agentura zapíše poptávku cloud computingu do katalogu cloud computingu
na základě požadavku orgánu veřejné správy, který poptává poskytnutí cloud computingu,
a to do 15 dnů ode dne uplatnění požadavku. Agentura dále zapíše poptávku cloud computingu
do katalogu cloud computingu na základě vlastního vyhodnocení potřeby využívání cloud
computingu orgány veřejné správy.
(2) Orgán veřejné správy uplatňuje požadavek elektronicky ve strojově čitelném
formátu.
(3) Orgán veřejné správy uvede v požadavku údaje o poptávce cloud computingu
v rozsahu údajů, které se o poptávce cloud computingu vedou v katalogu cloud computingu.
(4) Orgán veřejné správy připojí k požadavku hodnocení ekonomické výhodnosti
využití poptávaného cloud computingu.
(5) Odpovídá-li poptávka cloud computingu zapsaná v katalogu cloud computingu
charakteristikou poptávaného cloud computingu jiné poptávce cloud computingu zapsané
v katalogu cloud computingu, Agentura tyto poptávky sdruží.
§ 6p
Výmaz poptávky cloud computingu z katalogu cloud computingu
(1) Agentura vymaže z katalogu cloud computingu poptávku cloud computingu,
a) o jejíž zápis do katalogu cloud computingu požádal orgán veřejné
správy, na základě požadavku tohoto orgánu veřejné správy, a to do 15 dnů ode dne
uplatnění požadavku,
b) o jejíž zápis do katalogu cloud computingu požádal orgán veřejné
správy, po uplynutí doby 1 roku ode dne, kdy byla poptávka cloud computingu do katalogu
cloud computingu zapsána,
c) o jejíž zápis do katalogu cloud computingu požádal orgán veřejné
správy, na základě zápisu cloud computingu, který je předmětem poptávky cloud computingu,
do katalogu cloud computingu podle § 6x,
d) kterou zapsalo do katalogu cloud computingu podle § 6o odst. 1 věty
druhé, na základě vlastního vyhodnocení potřeby využívání cloud computingu orgány
veřejné správy.
(2) Agentura vyrozumí prostřednictvím informačního systému cloud computingu
orgán veřejné správy, na základě jehož požadavku byla poptávka cloud computingu do
katalogu cloud computingu zapsána, o výmazu poptávky cloud computingu podle odstavce
1 písm. a) a b).
Zápis poskytovatele cloud computingu do katalogu cloud computingu
§ 6q
nadpis vypuštěn
(1) Agentura rozhodne o zápisu poskytovatele cloud computingu do katalogu
cloud computingu na základě jeho žádosti, splňuje-li poskytovatel cloud computingu
požadavky podle § 6m odst. 1. O žádosti rozhodne Agentura do 45 dnů ode dne jejího
podání; proti rozhodnutí o žádosti není rozklad přípustný.
(2) Je-li žádosti v plném rozsahu vyhověno, písemné vyhotovení rozhodnutí
se nevydává. Takové rozhodnutí nabývá právní moci dnem zápisu poskytovatele cloud
computingu do katalogu cloud computingu. O zápisu do katalogu cloud computingu Agentura
vyrozumí poskytovatele cloud computingu, který o zápis požádal.
(3) Poskytovatel cloud computingu podává žádost elektronicky ve strojově
čitelném formátu.
(4) Poskytovatel cloud computingu uvede v žádosti
a) údaje o sobě v rozsahu údajů, které se o poskytovateli cloud computingu
vedou v katalogu cloud computingu,
b) adresu svého sídla, má-li jej mimo území České republiky.
(5) Poskytovatel cloud computingu k žádosti připojí
a) doklad vydaný orgánem státu, v němž má sídlo, obsahující identifikační
údaje osob, které jsou jeho skutečným majitelem; část věty před středníkem se nepoužije,
má-li poskytovatel cloud computingu sídlo na území České republiky,
b) doklad o svých zkušenostech s poskytováním cloud computingu za
posledních 5 let,
c) doklad o tom, že splňuje požadavky pro certifikaci nebo audit
pro oblast ochrany důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací, pokud jsou požadovány
právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost,
d) doklad o své bezúhonnosti, nelze-li bezúhonnost potvrdit postupem
podle § 12 zákona o Rejstříku trestů; ustanovení právního předpisu upravujícího elektronickou
identifikaci o dokladech prokazujících bezúhonnost kvalifikovaného správce kvalifikovaného
systému elektronické identifikace se použijí obdobně,
e) doklad vydaný orgánem státu, v němž má sídlo, a doklad vydaný
orgánem státu, na jehož území předpokládá dlouhodobé uložení informací orgánu veřejné
správy, že nemá evidován nedoplatek vůči žádnému z orgánů těchto států; část věty
před středníkem se ve vztahu k dokladu vydanému orgánem státu, v němž má poskytovatel
cloud computingu sídlo, nepoužije, má-li poskytovatel cloud computingu sídlo na území
České republiky.
(6) Nevydává-li orgán státu doklad podle odstavce 5 písm. a) nebo e),
poskytovatel cloud computingu jej může nahradit čestným prohlášením.
§ 6r
(1) Agentura si vyžádá pro účely posouzení splnění požadavků podle §
6m odst. 1 písm. a) závazné stanovisko Národního úřadu pro kybernetickou a informační
bezpečnost. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydá závazné stanovisko
do 3 měsíců od jeho vyžádání.
(2) Agentura si vyžádá pro účely posouzení splnění požadavku podle
§ 6m odst. 1 písm. c) informace o tom, zda poskytovatel cloud computingu nemá evidovaný
nedoplatek u
a) orgánu Finanční správy České republiky,
b) orgánu Celní správy České republiky,
c) orgánu sociálního zabezpečení na pojistném a na penále na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a
d) zdravotní pojišťovny na pojistném a na penále na veřejné zdravotní
pojištění.
(3) Pro rozsah údajů poskytnutých podle odstavce 2 se přiměřeně použijí
ustanovení daňového řádu o rozsahu údajů v potvrzení o stavu osobního daňového účtu.
Poskytnutí těchto údajů není porušením mlčenlivosti podle daňového řádu.
(4) Agentura si vyžádá pro účely posouzení splnění požadavku podle §
6m odst. 1 písm. c) údaje o skutečném majiteli poskytovatele cloud computingu z evidence
údajů o skutečných majitelích; pro tento účel umožní Ministerstvo spravedlnosti Agentuře
dálkový přístup k údajům o skutečném majiteli podle právního předpisu upravujícího
veřejné rejstříky právnických a fyzických osob.
(5) Agentura je oprávněna si vyžádat pro účely posouzení splnění požadavku
podle § 6m odst. 1 písm. c) informace Národního úřadu pro kybernetickou a informační
bezpečnost, Policie České republiky, zpravodajské služby nebo jiného orgánu.
