359/2016 Sb. o podrobnostech k zajištění zvládání radiační mimořádné události

Schválený:
359/2016 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 17. října 2016
o podrobnostech k zajištění zvládání radiační mimořádné události
Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 236 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, k provedení § 9 odst. 2 písm. c), § 24 odst. 7, § 25 odst. 2 písm. a) až c), § 68 odst. 2 písm. j), § 69 odst. 2 písm. d) a e), § 149 odst. 6 písm. d), § 153 odst. 3, § 154 odst. 3, § 155 odst. 3 písm. a) a b), § 156 odst. 4 písm. a) až e), § 157 odst. 3, § 158 odst. 3, § 211 odst. 2 a § 220 odst. 2:
 
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
 
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Euratomu1) a upravuje
a) pravidla pro zařazení jaderného zařízení, pracoviště se zdroji ionizujícího záření nebo činnosti v rámci expozičních situací do kategorie ohrožení,
b) podrobná pravidla provádění analýzy a hodnocení radiační mimořádné události,
c) postupy a opatření k zajištění připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost (dále jen "odezva"),
d) způsob a četnost ověřování vnitřního havarijního plánu, národního radiačního havarijního plánu, zásahové instrukce a havarijního řádu a funkčnost technických prostředků,
e) způsob a četnost ověřování účinnosti a vzájemného souladu vnitřního havarijního plánu, vnějšího havarijního plánu a národního radiačního havarijního plánu,
f) obsah výroční zprávy o zajištění připravenosti k odezvě,
g) požadavky na zajištění připravenosti k odezvě v zóně havarijního plánování a požadavky na stanovení zóny havarijního plánování,
h) pravidla pro vybavení obyvatelstva antidoty k jódové profylaxi,
i) pravidla k zajištění odezvy,
j) rozsah a způsob provádění nápravy stavu po radiační havárii,
k) požadavky na obsah národního radiačního havarijního plánu a rozsah a způsob procvičování národního radiačního havarijního plánu,
l) podrobné požadavky na obsah dokumentace týkající se zajištění zvládání radiační mimořádné události pro povolovanou činnost a obsah zásahové instrukce,
m) obsah základních informací pro případ radiační havárie, jejich formu a rozsah a způsob jejich aktualizace, způsob určení změn ovlivňujících zvládání radiační mimořádné události,
n) výčet změn souvisejících se zvládáním radiační mimořádné události na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření, rozsah a způsob dokumentování změny související se zvládáním radiační mimořádné události a způsob a lhůty jejího oznamování Úřadu a
o) výčet veličin a skutečností důležitých z hlediska zvládání radiační mimořádné události, jejich rozsah, způsob a dobu sledování, měření, hodnocení, ověřování a zaznamenávání, dobu uchovávání informací o nich, rozsah, způsob a lhůty pro předávání informací Úřadu o veličinách a skutečnostech důležitých z hlediska zvládání radiační mimořádné události.
 
ČÁST DRUHÁ
ANALÝZA A HODNOCENÍ RADIAČNÍ MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI
 
§ 2
Pravidla pro zařazení jaderného zařízení, pracoviště se zdroji ionizujícího záření nebo činnosti v rámci expozičních situací do kategorie ohrožení
(K § 153 odst. 3 atomového zákona)
(1) Podle možných dopadů radiační nehody nebo radiační havárie na území České republiky se jaderné zařízení, pracoviště se zdroji ionizujícího záření nebo činnost v rámci expozičních situací zařazuje do kategorie ohrožení A až D, a to
a) do kategorie ohrožení A se zařazuje energetické jaderné zařízení,
b) do kategorie ohrožení B se zařazuje jaderné zařízení, které nepatří do kategorie ohrožení A, a pracoviště IV. kategorie, kromě pracoviště s jaderným zařízením, na němž může vzniknout radiační havárie,
c) do kategorie ohrožení C se zařazuje jaderné zařízení nebo pracoviště se zdroji ionizujícího záření, na němž nemůže vzniknout radiační havárie, nebo
d) do kategorie ohrožení D se zařazuje činnost v rámci expozičních situací, včetně nálezu, zneužití nebo ztráty radionuklidového zdroje nebo přepravy radioaktivní nebo štěpné látky, která může být příčinou vzniku radiační nehody nebo radiační havárie na nepředvídatelném místě, a tím i havarijního ozáření.
(2) Do kategorie ohrožení E se zařazují oblasti na území České republiky, na kterých mohou být realizována ochranná opatření pro obyvatelstvo v důsledku radiační havárie vzniklé na jaderném zařízení nebo pracovišti se zdroji ionizujícího záření umístěném na území státu sousedícího s Českou republikou.
 
§ 3
Pravidla k provádění analýzy a hodnocení radiační mimořádné události
(K § 24 odst. 7 a § 154 odst. 3 atomového zákona)
(1) Při zpracování analýzy a hodnocení radiační mimořádné události
a) k žádosti o povolení podle § 9 odst. 1 písm. b) nebo g) atomového zákona musí být vzata v úvahu i možnost současného vzniku radiační mimořádné události na dvou a více jaderných reaktorech umístěných v areálu jaderného zařízení a mimořádné události podle jiného právního předpisu2) a možnost současného vzniku radiační mimořádné události a mimořádné události podle jiného právního předpisu2) u sousedící osoby,
b) k žádosti o povolení podle § 9 odst. 2 písm. b) a d) atomového zákona musí být vzata v úvahu i možnost současného vzniku radiační mimořádné události na dvou a více pracovištích se zdroji ionizujícího záření, popřípadě jaderných zařízeních umístěných na pracovišti IV. kategorie a mimořádné události podle jiného právního předpisu2) a možnost současného vzniku radiační mimořádné události a mimořádné události podle jiného právního předpisu2) u sousedící osoby,
c) k žádosti o povolení podle § 9 odst. 3 písm. b) atomového zákona musí být vzata v úvahu možnost současného vzniku radiační mimořádné události a mimořádné události podle jiného právního předpisu2) u sousedící osoby a
d) k žádosti o povolení podle § 9 odst. 1 písm. b) atomového zákona musí být vzaty v úvahu výsledky pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti provedené podle vyhlášky o požadavcích na hodnocení bezpečnosti.
(2) Požadavky na obsah analýzy a hodnocení radiační mimořádné události jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(3) Oznámení o zjištěné kategorii ohrožení musí být provedeno do 10 dnů ode dne nabytí právní moci příslušného rozhodnutí Úřadu o povolení. Zpracovateli vnějšího havarijního plánu se oznamuje pouze zjištěná kategorie ohrožení A nebo B.
 
§ 4
Požadavky na stanovení zóny havarijního plánování
[K § 24 odst. 7 a § 149 odst. 6 písm. d) atomového zákona]
(1) Zóna havarijního plánování musí být stanovena jako kruhová plocha v okolí areálu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie podle přílohy č. 2 k této vyhlášce nebo přílohy č. 3 k této vyhlášce.
(2) Plocha zóny havarijního plánování podle odstavce 1 musí být stanovena jako kruh, jehož
a) střed S odpovídá středu nejmenší kružnice, která zahrnuje průmět půdorysu budovy s jaderným reaktorem, popřípadě všech budov s jadernými reaktory umístěných v areálu jaderného zařízení, nebo půdorys budovy s pracovištěm IV. kategorie, popřípadě budov s pracovišti IV. kategorie v jednom místě; vzor stanovení středu S plochy zóny havarijního plánování je uveden na obrázku č. 1 v příloze č. 4 k této vyhlášce a
b) poloměr R je roven vzdálenosti, na níž není vyloučena pro případ vzniku radiační havárie s frekvencí výskytu větší nebo rovnou 1 x 10
-7
/rok potřeba plánovat zavedení neodkladných ochranných opatření.
(3) Uvnitř plochy podle odstavce 1 musí být současně vymezeno 16 sektorů zóny havarijního plánování, kterými jsou části výseče kruhové plochy o velikosti 22,5° pokrývající plochu zóny havarijního plánování tak, aby se osy těchto výsečí protínaly ve středu S stanoveném podle odstavce 2 písm. a) a aby osa výseče číslo 1 odpovídala směru větru 0°; vzor geometrického rozdělení plochy je stanoven na obrázku č. 2 přílohy č. 4 k této vyhlášce.
 
ČÁST TŘETÍ
PŘIPRAVENOST K ODEZVĚ
 
§ 5
Postupy a opatření k zajištění vzdělávání a odborné přípravy k odezvě
[K § 24 odst. 7, § 68 odst. 2 písm. j) a § 155 odst. 3 písm. a) a b) atomového zákona]
Vzdělávání a odborná příprava k odezvě fyzických osob určených držitelem povolení k provádění činností podle zásahové instrukce, jejíž obsah je stanoven v příloze č. 5 k této vyhlášce, vnitřním havarijním plánem, jehož obsah je stanoven v příloze č. 6 k této vyhlášce, nebo havarijním řádem, jehož obsah je stanoven v příloze č. 7 k této vyhlášce, musí být zaměřeny na informace týkající se
a) ionizujícího záření a jeho vlastností,
b) veličin a jednotek radiační ochrany,
c) principů detekce ionizujícího záření,
d) biologických účinků ionizujícího záření,
e) expozičních cest a regulace ozáření,
f) ochranných opatření a ochranných pomůcek,
g) zneužití zdrojů ionizujícího záření,
h) zásad krizového řízení a integrovaného záchranného systému podle krizového zákona a souvisejících úkolů držitele povolení, Úřadu, Hasičského záchranného sboru České republiky a dalších složek integrovaného záchranného systému, krajského a obecního úřadu a dalších správních orgánů dotčených vnějším nebo národním radiačním havarijním plánem, jehož obsah je stanoven v příloze č. 8 k této vyhlášce, a
i) odpovědnosti držitele povolení a Úřadu při vzniku radiační mimořádné události.
 
§ 6
Postupy a opatření k zajištění zjišťování vzniku radiační mimořádné události
[K § 155 odst. 3 písm. b) atomového zákona]
(1) Skutečnostmi, které indikují podezření na vznik nebo vznik radiační mimořádné události vně areálu jaderného zařízení nebo pracoviště se zdroji ionizujícího záření, jsou
a) zjištění hodnot výsledků měření z monitorování radiační situace na území České republiky vyšších, než jsou hodnoty zásahových úrovní stanovených v národním programu monitorování nebo hodnoty zásahových úrovní stanovených v programu monitorování výpustí nebo okolí pracoviště, a
b) informace o zjištění vzniku radiační mimořádné události mimo území České republiky předané Evropskou komisí nebo sousedním státem.
(2) Havarijní akční úrovně, jimiž jsou skutečnosti nebo veličiny, které indikují podezření na vznik nebo vznik radiační mimořádné události při provádění povolené činnosti, jsou
a) veličiny nebo skutečnosti vztahující se k okamžitému stavu systémů, konstrukcí a komponent jaderného zařízení nebo k okamžitému stavu pracoviště se zdroji ionizujícího záření nebo obalového souboru s radioaktivní nebo štěpnou látkou při přepravě, jejichž selhání nebo poškození může vést k narušení bariér určených k zamezení úniku radioaktivních látek nebo šíření ionizujícího záření do pracovního nebo životního prostředí, nebo vzniku nehodové expoziční situace v areálu jaderného zařízení nebo na pracovišti se zdroji ionizujícího záření nebo v okolí obalového souboru a dopravního prostředku při přepravě a
b) zjištění provozní události nebo mimořádné události podle jiného právního předpisu2), která může ohrozit jadernou bezpečnost nebo radiační ochranu při vykonávání činností v rámci plánované expoziční situace, a průběh této události.
(3) Havarijní akční úrovně musí být stanoveny jako soubor předem určených, místně specifických iniciačních podmínek, jejichž dosažení je podnětem k prošetření podezření na vznik nebo potvrzení vzniku radiační mimořádné události, popřípadě podnětem k zahájení odezvy. Havarijní akční úrovně jsou zpracovány pro všechny činnosti prováděné v rámci povolené činnosti, mohou se skládat z několika monitorovacích úrovní a obsahovat popis provozních událostí, jejichž další rozvoj může ohrozit jadernou bezpečnost nebo radiační ochranu.
(4) Kontrolní a měřicí přístroje, zařízení a systémy určené k monitorování přímo měřitelných veličin stanovených jako součást havarijních akčních úrovní podle odstavce 3 musí umožnit signalizaci jejich překročení.
(5) Údaje o okamžitém stavu veličin a skutečností podle odstavce 2 písm. a) s výjimkou údajů o obalovém souboru s radioaktivní nebo štěpnou látkou při přepravě nutné pro včasné zjištění radiační havárie a její hodnocení a prognózu jejího vývoje podle § 157 odst. 2 písm. g) atomového zákona musí předávat držitel povolení průběžně Úřadu jako datové soubory formou dálkového způsobu předávání.
 
§ 7
Postupy a opatření k zajištění vyhlášení radiační mimořádné události a vyrozumění dotčených orgánů
[K § 155 odst. 3 písm. b) atomového zákona]
(1) Vyhlášení radiační mimořádné události, kterým je aktivace k zahájení řízení a provádění odezvy, aktivace zasahujících osob, příprava technických prostředků určených k odezvě a v případě vzniku radiační nehody nebo radiační havárie příprava prostor určených k řízení odezvy a k ukrytí nebo shromáždění fyzických osob, zahájení havarijního monitorování a varování, musí být provedeno neprodleně po zařazení vzniklé radiační mimořádné události do kategorie.
(2) Pro varování fyzické osoby nacházející se v areálu jaderného zařízení nebo v prostorách pracoviště se zdrojem ionizujícího záření musí být připraven pro všechny prostory, ve kterých se při provádění činností v souladu s příslušným povolením může fyzická osoba vyskytovat, systém technických prostředků a organizačních opatření. Pro vyrozumění dotčených orgánů se připravuje systém technických prostředků a organizačních opatření. Technické prostředky musí být zálohovány.
(3) S každou změnou systému technických prostředků a organizačních opatření připravených podle odstavce 2 musí držitel povolení fyzické osoby tímto systémem nebo opatřením dotčené prokazatelně seznámit.
 
§ 8
Postupy a opatření k zajištění řízení a provádění odezvy
[K § 155 odst. 3 písm. b) atomového zákona]
(1) Řízení a provádění odezvy musí být provedeno podle zásahových instrukcí, vnitřního havarijního plánu nebo havarijního řádu a s uvážením výsledků monitorování vzniklé radiační situace prováděného podle programu monitorování nebo národního programu monitorování a vývoje radiační mimořádné události.
(2) Řízení a provádění odezvy smí provádět pouze držitelem povolení předem určené osoby, které mají určené procesní role podle vyhlášky o požadavcích na systém řízení a které se mohou předem rozdělit do stálých vzájemně zastupitelných skupin (dále jen "směny odezvy").
(3) Řízení a provádění odezvy musí držitel povolení připravit tak, aby mohla být zahájena okamžitě po zjištění vzniku radiační mimořádné události prvního stupně, radiační nehody nebo radiační havárie, aby při jejich provádění nebyly ovlivněny sousedící osoby, bezpečnost jiného jaderného reaktoru nebo zdroje ionizujícího záření v areálu jaderného zařízení nebo na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření. Řízení a provádění odezvy při přepravě radioaktivní nebo štěpné látky musí být připraveno tak, aby nebyly ovlivněny ostatní osoby případně dotčené přepravou radioaktivní nebo štěpné látky.
(4) Úkryt na jaderném zařízení zařazeném do kategorie ohrožení A nebo B, ve kterém se zřizuje pracoviště pro řízení odezvy, musí umožnit oddělený výkon činností havarijního řídícího střediska a technického podpůrného střediska, zajištění řízení monitorování radiační situace v zóně havarijního plánování a vyrozumění a varování.
(5) Úkryt na jaderném zařízení zařazeném do kategorie ohrožení A nebo B, ve kterém se umísťují osoby určené k provádění odezvy, musí umožnit shromáždění sil a prostředků potřebných k zásahu na jaderném zařízení, na kterém radiační nehoda nebo radiační havárie vznikla.
(6) V průběhu řízení a provádění odezvy až do objasnění příčin vzniku radiační mimořádné události nesmí držitel povolení měnit nastavení úrovní signalizace kontrolních a měřicích přístrojů, zařízení a systémů určených k monitorování přímo měřitelných veličin stanovených jako součást havarijních akčních úrovní a dalších veličin sloužících k získávání informací o vzniku a průběhu radiační mimořádné události.
 
§ 9
Postupy a opatření k zajištění omezení havarijního ozáření
[K § 155 odst. 3 písm. b) atomového zákona]
(1) Pro omezení havarijního ozáření osob nacházejících se v areálu jaderného zařízení nebo na pracovišti IV. nebo III. kategorie, musí být připravena opatření a postupy pro
a) shromáždění, které se provádí v případě vzniku radiační nehody nebo radiační nehody s podezřením na únik radioaktivních látek nebo šíření ionizujícího záření neprodleně po provedení varování fyzické osoby, a
b) shromáždění, ukrytí, použití jódové profylaxe a evakuaci, které se provádějí v případě vzniku radiační havárie; shromáždění a ukrytí se provádí neprodleně po provedení varování fyzické osoby.
(2) Pro shromáždění nebo ukrytí podle odstavce 1 musí být stanovena a zajištěna následující opatření a postupy:
a) místa shromáždění (dále jen "shromaždiště") nebo úkryty, které musí být trvale udržovány v provozuschopném stavu,
b) komunikační spojení osob řídících odezvu se shromaždišti nebo úkryty,
c) úniková cesta na shromaždiště nebo do úkrytu a
d) systém organizování shromažďování nebo ukrytí a odchodu, popřípadě evakuace osob ze shromaždiště nebo úkrytu, který obsahuje
1. způsob vedení evidence osob na shromaždišti nebo v úkrytu, včetně uvedení příjmení, jména, popřípadě jmen shromážděných nebo ukrytých osob, a určení osoby odpovědné za provádění této evidence,
2. dozimetrickou kontrolu osob na shromaždišti nebo v úkrytu a zabezpečení jejich dekontaminace a
3. poskytování první pomoci na shromaždišti nebo v úkrytu.
(3) Pro jódovou profylaxi podle odstavce 1 písm. b) musí být zajištěno balení antidot pro osoby nacházející se v areálu jaderného zařízení, přičemž jedno balení obsahuje 2 dávky po 130 mg jodidu draselného. Počet balení musí odpovídat dvojnásobku kapacity úkrytů a shromaždišť navýšené o 10 % rezervu.
(4) Pro evakuaci podle odstavce 1 písm. b) musí být stanovena a zajištěna následující opatření a postupy:
a) místo odvozu osob ze shromaždiště nebo úkrytu,
b) potřebný počet dopravních prostředků,
c) technický systém evidence osob, které ze střeženého prostoru nebyly evakuovány,
d) evakuační trasy v návaznosti na vnější havarijní plán,
e) prostředky ke stanovení osobních dávek v průběhu řízené evakuace,
f) komunikační spojení s osobami řídícími odezvu a
g) systém organizování evakuace, který obsahuje
1. určení osoby odpovědné za organizování a řízení evakuace,
2. způsob vedení evidence osob, které ze střeženého prostoru nebyly evakuovány, včetně uvedení jejich příjmení a jména, popřípadě jmen, a
3. určení osoby odpovědné za provádění této evidence pro případ nefunkčnosti systému podle písmene c).
(5) Pro omezení havarijního ozáření obyvatelstva v případě vzniku radiační havárie jsou v příloze č. 9 k této vyhlášce stanoveny hodnoty vybraných přímo měřitelných veličin (dále jen "operační zásahové úrovně"), při jejichž překročení musí být zváženo zavedení neodkladných ochranných opatření.
(6) Pro omezení havarijního ozáření obyvatelstva v zóně havarijního plánování a složek integrovaného záchranného systému zasahujících při radiační havárii v zóně havarijního plánování musí být zajištěna antidota k jódové profylaxi v množství potřebném podle § 15; součástí balení je vždy písemný návod k jejich užívání v českém jazyce.
(7) Pro omezení havarijního ozáření osob v případě vzniku radiační mimořádné události při přepravě radioaktivní nebo štěpné látky musí být připraveny postupy, které se provedou neprodleně po zastavení přepravy, pro
a) shromáždění účastníků přepravy a dalších dotčených osob na vhodném místě na návětrné straně vzhledem k místu vzniku radiační mimořádné události a v dostatečné vzdálenosti od ní,
b) evidenci osob podle písmene a),
c) dozimetrickou kontrolu osob podle písmene a) a
d) provedení dekontaminace osob, pokud byla zjištěna jejich kontaminace.
 