(6) Po dobu od vyžádání vyjádření nebo informace podle odstavců 2, 4
a 5 do jejich poskytnutí lhůta podle § 6q odst. 1 neběží, nejdéle však po dobu 3
měsíců.
(7) Dokumenty týkající se posuzování splnění požadavků podle § 6m odst.
1, které obsahují utajované informace nebo jiné informace, na něž se vztahuje zákonem
uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti, se uchovávají odděleně mimo spis.
§ 6s
Výmaz poskytovatele cloud computingu z katalogu cloud computingu
(1) Agentura rozhodne o výmazu poskytovatele cloud computingu z katalogu
cloud computingu,
a) požádá-li o to poskytovatel cloud computingu, a to do 15 dnů ode
dne podání žádosti, nebo
b) zjistí-li, že poskytovatel cloud computingu přestal splňovat požadavek
podle § 6m odst. 1 písm. a) a nezjednal-li nápravu ve lhůtě stanovené Agenturou,
která nesmí být kratší než 30 dnů, nebo zjistí-li, že poskytovatel cloud computingu
přestal splňovat požadavek podle § 6m odst. 1 písm. b) nebo c).
(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 není rozklad přípustný.
(3) Agentura vyrozumí prostřednictvím informačního systému cloud computingu
o výmazu poskytovatele cloud computingu z katalogu cloud computingu orgán veřejné
správy, který využívá cloud computing tohoto poskytovatele cloud computingu; ve vyrozumění
uvede datum výmazu a jeho důvody.
(4) Ustanovení § 6r se na výmaz poskytovatele cloud computingu z katalogu
cloud computingu použijí obdobně.
Zápis nabídky cloud computingu do katalogu cloud computingu
§ 6t
(1) Agentura rozhodne o zápisu nabídky cloud computingu zařazeného do
jiné než nejnižší bezpečnostní úrovně do katalogu cloud computingu na základě žádosti
poskytovatele státního cloud computingu nebo poskytovatele cloud computingu zapsaného
v katalogu cloud computingu, splňuje-li nabízený cloud computing požadavky podle
§ 6n písm. a), b), d) a f) a požadavek podle § 6n písm. e), pokud jde o požadavky
podle § 6n písm. b) a d) a požadavek na poskytování podpůrného cloud computingu poskytovatelem
státního cloud computingu nebo poskytovatelem cloud computingu zapsaným v katalogu
cloud computingu. Agentura rozhodne o zápisu nabídky cloud computingu zařazeného
do nejnižší bezpečnostní úrovně do katalogu cloud computingu na základě žádosti poskytovatele
podle věty první, splňuje-li nabízený cloud computing požadavky podle § 6n písm.
a) a f) a požadavek podle § 6n písm. e), pokud jde o požadavek na poskytování podpůrného
cloud computingu poskytovatelem státního cloud computingu nebo poskytovatelem cloud
computingu zapsaným v katalogu cloud computingu. O žádosti podle vět první a druhé
rozhodne Agentura do 30 dnů ode dne jejího podání; proti rozhodnutí o žádosti není
rozklad přípustný.
(2) Je-li žádosti v plném rozsahu vyhověno, písemné vyhotovení rozhodnutí
se nevydává. Takové rozhodnutí nabývá právní moci dnem zápisu nabídky cloud computingu
do katalogu cloud computingu. Agentura o zápisu do katalogu cloud computingu vyrozumí
poskytovatele cloud computingu, který o zápis požádal.
(3) Poskytovatel cloud computingu podává žádost elektronicky ve strojově
čitelném formátu.
(4) Poskytovatel cloud computingu může v žádosti uvést pouze jednu nabídku
jednoho cloud computingu nebo jednu nabídku více cloud computingů zařazených do stejné
bezpečnostní úrovně.
(5) Poskytovatel cloud computingu uvede v žádosti
a) údaje o nabídce cloud computingu v rozsahu údajů, které se o nabídce
cloud computingu vedou v katalogu cloud computingu,
b) údaj, zda je poskytování nabízeného cloud computingu závislé na
využití jiného cloud computingu, identifikaci tohoto cloud computingu a jeho poskytovatele
a popis využití jiného cloud computingu, včetně rozsahu využití,
c) údaj, zda je poskytování nabízeného cloud computingu závislé na
více poskytovatelích cloud computingu, identifikaci těchto poskytovatelů cloud computingu
a popis jejich zapojení do poskytování nabízeného cloud computingu, včetně rozsahu
zapojení.
(6) Poskytovatel cloud computingu k žádosti připojí
a) seznam svých dodavatelů, u kterých předpokládá zpracovávání informací
orgánu veřejné správy,
b) doklad o tom, že nabízený cloud computing splňuje požadavky pro
certifikaci nebo audit pro oblast ochrany důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací,
pokud jsou požadovány právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost,
c) dokumentaci nabízeného cloud computingu,
d) zprávu o provedení penetračního testu nabízeného cloud computingu,
pokud je požadována právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost,
e) plán zajištění kontinuity provozu nabízeného cloud computingu
a plán na obnovu poskytování nabízeného cloud computingu po havárii, pokud jsou požadovány
právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost; namísto plánů lze připojit
auditní zprávu osvědčující jejich existenci,
f) doklad o zhodnocení zdrojů rizik nabízeného cloud computingu,
pokud je požadován právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost,
g) podklady k ověření splnění požadavku na zajištění důvěrnosti,
integrity a dostupnosti informací nabízeným cloud computingem, pokud jsou požadovány
právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost.
(7) Je-li poskytování nabízeného cloud computingu závislé na využití
jiného cloud computingu a není-li jiný cloud computing ke dni podání žádosti předmětem
nabídky cloud computingu zapsané v katalogu cloud computingu, poskytovatel cloud
computingu k žádosti dále připojí
a) smlouvu s poskytovatelem cloud computingu, který poskytuje cloud
computing, na jehož využití je závislé poskytování nabízeného cloud computingu, (dále
jen "podpůrný cloud computing"),
b) seznam dodavatelů poskytovatele podpůrného cloud computingu, u
kterých poskytovatel podpůrného cloud computingu předpokládá zpracovávání informací
orgánu veřejné správy,
c) doklad o tom, že podpůrný cloud computing splňuje požadavky pro
certifikaci nebo audit pro oblast ochrany důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací
podpůrným cloud computingem, pokud jsou požadovány právním předpisem upravujícím
kybernetickou bezpečnost,
d) dokumentaci podpůrného cloud computingu,
e) zprávu o provedení penetračního testu podpůrného cloud computingu,
pokud je požadována právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost,
f) plán zajištění kontinuity provozu podpůrného cloud comutingu a
plán na obnovu poskytování podpůrného cloud computingu po havárii, pokud jsou požadovány
právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost; namísto plánů lze připojit
auditní zprávu osvědčující jejich existenci,
g) doklad o zhodnocení zdrojů rizik podpůrného cloud computingu,
pokud je požadován právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost,
h) podklady k ověření splnění požadavku na zajištění důvěrnosti,
integrity a dostupnosti informací podpůrným cloud computingem, pokud jsou požadovány
právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost.
(8) Je-li poskytování nabízeného cloud computingu závislé na více
poskytovatelích cloud computingu, poskytovatel cloud computingu k žádosti dále připojí
a) smlouvu o poskytování nabízeného cloud computingu s těmito poskytovateli
cloud computingu,
b) seznam dodavatelů těchto poskytovatelů cloud computingu, u kterých
tito poskytovatelé cloud computingu předpokládají zpracovávání informací orgánu veřejné
správy.
§ 6u
(1) Agentura si vyžádá pro účely posouzení splnění požadavků podle §
6n písm. b) a e) závazné stanovisko Národního úřadu pro kybernetickou a informační
bezpečnost; část věty před středníkem se nepoužije v případě žádosti o zápis nabídky
cloud computingu zařazeného do nejnižší bezpečnostní úrovně. Národní úřad pro kybernetickou
a informační bezpečnost vydá závazné stanovisko podle věty první do 30 dnů od jeho
vyžádání.
(2) Ustanovení § 6r odst. 7 se na zápis nabídky cloud computingu do katalogu
cloud computingu použije obdobně.
§ 6v
Aktualizace nabídky cloud computingu zapsané v katalogu cloud computingu
(1) Agentura rozhodne o zápisu aktualizace nabídky cloud computingu zapsané
v katalogu cloud computingu na základě žádosti poskytovatele cloud computingu, který
požádal o její zápis do katalogu cloud computingu, je-li splněna podmínka podle odstavce
4. O žádosti rozhodne Agentura do 30 dnů ode dne jejího podání; proti rozhodnutí
o žádosti není rozklad přípustný.
(2) Je-li žádosti v plném rozsahu vyhověno, písemné vyhotovení rozhodnutí
se nevydává. Takové rozhodnutí nabývá právní moci dnem zápisu aktualizace nabídky
cloud computingu do katalogu cloud computingu. O zápisu do katalogu cloud computingu
Agentura vyrozumí poskytovatele cloud computingu, který o zápis požádal.
(3) Poskytovatel cloud computingu uvede v žádosti údaje o nabídce cloud
computingu v rozsahu údajů, které se o nabídce cloud computingu vedou v katalogu
cloud computingu a které jsou aktualizací dotčeny. Poskytovatel cloud computingu
k žádosti připojí podklady podle § 6t odst. 6 až 8, v nichž jsou vyjádřeny skutečnosti,
jež jsou aktualizací dotčeny.
(4) Podmínkou aktualizace nabídky cloud computingu zapsané v katalogu
cloud computingu je, že
a) nabízený cloud computing bude po aktualizaci nadále splňovat podmínky
pro zápis do katalogu cloud computingu,
b) aktualizace se nedotýká údajů charakterizujících nabízený cloud
computing s výjimkou objemu, rámcové ceny nebo názvu konkrétní cloudové služby.
(5) Ustanovení § 6r odst. 7 a § 6u odst. 1 se na aktualizaci nabídky
cloud computingu zapsané v katalogu cloud computingu použijí obdobně.
§ 6w
Výmaz nabídky cloud computingu z katalogu cloud computingu
(1) Agentura rozhodne o výmazu nabídky cloud computingu z katalogu
cloud computingu,
a) požádá-li o výmaz poskytovatel cloud computingu, o jehož nabídku
se jedná, a to do 15 dnů ode dne podání žádosti,
b) zjistí-li, že nabízený cloud computing přestal splňovat požadavky
podle § 6n a nezjednal-li poskytovatel cloud computingu nápravu ve lhůtě stanovené
Agenturou, která nesmí být kratší než 15 dnů,
c) uplyne-li doba 3 let ode dne, kdy byla nabídka cloud computingu
do katalogu cloud computingu zapsána, pokud poskytovatel cloud computingu nepotvrdil
Agentuře, že nabídka cloud computingu je stále platná, nebo uplyne-li doba 3 let
ode dne, kdy poskytovatel cloud computingu naposledy potvrdil Agentuře, že nabídka
cloud computingu je stále platná; Agentura vyzve prostřednictvím informačního systému
cloud computingu poskytovatele cloud computingu, aby potvrdil platnost nabídky cloud
computingu po uplynutí doby 30 měsíců ode dne, kdy byla nabídka cloud computingu
do katalogu cloud computingu zapsána, a dále vždy po uplynutí doby 30 měsíců ode
dne, kdy mu poskytovatel cloud computingu potvrdil, že nabídka cloud computingu je
stále platná,
d) o jejíž zápis do katalogu cloud computingu požádal poskytovatel
cloud computingu, u něhož došlo k výmazu z katalogu cloud computingu, a to současně
s výmazem poskytovatele cloud computingu; je-li poskytování nabízeného cloud computingu
závislé na více poskytovatelích cloud computingu zapsaných do katalogu cloud computingu,
postačí výmaz kteréhokoliv z těchto poskytovatelů cloud computingu,
e) o jejíž zápis do katalogu cloud computingu požádal poskytovatel
cloud computingu, a u níž došlo k výmazu poskytovatele podpůrného cloud computingu
z katalogu cloud computingu, a to současně s výmazem poskytovatele podpůrného cloud
computingu.
(2) Týká-li se žádost o výmaz nabídky cloud computingu podle odstavce
1 písm. a), zjištění podle odstavce 1 písm. b) nebo potvrzení platnosti nabídky cloud
computingu podle odstavce 1 písm. c) nabídky cloud computingu obsahující více cloud
computingů zařazených do stejné bezpečnostní úrovně, Agentura vymaže z katalogu cloud
computingu u nabídky cloud computingu pouze cloud computing, jehož se žádost, zjištění
nebo potvrzení platnosti týká.
(3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 není rozklad přípustný.
(4) Agentura vyrozumí prostřednictvím informačního systému cloud computingu
o výmazu nabídky cloud computingu nebo její části z katalogu cloud computingu orgán
veřejné správy, který využívá cloud computing, který je předmětem nabídky; ve vyrozumění
uvede datum výmazu a jeho důvody.
(5) Ustanovení § 6r odst. 7 se na výmaz nabídky cloud computingu nebo
její části z katalogu cloud computingu použije obdobně.
§ 6x
Zápis využívaného cloud computingu do katalogu cloud computingu
Orgán veřejné správy zapíše cloud computing, který využívá, do katalogu
cloud computingu, a to do 45 dnů ode dne nabytí platnosti smlouvy o poskytnutí cloud
computingu. Věta první se nepoužije v případě cloud computingu poskytovaného podle
§ 6l odst. 1 písm. c).