§ 10
Postupy a opatření k zajištění zdravotnického zajištění
[K § 155 odst. 3 písm. b) atomového zákona]
(1) Pro zdravotnické zajištění osob, které se nacházejí v areálu jaderného zařízení nebo na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření a jsou dotčené vzniklou radiační mimořádnou událostí, musí být určeny osoby odpovědné za jeho řízení a koordinaci a musí být připravena opatření a postupy pro
a) vyhledávání,
b) poskytnutí první pomoci,
c) zajištění přednemocniční neodkladné zdravotní péče a
d) zajištění odborné nebo speciální lékařské pomoci podle § 214 písm. a) atomového zákona.
(2) Pro zdravotnické zajištění osob dotčených radiační mimořádnou událostí při přepravě radioaktivní nebo štěpné látky musí být připravena opatření a postupy podle odstavce 1 v rozsahu přiměřeném povolené činnosti.
 
§ 11
Postupy a opatření k zajištění předběžného informování obyvatelstva
[K § 155 odst. 3 písm. b) atomového zákona]
(1) Předběžné informování obyvatelstva podle § 209 písm. e), § 220 odst. 1 písm. c) a § 224 odst. 1 písm. b) atomového zákona obsahuje
a) základní údaje o ionizujícím záření a jeho účincích na lidský organismus a životní prostředí,
b) popis v úvahu připadajících radiačních havárií a jejich důsledků pro obyvatelstvo a životní prostředí,
c) popis způsobu varování,
d) popis ochranných opatření připravených pro případ vzniku radiační havárie a
e) návody, jak má obyvatelstvo postupovat při vzniku radiační havárie.
(2) Informace podle odstavce 1 musí být zveřejňovány alespoň na internetových stránkách Úřadu, Hasičského záchranného sboru České republiky a krajských úřadů a aktualizují se pokaždé, když dojde k významné změně v opatřeních již zveřejněných.
 
§ 12
Postupy a opatření k zajištění prověřování připravenosti osob k odezvě
[K § 155 odst. 3 písm. b) atomového zákona]
(1) Prověřování připravenosti k odezvě osoby určené k řízení a provádění odezvy musí být provedeno při nácviku nebo havarijním cvičení nebo taktickém cvičení3).
(2) Při nácviku musí být prověřena činnost podle zásahové instrukce nebo dílčí činnost podle vnitřního havarijního plánu a zásahové instrukce nebo národního radiačního havarijního plánu.
(3) Při havarijním cvičení musí být prověřena činnost podle vnitřního havarijního plánu nebo havarijního řádu a vybraných zásahových instrukcí nebo národního radiačního havarijního plánu, včetně součinnosti osob určených k provádění a řízení odezvy podle zásahových instrukcí.
(4) Havarijní cvičení se člení na
a) přípravnou část, při které se ve vazbě na plán havarijních cvičení zpracovává scénář havarijního cvičení, kterým se stanoví
1. cíl, rozsah a doba trvání cvičení,
2. vznik a stupeň radiační mimořádné události a jejího vývoje v průběhu cvičení,
3. zásahové instrukce, které budou procvičovány; zásahové instrukce musí být specifikovány tak, aby vzaly v úvahu kombinaci všech kategorií v úvahu připadajících radiačních mimořádných událostí, a
4. hodnotitelé, popřípadě pozorovatelé na cvičení,
b) realizační část, kterou je vlastní provedení havarijního cvičení podle předem připraveného scénáře havarijního cvičení za účasti všech osob odpovědných za řízení a provádění odezvy včetně hodnotitelů, popřípadě pozorovatelů cvičení a zaznamenávání jednotlivých úkonů a
c) hodnotící část, při které se zpracovává závěrečné hodnocení, jehož součástí je i přehled zjištěných nedostatků s uvedením termínu jejich odstranění a osoby odpovědné za toto odstranění.
(5) Závěrečné hodnocení havarijního cvičení pro případ vzniku radiační havárie musí být předáno Úřadu do 2 měsíců po ukončení cvičení.
(6) Nácviky a havarijní cvičení musí být prováděny podle zpracovaného ročního plánu prověřování připravenosti k odezvě, kterým se stanoví zaměření, rozsah nácviku nebo havarijního cvičení a termíny jejich provedení. Při vypracování tohoto plánu držitel povolení musí vyjít z četností ověřování uvedených v § 16 a 18.
(7) Souhrnné hodnocení všech nácviků a havarijních cvičení provedených k prověření připravenosti k odezvě musí obsahovat hodnocení nácviků a havarijních cvičení provedených podle odstavců 2 až 4 za kalendářní rok. Jsou-li osoby určené k provádění a řízení odezvy rozděleny do směn odezvy, přehled nácviků a havarijních cvičení obsahuje i informaci o tom, která směna odezvy nácvik nebo havarijní cvičení provedla.
 
§ 13
Postupy a opatření k zajištění příjmu vnější pomoci
[K § 155 odst. 3 písm. b) atomového zákona]
Ve vnitřním havarijním plánu držitel povolení k provádění činností na jaderném zařízení zařazeném do kategorie ohrožení A nebo B musí určit
a) osobu odpovědnou za stanovení potřebného rozsahu, odborné nebo materiální formy a vyhovujícího času příjmu požadované vnější pomoci potřebné pro odezvu na radiační havárii nebo pro nápravu stavu v areálu jaderného zařízení po radiační havárii a
b) za jakých podmínek osoba podle písmene a) zahájí svou činnost.
 
§ 14
Postupy a opatření k zajištění dokumentování připravenosti k odezvě
[K § 24 odst. 7, § 155 odst. 3 písm. b) a § 156 odst. 4 písm. d) a e) atomového zákona]
(1) Připravenost k odezvě musí být dokumentována
a) záměrem zajištění zvládání radiační mimořádné události, jehož obsah je stanoven v příloze č. 10 k této vyhlášce, a
b) vnitřním havarijním plánem, havarijním řádem a zásahovou instrukcí a jejich aktualizacemi nejméně jedenkrát za 4 roky.
(2) Nedostatky zjištěné při aktualizaci dokumentů podle odstavce 1 nebo uvedené v závěrečném hodnocení havarijních cvičení, zkušenosti získané nebo nedostatky zjištěné při provádění odezvy na vzniklou radiační mimořádnou událost, popřípadě další zjištění, která mají dopad na zajištění zvládání radiační mimořádné události, musí být zapracovány do dokumentace podle odstavce 1 písm. b) bez zbytečného odkladu.
(3) Havarijní řád pro přepravu radioaktivní nebo štěpné látky v areálu jaderného zařízení nebo v prostoru pracoviště IV. kategorie téhož držitele povolení může být součástí vnitřního havarijního plánu.
(4) Národní radiační havarijní plán musí být zpracován pro kategorie ohrožení C, D a E a pro kategorie ohrožení A a B pro případ dopadů radiační havárie mimo zónu havarijního plánování.
(5) Připravenost k odezvě musí být dále dokumentována
a) záznamy o seznámení se schváleným vnitřním havarijním plánem, které se provádí u
1. zaměstnanců při nástupu do zaměstnání a externích pracovníků při zahájení činnosti u držitele povolení a dále nejméně jedenkrát ročně v rozsahu, který odpovídá jejich pracovnímu zařazení; držitel povolení ověřuje tuto znalost zkouškou a o zkoušce provede záznam,
2. osob podle něj určených k odezvě bezprostředně po jejich určení a dále nejméně jedenkrát ročně v rozsahu odpovídajícímu jejich zařazení k řízení nebo provádění odezvy; držitel povolení ověřuje tuto znalost zkouškou a o zkoušce provede záznam,
3. dalších osob nacházejících se v areálu jaderného zařízení nebo na pracovišti se zdroji ionizujícího záření před jejich vstupem do areálu nebo na pracoviště,
4. sousedících osob do 1 měsíce od vydání rozhodnutí Úřadu, kterým byl vnitřní havarijní plán schválen,
b) záznamy o seznámení fyzické osoby se zásahovou instrukcí, které se provádí bezprostředně po jejím určení k výkonu činnosti při zásahu podle této instrukce,
c) záznamy o seznámení všech osob určených k zajištění přepravy radioaktivní nebo štěpné látky se schváleným havarijním řádem, které se provádí před zahájením přepravy, a to v rozsahu odpovídajícím druhu a povaze činností při řízení a provádění odezvy; pokud je havarijní řád součástí vnitřního havarijního plánu, seznámení je součástí seznámení podle písmene a),
d) výroční zprávou o zajištění připravenosti k odezvě, která obsahuje přehled nácviků, havarijních cvičení a ověření funkčnosti technických prostředků provedených za kalendářní rok spolu s uvedením zjištěných nedostatků této funkčnosti; jsou-li osoby určené k provádění a řízení odezvy rozděleny do směn odezvy, přehled nácviků a havarijních cvičení obsahuje i informaci o tom, která směna odezvy nácvik nebo havarijní cvičení provedla, a
e) doklady o smluvním zajištění dalších osob nutných k provádění odezvy na radiační nehodu nebo radiační havárii.
 
§ 15
Pravidla pro vybavení antidoty k jódové profylaxi v zóně havarijního plánování
(K § 220 odst. 2 atomového zákona)
(1) Antidota k jódové profylaxi v zóně havarijního plánovaní musí být zajištěna
a) pro obyvatelstvo v zóně havarijního plánování v balení, které obsahuje 2 dávky po 130 mg jodidu draselného pro každou osobu starší 12 let věku a pro každou osobu, která dosáhne 12 let v průběhu doby použitelnosti tablet, a 2 dávky po 65 mg jodidu draselného pro každou osobu do 12 let věku a
b) pro složky integrovaného záchranného systému zasahující při radiační havárii v balení, které obsahuje 2 dávky po 130 mg jodidu draselného pro každou osobu.
(2) Za účelem zajištění spolupráce na vybavení obyvatelstva antidoty v zóně havarijního plánování podle odstavce 1
a) držitel povolení předá před prvním zavezením jaderného paliva do jaderného reaktoru nebo před uvedením pracoviště IV. kategorie, které není jaderným zařízením, do provozu krajskému úřadu nebo Hasičskému záchrannému sboru České republiky žádost o podklady pro stanovení počtu dávek antidot pro obyvatele žijící, pracující nebo studující v zóně havarijního plánování a pro složky integrovaného záchranného systému určené v příslušném vnějším havarijním plánu,
b) držitel povolení pořídí antidota do 2 měsíců od vyřízení žádosti podle písmene a) ve stanoveném počtu dávek navýšeném o nejméně 10 % rezervu,
c) držitel povolení zajistí stanovené počty dávek antidot pro obyvatelstvo v zóně havarijního plánování a složek integrovaného záchranného systému v počtu podle písmene b) a zajistí jejich předání ve stanoveném počtu krajskému úřadu nebo Hasičskému záchrannému sboru České republiky a v počtu odpovídajícím 10 % rezervě krajskému úřadu nebo Hasičskému záchrannému sboru České republiky nejméně 3 měsíce před prvním zavezením jaderného paliva do jaderného reaktoru jaderného zařízení nebo před uvedením pracoviště IV. kategorie, které není jaderným zařízením, do provozu,
d) držitel povolení zajistí dovybavení antidoty krajského úřadu nebo Hasičského záchranného sboru České republiky, klesne-li tato rezerva pod 5 % a požádá-li jej o to krajský úřad, a to do 3 měsíců od doručení žádosti krajského úřadu o toto dovybavení,
e) držitel povolení aktualizuje stanovený počet dávek antidot, kterými je vybaveno obyvatelstvo v zóně havarijního plánování a složky integrovaného záchranného systému, pro jejich obměnu, obdrží-li nejméně 12 měsíců před uplynutím doby použitelnosti antidot od krajského úřadu nebo Hasičského záchranného sboru České republiky návrh na aktualizaci počtu dávek antidot,
f) držitel povolení zajistí obměnu antidot pro obyvatele a složky integrovaného záchranného systému z důvodu uplynutí doby jejich použitelnosti v aktualizovaném stanoveném počtu navýšeném o 10 % rezervu a předá aktualizovaný stanovený počet antidot krajskému úřadu nebo Hasičskému záchrannému sboru České republiky a 10 % rezervu krajskému úřadu nebo Hasičskému záchrannému sboru České republiky nejméně 3 měsíce před uplynutím data použitelnosti,
g) držitel povolení převezme antidota stažená do 3 měsíců od uplynutí doby jejich použitelnosti krajským úřadem nebo Hasičským záchranným sborem České republiky a antidota z rezervy krajského úřadu nebo Hasičského záchranného sboru České republiky, u nichž uplynula doba použitelnosti, a
h) držitel povolení zajistí likvidaci stažených antidot podle jiného právního předpisu4).
(3) Za účelem stanovení počtu osob, které se vybavují antidoty podle odstavce 2 písm. b) a f), se s využitím stávajících výsledků statistických šetření do počtu započítají
a) osoby, které žijí v zóně havarijního plánování v obytných domech nebo domech určených k rekreaci, včetně dětí školního a předškolního věku,
b) osoby, které v zóně havarijního plánování pracují, žáci škol, děti navštěvující předškolní zařízení a osoby navštěvující školská zařízení, pokud škola nebo zařízení leží v zóně havarijního plánování,
c) lůžka v lůžkových zdravotnických, ubytovacích a sociálních zařízeních umístěných v zóně havarijního plánování a
d) osoby ve složkách integrovaného záchranného systému, uvedené ve vnějším havarijním plánu.
(4) K počtu osob stanovenému podle odstavce 3 se připočítá dalších 10 % jako rezerva.
 
§ 16
Způsob a četnost ověřování havarijních plánů, zásahové instrukce a havarijního řádu
[K § 156 odst. 4 písm. a) atomového zákona]
(1) Ověřování vnitřního havarijního plánu schváleného pro vykonávání činností podle § 9 odst. 1 písm. b) a odstavce 2 písm. b) atomového zákona pro pracoviště IV. kategorie, podle § 9 odst. 3 písm. a) a b) atomového zákona, podle národního radiačního havarijního plánu, zásahové instrukce a havarijního řádu musí být provedeno
a) nácvikem každé zásahové instrukce, pokud může vzniknout pouze radiační mimořádná událost prvního stupně, jednou ročně,
b) havarijním cvičením se zahrnutím vnitřního havarijního plánu a zásahových instrukcí, pokud může vzniknout
1. radiační nehoda, při kterém se procvičí všechny zásahové instrukce v období 2 po sobě jdoucích kalendářních roků,
2. radiační havárie, při kterém se procvičí všechny zásahové instrukce v období 3 po sobě jdoucích kalendářních roků, a
c) havarijním cvičením se zahrnutím havarijního řádu, pokud není součástí vnitřního havarijního plánu, a vybraných zásahových instrukcí jedenkrát za 3 roky.
(2) Jsou-li osoby určené k provádění a řízení odezvy rozděleny do směn odezvy, ověřování podle odstavce 1 písm. b) bodů 1 a 2 musí provést alespoň jedna směna odezvy a ostatní směny odezvy mohou provést nácvik zásahových instrukcí procvičovaných při havarijním cvičení.
(3) Ověřování zásahové instrukce pro vykonávání činností při používání zdrojů ionizujícího záření na přechodných pracovištích, na nichž se má provádět defektoskopie s mobilním defektoskopem obsahujícím uzavřený radionuklidový zdroj, musí být provedeno jejím nácvikem nejméně jedenkrát za 4 roky.
(4) Ověřování národního radiačního havarijního plánu musí být provedeno ověřením jeho účinnosti podle § 18 odst. 1 písm. a).
 
§ 17
Způsob a četnost ověřování funkčnosti technických prostředků
[K § 156 odst. 4 písm. a) atomového zákona]
(1) Ověřování funkčnosti technických prostředků podle vnitřního havarijního plánu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie musí být provedeno
a) jedenkrát za 3 měsíce prověřením funkčnosti technických prostředků určených k aktivaci zasahujících osob pro řízení a provádění odezvy,
b) jedenkrát za 6 měsíců prověřením funkčnosti technických prostředků určených k varování osob nacházejících se v areálu jaderného zařízení nebo na pracovišti a
c) jedenkrát za 3 měsíce prověřením funkčnosti technických prostředků určených k vyrozumění o radiační mimořádné události.
(2) Ověřování funkčnosti technických prostředků, systémů a přístrojů potřebných pro řízení a provádění odezvy na pracovišti uranového průmyslu a při používání zdrojů ionizujícího záření na pracovištích, kde je stanoveno kontrolované pásmo, musí být provedeno jedenkrát za 12 měsíců prověřením funkčnosti technických prostředků
a) určených k aktivaci zasahujících osob pro řízení a provádění zásahu a k varování osob nacházejících se na pracovišti a
b) určených k vyrozumění o radiační mimořádné události.
(3) Ověřování funkčnosti technických prostředků podle havarijního řádu, který není součástí vnitřního havarijního plánu, musí být provedeno jedenkrát během posledních 72 hodin před zahájením přepravy
a) prověřením funkčnosti technických prostředků určených k aktivaci zasahujících osob pro řízení a provádění zásahu a
b) prověřením funkčnosti technických prostředků pro vyrozumění o radiační havárii.
 
§ 18
Způsob a četnost ověřování účinnosti a vzájemného souladu havarijních plánů
[K § 156 odst. 4 písm. b) a § 211 odst. 2 atomového zákona]
(1) Ověřování účinnosti a vzájemného souladu vnitřního havarijního plánu, vnějšího havarijního plánu a národního radiačního havarijního plánu musí být provedeno
a) společným procvičením scénáře pro radiační havárii vzniklou na jaderném zařízení nebo pracovišti IV. kategorie, k němuž je stanovena zóna havarijního plánování a které je zařazeno do kategorie ohrožení A nebo B, jednou za období 4 kalendářních roků a
b) vyhodnocením procvičení provedeného podle písmene a).
(2) Náprava nedostatků zjištěných podle odstavce 1 písm. b), které mají dopad na obsah vnitřního havarijního plánu nebo národního radiačního havarijního plánu, musí být provedena bezodkladnou aktualizací těchto plánů.
 
§ 19
Požadavky na zajištění připravenosti k odezvě v zóně havarijního plánování
[K § 156 odst. 4 písm. c) atomového zákona]
(1) Podklady ke zpracování vnějšího havarijního plánu a národního radiačního havarijního plánu obsahují
a) popis stanovené nebo upravené zóny havarijního plánování, včetně jejího zakreslení do digitalizovaného mapového podkladu spolu s vyznačením sektorů,
b) přehled všech v úvahu připadajících radiačních nehod s možností úniku radioaktivních látek a šíření ionizujícího záření a radiačních havárií,
c) popis systému určeného pro zjištění vzniku radiační mimořádné události prvního stupně, radiační nehody nebo radiační havárie podle vnitřního havarijního plánu a
d) popis systému vyhlášení radiační mimořádné události podle vnitřního havarijního plánu, včetně informace o komunikačních prostředcích připravených k vyrozumění a o komunikačním spojení pro případ ověření zprávy o vzniku radiační mimořádné události.
(2) Podklady podle odstavce 1 musí být předány do 1 měsíce od vydání rozhodnutí Úřadu o stanovení nebo úpravě zóny havarijního plánování.
 
§ 20
Obsah základních informací pro případ radiační havárie, jejich forma a rozsah a způsob jejich aktualizace
[K § 156 odst. 4 písm. d) atomového zákona]
(1) Základní informace pro případ radiační havárie (dále jen "základní informace") obsahují
a) základní údaje o ionizujícím záření a jeho účincích na lidský organismus a životní prostředí,
b) popis provozu a zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie, k němuž se stanovuje zóna havarijního plánování,
c) popis zóny havarijního plánování včetně jejího zakreslení do digitalizovaného mapového podkladu,
d) popis v úvahu připadající radiační havárie a její důsledky pro obyvatelstvo a životní prostředí,
e) popis způsobu varování,
f) popis ochranných opatření připravených pro případ vzniku radiační havárie a
g) návod, jak má obyvatelstvo postupovat při vzniku radiační havárie.
(2) Podklady pro zpracování základních informací podle odstavce 1 písm. e) a f) vycházejí z příslušného vnějšího havarijního plánu.
(3) Základní informace pro obyvatele v zóně havarijního plánování musí být zveřejněny v listinné formě a distribuovány na krajský úřad a na obecní úřady a v elektronické formě na internetových stránkách držitele povolení. Zveřejnění musí být provedeno do 6 měsíců po vydání rozhodnutí Úřadu, kterým se schvaluje stanovení zóny havarijního plánování, nebo do 1 měsíce po vydání rozhodnutí Úřadu, kterým se schvaluje úprava zóny havarijního plánování.
(4) Základní informace musí odrážet aktuální stav připravených ochranných opatření a jejich aktualizace se provádí nejméně jednou za 2 kalendářní roky. Po provedené aktualizaci se základní informace neprodleně zveřejňují.
 