§ 6y
Poskytování informací a podkladů týkajících se poskytovatelů cloud computingu,
nabídky cloud computingu nebo využívaného cloud computingu
(1) Dojde-li v době, kdy je cloud computing předmětem nabídky cloud computingu
zapsané v katalogu cloud computingu nebo kdy je poskytován orgánu veřejné správy,
ke změně údajů vedených v katalogu cloud computingu, které poskytuje poskytovatel
cloud computingu, anebo skutečností vyjádřených v podkladech podle § 6q odst. 5 nebo
§ 6t odst. 6 až 8, poskytovatel cloud computingu o této změně bezodkladně vyrozumí
Agenturu a současně mu předloží aktuální podklady.
(2) Poskytovatel cloud computingu předkládá po dobu, kdy je cloud computing
předmětem nabídky cloud computingu zapsané v katalogu cloud computingu nebo kdy je
poskytován orgánu veřejné správy, v intervalech stanovených prováděcím právním předpisem
Agentuře doklady o splnění požadavku pro certifikaci nebo audit pro oblast ochrany
důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací podle § 6q odst. 5 písm. c), § 6t odst.
6 písm. b) a § 6t odst. 7 písm. c) a zprávu o provedení penetračního testu podle
§ 6t odst. 6 písm. d) a § 6t odst. 7 písm. e).
(3) Orgán veřejné správy zapíše do katalogu cloud computingu vždy do
3 měsíců od skončení rozpočtového období údaje o finančním objemu nákladů vynaložených
v souvislosti s využívaním cloud computingu za uplynulé rozpočtové období za každý
informační systém veřejné správy, pro který orgán veřejné správy využívá nebo využíval
cloud computing.
HLAVA VII
PŘESTUPKY
§ 7
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Akreditující osobě, která
a) neprovádí akreditaci podle akreditačních pravidel, s nimiž Agentura
vyslovila souhlas [§ 6 odst. 4 písm. a)],
b) vydá osvědčení o akreditaci, aniž by splňovala personální požadavky
[§ 6 odst. 4 písm. d)],
c) neohlásí bezodkladně Agentuře, že nemá po dobu delší než 3 měsíce
zajištěné zdroje potřebné pro výkon svých činností [§ 6 odst. 4 písm. f)],
d) nepostupuje při provádění akreditace nestranně [§ 6 odst. 4 písm.
e)], nebo
e) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost předání informací Agentuře
(§ 6a odst. 3),
lze uložit pokutu do 100 000 Kč.
(2) Atestační středisko se dopustí přestupku tím, že
a) neprovádí atestaci podle postupů atestačního střediska schválených
Agenturou (§ 6b odst. 3),
b) vyhodnotilo způsob dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné
správy v rozporu s osvědčením o akreditaci (§ 6a) nebo tímto zákonem,
c) vydá atest na dlouhodobé řízení informačních systémů veřejné správy,
na jejichž vývoji, přípravě, výrobě nebo na obchodu se jakkoliv podílelo samo nebo
s ním ekonomicky nebo personálně spojená osoba (§ 6d odst. 2),
d) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost vydání protokolu o provedené
zkoušce (§ 6d odst. 4),
e) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost předání informací Agentuře
(§ 6d odst. 7), nebo
f) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost zveřejnění atestačních podmínek
(§ 6e odst. 1).
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel informačního
systému veřejné správy dopustí přestupku tím, že
a) nepředá data a provozní údaje na vyžádání správce informačního systému
veřejné správy podle § 9e odst. 1, nebo
b) v rozporu s § 9e odst. 2 nebo 3
1. nepředá data a provozní údaje
po ukončení provozování informačního systému veřejné správy,
2. nezlikviduje kopie
dat a provozních údajů, nebo
3. neumožní správci informačního systému veřejné správy
dohled nad průběhem likvidace kopií dat a provozních údajů.
(4) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) až c)
nebo odstavce 3 písm. b) bodu 1 nebo 2,
b) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. a) nebo písm.
b) bodu 3,
c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. d) až f).
HLAVA VIII
ÚČINKY PODPISU
§ 8
Úkon, jehož náležitostí má být podpis toho, kdo jej činí, učiněný prostřednictvím
informačního systému veřejné správy se považuje za podepsaný, umožňuje-li informační
systém veřejné správy prokázání totožnosti toho, kdo úkon činí, s využitím elektronické
identifikace, autorizaci úkonu tím, kdo úkon činí, a zpětné prokázání projevu vůle
toho, kdo úkon činí.
HLAVA IX
KONTAKTNÍ MÍSTA VEŘEJNÉ SPRÁVY
nadpis vypuštěn
§ 8a
(1) Podání správním orgánům lze činit v rozsahu a za podmínek stanovených
jinými právními předpisy prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy (Českého
podacího ověřovacího informačního národního terminálu - Czech POINT). Kontaktní místo
veřejné správy může dále doručovat dokumenty veřejných orgánů.
(2) Kontaktními místy veřejné správy jsou
a) notáři,
b) krajské úřady,
c) matriční úřady,
d) obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů územně
členěných statutárních měst a úřady městských částí hlavního města Prahy, jejichž
seznam stanoví prováděcí právní předpis,
e) zastupitelské úřady určené ministrem zahraničních věcí; Ministerstvo
zahraničních věcí zveřejní seznam takových zastupitelských úřadů na svých internetových
stránkách,
f) držitel poštovní licence15), Hospodářská komora České republiky
a Agrární komora České republiky,
g) banka, pojišťovna, zdravotní pojišťovna a poskytovatel univerzální
služby podle právního předpisu upravujícího elektronické komunikace, kterým byla
Agenturou udělena autorizace k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy
(dále jen "osoba autorizovaná Agenturou").
(3) Držitel poštovní licence, Hospodářská komora České republiky, Agrární
komora České republiky a osoba autorizovaná Agenturou mohou za provedení správního
úkonu kontaktního místa veřejné správy nebo jiného správního úkonu svěřeného jim
zvláštním zákonem požadovat poplatek, jehož výše nesmí přesáhnout sazbu správního
poplatku stanovenou pro tento správní úkon v právním předpisu upravujícím správní
poplatky.
(4) Nestanoví-li tento zákon nebo jiný právní předpis jinak, je působnost
kontaktního místa veřejné správy výkonem přenesené působnosti krajských a obecních
úřadů.
(5) Označení Český podací ověřovací informační národní terminál nebo
Czech POINT lze užít jen pro kontaktní místo veřejné správy.
(6) Informační systém, jehož prostřednictvím je zajišťován výkon působnosti
kontaktních míst veřejné správy, spravuje Agentura. Tento informační systém je informačním
systémem veřejné správy.
§ 8b
(1) Agentura udělí na žádost banky, pojišťovny, zdravotní pojišťovny
nebo poskytovatele univerzální služby podle právního předpisu upravujícího elektronické
komunikace autorizaci k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy, splňuje-li
věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro výkon této
působnosti. Agentura rozhodne o žádosti o udělení autorizace do 3 měsíců ode dne
jejího podání. Autorizace se uděluje na dobu 5 let.