ČÁST ČTVRTÁ
ODEZVA A NÁPRAVA STAVU PO RADIAČNÍ HAVÁRII
 
§ 21
Pravidla k zajištění odezvy
(K § 157 odst. 3 atomového zákona)
(1) Držitel povolení při řízení a provádění odezvy musí
a) vyhlásit radiační mimořádnou událost,
b) vyrozumět v souladu s § 157 odst. 2 písm. c) atomového zákona Úřad, a to
1. neprodleně po zjištění vzniku radiační havárie,
2. nejpozději do 4 hodin od zjištění vzniku radiační nehody,
3. nejpozději do 24 hodin od zjištění vzniku radiační mimořádné události prvního stupně,
c) vyrozumět v souladu s § 157 odst. 2 písm. c) atomového zákona místně příslušné starosty obcí s rozšířenou působností a místně příslušného hejtmana kraje prostřednictvím územně příslušného operačního střediska Hasičského záchranného sboru České republiky a další dotčené orgány stanovené vnitřním havarijním plánem nebo havarijním řádem a sousedící osobu, a to
1. neprodleně po zjištění vzniku radiační havárie,
2. nejpozději do 4 hodin od zjištění vzniku radiační nehody spojené s podezřením na možný únik radioaktivních látek nebo šíření ionizujícího záření z areálu jaderného zařízení nebo pracoviště se zdroji,
d) omezovat havarijní ozáření,
e) provádět zdravotnické zajištění,
f) informovat písemně podle § 157 odst. 2 písm. h) atomového zákona; obsah informačního formuláře je uveden v příloze č. 11 k této vyhlášce,
g) zpracovávat průběh odezvy od doby zjištění vzniku radiační mimořádné události, včetně časové posloupnosti všech příkazů vydaných k řízení odezvy ve formě písemné zprávy o vzniku a průběhu radiační mimořádné události, jejíž obsah je uveden v příloze č. 12 k této vyhlášce, a
h) v případě radiační havárie
1. informovat neprodleně obyvatelstvo touto radiační havárií dotčené o radiační havárii a jejím předpokládaném vývoji; obsah informace je uveden v příloze č. 13 k této vyhlášce,
2. stanovit požadavky na příjem vnější pomoci,
3. předávat dálkovým způsobem předávání jako datové soubory údaje potřebné pro hodnocení radiační havárie, kterými jsou údaje o okamžitém stavu systémů, konstrukcí a komponent jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie a o radiační situaci v areálu jaderného zařízení nebo na pracovišti IV. kategorie, a pro prognózu jejího vývoje, které jsou doplněny údaji o meteorologické situaci v zóně havarijního plánování; pokud dálkový způsob předávání v průběhu odezvy není možný, držitel povolení zajistí náhradní způsob jejich předávání.
(2) Vyrozumění podle odstavce 1 musí být provedeno na formuláři, jehož obsah je uveden v příloze č. 14 k této vyhlášce.
(3) Vyrozumění v případě vzniku radiační mimořádné události při přepravě lze provést ústně podle obsahu uvedeného v příloze č. 14 k této vyhlášce a následně provést písemné vyrozumění, jakmile jsou k dispozici příslušné technické prostředky.
 
§ 22
Rozsah a způsob provádění nápravy stavu po radiační havárii
[K § 158 odst. 3 atomového zákona]
(1) Úřad navrhuje velikost vymezení kontaminované oblasti vně areálu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie k provádění nápravy stavu po radiační havárii na základě hodnocení výsledků monitorování prováděného podle § 149 odst. 2 atomového zákona jako součást návrhů na zavedení, upřesnění a odvolání ochranných opatření, která se vztahují na kontaminované oblasti a jednotlivce z obyvatelstva.
(2) Držitel povolení při provádění nápravy stavu po radiační havárii v areálu jaderného zařízení nebo na pracovišti IV. kategorie musí
a) stanovit cíle nápravy stavu,
b) aktualizovat s uvážením vzniklé existující radiační situace stanovené havarijní akční úrovně,
c) posoudit potřebu a rozsah ochranných opatření vztahujících se na osoby provádějící nápravu,
d) posoudit potřebu zamezení nebo kontroly přístupu do vymezené kontaminované oblasti,
e) posoudit rozložení dávek osob podle písmene
c) , které je výsledkem provádění nápravy, a
f) zvážit další potřebu a rozsah ochranných opatření vedoucích ke snížení veškerých ozáření, která stále překračují referenční úroveň.
 
ČÁST PÁTÁ
ZVLÁDÁNÍ RADIAČNÍ MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI PŘI VÝKONU POVOLENÝCH ČINNOSTÍ
 
§ 23
Změny ovlivňující zvládání radiační mimořádné události
[K § 9 odst. 2 písm. c) atomového zákona]
Změnami ovlivňujícími zvládání radiační mimořádné události na pracovišti III. kategorie nebo pracovišti IV. kategorie jsou
a) změny systému předávání údajů podle § 6 odst. 5,
b) změny úkrytů podle § 8 odst. 4,
c) změny počtu shromaždišť nebo úkrytů podle § 9 odst. 2 písm. a),
d) změny technického systému evidence podle § 9 odst. 4 písm. c),
e) změny komunikačního spojení podle § 9 odst. 2 písm. b) a odst. 4 písm. f) a
f) zahájení výstavby dalšího jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie v zóně havarijního plánování nebo v takové blízkosti provozovaného pracoviště IV. kategorie, že by nebylo vyloučeno jeho ovlivnění radiační havárií případně vzniklou na tomto dalším zařízení nebo pracovišti.
 
§ 24
Změny související se zvládáním radiační mimořádné události
[K § 69 odst. 2 písm. d) a e) atomového zákona]
(1) Změnami souvisejícími se zvládáním radiační mimořádné události na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření jsou změny provedené v zásahové instrukci.
(2) Změny podle odstavce 1 musí být dokumentovány vydáním aktualizované zásahové instrukce.
(3) Změny podle odstavce 1 provedené na pracovišti IV. kategorie musí být oznámeny Úřadu do 1 měsíce od jejich provedení.
 
§ 25
Veličiny a skutečnosti důležité z hlediska zvládání radiační mimořádné události
[K § 25 odst. 2 písm. a) až c) atomového zákona]
(1) Veličinami důležitými z hlediska zvládání radiační mimořádné události jsou veličiny, které jsou součástí havarijních akčních úrovní podle § 6 odst. 2 písm. a) a odst. 3.
(2) Skutečnostmi důležitými z hlediska zvládání radiační mimořádné události jsou
a) změna technických prostředků nebo organizačních opatření podle § 7 odst. 2,
b) závěrečné hodnocení havarijního cvičení, včetně přehledu zjištěných nedostatků, termínu jejich odstranění a určení osoby odpovědné za toto odstranění podle § 12 odst. 4 písm. c),
c) roční plán prověřování připravenosti k odezvě podle § 12 odst. 6,
d) souhrnné hodnocení nácviků a havarijních cvičení podle § 12 odst. 7,
e) seznámení podle § 14 odst. 5 písm. a) až c) a
f) ověření funkčnosti technických prostředků podle § 17.
(3) Veličiny podle odstavce 1 musí být sledovány, měřeny, hodnoceny a zaznamenávány a jejich záznamy z průběhu radiační nehody musí být uchovávány po dobu 10 let a z průběhu radiační havárie musí být uchovávány po dobu 30 let.
(4) Skutečnosti podle odstavce 2 musí být zaznamenávány a záznamy o skutečnostech podle odstavce 2 písm. a) až c), e) a f) musí být uchovávány po dobu 3 let a podle odstavce 2 písm. d) po dobu 3 let od posledního termínu stanoveného v hodnotící části o odstranění zjištěného nedostatku.
(5) Záznamy o skutečnostech podle odstavce 2 písm. c) musí být předány Úřadu nejpozději do konce předcházejícího kalendářního roku a podle odstavce 2 písm. d) musí být předány Úřadu nejpozději do 31. března následujícího roku.
 
§ 26
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017.
Předsedkyně:
Ing. Drábová, Ph.D., v. r.
 