(2) Agentura stanovuje věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační
podmínky pro výkon působnosti kontaktního místa veřejné správy a zveřejňuje je ve
Věstníku Agentury a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Stanoví-li Agentura nové
podmínky podle věty první, povinnost osoby autorizované Agenturou splňovat tyto podmínky
nastane nejdříve prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním
měsíci, v němž došlo k jejich zveřejnění, nestanoví-li Agentura delší dobu.
(3) Osoba autorizovaná Agenturou je povinna uhradit za autorizaci k výkonu
působnosti kontaktního místa veřejné správy poplatek 200 000 Kč. Osoba autorizovaná
Agenturou uhradí poplatek, do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí Agentury o udělení autorizace
nabylo právní moci. Poplatek je příjmem státního rozpočtu, vybírá jej Agentura.
(4) Osoba autorizovaná Agenturou odpovídá za škodu způsobenou v souvislosti
s výkonem působnosti kontaktního místa veřejné správy. Osoba autorizovaná Agenturou
se odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení
veškerého úsilí, které lze na ní požadovat.
(5) Agentura kontroluje u osoby autorizované Agenturou plnění věcných,
personálních, technických, bezpečnostních a organizačních podmínek pro výkon působnosti
kontaktního místa veřejné správy.
(6) Agentura je oprávněna omezit osobě autorizované Agenturou na nezbytně
nutnou dobu přístup do informačního systému, jehož prostřednictvím je zajišťován
výkon působnosti kontaktních míst veřejné správy, porušila-li osoba autorizovaná
Agenturou věcné, personální, technické, bezpečnostní nebo organizační podmínky pro
výkon působnosti kontaktního místa veřejné správy způsobem vážně ohrožujícím funkčnost
informačního systému, jehož prostřednictvím je zajišťován výkon působnosti kontaktních
míst veřejné správy.
(7) Agentura odejme autorizaci k výkonu působnosti kontaktního místa
veřejné správy,
a) nesplňuje-li osoba autorizovaná Agenturou věcné, personální, technické,
bezpečnostní nebo organizační podmínky pro výkon působnosti kontaktního místa veřejné
správy a nedojde-li do 3 měsíců ode dne, kdy Agentura na tuto skutečnost upozornila,
k nápravě,
b) požádá-li o to osoba autorizovaná Agenturou, nebo
c) nezaplatí-li osoba autorizovaná Agenturou poplatek za autorizaci
k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy ve stanovené lhůtě.
(8) Agentura vede seznam osob autorizovaných Agenturou a zveřejňuje jej
způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pro potřeby vedení seznamu osoba autorizovaná
Agenturou bezodkladně informuje Agenturu o počtu pracovišť, jejichž prostřednictvím
vykonává působnost kontaktního místa veřejné správy, adresách těchto pracovišť a
o změnách počtu těchto pracovišť a jejich adres.
HLAVA X
VYDÁVÁNÍ VÝPISŮ A OVĚŘENÝCH VÝSTUPŮ Z INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY
nadpis vypuštěn
§ 9
(1) Z informačních systémů veřejné správy nebo jejich částí, které jsou
veřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy, vydávají orgány veřejné správy, které
jsou správci těchto systémů, na požádání úplný nebo částečný výpis ze zápisu vedeného
v elektronické podobě v tomto informačním systému. Z informačních systémů veřejné
správy nebo jejich částí, které jsou neveřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy,
vydávají správci, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, na požádání úplný nebo
částečný výpis ze zápisu vedeného v elektronické podobě v tomto informačním systému
osobě, které se zápis přímo týká, nebo osobě, která je podle zvláštního právního
předpisu oprávněna žádat informaci uvedenou v zápisu, a to v rozsahu tímto zvláštním
právním předpisem stanoveném.
(2) Stanoví-li tak zvláštní právní předpis, výpis podle odstavce 1 nebo
potvrzení o tom, že určitý údaj v informačním systému veřejné správy není, v elektronické
podobě zabezpečené způsobem zajišťujícím integritu, případně původ dat (dále jen
„výstup z informačního systému veřejné správy“), ověřují a ověřené výstupy z informačních
systémů veřejné správy na žádost vydávají kontaktní místa veřejné správy. S přihlédnutím
k současným technickým podmínkám mohou kontaktní místa veřejné správy vydávat ověřené
výstupy i z ostatních informačních systémů veřejné správy, které jsou veřejnými evidencemi,
rejstříky nebo seznamy.
(3) Ověřeným výstupem z informačního systému veřejné správy (dále jen
"ověřený výstup") se rozumí listina, která vznikla úplným převodem výstupu z informačního
systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby(§ 9a).
(4) Osoba, která je držitelem prostředku pro elektronickou identifikaci,
který umožňuje přístup se zaručenou identitou, je oprávněna obstarat si s využitím
tohoto prostředku výstup z informačního systému veřejné správy, který je neveřejnou
evidencí, rejstříkem nebo seznamem, který se jí přímo týká, nebo údaje vedené o ní
v tomto informačním systému veřejné správy, a to alespoň prostřednictvím portálu
veřejné správy nebo s využitím národního bodu pro identifikaci a autentizaci, anebo
poskytnout tento výstup nebo údaje jiné osobě anebo veřejnému orgánu. Správce portálu
veřejné správy zveřejní na portálu veřejné správy seznam informačních systémů veřejné
správy, z nichž lze výstup nebo údaje takto obstarat anebo poskytnout. Vydání výstupu
nebo údajů anebo poskytnutí výstupu nebo údajů zajistí orgán veřejné správy, který
je správcem informačního systému veřejné správy; po dohodě s ním může vydání výstupu
nebo údajů zajistit správce portálu veřejné správy nebo správce národního bodu pro
identifikaci a autentizaci.
(5) Výpis v listinné podobě, výstup z informačního systému veřejné správy
a ověřený výstup podle odstavce 3 jsou veřejnými listinami.
§ 9a
(1) Ověřením výstupu z informačního systému veřejné správy se rozumí
ověření té skutečnosti, že listina vznikla převedením výstupu z informačního systému
veřejné správy z elektronické do listinné podoby. Ověření se provede ověřovací doložkou,
která obsahuje
a) údaj o ověření toho, že ověřený výstup odpovídá výstupu z informačního
systému veřejné správy,
b) údaj o tom, z kolika listů se skládá ověřený výstup,
c) údaj o tom, že ověřený výstup obsahuje částečný výpis z informačního
systému veřejné správy, pokud neobsahuje výstup úplný,
d) místo a datum vyhotovení doložky o ověření,
e) pořadové číslo, pod kterým je ověření vedeno v evidenci ověření
výstupu z informačního systému veřejné správy,
f) otisk úředního razítka a podpis ověřujícího.