Příl.1
Požadavky na obsah analýzy a hodnocení radiační mimořádné události
1. Analýza a hodnocení radiační mimořádné události* se provádí pro
a) období od zahájení výstavby jaderného zařízení do zahájení vyřazování jaderného zařízení z provozu, pokud se jedná o žádost o povolení podle § 9 odst. 1 písm. b) atomového zákona,
b) období dané etapy vyřazování jaderného zařízení nebo pracoviště III. kategorie nebo IV. kategorie z provozu, pokud se jedná o žádost o povolení podle § 9 odst. 1 písm. g) nebo odst. 2 písm. d) atomového zákona,
c) období od zahájení provozu pracoviště III. nebo IV. kategorie, které není jaderným zařízením, do zahájení jeho vyřazování z provozu, pokud se jedná o žádost o povolení podle § 9 odst. 2 písm. b) atomového zákona,
d) celé období příslušného nakládání se zdroji ionizujícího záření podle § 9 odst. 2 písm. f) atomového zákona,
e) celé období nakládání s radioaktivním odpadem a uzavírání úložiště radioaktivního odpadu, pokud se jedná o žádost o povolení podle § 9 odst. 3 písm. a) a b) atomového zákona,
f) danou přepravu nebo sérii obdobných přeprav radioaktivní a štěpné látky, pokud se jedná o žádost o povolení podle § 9 odst. 4 písm. a) až c) atomového zákona.
2. Analýza a hodnocení radiační mimořádné události obsahuje
a) výčet radiačních mimořádných událostí prvního stupně, radiačních nehod nebo radiačních havárií připadajících v úvahu při provádění činností v období podle bodu 1 písm. a) až e), včetně příčin jejich vzniku nebo,
b) výčet radiačních mimořádných událostí prvního stupně, radiačních nehod nebo radiačních havárií, které připadají v úvahu pro přepravu podle bodu 1 písm. f), včetně příčin jejich vzniku, a následujících skutečností:
1. hmotnost a skupenství přepravované radioaktivní látky, radionuklidy v ní obsažené, jejich aktuální aktivita, maximální příkon dávkového ekvivalentu na povrchu obalového souboru a ve vzdálenosti 1 m od povrchu,
2. hmotnost a skupenství přepravované štěpné látky, radionuklidy v ní obsažené, jejich aktuální aktivita, maximální příkon dávkového ekvivalentu na povrchu obalového souboru a ve vzdálenosti 1 m od povrchu a index bezpečné podkritičnosti,
3. plánovaný způsob dopravy, plánovaná doba trvání dopravy, včetně času zahájení a ukončení dopravy, roční období, dopravní rychlost, předpokládaná zastavení a stání a režim dopravy, nebo
4. zvolená trasa.
3. Analýza a hodnocení radiační mimořádné události dále obsahuje
a) zjištění rozsahu dopadů radiačních mimořádných událostí uvažovaných podle bodu 2 písm. a) nebo b),
b) zjištění možného ohrožení osob a životního prostředí uniklými radioaktivními látkami a šířením ionizujícího záření a zařazení jaderného zařízení, pracoviště se zdroji ionizujícího záření, činnosti v rámci expozičních situací, včetně přepravy radioaktivní nebo štěpné látky, do kategorie ohrožení,
c) určení možných scénářů průběhů radiačních mimořádných událostí, které mohou vyústit v radiační nehodu nebo radiační havárii,
d) výběr scénářů pro radiační havárie uvažované podle písmene c) a vedoucí k největšímu úniku radioaktivních látek nebo šíření ionizujícího záření do okolí; jedná-li se o jaderné zařízení, musí vybrané scénáře obsahovat
1. meteorologické charakteristiky území k umístění jaderného zařízení nebo místa blízkého předpokládanému území k umístění jaderného zařízení, které obsahují regionální orografy,
2. popis použitého výpočetního modelu šíření uniklých radioaktivních látek v atmosféře zohledňujícího všechny uvažované podmínky tohoto šíření v atmosféře a všechny možné způsoby havarijního ozáření obyvatelstva v důsledku těchto úniků,
e) stanovení frekvence výskytu radiační havárie uvažované podle písmene c) s průběhem podle scénáře podle písmene d),
f) zhodnocení rozdílů oproti informacím uvedeným v analýze a hodnocení radiační mimořádné události vypracované pro povolení provozu podle § 9 odst. 1 písm. b) nebo odst. 2 písm. b), pokud se jedná o žádost o povolení podle § 9 odst. 1 písm. g) nebo odst. 2 písm. d) atomového zákona.
Vysvětlivka:
* Dokumentace v příloze č. 1, body 1. b), l.g), 2.b), 2.d), 2.f), 3.a), 3.b) 4.d) zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon.
 
Příl.2
Požadavky na obsah stanovení zóny havarijního plánování
Stanovení zóny havarijního plánování* obsahuje:
a) popis radiační havárie a jejího scénáře uvažované v analýze a hodnocení radiační mimořádné události podle bodu 3. d) přílohy č. 1 k této vyhlášce, včetně příslušné frekvence podle bodu 3. e) přílohy č. 1 k této vyhlášce, pokud je frekvence výskytu radiační havárie nižší než 1 x 10
-7
/rok, písmene b) až i) se neprovádějí a zóna havarijního plánování se nestanovuje,
b) popis jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie, pro které se zóna havarijního plánování stanovuje, včetně údaje o místě úniku radioaktivních látek nebo místě šíření ionizujícího záření a o jeho výšce nad terénem pro případ radiační havárie podle písmene a),
c) popis časového průběhu úniku radioaktivních látek nebo šíření ionizujícího záření uvažovaného podle písmene b),
d) výčet uniklých radionuklidů podle písmene c) a odhad jejich aktivity v jednotlivých časových úsecích úniku,
e) provedení odhadu efektivních nebo ekvivalentních dávek s použitím výčtu a odhadu aktivity podle písmene d) výpočetním modelem, přičemž
1. odhad dávek se uvede v závislosti na čase a vzdálenosti od místa úniku,
2. odhad dávek se provede variantně pro různé meteorologické podmínky šíření, nejméně však pro kategorii stability počasí třídy D a třídy F, s uvážením všech možných směrů větru,
3. při odhadu dávek v období do jednoho týdne se neuvažuje ozáření v důsledku příjmu kontaminovaných potravin nebo vody,
f) zeměpisné souřadnice středu S stanovené podle § 4 odst. 2 písm. a),
g) velikost poloměru R s uvážením porovnání odhadů dávek podle písmene e) a hodnot efektivních nebo ekvivalentních dávek pro zavádění neodkladných ochranných opatření stanovených ve vyhlášce o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje,
h) popis zóny havarijního plánování, která má střed S podle písmene f) a poloměr R podle písmene g),
i) výčet obcí** zahrnutých do zóny havarijního plánování se středem S a poloměrem R, s uvedením jejich zahrnutí do sektorů podle § 4 odst. 3,
j) digitalizovaný mapový podklad se zakreslením
1. průmětů půdorysů jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie,
2. středu S zóny havarijního plánování,
3. kruhové plochy o poloměru R, s vyznačením její vnější hranice a sektorů podle písmene i).
Vysvětlivky:
* Dokumentace v příloze č. 1, body 1. b) a 2 .g) zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon.
** Pokud vnější hranice kruhové plochy prochází obcí, do zóny havarijního plánování se zahrne tato obec celá. Pokud hranice mezi sektory prochází obcí, zahrne se celá obec do toho sektoru, v němž leží její převážná část.
 
Příl.3
Požadavky na obsah úpravy zóny havarijního plánování
Úprava zóny havarijního plánování* obsahuje:
a) popis stanovené zóny havarijního plánovaní, jejího středu S a poloměru R, s uvedením
1. průmětu vyřazovaného jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie, nebo
2. průmětů půdorysů jaderných zařízení nebo pracovišť IV. kategorie a s vyznačením v dané etapě vyřazovaného zařízení pracoviště,
b) popis radiační havárie a jejího scénáře uvažované v analýze a hodnocení radiační mimořádné události podle bodu 3. d) přílohy č. 1 k této vyhlášce pro danou etapu vyřazování, včetně příslušné frekvence podle bodu 3. e) přílohy č. 1 k této vyhlášce,
c) pokud se jedná o zónu havarijního plánovaní podle písmene a) bodu 1. a frekvence výskytu radiační havárie podle písmene b) je nižší než 1 x 10
-7
/rok, upravuje se zóna havarijního plánování tak, že její poloměr je roven nule,
d) pokud se jedná o zónu havarijního plánovaní podle písmene a) bodu 1. a frekvence výskytu radiační havárie podle bodu b) je rovna nebo vyšší než 1 x 10
-7
/rok nebo pokud se jedná o zónu havarijního plánování podle písmene a) bodu 2., provádí se další postup,
e) popis jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie, pro které je zóna havarijního plánování stanovena, a popis vyřazovaného jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie, včetně údaje o místě úniku radioaktivních látek nebo místě šíření ionizujícího záření a o jeho výšce nad terénem pro případ radiační havárie podle písmene b),
f) popis časového průběhu úniku radioaktivních látek nebo šíření ionizujícího záření uvažovaného podle písmene e),
g) výčet uniklých radionuklidů podle písmene f) a odhad jejich aktivity v jednotlivých časových úsecích úniku,
h) provedení odhadu efektivních nebo ekvivalentních dávek s použitím výčtu a odhadu aktivity podle písmene g) výpočetním modelem, přičemž
1. odhad dávek se uvede v závislosti na čase a vzdálenosti od místa úniku,
2. odhad dávek se provede variantně pro různé meteorologické podmínky šíření, nejméně však pro kategorii stability počasí třídy D a třídy F, s uvážením všech možných směrů větru; při odhadu dávek v období do jednoho týdne se neuvažuje ozáření v důsledku příjmu kontaminovaných potravin nebo vody,
i) zeměpisné souřadnice středu S stanovené podle § 4 odst. 2 písm. a),
j) velikost poloměru R s uvážením odhadů a hodnot efektivních nebo ekvivalentních dávek pro zavádění neodkladných ochranných opatření podle písmene h),
k) popis zóny havarijního plánování, která má střed S podle bodu i) a poloměr R podle písmen j),
l) výčet obcí** zahrnutých do zóny havarijního plánování se středem S a poloměrem R, s uvedením jejich zahrnutí do sektorů podle § 4 odst. 3,
m) digitalizovaný mapový podklad se zakreslením,
1. průmětů půdorysů jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie,
2. středu S zóny havarijního plánování,
3. kruhové plochy o poloměru R, s vyznačením její vnější hranice a sektorů podle písmene l).
Vysvětlivky:
* Dokumentace v příloze č. 1, body 1. g), 2. d) a 3. b) zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon.
** Pokud vnější hranice kruhové plochy prochází obcí, do zóny havarijního plánování se zahrne tato obec celá. Pokud hranice mezi sektory prochází obcí, zahrne se celá obec do toho sektoru, v němž leží její převážná část.
 
Příl.4
Vzor stanovení plochy zóny havarijního plánování
Obrázek č. 1 Vzor stanovení středu S


Obrázek č. 2 Vzor geometrického rozdělení plochy


 
Příl.5
Požadavky na obsah zásahové instrukce
Zásahová instrukce obsahuje
a) účel a cíl dané činnosti při řízení nebo provádění odezvy,
b) určení osoby odpovědné za realizaci činnosti podle písmene a),
c) výčet havarijních akčních úrovní podle § 6,
d) popis dané činnosti s uvedením havarijních akčních úrovní, při kterých se daná činnost zahajuje nebo které jsou rozhodující pro další postup v rámci této nebo jiné činnosti prováděné při řízení nebo provádění odezvy,
e) organizační zajištění řízení nebo provádění odezvy, popřípadě součinnost s dalšími zasahujícími osobami, včetně smluvně zajištěných zasahujících osob a uvedením způsobů jejich vzájemného spojení,
f) seznam technického, přístrojového, zdravotnického a dalšího materiálového vybavení potřebného pro řízení a provedení odezvy a určení místa jeho uložení,
g) seznam ochranných pomůcek potřebných při provádění nebo řízení odezvy a určení místa jejich uložení,
h) způsob a rozsah dokumentování činností provedených podle zásahové instrukce.
 