(2) Ověřovací doložku vyhotoví ověřující na listině, která vznikla převedením
výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby,
nebo ověřovací doložku vyhotoví zvlášť a s touto listinou ji pevně spojí. Listina,
která vznikla převedením výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické
do listinné podoby, a na ní vyhotovená nebo s ní pevně spojená ověřovací doložka,
se považují za jednu listinu.
§ 9b
Povinnosti ověřujícího
(1) Ti, kteří vydávají ověřené výstupy (dále jen "ověřující"), jsou povinni
při ověřování výstupu z informačního systému veřejné správy používat pouze takové
technické zařízení, které výstup z informačního systému veřejné správy, který má
být ověřen, zobrazí do formy, v níž je jeho obsah pro fyzickou osobu čitelný tak,
aby jeho interpretace odpovídala zápisu v informačním systému veřejné správy.
(2) Ověřující je povinen provést veškeré úkony potřebné k tomu, aby ověřil
tu skutečnost, že výstup z informačního systému veřejné správy je zabezpečen způsobem
zajišťujícím integritu, případně původ dat.
(3) Při vydávání ověřených výstupů na základě výpisů podle § 9 odst. 1
věty druhé je ověřující povinen prověřit oprávnění žadatele a zjistit jeho totožnost.
Jde-li o právnickou osobu, zjišťuje její existenci a totožnost osob jednajících jejím
jménem.
(4) Ověřující je povinen vést evidenci vydaných ověřených výstupů.
Evidence obsahuje alespoň tyto údaje:
a) pořadové číslo, pod kterým je ověření vedeno v evidenci ověření
výstupu z informačního systému veřejné správy,
b) datum vyhotovení doložky o ověření,
c) je-li žadatelem fyzická osoba jméno, příjmení, datum narození a
dále, jméno, příjmení a datum narození osoby, jejíž totožnost byla pro účely vydání
ověřeného výstupu ověřena, včetně druhu a čísla průkazu, jímž byla totožnost zjištěna,
je-li ověření totožnosti předepsáno; je-li žadatelem právnická osoba, její obchodní
firmu nebo název, adresu sídla, identifikační číslo, je-li přiděleno, a jméno, příjmení,
datum narození osoby nebo osob, jednajících jménem této právnické osoby, nebo osoby
jednající za právnickou osobu jejím jménem na základě zastoupení.
§ 9c
Povinnosti orgánů veřejné správy, které jsou správci informačních systémů
veřejné správy
(1) Správci informačních systémů veřejné správy jsou povinni předat ověřující
osobě na požádání bezodkladně výstup z informačního systému veřejné správy opatřený
datem a časem s uvedením hodiny, minuty a sekundy, kdy byl výstup vytvořen, a datem
a časem s uvedením hodiny, minuty a sekundy okamžiku, ke kterému správce odpovídá
za soulad výstupu se stavem zápisu v informačním systému veřejné správy (dále jen
"okamžik platnosti údajů"), a zabezpečený způsobem zajišťujícím integritu, případně
původ dat.
(2) Správci informačních systémů veřejné správy odpovídají za soulad výpisu,
který vydávají podle § 9, nebo výstupu z informačního systému veřejné správy se stavem
zápisu v informačním systému veřejné správy k okamžiku platnosti údajů.
(3) Správci informačních systémů veřejné správy, které jsou neveřejnými
evidencemi, rejstříky nebo seznamy, jsou povinni předat ověřující osobě výstup z
informačního systému veřejné správy tak, aby byl tento výstup z informačního systému
veřejné správy v průběhu předání odpovídajícím způsobem skryt před třetími osobami.
§ 9d
Zpoplatnění ověřování výstupu z informačního systému veřejné správy
(1) Správce informačního systému veřejné správy je oprávněn požadovat za
poskytnutí výstupu z informačního systému veřejné správy ověřujícímu úplatu, a to
za každý poskytnutý výstup z informačního systému veřejné správy částku, která je
stanovena zvláštním právním předpisem jako poplatek za vydání výpisu z předmětného
záznamu, jenž má jednu stránku16).
(2) Správní poplatek za vydání ověřeného výstupu vydaného ověřujícím podle
§ 8a odst. 2 písm. b) až e) stanoví zvláštní právní předpis16).
(3) Odměnu notáře za vydávání ověřených výstupů stanoví zvláštní právní
předpis17).
HLAVA XI
SOUČINNOST PROVOZOVATELE INFORMAČNÍHO SYSTÉMU VEŘEJNÉ SPRÁVY
§ 9e
(1) Provozovatel informačního systému veřejné správy předá bezodkladně
na vyžádání správce informačního systému veřejné správy data a provozní údaje týkající
se provozovaného informačního systému veřejné správy.
(2) Provozovatel informačního systému veřejné správy předá bezodkladně
po ukončení provozování informačního systému veřejné správy data a provozní údaje
týkající se provozovaného informačního systému veřejné správy správci informačního
systému veřejné správy a kopie těchto dat a provozních údajů zlikviduje.
(3) Provozovatel informačního systému veřejné správy postupuje při likvidaci
kopií dat a provozních údajů týkajících se provozovaného informačního systému veřejné
správy podle pravidel stanovených právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost
pro likvidaci dat, provozních údajů, informací a jejich kopií správci a provozovateli
významného informačního systému. Provozovatel informačního systému veřejné správy
umožní správci informačního systému veřejné správy dohled nad průběhem likvidace
kopií dat a provozních údajů, nevylučuje-li to způsob provozování informačního systému
veřejné správy.
(4) Provozovatel informačního systému veřejné správy má právo na úhradu
účelně vynaložených nákladů za předání dat a provozních údajů podle odstavců 1 a
2.
(5) Ustanovení právního předpisu upravujícího práva k duševnímu vlastnictví
nejsou předáním dat a provozních údajů podle odstavců 1 a 2 dotčena.
HLAVA XII
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ
§ 10
Přechodná ustanovení
(1) Informační systémy, které orgány veřejné správy ke dni účinnosti tohoto
zákona již spravují, provozují nebo budují, musí orgány veřejné správy nejpozději
do 2 let ode dne účinnosti tohoto zákona uvést do souladu s tímto zákonem nebo ukončit
jejich činnost.
(2) V případě informačních systémů veřejné správy, jejichž správci jsou
orgány územní samosprávy, které nevykonávají státní správu v přenesené působnosti,
se na tyto správce povinnosti uvedené v § 5 odst. 2 písm. c), f), g) a h) vztahují
po uplynutí doby 2 let ode dne nabytí účinnosti těchto ustanovení zákona.
§ 11
Zrušení Úřadu pro státní informační systém
(1) Úřad pro státní informační systém se zrušuje.
(2) Dosavadní působnost Úřadu pro státní informační systém stanovená zvláštními
zákony13) přechází na Úřad.