Příl.6
Požadavky na obsah vnitřního havarijního plánu
Vnitřní havarijní plán obsahuje*
a) úvodní část, která obsahuje
1. identifikační údaje žadatele o povolení podle § 16 odst. 1 písm. a) až e) a g) atomového zákona,
2. příjmení, jméno, popřípadě jména a funkční zařazení osoby odpovědné za zpracování vnitřního havarijního plánu a komunikační spojení na ni,
3. komunikační spojení na osoby určené k řízení odezvy,
4. stručnou charakteristiku zdrojů ionizujícího záření, včetně čerstvého nebo vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů, s jejichž nakládáním se uvažuje v rámci povolované činnosti,
5. popis a adresa pracoviště, na němž bude se zdroji podle bodu 4 nakládáno, popis jaderného zařízení, pokud se jedná o pracoviště IV. kategorie s jaderným zařízením, a popis jeho areálu,
6. výčet činností v rámci expozičních činností při nakládání se zdroji ionizujícího záření uvažovanými podle bodu 4 v rámci povolované činnosti na pracovišti podle bodu 5,
7. zařazení pracoviště nebo jaderného zařízení podle bodu 5 nebo činnosti do kategorie ohrožení podle § 2,
8. výčet sousedících osob, včetně jejich komunikačních údajů,
b) část týkající se výkonu povolované činnosti
1. výčet a popis radiační mimořádné události prvního stupně, radiační nehody a radiační havárie připadajících v úvahu při povolované činnosti, s uvedením způsobů jejich zjišťování,
2. popis možnosti ovlivnění sousedící osoby vznikem radiační mimořádné události podle bodu 1. při povolované činnosti,
c) popis zajištění připravenosti k odezvě
1. popis technických a organizačních opatření určených pro zjištění vzniku radiační mimořádné události prvního stupně, radiační nehody nebo radiační havárie, včetně stanovení monitorovací úrovně indikující jejich vznik,
2. popis technických a organizačních opatření určených k vyhlášení radiační mimořádné události,
3. popis technických a organizačních opatření určených pro řízení a provádění odezvy, včetně určení osob řídících a provádějících odezvu a uvedení výčtu uvažovaných zasahujících osob a způsobu jejich aktivace,
4. popis technických a organizačních opatření určených k omezení havarijního ozáření,
5. popis materiálních a organizačních opatření určených k zdravotnickému zajištění,
6. popis technických a organizačních opatření určených k prověřování k připravenosti k odezvě a určení osoby odpovědné za toto prověřování,
7. určení osoby podle § 13 písm. a),
8. popis technických a organizačních opatření určených k ověřování vnitřního havarijního plánu a zásahové instrukce a určení osoby odpovědné za toto ověřování,
9. popis technických a organizačních opatření určených k ověřování funkčnosti technických prostředků a určení osoby odpovědné za toto ověřování,
10. popis technických a organizačních opatření určených k ověřování účinnosti a vzájemného souladu vnitřního havarijního plánu, vnějšího havarijního plánu a národního radiačního havarijního plánu a určení osoby odpovědné za toto ověřování,
11. určení osoby odpovědné za ukončení odezvy na radiační havárii a zahájení nápravy stavu po radiační havárii,
12. určení osoby odpovědné za vymezení oblasti kontaminované v důsledku vzniklé radiační havárie v areálu jaderného zařízení nebo na pracovišti IV. kategorie,
13. seznam osob a orgánů podle § 157 odst. 2 písm. h) atomového zákona, včetně jejich komunikačních údajů,
14. určení osoby odpovědné za zajištění seznámení podle § 156 odst. 1 písm. a) a b) atomového zákona,
15. určení osoby odpovědné za vypracování a aktualizaci základních informací pro případ radiační havárie podle § 156 odst. 2 písm. e) atomového zákona,
d) zásady strategie optimalizované radiační ochrany pro existující expoziční situaci vzniklou jako důsledek nehodové expoziční situace související s radiační havárií na jím provozovaném jaderném zařízení nebo pracovišti IV. kategorie,
e) zásady zahájení nápravy stavu po radiační havárii v areálu jaderného zařízení nebo na pracovišti IV. kategorie,
f) přílohy, kterými jsou
1. seznam zásahových instrukcí,
2. digitalizovaný mapový podklad se zakresleným areálem jaderného zařízení, včetně půdorysu všech objektů v něm umístěných, s vyznačením pracoviště IV. kategorie v něm umístěném a se zakreslením objektů sousedících osob nebo s půdorysem pracoviště III. nebo IV. kategorie a se zakreslením objektů sousedících osob,
3. vyrozumívací formulář,
4. informační formulář,
5. výčet dokladů podle § 14 odst. 5 písm. e),
6. popisy havarijního řídícího střediska a technického podpůrného střediska, pokud při povolované činnosti může vzniknout radiační havárie, včetně jejich vyznačení v mapě podle bodu 2.
Vysvětlivka:
* Dokumentace v příloze č. 1, body 1. b), 1. g), 2. b), 2. d), 2. f), 3. a) a 3. b) zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon.
 
Příl.7
Požadavky na obsah havarijního řádu
Havarijní řád* obsahuje
a) úvodní část, která obsahuje
1. údaje o povolení podle § 16 odst. 1 písm. a) až e) a g) atomového zákona,
2. jméno a příjmení osoby odpovědné za zpracování havarijního řádu,
3. komunikační spojení na osoby určené k řízení odezvy,
4. popis přepravovaného materiálu, obalového souboru a způsobu přepravy,
b) část týkající se výkonu povolované činnosti, která obsahuje
1. výčet/popis radiační mimořádné události prvního stupně, radiační nehody nebo radiační havárie připadajících v úvahu při povolované činnosti s uvedením způsobů jejich zjišťování,
2. přehled osob, které mohou být vzniklou radiační mimořádnou událostí ovlivněny,
c) popis zajištění připravenosti k odezvě, který obsahuje
1. popis technických a organizačních opatření určených pro zjištění vzniku radiační mimořádné události prvního stupně, radiační nehody nebo radiační havárie,
2. popis technických a organizačních opatření určených k vyhlášení radiační mimořádné událostí,
3. popis technických a organizačních opatření určených pro řízení a provádění odezvy, včetně určení osob řídících a provádějících odezvu a uvedení výčtu uvažovaných zasahujících osob a způsobu jejich aktivace,
4. popis technických a organizačních opatření určených k omezení havarijního ozáření,
5. popis materiálních a organizačních opatření určených ke zdravotnickému zajištění,
6. popis technických a organizačních opatření určených k připravenosti k odezvě a určení osoby odpovědné za prověřování těchto opatření,
7. popis technických a organizačních opatření určených k ověřování havarijního řádu a zásahové instrukce a určení osoby odpovědné za toto ověřování,
8. popis technických a organizačních opatření určených k ověřování funkčnosti technických prostředků a určení osoby odpovědné za toto ověřování,
9. určení osoby odpovědné za ukončení odezvy na radiační havárii a zahájení nápravy stavu po radiační havárii,
10. seznam osob a orgánů podle a podle § 157 odst. 2 písm. h) atomového zákona, včetně jejich komunikačních údajů,
11. určení osoby odpovědné za zajištění seznámení podle § 156 odst. 1 písm. b) a c) atomového zákona,
d) přílohy, kterými jsou
1. seznam zásahových instrukcí,
2. vyrozumívací formulář,
3. informační formulář.
Vysvětlivka:
* Dokumentace v příloze č. 1, body 4. e) zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon.
 
Příl.8
Požadavky na obsah národního radiačního havarijního plánu
Národní radiační havarijní plán obsahuje
A. úvodní část, která obsahuje
1. výčet v České republice stanovených zón havarijního plánování jaderných zařízení nebo pracovišť IV. kategorie,
2. výčet uvažovaných oblasti, kde byla identifikovaná kategorie ohrožení E,
3. popis organizace krizového řízení ústředních správních úřadů pro případ řešení radiační havárie, pokud je vyhlášen nouzový stav vládou České republiky, popř. předsedou vlády,
4. přehled úřadů státní správy, které se na systému podle bodu 3 podílejí, včetně jejich kontaktních údajů,
5. výčet kompetencí orgánů uvažovaných podle bodu 4 a popis jejich úkolů v rámci řešení radiační havárie podle bodu 3,
B. opatření k odvrácení nebo zmírnění dopadů radiační mimořádné události
1. strategie optimalizované radiační ochrany pro správu kontaminované oblasti, jejíž kontaminace je následkem nehodové expoziční situace, včetně opatření, které umožní bydlení a obnovu sociálních a hospodářských činností,
2. příznaky přechodu z nehodové expoziční situace do existující expoziční situace,
3. opatření pro urychlenou koordinaci postupu mezi organizacemi podílejícími se v České republice na havarijní připravenosti a řešení radiační havárie, se všemi dalšími členskými státy Evropské unie a s třetími zeměmi, kterých se situace související se vzniklou radiační havárií může týkat nebo které by jí pravděpodobně byly postiženy,
C. přílohy, kterými jsou
1. plán spojení,
2. digitalizované mapové podklady s vyznačenými zónami havarijního plánování a oblastmi podle písmene A. bodu 2.
 
Příl.9
Operační zásahové úrovně neodkladných ochranných opatření pro území České republiky
Operační zásahovou úrovní je hodnota příkonu fotonového nebo prostorového dávkového ekvivalentu měřená ve vzdálenosti 1 m nad kontaminovaným terénem a rovnající se
a) pro neodkladné ochranné opatření evakuace 1 mSv/h,
b) pro neodkladné ochranné opatření ukrytí 0,1 mSv/h,
c) pro neodkladné ochranné opatření použití jódové profylaxe při únicích obsahujících radioaktivní jódy 0,1 mSv/h.
 