(3) Práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných právních vztahů přecházejí
z Úřadu pro státní informační systém na Úřad.
Zmocňovací ustanovení
§ 12
(1) Agentura stanoví vyhláškou
a) požadavky na strukturu a náležitosti hodnocení ekonomické výhodnosti
způsobu provozu informačních systémů veřejné správy podle § 5 odst. 2 písm. j), hodnocení
ekonomické výhodnosti provozu informačního systému veřejné správy podle § 5 odst.
2 písm. k) a hodnocení ekonomické výhodnosti využití poptávaného cloud computingu
podle § 6o odst. 4 a postup při jejich provádění,
b) požadavky na strukturu a náležitosti informační koncepce orgánu
veřejné správy, postupy orgánů veřejné správy při jejím vytváření, vydávání, při
vyhodnocování jejího dodržování, požadavky na řízení informačních systémů veřejné
správy, včetně bezpečnostních úrovní a dekomponování informačních systémů veřejné
správy, technické požadavky na informační systémy veřejné správy, pravidla pro strukturování
dat v informačních systémech veřejné správy a bezpečnostní požadavky na zajištění
důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací zpracovávaných v informačních systémech
veřejné správy spravovaných orgány veřejné správy, které nejsou orgány nebo osobami,
kterým se ukládají povinnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti podle zákona upravujícího
kybernetickou bezpečnost, podle § 5a odst. 2,
c) požadavky na strukturu a náležitosti provozní dokumentace podle
§ 5a odst. 3 a na rozsah provozní dokumentace předkládané při atestaci podle § 5a
odst. 4,
d) postupy atestačních středisek při posuzování dlouhodobého řízení
informačních systémů veřejné správy podle § 6d odst. 1 písm. b),
e) údaje o poptávkách cloud computingu, poskytovatelích cloud computingu,
nabídkách cloud computingu a o cloud computingu využívaném orgány veřejné správy
podle § 6k odst. 2,
f) požadavky na náležitosti smlouvy o poskytování cloud computingu
orgánu veřejné správy podle § 6l odst. 3,
g) požadavky na náležitosti dokladu o zkušenostech poskytovatele
cloud computingu s poskytováním cloud computingu podle § 6q odst. 5 písm. b),
h) požadavky na strukturu a náležitosti dokumentace nabízeného cloud
computingu podle § 6t odst. 6 písm. c) a dokumentace podpůrného cloud computingu
podle § 6t odst. 7 písm. d),
i) seznam obecních úřadů, úřadů městských částí nebo městských obvodů
územně členěných statutárních měst a úřadů městských částí hlavního města Prahy podle
§ 8a odst. 2 písm. d),
j) náležitosti a vzor formuláře žádosti o vyjádření podle § 5 odst.
2 písm. b) a f) a žádosti o posouzení podle § 5 odst. 2 písm. c).
(2) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost stanoví
vyhláškou
a) požadavky na zajištění základní úrovně ochrany důvěrnosti, integrity
a dostupnosti informací orgánu veřejné správy podle § 6m odst. 1 písm. a) a § 6n
písm. b),
b) seznam certifikací a auditů pro oblast ochrany důvěrnosti, integrity
a dostupnosti informací podle § 6q odst. 5 písm. c), § 6t odst. 6 písm. b) a § 6t
odst. 7 písm. c), doklady o jejich splnění a intervaly pro předkládání těchto dokladů
podle § 6y odst. 2,
c) požadavky na strukturu a náležitosti zprávy o provedení penetračního
testu podle § 6t odst. 6 písm. d) a § 6t odst. 7 písm. e) a intervaly pro její předkládání,
d) požadavky na náležitosti auditní zprávy osvědčující existenci
plánu zajištění kontinuity provozu nabízeného cloud computingu a plánu na obnovu
poskytování nabízeného cloud computingu po havárii podle § 6t odst. 6 písm. e) a
§ 6t odst. 7 písm. f),
e) požadavky na strukturu a náležitosti dokladu o zhodnocení zdrojů
rizik podle § 6t odst. 6 písm. f) a § 6t odst. 7 písm. g),
f) požadavky na strukturu a náležitosti podkladů k ověření splnění
požadavku na zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací podle § 6t odst.
6 písm. g) a § 6t odst. 7 písm. h).
(3) Agentura a Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou požadavky na strukturu
a náležitosti záznamů o poskytnutí a využití údajů a o přístupu do informačního systému
veřejné správy podle § 5e.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o správních poplatcích
§ 12
1. V sazebníku správních poplatků uvedeném v příloze k zákonu č. 368/1992
Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb.,
zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č.
305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998
Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona
č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999
Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona
č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000
Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona
č. 241/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb. a zákona č. 307/2000 Sb., se doplňuje část
XIV, která zní:
2. REJSTŘÍK K SAZEBNÍKU se doplňuje o část XIV, která zní:
3. Tečka za částí XIII se zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy
České republiky
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 14
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou ustanovení
a) §
5 odst. 2 písm. c), které nabývá účinnosti dnem 1. července 2001;
b) § 5 odst. 2
písm. f), které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001;
c) § 5 odst. 2 písm. g), které
nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002;
d) § 5 odst. 2 písm. h), které nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 2001 a pro zveřejňování informací dálkovým přístupem nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 2002;
e) § 6, které nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 81/2006 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Orgány veřejné správy jsou povinny prokázat atestem způsobilost informačního
systému k realizaci vazeb prostřednictvím referenčního rozhraní podle § 5 odst. 2
písm. d) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně
některých dalších zákonů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti bodu 36 článku
I tohoto zákona, a to nejdříve po uplynutí 2 let ode dne nabytí účinnosti bodu 36
článku I tohoto zákona.
2. Orgány veřejné správy jsou povinny splnit povinnosti podle § 5a odst.
1 a 2 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých
dalších zákonů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti bodu 40 článku I tohoto
zákona, a to do 2 let ode dne nabytí účinnosti bodu 40 článku I tohoto zákona.
3. Orgány veřejné správy jsou povinny si zajistit atestaci dlouhodobého řízení
informačních systémů podle § 5a odst. 3 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech
veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti bodu 40 článku I tohoto zákona, a to do 3 let ode dne nabytí účinnosti
bodu 40 článku I tohoto zákona. Atesty shody se Standardem informačních systémů veřejné
správy 005/02.01 pro náležitosti životního cyklu informačního systému, vydané přede
dnem nabytí účinnosti bodu 40 článku I tohoto zákona se považují za atesty dlouhodobého
řízení po dobu platnosti těchto atestů.
4. Platná pověření k výkonu atestací vydaná atestačním střediskům ke dni
nabytí účinnosti bodu 42 článku I tohoto zákona se považují za pověření k provádění
atestací vydaná podle § 6b zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné
správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
bodu 42 článku I tohoto zákona, po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti bodu 42 článku
I tohoto zákona.
5. Správní řízení zahájená podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech
veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti bodu 46 článku I tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 365/2000 Sb.,
o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti bodu 46 článku I tohoto zákona. Pověření k výkonu
atestací vydaná podle věty první lze udělit na dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti
bodu 46 článku I tohoto zákona.
6. Atestace zahájené podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech
veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti bodu 41 článku I tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 365/2000 Sb.,
o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti bodu 41 článku I tohoto zákona.
7. Standardy informačních systémů veřejné správy vydané přede dnem nabytí
účinnosti bodu 24 článku I tohoto zákona se ke dni nabytí účinnosti bodu 24 článku
I tohoto zákona zrušují.
Čl. XV zákona č. 130/2008 Sb.
Přechodné ustanovení
Obecní úřady a zastupitelské úřady, které ke dni nabytí účinnosti tohoto
zákona vydávaly ověřené výstupy z informačních systémů veřejné správy, se považují
za kontaktní místa veřejné správy podle § 8a zákona č. 365/2000 Sb., o informačních
systémech veřejné správy a o změně některých dalších souvisejících zákonů, ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. XXXIII zákona č. 223/2009 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne
neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních
právních předpisů.
Čl. II zákona č. 263/2011 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 6h zákona č.365/2000 Sb., o informačních
systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává zachována i po nabytí účinnosti tohoto
zákona.
2. Správce portálu veřejné správy uchová informace podle § 6i odst. 4 zákona
č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších
zákonů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, po dobu tří let od
okamžiku jejich vzniku.
Čl.II zákona č. 104/2017 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Správce provozního informačního systému uvedeného v § 1 odst. 4 písm.
a) až d) zákona č. 365/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, vytvořeného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zpřístupní Ministerstvu
vnitra informace podle § 5 odst. 2 písm. e) zákona č. 365/2000 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
2. Orgány veřejné správy uvedou své informační koncepce do souladu s informační
koncepcí České republiky podle § 5a odst. 1 zákona č. 365/2000 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 24 měsíců ode dne jejího schválení vládou.
3. Správce provozního informačního systému uvedeného v § 1 odst. 4 písm.
a) až d) zákona č. 365/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, vytvořeného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydá provozní dokumentaci
k tomuto provoznímu informačnímu systému podle § 5a odst. 3 zákona č. 365/2000 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 12 měsíců ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
§ 17 zákona č. 12/2020 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Orgán veřejné správy zapíše cloud computing, který využívá ke dni nabytí
účinnosti tohoto zákona, do katalogu cloud computingu do 3 měsíců ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
2. Orgán veřejné správy může využívat cloud computing, který využívá ke dni
nabytí účinnosti tohoto zákona a který nesplňuje podmínky pro zápis do katalogu cloud
computingu podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy
a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, nejvýše po dobu 41 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Orgán veřejné správy může využívat cloud computing, který využívá ke dni
nabytí účinnosti tohoto zákona a který může podle zákona č. 365/2000 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytovat pouze státní poskytovatel
cloud computingu, nejvýše po dobu 41 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Věta první se nepoužije, splní-li cloud computing podle věty první do doby 41 měsíců
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podmínku § 6l odst. 2 zákona č. 365/2000 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.LXXXI zákona č. 261/2021 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Státní orgán a orgán územního samosprávného celku (dále jen "orgán veřejné
správy") může využívat cloud computing, jehož využívání započal před prvním dnem
druhého kalendářního měsíce po vyhlášení tohoto zákona a který nesplňuje požadavky
podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých
dalších zákonů, ve znění účinném od prvního dne druhého kalendářního měsíce po vyhlášení
tohoto zákona, a cloud computing, který může využívat na základě smlouvy uzavřené
před prvním dnem druhého kalendářního měsíce po vyhlášení tohoto zákona nebo smlouvy
uzavřené na základě této smlouvy a který nesplňuje požadavky podle zákona č. 365/2000
Sb., ve znění účinném od prvního dne druhého kalendářního měsíce po vyhlášení tohoto
zákona, do 31. prosince 2023.
2. Orgán veřejné správy může využívat cloud computing, který je obsažený
v nabídce cloud computingu zapsané do katalogu cloud computingu pro orgány veřejné
správy (dále jen "katalog cloud computingu") před prvním dnem druhého kalendářního
měsíce po vyhlášení tohoto zákona nebo zapsané na základě řízení podle bodu 3 a který
nesplňuje požadavky podle § 6n zákona č. 365/2000 Sb., ve znění účinném od prvního
dne druhého kalendářního měsíce po vyhlášení tohoto zákona, do 31. prosince 2023.
3. Řízení podle části první hlavy VI zákona č. 365/2000 Sb., ve znění účinném
od prvního dne druhého kalendářního měsíce po vyhlášení tohoto zákona, zahájená před
prvním dnem druhého kalendářního měsíce po vyhlášení tohoto zákona, se dokončí podle
dosavadních předpisů.
4. Orgán veřejné správy může v období od prvního dne druhého kalendářního
měsíce po vyhlášení tohoto zákona do 31. ledna 2022 zahájit využívání cloud computingu,
který nesplňuje požadavky podle § 6n zákona č. 365/2000 Sb., ve znění účinném od
prvního dne druhého kalendářního měsíce po vyhlášení tohoto zákona, a který je poskytovaný
poskytovatelem cloud computingu, který nesplňuje požadavky podle § 6m zákona č. 365/2000
Sb., ve znění účinném od prvního dne druhého kalendářního měsíce po vyhlášení tohoto
zákona. § 6l zákona č. 365/2000 Sb., ve znění účinném od prvního dne druhého kalendářního
měsíce po vyhlášení tohoto zákona, se na využití cloud computingu podle věty první
nepoužije. Orgán veřejné správy může využívat cloud computing podle věty první do
31. prosince 2022.
Čl.VIII zákona č. 471/2022 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Státní právnické osoby zajistí splnění požadavků stanovených zákonem č.
365/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 let ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Postupy podle zákona č. 365/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, zahájené Ministerstvem vnitra v oblasti působnosti, která
podle tohoto zákona přechází na Digitální a informační agenturu, a přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona nedokončené, dokončí Digitální a informační agentura; dosavadní
úkony Ministerstva vnitra se považují za úkony Digitální a informační agentury.
7a) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících
zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
9) Například zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992
Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/1995 Sb., ve znění zákona č. 356/1999
Sb., zákon č. 106/1999 Sb., ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákon č. 101/2000 Sb.
9a) § 61 odst. 1 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení),
ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
11) § 116 a násl. občanského zákoníku.
11a) Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
ve znění pozdějších předpisů.
13) § 64d zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona
č. 28/2000 Sb. § 62 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.
15) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon
o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů.
16) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
17) Vyhláška č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví,
ve znění vyhlášky č. 42/2002 Sb.