Příl.10
Požadavky na obsah záměru zajištění zvládání radiační mimořádné události
Záměr zajištění zvládání radiační mimořádné události* obsahuje
a) úvodní část, která obsahuje
1. základní údaje týkající se žadatele o povolení v souladu s údaji uvedenými v žádosti o povolení dle § 9 odst. 1 písm. a) nebo odst. 2 písm. a) atomového zákona, včetně komunikačního spojení na žadatele o povolení,
2. předpokládané určení místa umístění jaderného zařízení nebo výstavby pracoviště IV. kategorie kromě pracoviště s jaderným zařízením, včetně znázornění jeho plánovaného půdorysu v digitalizovaném mapovém podkladu; jedná-li se o umístění nebo výstavbu, které mohou ovlivnit nebo být ovlivněny jiným jaderným zařízením nebo pracovištěm IV. kategorie, je součástí znázornění i toto jiné jaderné zařízení nebo pracoviště IV. kategorie a příslušná zóna havarijního plánování, pokud byla stanovena,
b) stručnou charakteristiku zdrojů ionizujícího záření, o nichž se předpokládá, že s nimi bude na jaderném zařízení nebo pracovišti IV. kategorie, kromě pracoviště s jaderným zařízením, nakládáno,
c) rozvahu o radiačních mimořádných událostech prvního stupně, radiačních nehodách nebo radiačních haváriích připadajících v úvahu v rámci výstavby, uvádění do provozu, provozu a vyřazování jaderného zařízení z provozu nebo v rámci výstavby, provozu a vyřazování z provozu pracoviště IV. kategorie,
d) v návaznosti na radiační mimořádné události připadající v úvahu podle písmene c) rozvahu o jejich možných dopadech na osoby vyskytující se v areálu jaderného zařízení nebo v prostorách pracoviště IV. kategorie nebo na sousedící osoby a o případných opatřeních na jejich ochranu,
e) rozvahu o možných dopadech na obyvatelstvo v okolí, o případných opatřeních na jeho ochranu a o případné potřebě stanovení zóny havarijního plánování, pokud podle písmene c) připadá v úvahu radiační havárie,
f) v návaznosti na radiační mimořádné události připadající v úvahu podle písmene c) rozvahu o zajištění
1. zjišťování vzniku radiační mimořádné události,
2. vyhlášení radiační mimořádné události,
3. řízení a provádění odezvy, včetně rozvahy o zahájení výstavby úkrytů,
4. omezení havarijního ozáření, včetně uvedení plánovaného počtu osob, jichž se omezení bude týkat,
5. zdravotnického zajištění.
Vysvětlivka:
* Dokumentace v příloze č. 1, body 1. a) a 2. a) zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon.
 
Příl.11
Obsah informačního formuláře
Informační formulář obsahuje zejména
a) identifikaci držitele povolení včetně uvedení příjmení, jména, popřípadě jmen, a funkce osoby provádějící vyrozumění a údaje o komunikačním spojení pro zpětné ověření,
b) identifikaci jaderného zařízení nebo pracoviště se zdroji ionizujícího záření nebo přepravy, kde radiační mimořádná událost vznikla,
c) datum, hodinu a minutu zjištění radiační mimořádné události,
d) určení místa vzniku radiační mimořádné události a jeho zeměpisné souřadnice,
e) popis vývoje vzniklé radiační mimořádné události, včetně popisu stavu konstrukcí, komponent a systémů jaderného zařízení nebo stavu pracoviště nebo stavu zdroje ionizujícího záření nebo obalového souboru nebo stavu obalového souboru a dopravního prostředku, jedná-li o radiační mimořádnou událost vzniklou při přepravě,
f) určení změny kategorie vzniklé radiační mimořádné události,
g) v případě vzniku radiační nehody nebo radiační havárie
1. předpokládaný nebo nastalý čas úniku radioaktivních látek nebo šíření ionizujícího záření do životního prostředí, předpokládané nebo nastalé cesty, doba trvání úniku nebo šíření, počet a závažnost ohrožení osob nacházejících se v areálu nebo na pracovišti nebo v dopravním prostředku při přepravě radioaktivních a štěpných látek, popřípadě i osob vně těchto míst,
2. popis meteorologické situace, směr a šíření větru, výskyt srážek,
h) v případě vzniku radiační havárie
1. informace, zda nastalo odstavení jaderného reaktoru a poškození jaderného paliva a v jakém čase,
2. informace o zavedení ochranných opatření pro osoby nacházející se v areálu jaderného zařízení nebo na pracovišti IV. kategorie,
3. informace o provedeném varování obyvatelstva v zóně havarijního plánování a jeho čase,
4. informace o vydaném návrhu na evakuaci obyvatelstva ze zóny havarijního plánování a čase jeho vydání, včetně všech podrobností k vydanému návrhu, na jejichž základě lze tento návrh upřesnit,
5. popis meteorologické situace, směr a rychlost větru, výskyt srážek, kategorie stability počasí a teplota,
6. informace o vydání tiskové zprávy,
7. informace o vzniklé radiační situaci a prognóza jejího vývoje na příštích 48 hodin ve vzdálenosti 5, 10 a 20 km od místa vzniku.
 
Příl.12
Obsah zprávy o vzniku a průběhu radiační mimořádné události
Zpráva o vzniku a průběhu radiační mimořádné události obsahuje zejména
a) popis místa vzniku radiační mimořádné události s uvedením její kategorie,
b) výsledek šetření příčin vzniku radiační mimořádné události,
c) postupy použité při řízení a provádění odezvy a zhodnocení jejich účelnosti a účinnosti s přihlédnutím k postupům stanoveným vnitřním havarijním plánem nebo havarijním řádem a zásahovými instrukcemi,
d) hodnocení následků radiační mimořádné události na technologii a systémy jaderného zařízení nebo pracoviště se zdroji ionizujícího záření, popřípadě obalový soubor,
e) hodnocení následků na zdraví osob nacházejících se v areálu nebo na pracovišti, včetně osob, které se podílely na řízení a provádění odezvy,
f) hodnocení úniku radioaktivních látek nebo šíření ionizujícího záření do životního prostředí včetně výsledků jejich monitorování,
g) návrh dalšího postupu provádění odezvy, pokud nebyla ještě ukončena,
h) návrh nápravy stavu po radiační havárii v areálu jaderného zařízení nebo na pracovišti IV. kategorie a návrh poskytování součinnosti na nápravě stavu po radiační havárii v zóně havarijního plánování, pokud odezva již byla ukončena,
i) návrh opatření, která je nutné provést k zamezení a snížení opětovné možnosti výskytu vzniklé radiační mimořádné události,
j) doplňující informace o vzniku a průběhu radiační mimořádné události neobsažené ve sdělení podle písmen b) až i).
 
Příl.13
Obsah informace pro obyvatelstvo o vzniku a průběhu radiační havárie
Informace pro obyvatelstvo o vzniku a průběhu radiační havárie obsahují nejméně
a) informace o vzniklé radiační havárii a pokud možno o jejích charakteristikách (např. místo jejího vzniku, rozsah a pravděpodobný vývoj),
b) informace o zavedení, upřesnění nebo odvolání ochranných opatření, včetně vysvětlení potřebných souvislostí a podrobností pro zajištění co nejúčinnější radiační ochrany obyvatelstva,
c) případné dílčí pokyny navazující na informace podle písmene b) k ochraně, které v závislosti na vzniklé nehodové expoziční situaci musí
1. zahrnovat omezení spotřeby některých s určitou pravděpodobností kontaminovaných potravin a vody, jednoduchá hygienická pravidla a návody pro dekontaminaci, použití individuálních ochranných prostředků, pokyny pro evakuaci,
2. být v případě nutnosti doprovázeny zvláštními výstrahami určenými některým skupinám jednotlivců z obyvatelstva,
d) doporučení spolupráce s orgány státní správy zajištujícími toto informování podle jejich pokynů a výzev.
Zbývá-li čas, tyto informace a pokyny se doplní shrnutím základních faktů o radioaktivitě a jejích účincích na člověka a životní prostředí.
 
Příl.14
Obsah vyrozumívacího formuláře
Vyrozumívací formulář obsahuje zejména
a) identifikaci držitele povolení včetně uvedení příjmení, jména, popřípadě jmen, a funkce osoby provádějící vyrozumění a údaje o komunikačním spojení pro zpětné ověření,
b) identifikaci jaderného zařízení nebo pracoviště se zdroji ionizujícího záření nebo přepravy, kde radiační mimořádná událost vznikla,
c) datum, hodinu a minutu zjištění radiační mimořádné události,
d) určení místa vzniku radiační mimořádné události a jeho zeměpisné souřadnice,
e) popis radiační mimořádné události, včetně popisu stavu konstrukcí, komponent a systémů jaderného zařízení nebo stavu pracoviště nebo stavu zdroje ionizujícího záření nebo obalového souboru nebo stavu obalového souboru a dopravního prostředku, jedná-li o radiační mimořádnou událost vzniklou při přepravě,
f) určení kategorie vzniklé radiační mimořádné události,
g) v případě vzniku radiační nehody nebo radiační havárie
1. předpokládaný nebo nastalý čas úniku radioaktivních látek nebo šíření ionizujícího záření do životního prostředí, předpokládané nebo nastalé cesty, dobu trvání úniku nebo šíření, počet a závažnost ohrožení osob nacházejících se v areálu nebo na pracovišti nebo v dopravním prostředku při přepravě radioaktivních a štěpných látek, popřípadě i osob vně těchto míst,
2. popis meteorologické situace, směr a rychlost větru, výskyt srážek,
h) v případě vzniku radiační havárie
1. informace, zda nastalo odstavení jaderného reaktoru a poškození jaderného paliva a v jakém čase,
2. informace o zavedení ochranných opatření pro osoby nacházející se v areálu jaderného zařízení nebo na pracovišti IV. kategorie,
3. informace o provedeném varování obyvatelstva v zóně havarijního plánování a jeho čase,
4. informace o vydaném návrhu na evakuaci obyvatelstva ze zóny havarijního plánování a čas jeho vydání, včetně všech podrobností k vydanému návrhu, na jejichž základě lze tento návrh upřesnit,
5. informace o vydání tiskové zprávy,
6. informace o vzniklé radiační situaci a prognóza jejího vývoje, včetně prognózy místa kontaminace a jeho velikosti,
7. popis meteorologické situace, směr a rychlost větru, výskyt srážek, kategorie stability počasí, teplota.
1) Směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom.
Směrnice Rady 2014/87/Euratom ze dne 8. července 2014, kterou se mění směrnice 2009/71/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení.
2) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3) § 17 zákona č. 239/2000 Sb.
4) § 88 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech).