353/2003 Sb.
ZÁKON
ze dne 26. září 2003
o spotřebních daních
Změna: 479/2003 Sb. (část)
Změna: 479/2003 Sb.
Změna: 353/2003 Sb., 237/2004 Sb.
Změna: 313/2004 Sb.
Změna: 558/2004 Sb.
Změna: 693/2004 Sb.
Změna: 179/2005 Sb.
Změna: 217/2005 Sb.
Změna: 377/2005 Sb.
Změna: 217/2005 Sb. (část)
Změna: 545/2005 Sb.
Změna: 217/2005 Sb. (část)
Změna: 310/2006 Sb.
Změna: 217/2005 Sb. (část), 379/2005 Sb., 575/2006 Sb.
Změna: 575/2006 Sb. (část)
Změna: 270/2007 Sb.
Změna: 261/2007 Sb., 296/2007 Sb.
Změna: 37/2008 Sb.
Změna: 124/2008 Sb.
Změna: 245/2008 Sb.
Změna: 309/2008 Sb.
Změna: 87/2009 Sb.
Změna: 292/2009 Sb.
Změna: 362/2009 Sb.
Změna: 362/2009 Sb. (část)
Změna: 59/2010 Sb. (část)
Změna: 59/2010 Sb.
Změna: 281/2009 Sb.
Změna: 95/2011 Sb.
Změna: 95/2011 Sb. (část), 221/2011 Sb., 420/2011 Sb.
Změna: 457/2011 Sb., 18/2012 Sb., 407/2012 Sb., 500/2012 Sb.
Změna: 308/2013 Sb.
Změna: 407/2012 Sb. (část), 500/2012 Sb. (část), 458/2011 Sb. (část), 344/2013
Sb.
Změna: 201/2014 Sb. (část)
Změna: 201/2014 Sb.
Změna: 331/2014 Sb.
Změna: 157/2015 Sb. (část)
Změna: 157/2015 Sb.
Změna: 315/2015 Sb., 382/2015 Sb.
Změna: 382/2015 Sb. (část)
Změna: 243/2016 Sb.
Změna: 315/2015 Sb. (část), 188/2016 Sb.
Změna: 453/2016 Sb.
Změna: 65/2017 Sb.
Změna: 382/2015 Sb. (část), 453/2016 Sb. (část), 183/2017 Sb.
Změna: 315/2015 Sb. (část)
Změna: 453/2016 Sb. (část)
Změna: 4/2019 Sb. (část)
Změna: 4/2019 Sb.
Změna: 80/2019 Sb. (část)
Změna: 80/2019 Sb.
Změna: 80/2019 Sb. (část), 364/2019 Sb.
Změna: 229/2020 Sb.
Změna: 299/2020 Sb.
Změna: 343/2020 Sb.
Změna: 229/2020 Sb. (část)
Změna: 382/2015 Sb. (část), 229/2020 Sb. (část), 584/2020 Sb., 609/2020 Sb.
Změna: 609/2020 Sb. (část)
Změna: 609/2020 Sb. (část)
Změna: 93/2022 Sb.
Změna: 131/2022 Sb.
Změna: 179/2022 Sb. (část)
Změna: 93/2022 Sb. (část)
Změna: 131/2022 Sb. (část), 286/2022 Sb.
Změna: 179/2022 Sb. (část)
Změna: 609/2020 Sb. (část)
Změna: 179/2022 Sb.
Změna: 234/2023 Sb.
Změna: 349/2023 Sb. (část)
Změna: 277/2019 Sb., 349/2023 Sb.
Změna: 349/2023 Sb. (část)
Změna: 349/2023 Sb. (část)
Změna: 349/2023 Sb. (část), 265/2024 Sb., 462/2024 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje
a) podmínky zdanění vybraných výrobků, zahřívaných tabákových výrobků,
ostatních tabákových výrobků, výrobků souvisejících s tabákovými výrobky a surového
tabáku spotřebními daněmi,
b) způsob značení a prodeje tabákových výrobků,
c) způsob barvení a značkování vybraných minerálních olejů,
d) způsob značkování některých dalších minerálních olejů,
e) sledování nakládání se zvláštními minerálními oleji a
f) nakládání se surovým tabákem.
(2) Vybranými výrobky se pro účely spotřebních daní rozumí
a) minerální oleje,
b) líh,
c) pivo,
d) víno a meziprodukty,
e) tabákové výrobky, které jsou předmětem daně z tabákových výrobků.
(3) Spotřebními daněmi jsou
a) daň z minerálních olejů,
b) daň z lihu,
c) daň z piva,
d) daň z vína a meziproduktů,
e) daň z tabákových výrobků,
f) daň ze zahřívaných tabákových výrobků,
g) daň z ostatních tabákových výrobků,
h) daň z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky a
i) daň ze surového tabáku.
(4) Orgány Celní správy České republiky vykonávají
a) správu spotřebních daní; správu spotřebních daní při dovozu nebo neoprávněném
vstupu vybraných výrobků vykonávají podle právních předpisů upravujících správu cla,
b) další působnosti podle tohoto zákona související s vybranými výrobky
a se surovým tabákem; při jejich výkonu postupují podle daňového řádu s výjimkou
řízení o přestupcích.
(5) Na vybrané výrobky, které nemají celní status zboží Unie podle nařízení
Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví celní kodex Unie72) (dále jen "celní
kodex"), se nevztahují ustanovení upravující režim podmíněného osvobození od daně,
volný daňový oběh a zasílání.
§ 2
Daňové území
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) daňovým územím České republiky území České republiky,
b) daňovým územím Evropské unie souhrn daňových území členských států,
c) daňovým územím členského státu území členského státu Evropské unie,
na které se vztahuje Smlouva o Evropské unii nebo Smlouva o fungování Evropské unie,
s výjimkou třetího území,
d) členským státem členský stát Evropské unie,
e) jiným členským státem členský stát s výjimkou České republiky,
f) třetí zemí území mimo daňové území Evropské unie.
(2) Pro účely tohoto zákona se
a) území Monackého knížectví považuje za území Francouzské republiky,
b) území Jungholzu a Mittelbergu (KleinesWalsertal) považuje za území
Spolkové republiky Německo,
c) území ostrova Man považuje za území Spojeného království Velké Británie
a Severního Irska,
d) území San Marina považuje za území Italské republiky a
e) výsostná území Spojeného království Akrotiri a Dhekelia považují za
území Kypru.
(3) Za třetí území se pro účely tohoto zákona považují území Kanárských ostrovů,
Alandských ostrovů, britských Normanských ostrovů a francouzská území uvedená v článku
349 Smlouvy o fungování Evropské unie.
(4) Za třetí území se pro účely tohoto zákona považují také území podle článku
355 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, území ostrova Helgoland, území Büsingen,
Ceuta, Melilla a Livigno.
(5) Náležitosti stanovené celními předpisy Evropské unie pro vstup vybraných
výrobků na celní území Unie podle celního kodexu (dále jen "celní území Unie") se
použijí obdobně na vstup vybraných výrobků na celní území Unie ze třetích území uvedených
v odstavci 3.
(6) Náležitosti stanovené celními předpisy Evropské unie pro výstup vybraných
výrobků z celního území Unie se použijí obdobně na výstup vybraných výrobků z celního
území Unie na třetí území uvedená v odstavci 3.
§ 3
Vymezení pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) dovozem propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu
nebo celního režimu konečného užití,
b) neoprávněným vstupem vstup vybraných výrobků na daňové území Evropské
unie, pokud u těchto vybraných výrobků
1. nedošlo k jejich dovozu a
2. vznikl celní
dluh podle čl. 79 odst. 1 celního kodexu,
c) vývozem propuštění vybraných výrobků do celního režimu vývozu nebo
pasivního zušlechťovacího styku a výstup z daňového území Evropské unie,
d) podmíněným osvobozením od daně odklad povinnosti přiznat a zaplatit
daň do dne uvedení vybraných výrobků, do volného daňového oběhu,
e) osvobozením od daně uvedení vybraných výrobků do volného daňového
oběhu, aniž vznikne povinnost přiznat a zaplatit daň,
f) daňovým skladem prostorově ohraničené místo na daňovém území České
republiky, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem
vybrané výrobky vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo je z něho odesílá, přičemž
hranice takového místa nesmějí být přerušeny s výjimkou případu, kdy tímto místem
prochází veřejná komunikace; správce daně může stanovit, že určité objekty a plochy
tohoto místa nejsou jeho součástí,
g) výrobním daňovým skladem daňový sklad, ve kterém provozovatel daňového skladu
za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky vyrábí a případně také zpracovává,
skladuje, přijímá nebo je z něho odesílá,
h) distribučním daňovým skladem daňový sklad, ve kterém provozovatel daňového skladu
za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky zpracovává, skladuje, přijímá
nebo je z něho odesílá,
i) pivovarem výrobní daňový sklad piva,
j) provozovatelem daňového skladu právnická nebo fyzická osoba, které
bylo uděleno povolení k provozování daňového skladu; provozovatel daňového skladu
je daňovým subjektem,
k) oprávněným příjemcem právnická nebo fyzická osoba, která není provozovatelem
daňového skladu v místě, kde v rámci podnikatelské činnosti na základě povolení jednorázově
nebo opakovaně přijímá vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravované
z jiného členského státu; oprávněný příjemce nesmí vybrané výrobky v režimu podmíněného
osvobození od daně skladovat ani odesílat; oprávněný příjemce je daňovým subjektem,
l) uživatelem osoba, která přijímá a užívá vybrané výrobky osvobozené
od daně nebo je podle § 52a nebo 53 prodává dalšímu uživateli; uživatel je daňovým
subjektem,
m) oprávněným odesílatelem právnická nebo fyzická osoba, která dopravuje
vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z místa dovozu do daňového
skladu, oprávněnému příjemci v jiném členském státě, do místa výstupu v jiném členském
státě nebo příjemci v jiném členském státě, který přijímá vybrané výrobky obdobně
osvobozené od daně podle právních předpisů jiného členského státu jako vybrané výrobky
podle § 11 odst. 1 písm. c) až g); tato osoba musí být na daňovém území České republiky
provozovatelem daňového skladu,
n) uvedením do volného daňového oběhu
1. vyjmutí vybraných výrobků z
režimu podmíněného osvobození od daně,
2. ztráta nebo znehodnocení vybraných výrobků
v režimu podmíněného osvobození od daně,
3. výroba vybraných výrobků mimo režim podmíněného
osvobození od daně,
4. dovoz vybraných výrobků, pokud nebyly tyto vybrané výrobky
uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně,
5. neoprávněný vstup vybraných výrobků,
pokud u těchto vybraných výrobků celní dluh nezanikl podle čl. 124 odst. 1 písm.
e) až g) nebo k) celního kodexu, nebo
6. skladování nebo doprava vybraných výrobků,
u nichž se neprokáže, že se jedná o výrobky zdaněné, nebo pokud se neprokáže způsob
jejich nabytí oprávněně bez daně,
o) daňovou povinností výše daně připadající na vybrané výrobky, u kterých
vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit; u vybraných výrobků osvobozených od daně
se daňovou povinností rozumí výše daně, u které by vznikla povinnost daň přiznat
a zaplatit, kdyby tyto vybrané výrobky nebyly od daně osvobozeny,
p) místem pobytu adresa místa trvalého pobytu státního občana České republiky
nebo adresa místa pobytu cizince; v případě, že tato osoba nemá místo pobytu na území
České republiky, je povinna oznámit správci daně adresu pro doručování,
q) množstvím
1. počet kusů, nebo
2. množství vyjádřené v měřicích jednotkách, ve kterých
je vyjádřen základ daně, měřené způsobem podle zákona upravujícího metrologii,
r) pilotním projektem projekt technologického vývoje ekologicky příznivější
palivové směsi na základě lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného splňujícího
kritéria udržitelnosti biopaliv podle zákona o ochraně ovzduší (dále jen „kritéria
udržitelnosti biopaliv“) nebo na základě hydrogenovaných rostlinných olejů splňujících
kritéria udržitelnosti biopaliv nebo projekt technologického vývoje ekologicky příznivých
paliv vyrobených z nepotravinářských částí biomasy nebo z biologického odpadu a splňujících
kritéria udržitelnosti biopaliv; tyto projekty musí být schváleny Ministerstvem životního
prostředí a Ministerstvem financí,
s) nepředvídatelnou ztrátou nebo znehodnocením takové znehodnocení, nenahraditelná
ztráta nebo úplné zničení vybraných výrobků, kdy v důsledku prokazatelně nepředvídatelné
a neodvratitelné události nemohou být tyto vybrané výrobky předmětem daně podle tohoto
zákona,
t) výrobou proces, při kterém
1. vybraný výrobek vznikne,
2. z vybraného
výrobku, který je předmětem daně, vznikne vybraný výrobek, který je jiným předmětem
daně, s výjimkou činností podle § 45 odst. 12,
3. z minerálního oleje, který je uvedený
pod jedním kódem nomenklatury, vznikne minerální olej, který je uveden pod jiným
kódem nomenklatury, s výjimkou činností podle § 45 odst. 12,
u) společně hospodařící domácností společenství fyzických osob, které
spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby,
v) místem dovozu místo, na kterém se vybrané výrobky nacházejí v okamžiku
jejich propuštění do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití,
w) místem výstupu místo,
1. ze kterého vybrané výrobky opouští daňové
území Evropské unie, nebo
2. na kterém se vybrané výrobky nacházejí v okamžiku jejich
propuštění do celního režimu vnějšího tranzitu, pokud jde o vybrané výrobky, které
byly propuštěny do celního režimu vnějšího tranzitu,
x) elektronickým systémem elektronický systém podle rozhodnutí Evropského
parlamentu a Rady o zavedení elektronického systému73),
y) nedostupností elektronického systému stav, kdy je nefunkční elektronický
systém sám o sobě; za nedostupnost elektronického systému se považuje také stav,
kdy jsou neplatné přístupové komunikační prostředky správce daně k elektronickému
systému nebo přístupové komunikační prostředky osoby, která používá elektronický
systém, pokud tato osoba v přiměřené době vynaloží úsilí, které po ní lze rozumně
požadovat k tomu, aby jí byly přiděleny platné přístupové komunikační prostředky,
z) jedinečným číslem pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně
jedinečné číslo podle nařízení Rady upravujícího správní spolupráci v oblasti spotřebních
daní71), které bylo pro účely dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození
od daně přiděleno správcem daně nebo příslušným orgánem jiného členského státu.
(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a) dopravou vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými
státy doprava vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jednom členském
státě a dopravovaných pro účely podnikání na daňové území odlišného členského státu
nebo přes daňové území odlišného členského státu zpět do tohoto členského státu,
b) jedinečným číslem pro dopravu ve volném daňovém oběhu jedinečné číslo
podle nařízení Rady upravujícího správní spolupráci v oblasti spotřebních daní71),
které bylo pro účely dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými
státy přiděleno správcem daně nebo příslušným orgánem jiného členského státu,
c) evidovaným příjemcem osoba,
1. která oznámila správci daně, že hodlá
na daňovém území České republiky přijímat vybrané výrobky dopravované ve volném daňovém
oběhu mezi členskými státy, a
2. které bylo pro účely přijetí vybraných výrobků dopravovaných
ve volném daňovém oběhu na daňovém území České republiky přiděleno správcem daně
jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu,
d) evidovaným odesílatelem osoba,
1. která oznámila správci daně, že
hodlá odesílat vybrané výrobky dopravované ve volném daňovém oběhu mezi členskými
státy, a
2. které bylo pro účely odeslání vybraných výrobků přiděleno správcem daně
na daňovém území České republiky jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu,
e) zasíláním doprava vybraných výrobků uvedených do volného daňového
oběhu v jednom členském státě na daňové území členského státu od něj odlišného
1.
osobou podnikající nebo vykonávající jinou samostatnou hospodářskou činnost a mající
místo pobytu nebo sídlo v členském státě, ve kterém je zahájena tato doprava, nebo
na účet takové osoby a
2. osobě s místem pobytu nebo sídlem na území členského státu
odlišného od státu podle bodu 1, která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou
hospodářskou činnost,
f) zasílatelem osoba, která zasílá vybrané výrobky nebo jejímž jménem
se vybrané výrobky zasílají,
g) zástupcem pro zasílání vybraných výrobků osoba, která byla zasílatelem
pověřena pro plnění povinností souvisejících se zasíláním vybraných výrobků z jiného
členského státu na daňové území České republiky.
§ 3a
Kombinovaná nomenklatura
(1) Kódem nomenklatury se pro účely
a) daně z lihu, daně z piva a daně z vína a meziproduktů rozumí číselné
označení vybraných výrobků uvedené v nařízení Rady o celní a statistické nomenklatuře
a o společném celním sazebníku8), ve znění platném k 1. lednu 2019,
b) daně z minerálních olejů, značkování a barvení vybraných minerálních
olejů, značkování některých dalších minerálních olejů a sledování nakládání se zvláštními
minerálními oleji rozumí číselné označení vybraných výrobků uvedené v nařízení Rady
o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku8), ve znění platném
k 1. lednu 2018.
(2) Pokud Evropská komise na základě směrnice Rady 2003/96/ES vydá prováděcí
rozhodnutí upravující kódy nomenklatury v této směrnici, vláda v nařízení v souladu
s tímto rozhodnutím stanoví kódy nomenklatury, které se použijí namísto kódů nomenklatury
uvedených v tomto zákoně do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti zákona, kterým
se kódy nomenklatury v souladu s tímto rozhodnutím upraví.
§ 3b
Částečné ztráty vybraných výrobků
(1) Částečnou ztrátou se pro účely spotřebních daní rozumí ztráta vybraného
výrobku,
a) ke které dojde v důsledku povahy vybraného výrobku při jeho výrobě,
skladování, dopravě nebo při jiném nakládání s tímto výrobkem,
b) jejíž výše není vyšší než výše technicky zdůvodněné částečné ztráty
a
c) která není nepředvídatelnou ztrátou nebo znehodnocením.
(2) Výší technicky zdůvodněné částečné ztráty se pro účely
a) daně z minerálních olejů rozumí výše technicky zdůvodněné ztráty,
ke které dochází při skladování nebo dopravě minerálních olejů v důsledku jejich
povahy, vypočtená podle vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu,
b) daně z lihu rozumí částečná ztráta ve výši normy ztrát lihu podle
zákona upravujícího líh.
(3) Výpočet výše technicky zdůvodněné ztráty při skladování a dopravě minerálních
olejů a koeficient ztrát stanoví vyhláškou Ministerstvo průmyslu a obchodu.
(4) Koeficientem ztrát podle odstavce 3 se rozumí koeficient vyjadřující
výši technicky zdůvodněné ztráty při skladování nebo dopravě minerálních olejů na
měřicí jednotku vybraného výrobku.
(5) Výší technicky zdůvodněné částečné ztráty se pro účely dopravy v režimu
podmíněného osvobození od daně, dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu
mezi členskými státy nebo zasílání rozumí
a) společný práh částečné ztráty podle nařízení Komise v přenesené pravomoci,
kterým se stanoví struktura a obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou
zboží podléhajícího spotřební dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží,76)
b) výše technicky zdůvodněné částečné ztráty podle odstavce 2, pokud
není stanoven společný práh částečné ztráty podle písmene a).
(6) Pokud není stanovena výše technicky zdůvodněné částečné ztráty podle
odstavce 2 nebo 5, je její výše nula.
§ 4
Plátce daně
(1) Plátcem je právnická nebo fyzická osoba,
a) která je provozovatelem daňového skladu, oprávněným příjemcem nebo
výrobcem, který vyrábí vybrané výrobky v souladu s tímto zákonem mimo režim podmíněného
osvobození od daně, jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit v souvislosti s
uvedením vybraných výrobků do volného daňového oběhu,
b) jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit
1. v případě použití
vybraných výrobků osvobozených od daně pro jiné účely, než na které se osvobození
od daně vztahuje [§ 9 odst. 3 písm. b)],
2. v případě použití vybraných výrobků, u
nichž byla vrácena daň, pro jiné účely, než na které se vrácení daně vztahuje [§
9 odst. 3 písm. c)],
c) která uplatňuje nárok na vrácení daně, s výjimkou osoby podle § 15
až 15b a 56 až 57,
d) která poskytla zajištění daně při dopravě vybraných výrobků v režimu podmíněného
osvobození od daně, v jejímž průběhu došlo ztrátou nebo znehodnocením vybraných výrobků
anebo jinou skutečností k porušení režimu podmíněného osvobození od daně a tím ke
vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit; za daň společně a nerozdílně s touto osobou
odpovídá osoba, která se na takovém porušení podílela, pokud si byla tohoto porušení
vědoma nebo pokud lze důvodně předpokládat, že si ho vědoma být měla,
e) která poskytla zajištění daně při dopravě vybraných výrobků ve volném daňovém
oběhu mezi členskými státy nebo při zasílání, v jejichž průběhu došlo ztrátou nebo
znehodnocením vybraných výrobků anebo jinou skutečností k porušení podmínek dopravy
vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nebo podmínek zasílání,
a tím ke vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit; za daň společně a nerozdílně s
touto osobou odpovídá osoba, která se na takovém porušení podílela,
f) která pro účely podnikání přijme na daňovém území České republiky
vybrané výrobky dopravované ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy, pokud jí
vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit,
g) která vyrábí vybrané výrobky v rozporu s tímto zákonem, aniž prokáže, že se jedná
o vybrané výrobky zdaněné nebo oprávněně nabyté bez daně, anebo která skladuje nebo
dopravuje vybrané výrobky, aniž prokáže, že se jedná o vybrané výrobky pro osobní
spotřebu, zdaněné nebo oprávněně nabyté bez daně; za daň společně a nerozdílně s
touto osobou odpovídá osoba, která se na této výrobě, skladování nebo dopravě podílela,
h) které vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při pozbytí vlastnického
práva k nezdaněným vybraným výrobkům a podobně (§ 9 odst. 4), nebo
i) která je v případě zasílání vybraných výrobků z jiného členského státu
na daňové území České republiky
1. zasílatelem, pokud tato osoba nepověřila zástupce
pro zasílání vybraných výrobků,
2. zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, pokud
byl pověřen, nebo
3. příjemcem těchto vybraných výrobků, pokud je zasílání vybraných
výrobků uskutečněno osobou, které nebylo přiděleno číslo pro účely zasílání, nebo
pokud zasílatel nebo zástupce pro zasílání vybraných výrobků neposkytnou zajištění
daně.
(2) Právnická osoba zanikající bez právního nástupce, s výjimkou osoby podle
§ 15 až 15b a § 56 až 57, které vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit nebo která
uplatnila nárok na vrácení daně, je povinna předložit současně se žádostí o výmaz
z obchodního rejstříku nebo obdobného veřejného rejstříku souhlas správce daně, pokud
u této povinnosti nebo nároku neuplynula lhůta pro stanovení daně nebo lhůta pro
placení daně. Ustanovení daňového řádu upravující postup v případě daňového subjektu,
který je právnickou osobou zanikající bez právního nástupce, který je povinen předložit
současně se žádostí o výmaz z obchodního rejstříku nebo obdobného veřejného rejstříku
souhlas správce daně, u kterého je registrován, se použijí obdobně.
(3) V případě uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu odpovídá
za daň společně a nerozdílně s plátcem podle odstavce 1 písm. a) osoba, jejímž jménem
byly vybrané výrobky do volného daňového oběhu uvedeny. V případě, že uvedení vybraných
výrobků do volného daňového oběhu bylo neoprávněné, odpovídá za daň společně a nerozdílně
také osoba, která se na tomto neoprávněném uvedení do volného daňového oběhu podílela.
(4) Při dovozu nebo neoprávněném vstupu je plátcem dlužník podle celního
kodexu. V případě neoprávněného vstupu odpovídá za daň společně a nerozdílně s tímto
dlužníkem osoba, která se na tomto neoprávněném vstupu podílela.
(5) Pro účely odstavce 1 písm. g) se za množství vybraných výrobků pro osobní spotřebu
považuje množství, které nepřesahuje u
a) minerálních olejů, s výjimkou zkapalněných ropných plynů dopravovaných
v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně, množství dopravované v běžných
nádržích (§ 63 odst. 2) zvýšené o 20 l,
b) zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně
do 40 kg včetně 5 tlakových nádob,
c) lihovin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
definici a popis lihovin 10 l konečných výrobků,
d) piva 110 l,
e) meziproduktů 20 l,
f) vína 90 l, z toho u šumivých vín 60 l,
g) cigaret 800 kusů,
h) cigarillos nebo doutníků o hmotnosti nejvýše 3 g/kus 400 kusů,
i) ostatních doutníků 200 kusů,
j) tabáku ke kouření 1 kg.
(6) Pro posouzení, zda se v případě podle odstavce 1 písm. g) jedná o vybrané
výrobky pro osobní spotřebu nebo pro účely podnikání, se použije ustanovení odstavce
5. Zároveň se pro tyto účely použije ustanovení § 32 odst. 2 až 4 obdobně.
(7) Nelze-li u plátce podle odstavce 1 písm. g) určit místní příslušnost
správce daně podle daňového řádu, je místně příslušným správce daně, který vůči tomuto
plátci jako první učinil úkon zahajující řízení.
§ 5
Prokázání zdanění vybraných výrobků
(1) Na daňovém území České republiky se prokazuje zdanění vybraných výrobků
uvedených do volného daňového oběhu daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji či dokladem
o dopravě vybraných výrobků do volného daňového oběhu již uvedených, pokud tento
zákon nestanoví jinak (§ 6). Zdanění vybraných výrobků do volného daňového oběhu
již uvedených se prokazuje pouze tehdy, nejedná-li se o vybrané výrobky pro osobní
spotřebu (§ 4 odst. 6, § 32 odst. 2 až 4).
(2) Daňový doklad podle odstavce 1, který je plátce povinen při uvedení
vybraných výrobků do volného daňového oběhu bezodkladně vydat nabyvateli, popřípadě
osobě, která pro nabyvatele nebo kupujícího výrobky podle odstavce 1 přechodně nabývá,
musí obsahovat tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo plátce,
b) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační
číslo, bylo-li přiděleno, nabyvatele,
c) množství vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu, u
nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a jejich název, popřípadě obchodní
označení,
d) výši spotřební daně celkem,
e) datum vystavení daňového dokladu,
f) číslo daňového dokladu.
(3) Doklad o prodeji podle odstavce 1, který je prodávající povinen při
prodeji vybraných výrobků bezodkladně vydat, musí obsahovat tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo prodávajícího,
b) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační
číslo, bylo-li přiděleno, kupujícího,
c) množství prodaných vybraných výrobků uvedených do volného daňového
oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a jejich název, popřípadě
obchodní označení,
d) výši spotřební daně celkem,
e) datum vystavení dokladu o prodeji,
f) číslo dokladu o prodeji.
(4) Doklad o dopravě podle odstavce 1 vystavují osoba nebo správce daně, kteří vybrané
výrobky již uvedené do volného daňového oběhu vydají pro dopravu, přičemž nejsou
splněny podmínky, na jejichž základě je stanovena povinnost vydat daňový doklad podle
odstavce 2 nebo doklad o prodeji podle odstavce 3. Doklad o dopravě musí obsahovat
tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační
číslo, bylo-li přiděleno, odesilatele,
b) adresu místa určení a v případě, že to není možné, jiné údaje určující
polohu místa určení,
c) množství dopravovaných vybraných výrobků uvedených do volného daňového
oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a jejich název, popřípadě
obchodní označení,
d) výši spotřební daně celkem,
e) datum vystavení dokladu o dopravě,
f) číslo dokladu o dopravě.
(5) Zdanění vybraných výrobků při dovozu se prokazuje rozhodnutím o propuštění
vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití
anebo jiným rozhodnutím celního úřadu o stanovení cla nebo daně.
(6) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu lze dopravovat pouze
s daňovým dokladem, dokladem o prodeji, dokladem o dopravě nebo rozhodnutím podle
odstavce 5. Na vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu dopravované bez
rozhodnutí podle odstavce 5 se hledí, jako by byly dopravovány s tímto rozhodnutím,
pokud bylo toto rozhodnutí před zahájením dopravy oznámeno.
(7) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě,
které jsou zasílány osobě se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republiky,
která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost, lze dopravovat
pouze s dokladem, který potvrzuje, že tyto výrobky byly zdaněny v členském státě,
ze kterého byly zaslány.
(8) Doklad podle odstavce 1 může mít
a) listinnou podobu, nebo
b) elektronickou podobu.
(9) Pokud má doklad podle odstavce 1 elektronickou podobu, musí ho
a) vystavitel opatřit kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem,
b) správce daně přijmout prostřednictvím elektronického portálu správce daně (dále
jen „elektronický portál“), nebo
c) vystavitel opatřit elektronickým údajem, ze kterého je ověřitelné, kdy byl doklad
vystaven.
(10) Za okamžik vydání dokladu v elektronické podobě podle odstavce 9 písm.
b) se považuje okamžik jeho přijetí správcem daně prostřednictvím elektronického
portálu.
§ 6
Prokázání oprávněného nabytí vybraných výrobků osvobozených od daně
(1) Oprávněné nabytí vybraných výrobků osvobozených od daně se prokazuje
povolením k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, bylo-li vydáno,
a dokladem o osvobození vybraných výrobků od daně. Toto ustanovení se nevztahuje
na konečného spotřebitele podle § 53 odst. 5.
(2) Doklad o osvobození od daně podle odstavce 1, který je plátce, popřípadě
uživatel povinen bezodkladně vydat při vydání vybraných výrobků osvobozených od daně,
musí obsahovat tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo, bylo-li
přiděleno, odesílajícího plátce, popřípadě uživatele,
b) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační
číslo, bylo-li přiděleno, přijímajícího uživatele,
c) množství vybraných výrobků osvobozených od daně, u nichž vznikla daňová
povinnost, a jejich název, popřípadě obchodní označení,
d) prohlášení, že vybrané výrobky jsou osvobozeny od daně,
e) místo odeslání,
f) místo přijetí,
g) datum vystavení dokladu o osvobození od daně,
h) číslo dokladu o osvobození od daně.
(3) Oprávněné nabytí dovezených vybraných výrobků osvobozených od daně se
prokazuje povolením k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně,
byla-li povinnost jej vystavit, a zároveň rozhodnutím o propuštění vybraných výrobků
do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití anebo jiným rozhodnutím
celního úřadu o stanovení cla nebo daně.
(4) Vybrané výrobky osvobozené od daně lze dopravovat pouze s dokladem o
osvobození od daně, rozhodnutím o propuštění vybraných výrobků do celního režimu
volného oběhu nebo celního režimu konečného užití anebo jiným rozhodnutím celního
úřadu o stanovení cla nebo daně. Na vybrané výrobky osvobozené od daně dopravované
bez rozhodnutí o propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo
celního režimu konečného užití anebo jiného rozhodnutí celního úřadu o stanovení
cla nebo daně se hledí, jako by byly dopravovány s tímto rozhodnutím, pokud bylo
toto rozhodnutí před zahájením dopravy oznámeno.
(5) Doklad o osvobození od daně může mít
a) listinnou podobu, nebo
b) elektronickou podobu.
(6) Pokud má doklad o osvobození od daně elektronickou podobu, musí ho
a) vystavitel opatřit kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem,
b) správce daně přijmout prostřednictvím elektronického portálu, nebo
c) vystavitel opatřit elektronickým údajem, ze kterého je ověřitelné, kdy byl doklad
vystaven.
(7) Za okamžik vydání dokladu v elektronické podobě podle odstavce 6 písm.
b) se považuje okamžik jeho přijetí správcem daně prostřednictvím elektronického
portálu.
§ 7
Předmět daně
Předmětem daně jsou vybrané výrobky na daňovém území Evropské unie vyrobené
nebo na daňové území Evropské unie dovezené anebo vybrané výrobky, u nichž došlo
k jejich neoprávněnému vstupu na daňové území Evropské unie.
§ 8
Vznik daňové povinnosti
Daňová povinnost vzniká výrobou vybraných výrobků na daňovém území Evropské
unie nebo dovozem anebo neoprávněným vstupem vybraných výrobků na daňové území Evropské
unie.
§ 9
Vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit
(1) Povinnost daň ve stanovené lhůtě přiznat a zaplatit vzniká okamžikem
uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky.
(2) Za okamžik uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu se
při uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky
jejich
a) dovozem nebo neoprávněným vstupem považuje den vzniku celního dluhu,
b) ztrátou nebo znehodnocením při výrobě, skladování nebo jiném nakládání
považuje den jejich zúčtování, nejpozději však třicátý den ode dne zjištění ztráty
nebo znehodnocení.
(3) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také
a) u vybraných výrobků dopravovaných ve volném daňovém oběhu mezi členskými
státy nebo zasílaných okamžikem jejich ztráty nebo znehodnocení anebo jiného porušení
podmínek dopravy nebo zasílání, s výjimkou nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení
anebo částečné ztráty,
b) u vybraných výrobků osvobozených od daně okamžikem jejich použití
pro jiné účely, než na které se osvobození od daně vztahuje, s výjimkou nepředvídatelné
ztráty nebo znehodnocení anebo částečné ztráty,
c) u vybraných výrobků, u nichž byla vrácena daň, okamžikem jejich použití
pro jiné účely, než na které se vrácení daně vztahuje,
d) dnem nabytí vybraných výrobků nebo dnem jejich prodeje plátci uvedenými
v § 4 odst. 1 písm. g) nebo dnem zjištění, že plátce vybrané výrobky po nějakou dobu
držel, nebo že je drží, a to tím dnem, který nastal dříve,
e) dnem přijetí vybraných výrobků, které byly uvedeny do volného daňového
oběhu v jiném členském státě a dopraveny pro účely podnikání na daňové území České
republiky,
f) dnem zániku nebo zrušení povolení k provozování daňového skladu nebo
povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně; to se nevztahuje
na vybrané výrobky, které se mohou užívat bez tohoto povolení, nebo na vybrané výrobky,
pro které toto povolení zaniklo podle § 13b a které jsou dnem zániku tohoto povolení
uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně,
g) dnem, ve kterém byly na daňovém území České republiky přijaty vybrané
výrobky zaslané z jiného členského státu,
h) dnem použití vybraných výrobků pro vlastní spotřebu.
(4) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také dnem pozbytí nebo dnem propachtování
obchodního závodu nebo jeho části tvořící samostatnou organizační složku, ke kterým
náleží nezdaněné vybrané výrobky nacházející se mimo režim podmíněného osvobození
od daně.
§ 10
Výpočet daně
(1) Daň se vypočte jako součin základu daně a sazby daně stanovené pro příslušný
vybraný výrobek.
(2) Základ daně vyjádřený jinak než v počtu kusů se zaokrouhluje na 2 desetinná
místa.
§ 11
Osvobození od daně
(1) Od daně jsou osvobozeny vybrané výrobky
a) dovezené, pokud se na ně vztahuje osvobození příležitostného dovozu
zboží v osobních zavazadlech cestujícího, člena posádky letadla nebo dovozu pohonných
hmot cestujícím podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty31a), anebo osvobození
od cla, s výjimkou vybraných výrobků, které se po vývozu vracejí zpět na daňové území
České republiky a jsou propuštěny do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu
konečného užití,
b) nakoupené bez daně za stavu ohrožení státu a válečného stavu, pokud
tak nařídí vláda podle § 137,
c) dovezené nebo dopravené z území jiného členského státu na daňové
území České republiky pro ozbrojené síly jiného členského státu, které se podílejí
na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné
bezpečnostní a obranné politiky, pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními
zaměstnanci je doprovázejícími anebo k zásobování jejich jídelen; tyto výrobky mohou
být dopravovány z jiného členského státu pouze s doklady podle § 27 nebo 27c a s
potvrzeným osvědčením o osvobození od spotřební daně podle prováděcího nařízení Komise,
kterým se stanoví pravidla, pokud jde o používání dokladů v souvislosti s dopravou
zboží podléhajícího spotřební dani v režimu s podmíněným osvobozením od daně a s
dopravou zboží podléhajícího spotřební dani po propuštění ke spotřebě, a formulář,
který se má použít pro osvědčení o osvobození od daně 77) (dále jen "osvědčení o
osvobození od spotřební daně"), přičemž toto osvědčení potvrzuje Ministerstvo obrany,
d) dovezené nebo dopravené z území jiného členského státu na daňové území
České republiky pro ozbrojené síly států, které jsou členy Organizace Severoatlantické
smlouvy, s výjimkou ozbrojených sil České republiky pro použití těchto výrobků těmito
ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobování
jejich jídelen; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu nebo
z místa dovozu na daňovém území České republiky pouze s potvrzeným osvědčením o osvobození
od spotřební daně, přičemž toto osvědčení potvrzuje Ministerstvo obrany,
e) dovezené nebo dopravené z území jiného členského státu osobám uvedeným
v § 15 odst. 1 nebo 2; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu
pouze s doklady podle § 27 nebo 27c a s potvrzeným osvědčením o osvobození od spotřební
daně, přičemž toto osvědčení potvrzuje Celní úřad pro hlavní město Prahu,
f) dovezené ze třetích zemí, pokud jsou tyto vybrané výrobky v rámci
omezení a za podmínek stanovených mezinárodními smlouvami s těmito zeměmi osvobozeny
od daně z přidané hodnoty; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského
státu pouze s doklady podle § 27 nebo 27c a s potvrzeným osvědčením o osvobození
od spotřební daně, přičemž toto osvědčení potvrzuje Celní úřad pro hlavní město Prahu,
g) dovezené mezinárodními organizacemi nebo jejich členy, pokud jsou
tyto vybrané výrobky v rámci omezení a za podmínek stanovených mezinárodními úmluvami
zakládajícími tyto organizace, popřípadě dohodami o umístění jejich sídla, osvobozeny
od daně z přidané hodnoty; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského
státu pouze s doklady podle § 27 nebo 27c a s potvrzeným osvědčením o osvobození
od spotřební daně, přičemž toto osvědčení potvrzuje Celní úřad pro hlavní město Prahu,
h) dovezené nebo dopravené z území jiného členského státu na daňové území České republiky
pro ozbrojené síly státu, se kterým má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu,
která je součástí českého právního řádu, a to v rozsahu stanoveném takovou mezinárodní
smlouvou, pro použití těchto výrobků těmito ozbrojenými silami; tyto výrobky mohou
být dopravovány z jiného členského státu nebo z místa dovozu na daňovém území České
republiky pouze s čestným prohlášením potvrzeným příslušným orgánem státu, který
ozbrojené síly vyslal, nebo s jinou písemností, stanoví-li tak mezinárodní smlouva,
která je součástí českého právního řádu.
(2) Pokud právnická nebo fyzická osoba nakoupila zdaněné vybrané výrobky
a použila je pro účely, na které se vztahuje osvobození od daně, pohlíží se pro účely
tohoto zákona na tyto vybrané výrobky, jako by byly pořízeny za ceny bez daně.
(3) Vybrané výrobky osvobozené od daně podle odstavce 1 lze přijímat a užívat
bez povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně.
§ 12
Uplatnění nároku na osvobození od daně
(1) Nárok na osvobození vybraného výrobku od daně, včetně odkazu na příslušné
ustanovení tohoto zákona, podle něhož je nárok uplatňován, je uživatel povinen uplatnit
písemně u plátce nebo uživatele, a to nejpozději před vydáním tohoto výrobku, jinak
nárok na vydání vybraného výrobku osvobozeného od daně nevznikne. To se netýká uživatele,
který nakládá s odpadními oleji osvobozenými od daně podle § 49 odst. 1, a konečného
spotřebitele podle § 53 odst. 5.
(2) Jedná-li se o dovoz vybraných výrobků, uplatňuje nárok na osvobození
vybraného výrobku od daně uživatel, který musí být současně i deklarantem, a to v
celním prohlášení, jímž navrhuje propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného
oběhu nebo celního režimu konečného užití.
(3) Nárok na vydání vybraného výrobku osvobozeného od daně uživatel prokazuje
předložením povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně,
pokud nelze vybrané výrobky osvobozené od daně přijímat a užívat bez tohoto povolení;
neučiní-li tak, má se za to, že nárok na osvobození vybraných výrobků od daně nebyl
uplatněn.
(4) Stanoví-li tento zákon jako podmínku pro vydání vybraného výrobku osvobozeného
od daně předložení povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených
od daně, je plátce nebo uživatel oprávněn vydat vybraný výrobek pouze uživateli,
který takové povolení předloží k nahlédnutí.
(5) Uživatel je povinen bezodkladně umístit přijatý vybraný výrobek osvobozený
od daně v místě, které je uvedeno v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků
osvobozených od daně.
§ 13
Přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně
(1) Vybrané výrobky osvobozené od daně lze přijímat a užívat pouze na základě
pravomocného povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně.
(2) Vybrané výrobky osvobozené od daně lze
a) přijímat pouze od dodavatele uvedeného v povolení k přijímání a užívání vybraných
výrobků osvobozených od daně; to neplatí, pokud jde o přijímání odpadních olejů osvobozených
od daně podle § 49 odst. 1,
b) užívat pouze v místě, ve kterém uživatel užívá vybrané výrobky osvobozené od daně,
(dále jen „místo užívání“) uvedeném v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků
osvobozených od daně.
(3) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení k přijímání a užívání
vybraných výrobků osvobozených od daně novým, lze vybrané výrobky osvobozené od daně
přijímat a užívat na základě nového povolení ode dne jeho oznámení.
§ 13a
Povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně
(1) Je-li v návrhu na vydání povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků
osvobozených od daně uvedeno více dodavatelů, správce daně vydá toto povolení ke
každému dodavateli samostatně.
(2) Správce daně zašle stejnopis povolení k přijímání a užívání vybraných
výrobků osvobozených od daně dodavateli těchto vybraných výrobků.
§ 13b
Zánik povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně
Povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně zaniká
rovněž dnem, kdy nabude právní moci povolení k provozování daňového skladu pro prostorově
ohraničené místo, ve kterém jsou umístěny vybrané výrobky osvobozené od daně na základě
povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně.
§ 13c
Zrušení povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od
daně z moci úřední
Správce daně zruší povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených
od daně rovněž, pokud
a) byl vybraný výrobek osvobozený od daně použit na jiný účel, než který
byl v tomto povolení uveden, a uživatel ve stanovené lhůtě nezaplatil daň, nebo
b) uživatel po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců bez vážných
nebo objektivních důvodů neuskuteční nákup vybraných výrobků osvobozených od daně
podle tohoto povolení.
§ 13d
Osvobození od daně při ztrátě nebo znehodnocení vybraných výrobků
Od daně jsou také osvobozeny vybrané výrobky, u kterých daňový subjekt
prokáže, že v režimu podmíněného osvobození od daně došlo k jejich
a) nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení, nebo
b) částečné ztrátě.
§ 14
Vracení daně plátci
(1) U zdaněných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu
vzniká plátci nárok na vrácení daně dnem
a) jejich propuštění do celního režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího
styku, prokáže-li plátce výstup vybraných výrobků z daňového území Evropské unie,
b) jejich opětovného uvedení do režimu podmíněného osvobození od daně;
daň může být vrácena jenom provozovateli daňového skladu, jenž je uvedl do volného
daňového oběhu a jemuž byly tyto vybrané výrobky vráceny jako nepřevzaté kupujícím
nebo z důvodu vypořádání nároků z vad vybraných výrobků; daň může být vrácena pouze
v případě, že provozovatel daňového skladu úplatu za tyto vybrané výrobky neobdržel
nebo pokud tuto úplatu kupujícímu vrátil.
(2) Evidovanému odesílateli, který odešle do jiného členského státu pro
účely podnikání vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území
České republiky nebo vybrané výrobky, které byly uvedeny do volného daňového oběhu
v jiném členském státě a přijaty na daňovém území České republiky evidovaným příjemcem,
vzniká nárok na vrácení daně dnem splnění poslední z těchto podmínek:
a) vybrané výrobky jsou dopravovány
1. se zjednodušeným elektronickým
průvodním dokladem, nebo
2. s dokladem, který obsahuje stejné údaje jako zjednodušený
elektronický průvodní doklad (dále jen "náhradní zjednodušený průvodní doklad"),
b) u vybraných výrobků v případě, že
1. došlo k jejich přijetí v jiném členském státě,
je příslušným orgánem členského státu určení potvrzeno přijetí vybraných výrobků
ve volném daňovém oběhu; pokud evidovaný příjemce nemůže předložit oznámení o přijetí
vybraných výrobků prostřednictvím elektronického systému z důvodů jiných než podle
§ 30g odst. 1, musí být potvrzení přijetí vybraných výrobků vydané příslušným orgánem
členského státu určení odsouhlaseno správcem daně příslušným místu odeslání vybraných
výrobků,
2. během jejich dopravy došlo k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení
anebo částečné ztrátě, evidovaný odesílatel prokáže, že došlo k nepředvídatelné ztrátě
nebo znehodnocení anebo částečné ztrátě, a
3. vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit
tím, že během jejich dopravy došlo ke ztrátě nebo znehodnocení anebo jinému porušení
podmínek dopravy, evidovaný odesílatel předloží doklad o zaplacení daně v členském
státě, ve kterém ztrátou nebo znehodnocením anebo jiným porušením podmínek dopravy
vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit,
c) předloží doklad o tom, že daň za vybrané výrobky, které byly dopraveny
do jiného členského státu, byla na daňovém území České republiky zaplacena nebo přiznána
a zaplacena, a
d) u zdaněných vybraných výrobků, které podléhají značení podle tohoto
zákona a byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky,
předloží potvrzení od správce daně jiného členského státu, že značení podle tohoto
zákona byla zničena nebo odstraněna.
(3) Plátci, který předloží doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla
zaplacena na daňovém území České republiky a tyto výrobky byly zaslány fyzické osobě
do jiného členského státu, a doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla zaplacena
v tomto jiném členském státě, vzniká nárok na vrácení daně dnem předložení těchto
dokladů. Pokud při zasílání vybraných výrobků do jiného členského státu došlo ke
ztrátě nebo znehodnocení anebo jinému porušení podmínek zasílání, je plátce pro účely
vzniku nároku na vrácení daně namísto předložení dokladu o tom, že daň za vybrané
výrobky byla zaplacena v členském státě určení, povinen
a) prokázat, že došlo k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení anebo
částečné ztrátě, nebo
b) předložit doklad o zaplacení daně v členském státě, ve kterém ztrátou
nebo znehodnocením anebo jiným porušením podmínek zasílání vznikla povinnost přiznat
a zaplatit daň.
(4) U zdaněných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu vzniká
oprávněným příjemcům nebo výrobcům, kteří nejsou provozovateli daňového skladu, pokud
vybrané výrobky vlastní, nárok na vrácení daně, dojde-li k nepředvídatelné ztrátě
nebo znehodnocení.
(5) Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit v daňovém přiznání (§ 18).
(6) Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit pouze do výše skutečně zaplacené
daně vypočtené sazbou daně platnou v den dovozu nebo v den uvedení vybraného výrobku
do volného daňového oběhu.
(7) Pokud plátce daně neuplatní nárok na vrácení daně, pohlíží se při dalším
uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na tyto výrobky tak, jako kdyby
byl tento nárok uplatněn a přiznán.
(8) Odstavce 1 až 3 se nepoužijí na vybrané výrobky, za které byla vrácena
daň podle § 15 až 15b, pokud uvedené osoby tyto vybrané výrobky vyvezly nebo dopravily
nebo zaslaly do jiného členského státu.
§ 15
Vracení daně osobě požívající výsad a imunit
(1) Nárok na vrácení daně vzniká na základě principu vzájemnosti těmto
osobám požívajícím výsad a imunit:
a) diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu s výjimkou konzulárního úřadu vedeného
honorárním konzulárním úředníkem (dále jen „konzulární úřad“) akreditovaným pro Českou
republiku jako orgány cizích států se sídlem na daňovém území České republiky,
b) členovi diplomatické mise nebo konzulárního úřadu se sídlem na daňovém území České
republiky, který je akreditován pro Českou republiku a není státním občanem České
republiky, s výjimkou člena služebního personálu,
c) zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo zastoupení
entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, pokud Ministerstvo zahraničních
věcí udělilo souhlas s jejich zřízením podle zákona o zahraniční službě,
d) členovi zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo členovi
zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, podle písmene
c).
(2) Nárok na vrácení daně vzniká na základě mezinárodní smlouvy, která
je součástí českého právního řádu, těmto osobám požívajícím výsad a imunit:
a) mezinárodní organizaci se sídlem na daňovém území České republiky nebo zastoupení
mezinárodní organizace umístěnému na daňovém území České republiky,
b) subjektu Evropské unie; subjektem Evropské unie se pro účely spotřebních daní
rozumí orgán Evropské unie, Evropské společenství pro atomovou energii, Evropská
investiční banka a subjekt založený Evropskou unií,
c) úředníkovi mezinárodní organizace se sídlem na daňovém území České republiky nebo
zastoupení mezinárodní organizace umístěného na daňovém území České republiky akreditovanému
pro Českou republiku, který není státním občanem České republiky, pokud je trvale
přidělen k výkonu úřední funkce na daňovém území České republiky,
d) členovi rodiny úředníka mezinárodní organizace se sídlem na daňovém území České
republiky nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěného na daňovém území České
republiky podle písmene c), který není státním občanem České republiky a je registrován
Ministerstvem zahraničních věcí.
(3) Nárok na vrácení daně vzniká dnem nákupu vybraných výrobků, a to ve
výši daně, která byla zahrnuta do ceny těchto vybraných výrobků, osobě požívající
výsad a imunit podle
a) odstavce 1 písm. a) nebo c) v rozsahu naplnění principu vzájemnosti, nejvýše však
do výše 400 000 Kč za kalendářní rok,
b) odstavce 1 písm. b) nebo d) v rozsahu naplnění principu vzájemnosti, nejvýše však
do výše 60 000 Kč za kalendářní rok,
c) odstavce 2 v rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, která je součástí českého
právního řádu.
(4) Pro posouzení splnění částky omezení podle odstavce 3 písm. a) nebo
b) se do výše daně, která se vrací osobě požívající výsad a imunit, započítává také
částka,
a) která odpovídá výši daně připadající na vybrané výrobky osvobozené od daně podle
§ 11 odst. 1 písm. a) nebo e) dopravené z jiného členského státu nebo dovezené osobě
požívající výsad a imunit uplatňující nárok na vrácení daně a
b) kterou by osoba požívající výsad a imunit byla povinna přiznat a zaplatit, kdyby
výrobky podle písmene a) nebyly osvobozeny od daně.
(5) Částka omezení podle odstavce 3 písm. a) nebo b) se nevztahuje na nákup
minerálních olejů pro výrobu tepla nebo pohon motorů. V případě osoby požívající
výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d) se tato částka omezení nevztahuje
na nákup minerálních olejů použitých v osobním automobilu, pouze pokud je diplomatická
registrační značka uvedena na seznamu diplomatických registračních značek osobních
automobilů.
(6) Osobě požívající výsad a imunit podle odstavce 1 se vrací daň zaplacená
v cenách vybraných výrobků, pokud celková cena včetně daně uvedená na jednom dokladu
o prodeji a zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni je vyšší než
4 000 Kč. Toto omezení se v případě osoby požívající výsad a imunit podle odstavce
1 nevztahuje na nákup minerálních olejů pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.
(7) Osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. a) nebo c) má
nárok na vrácení daně u vybraných výrobků zakoupených výlučně za účelem výkonu její
funkce. Osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d) má nárok
na vrácení daně u vybraných výrobků zakoupených výlučně pro osobní spotřebu této
osoby nebo člena její rodiny, který tvoří součást domácnosti této osoby.
(8) Lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně začne běžet dnem vzniku
tohoto nároku a skončí
a) uplynutím prvního kalendářního měsíce kalendářního roku bezprostředně následujícího
po kalendářním roce, ve kterém začala běžet, nebo
b) v případě subjektu Evropské unie uplynutím lhůty pro stanovení daně.
(9) Hodlá-li osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 uplatnit
nárok na vrácení daně, je Ministerstvu zahraničních věcí povinna předložit daňové
přiznání pro vrácení daně, přehled nakoupených vybraných výrobků k potvrzení naplnění
principu vzájemnosti a seznam členů rodiny, kteří tvoří součást domácnosti této osoby
a jsou na dokladu o prodeji uvedeni jako osoby, pro které se uskutečňuje nákup vybraných
výrobků. Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí v tomto daňovém přiznání
a) naplnění principu vzájemnosti, pokud v případě nákupu vybraných výrobků
1. podle
odstavce 5 je v cizím státě v souladu s principem vzájemnosti české osobě obdobné
této osobě požívající výsad a imunit za nákup stejného druhu vybraných výrobků vracena
daň, a
2. jiných než podle odstavce 5 je v cizím státě v souladu s principem vzájemnosti
české osobě obdobné této osobě požívající výsad a imunit vracena daň,
b) skutečnost, že osoby uvedené na tomto seznamu jsou členové rodiny osoby požívající
výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d), kteří tvoří součást domácnosti
této osoby.
(10) K daňovému přiznání pro vrácení daně je osoba požívající výsad a imunit
povinna přiložit
a) doklad o prodeji,
b) v případě, že daňové přiznání podává osoba požívající výsad a imunit podle odstavce
1, přehled nakoupených vybraných výrobků v členění na
1. vybrané výrobky podle odstavce
5 a
2. vybrané výrobky jiné než podle odstavce 5,
c) v případě osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d) seznam
členů rodiny, kteří tvoří součást domácnosti této osoby a jsou na dokladu o prodeji
uvedeni jako osoby, pro které se uskutečňuje nákup vybraných výrobků.
(11) Daňové přiznání pro vrácení daně nelze podat elektronicky.
(12) O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li správce daně Ministerstvu
zahraničních věcí informace získané při správě daně v oblasti vracení daně osobě
požívající výsad a imunit.
§ 15a
Vracení daně ozbrojeným silám jiného státu
(1) Nárok na vrácení daně vzniká ozbrojeným silám, které nakoupí zdaněné
vybrané výrobky pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci
je doprovázejícími anebo k zásobování jejich jídelen, ve výši daně, která byla zahrnuta
do ceny těchto vybraných výrobků, dnem tohoto nákupu, pokud jde o ozbrojené síly
a) jiného členského státu, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění
činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, nebo
b) státu, který je členem Organizace Severoatlantické smlouvy; tento nárok nevznikne
ozbrojeným silám České republiky.
(2) Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 vznikne namísto ozbrojených sil
Ministerstvu obrany, pokud zdaněné vybrané výrobky nakoupí pro ozbrojené síly podle
odstavce 1 a těmto ozbrojeným silám je předá. Tento nárok vzniká dnem převzetí těchto
vybraných výrobků těmito ozbrojenými silami.
(3) Lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně začne běžet dnem vzniku tohoto
nároku a skončí uplynutím dvanáctého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním
měsíci, ve kterém začala běžet.
(4) K daňovému přiznání pro vrácení daně je osoba podle odstavce 1 nebo 2
povinna přiložit daňový doklad nebo doklad o prodeji.
§ 15b
Vracení daně ozbrojeným silám jiného státu podle mezinárodní smlouvy
(1) Nárok na vrácení daně v rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, která
je součástí českého právního řádu, vzniká dnem nákupu vybraných výrobků
a) ozbrojeným silám, které nakoupí zdaněné vybrané výrobky pro použití těmito ozbrojenými
silami, pokud pro tyto vybrané výrobky nevznikl nárok na vrácení daně podle § 15a
odst. 1,
b) příslušníkovi ozbrojených sil podle písmene a) a členovi jeho rodiny, kteří nakoupí
zdaněné vybrané výrobky pro osobní spotřebu, nebo
c) dalším osobám, o kterých tak stanoví mezinárodní smlouva, na základě které vznikne
nárok na vrácení daně podle písmene a).
(2) Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 písm. a) vznikne namísto ozbrojených
sil Ministerstvu obrany, pokud zdaněné vybrané výrobky nakoupí pro ozbrojené síly
podle odstavce 1 a těmto ozbrojeným silám je předá. Tento nárok vzniká dnem převzetí
těchto vybraných výrobků těmito ozbrojenými silami.
(3) Lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně začne běžet dnem vzniku tohoto
nároku a skončí uplynutím dvanáctého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním
měsíci, ve kterém začala běžet.
(4) K daňovému přiznání pro vrácení daně je osoba podle odstavce 1 povinna
přiložit
a) daňový doklad nebo doklad o prodeji a
b) další písemnost, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je součástí českého
právního řádu.
§ 16
Vystavování dokladů při vracení daně osobě požívající výsad a imunit a ozbrojeným
silám jiného státu
(1) Prodávající je povinen na žádost osoby požívající výsad a imunit podle
§ 15 odst. 1 nebo 2, pro kterou je uskutečňován nákup vybraných výrobků, bezodkladně
vystavit doklad o prodeji, který musí obsahovat
a) jméno osoby, pro kterou je nákup vybraných výrobků uskutečňován, a to namísto
obchodní firmy nebo jména, sídla nebo místa pobytu a daňového identifikačního čísla
kupujícího, a
b) také datum uskutečnění prodeje, sazbu daně a cenu včetně daně.
(2) Prodávající je povinen na žádost osoby podle § 15b odst. 1 písm. b),
pro kterou je uskutečňován nákup vybraných výrobků, bezodkladně vystavit doklad o
prodeji, který musí obsahovat
a) jméno osoby, pro kterou je nákup vybraných výrobků uskutečňován, a to namísto
obchodní firmy nebo jména, sídla nebo místa pobytu a daňového identifikačního čísla
kupujícího, a
b) také datum uskutečnění prodeje a sazbu daně.
§ 16a
Obecná ustanovení o správě vracení daně osobě požívající výsad a imunit a
ozbrojeným silám jiného státu
(1) Osoba žádající o vrácení daně podle § 15 až 15b je pro účely vracení
daně daňovým subjektem.
(2) Místně příslušným správcem daně pro vracení daně osobě požívající výsad
a imunit je v případě
a) diplomatické mise, konzulárního úřadu, zastoupení veřejné instituce založené podle
práva cizího státu nebo zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není
státem, správce daně místně příslušný podle jejich sídla na daňovém území České republiky,
b) člena diplomatické mise, konzulárního úřadu, člena zastoupení veřejné instituce
založené podle práva cizího státu nebo člena zastoupení entity, která z hlediska
mezinárodního práva není státem, správce daně místně příslušný podle sídla osob podle
písmene a),
c) subjektu Evropské unie se sídlem na daňovém území České republiky správce daně
místně příslušný podle sídla tohoto subjektu na daňovém území České republiky,
d) subjektu Evropské unie se sídlem v jiném členském státě Celní úřad pro hlavní
město Prahu,
e) mezinárodní organizace nebo zastoupení mezinárodní organizace správce daně místně
příslušný podle jejich sídla nebo umístění na daňovém území České republiky,
f) úředníka mezinárodní organizace nebo zastoupení mezinárodní organizace nebo člena
jeho rodiny správce daně místně příslušný podle jejich místa pobytu na daňovém území
České republiky.
(3) Místně příslušným správcem daně pro vracení daně podle § 15a a 15b je
Celní úřad pro hlavní město Prahu.
(4) Pokud je daň vracena ozbrojeným silám jiného státu, správce daně prostřednictvím
Ministerstva obrany
a) doručuje písemnosti a provádí další potřebná vyrozumění,
b) vrací vratitelný přeplatek, a to na účet Ministerstva obrany vedený pro tyto účely.
(5) Z vybraných výrobků, u kterých byla vrácena daň a které byly ozbrojenými
silami jiného státu zapůjčeny, zastaveny nebo převedeny, jsou tyto ozbrojené síly
povinny daň přiznat a zaplatit, a to prostřednictvím Ministerstva obrany.
(6) U vybraných výrobků, u kterých byl uplatněn nárok na vrácení daně podle
§ 15 až 15b, nelze uplatnit nárok na vrácení daně podle jiného ustanovení tohoto
zákona.
§ 16b
Uplatnění nároku na vrácení daně osobou požívající výsad a imunit a ozbrojenými
silami jiného státu
(1) Nárok na vrácení daně podle § 15 až 15b se uplatňuje v daňovém přiznání
pro vrácení daně.
(2) Nárok podle odstavce 1 lze uplatnit pouze ve lhůtě pro uplatnění nároku
na vrácení daně. Pokud v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, zaniká.
(3) K nároku podle odstavce 1 uplatněnému mimo lhůtu pro jeho uplatnění se
nepřihlíží.
(4) Lhůtu pro uplatnění nároku podle odstavce 1 nelze navrátit v předešlý
stav.
§ 16c
Četnost podávání daňového přiznání pro vrácení daně osobou požívající výsad
a imunit a ozbrojenými silami jiného státu
(1) V daňovém přiznání pro vrácení daně lze uplatnit jeden nebo více nároků
na vrácení daně podle § 15 až 15b, u nichž běží lhůta pro uplatnění nároku na vrácení
daně.
(2) Daňové přiznání pro vrácení daně, kterým se uplatňuje nárok na vrácení
daně, lze podat jednou za
a) kalendářní měsíc, jde-li o vracení daně
1. osobě požívající výsad a imunit podle
§ 15 odst. 1 písm. a) nebo c) nebo § 15 odst. 2 písm. a),
2. ozbrojeným silám jiného
státu nebo Ministerstvu obrany, nebo
3. příslušníkovi ozbrojených sil jiného státu
nebo dalším osobám podle mezinárodní smlouvy,
b) kalendářní čtvrtletí, jde-li o vracení daně osobě požívající výsad a imunit podle
§ 15 odst. 1 písm. b) nebo d) nebo § 15 odst. 2 písm. c) nebo d), nebo
c) kalendářní rok, jde-li o vracení daně subjektu Evropské unie.
§ 16d
Zvláštní ustanovení o podání daňového přiznání nebo dodatečného daňového
přiznání pro vrácení daně ozbrojenými silami jiného státu
(1) Daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání pro vrácení daně podávají
a jiné úkony vůči správci daně při stanovení vracené daně činí ozbrojené síly jiného
státu pouze prostřednictvím Ministerstva obrany.
(2) Podání učiněné ozbrojenými silami jiného státu elektronicky může být
podepsáno i ve formě digitalizovaného zobrazení vlastnoručního podpisu. Má-li Ministerstvo
obrany o pravosti tohoto podpisu nebo oprávnění jednající osoby pochybnosti, vyzve
ozbrojené síly jiného státu před postoupením tohoto podání správci daně k jeho dodatečnému
potvrzení způsobem podle daňového řádu nebo jiným důvěryhodným způsobem, popřípadě
k doložení oprávnění jednající osoby, a to ve lhůtě stanovené Ministerstvem obrany.
Běh lhůty pro vydání rozhodnutí nebo provedení jiného úkonu správce daně nebo doby
podle odstavce 4 se v takovém případě staví ode dne vydání výzvy podle věty druhé
do pátého pracovního dne ode dne, kdy došlo k dodatečnému potvrzení podání.
(3) Lhůta pro podání daňového přiznání, dodatečného daňového přiznání nebo
jiného podání podle odstavce 1 je zachována, je-li toto podání nejpozději v poslední
den lhůty učiněno u orgánu veřejné moci, jehož prostřednictvím se podává správci
daně.
(4) Dnem podání daňového přiznání, dodatečného daňového přiznání nebo jiného
podání podle odstavce 1 je den, kdy bylo toto podání postoupeno orgánem veřejné moci,
jehož prostřednictvím se podává, správci daně. Dojde-li k postoupení tohoto podání
později než patnáctý den, považuje se za den jeho podání tento den.
§ 16e
Vyloučení opravného daňového přiznání v případě vracení daně osobě požívající
výsad a imunit a ozbrojeným silám jiného státu
Ustanovení o opravném daňovém přiznání se u daňového přiznání pro vrácení
daně nepoužijí.
§ 16f
Stanovení vracené daně v případě vracení daně osobě požívající výsad a imunit
a ozbrojeným silám jiného státu
(1) Pro potřeby vymezení předmětu daňového řízení se vracená daň posuzuje
ve vztahu k jednotlivému nároku na vrácení daně podle § 15 až 15b s tím, že předmětem
daňového řízení jsou všechny nároky na vrácení daně podle § 15 až 15b uplatněné v
jednom daňovém přiznání pro vrácení daně.
(2) Vracenou daň lze vyměřit pouze na základě daňového přiznání pro vrácení
daně.
(3) Neoznamuje-li správce daně výsledek vyměření nebo doměření, považuje
se za den doručení platebního výměru nebo dodatečného platebního výměru den podání
daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání pro vrácení daně.
(4) Lhůta pro stanovení daně začne běžet dnem, v němž bylo podáno daňové
přiznání pro vrácení daně.
§ 16g
Vznik úroku z daňového odpočtu v případě vracení daně osobě požívající výsad
a imunit a ozbrojeným silám jiného státu
Dnem, od kterého běží doba, po jejímž uplynutí vzniká úrok z daňového odpočtu,
je při vracení daně podle § 15 až 15b den podání daňového přiznání nebo dodatečného
daňového přiznání pro vrácení daně, ze kterého vyplývá, že daňovému subjektu má vzniknout
daňový odpočet.
§ 17
Zdaňovací období
Zdaňovacím obdobím pro vybrané výrobky s výjimkou dovážených vybraných výrobků
je kalendářní měsíc.
§ 18
Daňové přiznání a splatnost daně
(1) Plátce, kterému vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, je povinen
podat daňové přiznání za každou daň samostatně.
(2) Při dovozu vybraných výrobků se za daňové přiznání považuje celní prohlášení,
jímž je navrženo propuštění vybraných výrobků do příslušného celního režimu.
(3) Dodatečné daňové přiznání nelze uplatnit u dovážených vybraných výrobků.
(4) Daň je splatná čtyřicátý den po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém
vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit.
(5) Daňové přiznání se podává a daň je splatná první pracovní den po dni
vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit, pokud tato povinnost vznikne podle
a) § 9 odst. 1 u vybraných výrobků, které po vzniku daňové povinnosti podle § 8 nebyly
okamžitě uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně,
b) § 9 odst. 3 písm. d), nebo
c) § 68 písm. c).
(6) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit při dopravě vybraných výrobků
v režimu podmíněného osvobození od daně, dopravě vybraných výrobků ve volném daňovém
oběhu mezi členskými státy nebo při zasílání, v jejichž průběhu došlo ztrátou nebo
znehodnocením anebo jiným porušením podmínek dopravy nebo zasílání vybraných výrobků
ke vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit, daňové přiznání se podává a daň je splatná
nejpozději první pracovní den po dni zjištění ztráty nebo znehodnocení vybraných
výrobků anebo jiného porušení podmínek dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného
osvobození od daně, podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi
členskými státy nebo podmínek zasílání.
§ 19
Podmíněné osvobození od daně
(1) Vybraný výrobek je v režimu podmíněného osvobození od daně, jestliže
je
a) umístěn v daňovém skladu,
b) dopravován za podmínek stanovených pro dopravu a vývoz (§ 24 až 27f).
(2) Vybrané výrobky se mohou vyrábět výhradně ve výrobním daňovém skladu.
Porušení této povinnosti, které se podle živnostenského zákona považuje za závažné
porušení podmínky stanovené zákonem o spotřebních daních, správce daně oznámí příslušnému
obecnímu živnostenskému úřadu.
(3) V daňovém skladu mohou být vybrané výrobky umístěny pouze v režimu podmíněného
osvobození od daně.
(4) V případě založení nového daňového skladu mohou být společně s vybranými
výrobky, které jsou v režimu podmíněného osvobození od daně, umístěny i vybrané výrobky
již uvedené do volného daňového oběhu, které byly umístěny v daňovém skladu v den,
kdy nabylo rozhodnutí o povolení k provozování nového daňového skladu právní moci,
a to nejdéle po dobu šesti kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém
uvedené rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu nabylo právní moci. Tyto
výrobky uvedené do volného daňového oběhu musí být skladovány a evidovány samostatně.
(5) V případech podle § 13b jsou vybrané výrobky osvobozené od daně na základě
povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně umístěné v
prostorově ohraničeném místě, pro které nabylo právní moci rozhodnutí o povolení
k provozování daňového skladu, uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně dnem
nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
§ 19a
Provozování daňového skladu
(1) Daňový sklad lze provozovat pouze na základě pravomocného povolení k
provozování daňového skladu.
(2) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení k provozování daňového
skladu novým, lze daňový sklad provozovat na základě nového povolení ode dne jeho
oznámení.
§ 19b
Další podmínka pro vydání povolení k provozování daňového skladu
(1) Podmínkou pro vydání povolení k provozování daňového skladu je rovněž
poskytnutí zajištění daně způsobem a ve výši stanovené tímto zákonem.
(2) Zajištění daně se poskytuje pro každý daňový sklad samostatně.
§ 19c
Povolení k provozování daňového skladu
(1) Správce daně v povolení k provozování daňového skladu přidělí daňovému
skladu, jedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně. V případě
změny povolení se jedinečné číslo přidělené daňovému skladu nemění.
(2) Je-li v návrhu na vydání povolení k provozování daňového skladu uvedeno
více daňových skladů, správce daně vydá povolení k provozování daňového skladu ke
každému daňovému skladu samostatně.
§ 20
Zrušení povolení k provozování daňového skladu z moci úřední
(1) Správce daně zruší povolení k provozování daňového skladu rovněž, pokud
provozovatel daňového skladu po dobu 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců bez vážných
nebo objektivních důvodů neprovozuje daňový sklad.
(2) Pokud bylo povolení k provozování daňového skladu zrušeno z moci úřední,
s výjimkou zrušení podle odstavce 1, správce daně zruší všechna ostatní povolení
k provozování daňového skladu, která byla tomuto provozovateli daňového skladu vydána.
(3) Pokud bylo povolení k provozování daňového skladu zrušeno z moci úřední,
s výjimkou zrušení podle odstavce 1, může osoba, jíž bylo toto povolení zrušeno,
podat návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu nejdříve po uplynutí
2 let od zrušení tohoto povolení.
§ 20a
Způsoby zajištění daně
(1) Daň lze zajistit pouze způsoby a ve výši stanovené tímto zákonem nebo
způsoby podle daňového řádu ve výši stanovené rozhodnutím správce daně.
(2) V rozhodnutí o zajištění daně způsobem podle daňového řádu správce daně
zohlední výši případného zajištění daně podle tohoto zákona tak, aby celková výše
zajištění byla přiměřená.
§ 20b
Zvláštní ustanovení o zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou
daň
Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je zajišťovací příkaz účinný a vykonatelný
okamžikem jeho vydání. Správce daně současně s vydáním zajišťovacího příkazu učiní
pokus vyrozumět vhodným způsobem daňový subjekt o vydání zajišťovacího příkazu a
sepíše o tom úřední záznam.
§ 21
Zajištění daně
(1) Zajištění daně může být poskytnuto
a) složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro
zajištění daně zřízený správcem daně,
b) bankovní zárukou přijatou správcem daně, nebo
c) ručením, pokud osobu ručitele povolí správce daně.
(2) Má-li být zajištění daně poskytnuto ručením, ručitel v záruční listině
podle vzoru a náležitostí stanovených v prováděcím právním předpisu musí prohlásit,
že s dlužníkem splní zaručenou výši daně a jejího příslušenství do výše uvedené v
záruční listině.
(3) Správce daně použije zajištění daně na úhradu daně, pokud daň není zaplacena
v zákonné lhůtě její splatnosti.
(4) Bylo-li zajištění daně poskytnuto ručením, lze výzvu ručiteli ke splnění
jeho ručitelské povinnosti vydat i bez předchozího vymáhání daně na dlužníkovi.
(5) Ručitel může i bez udání důvodů své ručení vypovědět, účinky výpovědi
jsou naplněny až šedesátým dnem po doručení výpovědi správci daně. Ručitel však ručí
za všechny nedoplatky na spotřební dani, které v období od okamžiku nabytí účinnosti
povolení ručit do nabytí účinnosti výpovědi ručení vznikly nebo vzniknou.
(6) Pro každý daňový sklad musí zajištění daně odpovídat,
a) výši daně, která připadá na vybrané výrobky, u nichž provozovatel
daňového skladu předpokládá, že bude zahájena jejich doprava ve zdaňovacím období,
ve kterém se zajištění daně poskytuje; minimální výše zajištění daně však musí odpovídat
jedné dvanáctině výše daně, která připadala na vybrané výrobky, u nichž provozovatel
daňového skladu zahájil dopravu v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu
období, ve kterém se zajištění daně poskytuje,
b) jedné dvanáctině výše daňové povinnosti, která provozovateli daňového
skladu vznikla podle § 8 při výrobě vybraných výrobků v běžném roce bezprostředně
předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; to se týká
jen těch vybraných výrobků, které jsou v tomto zdaňovacím období umístěny v daňovém
skladu v režimu podmíněného osvobození od daně a u nichž daň již není zajištěna podle
písmene a),
c) jedné dvanáctině výše daně, která připadá na vybrané výrobky přijaté
provozovatelem daňového skladu v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu
období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; to se týká jen těch vybraných výrobků,
které jsou v tomto zdaňovacím období umístěny v daňovém skladu v režimu podmíněného
osvobození od daně a u nichž daň již není zajištěna podle písmene a) nebo b) nebo
jsou tyto výrobky přijaty v místě přímého dodání.
(7) V případě nově založeného daňového skladu musí zajištění daně odpovídat
očekávané daňové povinnosti nebo výši daně podle odstavce 6 za jednu dvanáctinu běžného
roku bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém byl daňový sklad
založen.
(8) Provozovatel daňového skladu je povinen průběžně sledovat výši zajištění
daně a předávat správci daně podle jeho požadavků evidenční údaje vztahující se k
daňové povinnosti, která vznikla při výrobě vybraných výrobků.
(9) Provozovatel daňového skladu je povinen sledovat výši zajištění daně.
Pokud součet skutečné výše daňové povinnosti a výše daně podle odstavce 6 za 3 po
sobě jdoucí zdaňovací období je vyšší než 3,21násobek poskytnutého zajištění daně,
je provozovatel daňového skladu ve lhůtě 10 dnů ode dne, ve kterém došlo k dosažení
tohoto násobku, povinen zvýšit zajištění daně na výši podle odstavce 6. Provozovatel
daňového skladu, kterému bylo sníženo zajištění daně podle odstavce 11, zvyšuje zajištění
daně na výši podle odstavce 6 sníženou o částku, o kterou mu bylo zajištění daně
sníženo.
(10) Pokud bude výše daňové povinnosti vzniklé podle § 8 při výrobě vybraných
výrobků a daně připadající na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu,
které nevstupují do výroby, nižší o 20 % než výše zajištění daně ve třech po sobě
jdoucích zdaňovacích obdobích, provozovatel daňového skladu může požádat celní úřad
o snížení zajištění daně. Správce daně rozhodne o žádosti do 30 dnů ode dne, kdy
mu byla postoupena. Vznikne-li tak vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně bez
žádosti do 10 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o snížení zajištění daně.
(11) Provozovatel daňového skladu může též požádat o snížení výše zajištění
daně nebo o upuštění od zajištění daně. Správce daně může rozhodnout o snížení zajištění
daně nebo o upuštění od zajištění daně, pokud nejsou pochybnosti o tom, že žadatel
vykazuje dlouhodobou finanční stabilitu, plní řádně a včas své platební povinnosti,
je schopen plně dostát svým peněžním dluhům a aktivně spolupracuje s orgány Celní
správy České republiky. Žadatel prokazuje dlouhodobou finanční stabilitu, plnění
platebních povinností a schopnost dostát peněžním dluhům způsobem, který stanoví
prováděcí právní předpis.
(12) Správce daně rozhodne o žádosti o snížení zajištění daně nebo o upuštění
od zajištění daně ve lhůtě 60 dnů ode dne podání této žádosti; ve zvlášť složitých
případech může tuto lhůtu prodloužit nejblíže nadřízený správce daně. O tomto prodloužení
lhůty správce daně žadatele vhodným způsobem vyrozumí.
(13) Rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně
se vydává nejdéle na dobu 1 roku ode dne vydání tohoto rozhodnutí. Provozovatel daňového
skladu může o vydání rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od zajištění
daně, které má bezprostředně navazovat na stávající rozhodnutí o snížení zajištění
daně nebo o upuštění od zajištění daně, požádat nejpozději 3 měsíce před uplynutím
doby, na kterou bylo stávající rozhodnutí vydáno; tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý
stav.
(14) K nové žádosti podané před uplynutím tří měsíců od nabytí právní moci
zamítavého rozhodnutí se nepřihlíží.
(15) Provozovatel daňového skladu je povinen oznámit správci daně každou
změnu skutečností, na jejichž základě bylo vydáno rozhodnutí o snížení zajištění
daně nebo o upuštění od zajištění daně, a to do 5 kalendářních dní ode dne vzniku
změny.
(16) Správce daně může změnit nebo zrušit rozhodnutí o snížení zajištění
daně nebo o upuštění od zajištění daně, pokud by bylo ohroženo zaplacení daně nebo
pokud se změní skutečnosti, na jejichž základě bylo zajištění daně sníženo nebo bylo
od něj upuštěno.
(17) Ustanovení o zajištění daně platí pro oprávněného příjemce pro opakované
přijímání vybraných výrobků obdobně, s výjimkou § 58 odst. 1, § 77 odst. 1 a 2, §
90 a 116a.
§ 21a
Povolení ručitele
(1) Ručitelem může být fyzická osoba s místem pobytu na území České republiky
nebo právnická osoba, které bylo povoleno být ručitelem správcem daně.
(2) Ručitelem nemůže být
a) dlužník nebo člen statutárního nebo dozorčího orgánu nebo společník
dlužníka, zaměstnanec nebo zaměstnavatel dlužníka,
b) osoba, která vlastní, kontroluje nebo má přímo či nepřímo v držení
5 % nebo více hodnoty akcií nebo podílů s hlasovacím právem dlužníka,
c) člen rodiny dlužníka.
(3) Má-li být zajištění daně pro provozování daňového skladu poskytnuto ručením,
o povolení ručitele rozhoduje správce daně, který také rozhoduje o povolení k provozování
daňového skladu.
(4) Má-li být zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného
osvobození od daně poskytnuto ručením, o povolení ručitele rozhoduje správce daně,
v jehož územní působnosti se nachází daňový sklad (dále jen „správce daně místně
příslušný daňovému skladu“), který vybrané výrobky odesílá, pokud zajištění daně
pro dopravu vybraných výrobků není poskytováno ze zajištění daně pro provozování
daňového skladu.
(5) Povolení ručit lze vydat pouze takové osobě, jejíž finanční situace je
taková, že může za osobu, které ručí, zaplatit daň včetně jejího příslušenství do
výše zaručené částky uvedené v záruční listině.
(6) Správce daně nevydá povolení ručit nebo takové povolení ručiteli odejme
v případech, kdy má oprávněné pochybnosti o schopnosti ručitele plnit jeho ručitelské
povinnosti.
(7) Správce daně je oprávněn požadovat po žadateli o povolení ručitele informace
týkající se ručitele obdobné jako v případě, kdy provozovatel daňového skladu podává
žádost o snížení zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně.
(8) Je-li odejmuto povolení zajištění daně ručením při provozování daňového
skladu, rozhodnutí správce daně o odejmutí povolení se doručí provozovateli daňového
skladu. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(9) Je-li odejmuto povolení zajištění daně ručením pro dopravu vybraných
výrobků a daň nebyla zajištěna ze zajištění daně při provozování daňového skladu,
rozhodnutí správce daně o odejmutí povolení se doručí osobě, která při dopravě vybraných
výrobků má daň zajistit nebo daň zajistila. Odvolání proti rozhodnutí o odejmutí
povolení nemá odkladný účinek.
(10) Zjistí-li kterýkoli orgán Celní správy České republiky nebo orgán Finanční
správy České republiky skutečnosti svědčící o neschopnosti nebo nevůli plnit ručitelské
povinnosti ručitelem, oznámí tyto skutečnosti nejpozději první pracovní den po zjištění
správci daně, který vydal povolení k ručení.
§ 22
Oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků
(1) Oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků může vybrané
výrobky opakovaně přijímat v režimu podmíněného osvobození od daně pouze na základě
pravomocného povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků.
(2) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení pro opakované přijímání
vybraných výrobků novým, lze vybrané výrobky opakovaně přijímat na základě nového
povolení ode dne jeho oznámení.
(3) Správce daně v povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků přidělí
oprávněnému příjemci pro opakované přijímání vybraných výrobků jedinečné číslo pro
dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně. V případě změny povolení se jedinečné
číslo přidělené oprávněnému příjemci pro opakované přijímání vybraných výrobků nemění.
§ 22a
Další podmínka pro vydání povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků
Podmínkou pro vydání povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků je
rovněž poskytnutí zajištění daně způsobem a ve výši stanovené tímto zákonem.
§ 22b
Zrušení povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků z moci úřední
(1) Správce daně zruší povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků
rovněž, pokud oprávněný příjemce po dobu 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců bez
vážných nebo objektivních důvodů nepřijímá vybrané výrobky.
(2) Pokud bylo povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků zrušeno
z moci úřední, s výjimkou zrušení podle odstavce 1, může osoba, jíž bylo toto povolení
zrušeno, podat návrh na vydání povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků
nejdříve po uplynutí 2 let od zrušení tohoto povolení.
§ 23
Oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků
(1) Oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků může vybrané
výrobky jednorázově přijmout v režimu podmíněného osvobození od daně pouze na základě
pravomocného povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků.
(2) Návrh na vydání povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků lze
podat nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne oznámení předchozího povolení.
§ 23a
Podmínka pro vydání povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků
(1) Podmínkou pro vydání povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků
je poskytnutí zajištění daně.
(2) Výše zajištění daně odpovídá výši daně, kterou je oprávněný příjemce
pro jednorázové přijetí vybraných výrobků povinen přiznat a zaplatit po uvedení těchto
výrobků do volného daňového oběhu.
(3) Zajištění daně se poskytuje složením nebo převodem peněžních prostředků
na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně.
§ 23b
Povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků
(1) Správce daně rozhodne o návrhu na vydání povolení pro jednorázové přijetí
vybraných výrobků nejpozději následující pracovní den po poskytnutí zajištění daně,
neobsahuje-li tento návrh vady nebo nemá-li správce daně pochybnosti o jeho správnosti
nebo úplnosti.
(2) Správce daně v povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků uvede
rovněž množství vybraných výrobků, které mají být přijaty, a identifikační údaje
odesílatele, od kterého mají být vybrané výrobky přijaty.
(3) Správce daně v povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků přidělí
oprávněnému příjemci pro jednorázové přijetí vybraných výrobků jedinečné číslo pro
dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně. V případě změny povolení se jedinečné
číslo přidělené oprávněnému příjemci pro jednorázové přijetí vybraných výrobků nemění.
§ 23c
Zánik povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků
Povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků zaniká
a) okamžikem jednorázového přijetí vybraných výrobků, nebo
b) uplynutím 3 měsíců ode dne nabytí právní moci povolení pro jednorázové
přijetí vybraných výrobků.
§ 23d
Použití zajištění daně v případě zániku povolení pro jednorázové přijetí
vybraných výrobků
(1) Dnem splatnosti daně zajištění daně zaniká a zajištěná částka se převede
na úhradu této daně.
(2) Pokud vznikl v důsledku zániku zajištění daně vratitelný přeplatek, správce
daně jej vrátí bez žádosti do 5 pracovních dnů od jeho vzniku.
§ 24
Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém
území České republiky
(1) Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat
z
a) daňového skladu
1. provozovateli daňového skladu, nebo
2. do místa výstupu, nebo
b) místa dovozu
1. provozovateli daňového skladu,
2. do místa výstupu, nebo
3. osobám
podle § 11 odst. 1 písm. c) až h).
(2) Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány do místa přímého dodání, je provozovatel
přijímajícího daňového skladu povinen poskytnout správci daně seznam míst přímého
dodání. Místo přímého dodání je provozovatel přijímajícího daňového skladu povinen
oznámit správci daně nejpozději 3 pracovní dny před zahájením dopravování vybraných
výrobků.
(3) Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat
pouze tehdy, jestliže provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel
poskytne zajištění daně ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit při
uvedení dopravovaných vybraných výrobků do volného daňového oběhu. Pokud provozovatel
odesílajícího daňového skladu poskytl zajištění daně pro provozování daňového skladu,
může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu vybraných
výrobků s výjimkou dopravy podle odstavce 1 písm. b). Výjimka se nepoužije pro případ,
kdy oprávněný odesílatel je provozovatelem daňového skladu, do kterého jsou vybrané
výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovány. O použití zajištění
daně pro provozování daňového skladu pro dopravu vybraných výrobků rozhodne správce
daně místně příslušný tomuto daňovému skladu. Pokud zajištění daně podle § 21 nepokrývá
daň připadající na množství vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného
osvobození od daně, je provozovatel odesílajícího daňového skladu povinen poskytnout
další zajištění daně tak, aby odpovídalo výši daně připadající na množství dopravovaných
vybraných výrobků. Pokud se pro dopravu vybraných výrobků nepoužije zajištění daně
pro provozování daňového skladu, poskytuje se zajištění daně pro každou dopravu zvlášť,
a to způsoby podle § 21 odst. 1. Ustanovení § 21 odst. 2, 4 a 5 a § 21a se na toto
zajištění použijí obdobně. Daň se považuje za zajištěnou ode dne připsání příslušné
částky na tento účet. Pokud není daň zaplacena ve lhůtě splatnosti daně stanovené
tímto zákonem, použije správce daně zajištění daně na úhradu daně včetně jejího příslušenství.
(4) Vybrané výrobky lze dopravovat v režimu podmíněného osvobození od
daně z místa dovozu, které není daňovým skladem, pouze pokud deklarant nebo jiná
osoba, která se přímo nebo nepřímo podílí na vyřizování celních formalit, celnímu
úřadu poskytli
a) jedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně,
jímž je identifikován oprávněný odesílatel, který tyto výrobky odesílá, a
b) jedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně,
jímž je identifikován příjemce, jemuž jsou vybrané výrobky odeslány.
(5) Správce daně může na žádost provozovatele odesílajícího daňového skladu
nebo oprávněného odesílatele udělit souhlas s tím, aby zajištění daně poskytli namísto
nich nebo společně s nimi také dopravce, provozovatel přijímajícího daňového skladu
nebo vlastník vybraných výrobků, pokud s tím osoby, které mají toto zajištění poskytnout,
písemně souhlasí. Zajišťuje-li daň dopravce nebo vlastník vybraných výrobků, poskytuje
se zajištění daně složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro
zajištění daně zřízený správcem daně místně příslušným odesílajícímu daňovému skladu.
(6) Doprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. a) je zahájena okamžikem,
kdy tyto výrobky opustí daňový sklad, ze kterého jsou odeslány. Doprava vybraných
výrobků podle odstavce 1 písm. b) je zahájena okamžikem propuštění vybraných výrobků
do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití. Doprava vybraných
výrobků podle odstavce 1 písm. b) může být zahájena pouze po obdržení specifického
správního referenčního kódu (dále jen „referenční kód“) podle § 26 odst. 4 nebo po
splnění podmínek uvedených v § 27c odst. 1.
(7) Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně do
daňového skladu nebo do místa přímého dodání je ukončena okamžikem převzetí vybraných
výrobků příjemcem. Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
do místa výstupu je ukončena potvrzením elektronického průvodního dokladu prostřednictvím
elektronického systému celním úřadem. Je-li příjemcem vybraných výrobků provozovatel
daňového skladu, je povinen v případě ukončení dopravy tyto výrobky zapsat do evidence
podle § 37 nebo 38 a, pokud se nejedná o ukončení dopravy v místě přímého dodání,
umístit je bezodkladně do daňového skladu místně příslušným podle místa výstupu vybraných
výrobků (dále jen "celní úřad výstupu"). Provozovatel daňového skladu může ukončit
dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle odstavce
1 také jejich přijetím v místě přímého dodání. Přijetím vybraných výrobků v místě
přímého dodání dochází k jejich uvedení do volného daňového oběhu.
(8) Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků a
doprava byla ukončena, správce daně, kterému bylo poskytnuto zajištění daně, rozhodne
o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní poté, co osoba, která poskytla zajištění
daně, prokáže skutečnost, že byly podmínky přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného
osvobození od daně splněny, nebo skutečnost, že v průběhu dopravy v souvislosti s
dopravovanými vybranými výrobky jiným způsobem nevznikla povinnost daň přiznat a
zaplatit, anebo předloží doklad o zaplacení daně, pokud tato povinnost v průběhu
dopravy vznikla.
(9) V případě uvolnění zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků, které
bylo poskytnuto složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro
zajištění daně, se složená nebo převedená částka na depozitním účtu uvolní k opakovanému
použití na zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození
od daně.
(10) Na žádost osoby, která zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků
složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně
poskytla, se složená nebo převedená částka, která je uvolněna, nebo její část stává
přeplatkem této osoby. Vznikne-li takto vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně
bez žádosti do 5 pracovních dnů ode dne jeho vzniku.
(11) Provozovatel daňového skladu nebo oprávněný odesílatel, který odesílá
vybrané výrobky do daňového skladu nebo do místa výstupu, může prostřednictvím elektronického
systému změnit místo určení nebo příjemce vybraných výrobků. V tomto případě postupuje
podle § 27 odst. 8.
(12) Zahájenou dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození
od daně nelze v jejím průběhu rozdělit.
§ 25
Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně mezi členskými
státy
(1) Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat
mezi členskými státy, pokud vybrané výrobky jsou dopravovány z daňového skladu umístěného
a) v jiném členském státě nebo od oprávněného odesílatele z jiného členského
státu
1. provozovateli daňového skladu nebo oprávněnému příjemci, jimž bylo vydáno
povolení na daňovém území České republiky,
2. do místa výstupu vybraných výrobků na
daňovém území České republiky, nebo
3. příjemci podle § 11 odst. 1 písm. c) až h),
b) na daňovém území České republiky, nebo oprávněným odesílatelem z místa
dovozu na daňovém území České republiky
1. provozovateli daňového skladu nebo oprávněnému
příjemci v jiném členském státě,
2. do místa výstupu vybraných výrobků v jiném členském
státě,
3. příjemci v jiném členském státě, který přijímá vybrané výrobky obdobně osvobozené
od daně podle právních předpisů jiného členského státu jako vybrané výrobky podle
§ 11 odst. 1 písm. c) až h),
c) v jiném členském státě, oprávněným odesílatelem z jiného členského
státu přes daňové území České republiky
1. provozovateli daňového skladu nebo oprávněnému
příjemci v jiném členském státě,
2. do místa výstupu vybraných výrobků v jiném členském
státě,
3. příjemci v jiném členském státě, který přijímá vybrané výrobky obdobně osvobozené
od daně podle právních předpisů jiného členského státu jako vybrané výrobky podle
§ 11 odst. 1 písm. c) až h).
(2) Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány do místa přímého dodání, je provozovatel
přijímajícího daňového skladu nebo oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných
výrobků povinen poskytnout správci daně seznam míst přímého dodání. Místo přímého
dodání je provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo oprávněný příjemce pro
opakované přijímání vybraných výrobků povinen oznámit správci daně nejpozději 3 pracovní
dny před zahájením dopravování vybraných výrobků.
(3) Vybrané výrobky může z místa dovozu na daňovém území České republiky
dopravovat v režimu podmíněného osvobození od daně podle odstavce 1 písm. b) pouze
provozovatel daňového skladu. Pokud oprávněný odesílatel po uložení pokuty dále neplní
povinnosti stanovené tímto zákonem, nevydá celní úřad, který rozhoduje o propuštění
vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití,
(dále jen "celní úřad dovozu") tomuto oprávněnému odesílateli referenční kód podle
§ 26 odst. 4 pro dopravu z místa dovozu v režimu podmíněného osvobození od daně podle
§ 27c odst. 2 po dobu dvou let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.
(4) Jsou-li vybrané výrobky dopravovány podle odstavce 1 písm. b), provozovatel
daňového skladu nebo oprávněný odesílatel je povinen poskytnout zajištění daně ve
výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit při uvedení dopravovaných vybraných
výrobků do volného daňového oběhu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Zajištění musí
být platné pro všechny členské státy. Pokud provozovatel odesílajícího daňového skladu
poskytl zajištění daně pro provozování daňového skladu, může být toto zajištění použito
pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků s výjimkou případu, kdy
jako oprávněný odesílatel dopravuje vybrané výrobky z místa dovozu na daňovém území
České republiky. Správce daně může na žádost provozovatele daňového skladu nebo oprávněného
odesílatele udělit souhlas s tím, aby zajištění poskytli namísto nich nebo společně
s nimi také dopravce nebo vlastník vybraných výrobků, pokud s tím osoby, které mají
toto zajištění poskytnout, písemně souhlasí. Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány
oprávněným odesílatelem z místa dovozu na daňovém území České republiky, poskytuje
se zajištění daně pro každou dopravu zvlášť. Ve věci zajištění daně pro dopravu se
postupuje podle § 24 odst. 3. Zajištění daně může správce daně použít také na úhradu
daně, u níž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit na daňovém území jiného členského
státu, včetně jejího příslušenství, pokud o to příslušný orgán jiného členského státu
požádá.
(5) Vybrané výrobky lze dopravovat v režimu podmíněného osvobození od
daně z místa dovozu na daňovém území České republiky, které není daňovým skladem,
pouze pokud deklarant nebo jiná osoba, která se přímo nebo nepřímo podílí na vyřizování
celních formalit, celnímu úřadu poskytli
a) jedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně,
jímž je identifikován oprávněný odesílatel, který tyto výrobky odesílá,
b) jedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně,
jímž je identifikován příjemce, jemuž jsou vybrané výrobky odeslány, a
c) doklady prokazující, že je zboží určeno k odeslání do jiného členského
státu.
(6) Doprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. b) je zahájena okamžikem,
kdy tyto výrobky opustí daňový sklad, ze kterého jsou odeslány, nebo okamžikem propuštění
vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití.
Doprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. b) bodů 1 a 2 může být zahájena
pouze po obdržení referenčního kódu podle § 26 odst. 4 nebo v případě nedostupnosti
elektronického systému po splnění podmínek uvedených v § 27c odst. 1. Doprava vybraných
výrobků podle odstavce 1 písm. b) bodu 3 může být zahájena pouze s osvědčením o osvobození
od spotřební daně.
(7) Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle
odstavce 1 písm. a) bodů 1 a 3 je ukončena okamžikem převzetí vybraných výrobků příjemcem.
Je-li příjemcem vybraných výrobků provozovatel daňového skladu, je povinen v případě
ukončení dopravy tyto výrobky zapsat do evidence podle § 37, 38 nebo 39 a, pokud
se nejedná o ukončení dopravy v místě přímého dodání, umístit je bezodkladně do daňového
skladu. Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle odstavce
1 písm. a) bodu 2 je ukončena potvrzením elektronického průvodního dokladu celním
úřadem výstupu.
(8) Provozovatel daňového skladu nebo oprávněný příjemce pro opakované přijímání
vybraných výrobků mohou ukončit dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození
od daně podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 také jejich přijetím v místě přímého dodání;
přijetím vybraných výrobků v místě přímého dodání dochází k jejich uvedení do volného
daňového oběhu.
(9) Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků
a doprava byla ukončena, správce daně rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních
dnů ode dne, kdy
a) je příjemci potvrzena skutečnost, že byly splněny podmínky přijetí
vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, nebo
b) osoba, která poskytla zajištění daně,
1. prokáže, že v souvislosti
s dopravovanými vybranými výrobky jiným způsobem nevznikla v průběhu dopravy povinnost
daň přiznat a zaplatit, nebo
2. předloží doklad o zaplacení daně, pokud v průběhu
dopravy povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla.
(10) Lhůta podle odstavce 9 neběží ode dne odeslání žádosti o mezinárodní
spolupráci při správě spotřebních daní do
a) dne obdržení odpovědi na tuto žádost,
b) třicátého dne ode dne marného uplynutí lhůty pro poskytnutí odpovědi
na tuto žádost, nebo
c) dne odeslání oznámení o ukončení mezinárodní spolupráce při správě
spotřebních daní v dané věci.
(11) V případě uvolnění zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků, které
bylo poskytnuto složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro
zajištění daně, se složená nebo převedená částka na depozitním účtu uvolní k opakovanému
použití na zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození
od daně.
(12) Na žádost osoby, která zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků
složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně
poskytla, se složená nebo převedená částka, která je uvolněna, nebo její část stává
přeplatkem této osoby. Vznikne-li takto vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně
bez žádosti do 5 pracovních dnů ode dne jeho vzniku.
(13) Provozovatel daňového skladu nebo oprávněný odesílatel, který odesílá
vybrané výrobky z daňového území České republiky do daňového skladu, oprávněnému
příjemci nebo do místa výstupu v jiném členském státě, může prostřednictvím elektronického
systému změnit místo určení nebo příjemce vybraných výrobků. V tomto případě postupuje
podle § 27 odst. 8.
(14) Zahájenou dopravu vybraných výrobků podle odstavce 1 nelze v jejím průběhu
rozdělit na daňovém území České republiky. Pokud byla tato doprava vybraných výrobků
zahájena na daňovém území České republiky, nelze ji v jejím průběhu rozdělit ani
na území jiného členského státu.
§ 26
Návrh elektronického průvodního dokladu při zahájení dopravy vybraných výrobků
v režimu podmíněného osvobození od daně
(1) Vybrané výrobky mohou být dopravovány v režimu podmíněného osvobození
od daně pouze s elektronickým průvodním dokladem. To se netýká dopravy vybraných
výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle § 27c až 27f nebo § 100 nebo
dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně příjemci, který
přijímá vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 11 odst. 1 písm. d) nebo h) nebo
obdobně osvobozené podle právních předpisů jiného členského státu.
(2) Provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel
vyhotoví návrh elektronického průvodního dokladu prostřednictvím elektronického systému
v souladu s prováděcím nařízením Komise, kterým se stanoví pravidla, pokud jde o
používání dokladů v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani v režimu
s podmíněným osvobozením od daně a s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani
po propuštění ke spotřebě, a formulář, který se má použít pro osvědčení o osvobození
od daně 77).
(3) Návrh elektronického průvodního dokladu zašle prostřednictvím elektronického
systému
a) provozovatel odesílajícího daňového skladu správci daně místně příslušnému
daňovému skladu,
b) oprávněný odesílatel celnímu úřadu dovozu.
(4) Orgán uvedený v odstavci 3 ověří správnost a platnost údajů uvedených
v návrhu elektronického průvodního dokladu. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými
či neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti provozovatele odesílajícího
daňového skladu nebo oprávněného odesílatele a stanoví lhůtu, ve které tento provozovatel
nebo oprávněný odesílatel nedostatky odstraní. Nevykazuje-li návrh elektronického
průvodního dokladu vady, přidělí orgán uvedený v odstavci 3 tomuto návrhu referenční
kód a sdělí jej provozovateli odesílajícího daňového skladu nebo oprávněnému odesílateli
bezodkladně poté, co bude splněna podmínka zajištění daně podle § 24 odst. 3 nebo
4 nebo § 25 odst. 5 a podmínka označení vybraných výrobků podle odstavce 7.
(5) Orgán uvedený v odstavci 3 je oprávněn kromě ověření správnosti a platnosti
údajů uvedených v návrhu elektronického průvodního dokladu podle odstavce 4 provést
fyzickou kontrolu, zda údaje uvedené v tomto návrhu odpovídají skutečnosti.
(6) Náležitosti návrhu elektronického průvodního dokladu jsou uvedeny v nařízení
Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura a obsah dokladů vyměňovaných
v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a prahy ztráty v důsledku
povahy zboží.76)
(7) Orgán uvedený v odstavci 3 může nařídit před zahájením dopravy vybraných
výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně nebo osvobozených od daně označení
těchto výrobků.
§ 27
Elektronický průvodní doklad při zahájení dopravy a během dopravy vybraných
výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
(1) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od
daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 1 nebo podle § 25 odst. 1 písm.
b) bodu 3 s výjimkou dopravy vybraných výrobků příjemci, který přijímá vybrané výrobky
obdobně osvobozené od daně podle právních předpisů jiného členského státu jako vybrané
výrobky podle § 11 odst. 1 písm. d)'nebo h), nebo je uskutečňována podle § 25 odst.
8, orgán uvedený v § 26 odst. 3 odešle elektronický průvodní doklad bezodkladně prostřednictvím
elektronického systému příslušným orgánům jiného členského státu, ve kterém má být
doprava ukončena. Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození
od daně uskutečňována podle § 24 do daňového skladu nebo do místa přímého dodání,
orgán uvedený v § 26 odst. 3 odešle elektronický průvodní doklad bezodkladně provozovateli
daňového skladu, který je v elektronickém průvodním dokladu uveden jako příjemce.
(2) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od
daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. a) bod 1 nebo § 25 odst. 8, správce daně,
který obdržel od příslušného orgánu jiného členského státu elektronický průvodní
doklad, odešle tento doklad bezodkladně prostřednictvím elektronického systému příjemci
uvedenému na tomto dokladu a správci daně místně příslušnému podle místa, ve kterém
má být doprava ukončena, je-li tento správce daně odlišný od správce daně, který
tento doklad obdržel.
(3) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od
daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 3 s výjimkou dopravy vybraných
výrobků příjemci podle § 11 odst. 1 písm. d) nebo h), správce daně, který obdržel
od příslušného orgánu jiného členského státu elektronický průvodní doklad, odešle
tento doklad bezodkladně příjemci uvedenému na tomto dokladu a správci daně místně
příslušnému podle místa, ve kterém má být doprava ukončena, je-li tento správce daně
odlišný od správce daně, který tento doklad obdržel.
(4) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od
daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 2, orgán uvedený v § 26 odst.
3 odešle elektronický průvodní doklad bezodkladně prostřednictvím elektronického
systému příslušným orgánům členského státu, v němž je podáno celní prohlášení pro
vývoz.
(5) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od
daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 2, správce daně, který prostřednictvím
elektronického systému obdržel od příslušného orgánu jiného členského státu elektronický
průvodní doklad, propustí dopravované vybrané výrobky do celního režimu vývozu a
předá tento doklad bezodkladně prostřednictvím elektronického systému celnímu úřadu
výstupu.
(6) Provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel
je povinen předat referenční kód elektronického průvodního dokladu osobě, která vybrané
výrobky fyzicky dopravuje. V průběhu dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného
osvobození od daně je tato osoba povinna předložit příslušný referenční kód správci
daně, který si jej vyžádal.
(7) Provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel
může prostřednictvím elektronického systému zrušit elektronický průvodní doklad nejpozději
do okamžiku zahájení dopravy podle § 24 odst. 5 nebo § 25 odst. 6.
(8) Provozovatel odesílajícího daňového skladu, který poskytl zajištění daně,
nebo oprávněný odesílatel, který poskytl zajištění daně, může v průběhu dopravy vybraných
výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně prostřednictvím elektronického systému
změnit příjemce nebo místo určení, pokud se nejedná o dopravu osobám uvedeným v §
11 odst. 1 písm. c), e) až g.
(9) Náležitosti návrhu na zrušení elektronického průvodního dokladu podle
odstavce 7 a na změnu příjemce nebo místa určení podle odstavce 8 jsou stanoveny
v nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura a obsah dokladů
vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a prahy
ztráty v důsledku povahy zboží76).
(10) Zrušení elektronického průvodního dokladu podle odstavce 7 a změna příjemce
nebo místa určení podle odstavce 8 se provedou postupem podle prováděcího nařízení
Komise, kterým se stanoví pravidla, pokud jde o používání dokladů v souvislosti s
dopravou zboží podléhajícího spotřební dani v režimu s podmíněným osvobozením od
daně a s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani po propuštění ke spotřebě, a
formulář, který se má použít pro osvědčení o osvobození od daně77).
§ 27a
Oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
(1) Po přijetí vybraných výrobků přijímajícím daňovým skladem, oprávněným
příjemcem nebo v místě přímého dodání podle § 24 odst. 1 nebo § 25 odst. 8 předloží
tito příjemci nejdéle do 5 pracovních dní po ukončení dopravy podle § 24 odst. 1
písm. a) bodu 1, § 24 odst. 1 písm. b) bodu 1 nebo § 25 odst. 1 písm. a) bodu 1 oznámení
o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně prostřednictvím
elektronického systému správci daně místně příslušnému podle místa přijetí vybraných
výrobků. Pokud má být na dopravené vybrané výrobky uplatněna snížená sazba daně,
je přílohou oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození
od daně osvědčení podle právních předpisů členského státu odeslání vydané výrobci
těchto vybraných výrobků příslušným orgánem tohoto členského státu obdobné osvědčení
podle § 132 odst. 1; to neplatí v případě samoosvědčení malých nezávislých výrobců
podle prováděcího nařízení Komise, kterým se stanoví pravidla, pokud jde o certifikaci
a samoosvědčení malých nezávislých výrobců alkoholických nápojů 78). Pokud příjemce
neobdržel do okamžiku předložení oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného
osvobození od daně takové osvědčení, musí být toto osvědčení přiloženo k oznámení
o přijetí vybraných výrobků nejpozději do dvacátého pátého dne kalendářního měsíce
následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla doprava ukončena.
(2) Po přijetí vybraných výrobků osobami uvedenými v § 11 odst. 1 písm. c)
nebo e) až g) předloží tito příjemci nejdéle do 5 pracovních dní po ukončení dopravy
podle § 24 odst. 1 písm. b) bodu 3 nebo § 25 odst. 1 písm. a) bodu 3 doklad obsahující
stejné údaje jako oznámení o přijetí vybraných výrobků a osvědčení o osvobození od
spotřební daně správci daně místně příslušnému podle sídla nebo místa pobytu. Nemá-li
příjemce sídlo nebo místo pobytu na daňovém území České republiky, předloží toto
oznámení Celnímu úřadu pro hlavní město Prahu.
(3) Po přijetí vybraných výrobků je osoba podle § 11 odst. 1 písm. d) povinna
nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne ukončení dopravy podle § 25 odst. 1 písm.
a) bodu 3 předložit Celnímu úřadu pro hlavní město Prahu osvědčení o osvobození od
spotřební daně.
(4) Po přijetí vybraných výrobků je osoba podle § 11 odst. 1 písm. h) povinna
nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne ukončení dopravy podle § 25 odst. 1 písm.
a) bodu 3 prostřednictvím Ministerstva obrany předložit Celnímu úřadu pro hlavní
město Prahu
a) čestné prohlášení potvrzené příslušným orgánem státu, který ozbrojené síly vyslal,
nebo
b) jinou písemnost než podle písmene a), stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která
je součástí českého právního řádu.
(5) Správce daně podle odstavce 1 nebo 2 ověří správnost a platnost údajů
uvedených v oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození
od daně. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými či neúplnými, uvědomí bezodkladně
o této skutečnosti příjemce uvedeného v odstavci 1 nebo 2 a stanoví lhůtu, ve které
tento příjemce nedostatky odstraní. Pokud oznámení o přijetí vybraných výrobků v
režimu podmíněného osvobození od daně neobsahuje vady, potvrdí správce daně podle
odstavce 1 nebo 2 příjemci skutečnost, že byly podmínky přijetí vybraných výrobků
v režimu podmíněného osvobození od daně splněny.
(6) Správce daně podle odstavce 1 nebo 2 je oprávněn kromě ověření správnosti
a platnosti údajů uvedených v oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného
osvobození od daně podle odstavce 5 provést fyzickou kontrolu, zda údaje uvedené
v tomto oznámení odpovídají skutečnosti.
(7) Správce daně podle odstavce 1 nebo 2 zašle prostřednictvím elektronického
systému oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
příslušným orgánům jiného členského státu odeslání. Správce daně podle odstavce 3
nebo 4 sdělí příslušným orgánům jiného členského státu odeslání, že doprava vybraných
výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně osobám uvedeným v § 11 odst. 1 písm.
d) nebo h) byla ukončena.
(8) Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány v režimu podmíněného osvobození
od daně z daňového území České republiky do jiného členského státu podle § 25 odst.
1 písm. b) bodu 1 nebo 3, zašle správce daně místně příslušný podle místa odeslání
vybraných výrobků prostřednictvím elektronického systému oznámení o přijetí vybraných
výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně obdržené z jiného členského státu
odesílateli bezodkladně po jeho obdržení.
(9) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od
daně uskutečňována podle § 24, správce daně podle odstavce 1 zašle oznámení o přijetí
vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně prostřednictvím elektronického
systému přímo odesílateli.
(10) Náležitosti oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného
osvobození od daně podle odstavce 1 nebo 2 jsou stanoveny v nařízení Komise v přenesené
pravomoci, kterým se stanoví struktura a obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti
s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží76).
(11) V případě přijetí zkapalněných ropných plynů oprávněným příjemcem nebo
v místě přímého dodání je náležitostí oznámení o přijetí vybraných výrobků podle
odstavce 10 také údaj o tom, pro jaký účel budou tyto plyny použity.
§ 27ab
Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně při vývozu
(1) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od
daně uskutečňována do místa výstupu, je deklarant povinen poskytnout celnímu úřadu,
kterému je podáváno celní prohlášení pro vývoz (dále jen "celní úřad vývozu"), referenční
kód.
(2) Celní úřad vývozu porovnáním s údaji uvedenými v elektronickém průvodním
dokladu ověří správnost a platnost údajů uvedených v celním prohlášení pro vývoz
a bezodkladně prostřednictvím elektronického systému oznámí příslušným orgánům členského
státu odeslání, že uvedené údaje shledal nesprávnými nebo neúplnými nebo že celní
prohlášení pro vývoz neobsahuje vady.
(3) Pokud správce daně místně příslušný podle místa odeslání vybraných
výrobků obdrží prostřednictvím elektronického systému informaci o tom, že údaje uvedené
v celním prohlášení pro vývoz byly při ověření správnosti podle odstavce 2 příslušným
orgánem členského státu vývozu shledány
a) nesprávnými nebo neúplnými, a má za to, že údaje uvedené v elektronickém průvodním
dokladu jsou nesprávné nebo neúplné, bezodkladně tuto skutečnost prostřednictvím
elektronického systému oznámí odesílateli vybraných výrobků, nebo
b) správnými a úplnými, bezodkladně tuto skutečnost prostřednictvím elektronického
systému oznámí odesílateli vybraných výrobků.
(4) Pokud nedojde k vývozu vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného
osvobození od daně, celní úřad vývozu oznámí prostřednictvím elektronického systému
tuto skutečnost bezodkladně příslušným orgánům členského státu odeslání.
(5) Pokud správce daně místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků
obdrží prostřednictvím elektronického systému informaci o tom, že nedojde k vývozu
vybraných výrobků, oznámí tuto skutečnost bezodkladně prostřednictvím elektronického
systému odesílateli vybraných výrobků.
(6) Odesílatel vybraných výrobků, kterému byla oznámena skutečnost podle
odstavce 5, je povinen
a) prostřednictvím elektronického systému změnit místo určení vybraných výrobků,
nebo
b) požádat správce daně místně příslušného podle místa odeslaní vybraných výrobků
o zrušení elektronického průvodního dokladu.
§ 27b
Elektronické doklady při vývozu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození
od daně
(1) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od
daně uskutečňována do místa výstupu, vyhotoví celní úřad vývozu na základě informací
poskytnutých celním úřadem výstupu nebo obdobným orgánem podle právních předpisů
jiného členského státu, jejichž správnost a platnost ověřil, oznámení o vývozu vybraných
výrobků z daňového území Evropské unie a zašle jej prostřednictvím elektronického
systému příslušným orgánům členského státu odeslání.
(2) Náležitosti oznámení o vývozu vybraných výrobků jsou stanoveny v nařízení
Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura a obsah dokladů vyměňovaných
v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a prahy ztráty v důsledku
povahy zboží76).
(3) Pokud celní úřad místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků
obdrží oznámení o vývozu vybraných výrobků, zašle jej prostřednictvím elektronického
systému odesílateli vybraných výrobků.
§ 27c
Nedostupnost elektronického systému při zahájení dopravy a během dopravy
vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
(1) Pokud je elektronický systém v době do okamžiku zahájení dopravy vybraných
výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně nedostupný, zahájí provozovatel odesílajícího
daňového skladu nebo oprávněný odesílatel takovou dopravu pouze po splnění následujících
podmínek:
a) vybrané výrobky jsou dopravovány s dokladem, který obsahuje stejné
údaje jako návrh elektronického průvodního dokladu podle § 26,
b) před zahájením dopravy o této skutečnosti uvědomí orgán uvedený v
§ 26 odst. 3 a předloží mu kopii dokladu uvedeného v písmeni a),
c) zajistí daň podle § 24 odst. 3 nebo 5 nebo § 25 odst. 4,
d) poskytne informace o důvodech nedostupnosti v případě, že za tuto
nedostupnost elektronického systému nese odpovědnost.
(2) Doprava vybraných výrobků s dokladem podle odstavce 1 písm. a) může být
zahájena pouze se souhlasem orgánu uvedeného v § 26 odst. 3.
(3) Provozovatel daňového skladu nebo oprávněný odesílatel jsou povinni předat
doklad podle odstavce 1 písm. a) deklarantovi.
(4) Deklarant je povinen celnímu úřadu vývozu poskytnout kopii dokladu podle
odstavce 1 písm. a) nebo referenční kód tohoto dokladu.
(5) Bezodkladně po obnovení dostupnosti elektronického systému odesílatel
podle odstavce 1 předloží orgánu uvedenému v § 26 odst. 3 návrh elektronického průvodního
dokladu v souladu s § 26 odst. 2.
(6) Orgán uvedený v § 26 odst. 3 ověří správnost a platnost údajů uvedených
v návrhu elektronického průvodního dokladu, zejména porovnáním údajů uvedených v
dokladu podle odstavce 1 písm. a) s návrhem elektronického průvodního dokladu podle
odstavce 5. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými či neúplnými, uvědomí
bezodkladně o této skutečnosti odesílatele podle odstavce 1 a stanoví lhůtu, ve které
tento odesílatel nedostatky odstraní. Nevykazuje-li návrh elektronického průvodního
dokladu vady, orgán uvedený v § 26 odst. 3 přidělí tomuto návrhu referenční kód a
sdělí jej odesílateli podle odstavce 1. Elektronický průvodní doklad poté nahradí
doklad podle odstavce 1 písm. a). Dále se postupuje v souladu s ustanoveními § 26
a 27.
(7) Odesílatel vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
uvedený v odstavci 1 je povinen uchovávat doklad uvedený v odstavci 1 písm. a) po
dobu 10 let ode dne zahájení dopravy, které se týká.
(8) V případě nedostupnosti elektronického systému podle odstavce 1 provozovatel
odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel elektronicky sdělí orgánu
uvedenému v § 26 odst. 3 změny podle § 27 odst. 8 ještě před jejich uskutečněním.
Toto sdělení obsahuje stejné náležitosti jako návrh na změnu příjemce nebo místa
určení podle § 27 odst. 9. Bezodkladně po obnovení dostupnosti elektronického systému
odesílatel podle odstavce 1 předloží orgánu uvedenému v § 26 odst. 3 návrh na změnu
příjemce nebo místa určení podle § 27 odst. 7; tato změna se provede prostřednictvím
elektronického systému postupem podle prováděcího nařízení Komise, kterým se stanoví
pravidla, pokud jde o používání dokladů v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího
spotřební dani v režimu s podmíněným osvobozením od daně a s dopravou zboží podléhajícího
spotřební dani po propuštění ke spotřebě, a formulář, který se má použít pro osvědčení
o osvobození od daně77).
§ 27d
Nedostupnost elektronického systému při ukončení dopravy vybraných výrobků
v režimu podmíněného osvobození od daně
(1) Pokud je doprava v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle
§ 24 odst. 1 písm. a) bodu 1, § 24 odst. 1 písm. b) bodu 1 nebo § 25 odst. 1 písm.
a) bodu 1 a pokud příjemce vybraných výrobků nemůže předložit oznámení o přijetí
vybraných výrobků prostřednictvím elektronického systému podle § 27a odst. 1 z důvodu
a) nedostupnosti elektronického systému v místě přijetí vybraných výrobků,
b) nedostupnosti elektronického systému v místě odeslání vybraných výrobků
z jiného členského státu, pokud příjemce do okamžiku přijetí vybraných výrobků neobdržel
elektronický průvodní doklad s přiděleným referenčním kódem, nebo
c) nedostupnosti elektronického systému v místě odeslání vybraných výrobků
na daňovém území České republiky, pokud nebylo možno do okamžiku přijetí vybraných
výrobků použít postup podle § 27c odst. 5 a 6,
použije doklad obsahující stejné údaje jako oznámení o přijetí vybraných
výrobků. Tento doklad se považuje za potvrzení ukončení dopravy. Příjemce jej bezodkladně
předloží správci daně místně příslušnému podle místa přijetí vybraných výrobků.
(2) Pokud příjemce do konce dne, kdy byly vybrané výrobky přijaty, nepředloží
z důvodů uvedených v odstavci 1 správci daně místně příslušnému podle místa přijetí
vybraných výrobků oznámení o přijetí vybraných výrobků prostřednictvím elektronického
systému, správce daně zašle kopii dokladu uvedeného v odstavci 1 příslušným orgánům
členského státu odeslání nebo odesílateli podle odstavce 1 na daňovém území České
republiky.
(3) Správce daně místně příslušný podle místa přijetí vybraných výrobků předá
doklad podle odstavce 1 příslušným orgánům členského státu odeslání z jiného členského
státu.
(4) Bezodkladně po obnovení dostupnosti elektronického systému předloží příjemce
oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle
§ 27a odst. 1 nebo 2 nebo § 27b odst. 1. Dále se použije postup podle ustanovení
§ 27c odst. 5 a 6.
§ 27e
Nedostupnost elektronického systému při vývozu
(1) Pokud v případech, kdy je doprava vybraných výrobků uskutečňována
do místa výstupu, nelze z důvodu nedostupnosti elektronického systému v České republice
nebo z důvodů uvedených v § 27d odst. 1 písm. b) nebo c) vyhotovit oznámení
a) o vývozu vybraných výrobků z daňového území Evropské unie, vyhotoví
celní úřad vývozu doklad, který obsahuje stejné údaje jako toto oznámení a který
potvrzuje, že doprava byla ukončena, nebo
b) příslušným orgánům členského státu odeslání o tom, že nedojde k vývozu
vybraných výrobků, vyhotoví celní úřad vývozu doklad, který obsahuje stejné údaje
jako toto oznámení.
(2) Celní úřad uvedený v odstavci 1 zašle doklad podle odstavce 1 příslušným
orgánům členského státu odeslání nebo odesílateli na daňovém území České republiky,
pokud nelze vyhotovit oznámení o vývozu vybraných výrobků nebo oznámení o tom, že
nedojde k vývozu vybraných výrobků, do konce dne, kdy celní úřad uvedený v odstavci
1 obdržel potvrzení o výstupu vybraných výrobků z daňového území Evropské unie nebo
informaci, že nedojde k vývozu vybraných výrobků, od celního úřadu výstupu, jsou-li
tyto celní úřady odlišné, nebo kdy vybrané výrobky vystoupily z daňového území Evropské
unie.
(3) V případě dopravy podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 2 správce daně místně
příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků předá kopii dokladu podle odstavce
1 vyhotoveného příslušným orgánem jiného členského státu vývozu odesílateli.
(4) Pokud je nedostupnost elektronického systému podle odstavce 1 odstraněna,
uplatní se postup podle § 27ab a 27b.
(5) Pokud v případech podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 2 nebo v případech
vývozu vybraných výrobků podle § 24 odst. 1 nelze prokázat ukončení dopravy vybraných
výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně oznámením o vývozu vybraných výrobků
ani z důvodu nedostupnosti elektronického systému, ani z důvodů uvedených v § 27d
odst. 1 písm. b) nebo c), celní úřad uvedený v odstavci 1 vyhotoví náhradní oznámení
o vývozu vybraných výrobků, které nahradí tento doklad. Náhradní oznámení o vývozu
vybraných výrobků pak zašle příslušným orgánům členského státu odeslání nebo odesílateli
na daňovém území České republiky.
(6) Pokud správce daně místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků
obdrží náhradní oznámení o vývozu vybraných výrobků, posoudí tento doklad a v případě
jeho uznání zaznamená ukončení dopravy do elektronického systému. Při posuzování
tohoto oznámení správce daně zohlední důkazní prostředky poskytnuté osobou, která
vybrané výrobky odeslala.
§ 27f
Náhradní doklady při ukončení dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného
osvobození od daně
(1) Pokud je doprava v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována
podle § 24 odst. 1 písm. a) bodu 1, § 24 odst. 1 písm. b) bodu 1 nebo § 25 odst.
1 písm. a) bodu 1 a pokud příjemce vybraných výrobků nemůže předložit oznámení o
přijetí vybraných výrobků prostřednictvím elektronického systému podle § 27a odst.
1 z důvodů jiných než uvedených v § 27d odst. 1, takže tyto skutečnosti nelze prokázat
postupy stanovenými v případě nedostupnosti elektronického systému, je příjemce povinen
předložit správci daně místně příslušnému podle místa přijetí vybraných výrobků náhradní
doklad o přijetí vybraných výrobků, který musí obsahovat stejné údaje jako oznámení
o přijetí vybraných výrobků.
(2) Neobsahuje-li náhradní doklad o přijetí vybraných výrobků vady, správce
daně uvedený v odstavci 1 zašle tento doklad příslušným orgánům členského státu odeslání
nebo v případě dopravy podle § 24 odst. 1 správci daně místně příslušnému pro odesílatele.
Správce daně místně příslušný pro odesílatele pak zašle tento doklad přímo odesílateli.
(3) V případě dopravy podle § 25 odst. 1 písm. b) s výjimkou dopravy příjemci,
který přijímá vybrané výrobky obdobně osvobozené od daně podle právních předpisů
jiného členského státu jako vybrané výrobky podle § 11 odst. 1 písm. d) nebo h),
správce daně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků, který obdrží náhradní
doklad o přijetí vybraných výrobků od příslušných orgánů jiného členského státu,
posoudí tento doklad a v případě jeho uznání zaznamená ukončení dopravy do elektronického
systému.
§ 28
Porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy
(1) K porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy dojde,
jestliže u dopravovaných vybraných výrobků není v důsledku ztráty nebo znehodnocení
anebo jiné skutečnosti ve stanovené lhůtě ukončena jejich doprava do daňového skladu,
oprávněnému příjemci, na místo přímého dodání, na místo výstupu, příjemci, který
přijímá vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 11 odst. 1 písm. c) až h), nebo
osobě, která přijímá vybrané výrobky obdobně osvobozené podle právních předpisů jiného
členského státu.
(2) Pokud nebyly splněny podmínky uvedené v odstavci 1 v důsledku nepředvídatelné
ztráty nebo znehodnocení nebo v důsledku částečné ztráty a orgán uvedený v § 26 odst.
3 místně příslušný odesílajícímu daňovému skladu nebo místu dovozu, ze kterého byla
doprava zahájena, byl o této události bezodkladně informován, nepovažuje se nesplnění
těchto podmínek za porušení režimu podmíněného osvobození od daně.
(3) Vybrané výrobky, u kterých k porušení režimu podmíněného osvobození od
daně došlo, jsou považovány za vyjmuté z tohoto režimu, pokud odstavec 9 nestanoví
jinak.
(4) Zjistí-li se, že k porušení režimu podmíněného osvobození od daně během
dopravy došlo na daňovém území České republiky, povinnost daň přiznat a zaplatit
vzniká na daňovém území České republiky v okamžiku tohoto porušení.
(5) Zjistí-li se na daňovém území České republiky, že došlo k porušení režimu
podmíněného osvobození od daně během dopravy zahájené v jiném členském státě a není
možné určit, kde k porušení došlo, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém
území České republiky v okamžiku, kdy bylo toto porušení zjištěno.
(6) Správce daně poskytne příslušnému orgánu členského státu odeslání, informaci
o vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit na daňovém území České republiky.
(7) Pokud byly vybrané výrobky dopravovány na daňovém území České republiky
podle § 24 odst. 1 a příjemce neprokáže nebo celní úřad vývozu nepotvrdí ve lhůtě
čtyř měsíců ode dne odeslání vybraných výrobků, že vybrané výrobky
a) byly dodány na místo určení,
b) vystoupily z daňového území Evropské unie, nebo
c) byly zničeny nebo znehodnoceny v důsledku nepředvídatelné ztráty nebo
znehodnocení anebo částečné ztráty,
považují se tyto vybrané výrobky za vyjmuté z režimu podmíněného osvobození
od daně v místě odeslání na daňovém území České republiky v okamžiku zahájení dopravy.
O tom, že dosud nebylo potvrzeno, že u odeslaných vybraných výrobků došlo ke splnění
podmínek uvedených v písmenech a) nebo b), uvědomí odesílající provozovatel daňového
skladu správce daně místně příslušného tomuto daňovému skladu nejpozději do dvou
měsíců ode dne zahájení dopravy. Oprávněný odesílatel uvědomí o této skutečnosti
ve stejné lhůtě celní úřad dovozu.
(8) Pokud byly vybrané výrobky dopravovány z daňového území České republiky
podle § 25 odst. 1 písm. b) a příjemce z jiného členského státu neprokáže nebo příslušný
orgán jiného členského státu vývozu nepotvrdí ve lhůtě čtyř měsíců ode dne odeslání
vybraných výrobků, že vybrané výrobky
a) byly dodány na místo určení,
b) vystoupily z daňového území Evropské unie,
c) byly zničeny nebo znehodnoceny v důsledku nepředvídatelné ztráty nebo
znehodnocení anebo částečné ztráty, nebo
d) nebyly dodány na místo určení z důvodu porušení režimu podmíněného
osvobození od daně, ke kterému došlo při dopravě mimo daňové území České republiky,
považují se tyto vybrané výrobky za vyjmuté z režimu podmíněného osvobození
od daně v místě odeslání na daňovém území České republiky v okamžiku zahájení dopravy.
O tom, že dosud nebylo potvrzeno, že u odeslaných vybraných výrobků došlo ke splnění
podmínek uvedených v písmenech a), b) nebo c), uvědomí odesílající provozovatel daňového
skladu správce daně místně příslušného tomuto daňovému skladu nejpozději do dvou
měsíců ode dne zahájení dopravy. Oprávněný odesílatel uvědomí o této skutečnosti
ve stejné lhůtě celní úřad dovozu.
(9) Pokud plátce uvedený v § 4 odst. 1 písm. d) nevěděl nebo nemohl vědět,
že vybrané výrobky dopravované v režimu podmíněného osvobození od daně nebyly dodány
na místo určení, může do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o této skutečnosti uvědoměn
správcem daně místně příslušným daňovému skladu, ze kterého byla doprava zahájena,
nebo celním úřadem dovozu, prokázat, že doprava byla ukončena v souladu s § 24 odst.
6 nebo § 25 odst. 7 nebo že došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně
během dopravy na území jiného členského státu.
(10) Zjistí-li se ve lhůtě tří let ode dne zahájení dopravy, že nedošlo k
porušení režimu podmíněného osvobození od daně a daň byla vybrána v jiném členském
státě nebo že k porušení režimu podmíněného osvobození od daně došlo v jiném členském
státě a v tomto jiném členském státě byla daň vybrána, vzniká ode dne zjištění nárok
na vrácení daně zaplacené na daňovém území České republiky. Nárok na vrácení daně
se uplatňuje v daňovém přiznání podle § 14 odst. 5. K tomuto daňovému přiznání musí
být přiložen doklad o zaplacení daně v jiném členském státě. Vznikne-li vyměřením
nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních
dní ode dne následujícího po jeho vzniku.
(11) Pokud bylo zjištěno porušení režimu podmíněného osvobození od daně během
dopravy v jiném členském státě a následně se ve lhůtě tří let ode dne zahájení dopravy
zjistí, že k tomuto porušení došlo na daňovém území České republiky, postupuje se
podle odstavce 4. Po zaplacení daně uvědomí správce daně o této skutečnosti příslušné
orgány členského státu, ve kterém bylo porušení režimu podmíněného osvobození od
daně během dopravy zjištěno.
§ 28a
Doprava vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy
(1) Doprava vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy
může být uskutečněna pouze mezi
a) evidovaným odesílatelem nebo osobou, které bylo pro účely odeslání
vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu z území jiného členského státu přiděleno
na území tohoto jiného členského státu jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém
oběhu, a
b) evidovaným příjemcem nebo osobou, které bylo pro účely přijetí vybraných
výrobků na území jiného členského státu přiděleno na území tohoto jiného členského
státu jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu.
(2) Pokud je příjemcem vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu
v jednom členském státě a dopravovaných na daňové území odlišného členského státu
nebo přes daňové území odlišného členského státu zpět do tohoto členského státu osoba
veřejného práva, platí pro účely spotřebních daní, že účelem této dopravy je podnikání.
(3) Pokud jsou vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jednom
členském státě dopravované pro účely podnikání přes daňové území odlišného členského
státu zpět do tohoto členského státu, lze tyto výrobky dopravovat pouze po vhodné
trase.
(4) Dopravu vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy
lze uskutečnit pouze se zjednodušeným elektronickým průvodním dokladem nebo náhradním
zjednodušeným průvodním dokladem.
(5) Za dopravu vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy
se nepovažuje doprava vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v členském
státě a umístěných na palubě letadla nebo lodi dopravujících cestující na daňovém
území České republiky, pokud tyto vybrané výrobky nejsou určeny k prodeji na této
palubě.
§ 28b
Oznámení evidovaného příjemce
(1) Osoba, která hodlá pro účely podnikání přijímat vybrané výrobky uvedené
do volného daňového oběhu v jiném členském státě a dopravené na daňové území České
republiky, je povinna tuto skutečnost oznámit správci daně před prvním zahájením
dopravy těchto vybraných výrobků.
(2) Správce daně přidělí na základě oznámení podle odstavce 1 osobě, která
podala toto oznámení, jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu a sdělí
jej této osobě. To neplatí, pokud správce daně této osobě již takové číslo přidělil
k tomuto místu určení jako evidovanému odesílateli s výjimkou odesílatele podle §
28d.
§ 28c
Oznámení evidovaného odesílatele
(1) Osoba, která hodlá pro účely podnikání odesílat vybrané výrobky uvedené
do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky do jiného členského státu,
je povinna tuto skutečnost oznámit správci daně před prvním zahájením dopravy těchto
vybraných výrobků.
(2) Správce daně přidělí na základě oznámení podle odstavce 1 osobě, která
podala toto oznámení, jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu a sdělí
jej této osobě. To neplatí, pokud správce daně této osobě již takové číslo přidělil
k tomuto místu odeslání jako evidovanému příjemci s výjimkou příjemce podle § 28d.
§ 28d
Oznámení dočasného evidovaného příjemce a evidovaného odesílatele
(1) V případě, že osoba hodlá přijímat nebo odesílat vybrané výrobky dopravované
ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy pouze v předem oznámeném množství a
pouze od jednoho odesílatele nebo jednomu příjemci, uvede v oznámení podle § 28b
odst. 1 nebo § 28c odst. 1 i množství vybraných výrobků, které mají být přijaty nebo
odeslány.
(2) Jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu přidělené na základě
oznámení podle odstavce 1 zanikne po jeho použití na přijetí nebo odeslání uvedeného
množství vybraných výrobků nebo nejpozději uplynutím 3 měsíců ode dne přidělení tohoto
čísla.
§ 28e
Oznámení ve věci dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými
státy
(1) Oznámení ve věci dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi
členskými státy podle § 28b až 28d (dále jen "oznámení ve věci dopravy") lze podat
pouze elektronicky.
(2) Oznámení ve věci dopravy je formulářovým podáním a oznamovatel je
v tomto oznámení povinen uvést také
a) údaje o tom, zda se oznamuje přijímání nebo odesílání vybraných výrobků
dopravovaných ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy, případně údaj o dočasné
povaze této činnosti, a
b) adresu místa určení nebo odeslání vybraných výrobků a v případě, že
to není možné, jiné údaje určující polohu tohoto místa.
(3) Oznámení ve věci dopravy může oznamovatel změnit nebo vzít zpět do doby,
než je správcem daně přiděleno jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu,
pokud se toto číslo přiděluje.
§ 28f
Postup k odstranění pochybností v údajích v oznámení ve věci dopravy
Nedošlo-li na výzvu správce daně k odstranění pochybností v údajích v oznámení
ve věci dopravy, stává se oznámení ve věci dopravy dnem uplynutí lhůty stanovené
v této výzvě neúčinným. O tom pořídí správce daně úřední záznam a vyrozumí oznamovatele.
Vyrozumění není třeba v případě, že oznamovatel na výzvu k odstranění pochybností
neučinil vůči správci daně žádný úkon.
§ 28g
Lhůta pro přidělení jedinečného čísla pro dopravu ve volném daňovém oběhu
Správce daně přidělí oznamovateli jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém
oběhu ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne podání oznámení ve věci dopravy, popřípadě
ode dne odstranění jeho vad nebo pochybností správce daně o údajích v tomto oznámení.
§ 28h
Zrušení jedinečného čísla pro dopravu ve volném daňovém oběhu
(1) Správce daně zruší jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu
a) na základě oznámení evidovaného příjemce nebo evidovaného odesílatele,
nebo
b) z moci úřední.
(2) Evidovaný příjemce nebo evidovaný odesílatel podají správci daně oznámení
podle odstavce 1 písm. a), pokud již nehodlají přijímat na místě určení ani odesílat
z místa odeslání, pro která jim byla přidělena jedinečná čísla pro dopravu ve volném
daňovém oběhu, vybrané výrobky dopravované ve volném daňovém oběhu mezi členskými
státy. Na toto oznámení se použijí § 28e odst. 1, § 28e odst. 2 písm. b) a § 28f
obdobně.
(3) Správce daně zruší jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu
z moci úřední, pokud toto číslo není v elektronickém systému použito déle než 1 rok.
(4) O zrušení jedinečného čísla pro dopravu ve volném daňovém oběhu správce
daně evidovaného příjemce nebo evidovaného odesílatele vyrozumí.
§ 28i
Zahájení a ukončení dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi
členskými státy
Doprava vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy
je
a) zahájena okamžikem, kdy tyto vybrané výrobky opustí místo odeslání,
které je uvedeno ve zjednodušeném elektronickém průvodním dokladu nebo náhradním
zjednodušeném průvodním dokladu,
b) ukončena okamžikem přijetí vybraných výrobků evidovaným příjemcem
na daňovém území České republiky nebo v jiném členském státě osobou, které bylo pro
účely přijetí vybraných výrobků přiděleno na území jiného členského státu jedinečné
číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu, na místě určení, které je uvedeno ve zjednodušeném
elektronickém průvodním dokladu nebo náhradním zjednodušeném průvodním dokladu.
§ 28j
Porušení podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi
členskými státy
(1) K porušení podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu
mezi členskými státy dojde, pokud u dopravovaných vybraných výrobků není v důsledku
ztráty nebo znehodnocení nebo jiné skutečnosti řádně ukončena jejich doprava převzetím
vybraných výrobků evidovaným příjemcem nebo osobou, které bylo pro účely přijetí
vybraných výrobků přiděleno na území jiného členského státu jedinečné číslo pro dopravu
ve volném daňovém oběhu, na místě určení.
(2) Pokud nebyly splněny podmínky podle odstavce 1 v důsledku nepředvídatelné
ztráty nebo znehodnocení nebo v důsledku částečné ztráty a správce daně byl o této
události bezodkladně informován, nepovažuje se nesplnění těchto podmínek za porušení
podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu.
(3) K porušení podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu
mezi členskými státy dojde, pokud je doprava uskutečněna
a) mezi jinými osobami než osobami podle § 28a odst. 1, nebo
b) bez zjednodušeného elektronického průvodního dokladu nebo náhradního
zjednodušeného průvodního dokladu.
(4) Dojde-li k porušení podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém
oběhu mezi členskými státy, použijí se § 28 odst. 4, 5, 10 a 11 obdobně.
(5) Správce daně poskytne příslušnému orgánu členského státu odeslání
a příslušnému orgánu členského státu určení informaci o
a) vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit porušením podmínek dopravy
vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy na daňovém území České
republiky,
b) nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení nebo částečné ztrátě, ke
kterým došlo na daňovém území České republiky při dopravě vybraných výrobků ve volném
daňovém oběhu mezi členskými státy.
§ 29
Zajištění a placení daně při dopravě vybraných výrobků ve volném daňovém
oběhu mezi členskými státy
(1) Evidovaný příjemce je povinen před zahájením dopravy vybraných výrobků
uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě a dopravovaných pro účely
podnikání na daňové území České republiky poskytnout zajištění daně ve výši, kterou
by byl povinen přiznat a zaplatit, pokud by vybrané výrobky byly uvedeny do volného
daňového oběhu na daňovém území České republiky. Evidovaný příjemce poskytuje zajištění
daně převodem nebo složením peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění
daně zřízený správcem daně.
(2) Správce daně může na žádost evidovaného příjemce udělit souhlas s tím,
aby zajištění daně poskytli namísto evidovaného příjemce nebo společně s ním také
dopravce, vlastník nebo evidovaný odesílatel vybraných výrobků, pokud s tím osoby,
které mají toto zajištění poskytnout, písemně souhlasí. Tyto osoby poskytnou zajištění
daně převodem nebo složením peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění
daně zřízený správcem daně místně příslušným evidovanému příjemci.
(3) Na žádost osoby, která poskytla zajištění daně, použije správce daně
zajištění daně na úhradu daně vzniklé podle § 9 odst. 3 písm. a) nebo e).
(4) Správce daně použije zajištění daně na úhradu daně vzniklé podle § 9
odst. 3 písm. a) nebo e) včetně jejího příslušenství, pokud není daň zaplacena ve
lhůtě splatnosti. Zajištění daně může správce daně použít také na úhradu daně, u
níž tímto způsobem vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit na daňovém území jiného
členského státu, včetně jejího příslušenství, pokud o to požádá příslušný orgán jiného
členského státu.
(5) Správce daně rozhodne o uvolnění zajištění daně, které nebylo použito
na úhradu daně podle odstavce 3 nebo 4, do 5 pracovních dnů ode dne, kdy osoba, která
poskytla zajištění daně,
a) prokáže, že byla daň, u níž vznikla povinnost tuto daň přiznat a zaplatit
na daňovém území České republiky přijetím vybraných výrobků, uhrazena jiným způsobem,
b) prokáže, že došlo k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení nebo
částečné ztrátě anebo že jiným způsobem nevznikla povinnost přiznat a zaplatit daň,
nebo
c) předloží doklad o zaplacení daně v členském státě, ve kterém v průběhu
dopravy vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě
a dopravovaných pro účely podnikání na daňové území České republiky vznikla povinnost
daň přiznat a zaplatit.
(6) Lhůta podle odstavce 5 neběží ode dne odeslání žádosti o mezinárodní
spolupráci při správě spotřebních daní do
a) dne obdržení odpovědi na tuto žádost,
b) třicátého dne ode dne marného uplynutí lhůty pro poskytnutí odpovědi
na tuto žádost, nebo
c) dne odeslání oznámení o ukončení mezinárodní spolupráce při správě
spotřebních daní v dané věci.
(7) V případě uvolnění zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků, které
bylo poskytnuto složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro
zajištění daně, se složená nebo převedená částka na depozitním účtu uvolní k opakovanému
použití na zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu.
(8) Na žádost osoby, která zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků složením
nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně poskytla,
se složená nebo převedená částka, která je uvolněna, nebo její část stává přeplatkem
této osoby. Vznikne-li takto vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně bez žádosti
do 5 pracovních dnů ode dne jeho vzniku.
§ 30
Návrh zjednodušeného elektronického průvodního dokladu pro dopravu vybraných
výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy
(1) Evidovaný odesílatel před zahájením dopravy vybraných výrobků ve volném
daňovém oběhu mezi členskými státy vyhotoví návrh zjednodušeného elektronického průvodního
dokladu pomocí elektronického systému v souladu s prováděcím nařízením Komise, kterým
se stanoví pravidla, pokud jde o používání dokladů v souvislosti s dopravou zboží
podléhajícího spotřební dani v režimu s podmíněným osvobozením od daně a s dopravou
zboží podléhajícího spotřební dani po propuštění ke spotřebě, a formulář, který se
má použít pro osvědčení o osvobození od daně 77), a zašle ho prostřednictvím tohoto
systému správci daně místně příslušnému podle místa odeslání vybraných výrobků.
(2) Náležitosti návrhu zjednodušeného elektronického průvodního dokladu jsou
stanoveny v nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura a
obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební
dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží76).
(3) Správce daně podle odstavce 1 ověří správnost a platnost údajů uvedených
v návrhu zjednodušeného elektronického průvodního dokladu. V případě, že uvedené
údaje shledá nesprávnými nebo neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti evidovaného
odesílatele a stanoví lhůtu, ve které tento odesílatel nedostatky odstraní.
(4) Nevykazuje-li návrh zjednodušeného elektronického průvodního dokladu
vady, přidělí správce daně podle odstavce 1 tomuto návrhu referenční kód a sdělí
jej evidovanému odesílateli. Tento správce daně zašle bezodkladně zjednodušený elektronický
průvodní doklad prostřednictvím elektronického systému příslušným orgánům členského
státu určení.
(5) Pokud správce daně místně příslušný podle místa určení vybraných výrobků
obdrží prostřednictvím elektronického systému zjednodušený elektronický průvodní
doklad, doručí ho pomocí elektronického systému evidovanému příjemci.
§ 30a
Zjednodušený elektronický průvodní doklad při zahájení dopravy vybraných
výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy
Evidovaný odesílatel je povinen předat referenční kód zjednodušeného elektronického
průvodního dokladu osobě, která vybrané výrobky fyzicky dopravuje. V průběhu dopravy
vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy je tato osoba povinna
předložit referenční kód správci daně, který si jej vyžádá.
§ 30b
Změna místa určení během dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu
mezi členskými státy
(1) Evidovaný odesílatel může v průběhu dopravy vybraných výrobků ve volném
daňovém oběhu mezi členskými státy změnit místo určení vybraných výrobků, pokud se
toto místo
a) nachází na území členského státu určení a nedojde ke změně evidovaného
příjemce, nebo
b) shoduje s místem odeslání.
(2) Náležitosti návrhu na změnu místa určení vybraných výrobků podle odstavce
1 jsou stanoveny v nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura
a obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební
dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží 76).
(3) Změna místa určení vybraných výrobků podle odstavce 1 se provede prostřednictvím
elektronického systému postupem podle prováděcího nařízení Komise, kterým se stanoví
pravidla, pokud jde o používání dokladů v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího
spotřební dani v režimu s podmíněným osvobozením od daně a s dopravou zboží podléhajícího
spotřební dani po propuštění ke spotřebě, a formulář, který se má použít pro osvědčení
o osvobození od daně 77).
§ 30c
Oznámení o přijetí vybraných výrobků dopravovaných ve volném daňovém oběhu
mezi členskými státy
(1) Evidovaný příjemce, který na daňovém území České republiky přijal vybrané
výrobky dopravované ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy, je povinen do 5
pracovních dnů po ukončení této dopravy oznámit prostřednictvím elektronického systému
přijetí těchto vybraných výrobků správci daně místně příslušnému podle místa určení
vybraných výrobků.
(2) Náležitosti oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu
jsou stanoveny v nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura
a obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební
dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží76). Pokud má být na dopravené vybrané
výrobky uplatněna snížená sazba daně, je přílohou oznámení o přijetí vybraných výrobků
ve volném daňovém oběhu osvědčení podle právních předpisů členského státu odeslání
vydané výrobci těchto vybraných výrobků příslušným orgánem tohoto členského státu
obdobné osvědčení podle § 132 odst. 1; to neplatí v případě samoosvědčení malých
nezávislých výrobců podle prováděcího nařízení Komise, kterým se stanoví pravidla,
pokud jde o certifikaci a samoosvědčení malých nezávislých výrobců alkoholických
nápojů 78) . Pokud evidovaný příjemce neobdržel do okamžiku předložení oznámení o
přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu takové osvědčení, musí být toto
osvědčení přiloženo k oznámení o přijetí vybraných výrobků nejpozději do dvacátého
pátého dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla
doprava ukončena.
(3) Správce daně podle odstavce 1 ověří správnost a platnost údajů uvedených
v oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu. V případě, že uvedené
údaje shledá nesprávnými nebo neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti evidovaného
příjemce a stanoví lhůtu, ve které tento příjemce nedostatky odstraní.
(4) Pokud oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu neobsahuje
vady, potvrdí správce daně podle odstavce 1 evidovanému příjemci přijetí tohoto oznámení
a zašle jej prostřednictvím elektronického systému příslušným orgánům členského státu
odeslání.
(5) Pokud správce daně místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků
obdrží pomocí elektronického systému oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném
daňovém oběhu, doručí ho prostřednictvím elektronického systému evidovanému odesílateli.
§ 30d
Oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu dopravovaných
mezi členskými státy přes daňové území jiného členského státu zpět na daňové území
České republiky
(1) Evidovaný příjemce, který na daňovém území České republiky přijal vybrané
výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky a dopravované
ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy zpět na daňové území České republiky,
je povinen do 5 pracovních dnů po ukončení této dopravy oznámit prostřednictvím elektronického
systému přijetí těchto vybraných výrobků správci daně místně příslušnému podle místa
určení vybraných výrobků.
(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje stejné náležitosti jako oznámení podle
§ 30c odst. 1.
(3) Ustanovení § 30c odst. 3 se na oznámení podle odstavce 1 použije obdobně.
(4) Pokud oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu neobsahuje
vady, potvrdí správce daně podle odstavce 1 evidovanému příjemci přijetí tohoto oznámení
a doručí ho prostřednictvím elektronického systému evidovanému odesílateli.
§ 30e
Nedostupnost elektronického systému při zahájení a během dopravy vybraných
výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy
(1) Pokud je elektronický systém v době do okamžiku zahájení dopravy vybraných
výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nedostupný, může evidovaný odesílatel
takovou dopravu zahájit pouze se souhlasem správce daně místně příslušného podle
místa odeslání vybraných výrobků a pokud
a) jsou vybrané výrobky dopravovány s náhradním zjednodušeným průvodním
dokladem namísto zjednodušeného elektronického průvodního dokladu,
b) před zahájením dopravy o této skutečnosti uvědomí tohoto správce daně
a předloží mu náhradní zjednodušený průvodní doklad a
c) poskytne tomuto správci daně informace o důvodech nedostupnosti elektronického
systému v případě, že za tuto nedostupnost elektronického systému nese odpovědnost.
(2) Evidovaný odesílatel je povinen uchovávat náhradní zjednodušený průvodní
doklad po dobu 10 let ode dne zahájení dopravy, které se týká.
(3) V případě nedostupnosti elektronického systému během dopravy vybraných
výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy sdělí evidovaný odesílatel správci
daně místně příslušnému podle místa odeslání vybraných výrobků změnu místa jejich
určení podle § 30b odst. 1 před započetím této změny. Toto sdělení obsahuje stejné
náležitosti jako návrh na změnu místa určení vybraných výrobků podle § 30b odst.
2.
§ 30f
Obnovení dostupnosti elektronického systému
(1) Bezodkladně po obnovení dostupnosti elektronického systému evidovaný
odesílatel, který zahájil dopravu s náhradním zjednodušeným průvodním dokladem nebo
který změnil místo určení vybraných výrobků, předloží správci daně místně příslušnému
podle místa odeslání vybraných výrobků návrh zjednodušeného elektronického průvodního
dokladu nebo návrh na změnu místa určení vybraných výrobků.
(2) Správce daně podle odstavce 1 ověří správnost a platnost údajů uvedených
v návrhu zjednodušeného elektronického průvodního dokladu, a to zejména porovnáním
údajů uvedených v náhradním zjednodušeném průvodním dokladu s návrhem zjednodušeného
elektronického průvodního dokladu. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými
nebo neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti evidovaného odesílatele a
stanoví lhůtu, ve které tento odesílatel nedostatky odstraní.
(3) Nevykazuje-li návrh zjednodušeného elektronického průvodního dokladu
vady, použije se § 30 odst. 4 a 5 obdobně.
(4) Změna místa určení vybraných výrobků se provede prostřednictvím elektronického
systému postupem podle prováděcího nařízení Komise, kterým se stanoví pravidla, pokud
jde o používání dokladů v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani
v režimu s podmíněným osvobozením od daně a s dopravou zboží podléhajícího spotřební
dani po propuštění ke spotřebě, a formulář, který se má použít pro osvědčení o osvobození
od daně 77).
§ 30g
Nedostupnost elektronického systému při ukončení dopravy vybraných výrobků
ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy
(1) Evidovaný příjemce použije pro oznámení přijetí vybraných výrobků dopravovaných
ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy na daňové území České republiky doklad
obsahující stejné údaje jako oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém
oběhu, pokud při ukončení této dopravy nemůže toto oznámení prostřednictvím elektronického
systému předložit z důvodu nedostupnosti elektronického systému v místě
a) určení vybraných výrobků, nebo
b) odeslání vybraných výrobků, pokud do okamžiku přijetí vybraných výrobků
neobdržel zjednodušený elektronický průvodní doklad prostřednictvím elektronického
systému.
(2) Evidovaný příjemce předloží doklad podle odstavce 1 správci daně místně
příslušnému podle místa určení vybraných výrobků bezodkladně po přijetí vybraných
výrobků.
(3) Bezodkladně po obnovení dostupnosti elektronického systému předloží evidovaný
příjemce oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu. Ustanovení
§ 30c odst. 3 a 4 se použijí obdobně.
(4) Pokud evidovaný příjemce do konce dne, kdy byly vybrané výrobky přijaty,
nepředloží z důvodů uvedených v odstavci 1 správci daně místně příslušnému podle
místa určení vybraných výrobků oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém
oběhu prostřednictvím elektronického systému, správce daně zašle kopii dokladu podle
odstavce 1 příslušným orgánům členského státu odeslání.
(5) Pokud správce daně místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků
obdrží od příslušného orgánu členského státu určení doklad podle odstavce 1, doručí
jej evidovanému odesílateli.
§ 30h
Náhradní doklad potvrzující přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu
(1) Pokud evidovaný příjemce nemůže předložit oznámení o přijetí vybraných
výrobků ve volném daňovém oběhu prostřednictvím elektronického systému z důvodů jiných
než uvedených v § 30g odst. 1, je povinen předložit správci daně místně příslušnému
podle místa určení vybraných výrobků náhradní doklad o přijetí vybraných výrobků
ve volném daňovém oběhu, který musí obsahovat stejné údaje jako oznámení o přijetí
vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu.
(2) Ustanovení § 30c odst. 3 až 5 se na náhradní doklad o přijetí vybraných
výrobků ve volném daňovém oběhu použijí obdobně.
§ 32
Doprava vybraných výrobků pro osobní spotřebu
(1) Vybrané výrobky, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném
členském státě a které fyzické osoby nabyly v tomto členském státě pro osobní spotřebu
a jsou jimi dopravované na daňové území České republiky, jsou osvobozeny od daně.
Tyto výrobky lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků
osvobozených od daně.
(2) Při posouzení, zda vybrané výrobky jsou určeny pro podnikání nebo
pro osobní spotřebu, správce daně vezme v úvahu zejména
a) skutečnost, zda fyzická osoba je podnikatelem a z jakých důvodů vybrané
výrobky nabyla,
b) místo, kde se vybrané výrobky nacházejí, nebo způsob dopravy,
c) doklady k vybraným výrobkům,
d) množství a povahu vybraných výrobků.
(3) Za množství vybraných výrobků pro osobní spotřebu pro účely tohoto ustanovení
se považuje množství uvedené v § 4 odst. 5.
(4) Správce daně může považovat za vybrané výrobky určené pro osobní spotřebu
i větší množství, než je množství vybraných výrobků pro osobní spotřebu, pokud to
vyplyne z posouzení skutečností uvedených v odstavci 2.
§ 33
Zasílání vybraných výrobků na daňové území České republiky
(1) Zasílatel může pověřit pro plnění povinností vyplývajících ze zasílání
vybraných výrobků z jiného členského státu na daňové území České republiky zástupce
pro zasílání vybraných výrobků.
(2) Zástupcem pro zasílání vybraných výrobků může být pouze osoba se sídlem
nebo místem pobytu na daňovém území České republiky, která není totožná s osobou,
které jsou vybrané výrobky zasílány.
(3) Zástupce pro zasílání vybraných výrobků je daňovým subjektem.
(4) Pokud je zástupce pro zasílání vybraných výrobků pověřen více zasílateli,
plní povinnosti vyplývající ze zasílání vybraných výrobků za každého zasílatele samostatně.
§ 33a
Oznámení zasílatele
(1) Osoba, která hodlá zasílat vybrané výrobky z jiného členského státu na
daňové území České republiky, je povinna tuto skutečnost oznámit správci daně před
prvním zasláním těchto vybraných výrobků; toto oznámení lze podat pouze elektronicky.
(2) Oznámení podle odstavce 1 je formulářovým podáním.
(3) Pokud je pověřen zástupce pro zasílání vybraných výrobků, je součástí
oznámení podle odstavce 1 plná moc s úředně ověřeným podpisem pro účely zasílání
vybraných výrobků na daňové území České republiky.
(4) Oznámení podle odstavce 1 může oznamovatel změnit nebo vzít zpět do doby,
než je správcem daně osobě podle odstavce 1 přiděleno číslo pro účely zasílání, pokud
se toto číslo přiděluje.
(5) Správce daně přidělí na základě oznámení podle odstavce 1 osobě podle
odstavce 1 číslo pro účely zasílání a sdělí jej této osobě.
§ 33b
Postup k odstranění pochybností v údajích v oznámení zasílatele
Nedošlo-li na výzvu správce daně k odstranění pochybností v údajích v oznámení
zasílatele, stává se oznámení zasílatele dnem uplynutí lhůty stanovené v této výzvě
neúčinným. O tom pořídí správce daně úřední záznam a vyrozumí oznamovatele. Vyrozumění
není třeba v případě, že oznamovatel na výzvu k odstranění pochybností neučinil vůči
správci daně žádný úkon.
§ 33c
Lhůta pro přidělení čísla pro účely zasílání
Správce daně přidělí číslo pro účely zasílání ve lhůtě 5 pracovních dnů ode
dne podání oznámení zasílatele, popřípadě ode dne odstranění jeho vad nebo pochybností
správce daně o údajích v tomto oznámení.
§ 33d
Zrušení čísla pro účely zasílání
(1) Správce daně zruší číslo pro účely zasílání
a) na základě oznámení zasílatele, nebo
b) z moci úřední.
(2) Zasílatel učiní oznámení podle odstavce 1 písm. a), pokud již nehodlá
zasílat vybrané výrobky z jiného členského státu na daňové území České republiky.
Toto oznámení je formulářovým podáním, které lze podat pouze elektronicky. Na toto
oznámení se použije § 33b obdobně.
(3) Správce daně zruší číslo pro účely zasílání z moci úřední, pokud toto
číslo nebylo použito déle než 1 rok.
(4) O zrušení čísla pro účely zasílání správce daně vyrozumí zasílatele.
§ 33e
Postup při zasílání vybraných výrobků na daňové území České republiky
(1) Zasílatel je povinen před každým odesláním vybraných výrobků z jiného
členského státu
a) oznámit správci daně
1. název, popřípadě obchodní označení, druh a
množství zasílaných vybraných výrobků v měřicích jednotkách; název vybraného výrobku
musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného
výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek
stanovena,
2. jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li
přiděleno, osoby, které jsou vybrané výrobky zasílány, a
b) poskytnout zajištění daně.
(2) Výše zajištění daně odpovídá výši daně za množství zasílaných vybraných
výrobků, pokud by tyto vybrané výrobky byly uvedeny do volného daňového oběhu na
daňovém území České republiky.
(3) Zajištění daně se poskytuje složením nebo převodem peněžních prostředků
na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně.
§ 33g
Daňové přiznání v případě zasílání vybraných výrobků na daňové území České
republiky
Pokud se jedná o opakované zasílání vybraných výrobků, na návrh zasílatele
může správce daně rozhodnout, že vybrané výrobky přijaté v jednom zdaňovacím období
mohou být zahrnuty do jednoho daňového přiznání.
§ 33h
Použití zajištění daně pro účely zasílání vybraných výrobků na daňové území
České republiky
(1) Dnem splatnosti daně zajištění daně zaniká a zajištěná částka se převede
na úhradu této daně. Zajištění daně může správce daně použít také na úhradu daně,
u níž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit na daňovém území jiného členského
státu, včetně jejího příslušenství, pokud o to příslušný orgán jiného členského státu
požádá.
(2) Správce daně rozhodne o uvolnění zajištění daně, které nezaniklo podle
odstavce 1, do 5 pracovních dnů ode dne, kdy osoba, která poskytla zajištění daně,
a) prokáže, že byla daň, u níž vznikla povinnost tuto daň přiznat a zaplatit
na daňovém území České republiky přijetím vybraných výrobků, uhrazena jiným způsobem,
b) prokáže, že došlo k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení nebo
částečné ztrátě anebo jiným způsobem nevznikla v průběhu dopravy povinnost daň přiznat
a zaplatit, nebo
c) předloží doklad o zaplacení daně v členském státě, ve kterém v průběhu
zasílání vybraných výrobků vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit.
(3) Lhůta podle odstavce 2 neběží ode dne odeslání žádosti o mezinárodní
spolupráci při správě spotřebních daní do
a) dne obdržení odpovědi na tuto žádost,
b) třicátého dne ode dne marného uplynutí lhůty pro poskytnutí odpovědi
na tuto žádost, nebo
c) dne odeslání oznámení o ukončení mezinárodní spolupráce při správě
spotřebních daní v dané věci.
(4) Zánikem zajištění daně nebo pravomocným rozhodnutím o uvolnění zajištění
daně se stává složená nebo převedená částka na depozitním účtu pro zajištění daně,
která nebyla převedena na úhradu daně, přeplatkem zasílatele. Je-li takto vzniklý
přeplatek vratitelným přeplatkem, vrátí jej správce daně zasílateli bez žádosti do
5 pracovních dnů od jeho vzniku.
(5) Požádá-li zasílatel správce daně o nevrácení vratitelného přeplatku,
který se vrací bez žádosti podle odstavce 4, může v žádosti také uvést, že má být
vratitelný přeplatek ponechán na depozitním účtu pro zajištění daně k opakovanému
použití na zajištění daně při zasílání vybraných výrobků na daňové území České republiky.
§ 33i
Evidence o zasílání vybraných výrobků
(1) Zasílatel je povinen vést evidenci o přijatých vybraných výrobcích a
o osobách, kterým byly vybrané výrobky zasílány.
(2) Evidence musí obsahovat údaje uvedené v § 33e odst. 1 písm. a).
§ 33j
Potvrzení související se zasíláním vybraných výrobků na daňové území České
republiky
Po zaplacení daně z přijatých vybraných výrobků zaslaných na daňové území
České republiky správce daně na žádost osoby, která daň zaplatila, vydá pro účely
vrácení daně v členském státě, ze kterého byly vybrané výrobky odeslány, potvrzení
o zaplacení této daně.
§ 33l
Porušení podmínek zasílání
(1) K porušení podmínek zasílání dojde, pokud u zasílaných vybraných výrobků
není v důsledku ztráty nebo znehodnocení nebo jiné skutečnosti řádně ukončena jejich
doprava převzetím vybraných výrobků příjemcem podle § 3 odst. 2 písm. e) bodu 2;
to neplatí, pokud se jedná o nepředvídatelnou ztrátu nebo znehodnocení nebo částečnou
ztrátu a správce daně byl o této události bezodkladně informován.
(2) K porušení podmínek zasílání dojde, pokud
a) je zasílání uskutečněno osobou, které nebylo přiděleno číslo pro účely
zasílání, nebo
b) zasílatel neposkytne zajištění daně.
(3) Dojde-li k porušení podmínek zasílání, použijí se § 28 odst. 4, 5, 10
a 11 obdobně.
(4) Správce daně poskytne příslušnému orgánu členského státu odeslání
a příslušnému orgánu členského státu určení informaci o
a) vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit porušením podmínek zasílání
na daňovém území České republiky, nebo
b) nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení nebo částečné ztrátě, ke
kterým došlo na daňovém území České republiky při zasílání.
§ 36
Prodej za ceny bez daně
(1) Vybrané výrobky lze prodávat fyzické osobě při jejím bezprostředním
výstupu z daňového území Evropské unie za ceny bez daně pouze
a) na základě pravomocného povolení k prodeji za ceny bez daně,
b) v části tranzitního prostoru mezinárodního letiště vymezené v povolení
k prodeji za ceny bez daně nebo na palubě letadla během letu a
c) po ověření, že její cílová stanice je ve třetí zemi.
(2) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení k prodeji za ceny
bez daně novým, lze vybrané výrobky prodávat na základě nového povolení ode dne jeho
oznámení.
(3) V případě povolení k prodeji za ceny bez daně je místně příslušným správcem
daně správce daně místně příslušný mezinárodnímu letišti.
(4) Vybrané výrobky lze dodávat do prostor podle odstavce 1 nebo na paluby
letadel pouze v režimu podmíněného osvobození od daně. Takto dodané vybrané výrobky
se považují za umístěné v režimu podmíněného osvobození od daně až do doby jejich
prodeje.
(5) Držitel povolení k prodeji za ceny bez daně je povinen zajistit, aby
při prodeji vybraných výrobků byly na prodejním dokladu vyznačeny tyto údaje:
a) číslo letu,
b) druh vybraných výrobků,
c) množství vybraných výrobků a
d) cena.
§ 36a
Povolení k prodeji za ceny bez daně
(1) Správce daně v povolení k prodeji za ceny bez daně stanoví rovněž část
tranzitního prostoru mezinárodního letiště, kde lze prodávat vybrané výrobky za ceny
bez daně.
(2) Správce daně v povolení k prodeji za ceny bez daně přidělí držiteli povolení
k prodeji za ceny bez daně jedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození
od daně. V případě změny povolení se jedinečné číslo přidělené držiteli povolení
k prodeji za ceny bez daně nemění.
§ 36b
Prodej vybraných výrobků za ceny bez daně mezi držiteli povolení k prodeji
za ceny bez daně
Držitel povolení k prodeji za ceny bez daně může vybrané výrobky přijaté
za ceny bez daně prodat za ceny bez daně jinému držiteli tohoto povolení, pokud
a) podal žádost o zrušení tohoto povolení,
b) správce daně s tímto prodejem souhlasí a
c) k tomuto prodeji dojde do dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení
povolení.
§ 37
Evidence ve výrobním daňovém skladu
(1) Provozovatel výrobního daňového skladu je povinen vést evidenci vybraných
výrobků
a) vyrobených nebo zpracovaných v tomto skladu,
b) převzatých do tohoto skladu,
c) vydaných z tohoto skladu,
d) použitých pro vlastní spotřebu tohoto provozovatele,
e) přijatých v místě přímého dodání,
f) vydaných z místa přímého dodání.
(2) V evidenci podle odstavce 1 musí být v členění podle jednotlivých
druhů vybraných výrobků uvedeny
a) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a
datum výroby nebo zpracování vybraných výrobků,
b) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách
a datum přijetí vybraných výrobků a identifikační údaje dodavatele; u vybraných výrobků
dovezených též identifikační údaje deklaranta, je-li deklarant jinou osobou než provozovatel
daňového skladu, označení celního úřadu, kde proběhlo celní řízení, včetně data propuštění
dovezených vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu
konečného užití, nebo je-li u nich možné uplatnit nárok na vrácení daně podle § 14
odst. 1 písm. b), § 54 a § 78 odst. 6 a 7; místo přímého dodání, jsou-li vybrané
výrobky dopravovány do místa přímého dodání,
c) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách,
datum a účel použití vybraných výrobků provozovatelem daňového skladu pro vlastní
spotřebu, pro spotřebu členů jeho společně hospodařící domácnosti a osob jemu blízkých,
jeho zaměstnanců, členů, společníků a členů jejich společně hospodařících domácností
a osob jim blízkých,
d) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a
datum vydání vybraných výrobků a identifikační údaje příjemce; pokud vybrané výrobky
převzal dopravce, který není příjemcem, musí být v evidenci uvedeny i identifikační
údaje dopravce; místo přímého dodání, jsou-li vybrané výrobky dopravovány do místa
přímého dodání,
e) obchodní názvy vybraných výrobků a množství v měřicích jednotkách
vybraných výrobků vyvezených, datum jejich propuštění do celního režimu vývozu, označení
celního úřadu, kde proběhlo celní řízení, a identifikační údaje deklaranta,
f) údaje, které jsou uvedeny v dokladech podle § 27, § 27a, § 27b nebo
§ 27f, pokud tyto údaje již nejsou uvedeny podle písmen a) až e).
(3) Zápis do evidence po výrobě, zpracování, vydání nebo použití vybraných
výrobků musí být učiněn ve lhůtě stanovené správcem daně. Zápis do evidence po převzetí
vybraných výrobků musí být učiněn bezodkladně po ukončení jejich dopravy.
(4) Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém
byla tato evidence vyhotovena.
(5) Poskytuje-li provozovatel daňového skladu správci daně výstup z evidence
vybraných výrobků jako podání, je toto podání formulářovým podáním. Poskytuje-li
tento výstup jinak než jako podání, poskytne jej ve struktuře stanovené pro formulářové
podání s tím, že je-li poskytován elektronicky, tak i ve formátu stanoveném pro formulářové
podání.
§ 38
Evidence v distribučním daňovém skladu
(1) Provozovatel distribučního daňového skladu je povinen vést evidenci vybraných
výrobků
a) převzatých do tohoto skladu,
b) zpracovaných nebo použitých pro vlastní spotřebu tohoto provozovatele,
c) vydaných z tohoto skladu,
d) přijatých v místě přímého dodání,
e) vydaných z místa přímého dodání.
(2) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až f), odst. 3 až 5 obdobně.
§ 39
Evidence vedená oprávněným příjemcem
(1) Oprávněný příjemce je povinen vést evidenci vybraných výrobků přijatých
a vydaných.
(2) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až f), odst. 3 až 5 obdobně.
§ 39a
Evidence vedená oprávněným odesílatelem
(1) Oprávněný odesílatel je povinen vést evidenci vybraných výrobků přijatých
k dopravě z místa dovozu a vybraných výrobků, u kterých byla doprava z místa dovozu
ukončena.
(2) V evidenci podle odstavce 1 musí být v členění podle jednotlivých
druhů vybraných výrobků uvedeny
a) obchodní názvy vybraných výrobků přijatých k dopravě z místa dovozu,
množství v měřicích jednotkách a datum zahájení dopravy,
b) obchodní názvy vybraných výrobků, u kterých byla doprava z místa dovozu
ukončena, množství v měřicích jednotkách a datum ukončení dopravy.
(3) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 3 až 5 obdobně.
§ 40
Evidence vedená uživatelem
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 53a), je uživatel povinen vést
evidenci vybraných výrobků
a) převzatých,
b) použitých pro účely uvedené v povolení k přijímání a užívání vybraných
výrobků osvobozených od daně,
c) použitých pro jiné účely, než které jsou uvedeny v povolení k přijímání
a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně,
d) odesílaných jinému uživateli,
e) vyrobených z převzatých vybraných výrobků.
(2) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až e), odst. 3 až 5 obdobně.
§ 41
Pravomoci správce daně
(1) Správce daně může nařídit daňovému subjektu provedení inventury ve lhůtě
stanovené správcem daně. O výsledku inventury informuje daňový subjekt správce daně
následující pracovní den po jejím skončení.
(2) Úřední osoby mohou na základě předchozího oznámení za účelem výkonu správy
daně být nepřetržitě přítomny v prostorách daňového subjektu, které jsou určeny pro
účely podnikání.
(3) Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam
daňových subjektů. Tento seznam obsahuje tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo daňového
subjektu,
b) správce daně příslušného daňovému subjektu,
c) vybrané výrobky, které daňový subjekt vyrábí, zpracovává, skladuje,
přijímá nebo odesílá,
d) datum vydání povolení k činnosti.
(4) Správce daně vrátí odebrané vzorky vybraných výrobků osobě, od které
je získal, nejpozději do 60 dnů od jejich odebrání.
Řízení o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku
§ 42
nadpis vypuštěn
(1) Nejedná-li se o vybrané výrobky pro osobní spotřebu, správce daně
zajistí vybrané výrobky, popřípadě i dopravní prostředek, který je dopravuje, jestliže
zjistí, že
a) vybrané výrobky jsou dopravovány bez dokladu podle § 5, 6, 27, 27c, 30a, 30e,
51, 51a, 58b, 99, 100 nebo 100a; to neplatí pro odpadní oleje, které lze podle §
50 odst. 8 dopravovat bez dokladu, a tabákové výrobky, jejichž zdanění lze podle
§ 106 odst. 2 prokázat také tabákovou nálepkou,
b) údaje uvedené na dokladu podle písmene a) jsou nesprávné nebo nepravdivé,
nebo
c) doklad uvedený v písmenu a) je pozměněný nebo padělaný.
(2) Nejedná-li se o vybrané výrobky pro osobní spotřebu nebo není-li
prokázáno oprávněné nabytí vybraných výrobků za ceny bez daně, správce daně tyto
vybrané výrobky zajistí, jestliže
a) jsou skladovány bez dokladu uvedeného v § 5; to neplatí pro tabákové
výrobky, jejichž zdanění lze podle § 106 odst. 2 prokázat také tabákovou nálepkou,
b) údaje uvedené na dokladu podle písmene a) jsou nesprávné nebo nepravdivé,
nebo
c) doklad uvedený v písmenu a) je pozměněný nebo padělaný.
(3) Zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku podle odstavce
1 nebo 2 provede správce daně, který jako první zjistí důvody pro zajištění, a sepíše
o tom protokol. Stejnopis protokolu předá osobě, u níž byly vybrané výrobky zjištěny.
(4) Osoba, u níž byly vybrané výrobky zjištěny, vydá zajištěné vybrané
výrobky nebo dopravní prostředek správci daně; odmítne-li jejich vydání, správce
daně vybrané výrobky nebo dopravní prostředek odejme. Odnětí vybraných výrobků nebo
dopravního prostředku se uvede do protokolu.
(5) Správce daně určí místo a způsob uskladnění zajištěných vybraných výrobků
nebo dopravního prostředku. Náklady na uskladnění zajištěných vybraných výrobků a
dopravního prostředku hradí jejich vlastník, popřípadě osoba, u níž byly vybrané
výrobky zjištěny, pouze v případě, že správce daně rozhodne o propadnutí nebo zabrání
zajištěných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku.
§ 42a
(1) Účastníkem řízení o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního
prostředku je
a) osoba, u níž byly vybrané výrobky zjištěny,
b) osoba, která má věcné právo k zajištěným vybraným výrobkům nebo
dopravnímu prostředku.
(2) Správce daně vydá nejpozději do 3 pracovních dní od vyhotovení protokolu
podle § 42 odst. 3 rozhodnutí o zajištění. Správce daně v rozhodnutí uloží zákaz
se zajištěnými vybranými výrobky nebo dopravním prostředkem jakýmkoli způsobem nakládat.
(3) Proti rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku
se lze odvolat nejpozději do 7 pracovních dní od jeho doručení.
§ 42b
Řízení o zajištěných vybraných výrobcích nebo dopravním prostředku
(1) Správce daně, který rozhodl o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního
prostředku, bezodkladně zahájí řízení, jehož cílem je prokázání, zda s vybranými
výrobky bylo nakládáno způsoby uvedenými v § 42 odst. 1 nebo 2 nebo zda dopravní
prostředek takové výrobky dopravoval.
(2) Účastníkem řízení o zajištěných vybraných výrobcích nebo dopravním
prostředku jsou osoby uvedené v § 42a odst. 1.
§ 42c
Uvolnění zajištěných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku
(1) Správce daně rozhodne o uvolnění zajištěných vybraných výrobků,
pokud
a) s nimi nebylo nakládáno způsoby uvedenými v § 42 odst. 1 nebo 2,
b) vybrané výrobky, které byly dopravovány s dokladem podle § 42 odst.
1 obsahujícím nesprávné nebo nepravdivé údaje, byly zdaněny nebo byly nabyty oprávněně
bez daně, nebo
c) vybrané výrobky, které byly skladovány s dokladem podle § 42 odst.
2 obsahujícím nesprávné nebo nepravdivé údaje, byly zdaněny.
(2) Správce daně rozhodne o uvolnění dopravního prostředku, pokud
a) s vybranými výrobky, které tento dopravní prostředek dopravoval,
nebylo zacházeno způsoby uvedenými v § 42 odst. 1, nebo
b) vybrané výrobky, které byly tímto dopravním prostředkem dopravovány
s dokladem podle § 42 odst. 1 obsahujícím nesprávné nebo nepravdivé údaje, byly zdaněny
nebo byly nabyty oprávněně bez daně.
(3) Správce daně může rozhodnout o uvolnění dopravního prostředku, je-li
hodnota dopravního prostředku ve zjevném nepoměru k výši daně, která měla být vyměřena
z vybraných výrobků, které byly zajištěny.
(4) Uvolněné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek se bez zbytečného
odkladu vrátí osobě, u níž byly vybrané výrobky zjištěny. Nelze-li vybrané výrobky
nebo dopravní prostředek této osobě vrátit, vrátí se vlastníkovi. Správce daně, který
rozhodl o uvolnění zajištěných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku, sepíše
o jejich vrácení protokol.
§ 42d
Propadnutí nebo zabrání zajištěných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku
(1) Pokud správce daně nerozhodne o uvolnění vybraných výrobků nebo
dopravního prostředku, rozhodne o jejich
a) propadnutí v případě, že je vlastník těchto výrobků nebo dopravního
prostředku znám, nebo
b) zabrání v ostatních případech.
(2) Vlastníkem propadnutých nebo zabraných vybraných výrobků nebo dopravního
prostředku je stát.
(3) S propadnutými nebo zabranými vybranými výrobky se naloží způsobem
stanoveným zvláštními právními předpisy68) nebo se tyto výrobky zničí; propadnuté
nebo zabrané tabákové výrobky se zničí vždy. Zničení vybraných výrobků se provede
na náklady původního vlastníka, popřípadě osoby, u níž byly vybrané výrobky zjištěny.
§ 42e
Náhrada nákladů
(1) Náhradu nákladů za uskladnění zajištěných vybraných výrobků a dopravního
prostředku v řízení o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku stanoví
správce daně nejpozději do 120 dní od právní moci rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání
vybraných výrobků nebo dopravního prostředku.
(2) Náhradu nákladů na zničení nebo fyzickou likvidaci vybraných výrobků
předepíše správce daně rozhodnutím nejpozději do 60 dní ode dne zničení nebo fyzické
likvidace těchto vybraných výrobků.
(3) Správce daně stanoví výši náhrady nákladů podle odstavce 1, dosahuje-li
tato výše alespoň 100 Kč.
(4) Náhrada nákladů podle odstavců 1 a 2 je splatná nejpozději do 30 dní
od právní moci rozhodnutí o předepsání náhrady nákladů k úhradě.
(5) Náhrada nákladů je příjmem státního rozpočtu.
ČÁST DRUHÁ
OBECNÁ USTANOVENÍ O POVOLOVACÍM ŘÍZENÍ
§ 43b
Návrh na vydání povolení
(1) Návrh na vydání povolení je formulářovým podáním.
(2) Z formulářového podání musí být patrné, které z předepsaných údajů
se uvádí v povolení a lze je změnit
a) pouze na žádost držitele povolení, nebo
b) z moci úřední.
(3) V návrhu na vydání povolení je navrhovatel povinen uvést také údaje potřebné
pro posouzení ekonomické stability.
§ 43c
Podmínky pro vydání povolení
(1) Podmínkami pro vydání povolení jsou
a) spolehlivost,
b) bezdlužnost,
c) ekonomická stabilita,
d) oprávnění provozovat živnost umožňující výkon činnosti související
s povolením a
e) skutečnost, že navrhovatel není v likvidaci nebo v úpadku.
(2) Podmínky spolehlivosti a bezdlužnosti musí splňovat
a) navrhovatel a
b) v případě, že je navrhovatelem právnická osoba, rovněž fyzická osoba,
která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu navrhovatele anebo vykonává
činnost statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu navrhovatele.
(3) Podmínky pro vydání povolení musí být splňovány po celou dobu trvání
povolení.
§ 43d
Spolehlivost
(1) Za spolehlivou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která
a) je bezúhonná a
b) v posledních 3 letech neporušila závažným způsobem daňové, celní nebo
účetní předpisy.
(2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla
pravomocně odsouzena pro trestný čin proti majetku nebo pro trestný čin hospodářský,
nebo se na ni hledí, jako by nebyla odsouzena.
(3) Pokud právnická osoba závažným způsobem poruší daňové, celní nebo účetní
předpisy, hledí se pro účely posouzení splnění podmínky spolehlivosti na osobu, která
byla v době tohoto porušení v této právnické osobě statutárním orgánem nebo členem
statutárního orgánu, jako by je rovněž porušila.
§ 43e
Prokazování bezúhonnosti
(1) Pokud je osoba, která musí splňovat podmínku bezúhonnosti, cizincem,
nebo právnickou osobou, která nemá sídlo na území České republiky, prokazuje se bezúhonnost
výpisem z evidence trestů nebo rovnocennou písemností vydanou státem,
a) jehož je tato osoba státním občanem, nebo ve kterém sídlí a
b) ve kterém se v posledních 3 letech tato osoba zdržovala, nebo sídlila
nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce.
(2) Pokud je osoba, která musí splňovat podmínku bezúhonnosti, státním občanem
České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu delší
než 3 měsíce na území jiného státu, prokazuje se bezúhonnost výpisem z evidence trestů
nebo rovnocennou písemností vydanou tímto státem.
(3) Osoba, která je nebo byla státním občanem jiného členského státu než
České republiky, nebo osoba, která má nebo měla bydliště v jiném členském státě než
v České republice, může místo písemností podle odstavce 1 nebo 2 použít k prokázání
své bezúhonnosti jinou písemnost.
(4) Nevydává-li stát písemnost podle odstavce 1 nebo 2, lze tuto písemnost
nahradit čestným prohlášením učiněným před notářem nebo orgánem tohoto státu.
(5) Písemnost podle odstavců 1 až 4 nesmí být ke dni podání návrhu na vydání
povolení starší než 3 měsíce.
(6) Osoba, která musí splňovat podmínku bezúhonnosti, musí na výzvu správce
daně předložit písemnost podle odstavců 1 až 3, která není starší než 3 měsíce, a
to ve lhůtě stanovené správcem daně.
§ 43f
Bezdlužnost
(1) Za bezdlužnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nemá
evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady
nebo rozložení jeho úhrady na splátky,
a) u orgánů Finanční správy České republiky,
b) u orgánů Celní správy České republiky,
c) na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo
d) na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti.
(2) Bezdlužnost zjišťuje správce daně z moci úřední.
§ 43g
Ekonomická stabilita
Ekonomicky stabilní je ten, kdo nevykazuje riziko, že nedostojí svým platebním
povinnostem vztahujícím se ke správě spotřební daně, na základě
a) hodnocení ukazatelů rentability, likvidity, finanční stability, aktivity
a produktivity práce posuzovaných na základě údajů oznámených navrhovatelem nebo
držitelem povolení anebo zjištěných správcem daně,
b) dalších skutečností významných pro posouzení tohoto rizika.
§ 43h
Postup k odstranění pochybností v údajích v návrhu na vydání povolení
(1) Správce daně prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o
jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje vysvětlil, doložil,
popřípadě doplnil nebo změnil, a zároveň stanoví lhůtu, v níž je navrhovatel povinen
tak učinit.
(2) Po marném uplynutí stanovené lhůty správce daně řízení zastaví.
(3) V případě pochybností o výši zajištění daně podle § 19b, 22a nebo 23a
uvedené v návrhu na vydání povolení postupuje správce daně podle odstavců 1 a 2 obdobně.
§ 43i
Rozhodnutí o návrhu na vydání povolení
(1) Správce daně vydá navrhovateli povolení, pokud jsou splněny podmínky
pro vydání tohoto povolení. V opačném případě návrh na vydání povolení zamítne.
(2) Správce daně rozhodne o návrhu na vydání povolení ve lhůtě 60 dnů ode
dne podání tohoto návrhu, popřípadě ode dne odstranění jeho vad nebo pochybností
o správnosti nebo úplnosti údajů v něm uvedených; ve zvlášť složitých případech může
tuto lhůtu prodloužit nejblíže nadřízený správce daně. O tomto prodloužení lhůty
správce daně navrhovatele vhodným způsobem vyrozumí.
(3) Správce daně v povolení
a) umožní držiteli povolení vykonávat činnost, která je předmětem povolení,
b) přidělí navrhovateli evidenční číslo, nebylo-li přiděleno dříve,
c) může stanovit další podmínky potřebné pro správu daní, případně den,
od kterého musí být tyto podmínky splňovány.
(4) Držitel povolení je povinen přidělené evidenční číslo uvádět při styku
se správcem daně.
§ 43j
Oznamovací povinnost držitele povolení
(1) Dojde-li ke změně údajů, které jsou uvedeny v povolení a které se uvádějí
v návrhu na vydání povolení, je držitel povolení povinen tuto změnu oznámit správci
daně do 5 dnů ode dne, kdy nastala.
(2) Držitel povolení je povinen ve lhůtě pro podání daňového přiznání k dani
z příjmů oznámit správci daně údaje potřebné pro posouzení ekonomické stability;
to neplatí, pokud neuplynul 1 měsíc od sdělení těchto údajů při podání návrhu na
vydání povolení.
(3) Držitel povolení je povinen na výzvu správce daně oznámit další údaje
potřebné pro správu daní.
(4) Správce daně prověří údaje uvedené v oznámení a v případě pochybností
o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve držitele povolení, aby údaje vysvětlil, doložil,
popřípadě doplnil nebo změnil, a zároveň stanoví lhůtu, v níž je držitel povolení
povinen tak učinit.
§ 43k
Změna povolení
(1) Správce daně nahradí dosavadní povolení novým, pokud
a) držitel povolení podá žádost, ve které navrhne změnu údajů, k jejichž
změně může dojít až na základě změny povolení,
b) dojde ke změně dalších údajů, které jsou uvedeny v povolení, nebo
c) jím v odůvodněných případech změní nebo doplní podmínky potřebné pro
správu daní stanovené v dosavadním povolení.
(2) K nahrazení dosavadního povolení novým správce daně přistoupí pouze tehdy,
jsou-li i nadále splněny podmínky pro vydání povolení.
(3) V odůvodnění nového povolení se odůvodňují pouze změny oproti dosavadnímu
povolení.
§ 43m
Zrušení povolení z moci úřední
(1) Zjistí-li správce daně, že nejsou splněny podmínky pro vydání povolení
nebo podmínky potřebné pro správu daní stanovené v povolení, vyzve držitele povolení
k jejich splnění ve správcem daně stanovené lhůtě, pokud povaha těchto podmínek toto
splnění připouští a nehrozí nebezpečí z prodlení.
(2) Správce daně zruší povolení, pokud
a) držitel povolení na výzvu správce daně nezajistí ve stanovené lhůtě
splnění podmínek podle odstavce 1,
b) nejsou splněny podmínky podle odstavce 1, k jejichž splnění správce
daně držitele povolení nevyzývá.
(3) Správce daně zruší povolení z důvodu nesplnění podmínek potřebných pro
správu daní stanovených v povolení pouze tehdy, pokud se jedná o závažné nesplnění
těchto podmínek.
(4) Při stanovení lhůty ke splnění podmínek pro vydání povolení správce
daně přihlédne zejména ke schopnosti držitele povolení závadný stav odstranit. Za
tím účelem může správce daně držiteli povolení rozhodnutím
a) zcela nebo zčásti omezit možnost přijímat, vyrábět nebo nakupovat
vybrané výrobky,
b) uložit povinnost poskytnout dodatečné zajištění daně ve výši odpovídající
závažnosti daného případu; je-li jako dodatečné zajištění daně zvoleno zajištění
daně způsobem podle tohoto zákona, může být výše tohoto zajištění daně stanovena
nad zákonem stanovenou výši, nebo
c) stanovit další podmínky potřebné pro správu daní.
(5) Rozhodnutí podle odstavce 4 pozbývá účinnosti
a) dnem oznámení nového rozhodnutí podle odstavce 4, kterým správce daně
nahradil dosavadní rozhodnutí podle odstavce 4, nebo
b) dnem, ve kterém je ukončeno řízení o zrušení povolení.
§ 43n
Odklad zrušení povolení
Správce daně může v odůvodněných případech v rozhodnutí o zrušení povolení
stanovit, že povolení se zrušuje k určitému dni, a současně může držiteli povolení
do doby, než je povolení zrušeno,
a) zcela nebo zčásti omezit možnost přijímat, vyrábět nebo nakupovat
vybrané výrobky,
b) stanovit další podmínky potřebné pro správu daní.
§ 43o
Zánik povolení
Povolení zaniká
a) skončením řízení o pozůstalosti, nebo
b) zánikem právnické osoby.
§ 43p
Povinnosti související se zrušením nebo zánikem povolení
(1) Dojde-li k zániku povolení nebo k jeho zrušení bez náhrady, jsou osoba,
která byla držitelem tohoto povolení, nebo její právní nástupce povinni provést za
přítomnosti úřední osoby správce daně do 5 dnů inventuru zásob vybraných výrobků;
tuto lhůtu může správce daně z důvodů hodných zvláštního zřetele prodloužit až na
10 dnů.
(2) Dojde-li k zániku povolení zánikem právnické osoby, která nemá právního
nástupce, provede inventuru zásob vybraných výrobků správce daně. Dotčené osoby jsou
povinny poskytnout úřední osobě, která provádí tuto inventuru, všechny přiměřené
prostředky a potřebnou součinnost k účinnému provedení této inventury.
(3) Ten, kdo je povinen provést inventuru zásob vybraných výrobků podle odstavce
1, je povinen podat daňové přiznání a zaplatit daň nejpozději následující pracovní
den po uplynutí lhůty k provedení této inventury.
(4) Inventura zásob vybraných výrobků se provádí u vybraných výrobků,
a) které byly v okamžiku zrušení či zániku povolení uvedeny do volného
daňového oběhu, nebo
b) u nichž dnem zániku nebo zrušení povolení vznikla povinnost přiznat
a zaplatit daň.
§ 43q
Použití zajištění daně v případě zrušení nebo zániku povolení
(1) Dojde-li k zániku povolení nebo k jeho zrušení bez náhrady,
a) zaniká zajištění daně složením nebo převodem peněžních prostředků
na depozitním účtu a zajištěná částka se převede na úhradu této daně, nebo
b) v případě, že je zajištění daně poskytnuto bankovní zárukou nebo ručením,
správce daně vyzve výstavce bankovní záruky nebo ručitele k uhrazení nedoplatku na
dani.
(2) Přeplatek vzniklý převodem podle odstavce 1 písm. a) lze do doby, než
nastane poslední den splatnosti zajištěné daně, použít pouze na úhradu splatných
daňových pohledávek na témže osobním daňovém účtu. Pokud následně vznikne vratitelný
přeplatek, správce daně jej vrátí bez žádosti do 30 dnů od jeho vzniku.
§ 43r
Použití údajů správcem daně
Daňový subjekt není při postupu podle části druhé povinen předkládat správci
daně údaje, které má správce daně k dispozici nebo je může automatizovaným způsobem
zjistit z rejstříků a evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup. Okruh
těchto údajů zveřejní správce daně způsobem umožňujícím dálkový přístup.
ČÁST TŘETÍ
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ
HLAVA I
DAŇ Z MINERÁLNÍCH OLEJŮ
§ 44
Plátce daně z minerálních olejů
(1) Plátci jsou také právnické nebo fyzické osoby, kterým vznikne povinnost
daň přiznat a zaplatit
a) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst.
1 a 2, které nebyly zdaněny nebo u nichž byla uplatněna sazba daně nižší než sazba
daně stanovená pro daný účel použití, pro účely, pro které je stanovena vyšší sazba
daně,
b) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst.
3 pro
1. pohon motorů,
2. výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla (dále jen
„výroba tepla“), nebo
3. výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2,
c) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst.
5 pro pohon motorů,
d) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst.
6 pro výrobu tepla,
e) při použití nebo prodeji přísady či plnidla do minerálních olejů
(§ 45 odst. 7),
f) při prodeji nebo bezplatném předání odpadních olejů uvedených v
§ 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, ke konečné spotřebě pro pohon motorů
nebo pro výrobu tepla, nebo
g) při použití odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které
nebyly zdaněny, pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.
(2) Plátcem není osoba, která nakládá s minerálními oleji výhradně podle
§ 58b odst. 6.
§ 45
Předmět daně z minerálních olejů
(1) Předmětem daně z minerálních olejů jsou minerální oleje; minerálními oleji se
pro účely spotřebních daní rozumí:
a) motorové benziny uvedené pod kódy nomenklatury 2710 12 41 až 2710
12 59, ostatní benziny, kterými se pro účely spotřebních daní rozumí benziny jiné
než motorové uvedené pod kódy nomenklatury 2710 12 11 až 2710 12 25 a 2710 12 90,
a letecké pohonné hmoty benzinového typu uvedené pod kódy nomenklatury 2710 12 31
a 2710 12 70,
b) střední oleje a těžké plynové oleje uvedené pod kódy nomenklatury
2710 19 11 až 2710 19 48, 2710 20 11 až 2710 20 19 a minerální oleje uvedené pod
kódem nomenklatury 2710 20 90, pokud z nich podle metody stanovené ČSN ISO 3405 při
teplotě 210 °C předestiluje méně než 90 % objemu těchto minerálních olejů včetně
ztrát a při teplotě 250 °C alespoň 65 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát,
c) těžké topné oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 51 až 2710
19 68 a 2710 20 31 až 2710 20 39,
d) odpadní oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 91 až 2710 99,
e) zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn určené k použití, nabízené
k prodeji nebo používané pro pohon motorů nebo pro jiné účely uvedené pod kódy nomenklatury
2711 12 11 až 2711 19 s výjimkou zkapalněných ropných plynů a zkapalněného bioplynu
uvedených v písmenech f) a g),
f) zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn určené k použití, nabízené
k prodeji nebo používané pro výrobu tepla uvedené pod kódy nomenklatury 2711 12 11
až 2711 19, nebo
g) zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn určené k použití, nabízené
k prodeji nebo používané
1. pro stacionární motory,
2. v souvislosti s provozy a stroji
používanými při stavbách, stavebně inženýrských pracích a veřejných pracích, nebo
3.
pro vozidla určená k používání mimo veřejné cesty nebo pro vozidla, která nejsou
schválená k používání převážně na veřejných silnicích
uvedené pod kódy nomenklatury
2711 12 11 až 2711 19.
(2) Minerálními oleji se pro účely spotřebních daní rozumí také
a) jakékoliv směsi vybraných výrobků uvedených v odstavci 1 a v tomto
odstavci,
b) směsi minerálních olejů obsahující benzin nebo směsi benzinů s minerálními
oleji uvedenými v odstavci 1 či s látkami, které v odstavci 1 nejsou uvedeny, s výjimkou
směsí vzniklých podle písmen d) a e),
c) směsi minerálních olejů uvedených v odstavci 1 písm. b) určené jako
palivo pro pohon vznětových motorů s metylestery řepkového oleje splňujícími kritéria
udržitelnosti biopaliv, přičemž podíl tohoto metylesteru řepkového oleje musí činit
nejméně 30 % objemových všech látek ve směsi obsažených,
d) směsi benzinu s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným nebo
lihem kvasným bezvodým obecně denaturovaným35), které obsahují nejméně 90 % objemových
benzinu a nejvýše 10 % objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného
nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného35), přičemž obsah kyslíku nesmí
převýšit hodnotu 3,7 % hmotnostních,
e) směsi benzinu s etyl-terciál-butyl-éterem vyrobeným z lihu kvasného
bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného35),
které obsahují nejméně 78 % objemových benzinu a nejvýše 22 % objemových etyl-terciál-butyl-éteru
včetně nezreagovaného lihu při výrobě etyl-terciál-butyl-éteru,
f) jakékoliv směsi určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané
pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, které jsou účelem použití rovnocenné některému
minerálnímu oleji uvedenému v odstavci 1 s výjimkou směsí uvedených v písmenech b)
až e) a g) až m),
g) směsi minerálních olejů s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným
nebo lihem kvasným bezvodým obecně denaturovaným35) neuvedené v písmenech d), e),
l) a m), které obsahují nejvýše 95 % objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně
denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného35) určené k použití,
nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů,
h) směsi benzinu s etyl-terciál-butyl-éterem vyrobeným z lihu kvasného
bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného
a s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným nebo lihem kvasným bezvodým obecně
denaturovaným35) současně tak, aby celkový obsah kyslíku nepřesahoval 3,7 % hmotnostních35a),
které obsahují nejméně 78 % objemových benzinu a nejvýše 22 % objemových směsi etyl-terciál-butyl-éteru
včetně nezreagovaného lihu při výrobě etyl-terciál-butyl-éteru a lihu kvasného bezvodého
zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného35),
i) směsi benzinu a dalších kyslíkatých složek biologického původu35a)
tak, aby celkový obsah kyslíku nepřesahoval 3,7 % hmotnostních; podíl benzinu v této
směsi musí činit nejméně 78 % objemových,
j) směsi minerálních olejů uvedených v odstavci 1 písm. b) určené jako
palivo pro pohon vznětových motorů s metylestery mastných kyselin, přičemž podíl
metylesterů mastných kyselin nesmí činit více než 7 % objemových všech látek ve směsi
obsažených,
k) směsi těžkých plynových olejů s vodou, které obsahují 9 až 15 %
hmotnosti vody určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů,
l) směsi minerálních olejů s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným
splňujícím kritéria udržitelnosti biopaliv nebo lihem kvasným bezvodým obecně denaturovaným
splňujícím kritéria udržitelnosti biopaliv neuvedené v písmeni m), které obsahují
nejméně 70 % a nejvýše 85 % objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného
splňujícího kritéria udržitelnosti biopaliv nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného
splňujícího kritéria udržitelnosti biopaliv a které jsou účelem použití rovnocenné
minerálním olejům uvedeným v odstavci 1 písm. a) a odpovídají příslušné technické
normě35b), určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů,
m) směsi minerálních olejů s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným
splňujícím kritéria udržitelnosti biopaliv neuvedené v písmenech d), e), i) nebo
l), které obsahují nejvýše 95 % objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného
a které jsou účelem použití rovnocenné minerálním olejům uvedeným v odstavci 1 písm.
b) a odpovídají příslušné technické normě35c), určené k použití, nabízené k prodeji
nebo používané pro pohon motorů,
n) směsi těžkých topných olejů uvedených v odstavci 1 písm. c) s minerálními
oleji uvedenými v písmenech a) až m) nebo minerálními oleji uvedenými v odstavci
1 písm. b), určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů,
nebo
o) směsi minerálních olejů uvedených v odstavci 1 písm. b) s hydrogenovanými
rostlinnými oleji splňujícími kritéria udržitelnosti biopaliv, přičemž podíl těchto
hydrogenovaných rostlinných olejů musí činit nejméně 30 % objemových všech látek
ve směsi obsažených.
(3) Minerálními oleji se pro účely spotřebních daní rozumí také minerální oleje uvedené
pod kódy nomenklatury
a) 1507 až 1518, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla
nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2,
b) 2707,
c) 2709,
d) 2710 19 71 až 2710 19 99 a minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury
2710 20 90, které nejsou předmětem daně podle odstavce 1 písm. b),
e) 2714 a 2715,
f) 2901 a 2902,
g) 2905 11 00, které nejsou syntetického původu, pokud jsou určeny pro
pohon motorů nebo pro výrobu tepla,
h) 3403,
i) 3811,
j) 3817,
k) 3824 99 86 a 3824 99 92 s výjimkou antikorozních přípravků obsahujících
jako aktivní složku aminy a anorganických směsných rozpouštědel a ředidel pro laky
a podobné výrobky, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro
výrobu směsí uvedených v odstavci 2,
l) 3824 99 93 a 3824 99 96 s výjimkou antikorozních přípravků obsahujících
jako aktivní složku aminy a anorganických směsných rozpouštědel a ředidel pro laky
a podobné výrobky, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro
výrobu směsí uvedených v odstavci 2,
m) 3826 00 10 a 3826 00 90, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu
tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2.
(4) U minerálních olejů podle odstavce 3 vznikne při uvedení do volného
daňového oběhu povinnost daň přiznat a zaplatit pouze tehdy, jsou-li určeny k použití,
nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu
směsí uvedených v odstavci 2.
(5) Minerálními oleji se pro účely spotřebních daní rozumí také všechny
výrobky, které nejsou uvedeny v odstavcích 1 až 3, určené k použití, nabízené k prodeji
nebo používané pro pohon motorů. Toto se nevztahuje na výrobky, které jsou předmětem
daně ze zemního plynu a některých dalších plynů, předmětem daně z elektřiny nebo
předmětem daně z pevných paliv.
(6) Minerálními oleji se pro účely spotřebních daní rozumí také všechny
výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2701 až 2715 s výjimkou výrobků, které jsou
předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů a předmětem daně z pevných
paliv, a s výjimkou minerálních olejů podle odstavců 1 a 3, určené k použití, nabízené
k prodeji nebo používané pro výrobu tepla.
(7) Minerálními oleji se pro účely spotřebních daní rozumí také
a) výrobky určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané jako přísada nebo
plnidlo do minerálních olejů určených k použití, nabízených k prodeji nebo používaných
pro pohon motorů s výjimkou výrobků, které absorbují vodu z minerálních olejů v nádržích
a palivových systémech, (dále jen „aditivum“), nebo
b) výrobky určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané jako přísada nebo
plnidlo do minerálních olejů určených k použití, nabízených k prodeji nebo používaných
pro výrobu tepla.
(8) Subjekt, který nakupuje zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1
písm. e), f) nebo g) je povinen nejpozději před jejich uvedením do volného daňového
oběhu prodávajícímu písemně oznámit, pro jaký účel budou tyto plyny použity. Pokud
tak neučiní, zdaní se tyto plyny sazbou daně stanovenou pro tyto plyny určené k použití,
nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů. Stejná povinnost platí i pro
nabyvatele nebo pro osobu, která pro nabyvatele nebo kupujícího zkapalněné ropné
plyny přechodně nabývá. Toto ustanovení se nepoužije pro zkapalněné ropné plyny v
tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.
(9) Zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e), f) nebo g) nesmí
být skladovány společně ve stejném zásobníku, pokud tento zásobník pro společné skladování
není daňovým skladem. Jednotlivé zásobníky, ve kterých jsou zkapalněné ropné plyny
podle odstavce 1 písm. e), f) nebo g) odděleně skladovány, musí být technologicky
odděleny a nesmí být vzájemně propojeny. Zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci
1 písm. e), f) a g) odebírané ze zásobníků v kapalné fázi mohou být skladovány pouze
v zásobníku pevně spojeném se zemí, který je užíván v souladu se stavebním zákonem,
pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 odst. 10). Toto omezení neplatí pro zkapalněné
ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. f) a g) skladované v tlakových nádobách o
hmotnosti náplně do 40 kg včetně a pro zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci
1 písm. f) a g), které nebyly koupeny nebo získány pro další prodej.
(10) Technologickým oddělením zásobníků pro zkapalněné ropné plyny se
rozumí taková úprava, kdy
a) ze zásobníku, ve kterém jsou skladovány zkapalněné ropné plyny uvedené
v odstavci 1 písm. f), nemohou být tyto plyny vydávány přes výdejní stojan nebo plnicí
zařízení pro vydávání zkapalněných ropných plynů podle odstavce 1 písm. e) nebo g),
nebo
b) ze zásobníku, ve kterém jsou skladovány zkapalněné ropné plyny uvedené
v odstavci 1 písm. g), nemohou být tyto plyny vydávány přes výdejní stojan nebo plnicí
zařízení pro vydávání zkapalněných ropných plynů podle odstavce 1 písm. e).
(11) Minerální oleje spotřebované v kogeneračních jednotkách, tj. v zařízeních,
která decentralizovaně vyrábějí teplo a elektrickou energii současně, se považují
za minerální oleje použité pro výrobu tepla.
(12) Za výrobu minerálních olejů se nepovažuje smíchání minerálních olejů
již uvedených do volného daňového oběhu
a) v běžných nádržích motorových dopravních prostředků (§ 63 odst.
2) na čerpacích stanicích10a),
b) ve skladovacích nádržích čerpacích stanic10a), pokud se jedná o
minerální oleje, u nichž již byla spotřební daň zaplacena a jejichž sazba daně není
nižší než sazba daně vzniklé směsi,
c) určených k použití, nabízených k prodeji nebo používaných pro pohon motorů s minerálním
olejem pod kódem nomenklatury 3811 nebo aditivem již uvedenými do volného daňového
oběhu, pokud
1. podíl minerálního oleje pod kódem nomenklatury 3811 nebo aditiva
v této směsi činí nejvýše 0,2 % objemových,
2. všechny složky této směsi byly zdaněny
stejnou sazbou a
3. tato směs splňuje požadavky na pohonné hmoty podle zákona upravujícího
pohonné hmoty,
d) určených k použití, nabízených k prodeji nebo používaných pro výrobu tepla s minerálním
olejem pod kódem nomenklatury 3811, přísadou nebo plnidlem již uvedenými do volného
daňového oběhu, pokud
1. podíl minerálního oleje pod kódem nomenklatury 3811, přísady
nebo plnidla v této směsi činí nejvýše 0,2 % objemových a
2. všechny složky této směsi
byly zdaněny stejnou sazbou.
§ 46
Vznik povinnosti daň z minerálních olejů přiznat a zaplatit
(1) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také
a) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst.
1 a 2, které nebyly zdaněny nebo u nichž byla uplatněna sazba daně nižší než sazba
daně stanovená pro daný účel použití, pro účely, pro které je stanovena vyšší sazba
daně,
b) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst.
3 pro
1. pohon motorů,
2. výrobu tepla, nebo
3. výrobu směsí uvedených v § 45 odst.
2,
c) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst.
5 pro pohon motorů,
d) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst.
6 pro výrobu tepla,
e) dnem použití nebo prodeje výrobků uvedených v § 45 odst. 7 jako
přísady nebo plnidla do minerálního oleje, pokud byly tyto výrobky získány nezdaněné
nebo se sazbou daně nižší, než je sazba daně stanovená pro tento minerální olej,
f) dnem prodeje nebo bezplatného předání odpadních olejů uvedených
v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, ke konečné spotřebě pro pohon motorů
nebo pro výrobu tepla, nebo
g) dnem použití odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d),
které nebyly zdaněny, pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.
(2) Povinnost daň přiznat a zaplatit nevzniká v případech podle § 58b odst.
6.
§ 47
Základ daně z minerálních olejů
(1) Základem daně je množství minerálních olejů vyjádřené v 1 000 litrech
při teplotě 15 °C. To neplatí pro těžké topné oleje podle § 45 odst. 1 písm. c) a
pro zkapalněné ropné plyny, u nichž je základem daně množství vyjádřené v tunách
čisté hmotnosti.
(2) Pro výpočet daně je rozhodující množství minerálních olejů v okamžiku
vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.
§ 48
Sazby daně z minerálních olejů
(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:
I--------------I-----------------------------------------I-------------------I I Kód I Text I Sazba daně I I nomenklatury I I I I--------------I-----------------------------------------I-------------------I I 2710 I motorové benziny, ostatní benziny a I 12 840 Kč/1 000 l I I I letecké pohonné hmoty benzinového typu I I I I podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem I I I I olova do 0,013 g/l včetně I I I I-----------------------------------------I-------------------I I I motorové benziny, ostatní benziny a I 13 710 Kč/1 000 l I I I letecké pohonné hmoty benzinového typu I I I I podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem I I I I olova nad 0,013 g/l I I I I-----------------------------------------I-------------------I I I střední oleje a těžké plynové oleje I 9 950 Kč/1 000 l I I I podle § 45 odst. 1 písm. b) I I I I-----------------------------------------I-------------------I I I těžké topné oleje podle I 472 Kč/t I I I § 45 odst. 1 písm. c) I I I I-----------------------------------------I-------------------I I I odpadní oleje podle I 660 Kč/1 000 l I I I § 45 odst. 1 písm. d) I I I--------------I-----------------------------------------I-------------------I
I 2711 I zkapalněné ropné plyny I 3 933 Kč/t I I I a zkapalněný bioplyn podle I I I I § 45 odst. 1 písm. e) I I I I-----------------------------------------I-------------------I I I zkapalněné ropné plyny I 0 Kč/t I I I a zkapalněný bioplyn podle I I I I § 45 odst. 1 písm. f) I I I I-----------------------------------------I-------------------I I I zkapalněné ropné plyny I 1 290 Kč/t I I I a zkapalněný bioplyn podle I I I I § 45 odst. 1 písm. g) I I I--------------I-----------------------------------------I-------------------I
(2) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) se zdaňují
stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi
a účelem použití nejvíce přibližují.
(3) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. b), které obsahují
benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 12 840 Kč/1 000 l.
(4) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. b), které obsahují
benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1 000 l.
(5) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. c) se zdaňují
stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi
a účelem použití nejvíce přibližují.
(6) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. d) a e), které obsahují
benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 12 840 Kč/1 000 l.
(7) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. d) a e), které obsahují
benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1 000 l.
(8) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) se zdaňují
stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi
a účelem použití nejvíce přibližují.
(9) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. g) se zdaňují
stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi
a účelem použití nejvíce přibližují.
(10) Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 se zdaňují stejnou sazbou jako
minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce
přibližují.
(11) Výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 se zdaňují stejnou sazbou jako
minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce
přibližují.
(12) Výrobky používané jako přísada nebo plnidlo do minerálních olejů se
zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej, pro který jsou určeny. Pokud jsou tyto
výrobky určeny jako přísada nebo plnidlo do dvou nebo více minerálních olejů, pro
které je stanovena rozdílná sazba daně, zdaňují se sazbou daně vyšší.
(13) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i), které obsahují
benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 12 840 Kč/1 000 l.
(14) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i), které obsahují
benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1 000 l.
(15) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. j) se zdaňují
stejnou sazbou jako minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b).
(16) Směsi těžkých plynových olejů s vodou uvedené v § 45 odst. 2 písm.
k) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému
se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.
(17) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. l) se zdaňují
sazbou 12 840 Kč/1 000 l.
(18) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. m) se zdaňují
sazbou 9 950 Kč/1 000 l.
(19) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. n) se zdaňují
sazbou 9 950 Kč/1 000 l.
(20) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. o) se zdaňují
sazbou 9 950 Kč/1 000 l.
§ 49
Osvobození od daně z minerálních olejů
(1) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2 a
6 používané pro jiné účely, než je pohon motorů, výroba tepla nebo výroba směsí podle
§ 45 odst. 2. Od daně takto nejsou osvobozeny ostatní benziny.
(2) Od daně jsou osvobozeny ostatní benziny, pokud jsou používány za účelem
výroby výrobků, které nejsou předmětem daně. Při uplatnění nároku na osvobození od
daně předloží nabyvatel prodávajícímu průkaz živnostenského oprávnění pro výrobu
a dovoz chemických látek a chemických přípravků. Neučiní-li tak, nárok na osvobození
od daně zaniká.
(3) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2 a
3 spotřebované v prostorách výrobního daňového skladu, ve kterém byly vyrobeny nebo
zpracovány. Toto osvobození od daně se však nevztahuje na spotřebu těchto minerálních
olejů pro účely nesouvisející s výrobou, zejména pak pro pohon motorových vozidel.
(4) Od daně jsou osvobozeny letecké pohonné hmoty benzinového typu uvedené
pod kódy nomenklatury 2710 12 31 nebo 2710 12 70 nebo tryskové palivo uvedené pod
kódem nomenklatury 2710 19 21 používané jako pohonná hmota pro jiný druh letů než
pro soukromé rekreační létání. Toto osvobození se týká výhradně minerálních olejů
použitých pro lety mezi daňovým územím České republiky a daňovým územím jiného členského
státu nebo třetí zemí.
(5) Soukromým rekreačním létáním se pro účely tohoto zákona rozumí používání
letadla jeho vlastníkem nebo právnickou nebo fyzickou osobou, která je oprávněna
je používat na základě nájmu nebo jiným způsobem jinak než pro účely podnikání, zejména
jinak než pro přepravu cestujících nebo zboží, pro poskytování služeb letadly za
úplatu nebo pro potřeby orgánů veřejné správy.
(6) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm.
b) nebo § 45 odst. 2 písm. j, používané k výrobě tepla nebo jako pohonná hmota pro
plavby po vodách na daňovém území České republiky, včetně plaveb z daňového území
České republiky na daňové území jiného členského státu nebo plaveb z jiného členského
státu na daňové území České republiky. Toto osvobození se netýká minerálních olejů
používaných pro soukromá rekreační plavidla.
(7) Soukromým rekreačním plavidlem se pro účely tohoto zákona rozumí jakékoliv
plavidlo, které používá jeho vlastník nebo právnická nebo fyzická osoba, která je
oprávněna je používat jinak než pro účely podnikání nebo pro potřeby orgánů veřejné
správy.
(8) Výší technicky zdůvodněné částečné ztráty se pro účely osvobození od
daně z minerálních olejů při částečné ztrátě, ke které došlo v důsledku povahy minerálního
oleje při jeho výrobě, rozumí výše technicky zdůvodněné ztráty, kterou určí správce
daně na základě posouzení charakteru činnosti daňového subjektu a obvyklé výše ztráty,
ke které došlo v důsledku povahy minerálního oleje při jeho výrobě obdobnými daňovými
subjekty při stejné činnosti.
(9) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje vyrobené z nepotravinářských
částí biomasy nebo z biologického odpadu, které svým použitím odpovídají minerálním
olejům uvedeným v § 45 odst. 1 písm. a) nebo b), nebo směsím uvedeným v § 45 odst.
2 písm. l), které splňují kritéria udržitelnosti biopaliv a které jsou určeny k použití,
nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů vybraných motorových vozidel v
rámci pilotních projektů.
(10) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje používané ozbrojenými silami
nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími anebo k zásobování jejich jídelen,
pokud jde o ozbrojené síly
a) jiného členského státu, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění
činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky,
b) státu, který je členem Organizace Severoatlantické smlouvy, s výjimkou ozbrojených
sil České republiky, nebo
c) státu, se kterým má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu, která je součástí
českého právního řádu, a to v rozsahu stanoveném takovou mezinárodní smlouvou.
(11) Minerální oleje osvobozené podle odstavce 10 mohou ozbrojené síly
podle odstavce 10 přijímat pouze od Ministerstva obrany.
§ 50
Doprava minerálních olejů osvobozených od daně na daňovém území České republiky
(1) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 lze dopravovat pouze
a) z daňového skladu uživateli,
b) od jednoho uživatele jinému uživateli,
c) při dovozu uskutečňovaném uživatelem,
d) z jednoho místa užívání do jiného místa užívání téhož uživatele,
e) od výrobce uživateli; to se týká pouze odpadních olejů osvobozených
od daně podle § 49 odst. 1, nebo
f) od uživatele do daňového skladu, pokud uživatel vrací minerální
oleje do daňového skladu, ze kterého byly uvedeny do volného daňového oběhu z důvodu
vypořádání nároků z vad těchto minerálních olejů, z důvodu jejich nepřevzetí uživatelem,
nebo z důvodu jejich přepracování v daňovém skladu v důsledku jejich znečištění nebo
nezáměrného smíšení.
(2) Při dopravě minerálních olejů, které jsou osvobozeny od daně podle
§ 49 odst. 1, 2, 4 a 6, je jejich odesílatel povinen poskytnout zajištění daně způsobem
uvedeným v § 21, a to ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit, kdyby
tyto minerální oleje nebyly osvobozeny od daně. Pokud je odesílatelem provozovatel
daňového skladu, který poskytnul zajištění daně pro provozování daňového skladu podle
§ 21, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu minerálních
olejů. O použití zajištění daně pro provozování daňového skladu pro dopravu minerálních
olejů rozhodne správce daně místně příslušný daňovému skladu. Správce daně může na
žádost odesílatele udělit souhlas, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník těchto
minerálních olejů, pokud s tím dopravce nebo jejich vlastník písemně souhlasí. Toto
ustanovení se netýká minerálních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1, pokud
jsou dopravovány právnickým nebo fyzickým osobám uvedeným v § 53 odst. 4 a 5, a odpadních
olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1.
(3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. e),
f) a g) osvobozených od daně musí být daň zajištěna způsobem uvedeným v § 21 ve výši
daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly určeny
pro pohon motorů.
(4) Odesílatel je povinen před zahájením dopravy minerálních olejů osvobozených
od daně uvědomit o tom správce daně, který je místně příslušný podle místa zahájení
dopravy; to neplatí pro dopravu odpadních olejů. Toto oznámení je formulářovým podáním,
které lze podat pouze elektronicky prostřednictvím elektronického portálu; v případě
nedostupnosti elektronického portálu oznámí odesílatel tuto dopravu jiným vhodným
způsobem. Pokud je splněna podmínka zajištění daně podle odstavce 2 nebo 3 a podmínka
označení vybraných výrobků podle § 26 odst. 7 a správce daně, který je místně příslušný
podle místa zahájení dopravy, nemá proti zahájení dopravy námitek, odesílatel může
zahájit dopravu. Správce daně může stanovit lhůtu, do které má být doprava ukončena,
a trasu, po které mají být minerální oleje dopravovány.
(5) Správce daně uvedený v odstavci 4 je oprávněn rozhodnout o tom, že
souhlas se zahájením dopravy může vydávat zaměstnanec odesílatele.
(6) Pokud se změní během dopravy minerálních olejů osvobozených od daně
místo určení nebo příjemce, je odesílatel povinen bezodkladně oznámit tuto změnu
správci daně uvedenému v odstavci 4. Odesílatel je rovněž povinen bezodkladně zajistit
zaznamenání změny v dokladu podle § 6.
(7) Minerální oleje dopravované podle odstavce 1 písm. a) až e) musí být
po ukončení dopravy bezodkladně umístěny v prostorách určených v povolení k přijímání
a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně. Pokud bylo poskytnuto zajištění
pro dopravu minerálních olejů podle odstavce 2, správce daně uvolní zajištění daně
do 5 pracovních dní ode dne, kdy byl správci daně předložen doklad o osvobození od
daně (§ 6) s potvrzením přijetí vybraných výrobků uživatelem.
(8) Odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. d) dopravované nepodnikající
fyzickou osobou právnické nebo fyzické osobě, která je prodává nebo bezplatně předává
ke konečné spotřebě, lze dopravovat bez dokladu o osvobození od daně podle § 6.
§ 51
Prokázání zdanění minerálních olejů
(1) V dokladu podle § 5 odst. 2 až 4 musí být uveden také kód nomenklatury
minerálního oleje, kterého se doklad týká; v daňovém dokladu podle § 5 odst. 2 musí
být dále uvedena množství minerálních olejů v členění podle jednotlivých sazeb spotřební
daně. V dokladu o dopravě lze namísto výše spotřební daně celkem uvést příslušnou
sazbu spotřební daně. Pokud je místem určení čerpací stanice, musí být v dokladu
o dopravě podle § 5 odst. 4 uvedeno její evidenční číslo, bylo-li Ministerstvem průmyslu
a obchodu přiděleno.
(2) Při dopravě minerálních olejů značkovaných a barvených podle části
páté nebo značkovaných podle části šesté musí být v daňovém dokladu podle § 5 odst.
2 až 4 uvedeno, že tyto oleje byly označkovány a obarveny podle části páté nebo označkovány
podle části šesté.
(3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm.
f) a g) se jejich zdanění prokazuje dokladem podle § 5 odst. 2 až 4 a dokladem o
zajištění daně podle § 60 odst. 10.
§ 51a
Prokázání oprávněného nabytí minerálních olejů bez daně
(1) U minerálních olejů podle § 45 odst. 3, u kterých nevznikla povinnost
daň přiznat a zaplatit, se oprávněné nabytí vybraných výrobků bez daně prokazuje
dokladem, který je při prodeji těchto minerálních olejů prodávající povinen bezodkladně
vystavit a který musí obsahovat tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo prodávajícího,
b) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo,
bylo-li přiděleno, kupujícího,
c) množství prodaných minerálních olejů uvedených do volného daňového oběhu, kód
nomenklatury a jejich název nebo obchodní označení,
d) datum vystavení dokladu,
e) číslo dokladu,
f) účel použití minerálního oleje nebo prohlášení, že minerální olej není určen pro
pohon motorů, pro výrobu tepla ani pro výrobu směsí podle § 45 odst. 2.
(2) Pokud nevznikne povinnost vystavit doklad podle odstavce 1, prokazuje
se oprávněné nabytí vybraných výrobků bez daně dokladem, který vystavuje osoba nebo
správce daně, kteří minerální oleje podle § 45 odst. 3, u kterých nevznikla povinnost
daň přiznat a zaplatit, vydali pro dopravu. Tento doklad musí obsahovat tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo,
bylo-li přiděleno, odesílatele,
b) adresu místa určení a v případě, že to není možné, jiné údaje určující polohu
místa určení,
c) množství dopravovaných minerálních olejů uvedených do volného daňového oběhu,
u nichž nevznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, kód nomenklatury a jejich název
nebo obchodní označení,
d) datum vystavení dokladu,
e) číslo dokladu,
f) účel použití minerálního oleje nebo prohlášení, že minerální olej není určen pro
pohon motorů, pro výrobu tepla ani pro výrobu směsí podle § 45 odst. 2.
(3) Při dopravě minerálních olejů značkovaných podle části šesté musí být
v dokladu podle odstavce 1 nebo 2 uvedeno, že tyto oleje byly označkovány podle části
šesté.
(4) Pro doklad podle odstavce 1 nebo 2 se § 5 odst. 6, § 8 a 9 použijí
obdobně.
§ 52
Prokázání oprávněného nabytí minerálních olejů osvobozených od daně
(1) Při prokazování oprávněného nabytí minerálních olejů osvobozených od
daně podle § 6 se u minerálních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 3 doklad
o osvobození od daně nevyžaduje.
(2) V dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 musí být uveden také
kód nomenklatury minerálního oleje, kterého se tento doklad týká.
(3) Při dopravě minerálních olejů podle § 50 odst. 1 písm. d) se údaje
uváděné v dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 písm. a) a b) shodují.
(4) Při dopravě minerálních olejů osvobozených od daně a značkovaných a
barvených podle části páté nebo značkovaných podle části šesté musí být v dokladu
o osvobození podle § 6 odst. 2 uvedeno, že tyto oleje byly označkovány a obarveny
podle části páté nebo označkovány podle části šesté.
§ 52a
Povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně
(1) Minerální oleje osvobozené od daně lze na základě pravomocného povolení
k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně rovněž prodat uživateli,
který
a) je držitelem tohoto povolení, nebo
b) je oprávněn přijímat a užívat minerální oleje osvobozené od daně
bez tohoto povolení.
(2) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení k přijímání a
užívání minerálních olejů osvobozených od daně novým, lze tyto minerální oleje přijímat,
užívat nebo prodávat na základě nového povolení ode dne jeho oznámení.
(3) Pro bezplatné předání odpadních olejů, které jsou předmětem daně podle
§ 45 odst. 1 písm. d), se použije odstavec 1 obdobně.
(4) Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. m), které jsou osvobozeny
podle § 49 odst. 9, nelze podle odstavce 1 prodat.
§ 52b
Podmínky pro vydání povolení k přijímání a užívání odpadních olejů osvobozených
od daně
Podmínkami pro vydání povolení k přijímání a užívání odpadních olejů
osvobozených od daně jsou
a) oprávnění provozovat živnost umožňující výkon činnosti související s povolením,
b) povolení podle zákona upravujícího odpady, na základě nějž je navrhovatel oprávněn
odpadní oleje přebírat, je-li takové povolení zákonem upravujícím odpady vyžadováno,
a
c) skutečnost, že navrhovatel není v likvidaci nebo v úpadku.
§ 53
Nakládání s minerálními oleji osvobozenými od daně bez povolení k přijímání
a užívání minerálních olejů osvobozených od daně
(1) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 3, 4 a 6 a § 63
lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených
od daně, pokud nejsou přijímány za účelem dalšího prodeje.
(2) Provozovatel daňového skladu je oprávněn přijímat a užívat bez povolení
k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně
a) odpadní oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1,
b) minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1, pokud je
přijímá z důvodů uvedených v § 50 odst. 1 písm. f).
(3) Uživatel je oprávněn prodávat nebo předávat odpadní oleje uvedené v
§ 45 odst. 1 písm. d) v množství menším než 10 000 l za 1 kalendářní rok bez povolení
k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně, pokud tyto oleje sám
vyrobil nebo vznikly při jeho činnosti.
(4) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 v jednotkovém
balení o obsahu nejvýše 20 litrů lze v rámci podnikatelské činnosti přijímat a prodávat
bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně pouze za
účelem jejich prodeje konečnému spotřebiteli.
(5) Konečný spotřebitel je oprávněn přijímat bez povolení k přijímání a
užívání minerálních olejů osvobozených od daně minerální oleje osvobozené od daně
podle § 49 odst. 1 v jednotkovém balení o obsahu nejvýše 20 litrů mimo rámec své
podnikatelské činnosti.
(6) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 určené k použití
nebo používané jako vzorky k laboratorním účelům lze přijímat a užívat bez povolení
k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně.
(7) Uživatel je oprávněn prodávat minerální oleje osvobozené od daně
podle § 49 odst. 4 bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených
od daně, pokud tyto minerální oleje
a) nakoupí od provozovatele daňového skladu nebo držitele povolení k přijímání a
užívání minerálních olejů osvobozených od daně,
b) prodá uživateli, který tyto oleje použije pro účely podle § 49 odst. 4, a
c) uživateli podle písmene b) fyzicky dodá osoba podle písmene a).
§ 53a
Evidence minerálních olejů osvobozených od daně
Povinnost vést evidenci podle § 40 se nevztahuje na případy uvedené v
§ 53 odst. 1 až 4, s výjimkou uživatelů, kteří přijímají a užívají minerální oleje
podle § 53 odst. 1 v množství větším než 10 000 l za jeden kalendářní rok.
§ 54
Vracení daně z minerálních olejů plátci
Nárok na vrácení daně vzniká provozovateli daňového skladu
a) dnem, kdy přijme k přepracování nebo úpravě zdaněné minerální oleje
znečištěné nebo nezáměrně smíšené,
b) dnem přijetí zdaněných minerálních olejů, které vstupují jako materiál
do vyráběných nebo zpracovávaných minerálních olejů,
c) dnem přijetí zdaněných minerálních olejů určených pro technologické
účely přímo související s výrobou,
d) dnem, kdy přijme zdaněné minerální oleje, které uvedl do volného
daňového oběhu a u nichž ještě nedošlo k jejich prodeji, a to nejpozději druhý pracovní
den po dni jejich uvedení do volného daňového oběhu;
uvedené minerální oleje jsou těmito dny opětovně uvedeny do režimu
podmíněného osvobození od daně.
§ 56
Vracení daně z minerálních olejů osobě užívající tyto oleje pro výrobu
tepla
(1) Nárok na vrácení daně vzniká osobě, která nakoupila za cenu včetně
daně, vyrobila pro vlastní spotřebu, přijala v režimu podmíněného osvobození od daně,
nabyla osvobozené od daně, přijala ve volném daňovém oběhu z jiného členského státu
nebo dovezla minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) uvedené pod kódy nomenklatury
2710 19 43 až 2710 19 48 a 2710 20 11 až 2710 20 19, které použila pro výrobu tepla
a které byly označkovány a obarveny podle části páté, pokud jsou předmětem značkování
a barvení vybraných minerálních olejů. Nárok na vrácení daně nevzniká osobě, které
byla vrácena daň z nakoupených minerálních olejů podle § 15 až 15b.
(2) Nárok na vrácení daně vzniká také osobě, která nakoupila za cenu včetně
daně, vyrobila pro vlastní spotřebu, přijala v režimu podmíněného osvobození od daně,
nabyla osvobozené od daně, přijala ve volném daňovém oběhu z jiného členského státu
nebo dovezla minerální oleje podle § 45 odst. 3 nebo ostatní benziny a tyto minerální
oleje použila pro výrobu tepla. Nárok na vrácení daně nevzniká u minerálních olejů
podle § 45 odst. 3, pro které je při jejich použití pro výrobu tepla stanovena podle
§ 48 odst. 10 stejná sazba daně jako pro minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm.
c).
(3) Nárok na vrácení daně vzniká také osobě, která obarvila a označkovala
podle části páté minerální oleje podle odstavce 1 nebo 2 v daňovém skladu a tyto
minerální oleje použila pro výrobu tepla.
(4) Osoba žádající o vrácení daně je pro tento účel daňovým subjektem.
(5) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby minerálních olejů podle
odstavce 1 nebo 2 pro výrobu tepla.
(6) Daň se vrací ve výši daně snížené o 660 Kč/1 000 l, která byla
a) zahrnuta do ceny minerálních olejů podle odstavce 1 nebo 2,
b) zaplacena na základě použití minerálních olejů podle odstavce 1 nebo 2 pro vlastní
spotřebu, nebo
c) zaplacena z minerálních olejů podle odstavce 1 nebo 2, které byly přijaty ve volném
daňovém oběhu nebo v režimu podmíněného osvobození od daně anebo dovezeny.
(7) Nárok na vrácení daně se prokazuje evidencí o nabytí a spotřebě vedenou
osobou, které vznikl nárok na vrácení daně, a
a) v případě nákupu minerálních olejů daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji,
b) v případě dovozu minerálních olejů rozhodnutím o propuštění vybraných výrobků
do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití anebo jiným rozhodnutím
celního úřadu o stanovení cla nebo daně, nebo
c) v případě, kdy osoba použije pro výrobu tepla minerální oleje podle odstavce 1
nebo 2, které sama vyrobila, přijala v režimu podmíněného osvobození od daně, přijala
ve volném daňovém oběhu z jiného členského státu nebo dovezla, dokladem, který musí
obsahovat tyto údaje:
1. obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové
identifikační číslo, bylo-li přiděleno, této osoby,
2. množství minerálních olejů
podle odstavce 1 nebo 2 uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost
daň přiznat a zaplatit, kód nomenklatury a jejich název nebo obchodní označení,
3.
výši spotřební daně celkem,
4. datum vystavení dokladu,
5. číslo dokladu.
(8) Evidence o nabytí a spotřebě podle odstavce 7 se vede zvlášť za každé
topné zařízení, ve kterém se minerální oleje podle odstavce 1 nebo 2 spotřebovávají.
(9) Zdaňovacím obdobím pro účely vracení daně z minerálních olejů osobám
užívajícím tyto oleje pro výrobu tepla je kalendářní čtvrtletí.
(10) Nárok na vrácení daně se uplatňuje v daňovém přiznání ve lhůtě do
konce třetího kalendářního měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období, ve
kterém nárok na vrácení daně vznikl. Pokud v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně
uplatněn, zaniká; u této lhůty nelze povolit navrácení v předešlý stav.
(11) Vracenou daň lze vyměřit pouze na základě daňového přiznání.
§ 56a
Vracení daně z ostatních benzinů
(1) Nárok na vrácení daně vzniká osobě, která nakoupila za cenu včetně
daně, vyrobila pro vlastní spotřebu, přijala v režimu podmíněného osvobození od daně,
nabyla osvobozené od daně, přijala ve volném daňovém oběhu z jiného členského státu
nebo dovezla ostatní benziny a tyto benziny použila v rámci podnikatelské činnosti,
a to jinak než pro prodej, pohon motorů, výrobu tepla nebo pro výrobu směsí podle
§ 45 odst. 2. Nárok na vrácení daně nevzniká osobě, které byla vrácena daň z ostatních
benzinů podle § 15 až 15b.
(2) Osoba žádající o vrácení daně je pro tento účel daňovým subjektem.
(3) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby ostatních benzinů pro jiné
účely, než je prodej, pohon motorů, výroba tepla nebo výroba směsí podle § 45 odst.
2.
(4) Daň se vrací ve výši daně, která byla
a) zahrnuta do ceny ostatních benzinů,
b) zaplacena na základě použití ostatních benzinů pro vlastní spotřebu, nebo
c) zaplacena z ostatních benzinů, které byly přijaty ve volném daňovém oběhu nebo
v režimu podmíněného osvobození od daně anebo dovezeny.
(5) Nárok na vrácení daně se prokazuje evidencí o nabytí a spotřebě vedenou
osobou, které vznikl nárok na vrácení daně, a
a) v případě nákupu ostatních benzinů daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji,
b) v případě dovozu ostatních benzinů rozhodnutím o propuštění vybraných výrobků
do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití anebo jiným rozhodnutím
celního úřadu o stanovení cla nebo daně, nebo
c) v případě, kdy osoba použije pro jiné účely, než je prodej, pohon motorů, výroba
tepla nebo výroba směsí podle § 45 odst. 2 ostatní benziny, které sama vyrobila,
přijala v režimu podmíněného osvobození od daně, přijala ve volném daňovém oběhu
z jiného členského státu nebo dovezla, dokladem, který musí obsahovat tyto údaje:
1. obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo,
bylo-li přiděleno, této osoby,
2. množství ostatních benzinů uvedených do volného
daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, kód nomenklatury
a jejich název nebo obchodní označení,
3. výši spotřební daně celkem,
4. datum vystavení
dokladu,
5. číslo dokladu.
(6) Při uplatnění nároku na vrácení daně je osoba podle odstavce 1 povinna
prokázat, že ostatní benziny, které byly použity podle odstavce 1, již nelze dále
použít pro pohon motorů, výrobu tepla nebo výrobu směsí podle § 45 odst. 2.
(7) Zdaňovacím obdobím pro účely vracení daně z ostatních benzinů je kalendářní
čtvrtletí.
(8) Nárok na vrácení daně se uplatňuje v daňovém přiznání ve lhůtě do konce
třetího kalendářního měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období, ve kterém
nárok na vrácení daně vznikl. Pokud v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn,
zaniká; u této lhůty nelze povolit navrácení v předešlý stav.
(9) Vracenou daň lze vyměřit pouze na základě daňového přiznání.
§ 57
Vracení daně z minerálních olejů osobě užívající tyto oleje pro zemědělskou
prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese
(1) Nárok na vrácení daně vzniká osobě podnikající podle zákona upravujícího
zemědělství, která provozuje zemědělskou prvovýrobu, nebo osobě, která provádí hospodaření
v lese podle lesního zákona. Podmínkou nároku na vrácení daně je, že tato osoba nakoupila
minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm. j) za cenu
obsahující daň, tyto oleje vyrobila, přijala v režimu podmíněného osvobození od daně,
nabyla osvobozené od daně, přijala ve volném daňovém oběhu z jiného členského státu
nebo dovezla a tyto oleje použila pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření
v lese.
(2) Nárok na vrácení daně nevzniká
a) u vybraných výrobků, za které byl uplatněn nárok na vrácení daně podle § 15 až
15b, nebo
b) osobě, která je
1. ke dni podání daňového přiznání podnikem v obtížích podle nařízení
Komise, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie
podpory za slučitelné s vnitřním trhem79), nebo
2. povinna nebo jejíž kapitálově spojená
osoba nebo jinak spojená osoba jsou povinny vrátit veřejnou podporu poskytnutou v
České republice v návaznosti na rozhodnutí Evropské komise, jímž byla podpora poskytnutá
této osobě prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem.
(3) Zemědělskou prvovýrobou se pro účely spotřebních daní rozumí
a) rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví,
výroby osiv a sadby, školkařských výpěstků a genetického materiálu rostlin, pěstování
zeleniny, hub, okrasných rostlin, léčivých a aromatických rostlin, rostlin pro technické
a energetické užití na pozemcích vlastních nebo propachtovaných, případně na pozemcích
obhospodařovaných z jiného právního důvodu, s výjimkou pěstování konopí pro léčebné
použití a vědecké účely,
b) chov hospodářských zvířat za účelem získávání, zpracování nebo výroby
živočišných produktů včetně produkce těchto chovných nebo plemenných zvířat evidovaných
podle plemenářského zákona; hospodářskými zvířaty se pro účely spotřebních daní rozumí
skot, koně, prasata, drůbež, ovce nebo kozy, a
c) rybníkářství podle zákona upravujícího rybářství.
(4) Osoba, které vznikl nárok na vrácení daně, je pro tento účel daňovým
subjektem.
(5) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby těchto minerálních olejů
pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese.
(6) Daň, která byla zahrnuta do ceny nakoupených minerálních olejů, byla u minerálních
olejů vyrobených nebo přijatých v režimu podmíněného osvobození od daně zaplacena
na základě použití těchto minerálních olejů pro vlastní spotřebu nebo která byla
zaplacena z minerálních olejů, které byly přijaty ve volném daňovém oběhu nebo v
režimu podmíněného osvobození od daně anebo dovezeny, se ve výši
a) 8 500 Kč/1 000 l minerálních olejů vrací osobě uvedené v odstavci
1 provozující
1. chov hospodářských zvířat za minerální oleje spotřebované při této
činnosti, pokud tato osoba neprovozuje rostlinnou výrobu,
2. rostlinnou výrobu se
zastoupením citlivých plodin a révy vinné alespoň 0,1 za minerální oleje spotřebované
při této činnosti, pokud tato osoba neprovozuje chov hospodářských zvířat,
3. rostlinnou
výrobu a chov hospodářských zvířat s intenzitou chovu těchto zvířat nad 0,3 za minerální
oleje spotřebované při těchto činnostech, nebo
4. rostlinnou výrobu se zastoupením
citlivých plodin a révy vinné alespoň 0,1 a chov hospodářských zvířat s intenzitou
chovu těchto zvířat do 0,3 za minerální oleje spotřebované při těchto činnostech,
b) 3 380 Kč/1 000 l minerálních olejů vrací osobě uvedené v odstavci
1 provozující zemědělskou prvovýrobu, na kterou nelze uplatnit sazbu podle písmene
a), nebo provádějící hospodaření v lese za minerální oleje spotřebované při těchto
činnostech.
(7) Výše pevné částky vracené daně podle odstavce 6 je v případě směsí
minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. j) vypočtena z výše daně, která
byla zahrnuta do ceny těchto minerálních olejů, nebo která byla u vyrobených minerálních
olejů zaplacena na základě použití těchto minerálních olejů pro vlastní spotřebu,
snížené o výši daně odpovídající podílu biopaliva ve směsi.
(8) Pro účely spotřebních daní se rozumí
a) intenzitou chovu hospodářských zvířat podíl počtu hospodářských
zvířat, která jsou chována osobou uvedenou v odstavci 1, přepočteného na velkou dobytčí
jednotku, a výměry zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury orná půda, trvalý
travní porost nebo trvalá kultura vedené pro tuto osobu v evidenci využití půdy podle
uživatelských vztahů vedené podle zákona upravujícího zemědělství,
b) citlivou plodinou plodina, na kterou je poskytována dobrovolná podpora
vázaná na produkci podle nařízení vlády upravujícího stanovení některých podmínek
poskytování přímých plateb zemědělcům, a
c) zastoupením citlivých plodin a révy vinné podíl výměry zemědělské
půdy s citlivými plodinami a révou vinnou a výměry zemědělské půdy s druhem zemědělské
kultury orná půda nebo trvalá kultura zaznamenaných nebo vedených pro osobu uvedenou
v odstavci 1 v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů vedené podle zákona
upravujícího zemědělství.
(9) Nabytí minerálních olejů se prokazuje
a) v případě jejich nákupu daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji,
b) v případě jejich dovozu rozhodnutím o propuštění vybraných výrobků do celního
režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití anebo jiným rozhodnutím
celního úřadu o stanovení cla nebo daně, nebo
c) v případě, kdy osoba spotřebované minerální oleje podle odstavce 1 sama vyrobila,
přijala v režimu podmíněného osvobození od daně, přijala ve volném daňovém oběhu
z jiného členského státu nebo dovezla, dokladem, který musí obsahovat tyto údaje:
1. obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo,
bylo-li přiděleno, této osoby,
2. množství minerálních olejů podle odstavce 1 uvedených
do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, kód
nomenklatury a jejich název nebo obchodní označení,
3. výši spotřební daně celkem,
4.
datum vystavení dokladu,
5. číslo dokladu.
(10) Doklady, kterými se prokazuje nabytí minerálních olejů, se vedou v
časové souslednosti. Tyto doklady je osoba podle odstavce 1 povinna předložit správci
daně na jeho výzvu.
(11) Spotřeba minerálních olejů pro zemědělskou prvovýrobu spočívající
v rybníkářství podle zákona upravujícího rybářství nebo pro provádění hospodaření
v lese se pro účely prokázání vzniku nároku na vrácení daně prokazuje evidencí o
skutečné spotřebě; tuto evidenci je osoba uvedená v odstavci 1 povinna předložit
správci daně na jeho výzvu. V případě ostatních druhů zemědělské prvovýroby se spotřeba
minerálních olejů prokazuje evidencí využití půdy podle uživatelských vztahů vedenou
podle zákona upravujícího zemědělství nebo ústřední evidencí hospodářských zvířat
vedenou podle plemenářského zákona; spotřeba se má v tomto případě za prokázanou,
jsou-li pro osobu uvedenou v odstavci 1 v příslušné evidenci evidovány hospodářská
zvířata nebo zemědělská půda s druhem zemědělské kultury orná půda, trvalý travní
porost nebo trvalá kultura.
(12) Evidence o skutečné spotřebě obsahuje tyto údaje:
a) místo spotřeby minerálních olejů,
b) druh vykonávané práce, při níž došlo k použití minerálních olejů
pro zemědělskou prvovýrobu spočívající v rybníkářství podle zákona upravujícího rybářství
nebo pro provádění hospodaření v lese,
c) celkové množství spotřebovaných minerálních olejů,
d) jednoznačnou identifikaci právního důvodu, na jehož základě osoba
provádí hospodaření v lese podle lesního zákona, pokud se jedná o tuto osobu.
(13) Pokud osoba, které vznikl nárok na vrácení daně, prokazuje spotřebu
minerálních olejů evidencí využití půdy podle uživatelských vztahů vedenou podle
zákona upravujícího zemědělství nebo ústřední evidencí hospodářských zvířat vedenou
podle plemenářského zákona, platí, že za jednotlivé kalendářní měsíce spotřebovala
množství minerálních olejů odpovídající množství minerálních olejů stanovenému podílem
z ročního normativu minimální spotřeby. Roční normativ minimální spotřeby se stanoví
jako minimální spotřeba minerálních olejů na činnosti rostlinné výroby nebo chovu
hospodářských zvířat za kalendářní rok.
(14) Dojde-li ke změně skutečností, které jsou rozhodné pro určení výše
nároku na vrácení daně, hledí se na tuto změnu tak, že nastala uplynutím posledního
dne kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém k ní došlo.
Pro určení kategorie normativu minimální spotřeby u rostlinné výroby pro daný kalendářní
rok je rozhodným dnem 15. květen tohoto roku; pokud k tomuto datu nebyla zemědělská
půda, pro kterou se kategorie normativu určuje, pro osobu uvedenou v odstavci 1 v
evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů vedené podle zákona upravujícího
zemědělství evidována, je rozhodným dnem pro určení kategorie normativu minimální
spotřeby poslední den kalendářního měsíce, ve kterém nastaly účinky právního důvodu,
na jehož základě došlo ke změně osoby, pro kterou je v této evidenci zemědělská půda
evidována.
(15) Zdaňovacím obdobím pro účely vracení daně z minerálních olejů osobám
používajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření
v lese je, pokud jde o činnosti
a) hospodaření v lese nebo rybníkářství, kalendářní čtvrtletí, nebo
b) rostlinné výroby nebo chovu hospodářských zvířat,
1. kalendářní rok, nebo
2. kalendářní
pololetí, pokud osoba, které vznikl nárok na vrácení daně, oznámí správci daně ve
lhůtě pro podání daňového přiznání za první pololetí daného kalendářního roku, že
jejím zdaňovacím obdobím pro příslušný kalendářní rok je kalendářní pololetí, a této
osobě je do 30. června daného kalendářního roku pravomocně stanovena vracená daň
za činnosti rostlinné výroby nebo chovu hospodářských zvířat za bezprostředně předcházející
kalendářní rok ve výši nejméně 50 000 Kč.
(16) Oznámení podle odstavce 15 písm. b) bodu 2 provede osoba, které vznikl
nárok na vrácení daně, prvním daňovým přiznáním podaným za daný kalendářní rok, ve
kterém uplatňuje nárok na vrácení daně za činnosti rostlinné výroby nebo chovu hospodářských
zvířat. Zdaňovací období nelze změnit, a to ani podáním dodatečného daňového přiznání.
(17) Nárok na vrácení daně se uplatňuje v daňovém přiznání ve lhůtě do
konce třetího kalendářního měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období, ve
kterém nárok na vrácení daně vznikl. Pokud v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně
uplatněn, zaniká; u této lhůty nelze povolit navrácení v předešlý stav.
(18) Daňové přiznání a dodatečné daňové přiznání, kterými se uplatňuje
nárok na vrácení daně, lze podat pouze elektronicky.
(19) Vracenou daň lze vyměřit pouze na základě daňového přiznání.
(20) Ministerstvo zemědělství společně s Ministerstvem financí stanoví
vyhláškou
a) způsob výpočtu výše nároku na vrácení daně z minerálních olejů spotřebovaných
v zemědělské prvovýrobě a při provádění hospodaření v lese,
b) výše ročních normativů minimální spotřeby a jejich kategorie a podílové
rozdělení ročních normativů minimální spotřeby na jednotlivé kalendářní měsíce,
c) způsob výpočtu intenzity chovu hospodářských zvířat včetně přepočtu
hospodářských zvířat na velké dobytčí jednotky a
d) způsob výpočtu zastoupení citlivých plodin a révy vinné.
§ 57a
Daňové přiznání k dani z minerálních olejů a splatnost této daně
Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit právnické nebo fyzické osobě,
která vyrábí minerální oleje, které nejsou uvedeny v § 59 odst. 1 a které tedy nemohou
být po vzniku daňové povinnosti podle § 8 okamžitě uvedeny do režimu podmíněného
osvobození od daně, daňové přiznání se podává do dvacátého pátého dne po skončení
zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, a tato daň je splatná čtyřicátý
den po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit.
§ 58
Zajištění daně z minerálních olejů
(1) Celkové zajištění daně za jeden daňový sklad činí nejvýše 1 500 000
000 Kč, jestliže provozovatel daňového skladu poskytne zajištění daně složením nebo
převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem
daně nebo bankovní zárukou, kterou přijal správce daně.
(2) Při dopravě v režimu podmíněného osvobození od daně, pokud se nejedná
o dopravu do jiného členského státu, se nevyžaduje zajištění daně u ostatních benzinů
uvedených v § 45 odst. 1 písm. a), které nejsou určeny k přímému použití, nabízeny
k prodeji nebo používány k pohonu motorů nebo pro výrobu tepla.
(3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. e),
f) a g) v režimu podmíněného osvobození od daně musí být daň zajištěna způsobem uvedeným
v § 21 ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny
byly určeny pro pohon motorů.
(4) Při dopravě v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území
České republiky, pokud se nejedná o dopravu do jiného členského státu, nemusí být
poskytnuto zajištění daně u minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3, které nejsou
určeny k přímému použití, nabízeny k prodeji nebo používány k pohonu motorů nebo
pro výrobu tepla anebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2 a na které se zároveň
vztahuje režim podmíněného osvobození od daně podle § 59 odst. 1.
(5) Při dopravě minerálních olejů produktovodem se zajištění daně nevyžaduje;
v řádně odůvodněných případech může správce daně rozhodnout, že se zajištění daně
vyžaduje.
(6) Pro stanovení výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se nebere
v úvahu množství minerálních olejů určených pro zvláštní účely, jejichž vlastníkem
je stát34), umístěných v tomto daňovém skladu.
(7) Výše zajištění daně pro daňový sklad u zkapalněných ropných plynů uvedených
v § 45 odst. 1 písm. e) až g) se stanoví za použití sazby daně, jako kdyby tyto plyny
byly určeny pro pohon motorů; obdobně se postupuje při stanovení výše zajištění daně
u těchto plynů u oprávněného příjemce pro opakované přijímání minerálních olejů.
§ 58a
Doprava minerálních olejů v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém
území České republiky
Minerální oleje lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat
rovněž z jedné části daňového skladu do druhé části téhož daňového skladu, pokud
tyto části jsou spojeny pouze produktovodem, který je součástí tohoto daňového skladu.
§ 58b
Doprava minerálních olejů mezi členskými státy pro účely podnikání
(1) Na dopravu minerálních olejů uvedených do volného daňového oběhu, které jsou
dopravovány z daňového území České republiky do jiného členského státu pro účely
podnikání, se použijí § 28a až 30b, 30e a 30f obdobně s tím, že tato doprava nemusí
být uskutečněna pro osobu, které bylo pro účely přijetí vybraných výrobků na území
jiného členského státu přiděleno na území tohoto jiného členského státu jedinečné
číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu, pokud jde o minerální oleje, které
a) jsou uvedeny v § 45 odst. 1 až 3,
b) nejsou uvedeny v § 59 odst. 1 a
c) podle právních předpisů jiného členského státu, do kterého jsou
dopravovány, se nedopravují se zjednodušeným elektronickým průvodním dokladem.
(2) Na minerální oleje dopravované z jiného členského státu na daňové
území České republiky se použijí § 28a až 30b, 30e a 30f obdobně s tím, že tato doprava
nemusí být uskutečněna osobou, které bylo pro účely odeslání vybraných výrobků z
území jiného členského státu přiděleno na území tohoto jiného členského státu jedinečné
číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu, pokud jde o minerální oleje, které
a) jsou uvedeny v § 45 odst. 1 až 3,
b) nejsou uvedeny v § 59 odst. 1 a
c) podle právních předpisů jiného členského státu, ze kterého jsou
dopravovány, se nedopravují se zjednodušeným elektronickým průvodním dokladem.
(3) Při dopravě minerálních olejů podle odstavce 1 je evidovaný odesílatel
povinen
a) do návrhu zjednodušeného elektronického průvodního dokladu uvést
daňové identifikační číslo příjemce minerálních olejů v jiném členském státě namísto
jedinečného čísla pro dopravu ve volném daňovém oběhu evidovaného příjemce a
b) oznámit prostřednictvím elektronického systému nebo při jeho nedostupnosti
jiným vhodným způsobem správci daně místně příslušnému podle místa odeslání minerálních
olejů skutečnost, že vybrané výrobky opustily daňové území České republiky, a to
do 5 pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala.
(4) Doprava minerálních olejů podle odstavce 1 se považuje za ukončenou
okamžikem, kdy tyto minerální oleje opustí daňové území České republiky.
(5) Při dopravě minerálních olejů podle odstavce 2 je evidovaný příjemce
povinen
a) plnit povinnosti evidovaného odesílatele podle § 30 vůči správci
daně místně příslušnému podle místa přijetí vybraných výrobků,
b) do návrhu zjednodušeného elektronického průvodního dokladu uvést
daňové identifikační číslo přidělené odesílateli minerálních olejů v jiném členském
státě namísto jedinečného čísla pro dopravu ve volném daňovém oběhu odesílatele,
c) oznámit prostřednictvím elektronického systému nebo při jeho nedostupnosti
jiným vhodným způsobem správci daně místně příslušnému podle místa přijetí minerálních
olejů přijetí těchto minerálních olejů, a to do 5 pracovních dnů ode dne, kdy tato
skutečnost nastala; toto oznámení obsahuje stejné náležitosti jako oznámení podle
§ 30c odst. 1 s tím, že obsahuje daňové identifikační číslo přidělené odesílateli
minerálních olejů v jiném členském státě namísto jedinečného čísla pro dopravu ve
volném daňovém oběhu odesílatele.
(6) Minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 29, které byly
uvedeny do volného daňového oběhu pro jiné účely než pro pohon motorů, výrobu tepla
nebo výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2 a které jsou dopravovány z daňového území
České republiky do jiného členského státu v jednotkovém balení o objemu do 5 litrů
včetně, jsou dopravovány bez zjednodušeného elektronického průvodního dokladu.
§ 59
Uplatnění režimu podmíněného osvobození od daně pro minerální oleje
(1) Podmíněné osvobození od daně musí být uplatněno pouze pro minerální
oleje uvedené pod kódy nomenklatury
a) 1507 až 1518, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla, nebo pro výrobu
směsí uvedených v § 45 odst. 2,
b) 2707 10, 2707 20, 2707 30 a 2707 50,
c) 2710 12 až 2710 19 68, 2710 20 až 2710 20 39 a minerální oleje uvedené pod kódem
nomenklatury 2710 20 90, pokud z nich podle metody stanovené ČSN ISO 3405 při teplotě
210 °C předestiluje méně než 90 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát a
při teplotě 250 °C alespoň 65 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát; podmíněné
osvobození od daně se pro tyto minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710
12 21, 2710 12 25, 2710 19 29 a 2710 20 90 uplatní pouze při jejich hromadné obchodní
přepravě,
d) 2711 s výjimkou 2711 11, 2711 21 a 2711 29,
e) 2901 10,
f) 2902 20, 2902 30, 2902 41, 2902 42, 2902 43 a 2902 44,
g) 2905 11 00, které nejsou syntetického původu, pokud jsou určeny pro pohon motorů
nebo pro výrobu tepla,
h) 3811 11 10, 3811 11 90, 3811 19 00 a 3811 90 00,
i) 3824 99 86 a 3824 99 92 s výjimkou antikorozních přípravků obsahujících jako aktivní
složku aminy a anorganických směsných rozpouštědel a ředidel pro laky a podobné výrobky,
pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených
v § 45 odst. 2,
j) 3824 99 93 a 3824 99 96 s výjimkou antikorozních přípravků obsahujících jako aktivní
složku aminy a anorganických směsných rozpouštědel a ředidel pro laky a podobné výrobky,
pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených
v § 45 odst. 2,
k) 3826 00 10 a 3826 00 90, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla
nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2.
Pro ostatní minerální oleje nelze
podmíněné osvobození od daně uplatnit
.(2) Na minerální oleje, které nejsou uvedeny v odstavci 1, se nevztahuje
ustanovení § 18 odst. 5 písm. a) a § 19 odst. 2.
(3) V daňovém skladu mohou být společně s minerálními oleji v režimu
podmíněného osvobození od daně umístěny
a) minerální oleje, které nejsou uvedeny v odstavci 1,
b) minerální oleje, které byly uvedeny do volného daňového oběhu, umístěné
v daňovém skladu za podmínek stanovených v § 19 odst. 4, nebo
c) minerální oleje, které byly zajištěny správcem daně nebo orgánem
Finanční správy České republiky nebo u kterých bylo rozhodnuto o jejich propadnutí
nebo zabrání, pouze pokud s umístěním výslovně souhlasí provozovatel daňového skladu;
o umístění minerálních olejů do daňového skladu orgán Finanční správy České republiky
bezodkladně informuje správce daně místně příslušného daňovému skladu.
(4) Minerální oleje uvedené v odstavci 3 nemusí být odděleně skladovány,
ale musí být odděleně evidovány.
(5) Produktovod pro dopravu minerálních olejů musí být samostatným daňovým
skladem, pokud není součástí jiného daňového skladu. To neplatí pro produktovod,
v němž se dopravují výhradně zdaněné minerální oleje. Doprava jednotlivých dodávek
minerálních olejů produktovodem, který je samostatným daňovým skladem, musí být navzájem
evidenčně oddělena.
(6) Při dopravě minerálních olejů produktovodem, která se uskutečňuje mezi
Českou republikou a jiným členským státem, jsou průvodní doklady podle § 26 až 27f
nahrazeny elektronickou evidencí provozovatele produktovodu jako samostatného daňového
skladu nebo elektronickou evidencí provozovatele daňového skladu, jehož je produktovod
součástí, pouze pokud s tím příslušné orgány jiného členského státu souhlasí.
(7) Samostatným distribučním daňovým skladem minerálních olejů nemůže být
čerpací stanice pohonných hmot. Čerpací stanice pohonných hmot umístěná na území
daňového skladu podle § 3 písm. f) je součástí tohoto daňového skladu.
(8) Daňovým skladem minerálních olejů může být pouze sklad,
a) jehož skladovací zařízení je pevně spojené se zemí a je užíváno v souladu se stavebním
zákonem,
b) jehož skladovací zařízení jsou vybavena vhodným měřicím zařízením
na měření množství minerálních olejů, jejich měrné hmotnosti a teploty při příjmu
a výdeji, které splňuje požadavky zákona upravujícího metrologii,
c) jehož skladovací kapacita je nejméně 50 000 litrů minerálních olejů;
to neplatí pro daňový sklad zkapalněných ropných plynů, jehož skladovací kapacita
musí být nejméně 100 000 litrů,
d) který splňuje podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro
ochranu života a zdraví osob a životního prostředí.
(9) Podmínka podle odstavce 8 písm. a) nemusí být splněna, pokud skladem
minerálních olejů je cisternová loď se skladovací kapacitou nejméně 100 000 litrů
minerálních olejů, pro niž správce přístavu udělil povolení pro trvalé umístění v
bazénu přístavu a z níž se vydávají minerální oleje jako lodní pohonná hmota.
(10) Pokud jsou minerální oleje umístěny v automobilové cisterně, železniční
cisterně odpovídající ustanovením Mezinárodního řádu pro přepravu nebezpečného zboží
po železnici (RID) vyhlášeného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v kontejneru
odpovídajícímu ustanovením Evropské dohody o mezinárodních přepravách nebezpečných
věcí po silnici (ADR) vyhlášené ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, které se
nacházejí na území daňového skladu podle § 3 písm. f), považují se tato dopravní
zařízení za součást daňového skladu. To platí i v případě, kdy tato dopravní zařízení
z technických důvodů dočasně daňový sklad se svolením správce daně místně příslušného
daňovému skladu opustí. V takovém případě se množství minerálních olejů, které se
do daňového skladu vrátí, nesmí lišit od množství minerálních olejů, které daňový
sklad opustilo.
(11) Podmínka podle odstavce 8 písm. b) nemusí být splněna při výhradním
nakládání s minerálními oleji uvedenými v § 45 odst. 1 písm. c) nebo e) až g) v daňových
skladech, které jsou vybaveny vhodným měřicím zařízením na měření hmotnosti při příjmu
a výdeji podle požadavků zákona upravujícího metrologii.
(12) Podmínka podle odstavce 8 písm. b) nemusí být splněna v daňovém
skladu minerálních olejů, který je vybaven
a) měřicím zařízením na měření
1. hmotnosti minerálních olejů při příjmu
a výdeji podle požadavků zákona upravujícího metrologii, nebo
2. objemu a teploty
minerálních olejů při příjmu a výdeji podle požadavků zákona upravujícího metrologii
a
b) laboratoří provozovanou provozovatelem daňového skladu s potřebnými
měřidly pro měření měrné hmotnosti vzorků podle požadavků zákona upravujícího metrologii,
která provádí odběr vzorků a měření měrné hmotnosti minerálních olejů jako činnost
v rozsahu akreditace udělené podle zákona upravujícího technické požadavky na výrobky.
(13) Podmínka podle odstavce 12 písm. b) se nepovažuje za splněnou, pokud
není alespoň jednou za kalendářní rok osvědčeno, že systém odběru a nakládání se
vzorky splňuje stanovené požadavky. Toto osvědčení může provádět pouze oprávněná
osoba, která je držitelem akreditace v oblasti inspekční činnosti pro odběry vzorků
a laboratorního zkoumání paliv podle právního předpisu upravujícího požadavky na
akreditaci, je bezúhonná a bezdlužná. O splnění těchto podmínek rozhodne Generální
ředitelství cel na základě žádosti, ke které osoba přiloží doklady prokazující splnění
těchto podmínek. Seznam oprávněných osob zveřejní Generální ředitelství cel způsobem
umožňujícím dálkový přístup. Přestane-li oprávněná osoba splňovat některou z uvedených
podmínek, Generální ředitelství cel rozhodne, že není oprávněnou osobou.
(14) Podmínka podle odstavce 8 písm. c) nemusí být splněna
a) při skladování minerálních olejů v prostoru letiště, nebo
b) v případě produktovodu, který je samostatným daňovým skladem.
(15) Podmínky podle odstavce 8 písm. a) až c) nemusí být splněny ve výrobním daňovém
skladu, jehož
a) výrobní kapacita je alespoň 200 000 litrů minerálních olejů za kalendářní
měsíc a
b) výrobní zařízení pro nepřetržitou výrobu je napojeno na produktovod,
který je
1. vybaven vhodným měřicím zařízením na měření množství minerálních olejů,
jejich měrné hmotnosti a teploty při příjmu a výdeji, které splňuje požadavky zákona
upravujícího metrologii, a
2. součástí daňového skladu.
§ 59a
Evidence minerálních olejů v daňových skladech
Správce daně může rozhodnout o tom, že evidence minerálních olejů vedená
podle § 37 a 38 bude vedena společně za ty daňové sklady, které provozuje stejný
provozovatel a pro které je místně příslušný.
§ 60
Nákup, prodej a doprava zkapalněných ropných plynů uvedených do volného
daňového oběhu
(1) Právnické nebo fyzické osoby, které nakupují nebo získávají zkapalněné
ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) ve volném daňovém oběhu za
účelem dalšího prodeje, mohou tyto výrobky přijímat a prodávat jen na základě povolení
k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu. Porušení
této povinnosti, které se podle živnostenského zákona považuje za závažné porušení
podmínky stanovené zákonem o spotřebních daních, správce daně oznámí příslušnému
obecnímu živnostenskému úřadu. Toto ustanovení se nepoužije pro právnické nebo fyzické
osoby, které nakupují tyto zkapalněné ropné plyny výhradně v tlakových nádobách o
hmotnosti náplně do 40 kg včetně.
(2) Právnické nebo fyzické osoby, které pro vlastní spotřebu nakoupí nebo
získají za jeden kalendářní rok více než 20 tun zkapalněných ropných plynů podle
§ 45 odst. 1 písm. f) nebo g), mohou tyto výrobky přijímat jen na základě povolení
k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu. Toto ustanovení
se nepoužije pro právnické nebo fyzické osoby, které nakupují tyto zkapalněné ropné
plyny výhradně v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.
(3) Právnické nebo fyzické osoby nesmějí vydat zkapalněné ropné plyny uvedené
v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) osobám, které nemají povolení k nákupu zkapalněných
ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu.
(4) Osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2 jsou povinny vést evidenci podle
§ 40. Osoby uvedené v odstavci 1, které ve volném daňovém oběhu prodávají zkapalněné
ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e) konečnému spotřebiteli, v evidenci neuvádí
údaje o tomto konečném spotřebiteli.
(5) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g),
které byly ve volném daňovém oběhu nakoupeny nebo získány za cenu včetně daně vypočtené
na základě nižší sazby daně, nesmějí být dále prodány za cenu včetně daně vypočtené
na základě vyšší sazby daně.
(6) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g)
přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně oprávněným příjemcem, kterému tak
vznikla při jejich uvedení do volného daňového oběhu povinnost přiznat a zaplatit
daň vypočtenou na základě nižší sazby daně, nesmějí být dále prodány za cenu včetně
daně vypočtené na základě vyšší sazby daně.
(7) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g),
které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státu a které byly
dopraveny na daňové území České republiky pro účely podnikání a u kterých byla v
České republice zajištěna nebo zaplacena daň vypočtená na základě nižší sazby daně,
nesmějí být dále prodány za cenu včetně daně vypočtené na základě vyšší sazby daně.
(8) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) musí
být při dovozu po propuštění do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu
konečného užití okamžitě uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně. Toto ustanovení
se nepoužije pro zkapalněné ropné plyny v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do
40 kg včetně.
(9) Při dopravě zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm.
e), f) nebo g) po jejich uvedení do volného daňového oběhu nesmějí být tyto plyny
dopravovány společně v jednom dopravním prostředku nebo v jejich soupravě, pokud
je pro ně stanovena rozdílná sazba daně. Toto ustanovení se nepoužije pro dopravu
zkapalněných ropných plynů v technologicky oddělených soupravách dopravních prostředků,
u nichž je zajištěno evidování množství vydaných zkapalněných ropných plynů přes
ověřené stanovené měřidlo, a které neumožňují jakékoliv přečerpávání zkapalněných
ropných plynů mezi jejich částmi, a v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40
kg včetně.
(10) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f)
a g) uvedených do volného daňového oběhu je odesílatel povinen poskytnout zajištění
daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, která by musela být přiznána a
zaplacena, kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů. Zajištění daně může poskytnout
také právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2, dopravce nebo vlastník
těchto plynů, pokud s tím právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 nebo
2, dopravce nebo vlastník těchto plynů písemně souhlasí a odesílatel tuto skutečnost
oznámí správci daně. Toto ustanovení se nepoužije pro dopravu zkapalněných ropných
plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.
(11) Oznámení podle odstavce 10 je formulářovým podáním, které lze podat pouze elektronicky,
a to prostřednictvím
a) elektronického portálu v případě dopravy zkapalněných ropných plynů
podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) pouze na daňovém území České republiky, nebo
b) elektronického systému v případě dopravy zkapalněných ropných plynů
podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy.
(12) V případě nedostupnosti elektronického portálu nebo elektronického
systému se oznámení podle odstavce 10 činí jiným vhodným způsobem.
(13) Součástí oznámení podle odstavce 10 je písemný souhlas osoby uvedené
v odstavci 1 nebo 2, dopravce nebo vlastníka zkapalněných ropných plynů podle § 45
odst. 1 písm. f) a g) s poskytnutím zajištění daně.
(14) Doprava zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g)
může být zahájena jen tehdy, pokud osoba uvedená v odstavci 10 poskytla zajištění
daně pro dopravu těchto plynů. Toto ustanovení se nepoužije pro dopravu zkapalněných
ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.
(15) Doprava zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g)
uvedených do volného daňového oběhu od odesílatele je ukončena přijetím těchto výrobků
právnickou nebo fyzickou osobou.
(16) Právnická nebo fyzická osoba odebírající pro účely podnikání zkapalněné
ropné plyny, které jsou předmětem daně podle § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) a které
byly uvolněny do volného daňového oběhu v jiném členském státě, poskytuje zajištění
daně ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny
byly určeny pro pohon motorů.
(17) Osoby, které plní zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm.
f) nebo g) do tlakových nádob o hmotnosti náplně do 40 kg včetně, s výjimkou pevně
zabudovaných nádrží motorových vozidel, jsou povinny používat schválený měřicí systém10)
(dále jen „hmotnostní průtokoměr“), jehož neoddělitelnou součástí je elektronická
evidence vydaných zkapalněných ropných plynů, která musí být správná, úplná, průkazná,
zaručující trvalost záznamů a umožňující výpis z tohoto systému. Hmotnostní průtokoměr
musí být umístěn tak, aby evidoval množství plněných zkapalněných ropných plynů,
a musí být opatřen závěrami správce daně.
§ 60a
Nákup zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu
(1) Právnická nebo fyzická osoba uvedená v § 60 odst. 1 nebo 2 může nakupovat
zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) pouze na základě
pravomocného povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového
oběhu.
(2) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení k nákupu zkapalněných
ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu novým, lze tyto zkapalněné ropné
plyny nakupovat na základě nového povolení ode dne jeho oznámení.
§ 60b
Podmínky pro vydání povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených
do volného daňového oběhu osobám nakupujícím nebo získávajícím zkapalněné ropné plyny
pro vlastní spotřebu
Podmínkami pro vydání povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených
do volného daňového oběhu právnické nebo fyzické osobě uvedené v § 60 odst. 2 jsou
a) bezdlužnost a
b) skutečnost, že navrhovatel není v likvidaci nebo úpadku.
§ 60c
Oznamovací povinnost držitele povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů
uvedených do volného daňového oběhu
(1) Držitel povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného
daňového oběhu je povinen správci daně do 5 dnů od prvního nákupu zkapalněných ropných
plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. f) a g) od nového dodavatele oznámit tohoto
dodavatele elektronicky prostřednictvím elektronického portálu.
(2) Držitel povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného
daňového oběhu je povinen správci daně do 5 dnů po uplynutí jednoho roku od posledního
nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. f) a g) od daného
dodavatele oznámit ukončení nákupu těchto zkapalněných ropných plynů od tohoto dodavatele
elektronicky prostřednictvím elektronického portálu.
(3) Oznámení podle odstavců 1 a 2 jsou formulářovými podáními a držitel
povolení je v těchto oznámeních povinen uvést také obchodní firmu nebo jméno, sídlo
nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo dodavatele.
§ 60d
Zrušení povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného
daňového oběhu z moci úřední
(1) Správce daně zruší povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů
uvedených do volného daňového oběhu rovněž, pokud držitel tohoto povolení
a) opakovaně porušil povinnosti stanovené v § 60 odst. 3 až 9 a 14,
nebo
b) po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců bez vážných nebo
objektivních důvodů neuskuteční nákup zkapalněných ropných plynů podle tohoto povolení.
(2) Pokud bylo povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do
volného daňového oběhu zrušeno z moci úřední, může osoba, jíž bylo toto povolení
zrušeno, podat návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu nejdříve po
uplynutí 2 let od zrušení tohoto povolení; to se nevztahuje na zrušení podle odstavce
1 písm. b).
§ 63
Dovoz minerálních olejů
(1) Při dovozu a při dopravě mezi členskými státy jsou při vstupu na daňové
území České republiky od daně osvobozeny minerální oleje, které se nacházejí v běžných
nádržích motorových dopravních prostředků, pracovních strojů, klimatizačních, chladírenských
a jiných podobných zařízení a slouží k jejich vlastnímu pohonu a provozu.
(2) Pro účely tohoto zákona se běžnou nádrží rozumí
a) nádrž trvale připojená výrobcem ke všem motorovým dopravním prostředkům
téhož typu, jako je motorový dopravní prostředek, v jehož běžné nádrži se minerální
oleje nacházejí; trvalé vestavění této nádrže musí umožňovat přímé používání minerálního
oleje k pohonu dopravního prostředku a případně k provozu pracovních strojů, klimatizačních,
chladírenských a jiných podobných zařízení během dopravy,
b) nádrž na zkapalněný ropný plyn vestavěná do motorových dopravních
prostředků k přímému používání zkapalněného ropného plynu jako pohonné hmoty a také
nádrž na zkapalněný ropný plyn vestavěná do jiných zařízení, jimiž je motorový dopravní
prostředek vybaven, nebo
c) nádrž trvale připojená výrobcem ke všem pracovním strojům, klimatizačním,
chladírenským a jiným podobným zařízením téhož typu, jako je zařízení, v jehož nádrži
se minerální oleje nacházejí; trvalé vestavění této nádrže musí umožňovat přímé používání
minerálních olejů k provozu tohoto pracovního stroje, klimatizačního, chladírenského
a jiného podobného zařízení.
§ 64
Vývoz minerálních olejů
Při vývozu a při dopravě mezi členskými státy nelze při výstupu z daňového
území České republiky uplatnit nárok na vrácení daně podle § 14 odst. 1 u minerálních
olejů, které se nacházejí v běžných nádržích motorových dopravních prostředků, pracovních
strojů, klimatizačních, chladírenských a jiných podobných zařízení a slouží k jejich
vlastnímu pohonu a provozu.
HLAVA II
DAŇ Z LIHU
§ 66
Plátce daně z lihu
(1) Plátci jsou také
a) právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo dovezou líh a výrobky
obsahující líh osvobozený od daně podle § 71 písm. a), d), f) a i),
b) právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo dovezou látky určené
k aromatizaci obsahující líh osvobozený od daně podle § 71 písm. c), s výjimkou výrobků
uvedených pod kódy nomenklatury 3302 nebo 2106 90 20, nebo
c) právnické a fyzické osoby podle § 4 odst. 1 písm. g), které skladují
nebo uvádějí do volného daňového oběhu líh, který je předmětem daně podle § 67 odst.
1 a 2, s výjimkou lihu osvobozeného od daně podle § 71 písm. b) a e) a podle § 71
písm. c), pokud se jedná o výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 3302 nebo 2106 90
20.
(2) Právnické a fyzické osoby podle odstavce 1 písm. b) jsou povinny oznámit
správci daně v každém kalendářním roce první nákup nebo dovoz látek určených k aromatizaci
obsahujících líh osvobozený od daně podle § 71 písm. c); to neplatí pro výrobky uvedené
pod kódy nomenklatury 3302 nebo 2106 90 20.
§ 67
Předmět daně z lihu
(1) Předmětem daně je líh (etanol)47) včetně neodděleného lihu vzniklého
kvašením, obsažený v jakýchkoli výrobcích, nejde-li o výrobky uvedené pod kódy nomenklatury
2203, 2204, 2205, 2206, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než
1,2 % objemových etanolu.
(2) Předmětem daně je i líh podle odstavce 1 včetně neodděleného lihu vzniklého
kvašením, obsažený ve výrobcích uvedených pod kódy nomenklatury 2204, 2205, 2206,
pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 22 % objemových etanolu.
(3) Na líh se hledí jako na nedenaturovaný také, pokud
a) obsahuje jiný denaturační prostředek než denaturační prostředek
pro zvláštní denaturaci, kterým by měl být tento líh zvláštně denaturován podle zákona
upravujícího líh, menší množství denaturačního prostředku, než je stanoveno v zákoně
upravujícím líh, nebo je zvláštně denaturovaný líh použit pro jiný účel než účel
stanovený v zákoně upravujícím líh,
b) obsahuje jiný denaturační prostředek než denaturační prostředek
pro obecnou denaturaci, kterým by měl být tento líh denaturován podle nařízení Komise
upravujícího vzájemné uznávání postupů úplné denaturace lihu pro účely osvobození
od spotřební daně69), nebo menší množství denaturačního prostředku, než je stanoveno
v tomto nařízení,
c) došlo k daňovému zneužití výrobku obsahujícího líh zvláštně denaturovaný,
který je denaturován v souladu s právními předpisy jiného členského státu, nebo
d) došlo k daňovému zneužití lihu obecně denaturovaného, který je denaturován
v souladu s nařízením Komise upravujícím vzájemné uznávání postupů úplné denaturace
lihu pro účely osvobození od spotřební daně69).
(4) V případě odstavce 3 písm. c) nebo d) Ministerstvo financí po vyjádření
Ministerstva zemědělství rozhodne, že líh není osvobozen od daně, a dále postupuje
podle směrnice Rady upravující harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu
a alkoholických nápojů47a). Rozhodnutí Komise podle směrnice Rady upravující harmonizaci
struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů47a), podle kterého nemělo
Ministerstvo financí rozhodnout, že líh není osvobozen od daně, se použije ode dne
jeho platnosti.
(5) Dani nepodléhá líh, který byl již jednou zdaněn, pokud u něho nebylo
uplatněno vrácení daně podle § 14. Toto ustanovení se nepoužije v případech podle
§ 11 odst. 2, § 14 odst. 7, § 66 odst. 1 písm. c) a v případech, kdy došlo ke stanovení
daně na základě vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit při nabytí, prodeji nebo
zjištění nezdaněného lihu.
§ 68
Vznik povinnosti daň z lihu přiznat a zaplatit
Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také
a) dnem zjištění neoprávněně odejmutého lihu z výrobního procesu, ze
zásob nebo při dopravě,
b) dnem zjištění neoprávněné regenerace lihu,
c) dnem nabytí, prodeje nebo zjištění nezdaněného lihu právnickými
nebo fyzickými osobami uvedenými v § 66 odst. 1 písm. c) nebo lihu, který právnické
nebo fyzické osoby vyrobily bez oprávnění provozovat živnost, a to tím dnem, který
nastal dříve, nebo
d) v případě ukončení činnosti nejpozději jeden den před podáním žádosti
o výmaz z obchodního rejstříku nebo žádosti o zrušení živnostenského oprávnění; daňová
povinnost se týká lihu a všech výrobků obsahujících líh podléhajících dani, jež jsou
k tomuto dni ve vlastnictví plátce, který uvedené výrobky vyrobil, nakoupil nebo
dovezl, s výjimkou nezdaněného lihu osvobozeného od daně podle § 71 písm. b) a e)
a podle § 71 písm. c), pokud se jedná o výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 3302
nebo 2106 90 20.
§ 69
Základ daně z lihu
Základem daně pro účely tohoto zákona je množství lihu vyjádřené v hektolitrech
etanolu při teplotě 20 °C; množství lihu menší než 0,005 hl etanolu se zaokrouhluje
na 3 desetinná místa.
§ 70
Sazby daně z lihu
(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:
+--------------+-----------------------------+----------------------+ |Kód | Text | Sazba daně | |nomenklatury | | | +--------------+-----------------------------+----------------------+ |2207 | líh obsažený ve výrobcích | | | | uvedených pod kódem | 39 100 Kč/hl etanolu | | | nomenklatury 2207 | | +--------------+-----------------------------+----------------------+ |2208 | líh obsažený ve výrobcích | | | | uvedených pod kódem | | | | nomenklatury 2208 | 39 100 Kč/hl etanolu | | | s výjimkou ovocných | | | | destilátů z pěstitelského | | | | pálení v množství do 30 l | | | | etanolu pro jednoho | | | | pěstitele za jedno výrobní | | | | období podle zákona | | | | o lihu49) | | | +-----------------------------+----------------------+ | | líh obsažený v ovocných | | | | destilátech z pěstitelského | | | | pálení v množství do 30 l | 19 600 Kč/hl etanolu | | | etanolu pro jednoho | | | | pěstitele za jedno výrobní | | | | období podle zákona | | | | o lihu49) | | +--------------+-----------------------------+----------------------+ |ostatní | líh obsažený ve výrobcích | | | | uvedených pod ostatními | 39 100 Kč/hl etanolu | | | kódy nomenklatury | | +--------------+-----------------------------+----------------------+
(2) Sazba daně z lihu obsaženého v ovocných destilátech z pěstitelského
pálení v množství do 30 l etanolu pro jednoho pěstitele za jedno výrobní období se
použije pouze v případě, že pěstitel splňuje podmínky stanovené zákonem o lihu49)
a zároveň jsou dodrženy ostatní podmínky provozování pěstitelského pálení podle zákona
o lihu49).
§ 71
Osvobození od daně z lihu
Od daně je také osvobozen líh
a) určený k použití jako materiál vstupující v rámci podnikatelské
činnosti do výrobků při výrobě potravin, potravních doplňků, látek přídatných, látek
určených k aromatizaci potravin a látek pomocných,50) s výjimkou výrobků uvedených
pod kódy nomenklatury 2207 a 2208,
b) ve výrobcích potravinářských uvedených pod písmenem a), pokud obsah
lihu v nich nepřesahuje 8,5 litru etanolu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků
nebo 5 litrů etanolu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků, a etanol obsažený v léčivech;51)
toto osvobození se nevztahuje na výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2207 a 2208,
c) v látkách určených k aromatizaci
1. nápojů, přičemž obsah etanolu
v těchto nápojích nepřesáhne 1,2 % objemových, nebo
2. jiných potravin s výjimkou
výrobků uvedených pod kódy nomenklatury 2207 a 2208,
d) pro výrobu a přípravu léčiv podle zákona o léčivech nebo nařízení
Evropského parlamentu a Rady upravujícího veterinární léčivé přípravky70),
e) obecně denaturovaný, v přiboudlině nebo ve výrobcích, pokud jsou
tyto výrobky vyrobeny z lihu denaturovaného podle zvláštního právního předpisu,52)
f) zvláštně denaturovaný syntetický a zvláštně denaturovaný kvasný
určený k použití pro stanovený účel,52)
g) ve výrobcích uvedených pod kódy nomenklatury 2207, 2208, 3301 nebo
3302 znehodnocených podle pokynů a za přítomnosti úředních osob správce daně nebo
za jejich přítomnosti zničených,
h) ve vzorcích odebraných správcem daně,
i) ve vzorcích určených pro povinné rozbory.53)
§ 71a
Doprava denaturovaného lihu mezi členskými státy
(1) Obecně denaturovaný líh lze ve volném daňovém oběhu mezi členskými
státy dopravovat pro účely podnikání pouze se zjednodušeným elektronickým průvodním
dokladem.
(2) Na dopravu zvláštně denaturovaného lihu mezi členskými státy se použijí
ustanovení upravující dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od
daně mezi členskými státy.
§ 72
Uplatnění nároku na osvobození od daně z lihu
(1) Uživatel musí uplatnit u plátce písemně osvobození lihu od daně, na
které se vztahuje ustanovení § 71 písm. a), d), f) a i) a § 71 písm. c) s výjimkou
výrobků uvedených pod kódy nomenklatury 3302 nebo 2106 90 20, nejpozději před vyhotovením
dokladu o osvobození plátcem.
(2) Uživatel je rovněž povinen uplatnit písemně osvobození lihu od daně
u původního vlastníka v případech, na které se vztahuje osvobození od daně podle
odstavce 1, před nabytím vlastnického práva k nezdaněnému lihu tvořícímu majetek
původního vlastníka, před
a) uzavřením smlouvy o pachtu obchodního závodu nebo jeho části tvořící
samostatnou organizační složku původního vlastníka nebo
b) pozbytím obchodního závodu nebo jeho části tvořící samostatnou organizační
složku původního vlastníka.
(3) Po prohlášení konkursu na majetek uživatele či zániku obchodního závodu
uživatele může být líh osvobozený od daně poskytnut jinému uživateli. Uživatel, který
nabývá líh, na který se vztahuje osvobození od daně podle odstavce 1, je rovněž povinen
uplatnit písemně osvobození od daně u původního uživatele.
(4) Uživatel v případech podle odstavců 1 až 3 je povinen při uplatnění
osvobození lihu od daně, na které se vztahuje ustanovení § 71 písm. a), d) a f),
předložit povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně;
to se netýká lihu zvláštně denaturovaného syntetického technického53a) určeného k
použití pro stanovený účel52). Neučiní-li tak, má se za to, že osvobození od daně
nebylo uplatněno.
§ 73
Povolení k přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně
(1) Líh osvobozený od daně podle § 71 písm. b), c), e), g), h) nebo i)
a podle § 71 písm. f), pokud se jedná o líh zvláštně denaturovaný syntetický technický,
lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně.
(2) Líh osvobozený od daně přijatý na základě povolení k přijímání a užívání
lihu osvobozeného od daně nelze na základě tohoto povolení dále prodávat, pokud jiný
právní předpis nestanoví jinak.
(3) Líh osvobozený od daně přijatý na základě povolení k přijímání a užívání
lihu osvobozeného od daně a použitý pro stanovený účel osvobození lze bezúplatně
převést pouze za účelem přepracování v daňovém skladu nebo likvidace, a to odběrateli
uvedenému v tomto povolení.
§ 74
Prokázání zdanění lihu
Na daňovém dokladu, na dokladu o prodeji nebo na dokladu o dopravě lihu
nebo vybraných výrobků obsahujících líh podle § 5 je plátce nebo prodávající povinen
uvést objemové procento lihu ve výrobku.
§ 75
Prokázání oprávněného nabytí lihu osvobozeného od daně
(1) Na dokladu o osvobození lihu a vybraných výrobků obsahujících líh od
daně podle § 6 je plátce nebo uživatel povinen uvést objemové procento lihu ve výrobku.
(2) Při prokazování oprávněného nabytí lihu osvobozeného od daně podle
§ 71 písm. a), d), f) a i) a § 71 písm. c) s výjimkou výrobků uvedených pod kódy
nomenklatury 3302 nebo 2106 90 20 musí být na dokladu o osvobození lihu od daně vyznačeno,
že se jedná o líh osvobozený od daně s odkazem na ustanovení § 71.
(3) V případech podle § 68 písm. a) a b), § 71 písm. b) a e), § 71 písm.
c), pokud se jedná o výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 3302 nebo 2106 90 20,
a § 72 odst. 2 a 3 se doklad o osvobození od daně nevystavuje.
(4) Při dopravě lihu podle § 79 odst. 1 písm. d) se údaje uváděné v dokladu
o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 písm. a) a b) shodují
§ 76
Daňové přiznání k dani z lihu a splatnost této daně
(1) Daň je splatná padesátý pátý den po uplynutí zdaňovacího období, ve
kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit. Vznikne-li povinnost daň přiznat
a zaplatit provozovateli pěstitelské pálenice55), daňové přiznání se podává do dvacátého
pátého dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla.
(2) Plátce, který je registrovanou osobou podle zákona o povinném značení
lihu, podává daňové přiznání elektronicky.
§ 77
Zajištění daně z lihu
(1) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje pouze jeden daňový sklad,
zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní
účet pro zajištění daně zřízený správcem daně činí nejvýše 50 000 000 Kč.
(2) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje více než jeden daňový
sklad, zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní
účet pro zajištění daně zřízený správcem daně činí, bez ohledu na to, kolik daňových
skladů provozuje, nejvýše 150 000 000 Kč.
(3) Pro stanovení výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se nebere
v úvahu množství lihu určeného pro zvláštní účely, jehož vlastníkem je stát34), umístěného
v tomto daňovém skladu.
(4) Pro stanovení výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se nebere
v úvahu množství lihu obecně denaturovaného podle zákona o lihu52) umístěného v tomto
daňovém skladu.
§ 78
Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro líh
(1) Pokud je lihovar56) pod stálým daňovým dozorem a jeho výrobní a skladovací
zařízení je zajištěno úředními závěrami správce daně, zajištění daně se nevyžaduje.
(2) Stálým daňovým dozorem se rozumí zejména zajištění výrobního a skladovacího
zařízení závěrami správce daně, stálá přítomnost úřední osoby správce daně nebo umožnění
přímého nepřetržitého přístupu do evidencí uložených tímto zákonem a zvláštními právními
předpisy.57)
(3) Daňovým skladem podle § 3 písm. f) nemůže být pěstitelská pálenice.55)
(4) Na líh vyráběný v pěstitelské pálenici se § 19 odst. 2 nepoužije.
(5) Líh, jehož vlastníkem je stát a je určen pro zvláštní účely34), musí
být umístěn v režimu podmíněného osvobození od daně.
(6) Správce daně může v odůvodněných případech rozhodnout o zpracování
lihu již uvedeného do volného daňového oběhu v daňovém skladu. Takový líh se považuje
za opětovně uvedený do režimu podmíněného osvobození od daně a provozovateli tohoto
daňového skladu vzniká dnem jeho opětovného uvedení do režimu podmíněného osvobození
od daně nárok na vrácení daně.
(7) Správce daně v rozhodnutí podle odstavce 6 určí množství lihu, které
lze opětovně přijmout ke zpracování v daňovém skladu, způsob zpracování a vedení
evidence tohoto lihu.
(8) V daňovém skladu může být společně s lihem v režimu podmíněného osvobození
od daně umístěn líh, který byl zajištěn správcem daně nebo orgánem Finanční správy
České republiky nebo u kterého bylo rozhodnuto o jeho propadnutí nebo zabrání, pouze
pokud s umístěním výslovně souhlasí provozovatel daňového skladu. O takovém umístění
lihu orgán Finanční správy České republiky bezodkladně informuje správce daně místně
příslušného daňovému skladu. Takový líh musí být odděleně skladován a musí být odděleně
evidován.
§ 79
Doprava lihu osvobozeného od daně z lihu na daňovém území České republiky
(1) Líh nedenaturovaný, osvobozený od daně podle § 71 písm. a) a d)
na základě povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně,
lze dopravovat pouze
a) z daňového skladu uživateli,
b) od jednoho uživatele jinému uživateli podle § 72 odst. 2 a 3,
c) při dovozu uskutečňovaném uživatelem, nebo
d) z jednoho místa užívání do jiného místa užívání téhož uživatele.
(2) Při dopravě lihu podle odstavce 1 je jeho odesílatel povinen poskytnout
zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, kterou by byl povinen
přiznat a zaplatit, kdyby tento líh nebyl osvobozen od daně. Pokud je odesílatelem
provozovatel daňového skladu, který poskytl zajištění daně pro provozování daňového
skladu podle § 21, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně
pro dopravu nedenaturovaného lihu. O použití zajištění daně pro provozování daňového
skladu pro dopravu nedenaturovaného lihu rozhodne správce daně místně příslušný daňovému
skladu. Správce daně může na žádost odesílatele udělit souhlas, aby zajištění poskytl
dopravce nebo vlastník tohoto lihu, pokud s tím dopravce nebo jeho vlastník písemně
souhlasí.
(3) Dopravovaný líh podle odstavce 1 musí být po ukončení dopravy bezodkladně
umístěn v prostorách určených v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků
osvobozených od daně. Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu nedenaturovaného
lihu a doprava tohoto lihu byla řádně ukončena, správce daně rozhodne o uvolnění
zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy byl předložen doklad o osvobození
od daně (§ 6) potvrzený správcem daně místně příslušným místu užívání vybraných výrobků.
(4) Líh obecně denaturovaný podle zákona o lihu52) určený pro výrobu
minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 nebo pro výrobu etyl-terciál-butyl-éteru
se na daňovém území České republiky dopravuje s dokladem vystaveným odesílatelem,
který obsahuje
a) identifikační údaje odesílatele,
b) identifikační údaje příjemce,
c) místo dodání,
d) celkové množství obecně denaturovaného lihu v litrech při 20 °C
a objemové procento lihu,
e) množství lihu v litrech etanolu zaokrouhlené na 2 desetinná místa
při 20 °C,
f) druh a množství obecného denaturačního prostředku v litrech podle
nařízení Komise o vzájemném uznávání postupů úplné denaturace lihu pro účely osvobození
od spotřební daně74) a
g) datum vystavení dokladu.
(5) Před zahájením dopravy lihu, který byl použit pro stanovený účel osvobození
od daně, k likvidaci nebo přepracování je odesílatel povinen oznámit dopravu správci
daně místně příslušnému podle místa zahájení dopravy. Pokud tento správce daně nemá
proti zahájení dopravy námitek, odesílatel může zahájit dopravu. Toto oznámení je
formulářovým podáním, které lze podat pouze elektronicky prostřednictvím elektronického
portálu. V případě nedostupnosti elektronického portálu oznámí odesílatel tuto dopravu
jiným vhodným způsobem. Správce daně může stanovit lhůtu, do které má být doprava
ukončena, a trasu, po které má být použitý líh dopravován.
§ 79a
Oznamování prodeje lihovin
(1) Osoba, která hodlá v rámci své podnikatelské činnosti prodávat lihoviny
uvedené do volného daňového oběhu za cenu nižší, než je cena odpovídající výši součtu
částky daně a jí odpovídající částky daně z přidané hodnoty, je povinna 15 dnů před
zahájením prodeje takový prodej oznámit správci daně.
(2) Oznámení podle odstavce 1 musí obsahovat tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo osoby,
která hodlá prodávat lihoviny,
b) množství a objem jednotkových balení lihovin s uvedením objemového
procenta lihu, v členění podle
1. jednotlivých druhů a skupin podle právního předpisu
upravujícího potraviny a tabákové výrobky,
2. kategorií podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie upravujícího definici a popis lihovin,
c) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo osoby,
od které byly lihoviny nakoupeny,
d) označení výrobce lihovin,
e) místo a den zahájení prodeje,
f) důvody pro prodej lihovin.
HLAVA III
DAŇ Z PIVA
§ 80
Plátce daně z piva
(1) Plátcem není fyzická osoba, která spolu s osobami tvořícími s ní společně
hospodařící domácnost vyrobí v zařízení pro domácí výrobu piva, pro vlastní spotřebu,
pro spotřebu členů její společně hospodařící domácnosti, osob jí blízkých nebo jejích
hostů, pivo v celkovém množství nepřesahujícím 2000 l za kalendářní rok, za podmínky,
že nedojde k jeho prodeji.
(2) Fyzická osoba, která vyrábí pivo podle odstavce 1, je povinna bezodkladně
oznámit správci daně datum zahájení výroby, místo výroby a předpokládané množství
vyrobeného piva za kalendářní rok.
§ 81
Předmět daně z piva
(1) Předmětem daně z piva je pivo; pivem se pro účely spotřebních daní rozumí
a) výrobek uvedený pod kódem nomenklatury 2203 obsahující více než
0,5 % objemových alkoholu, nebo
b) směsi výrobku uvedeného v písmenu a) s nealkoholickými nápoji uvedené
pod kódem nomenklatury 2206 obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu.
(2) Koncentrace piva se vyjadřuje v hmotnostních procentech jako procentní
obsah extraktu původní mladiny, který se stanoví výpočtem podle velkého Ballingova
vzorce.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví velký Ballingův vzorec a metody určení
extraktu původní mladiny. Pro účely metody určení extraktu původní mladiny se neberou
v potaz složky piva přidané po skončení kvašení.
§ 82
Malý nezávislý pivovar
(1) Malým nezávislým pivovarem se pro účely spotřebních daní rozumí pivovar,
a) v němž množství piva vyrobeného za kalendářní rok (dále jen „roční výroba piva“)
nepřekročí 200 000 hl,
b) jehož provozovatel ani vlastník nejsou právně ani hospodářsky závislí na provozovateli
ani vlastníkovi jiného pivovaru,
c) který není výrobně závislý na jiném pivovaru a
d) kde se nevyrábí pivo v licenci.
(2) Podmínky podle odstavce 1 musí být splněny po celou dobu zdaňovacího
období, za které je uplatňována snížená sazba daně z piva pro malé nezávislé pivovary.
(3) Právně závislými na provozovateli nebo vlastníkovi jiného pivovaru
jsou pro účely spotřebních daní provozovatel nebo vlastník pivovaru,
a) na které nebo ve kterých může provozovatel nebo vlastník jiného pivovaru přímo
nebo nepřímo uplatňovat převažující vliv,
b) kteří mohou na provozovatele nebo vlastníka jiného pivovaru nebo v provozovateli
nebo vlastníkovi jiného pivovaru přímo nebo nepřímo uplatňovat převažující vliv,
c) na něž nebo v nichž může přímo nebo nepřímo uplatňovat převažující vliv osoba,
která může přímo nebo nepřímo uplatňovat převažující vliv na provozovatele nebo vlastníka
nebo v provozovateli nebo vlastníkovi jiného pivovaru, nebo
d) pokud provozují více než jeden pivovar nebo vlastní většinový podíl ve více než
jednom pivovaru.
(4) Hospodářsky závislými na provozovateli nebo vlastníkovi jiného pivovaru
jsou pro účely spotřebních daní provozovatel nebo vlastník pivovaru, kteří byli omezeni
ve schopnosti samostatně přijímat obchodní rozhodnutí zejména proto, že tento provozovatel
nebo vlastník anebo osoba, která může přímo nebo nepřímo uplatňovat převažující vliv
na tohoto provozovatele nebo vlastníka nebo v tomto provozovateli nebo vlastníkovi,
uzavřeli s provozovatelem nebo vlastníkem jiného pivovaru anebo osobou, která může
přímo nebo nepřímo uplatňovat převažující vliv na provozovatele nebo vlastníka jiného
pivovaru nebo v provozovateli nebo vlastníkovi jiného pivovaru, dohodu podle zákona
upravujícího ochranu hospodářské soutěže nebo jednají tak, že je omezena jejich schopnost
samostatně přijímat obchodní rozhodnutí.
(5) Převažující vliv na provozovatele nebo vlastníka pivovaru nebo v
provozovateli nebo vlastníkovi pivovaru uplatňuje osoba vždy, pokud
a) vlastní většinový podíl tohoto provozovatele nebo vlastníka pivovaru,
b) disponuje většinou hlasovacích práv tohoto provozovatele nebo vlastníka pivovaru,
nebo
c) se podílí na obchodním vedení tohoto provozovatele nebo vlastníka pivovaru.
(6) Výrobně závislým na jiném pivovaru je pro účely spotřebních daní
pivovar,
a) jehož provozní nebo skladovací prostory jsou technologicky nebo jinak propojeny
s prostorami tohoto jiného pivovaru, nebo
b) jemuž chybí některá část hlavního výrobního provozního souboru.
(7) Hlavním výrobním provozním souborem se pro účely spotřebních daní
rozumí
a) varna, spilka a ležácký sklep, nebo
b) varna a cylindrokonické tanky nebo obdobné zařízení.
(8) Na pivovary, jejichž provozovatelé nebo vlastníci jsou vzájemně právně
nebo hospodářsky závislí anebo ve kterých se vyrábí pivo v licenci poskytnuté provozovatelem
nebo vlastníkem jiného pivovaru nebo v licenci, ve které se vyrábí pivo ve více pivovarech,
se pro účely spotřebních daní hledí jako na malé nezávislé pivovary,
a) splňuje-li souhrnná výroba piva všech těchto pivovarů podmínku roční výroby piva
podle odstavce 1 písm. a) a
b) nejsou-li výrobně závislé na jiném pivovaru ani mezi sebou.
(9) Pro účely určení sazby daně z piva vyrobeného v pivovaru, na který
se na základě odstavce 8 hledí jako na malý nezávislý pivovar, se za roční výrobu
piva tohoto pivovaru považuje souhrnná roční výroba piva podle odstavce 8 písm. a).
§ 83
Vznik povinnosti daň z piva přiznat a zaplatit
(1) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také osobě podle § 80 odst.
1 dnem porušení podmínek stanovených v § 80 odst. 1 a týká se množství piva vyrobeného
od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla.
(2) Pokud je pivo určeno pro přímou spotřebu v prostorách pivovaru nebo
místech k němu přilehlých, musí být z pivovaru dopravováno do místa přímé spotřeby
pouze v přepravních nebo spotřebitelských obalech. Pokud je pivo do místa přímé spotřeby
dopravováno přímo z výčepního tanku, je správce daně oprávněn stanovit další podmínky
pro vedení evidence.
§ 85
Sazby a výpočet daně z piva
(1) Základní sazba daně z piva a snížené sazby daně z piva pro malé
nezávislé pivovary za 1 hektolitr a každé celé hmotnostní procento extraktu původní
mladiny, které bylo stanoveno podle § 81 odst. 2, jsou stanoveny takto:
+--------------+-------------------------------------------------------------------------------+ | Kód | Sazba daně v Kč/hl za každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny | | nomenklatury +------------+------------------------------------------------------------------+ | | Základní | Snížené sazby pro malé nezávislé pivovary | | | sazba +------------------------------------------------------------------+ | | | Velikostní skupina podle výroby v hl ročně | | | +------------+------------+------------+-------------+-------------+ | | | do 10 000 | nad 10 000 | nad 50 000 | nad 100 000 | nad 150 000 | | | | včetně | do 50 000 | do 100 000 | do 150 000 | do 200 000 | | | | | včetně | včetně | včetně | včetně | +--------------+------------+------------+------------+------------+-------------+-------------+ |2203, 2206 | 32,00 Kč | 16,00 Kč | 19,20 Kč | 22,40 Kč | 25,60 Kč | 28,80 Kč | +--------------+------------+------------+------------+------------+-------------+-------------+
(2) Ke zlomkům procent (desetinným místům) extraktu původní mladiny se
nepřihlíží.
(3) Výše daně u piva konkrétní koncentrace, které bylo uvedeno do volného
daňového oběhu, se vypočítá jako součin množství tohoto piva v hektolitrech, příslušné
výše procenta koncentrace piva a základní nebo snížené sazby.
(4) Koncentrace piva vyjádřená v hmotnostních procentech extraktu původní
mladiny je pro účely tohoto zákona považována za koncentraci vyjádřenou ve stupních
Plato (°P).
(5) Sníženou sazbu daně z piva pro malé nezávislé pivovary lze uplatnit
na pivo vyrobené v malém nezávislém pivovaru.
(6) Sníženou sazbu daně z piva pro malé nezávislé pivovary lze uplatnit
také na pivo, které je dopraveno z jiného členského státu na daňové území České republiky,
pokud je vyrobeno osobou podle právních předpisů jiného členského státu obdobnou
provozovateli malého nezávislého pivovaru,
a) které bylo příslušným orgánem jiného členského státu vydáno osvědčení podle právních
předpisů tohoto jiného členského státu obdobné osvědčení podle § 132 odst. 1, na
dokladu, se kterým byla uskutečňována doprava z jiného členského státu, byla uvedena
skutečnost, že pivo bylo vyrobeno takovou osobou, a toto osvědčení bylo přílohou
oznámení o přijetí vybraných výrobků, nebo
b) pokud na dokladu, se kterým byla uskutečňována doprava z jiného členského státu,
byla uvedena skutečnost, že pivo bylo vyrobeno takovou osobou, a byly splněny podmínky
samoosvědčení podle prováděcího nařízení Komise, kterým se stanoví pravidla, pokud
jde o certifikaci a samoosvědčení malých nezávislých výrobců alkoholických nápojů78).
§ 86
Osvobození od daně z piva
(1) Od daně je také osvobozeno pivo
a) pro výrobu octa uvedeného pod kódem nomenklatury 2209,
b) pro výrobu a přípravu léčiv,
c) pro výrobu přísad při výrobě potravin a nápojů, jejichž obsah alkoholu
nepřesahuje 1,2 % objemových, nebo
d) pro výrobu potravinářských výrobků, pokud obsah alkoholu v nich
nepřekročí 8,5 litru alkoholu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litrů
alkoholu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků.
(2) Výší technicky zdůvodněné částečné ztráty se pro účely osvobození od
daně z piva při částečné ztrátě, ke které došlo v důsledku povahy piva při jeho výrobě,
rozumí výše technicky zdůvodněné ztráty, kterou určí správce daně na základě posouzení
charakteru činnosti daňového subjektu a obvyklé výše ztráty, ke které došlo v důsledku
povahy piva při jeho výrobě obdobnými daňovými subjekty při stejné činnosti.
(3) Od daně je dále osvobozeno pivo, které je vyrobeno fyzickou osobou
v zařízení pro domácí výrobu piva výhradně pro vlastní spotřebu její a osob s ní
tvořících společně hospodařící domácnost, osob jí blízkých nebo jejích hostů, až
do množství, které nepřesáhne 2000 l za kalendářní rok, za podmínky, že nedojde k
jeho prodeji.
(4) Od daně je dále osvobozeno pivo, které bylo v odůvodněných případech
zničeno za přítomnosti úředních osob správce daně.
(5) Od daně je dále osvobozeno pivo určené k použití jako vzorky pro povinné
rozbory53), nezbytné výrobní zkoušky, vědecké nebo analytické účely anebo jako vzorky
odebrané správcem daně. Dále je osvobozeno pivo určené k použití pro vědecký výzkum.
(6) Evidence piva osvobozeného od daně dle tohoto ustanovení se vede odděleně.
Evidence se uchovává po dobu 3 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato
evidence vyhotovena.
§ 87
Přijímání a užívání piva osvobozeného od daně bez povolení k přijímání
a užívání piva osvobozeného od daně
Pivo osvobozené od daně podle § 86 odst. 3 a 5 lze přijímat a užívat bez
povolení k přijímání a užívání piva osvobozeného od daně.
§ 87a
Prokázání zdanění piva
V daňovém dokladu podle § 5 odst. 2 musí být uvedeno množství piva v členění
podle jednotlivých sazeb spotřební daně z piva a příslušné koncentrace piva vyjádřené
v hmotnostních procentech extraktu původní mladiny.
§ 88
Zařazení malého nezávislého pivovaru do velikostní skupiny a změna tohoto
zařazení
(1) Jestliže provozovatel malého nezávislého pivovaru hodlá uplatňovat
sníženou sazbu daně z piva pro malé nezávislé pivovary, je ve lhůtě pro podání daňového
přiznání za zdaňovací období, ve kterém zahájil výrobu, povinen oznámit správci daně
předpokládanou roční výrobu piva tohoto pivovaru a odpovídající velikostní skupinu
podle § 85 odst. 1 (dále jen „velikostní skupina“). Předpokládaná roční výroba piva
musí odpovídat minimálně dvanáctinásobku podílu předpokládané výroby od zahájení
výroby do konce kalendářního roku a počtu měsíců výroby v kalendářním roce včetně
měsíce, v němž provozovatel zahájil výrobu.
(2) Jestliže provozovatel malého nezávislého pivovaru, který byl v bezprostředně
předcházejícím kalendářním roce plátcem daně z piva v základní sazbě, hodlá uplatňovat
sníženou sazbu daně z piva pro malé nezávislé pivovary, je povinen oznámit správci
daně předpokládanou roční výrobu piva tohoto pivovaru a odpovídající velikostní skupinu
do 31. ledna daného kalendářního roku.
(3) Jestliže výroba piva v malém nezávislém pivovaru v průběhu kalendářního
roku překročí horní mez poslední oznámené velikostní skupiny, je provozovatel tohoto
pivovaru ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém tato
skutečnost nastala, povinen oznámit správci daně tuto skutečnost a podat dodatečné
daňové přiznání za každé zdaňovací období tohoto kalendářního roku; tato daň je splatná
ve lhůtě, ve které je splatná daň za zdaňovací období, ve kterém nastala tato skutečnost.
Pro kalendářní rok, ve kterém nastala tato skutečnost, se použije sazba daně odpovídající
nově předpokládané roční výrobě piva.
(4) Jestliže skutečná roční výroba piva v malém nezávislém pivovaru za
uplynulý kalendářní rok byla nižší než dolní mez původně oznámené velikostní skupiny,
je jeho provozovatel po uplynutí kalendářního roku oprávněn pro účely uplatnění nižší
sazby daně podat dodatečné daňové přiznání za každé zdaňovací období tohoto uplynulého
kalendářního roku. Vratitelný přeplatek se vrací bez žádosti.
(5) Jestliže má být malý nezávislý pivovar oproti předchozímu kalendářnímu
roku zařazen do jiné než původně oznámené velikostní skupiny, učiní jeho provozovatel
do 31. ledna vůči správci daně oznámení o předpokládané roční výrobě piva tohoto
pivovaru a odpovídající velikostní skupině. Tento pivovar může být zařazen do velikostní
skupiny vyšší nebo o jeden stupeň nižší, než do které byl zařazen podle skutečné
výroby v předchozím kalendářním roce.
§ 89
Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro pivo
(1) Distribučním daňovým skladem piva může být jen sklad, jehož roční odbyt
piva, případně předpokládaný roční odbyt piva je nejméně 5 000 hl piva.
(2) Ročním odbytem piva se pro účely tohoto zákona rozumí množství piva,
které opustilo v kalendářním roce sklad podle odstavce 1.
(3) Pivo osvobozené od daně podle § 86 odst. 3 nesmí být vyráběno v pivovaru.
(4) Správce daně může v odůvodněných případech rozhodnout na návrh provozovatele
daňového skladu, který uvedl pivo do volného daňového oběhu na daňovém území České
republiky, o opětovném uvedení tohoto piva do režimu podmíněného osvobození od daně
za účelem jeho likvidace nebo přepracování. Toto pivo může být do režimu podmíněného
osvobození od daně opětovně uvedeno pouze umístěním do daňového skladu provozovatele,
který uvedl toto pivo do volného daňového oběhu; pokud tento provozovatel provozuje
více daňových skladů, uvede v tomto návrhu daňové sklady, do kterých má být toto
pivo umístěno. Provozovateli daňového skladu vzniká dnem opětovného uvedení piva
do režimu podmíněného osvobození od daně nárok na vrácení daně.
(5) Správce daně může v odůvodněných případech rozhodnout na návrh provozovatele
daňového skladu o opětovném uvedení piva do režimu podmíněného osvobození od daně
za účelem jeho likvidace nebo přepracování, pokud tento provozovatel dopravil v režimu
podmíněného osvobození od daně toto pivo z daňového území České republiky do jiného
členského státu, ve kterém bylo toto pivo uvedeno do volného daňového oběhu, a tento
provozovatel přijal toto pivo ve volném daňovém oběhu z jiného členského státu zpět
na daňovém území České republiky. Toto pivo může být do režimu podmíněného osvobození
od daně opětovně uvedeno pouze umístěním do daňového skladu provozovatele, který
přijal toto pivo ve volném daňovém oběhu na daňovém území České republiky; pokud
tento provozovatel provozuje více daňových skladů, uvede v tomto návrhu daňové sklady,
do kterých má být toto pivo umístěno. Provozovateli daňového skladu vzniká dnem opětovného
uvedení piva do režimu podmíněného osvobození od daně nárok na vrácení daně.
§ 90
Zajištění daně z piva
Celkové zajištění daně za jeden daňový sklad činí nejvýše 80 000 000 Kč,
jestliže provozovatel daňového skladu poskytne zajištění daně složením nebo převodem
peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně.
§ 90a
Evidence piva v daňových skladech
Správce daně může rozhodnout o tom, že evidence piva vedená podle § 37
a 38 bude vedena společně za ty daňové sklady, které provozuje stejný provozovatel
a pro které je místně příslušný.
§ 91
Prokazování původu dováženého piva
(1) Pokud je pivo dováženo, je zdaňováno základní sazbou daně.
(2) Při dovozu piva vyrobeného v malém nezávislém pivovaru je pivo zdaňováno
sníženou sazbou daně, pokud je prokázáno potvrzením vydaným příslušnými úřady státu
původu piva, že pivo bylo vyrobeno v malém nezávislém pivovaru s roční výrobou nepřesahující
200 000 hl. Na tomto potvrzení se uvede roční výroba piva v hektolitrech. Pokud není
původ piva z malého nezávislého pivovaru prokázán, pivo je zdaňováno základní sazbou
daně.
(3) Koncentrace dovážených piv vyjádřená ve stupních Plato (°P) je pro
účely tohoto zákona považována za koncentraci piva vyjádřenou v hmotnostních procentech
extraktu původní mladiny.
HLAVA IV
DAŇ Z VÍNA A MEZIPRODUKTŮ
§ 92
Plátce daně z vína a meziproduktů
(1) Plátcem není fyzická osoba, která na daňovém území České republiky
vyrábí výhradně tiché víno (§ 93 odst. 3), za podmínky, že celkové množství vyrobeného
tichého vína za kalendářní rok nepřesáhne 2 000 litrů.
(2) Tiché víno vyrobené fyzickou osobou na daňovém území České republiky
za podmínky uvedené v odstavci 1 nemůže být dopravováno ve volném daňovém oběhu mezi
členskými státy.
(3) Tiché víno vyrobené fyzickou osobou na daňovém území České republiky
za podmínky uvedené v odstavci 1 nemůže být uvedeno do režimu podmíněného osvobození
od daně.
§ 93
Předmět daně z vína a meziproduktů
(1) Předmětem daně pro účely tohoto zákona jsou víno a meziprodukty; vínem
a meziprodukty se pro účely spotřebních daní rozumí vína a meziprodukty uvedené pod
kódy nomenklatury 2204, 2205, 2206, které obsahují více než 1,2 % objemových alkoholu,
nejvýše však 22 % objemových alkoholu.
(2) Šumivým vínem se pro účely tohoto zákona rozumí všechny výrobky,
které jsou plněny do lahví s hřibovitou zátkou pro šumivé víno, která je upevněná
zvláštním úchytným zařízením, nebo které při uzavřeném obsahu při 20 °C mají přetlak
3 bary a více, který lze odvodit z přítomnosti rozpuštěného oxidu uhličitého, a které
jsou uvedené pod následujícími kódy nomenklatury:
a) 2204 10, 2204 21 06, 2204 21 07, 2204 21 08, 2204 21 09, 2204 29
10 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu podle nařízení Evropského parlamentu a
Rady upravujícího společnou organizaci trhů se zemědělskými produkty60) (dále jen
"skutečný obsah alkoholu") přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových,
je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku
lihu,
b) 2206 00 31, 2206 00 39 a pod kódy nomenklatury 2204 10, 2204 21
06, 2204 21 07, 2204 21 08, 2204 21 09, 2204 29 10, 2205, pokud nejsou zahrnuty pod
písmenem a), jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje
13 % objemových, nebo
c) 2206 00 31, 2206 00 39, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje
13 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený
v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu.
(3) Tichým vínem se pro účely tohoto zákona rozumí výrobky, které nejsou
šumivým vínem vymezeným v odstavci 2 a které jsou uvedené pod následujícími kódy
nomenklatury:
a) 2204 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových,
ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku,
plně kvasného původu bez přídavku lihu,
b) 2204 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 15 % objemových,
ale nepřesahuje 18 % objemových, pokud byly vyrobeny bez jakéhokoliv obohacování
a je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku
lihu,
c) 2204 a 2205, nejsou-li uvedeny v písmenu a) nebo b), a 2206, nepodléhají-li
dani z piva, jestliže skutečný obsah alkoholu u takových výrobků přesahuje 1,2 %
objemových, ale nepřesahuje 10 % objemových, nebo
d) 2206, pokud nepodléhají dani z piva, jejichž skutečný obsah alkoholu
přesahuje 10 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který
je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu.
(4) Vínem se pro účely spotřebních daní rozumí šumivé a tiché víno a s
výjimkou části čtvrté také fermentovaný nápoj.
(5) Meziprodukty se pro účely tohoto zákona s výjimkou části čtvrté rozumí
všechny výrobky, které jsou uvedené pod kódy nomenklatury 2204, 2205 a 2206, jejichž
skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 22 % objemových,
které nejsou šumivým ani tichým vínem nebo nepodléhají dani z piva.
§ 94
Vznik povinnosti daň z vína a meziproduktů přiznat a zaplatit
(1) Při uvedení tichého vína vyrobeného fyzickou osobou na daňovém území
České republiky do volného daňového oběhu povinnost daň přiznat a zaplatit nevzniká,
pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 92.
(2) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká fyzické osobě podle § 92 odst.
1, dnem porušení podmínek stanovených v § 92 , a týká se množství tichého vína vyrobeného
od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla.
§ 95
Základ daně z vína a meziproduktů
Základem daně je množství vína a meziproduktů vyjádřené v hektolitrech.
§ 96
Sazby daně z vína a meziproduktů
Sazby daně jsou stanoveny takto:
+-----------------------------------+---------------------+ | Text | Sazba daně | +-----------------------------------+---------------------+ |Šumivá vína podle § 93 odst. 2 | 2 340 Kč/hl | +-----------------------------------+---------------------+ |Tichá vína podle § 93 odst. 3 | 0 Kč/hl | +-----------------------------------+---------------------+ |Meziprodukty podle § 93 odst. 5 | 2 340 Kč/hl | +-----------------------------------+---------------------+
§ 97
Osvobození od daně z vína a meziproduktů
(1) Od daně je také osvobozeno víno a meziprodukty
a) pro výrobu octa uvedeného pod kódem nomenklatury 2209,
b) pro výrobu a přípravu léčiv,
c) pro výrobu přísad při výrobě potravin a nápojů, jejichž obsah alkoholu
nepřesahuje 1,2 % objemových, nebo
d) pro výrobu potravinářských výrobků, pokud obsah alkoholu v nich
nepřekročí 8,5 litru alkoholu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litrů
alkoholu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků.
(2) Výší technicky zdůvodněné částečné ztráty se pro účely osvobození od
daně z vína a meziproduktů při částečné ztrátě, ke které došlo v důsledku povahy
vína nebo meziproduktů při jejich výrobě, rozumí výše technicky zdůvodněné ztráty,
kterou určí správce daně na základě posouzení charakteru činnosti daňového subjektu
a obvyklé výše ztráty, ke které došlo v důsledku povahy vína nebo meziproduktů při
jejich výrobě obdobnými daňovými subjekty při stejné činnosti.
(3) Od daně je dále osvobozeno víno a meziprodukty určené k použití jako
vzorky pro povinné rozbory,53) nezbytné výrobní zkoušky, nebo jako vzorky odebrané
správcem daně.
(4) Od daně je dále osvobozeno víno a meziprodukty, které byly v odůvodněných
případech zničeny za přítomnosti úředních osob správce daně.
(5) Evidence vína a meziproduktů osvobozených od daně dle tohoto ustanovení
se vede odděleně. Evidence se uchovává po dobu 3 let od konce kalendářního roku,
ve kterém byla tato evidence vyhotovena.
§ 98
Přijímání a užívání vína osvobozeného od daně bez povolení k přijímání
a užívání vína osvobozeného od daně
(1) Tiché víno osvobozené od daně podle § 97 odst. 1 lze přijímat a užívat
bez povolení k přijímání a užívání vína osvobozeného od daně.
(2) Víno a meziprodukty osvobozené podle § 97 odst. 3 lze přijímat a užívat
bez povolení k přijímání a užívání vína osvobozeného od daně.
§ 98a
Daňové přiznání k dani z vína a splatnost této daně
(1) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit osobě, která vyrábí tiché
víno podle § 99 odst. 3 nebo § 100a, daňové přiznání se podává do dvacátého pátého
dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, a tato daň
je splatná čtyřicátý den po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost
daň přiznat a zaplatit.
(2) Nevznikne-li osobě, která vyrábí tiché víno podle § 99 odst. 3, ve
zdaňovacím období daňová povinnost, nejsou tyto osoby povinny sdělit tuto skutečnost
správci daně.
§ 99
Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro víno a meziprodukty
(1) Distribučním daňovým skladem vína může být jen sklad, jehož roční odbyt,
případně předpokládaný roční odbyt vína je nejméně 100 hl nebo roční odbyt, případně
předpokládaný roční odbyt meziproduktů je nejméně 100 hl. Toto omezení neplatí pro
sklady, které víno a meziprodukty odesílají do jiného členského státu, popřípadě
tyto výrobky z jiného členského státu přijímají.
(2) Ročním odbytem vína nebo meziproduktů se pro účely tohoto zákona rozumí
množství vína nebo meziproduktů, které opustilo v kalendářním roce sklad podle odstavce
1.
(3) Právnická nebo fyzická osoba, která není malým výrobcem vína podle
§ 100a a která vyrábí v jednom prostorově ohraničeném místě tiché víno, nemusí toto
víno vyrábět ve výrobním daňovém skladu, pokud zároveň v tomto místě nevyrábí šumivé
víno nebo meziprodukty a pokud toto tiché víno není určeno pro dopravu do jiného
členského státu v režimu podmíněného osvobození od daně nebo pokud nejsou do tohoto
místa z jiného členského státu víno nebo meziprodukty v režimu podmíněného osvobození
od daně přijímány.
(4) Pokud právnická nebo fyzická osoba podle odstavce 3 nebo podle § 100a
podá návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu, je povinna provést inventuru
zásob tichého vína za přítomnosti úřední osoby správce daně. V den, kdy rozhodnutí
o povolení k provozování daňového skladu nabude právní moci, se tyto zásoby tichého
vína (§ 93 odst. 3) považují za uvedené do režimu podmíněného osvobození od daně.
(5) Tiché víno vyrobené fyzickou osobou uvedenou v § 92 odst. 1 nesmí být
vyráběno ve výrobním daňovém skladu.
(6) Vedlejší produkty vznikající při výrobě tichého vína osobou podle
§ 99 odst. 3 nebo § 100a, které jsou předmětem daně z vína a mají být odstraněny
v souladu se zákonem o vinohradnictví a vinařství, se na daňovém území České republiky
dopravují s dokladem, který je osoba, která tyto produkty dopravuje, na vyžádání
povinna předložit správci daně, a to dokladem podle § 100a odst. 4 nebo dodacím listem
obsahujícím tyto náležitosti:
a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo,
bylo-li přiděleno, osoby, která tyto produkty vyrobila,
b) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo,
bylo-li přiděleno, kupujícího, nebo pokud vedlejší produkty nejsou dopravovány za
účelem prodeje, adresu místa určení a v případě, že to není možné, jiné údaje určující
polohu místa určení,
c) druh a množství dopravovaných vedlejších produktů,
d) datum vystavení dokladu.
(7) V daňovém skladu mohou být společně s vínem a meziprodukty umístěny
tiché víno (§ 93 odst. 3) nebo vedlejší produkty podle odstavce 6 vyrobené malým
výrobcem vína podle § 100a nebo právnickou nebo fyzickou osobou podle § 99 odst.
3, dále tiché víno vyrobené malým výrobcem vína v jiném členském státě. Takové tiché
víno nebo vedlejší produkty se považují za uvedené do režimu podmíněného osvobození
od daně.
§ 100
Doprava tichého vína v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém
území České republiky
(1) Tiché víno podle § 93 odst. 3 lze v režimu podmíněného osvobození od
daně na daňovém území České republiky dopravovat bez dokladu uvedeného v § 27 nebo
27c, pokud se nejedná o dopravu mezi členskými státy (§ 25).
(2) Při dopravě tichého vína (§ 93 odst. 3) v režimu podmíněného osvobození
od daně bez dokladu podle odstavce 1 je osoba dopravující tiché víno povinna na vyžádání
předložit správci daně doklad provázející tiché víno při dopravě podle nařízení Komise
v přenesené pravomoci upravujícího průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů75)
nebo průvodní doklad pro přepravu vinařského produktu, která se uskutečňuje výlučně
na území České republiky, podle zákona o vinohradnictví a vinařství.
§ 100a
Malý výrobce vína
(1) Malým výrobcem vína se pro účely daně z vína rozumí právnická nebo
fyzická osoba, která
a) vyrábí výhradně tiché víno,
b) vyrábí v průměru méně než 1 000 hl tichého vína za každý vinařský
rok; tento průměr se v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci upravujícím
průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů75) určí na základě průměrné roční
produkce po dobu nejméně 3 po sobě jdoucích vinařských roků, a
c) nevyrábí tiché víno v daňovém skladu.
(2) Pokud je tiché víno vyrobené malým výrobcem vína dopravováno do daňového
skladu na daňovém území České republiky, nepoužije se doklad prokazující zdanění
podle § 5, ale doklad podle odstavce 4.
(3) Pokud je tiché víno vyrobené malým výrobcem vína dopravováno do daňového
skladu v jiném členském státě, použije se doklad podle odstavce 4.
(4) Při dopravě tichého vína do daňového skladu podle odstavců 2 a 3 se
použije doklad o dopravě podle nařízení Komise v přenesené pravomoci upravujícího
průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů75). Malý výrobce tichého vína je
povinen tento doklad na vyžádání předložit správci daně.
(5) Malý výrobce vína je povinen před zahájením dopravy tichého vína do
daňového skladu uvědomit správce daně místně příslušného místu, kde se tiché víno
vyrábí, skladuje, zpracovává, přijímá nebo odesílá.
(6) Nevznikne-li malému výrobci vína ve zdaňovacím období daňová povinnost
(§ 8 odst. 2), není tento malý výrobce vína povinen sdělit tuto skutečnost správci
daně.
(7) Pokud je na daňové území České republiky dopraveno tiché víno vyrobené
výrobcem vína podle právních předpisů jiného členského státu obdobným malému výrobci
vína, je příjemce takového vína povinen do 5 dnů ode dne přijetí tohoto vína správci
daně místně příslušnému podle místa přijetí vína oznámit přijetí tohoto vína předložením
dokladu podle odstavce 4.
HLAVA V
DAŇ Z TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ
§ 100c
Plátce daně z tabákových výrobků
Plátce je také právnická nebo fyzická osoba, která poruší zákaz prodeje
cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele
uvedená na tabákové nálepce (§ 112).
§ 101
Předmět daně z tabákových výrobků
(1) Předmětem daně z tabákových výrobků jsou tabákové výrobky.
(2) Tabákovými výrobky se pro účely spotřebních daní rozumí cigarety, doutníky,
cigarillos a tabák ke kouření.
(3) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) cigaretami
1. tabákové provazce, které se kouří v nezměněném
stavu a nejsou doutníky ani cigarillos podle písmene b),
2. tabákové provazce, které
se jednoduchou neprůmyslovou manipulací vloží do dutinek z cigaretového papíru, nebo
3.
tabákové provazce, které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací zabalí do cigaretového
papíru,
b) doutníky a cigarillos tabákové smotky, které se kouří v nezměněném
stavu a s ohledem na jejich vlastnosti a očekávaní běžného spotřebitele jsou v nezměněném
stavu určeny výhradně ke kouření a obsahují
1. krycí list ze surového tabáku, nebo
2.
trhanou tabákovou náplň, s krycím listem v obvyklé barvě doutníku z rekonstituovaného
tabáku, jenž kryje celý výrobek, případně i filtr, avšak nikoli náustek v případě
doutníků s náustkem, činí-li jejich jednotková hmotnost bez filtru nebo náustku nejméně
2,3 g a nejvýše 10 g a je-li obvod nejméně jedné třetiny délky alespoň 34 mm,
c) tabákem ke kouření
1. tabák řezaný, popřípadě jinak dělený, kroucený
nebo lisovaný do desek, a který je možné kouřit bez dalšího průmyslového zpracování,
2.
tabákový odpad upravený pro prodej konečnému spotřebiteli, který nespadá pod písmeno
a) nebo b) a který je možné kouřit,
3. tabák ke kouření obsahující více než 25 % hmotnosti
tabákových částic s šířkou řezu menší než 1,5 mm; jedná se o jemně řezaný tabák určený
pro ruční výrobu cigaret, nebo
4. tabák do vodní dýmky.
(4) Cigaretami se pro účely tohoto zákona rozumí také výrobky, které obsahují
zcela nebo částečně i jiné látky než tabák a které splňují ostatní podmínky uvedené
v odstavci 3 písm. a) s výjimkou výrobků uvedených v odstavci 9.
(5) Doutníky a cigarillos se pro účely tohoto zákona rozumí také výrobky,
které obsahují částečně i jiné látky než tabák a které splňují ostatní podmínky uvedené
v odstavci 3 písm. b).
(6) Tabákem ke kouření se pro účely tohoto zákona rozumí také výrobek,
který obsahuje zcela nebo částečně i jiné látky než tabák a který splňuje ostatní
podmínky uvedené v odstavci 3 písm. c) s výjimkou výrobků uvedených v odstavci 9,
nebo výrobek neuvedený v odstavci 3 písm. c), pokud je určen k jinému účelu než ke
kouření a současně je možné tento výrobek kouřit a je upravený pro prodej konečnému
spotřebiteli.
(7) Tabákovým odpadem se pro účely tohoto zákona rozumí zbytky z tabákových
listů a zbytky vzniklé při zpracování a výrobě tabákových výrobků.
(8) Tabákem do vodní dýmky se pro účely spotřebních daní rozumí tabák,
který lze užívat pouze za použití vodní dýmky, a to tak, že uvolňované emise prochází
před vdechnutím kapalinou.
(9) Za tabákové výrobky se nepovažují výrobky, které neobsahují tabák,
splňují podmínky uvedené v odstavci 3 písm. a) nebo c), používají se výlučně k lékařským
účelům a potvrzení o této skutečnosti vydá Ministerstvo zdravotnictví nebo jím pověřená
instituce.
§ 101a
Vznik povinnosti daň z tabákových výrobků přiznat a zaplatit
Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také dnem porušení zákazu prodeje
cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele
uvedená na tabákové nálepce (§ 112).
§ 102
Základ daně z tabákových výrobků
(1) Základem daně pro procentní část daně u cigaret je cena pro konečného
spotřebitele podle § 103.
(2) Základem daně pro pevnou část daně u cigaret je množství vyjádřené
v kusech.
(3) Základem daně u doutníků a cigarillos je množství vyjádřené v kusech
a u tabáku ke kouření množství vyjádřené v kilogramech zaokrouhlené na 3 desetinná
místa nahoru.
§ 102a
Zvláštní ustanovení o místní příslušnosti správce daně
Místně příslušným správcem daně ve věci zveřejnění ceny pro konečného spotřebitele,
ohlašovací povinnosti při prvním dovozu tabákových výrobků v rámci podnikatelské
činnosti, snížení ceny pro konečného spotřebitele a objednávání, odběru, distribuce,
hrazení nebo zajištění hodnoty, inventury, vracení nebo snížení úhrady tabákových
nálepek je Celní úřad pro Středočeský kraj (dále jen „pověřený správce daně“).
§ 103
Cena pro konečného spotřebitele
(1) Cenou pro konečného spotřebitele se pro účely spotřebních daní rozumí
cena pro jednotkové balení cigaret určené k přímé spotřebě se stejným obchodním názvem
a o stejném počtu kusů včetně spotřební daně z tabákových výrobků a daně z přidané
hodnoty, za kterou má být takové jednotkové balení cigaret prodáváno konečnému spotřebiteli
a která byla pověřeným správcem daně zveřejněna.
(2) Pro účely objednávání a odběru tabákových nálepek se cenou pro konečného
spotřebitele rozumí také cena pro jednotkové balení cigaret určené k přímé spotřebě
se stejným obchodním názvem a o stejném počtu kusů včetně spotřební daně z tabákových
výrobků a daně z přidané hodnoty, za kterou má být takové jednotkové balení cigaret
prodáváno konečnému spotřebiteli a která nebyla pověřeným správcem daně zveřejněna.
(3) Cena pro konečného spotřebitele nesmí být nižší, než součet
a) spotřební daně z tabákových výrobků za jednotkové balení cigaret určené k přímé
spotřebě, pro které má být cena pro konečného spotřebitele zveřejněna, při použití
minimální sazby daně a
b) daně z přidané hodnoty vypočtené jako součin spotřební daně podle písmene a) a
sazby daně z přidané hodnoty.
(4) Váženým cenovým průměrem se pro účely tohoto zákona rozumí vážený průměr
cen cigaret pro konečného spotřebitele přepočtený na jeden kus, který stanoví Ministerstvo
financí na základě výsledků inventur tabákových nálepek za předchozí kalendářní rok.
(5) Pro cigarety, které nejsou značeny tabákovými nálepkami, je cena pro
konečného spotřebitele totožná s cenou stanovenou pro konečného spotřebitele pro
cigarety, které musí být značeny tabákovou nálepkou, se stejným obchodním názvem
a o stejném počtu kusů v jednotkovém balení. Nelze-li určit cenu pro konečného spotřebitele
podle věty první, je cenou pro konečného spotřebitele vážený cenový průměr.
(6) Vážený cenový průměr slouží k výpočtu výše sazeb daně z cigaret v souladu
s právním předpisem Evropské unie61a).
(7) Cigarety lze uvádět do volného daňového oběhu pouze s tabákovou nálepkou
s uvedenou cenou pro konečného spotřebitele, která je účinná.
(8) Za cigarety uvedené do volného daňového oběhu s tabákovou nálepkou
s uvedenou cenou pro konečného spotřebitele v jiném období, než pro které byla tato
cena účinná, se nepovažují cigarety uvedené do volného daňového oběhu
a) v den, ve kterém nabyla účinnosti nová cena pro konečného spotřebitele, pokud
jsou tyto cigarety značeny tabákovou nálepkou s uvedenou cenou pro konečného spotřebitele
odpovídající ceně pro konečného spotřebitele účinné ke dni bezprostředně předcházejícímu
tomuto dni,
b) v den bezprostředně předcházející dni, ve kterém má nabýt účinnosti nová cena
pro konečného spotřebitele, pokud jsou tyto cigarety značeny tabákovou nálepkou s
uvedenou cenou odpovídající této nové ceně pro konečného spotřebitele.
§ 103a
Zveřejnění ceny pro konečného spotřebitele
Pověřený správce daně zveřejní cenu pro konečného spotřebitele pouze na
základě návrhu na zveřejnění ceny pro konečného spotřebitele (dále jen „návrh na
zveřejnění ceny“).
§ 103b
Návrh na zveřejnění ceny
(1) Návrh na zveřejnění ceny může podat pouze provozovatel daňového skladu
tabákových výrobků, oprávněný příjemce tabákových výrobků nebo dovozce tabákových
výrobků.
(2) Návrh na zveřejnění ceny je formulářovým podáním, které lze podat pouze
elektronicky.
(3) V návrhu na zveřejnění ceny je osoba podle odstavce 1 povinna uvést
také
a) cenu pro konečného spotřebitele,
b) obchodní název cigaret,
c) počet kusů cigaret v jednotkovém balení a
d) den, od kterého má být cena pro konečného spotřebitele vůči osobě podle odstavce
1 účinná.
(4) K návrhu na zveřejnění ceny je osoba podle odstavce 1 povinna přiložit
vyobrazení jednotkového balení určeného k přímé spotřebě, pro které má být zveřejněna
cena pro konečného spotřebitele; to neplatí, pokud se vyobrazení jednotkového balení
určeného k přímé spotřebě od posledního podání návrhu na zveřejnění ceny nezměnilo.
(5) Návrh na zveřejnění ceny musí osoba podle odstavce 1 podat nejpozději
dvacátý den kalendářního měsíce, ve kterém má být cena pro konečného spotřebitele
zveřejněna; tento návrh nelze změnit nebo vzít zpět po uplynutí této lhůty.
§ 103c
Neúčinnost návrhu na zveřejnění ceny
(1) Návrh na zveřejnění ceny se stává neúčinným uplynutím lhůty podle
§ 103b odst. 5, pokud
a) obsahuje vady podání podle daňového řádu, nebo
b) je neúplný nebo nesprávný.
(2) Obsahuje-li návrh na zveřejnění ceny více cen pro konečného spotřebitele,
které mají být zveřejněny, a týkají-li se skutečnosti podle odstavce 1 pouze některé
z těchto cen, nastává neúčinnost návrhu na zveřejnění pouze v části dotčené těmito
skutečnostmi.
(3) Zjistí-li pověřený správce daně, že návrh na zveřejnění ceny nebo jeho
část se podle odstavce 1 nebo 2 stanou neúčinnými, pokud nebude návrh na zveřejnění
ceny změněn, bezodkladně osobu podle § 103b odst. 1 o možnosti změny návrhu na zveřejnění
ceny vyrozumí; to neplatí, pokud je návrh na zveřejnění ceny podán později než 3
pracovní dny přede dnem, ve kterém neúčinnost nastane.
(4) Ve vyrozumění o možnosti změny návrhu na zveřejnění ceny pověřený správce
daně uvede skutečnosti, v jejichž důsledku nastane neúčinnost návrhu na zveřejnění
ceny nebo jeho části, a poučí osobu podle § 103b odst. 1 o tomto následku.
(5) Stanou-li se návrh na zveřejnění ceny nebo jeho část neúčinnými, pořídí
o tom pověřený správce daně úřední záznam a vyrozumí osobu podle § 103b odst. 1.
Tuto osobu nemusí pověřený správce daně vyrozumět, pokud byla tato osoba o možnosti
změny návrhu na zveřejnění ceny vyrozuměna podle odstavce 3 a neučinila vůči pověřenému
správci daně v této věci žádný úkon.
§ 103d
Způsob zveřejnění ceny pro konečného spotřebitele
(1) Pověřený správce daně zveřejní cenu pro konečného spotřebitele způsobem
umožňujícím dálkový přístup poslední den kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího
kalendářnímu měsíci, od kterého má být cena pro konečného spotřebitele účinná.
(2) Zveřejnění ceny pro konečného spotřebitele obsahuje
a) obchodní název cigaret,
b) počet kusů cigaret v jednotkovém balení,
c) cenu pro konečného spotřebitele,
d) označení osoby podle § 103b odst. 1,
e) den, kdy byla cena pro konečného spotřebitele zveřejněna, a
f) den, od kterého je cena pro konečného spotřebitele účinná.
§ 103e
Změna nebo zrušení ceny pro konečného spotřebitele
(1) Při změně nebo zrušení ceny pro konečného spotřebitele se ustanovení
o zveřejnění ceny pro konečného spotřebitele s výjimkou § 103b odst. 4 použijí obdobně.
(2) Pokud dojde ke změně sazby daně, je cena pro konečného spotřebitele
zrušena dnem, kterým nabyla účinnosti nová sazba daně.
§ 103f
Účinnost ceny pro konečného spotřebitele
Cena pro konečného spotřebitele je vůči osobě podle § 103b odst. 1 účinná
od prvního dne kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci
zveřejnění této ceny do dne zveřejnění její změny nebo zrušení.
§ 103g
Stížnost ve věci zveřejnění ceny pro konečného spotřebitele
(1) Je-li zveřejnění ceny pro konečného spotřebitele nesprávné nebo ji
pověřený správce daně nezveřejnil, ačkoli návrh na zveřejnění ceny nebyl neúčinný,
může osoba podle § 103b odst. 1 podat pověřenému správci daně stížnost, a to do 15
dnů ode dne, kdy byla nebo měla být cena pro konečného spotřebitele zveřejněna.
(2) Pověřený správce daně vyřídí stížnost podle odstavce 1 do 3 pracovních
dnů ode dne, kdy byla podána; tuto lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím
průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti.
(3) Shledal-li pověřený správce daně stížnost podle odstavce 1 důvodnou
nebo částečně důvodnou, provede opatření k nápravě vhodným způsobem, a to v případě
a) zřejmé chyby v psaní, počtech nebo opravy jiné zřejmé nesprávnosti ve zveřejnění
ceny pro konečného spotřebitele dodatečným zveřejněním ceny pro konečného spotřebitele,
b) chybného dne zveřejnění ceny pro konečného spotřebitele zveřejněním zrušení původního
zveřejnění ceny pro konečného spotřebitele a dodatečným zveřejněním ceny pro konečného
spotřebitele se zveřejněním dne, kdy měla být cena pro konečného spotřebitele zveřejněna,
c) zveřejnění ceny pro konečného spotřebitele, ke kterému nemělo dojít, zveřejněním
zrušení tohoto zveřejnění ceny pro konečného spotřebitele, nebo
d) nezveřejnění ceny pro konečného spotřebitele dodatečným zveřejněním ceny pro konečného
spotřebitele se zveřejněním dne, kdy měla být cena pro konečného spotřebitele zveřejněna.
(4) Pověřený správce daně provede opatření k nápravě podle odstavce 3 nejpozději
první pracovní den následující po dni vyřízení stížnosti nebo bezodkladně, pokud
toto opatření nelze provést v této lhůtě.
(5) Pro účely uvedení cigaret do volného daňového oběhu se na
a) dodatečné zveřejnění ceny pro konečného spotřebitele, kterým bylo provedeno opatření
k nápravě podle odstavce 3, hledí, jako by bylo provedeno řádně a včas,
b) zveřejnění ceny pro konečného spotřebitele, jehož zrušení bylo zveřejněno podle
odstavce 3 písm. b) nebo c), od počátku hledí, jako by nebylo provedeno.
§ 104
Sazby a výpočet daně z tabákových výrobků
(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:
I------------I----------------I---------------------------I------------------I I Text I I Sazba daně I I I I----------------I-------------I-------------I------------------I I I Druh I Procentní I Pevná část I Minimální I I I I část I I I I------------I----------------I-------------I-------------I------------------I I cigarety I I 30 % I 2,28 Kč/kus I celkem nejméně I I I I I I však 4,44 Kč/kus I I------------I----------------I-------------I-------------I------------------I I doutníky, I I I 2,65 Kč/kus I I I cigarillos I I I I I I------------I----------------I-------------I-------------I------------------I I tabák ke I základní sazba I I 3 470 Kč/kg I I I kouření I----------------I-------------I-------------I------------------I I I snížená sazba I I 623 Kč/kg I I I I pro tabák do I I I I I I vodní dýmky I I I I I------------I----------------I-------------I-------------I------------------I
(2) Výše daně u doutníků, cigarillos a tabáku ke kouření se vypočítá jako
součin základu daně a pevné sazby daně, přičemž pro výpočet daně z tabáku ke kouření
je rozhodující hmotnost tabáku ke kouření v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat
a zaplatit.
(3) Výše daně u cigaret při použití pevné části a procentní části sazby
daně se vypočítá jako součet následujících položek:
a) součin procentní části sazby daně a ceny pro konečného spotřebitele
těchto cigaret dělený stem,
b) součin pevné části sazby daně a počtu kusů.
(4) Výše daně u cigaret při použití minimální sazby daně se vypočítá jako
součin minimální sazby daně a počtu kusů.
(5) Tabákový provazec v délce do 80 mm včetně se považuje za 1 kus cigarety.
(6) Tabákový provazec delší než 80 mm, ne však delší než 110 mm, se považuje
za 2 kusy cigaret. Tabákový provazec delší než 110 mm, ne však delší než 140 mm,
se považuje za 3 kusy cigaret. Každých dalších, i započatých, 30 mm tabákového provazce
se považuje za další 1 kus cigarety.
(7) Je-li výše daně u cigaret vypočtená při použití pevné a procentní části
sazby daně nižší než výše daně vypočtená při použití minimální sazby daně, použije
se výše daně vypočtená při použití minimální sazby daně.
§ 105
Osvobození od daně z tabákových výrobků
(1) Od daně jsou osvobozeny tabákové výrobky určené k použití pro zkoušky
týkající se kvality výrobku a zkoušky související se zabezpečením kvality měření,
nebo nezbytné výrobní zkoušky za podmínky, že tyto tabákové výrobky budou v průběhu
zkoušek prokazatelně spotřebovány, zničeny nebo znehodnoceny, a to v technologicky
odůvodněném množství. Zkoušky mohou být prováděny pouze v laboratořích akreditovaných
podle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025 pro předmět zkoušení tabák nebo tabákové
výrobky.
(2) Od daně jsou osvobozeny také tabákové výrobky
a) odebrané jako vzorky správcem daně, nebo
b) v odůvodněných případech a za přítomnosti úřední osoby správce daně
1. znehodnocené
podle pokynů této úřední osoby, nebo
2. zničené.
(3) O odebrání, znehodnocení nebo zničení tabákových výrobků podle odstavce
2 sepíše správce daně protokol.
(4) Evidence tabákových výrobků osvobozených od daně podle tohoto ustanovení
se vede odděleně. Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku,
ve kterém byla tato evidence vyhotovena.
§ 105a
Přijímání a užívání tabákových výrobků osvobozených od daně bez povolení
k přijímání a užívání tabákových výrobků osvobozených od daně
Tabákové výrobky osvobozené od daně podle § 105 odst. 2 lze přijímat a
užívat bez povolení k přijímání a užívání tabákových výrobků osvobozených od daně.
§ 106
Prokázání zdanění tabákových výrobků
(1) Osoba vystavující doklad podle § 5 odst. 2 až 4 je povinna na něm v
případě cigaret uvést namísto výše spotřební daně celkem cenu pro konečného spotřebitele
uvedenou na tabákové nálepce.
(2) Zdanění tabákového výrobku se prokazuje také tabákovou nálepkou, pokud
je tabákový výrobek značen v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.
§ 107
Jednotkové balení
(1) Tabákové výrobky musí být uvedeny do volného daňového oběhu, dovezeny
na daňové území České republiky nebo dopraveny na daňové území České republiky z
jiného členského státu v uzavřeném jednotkovém balení, které je určeno pro přímou
spotřebu, pokud není tímto zákonem stanoveno jinak.
(2) Tabákové výrobky nemusí být dovezeny na daňové území České republiky
nebo dopraveny z jiného členského státu na daňové území České republiky v uzavřeném
jednotkovém balení, pokud jsou určeny pro osobní spotřebu nebo pokud jsou dopravovány
v režimu podmíněného osvobození od daně s následným umístěním v daňovém skladu. Tabákové
výrobky nemusí být uvedeny do volného daňového oběhu v uzavřeném jednotkovém balení,
pokud jsou osvobozeny od daně podle § 105.
(3) Uzavřené jednotkové balení cigaret musí obsahovat nejméně 20 kusů cigaret
s výjimkou uzavřených jednotkových balení cigaret osvobozených od daně podle § 105.
Jednotkové balení smí obsahovat pouze takové tabákové výrobky, které podléhají stejné
sazbě daně61b).
(4) Tabákové výrobky lze prodávat pouze v uzavřeném jednotkovém balení
s neporušenou tabákovou nálepkou s výjimkou prodeje doutníků a cigarillos konečnému
spotřebiteli, u kterých je povolen kusový prodej.
(5) Prodej jednotlivých doutníků a cigarillos se smí uskutečňovat pouze
z otevřeného jednotkového balení určeného pro konečného spotřebitele, které je označeno
tabákovou nálepkou.
§ 108
Dovoz tabákových výrobků v rámci podnikatelské činnosti
(1) Dovozce, který hodlá dovážet tabákové výrobky v rámci podnikatelské
činnosti, je povinen tuto skutečnost písemně ohlásit správci daně nejpozději tři
týdny před uskutečněním prvního dovozu. Pokud má dovozce sídlo nebo trvalý pobyt
mimo daňové území České republiky, je povinen podat písemné ohlášení u pověřeného
správce daně.
(2) Dovozce se sídlem nebo trvalým pobytem na daňovém území České republiky
uvede v ohlášení obchodní firmu nebo jméno a sídlo právní formu, výši obchodního
jmění a zákonného zástupce. Dále je dovozce povinen v ohlášení uvést, zda existuje
dohoda o jednání ve shodě, a případně uvést výši podílu na obchodním jmění. Dovozce
připojí k ohlášení soupis tabákových výrobků členěný podle druhů, obchodních názvů,
druhu obalů, s uvedením počtu kusů, popřípadě kilogramů v jednotkovém balení.
§ 109
Oprávněný příjemce tabákových výrobků
(1) Oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků a oprávněný
příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků mohou přijímat pouze tabákové
výrobky označené tabákovou nálepkou s výjimkou tabákových výrobků osvobozených od
daně podle § 105.
(2) Úhrada hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru nebo zajištění
hodnoty tabákových nálepek podle § 119 odst. 3 písm. a) nebo b) je považováno za
zajištění daně v případě, že oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných
výrobků přijímá výhradně tabákové výrobky a je současně odběratelem tabákových nálepek
podle § 118 odst. 2.
(3) Úhrada hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru nebo zajištění
hodnoty tabákových nálepek podle § 119 odst. 3 písm. b) je považováno za zajištění
daně v případě, že oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků přijímá
výhradně tabákové výrobky a je současně odběratelem tabákových nálepek podle § 118
odst. 2.
§ 110
Zákaz prodeje za cenu nižší než cena pro konečného spotřebitele
(1) Prodejce nesmí prodávat cigarety konečnému spotřebiteli za cenu nižší,
než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, nestanoví-li
tento zákon jinak.
(2) Prodejce nesmí při prodeji cigaret konečnému spotřebiteli poskytnout
žádnou slevu z ceny pro konečného spotřebitele uvedené na tabákové nálepce.
(3) Pokud je k cigaretám přidán nebo přibalen jiný předmět, nesmí být při
prodeji konečnému spotřebiteli celková cena odlišná od ceny pro konečného spotřebitele
uvedené na tabákové nálepce. Prodej cigaret nesmí být vázán na prodej jiných předmětů.
§ 111
Snížení ceny pro konečného spotřebitele
(1) Odchylně od § 110 se mohou v nezbytně nutných případech prodávat cigarety
konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená
na tabákové nálepce, aby provozovateli daňového skladu, dovozci nebo prodejci bylo
umožněno vyprodání zásob v případě prohlášení konkursu, ukončení výroby, ukončení
prodeje nebo ukončení podnikatelské činnosti a v případě exekuce.
(2) V případě uvedeném v odstavci 1 je vyžadován k prodeji cigaret konečnému
spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové
nálepce, souhlas pověřeného správce daně.
(3) Prodej za nižší cenu nevede k nároku na snížení a vrácení daně.
§ 111a
Zákaz nákupu za cenu nižší než cena pro konečného spotřebitele
Konečný spotřebitel nesmí nakupovat cigarety za cenu nižší, než je cena
pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, nestanoví-li tento zákon
jinak.
§ 112
Zákaz prodeje za cenu vyšší než cena pro konečného spotřebitele
Prodejce nesmí prodávat cigarety konečnému spotřebiteli za cenu vyšší,
než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce. Pokud prodejce
prodá cigarety za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové
nálepce, vzniká povinnost přiznat a zaplatit daň ve výši součinu procentní části
sazby daně podle § 104 odst. 1 a rozdílu ceny, za kterou byly cigarety prodány, a
ceny uvedené na tabákové nálepce.
§ 114
Značení tabákovými nálepkami
(1) Tabákové výrobky vyrobené na daňovém území České republiky, na daňové
území České republiky dovezené nebo na daňové území České republiky dopravené z jiného
členského státu musí být značeny tabákovou nálepkou62a), pokud nejsou dopravovány
v režimu podmíněného osvobození od daně s následným umístěním v daňovém skladu nebo
pokud není v odstavci 4 nebo 5 stanoveno jinak.
(2) Značit tabákové výrobky tabákovými nálepkami je povinen provozovatel
daňového skladu, oprávněný příjemce nebo dovozce tabákových výrobků nebo dodavatel
se sídlem mimo daňové území České republiky.
(3) Tabákové výrobky lze značit tabákovými nálepkami pouze v daňovém skladu
nebo mimo daňové území České republiky.
(4) Tabákovou nálepkou nesmí být značeny tabákové výrobky, které
a) jsou určeny pro vývoz, nebo
b) jsou určeny pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně
do jiného členského státu.
(5) Tabákovou nálepkou nemusí být značeny tabákové výrobky osvobozené od
daně nebo dovezené na daňové území České republiky pro osobní spotřebu.
§ 114a
Tabákové výrobky neznačené a značené nesprávným způsobem
(1) Za neznačený tabákový výrobek se považuje tabákový výrobek, který
ačkoliv musí být značen tabákovou nálepkou,
a) jí není značen, nebo
b) je značen tabákovou nálepkou, jejíž náležitost stanovená prováděcím
právním předpisem není čitelná.
(2) Za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem se považuje tabákový
výrobek, který musí být značen tabákovou nálepkou, pokud je značen
a) tabákovou nálepkou jinak, než stanoví tento zákon a prováděcí právní
předpis,
b) tabákovou nálepkou, jejíž náležitost stanovená prováděcím právním
předpisem neodpovídá jednotkovému balení,
c) tabákovou nálepkou, která je určena pro jiný tabákový výrobek, nebo
d) poškozenou tabákovou nálepkou, jejíž náležitosti stanovené prováděcím
právním předpisem jsou čitelné.
(3) Za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem se nepovažuje tabákový
výrobek, který je značen tabákovou nálepkou odpovídající staré sazbě daně a který
byl v době uvedení do volného daňového oběhu značen v souladu s tímto zákonem a prováděcím
právním předpisem.
(4) Za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem se nepovažují cigarety
značené tabákovou nálepkou s uvedenou cenou pro konečného spotřebitele, která neodpovídá
ceně pro konečného spotřebitele účinné v době uvedení těchto cigaret do volného daňového
oběhu, avšak značení těchto cigaret splňuje ostatní podmínky značení podle tohoto
zákona a prováděcího právního předpisu.
§ 115
Porušení povinností při značení tabákových výrobků
(1) Zjistí-li správce daně, že byla porušena povinnost při značení tabákových
výrobků, sdělí tuto skutečnost bezodkladně jiným orgánům příslušným k prověřování
plnění povinností při značení tabákových výrobků.
(2) Zjistí-li orgán Finanční správy České republiky nebo orgán Celní
správy České republiky, že byla porušena povinnost při značení tabákových výrobků,
a) postupuje podle daňového řádu a
b) sdělí tuto skutečnost bezodkladně správci daně a obecnímu živnostenskému
úřadu.
(3) Zjistí-li správce daně nebo jiný příslušný orgán neznačené tabákové
výrobky nebo tabákové výrobky značené nesprávným způsobem, zajistí je, přičemž bez
zbytečného odkladu předá rozhodnutí o zajištění těchto tabákových výrobků jejich
držiteli. Nelze-li rozhodnutí o zajištění těchto tabákových výrobků takto doručit,
zakládá se toto rozhodnutí jako nedoručitelné ve spise.
(4) Zjistí-li orgán příslušný k prověřování povinností při značení tabákových
výrobků, který není uvedený v odstavcích 1 a 2, že byla porušena povinnost při značení
tabákových výrobků, sdělí tuto skutečnost bezodkladně správci daně a obecnímu živnostenskému
úřadu.
§ 116
Daňové přiznání k dani z tabákových výrobků a splatnost této daně
(1) Objednávka tabákových nálepek plní funkci daňového přiznání s výjimkou
tabákových výrobků, u kterých vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit a daň nebyla
zaplacena použitím tabákové nálepky nebo u kterých vznikla povinnost daň přiznat
a zaplatit podle § 101a.
(2) Daň je zaplacena použitím tabákové nálepky. Tabákové nálepky musí být
použity v okamžiku, kdy vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit.
(3) Použitím tabákové nálepky se rozumí umístění tabákové nálepky na jednotkovém
balení.
§ 116a
Zajištění daně z tabákových výrobků
(1) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje pouze jeden daňový sklad,
zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní
účet pro zajištění daně zřízený správcem daně činí nejvýše 50 000 000 Kč.
(2) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje více než jeden daňový
sklad, zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní
účet pro zajištění daně zřízený správcem daně činí, bez ohledu na to, kolik daňových
skladů provozuje, nejvýše 100 000 000 Kč.
§ 118
Objednávání, odběr a distribuce tabákových nálepek
(1) Nákup tabákových nálepek od jejich výrobce, jejich přepravu od výrobce
tabákových nálepek k pověřenému správci daně a jejich odběr na daňovém území České
republiky provozovatelem daňového skladu, oprávněným příjemcem nebo dovozcem zajišťuje
pověřený správce daně, který zároveň prověřuje přepravu, uložení a užití tabákových
nálepek u provozovatele daňového skladu, oprávněného příjemce nebo dovozce.
(2) Výrobce nebo dovozce se sídlem, popřípadě místem pobytu v jiném státě,
může pověřit osobu se sídlem, organizační složkou svého obchodního závodu, popřípadě
místem pobytu na daňovém území České republiky, která je oprávněna dopravovat tabákové
výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z jiného státu, k odběru tabákových
nálepek. Nákup a přepravu tabákových nálepek od jejich výrobce k pověřenému správci
daně, jejich odběr na daňovém území České republiky osobou pověřenou k odběru tabákových
nálepek a prověření přepravy, uložení a užití tabákových nálepek u této osoby zajišťuje
pověřený správce daně.
(3) Provozovatel daňového skladu, oprávněný příjemce, dovozce nebo osoba
pověřená k odběru tabákových nálepek podle odstavce 2 (dále jen "odběratel") jsou
povinni si v objednávce sami vypočítat hodnotu odpovídající výši daňové povinnosti
objednaných tabákových nálepek.
(4) Odběratel je povinen objednávat a odebírat tabákové nálepky výhradně
u pověřeného správce daně.
(5) Pokud odběratel neodebere objednané tabákové nálepky do 75 dní ode
dne doručení objednávky, pověřený správce daně neodebrané tabákové nálepky zničí
a sepíše o tom protokol. Odběratel je povinen nahradit náklady spojené s výrobou
a zničením těchto tabákových nálepek.
(6) Výrobce tabákových nálepek smí prodávat tabákové nálepky výhradně pověřenému
správci daně.
(7) Odběratel nesmí obdržené tabákové nálepky prodat nebo jakýmkoliv způsobem
bezúplatně předat jiným fyzickým nebo právnickým osobám s výjimkou pověřeného správce
daně. Toto ustanovení se nevztahuje na případ, kdy tabákové nálepky jsou předány
výrobcům nebo dodavatelům tabákových výrobků v jiném členském státě nebo ve třetí
zemi za účelem označení tabákových výrobků pro uvedení do volného daňového oběhu
na daňovém území České republiky.
(8) Odběratel je povinen uhradit cenu tabákových nálepek nejpozději při
jejich odběru. Přepravu tabákových nálepek od pověřeného správce daně k odběrateli
a jejich uložení a užití u odběratele zajišťuje tento odběratel na své vlastní náklady.
(9) Tabákové nálepky musí být objednány
a) dva týdny před odběrem v obvyklých případech, nebo
b) nejméně šest týdnů před prvním odběrem tabákových nálepek nového
vzoru.
(10) Tabákové nálepky objednané podle odstavce 9 písm. b) lze odebrat nejdříve
6 týdnů přede dnem nabytí účinnosti tabákové nálepky nového vzoru.
(11) Pokud se změní vzor tabákové nálepky, lze objednat tabákové nálepky
starého vzoru nejpozději šest týdnů před účinností změny vzoru tabákové nálepky s
uvedením termínů odběru. Tabákové nálepky lze odebrat nejdříve dva týdny po doručení
objednávky pověřenému správci daně.
§ 118a
Objednávání a odběr tabákových nálepek odpovídajících staré sazbě daně
(1) V případě změny sazby daně lze tabákovou nálepku odpovídající sazbě
daně bezprostředně předcházející nové sazbě daně objednat s uvedením termínů odběru
nejpozději 6 týdnů přede dnem nabytí účinnosti nové sazby daně.
(2) Tabákovou nálepku podle odstavce 1 lze odebrat nejdříve 2 týdny po
doručení objednávky pověřenému správci daně.
(3) Tabákový výrobek s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně bezprostředně
předcházející nové sazbě daně lze uvést do volného daňového oběhu na daňovém území
České republiky nejpozději přede dnem nabytí účinnosti nové sazby daně.
§ 118b
Objednávání a odběr tabákových nálepek odpovídajících nové sazbě daně
(1) V případě změny sazby daně musí být tabáková nálepka odpovídající nové
sazbě daně objednána nejméně 6 týdnů před jejím prvním odběrem.
(2) Tabákovou nálepku podle odstavce 1 lze odebrat nejdříve 6 týdnů přede
dnem nabytí účinnosti nové sazby daně.
(3) Tabákový výrobek s tabákovou nálepkou odpovídající nové sazbě daně
lze uvést do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky ode dne nabytí
účinnosti nové sazby daně.
§ 118c
Skladování a prodej jednotkových balení cigaret s tabákovou nálepkou odpovídající
staré sazbě daně
(1) Jednotkové balení cigaret určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou
odpovídající jiné než nové sazbě daně nakoupené za účelem dalšího prodeje nelze ode
dne nabytí účinnosti nové sazby daně skladovat ani prodávat.
(2) Jednotkové balení cigaret určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou
odpovídající sazbě daně bezprostředně předcházející nové sazbě daně nakoupené za
účelem dalšího prodeje nelze skladovat ani prodávat po uplynutí posledního dne druhého
kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyla účinnosti nová sazba daně.
(3) Jednotkové balení cigaret, které nelze podle odstavce 1 nebo 2 skladovat
ani prodávat, se považuje za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem.
§ 119
Hodnota tabákové nálepky
(1) Povinnost uhradit hodnotu tabákové nálepky vzniká odběrem těchto nálepek.
Hodnota tabákových nálepek odpovídá výši daňové povinnosti tabákového výrobku za
jednotkové balení určené k přímé spotřebě.
(2) Hodnotu tabákových nálepek je odběratel povinen uhradit do 60 dní ode
dne jejich odebrání od pověřeného správce daně.
(3) Odběratel je povinen poskytnout zajištění hodnoty tabákových nálepek
objednaných u pověřeného správce daně, pokud není hodnota tabákových nálepek uhrazena
již při jejich odběru. Zajištění se poskytuje
a) bankovní zárukou přijatou pověřeným správcem daně,
b) složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro
zajištění daně zřízený pověřeným správcem daně, nebo
c) pojištěním záruky poskytnutým pojišťovnou, pokud tento způsob zajištění
povolí pověřený správce daně; na pojištění záruky se přiměřeně použije § 21 odst.
2 až 6.
(4) Odběrateli tabákových nálepek, který předloží doklad o tom, že byla
uhrazena hodnota tabákových nálepek odebraných pro tabákové výrobky na daňovém území
České republiky, vzniká nárok na vrácení této hodnoty tabákových nálepek za podmínek,
že
a) během dopravy těchto značených tabákových výrobků v režimu podmíněného
osvobození od daně došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně (§ 28 odst.
1) v jiném členském státě a v tomto členském státě byla daň za tyto tabákové výrobky
zaplacena; hodnota použitých tabákových nálepek se vrátí nejpozději do 60 kalendářních
dnů po předložení dokladu o zaplacení daně v jiném členském státě, nebo
b) během dopravy těchto značených tabákových výrobků v režimu podmíněného
osvobození od daně došlo ke ztrátě nebo znehodnocení těchto tabákových výrobků prokazatelně
v důsledku nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení; hodnota použitých tabákových
nálepek se vrátí nejpozději do 60 kalendářních dnů po zúčtování takové ztráty nebo
takového znehodnocení tabákových výrobků a po prokázání, že ke ztrátě nebo znehodnocení
tabákových výrobků došlo v důsledku nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení.
§ 120
Zástavní právo
K zajištění úhrady hodnoty tabákových nálepek vzniká na základě tohoto
zákona zástavní právo k odebraným tabákovým nálepkám dosud nepoužitým na jednotkovém
balení.
§ 121
Evidence a inventura tabákových nálepek
(1) Odběratel je povinen vést evidenci odebraných, použitých a vrácených
tabákových nálepek a uchovávat evidenci a doklady, na jejichž základě byly zápisy
v evidenci provedeny, po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém byly
tyto doklady vystaveny.
(2) Odběratel je povinen provést inventuru tabákových nálepek za každý
kalendářní rok. Dále je povinen nejpozději do 31. ledna každého kalendářního roku
oznámit pověřenému správci daně výsledek inventury tabákových nálepek za předchozí
kalendářní rok. Pověřený správce daně zašle souhrnné údaje o výsledcích inventur
za všechny odběratele Ministerstvu financí nejpozději do 15. února každého kalendářního
roku.
§ 122
Vracení tabákových nálepek
(1) Odběratel může vrátit pověřenému správci daně poškozené tabákové nálepky,
pokud jsou náležitosti tabákových nálepek stanovené prováděcím právním předpisem
čitelné a pokud prokáže, že jde o tabákové nálepky nabyté v souladu s tímto zákonem.
Poškozenou tabákovou nálepkou se pro účely spotřebních daní rozumí rovněž tabáková
nálepka, která je neúplná, pokud její plocha činí více než 60 % původní plochy tabákové
nálepky a skládá se maximálně ze 2 částí, které nepochybně patří k sobě. Tabákové
nálepky zeslabené naseknutím se nepovažují za poškozené.
(2) Za poškozené tabákové nálepky, které splňují podmínky uvedené v odstavci
1, vrátí pověřený správce daně hodnotu tabákových nálepek, pokud již byla hodnota
tabákových nálepek uhrazena. Pověřený správce daně vrácené poškozené tabákové nálepky
zničí. O zničení vrácených poškozených tabákových nálepek sepíše protokol.
(3) Odběratel může vrátit pověřenému správci daně nepoužité tabákové nálepky.
Pověřený správce daně vrátí odběrateli hodnotu tabákových nálepek, pokud již byla
hodnota tabákových nálepek uhrazena. Pověřený správce daně vrácené tabákové nálepky
zničí. O zničení vrácených tabákových nálepek sepíše protokol.
(4) Pokud se změní vzor tabákové nálepky, je odběratel povinen vrátit pověřenému
správci daně nepoužité tabákové nálepky starého vzoru nejpozději do 30 dní ode dne,
kdy mohly být tabákové výrobky s tabákovou nálepkou starého vzoru naposledy uvedeny
do volného daňového oběhu. V případě, že byly tabákové nálepky vyvezeny do třetích
zemí, vrátí odběratel nepoužité tabákové nálepky starého vzoru pověřenému správci
daně nejpozději do 80 dní ode dne, kdy mohly být tabákové výrobky s tabákovou nálepkou
starého vzoru naposledy uvedeny do volného daňového oběhu. Poškozené tabákové nálepky
starého vzoru je odběratel povinen vrátit do 30 dní od uplynutí lhůty pro vrácení
nepoužitých tabákových nálepek starého vzoru.
(5) Hodnota vrácených nepoužitých tabákových nálepek starého vzoru se k
poslednímu dni lhůty podle odstavce 4 stává přeplatkem odběratele. Je-li takto vzniklý
přeplatek vratitelným přeplatkem, použije jej správce daně na úhradu hodnoty tabákových
nálepek nového vzoru při jejich odběru, pokud odběratel nepožádal o vrácení vratitelného
přeplatku.
(6) Pověřený správce daně podle odstavce 5 nepostupuje, pokud odběratel
při vrácení nepoužitých tabákových nálepek starého vzoru požádá o vydání tabákových
nálepek nového vzoru za tabákové nálepky starého vzoru. Pověřený správce daně vydá
tabákové nálepky nového vzoru do 30 dní ode dne, kdy mu byly tabákové nálepky vráceny.
Odběratel je povinen uhradit nejpozději při vydání tabákových nálepek nového vzoru
rozdíl mezi cenou tabákových nálepek vydaných a cenou tabákových nálepek vrácených.
Pokud pověřený správce daně vydá za tabákové nálepky starého vzoru tabákové nálepky
nového vzoru, které jsou zároveň tabákovými nálepkami odpovídajícími nové sazbě daně,
vzniká odběrateli rovněž povinnost uhradit rozdíl mezi hodnotou tabákových nálepek
vydaných a hodnotou tabákových nálepek vrácených dnem odběru těchto tabákových nálepek.
Pro uhrazení hodnoty tabákových nálepek se použije § 119 obdobně.
(7) Za vrácené poškozené tabákové nálepky starého vzoru, které splňují
podmínky uvedené v odstavci 1 a které byly vráceny podle odstavce 4, vrátí pověřený
správce daně hodnotu tabákových nálepek, pokud již byla hodnota tabákových nálepek
uhrazena.
(8) Pověřený správce daně tabákové nálepky starého vzoru vrácené podle
odstavce 4 zničí. O zničení vrácených tabákových nálepek sepíše protokol.
(9) Odběratel je povinen bezodkladně vrátit pověřenému správci daně nepoužité
tabákové nálepky, včetně tabákových nálepek poškozených podle odstavce 1, v případě
ukončení své činnosti. Pokud odběratel již uhradil hodnotu tabákových nálepek, vrátí
mu pověřený správce daně tuto částku.
(10) Odběratel může požádat pověřeného správce daně o úřední dozor nad
zničením tabákových nálepek nalepených na jednotkových baleních. Žádost se může vztahovat
pouze na výrobky, které odběratel vyrobil, dovezl nebo dopravil z jiného členského
státu. Úředním dozorem se rozumí účast úřední osoby pověřeného správce daně při zničení
tabákových nálepek nalepených na jednotkových baleních, které na své náklady zajistí
odběratel. Zničení tabákových nálepek pod úředním dozorem lze provést pouze na daňovém
území České republiky. Pověřený správce daně je povinen této žádosti vyhovět s tím,
že den, hodina, místo a způsob zničení tabákových nálepek budou stanoveny dohodou.
Odběrateli vzniká nárok na vrácení hodnoty tabákových nálepek dnem zničení tabákových
nálepek pod úředním dozorem. Nárok na vrácení lze uplatnit pouze tehdy, jestliže
byla hodnota tabákových nálepek již uhrazena.
§ 122a
Nárok na vrácení hodnoty tabákových nálepek v případě změny sazby daně
u cigaret
(1) Nárok na vrácení hodnoty tabákové nálepky v případě tabákové nálepky
odpovídající sazbě daně bezprostředně předcházející nové sazbě daně nalepené na jednotkovém
balení cigaret určeném k přímé spotřebě, které odběratel vyrobil, dovezl nebo dopravil
z jiného členského státu, vzniká dnem jejího zničení pod úředním dozorem na daňovém
území České republiky, pokud
a) hodnota tabákové nálepky byla již uhrazena,
b) do posledního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci,
v němž nabyla účinnosti nová sazba daně, odběratel
1. provede soupis těchto tabákových
nálepek,
2. podá žádost o úřední dozor nad zničením těchto tabákových nálepek elektronicky,
a
3. umístí jednotková balení cigaret určená k přímé spotřebě s těmito tabákovými
nálepkami na místo, které je zabezpečeno proti zneužití a kde jsou tato jednotková
balení skladována odděleně od jiných tabákových výrobků a viditelně označena,
c) je jednotkové balení cigaret určené k přímé spotřebě s touto tabákovou
nálepkou do dne zničení skladováno podle písmene b) bodu 3 a
d) ke zničení došlo do posledního dne čtvrtého kalendářního měsíce
následujícího po měsíci, v němž nabyla účinnosti nová sazba daně.
(2) Jednotkové balení cigaret určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou
odpovídající sazbě daně bezprostředně předcházející nové sazbě daně, u něhož jsou
splněny podmínky podle odstavce 1, se do posledního dne čtvrtého kalendářního měsíce
následujícího po měsíci, v němž nabyla účinnosti nová sazba daně, nepovažuje za tabákový
výrobek značený nesprávným způsobem.
nadpis vypuštěn
§ 123
Žádost o snížení úhrady nebo zajištění
(1) Odběratel může požádat pověřeného správce daně o snížení úhrady nebo
zajištění.
(2) Snížením úhrady nebo zajištění se pro účely tohoto zákona rozumí
snížení úhrady hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru nebo snížení zajištění
hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru.
(3) Žádost o snížení úhrady nebo zajištění může podat odběratel, který
v průběhu 2 let přede dnem podání žádosti o snížení úhrady nebo zajištění
a) odebíral tabákové nálepky pravidelně a
b) hradil hodnotu tabákových nálepek tak, že mu v případě prodlení
s touto úhradou nevznikla povinnost uhradit úrok z prodlení.
(4) Odběratel odebírá tabákové nálepky pravidelně, pokud doba mezi jednotlivými
odběry nepřesáhne 90 dní.
(5) Odběratel může o vydání rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění,
které má bezprostředně navazovat na stávající rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění,
požádat nejdříve 4 a nejpozději 3 měsíce před uplynutím doby, na kterou bylo původní
rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění vydáno; tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý
stav.
(6) V případě zamítnutí žádosti o snížení úhrady nebo zajištění lze novou
žádost podat nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto zamítavého
rozhodnutí.
§ 124
Podmínky pro vydání rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění
Pověřený správce daně rozhodne o snížení úhrady nebo zajištění, pokud
odběratel
a) v průběhu 2 let přede dnem podání žádosti o snížení úhrady nebo
zajištění plnil řádně povinnosti odběratele a řádně značil tabákové výrobky tabákovými
nálepkami způsobem stanoveným právními předpisy a
b) splňuje podmínky, za nichž může správce daně rozhodnout o snížení
zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně.
§ 125
Rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění
(1) Rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění se vydává na dobu 1 roku
počínaje prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícím po nabytí právní moci tohoto
rozhodnutí.
(2) Pověřený správce daně rozhodne o žádosti o snížení úhrady nebo zajištění
do 60 dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne do 90 dní.
(3) V případě, že rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění má bezprostředně
navazovat na stávající rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění, nelze toto nové
rozhodnutí vydat před uplynutím lhůty pro podání žádosti o snížení úhrady nebo zajištění.
§ 126
Výše snížení úhrady nebo zajištění
(1) Pověřený správce daně v rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění
uvede výši tohoto snížení pro jednotlivý odběr ve výši
a) 10 % hodnoty tabákových nálepek,
b) 20 % hodnoty tabákových nálepek, trvá-li dosavadní snížení úhrady nebo zajištění
nepřetržitě alespoň po dobu 9 měsíců před vydáním tohoto rozhodnutí,
c) 40 % hodnoty tabákových nálepek, trvá-li dosavadní snížení úhrady nebo zajištění
nepřetržitě alespoň po dobu 21 měsíců před vydáním tohoto rozhodnutí,
d) 50 % hodnoty tabákových nálepek, trvá-li dosavadní snížení úhrady nebo zajištění
nepřetržitě alespoň po dobu 33 měsíců před vydáním tohoto rozhodnutí.
(2) Snížení úhrady nebo zajištění lze použít v daném kalendářním čtvrtletí
pouze na ty bezprostředně po sobě jdoucí odběry tabákových nálepek, jejichž celková
hodnota nepřesáhne 50 % celkové hodnoty tabákových nálepek odebraných za bezprostředně
předcházející kalendářní rok.
§ 127
Zrušení rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění
Pověřený správce daně zruší rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění
v případě, že
a) je ohroženo zaplacení hodnoty tabákových nálepek, nebo
b) odběratel po vydání tohoto rozhodnutí přestal splňovat podmínky
pro
1. podání žádosti o snížení úhrady nebo zajištění, nebo
2. vydání rozhodnutí o
snížení úhrady nebo zajištění.
§ 128
Povinnosti odběratele v souvislosti se snížením úhrady nebo zajištění
(1) Odběratel je povinen oznámit pověřenému správci daně všechny skutečnosti,
které mají vliv na splnění podmínek pro vydání rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění,
a to do 5 dní od jejího vzniku.
(2) Odběratel je do 5 dní ode dne zrušení rozhodnutí o snížení úhrady
nebo zajištění povinen
a) uhradit hodnotu tabákových nálepek ve výši snížení úhrady nebo
zajištění uvedené v tomto rozhodnutí, nebo
b) poskytnout zajištění hodnoty tabákových nálepek ve výši snížení
úhrady nebo zajištění uvedené v tomto rozhodnutí.
(3) Jestliže na stávající rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění
nenavazuje bezprostředně nové rozhodnutí, je odběratel povinen nejpozději následující
pracovní den po uplynutí doby, na kterou bylo stávající rozhodnutí vydáno,
a) uhradit hodnotu tabákových nálepek ve výši snížení úhrady nebo
zajištění uvedené ve stávajícím rozhodnutí, nebo
b) poskytnout zajištění hodnoty tabákových nálepek ve výši snížení
úhrady nebo zajištění uvedené ve stávajícím rozhodnutí.
§ 129
Ministerstvo financí stanoví vyhláškou
a) rozměry, náležitosti, vzor a vyobrazení tabákových nálepek a způsob
jejich umístění na jednotkovém balení,
b) podrobnosti ke způsobu objednávání tabákových nálepek a formulář
objednávky tabákových nálepek,
c) podrobnosti ke způsobu odběru tabákových nálepek,
d) způsob vedení evidence tabákových nálepek a formulář pro její
vedení,
e) způsob oznámení výsledku inventury tabákových nálepek a formulář
tohoto oznámení,
f) způsob vracení nepoužitých nebo poškozených tabákových nálepek,
g) způsob podání žádosti o úřední dozor nad zničením tabákových nálepek
a formulář této žádosti.
HLAVA VI
DAŇ ZE ZAHŘÍVANÝCH TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ
§ 130
Zahřívaný tabákový výrobek
(1) Zahřívaným tabákovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí
výrobek,
a) který obsahuje tabák,
b) jehož zahříváním prostřednictvím zahřívacího zařízení nebo obdobným
způsobem se uvolňují emise určené k vdechování,
c) který není předmětem daně z tabákových výrobků a
d) který není jako náplň do elektronické cigarety předmětem daně
z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky.
(2) Zahřívaným tabákovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí
také výrobek, který obsahuje zcela nebo částečně i jiné látky než tabák a který splňuje
podmínky uvedené v odstavci 1 písm. b) až d).
(3) Za zahřívaný tabákový výrobek se nepovažuje výrobek, který
a) neobsahuje tabák a splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm.
b) až d) nebo odstavci 2, a
b) se používá výlučně k lékařským účelům a potvrzení o této skutečnosti
vydá Ministerstvo zdravotnictví nebo jím pověřená instituce.
(4) Na zahřívaný tabákový výrobek se použijí obdobně ustanovení o tabákových
výrobcích, které jsou předmětem daně z tabákových výrobků.
(5) Na zahřívaný tabákový výrobek se hledí jako na vybraný výrobek.
§ 130a
Předmět daně ze zahřívaných tabákových výrobků
Předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků je náplň obsažená v
zahřívaném tabákovém výrobku.
§ 130b
Základ daně ze zahřívaných tabákových výrobků
(1) Základem daně ze zahřívaných tabákových výrobků je množství náplně
obsažené v zahřívaných tabákových výrobcích v jednotkovém balení určeném pro přímou
spotřebu vyjádřené v gramech zaokrouhlené na 1 desetinné místo.
(2) Pro stanovení množství náplně podle odstavce 1 je rozhodující hmotnost
náplně v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.
§ 130c
Sazba a výpočet daně ze zahřívaných tabákových výrobků
(1) Sazba daně ze zahřívaných tabákových výrobků se stanoví ve výši 3,97
Kč/g.
(2) Daň ze zahřívaných tabákových výrobků se vypočte jako součin základu
daně a sazby daně ze zahřívaných tabákových výrobků.
§ 130d
Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků
(1) Uzavřené jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků musí obsahovat
nejméně 5 kusů zahřívaných tabákových výrobků s výjimkou uzavřených jednotkových
balení zahřívaných tabákových výrobků osvobozených od daně ze zahřívaných tabákových
výrobků.
(2) Na jednotkovém balení zahřívaných tabákových výrobků musí být
uveden údaj o množství
a) zahřívaných tabákových výrobků vyjádřené v kusech a
b) náplně obsažené v zahřívaných tabákových výrobcích vyjádřené v
gramech zaokrouhlené na 1 desetinné místo.
§ 130e
Doprava zahřívaných tabákových výrobků
Na dopravu zahřívaných tabákových výrobků se ustanovení o dopravě vybraných
výrobků použijí přiměřeně.
Hlava VII
Daň z ostatních tabákových výrobků
§ 130h
Ostatní tabákový výrobek
(1) Ostatním tabákovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí
výrobek obsahující tabák určený k lidské spotřebě,
a) jehož prostřednictvím lze jednoduchou neprůmyslovou manipulací vstřebat
nikotin do lidského organismu nebo který takové vstřebání umožňuje a
b) který není předmětem daně z tabákových výrobků ani daně ze zahřívaných
tabákových výrobků.
(2) Ostatním tabákovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí také
výrobek, který obsahuje částečně i jiné látky než tabák a který splňuje ostatní podmínky
uvedené v odstavci 1.
(3) Na ostatní tabákový výrobek se použijí obdobně ustanovení o tabákových
výrobcích, které jsou předmětem daně z tabákových výrobků.
(4) Na ostatní tabákový výrobek se hledí jako na vybraný výrobek.
§ 130i
Předmět daně z ostatních tabákových výrobků
Předmětem daně z ostatních tabákových výrobků je ostatní tabákový výrobek.
§ 130j
Základ daně z ostatních tabákových výrobků
(1) Základem daně z ostatních tabákových výrobků je množství výrobku v
jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu vyjádřené v gramech zaokrouhlené na
1 desetinné místo.
(2) Pro stanovení množství výrobku podle odstavce 1 je rozhodující hmotnost
výrobku v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.
§ 130k
Sazba a výpočet daně z ostatních tabákových výrobků
(1) Sazba daně z ostatních tabákových výrobků se stanoví ve výši 0,8 Kč/g.
(2) Daň z ostatních tabákových výrobků se vypočte jako součin základu daně
a sazby daně z ostatních tabákových výrobků.
Hlava VIII
Daň z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky
§ 130o
Výrobek související s tabákovými výrobky
(1) Výrobkem souvisejícím s tabákovými výrobky se pro účely spotřebních
daní rozumí
a) náplň do elektronické cigarety,
b) nikotinový sáček a
c) ostatní nikotinový výrobek.
(2) Výrobkem souvisejícím s tabákovými výrobky není výrobek podle odstavce
1, který je předmětem daně z tabákových výrobků nebo daně ze zahřívaných tabákových
výrobků.
(3) Za výrobek související s tabákovými výrobky se nepovažuje výrobek uvedený
v odstavci 1, který se používá výlučně k lékařským účelům a potvrzení o této skutečnosti
vydá Ministerstvo zdravotnictví nebo jím pověřená instituce.
(4) Na výrobek související s tabákovými výrobky se použijí obdobně ustanovení
o tabákových výrobcích, které jsou předmětem daně z tabákových výrobků.
(5) Na výrobek související s tabákovými výrobky se hledí jako na vybraný
výrobek.
§ 130p
Náplň do elektronické cigarety
(1) Náplní do elektronické cigarety se pro účely spotřebních daní rozumí
tekutina
a) obsahující nikotin, která může být použita v elektronické cigaretě
nebo k jejímu doplnění, nebo
b) neobsahující nikotin, která je určena k použití v elektronické cigaretě
nebo k jejímu doplnění.
(2) Elektronickou cigaretou se pro účely spotřebních daní rozumí zařízení,
které
a) lze použít pro užívání výparů prostřednictvím náustku, nebo jakákoli
součást tohoto zařízení včetně zásobníku, nádržky i zařízení bez nádržky nebo zásobníku
a
b) může být jednorázové nebo opětovně naplnitelné pomocí náhradní náplně
nebo nádržky nebo opakovaně použitelné pomocí jednorázových zásobníků.
§ 130q
Nikotinový sáček
Nikotinovým sáčkem se pro účely spotřebních daní rozumí výrobek pro
orální použití, který
a) neobsahuje tabák,
b) obsahuje nikotin, který je smíchán s rostlinnými vlákny nebo obdobným
materiálem, a
c) je nabízen v sáčkových porcích, porézních sáčcích nebo obdobném
balení.
§ 130r
Ostatní nikotinový výrobek
Ostatním nikotinovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí výrobek,
který
a) neobsahuje tabák,
b) obsahuje nikotin a
c) není náplní do elektronické cigarety ani nikotinovým sáčkem.
§ 130s
Předmět daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky
Předmětem daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky je výrobek
související s tabákovými výrobky.
§ 130t
Základ daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky
(1) Základem daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky je u
a) náplně do elektronické cigarety množství náplně do elektronické
cigarety v jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu vyjádřené v mililitrech
zaokrouhlené na 1 desetinné místo,
b) nikotinového sáčku a ostatního nikotinového výrobku množství výrobku
obsažené v jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu vyjádřené v gramech zaokrouhlené
na 1 desetinné místo.
(2) Pro stanovení množství výrobku podle odstavce 1 je rozhodující množství
výrobku v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.
§ 130u
Sazba a výpočet daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky
(1) Sazby daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky jsou stanoveny
takto:
I-------------------------------------I--------------------------------------I I I sazba daně I I-------------------------------------I--------------------------------------I I náplně do elektronických cigaret I 5 Kč/ml I I-------------------------------------I--------------------------------------I I nikotinové sáčky I 0,8 Kč/g I I-------------------------------------I--------------------------------------I I ostatní nikotinové výrobky I 0,8 Kč/g I I-------------------------------------I--------------------------------------I
(2) Daň z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky se vypočte jako součin
základu daně a sazby daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky.
§ 130v
Doprava výrobků souvisejících s tabákovými výrobky
Na dopravu výrobků souvisejících s tabákovými výrobky se ustanovení o dopravě
vybraných výrobků použijí přiměřeně.
§ 130x
Množství výrobků souvisejících s tabákovými výrobky pro osobní spotřebu
Za množství výrobků souvisejících s tabákovými výrobky pro osobní spotřebu
se považuje takové množství, které nepřesahuje u
a) náplní do elektronických cigaret 80 ml,
b) nikotinových sáčků 500 g,
c) ostatních nikotinových výrobků 500 g.
HLAVA IX
DAŇ ZE SUROVÉHO TABÁKU
§ 131a
Plátce daně ze surového tabáku
(1) Plátcem daně ze surového tabáku je osoba,
a) která použila surový tabák pro jiný účel než pro
1. výrobu tabákových
výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků
souvisejících s tabákovými výrobky,
2. dodání surového tabáku pro výrobu tabákových
výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků
souvisejících s tabákovými výrobky, nebo
3. dodání do jiného členského státu nebo
třetí země, nebo
b) u které byl zjištěn surový tabák a která
1. není registrována jako osoba skladující
surový tabák,
2. není provozovatelem výrobního daňového skladu tabákových výrobků,
zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících
s tabákovými výrobky a
3. nedopravuje surový tabák v souladu s tímto zákonem.
(2) Za použití surového tabáku se pro účely daně ze surového tabáku nepovažuje,
pokud v odůvodněných případech a za přítomnosti úřední osoby správce daně dojde ke
a) znehodnocení surového tabáku podle pokynů této úřední osoby, nebo
b) zničení surového tabáku.
(3) Plátcem daně ze surového tabáku není výzkumná organizace podle právního
předpisu upravujícího podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací nebo veřejná
vysoká škola, které použily surový tabák pro výzkumné nebo vědecké účely.
(4) Plátce daně ze surového tabáku je povinen podat přihlášku k registraci
do 7 dnů ode dne, ve kterém se stal plátcem.
(5) Za daň ze surového tabáku společně a nerozdílně s osobou podle odstavce
1 odpovídá osoba, která se podílela na činnosti, na základě které se osoba podle
odstavce 1 stala plátcem daně ze surového tabáku.
§ 131b
Předmět daně ze surového tabáku
(1) Předmětem daně ze surového tabáku je surový tabák.
(2) Surovým tabákem se pro účely tohoto zákona rozumí
a) přírodně nebo uměle sušený nebo nesušený, fermentovaný nebo nefermentovaný,
expandovaný nebo neexpandovaný list rostliny rodu tabák, nebo jiná její část; listy
mohou být celé, částečně nebo zcela vyžilované,
b) zbytky z listů nebo jiných částí rostliny rodu tabák, které
1. vznikají
při zpracování těchto listů nebo jiných částí rostliny, při manipulaci s těmito listy
nebo jinými částmi rostliny nebo při výrobě tabákových výrobků, zahřívaných tabákových
výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky
a
2. nejsou upraveny pro prodej konečnému spotřebiteli,
c) rekonstituovaný tabák vyrobený spojením jemně rozdrobeného tabáku,
tabákového zbytku nebo tabákového prachu, který není upraven pro prodej konečnému
spotřebiteli.
§ 131c
Vznik daňové povinnosti ze surového tabáku
Daňová povinnost vzniká dnem
a) použití surového tabáku pro jiný účel než pro
1. výrobu tabákových
výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků
souvisejících s tabákovými výrobky,
2. dodání surového tabáku pro výrobu tabákových
výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků
souvisejících s tabákovými výrobky,
3. dodání do jiného členského státu nebo třetí
země, nebo
b) zjištění surového tabáku u osoby, která
1. není registrována jako osoba skladující
surový tabák,
2. není provozovatelem výrobního daňového skladu tabákových výrobků,
zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících
s tabákovými výrobky a
3. nedopravuje surový tabák v souladu s tímto zákonem.
§ 131d
Základ daně ze surového tabáku
Základem daně ze surového tabáku je množství surového tabáku vyjádřené
v kilogramech zaokrouhlené na 3 desetinná místa nahoru.
ČÁST ČTVRTÁ
OSVĚDČENÍ PRO ÚČELY UPLATNĚNÍ SNÍŽENÉ SAZBY DANĚ V JINÉM ČLENSKÉM STÁTĚ
§ 132
Vydání osvědčení pro účely uplatnění snížené sazby daně v jiném členském
státě
(1) Správce daně na žádost osoby, která na daňovém území České republiky
vyrábí líh, pivo, víno, ostatní kvašené nápoje nebo meziprodukty, (dále jen "výrobce
daného druhu vybraných výrobků") vydá pro účely uplatnění snížené sazby daně v jiném
členském státě osvědčení potvrzující výrobu daného druhu vybraných výrobků touto
osobou za bezprostředně předcházející kalendářní rok a splnění podmínek nezávislosti.
(2) Žádost podle odstavce 1 se podává samostatně pro každý druh vybraných
výrobků.
(3) Osvědčení podle odstavce 1 se vydává na kalendářní rok.
(4) Vzor osvědčení podle odstavce 1 stanoví prováděcí nařízení Komise, kterým
se stanoví pravidla, pokud jde o certifikaci a samoosvědčení malých nezávislých výrobců
alkoholických nápojů78).
(5) Správce daně žádost podle odstavce 1 zamítne, pokud
a) výrobce daného druhu vybraných výrobků
1. nesplňuje podmínky nezávislosti,
nebo
2. vyrábí daný druh vybraných výrobků v licenci, nebo
b) výroba daného druhu vybraných výrobků, pro který výrobce daného druhu
vybraných výrobků žádá o vydání osvědčení, za bezprostředně předcházející kalendářní
rok překročí v případě
1. lihu 10 hl etanolu,
2. piva 200 000 hl,
3. vína 1 000 hl,
4.
ostatních kvašených nápojů 15 000 hl,
5. meziproduktů 250 hl.
(6) Správce daně rozhodne o žádosti podle odstavce 1 nejpozději do 30 dnů
ode dne podání této žádosti; běh této lhůty však započne nejdříve 1. ledna kalendářního
roku, na který se osvědčení vydává. Ve zvlášť složitých případech může tuto lhůtu
prodloužit nejblíže nadřízený správce daně. O tomto prodloužení lhůty správce daně
žadatele vhodným způsobem vyrozumí.
§ 133
Podmínky nezávislosti pro vydání osvědčení pro účely uplatnění snížené sazby
daně v jiném členském státě
(1) Výrobce daného druhu vybraných výrobků splňuje podmínky nezávislosti,
pokud
a) tento výrobce ani vlastník výrobního daňového skladu daného druhu vybraných výrobků
provozovaného tímto výrobcem nejsou právně ani hospodářsky závislými na jiném výrobci
daného druhu vybraných výrobků nebo vlastníkovi jiného výrobního daňového skladu
daného druhu vybraných výrobků a
b) jím provozovaný výrobní daňový sklad daného druhu vybraných výrobků není výrobně
závislým na jiném výrobním daňovém skladu daného druhu vybraných výrobků; to neplatí
pro výrobce lihu.
(2) Právně závislými na jiném výrobci daného druhu vybraných výrobků nebo
vlastníkovi jiného výrobního daňového skladu daného druhu vybraných výrobků jsou
pro účely vydání osvědčení podle § 132 odst. 1 výrobce daného druhu vybraných výrobků
nebo vlastník výrobního daňového skladu daného druhu vybraných výrobků provozovaného
tímto výrobcem,
a) na které nebo ve kterých může jiný výrobce daného druhu vybraných výrobků nebo
vlastník jiného výrobního daňového skladu daného druhu vybraných výrobků přímo nebo
nepřímo uplatňovat převažující vliv,
b) kteří mohou na výrobce daného druhu vybraných výrobků nebo vlastníka jiného výrobního
daňového skladu daného druhu vybraných výrobků nebo ve výrobci daného druhu vybraných
výrobků nebo vlastníkovi jiného výrobního daňového skladu daného druhu vybraných
výrobků přímo nebo nepřímo uplatňovat převažující vliv,
c) na něž nebo v nichž může přímo nebo nepřímo uplatňovat převažující vliv osoba,
která může přímo nebo nepřímo uplatňovat převažující vliv na výrobce daného druhu
vybraných výrobků nebo vlastníka jiného výrobního daňového skladu daného druhu vybraných
výrobků nebo ve výrobci daného druhu vybraných výrobků nebo vlastníkovi jiného výrobního
daňového skladu daného druhu vybraných výrobků, nebo
d) pokud provozují více než jeden výrobní daňový sklad daného druhu vybraných výrobků
nebo vlastní většinový podíl ve více než jednom takovém skladu.
(3) Hospodářsky závislými na jiném výrobci daného druhu vybraných výrobků
nebo vlastníkovi jiného výrobního daňového skladu daného druhu vybraných výrobků
jsou pro účely vydání osvědčení podle § 132 odst. 1 výrobce daného druhu vybraných
výrobků nebo vlastník výrobního daňového skladu daného druhu vybraných výrobků provozovaného
tímto výrobcem, kteří byli omezeni ve schopnosti samostatně přijímat obchodní rozhodnutí
zejména proto, že tento výrobce nebo vlastník anebo osoba, která může přímo nebo
nepřímo uplatňovat převažující vliv na tohoto výrobce nebo vlastníka nebo v tomto
výrobci nebo vlastníkovi, uzavřeli s jiným výrobcem daného druhu vybraných výrobků
nebo vlastníkem jiného výrobního daňového skladu daného druhu vybraných výrobků anebo
osobou, která může přímo nebo nepřímo uplatňovat převažující vliv na tohoto jiného
výrobce nebo vlastníka nebo v tomto jiném výrobci nebo vlastníkovi, dohodu podle
zákona upravujícího ochranu hospodářské soutěže nebo jednají tak, že je omezena jejich
schopnost samostatně přijímat obchodní rozhodnutí.
(4) Převažující vliv na výrobce daného druhu vybraných výrobků nebo vlastníka
výrobního daňového skladu daného druhu vybraných výrobků provozovaného tímto výrobcem
nebo v tomto výrobci nebo vlastníkovi uplatňuje osoba vždy, pokud
a) vlastní většinový podíl tohoto výrobce daného druhu vybraných výrobků nebo vlastníka
výrobního daňového skladu daného druhu vybraných výrobků provozovaného tímto výrobcem,
b) disponuje většinou hlasovacích práv tohoto výrobce daného druhu vybraných výrobků
nebo vlastníka výrobního daňového skladu daného druhu vybraných výrobků provozovaného
tímto výrobcem, nebo
c) se podílí na obchodním vedení tohoto výrobce daného druhu vybraných výrobků nebo
vlastníka výrobního daňového skladu daného druhu vybraných výrobků provozovaného
tímto výrobcem.
(5) Výrobně závislým na jiném výrobním daňovém skladu daného druhu vybraných
výrobků je pro účely vydání osvědčení podle § 132 odst. 1 výrobní daňový sklad daného
druhu vybraných výrobků,
a) jehož provozní nebo skladovací prostory jsou technologicky nebo jinak propojeny
s prostorami tohoto jiného daňového skladu, nebo
b) kterému v případě pivovaru chybí některá část hlavního výrobního provozního souboru.
§ 133a
Zvláštní podmínky pro vydání osvědčení pro účely uplatnění snížené sazby
daně v jiném členském státě
(1) Správce daně nezamítne žádost podle § 132 odst. 5 v případě vzájemně
právně nebo hospodářsky závislých výrobců daného druhu vybraných výrobků anebo výrobců
daného druhu vybraných výrobků, kteří vyrábí daný druh vybraných výrobků v licenci
poskytnuté jiným výrobcem daného druhu vybraných výrobků anebo kteří daný druh vybraných
výrobků vyrábí v licenci, ve které daný druh vybraných výrobků vyrábí více výrobců,
a) nejsou-li tito výrobci výrobně závislí na jiném výrobci daného druhu vybraných
výrobků ani mezi sebou a
b) splňuje-li souhrnná výroba daného druhu vybraných výrobků všech těchto výrobců
podmínku roční výroby podle § 132 odst. 5 písm. b).
(2) Pro účely určení výroby výrobce podle odstavce 1 se za výrobu daného
druhu vybraných výrobků považuje souhrnná výroba daného druhu vybraných výrobků podle
odstavce 1 písm. b).
(3) Odstavce 1 a 2 se na výrobce lihu nepoužijí.
§ 133b
Osvědčení pro účely uplatnění snížené sazby daně v jiném členském státě v
případě výroby mimo daňový sklad
Pokud nemusí být daný druh vybraných výrobků vyráběn v daňovém skladu, použijí
se § 133 a 133a pro posouzení splnění podmínek pro vydání osvědčení pro účely uplatnění
snížené sazby daně z vybraných výrobků v jiném členském státě obdobně.
§ 134
Zvláštní ustanovení o některých druzích vybraných výrobků pro osvědčení pro
účely uplatnění snížené sazby daně v jiném členském státě
(1) Pro účely potvrzení výroby podle § 132 odst. 1 se vínem rozumí
a) výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2204 a 2205, s výjimkou vína
podle písmene b), jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje
1. 1,2 % objemových,
ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku,
plně kvasného původu bez přídavku lihu,
2. 15 % objemových, ale nepřesahuje 18 % objemových,
pokud byly vyrobeny bez jakéhokoli obohacování a je-li alkohol, který je obsažený
v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu, nebo
b) výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2204 10, 2204 21 06, 2204 21
07, 2204 21 08, 2204 21 09, 2204 29 10 a 2205, které jsou plněny do lahví s hřibovitou
zátkou pro šumivé víno, která je upevněná zvláštním úchytným zařízením, nebo které
při uzavřeném obsahu při 20 °C mají přetlak 3 bary a více, který lze odvodit z přítomnosti
rozpuštěného oxidu uhličitého, a jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 %
objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém
výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu.
(2) Pro účely potvrzení výroby podle § 132 odst. 1 se ostatním kvašeným
nápojem rozumí kvašené nápoje získané zkvašením ovoce, bobulovin, zeleniny, medového
roztoku nebo zkvašením čerstvé nebo koncentrované šťávy získané z těchto surovin,
které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury
a) 2204 a 2205, nejsou-li uvedeny v odstavci 1, a 2206, s výjimkou piva
a ostatních kvašených nápojů uvedených v písmeni b), jejichž skutečný obsah alkoholu
přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol obsažený
v hotovém výrobku plně kvasného původu bez přídavku lihu s výjimkou přídavku lihu
použitého k ředění nebo rozpouštění látek určených k aromatizaci v nezbytně nutné
dávce, pokud se tím obsah alkoholu nezvýší více než o 1,2 % objemových, nebo
b) 2206 00 31, 2206 00 39, 2204 10, 2204 21 06, 2204 21 07, 2204 21 08,
2204 21 09, 2204 29 10 a 2205, nejsou-li uvedeny v odstavci 1, které jsou plněny
do lahví s hřibovitou zátkou, která je upevněná zvláštním úchytným zařízením, nebo
které při uzavřeném obsahu při 20 °C mají přetlak 3 bary a více, který lze odvodit
z přítomnosti rozpuštěného oxidu uhličitého, a jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje
1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený
v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu s výjimkou přídavku lihu
použitého k ředění nebo rozpouštění látek určených k aromatizaci v nezbytně nutné
dávce, pokud se tím obsah alkoholu nezvýší více než o 1,2 % objemových.
(3) Pro účely potvrzení výroby podle § 132 odst. 1 se meziproduktem rozumí
výrobky se skutečným obsahem alkoholu přesahujícím 1,2 % objemových, ale nepřesahujícím
22 % objemových, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury 2204, 2205 a 2206 a které
nejsou pivem, vínem podle odstavce 1 nebo ostatním kvašeným nápojem podle odstavce
2.
ČÁST PÁTÁ
ZNAČKOVÁNÍ A BARVENÍ VYBRANÝCH MINERÁLNÍCH OLEJŮ
§ 134a
Vymezení pojmu značkování a barvení vybraných minerálních olejů
(1) Značkováním a barvením vybraných minerálních olejů se rozumí rovnoměrné
přimíchávání značkovací látky a barviva do těchto olejů.
(2) Druh značkovací látky a druh barviva, jejich minimální množství v 1 litru
značkovaných a barvených minerálních olejů a způsob jejich evidence stanoví prováděcí
právní předpis.
§ 134b
Předmět značkování a barvení vybraných minerálních olejů
(1) Předmětem značkování a barvení jsou minerální oleje uvedené pod kódy
nomenklatury 2710 19 25, 2710 19 29, 2710 19 43 až 2710 19 48, 2710 20 11 až 2710
20 19 a minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 20 90, pokud z nich podle
metody stanovené ČSN ISO 3405 při teplotě 210 °C předestiluje méně než 90 % objemu
těchto minerálních olejů včetně ztrát a při teplotě 250 °C alespoň 65 % objemu těchto
minerálních olejů včetně ztrát.
(2) Značkovány a barveny podle pravidel stanovených v § 134c až 134k nesmějí
být
a) jiné minerální oleje než uvedené v odstavci 1,
b) minerální oleje uvedené v odstavci 1, jedná-li se o pohonné hmoty
a maziva podle zvláštního právního předpisu65e), s výjimkou minerálních olejů, na
které se vztahuje osvobození od daně podle § 49 odst. 6,
c) minerální oleje uvedené v odstavci 1, jedná-li se o pohonné hmoty
pro plavby na vodách na daňovém území České republiky, na které se nevztahuje osvobození
od daně podle § 49 odst. 6,
d) složky pro výrobu těch minerálních olejů, které jsou uvedeny v písmenech
a) až c),
e) minerální oleje uvedené v odstavci 1, u nichž je značkování a barvení
na závadu jejich použití.
(3) Seznam minerálních olejů podle odstavce 2 písm. e), u nichž je značkování
a barvení na závadu jejich použití, stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Značkovány a barveny nemusí být minerální oleje uvedené v odstavci 1,
které jsou nebo mají být dopravovány do jiných členských států v režimu podmíněného
osvobození od daně nebo ve volném daňovém oběhu, nebo které jsou nebo mají být vyváženy
do třetích zemí.
(5) Správce daně může povolit výjimku z povinnosti značkovat a barvit minerální
oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1, pokud je značkování a barvení na závadu
jejich použití, a to na technicky odůvodněnou a podloženou žádost uživatele, který
je přijímá a užívá.
(6) V rozhodnutí o udělení výjimky podle odstavce 5 stanoví správce daně
podmínky, za kterých lze s minerálním olejem, který bude v souladu s touto výjimkou
nebarvený a neznačený, nakládat.
(7) Při uplatnění nároku na vydání minerálního oleje osvobozeného od daně
podle § 49 odst. 1 je uživatel v případě, že chce tento minerální olej na základě
výjimky udělené podle odstavce 5 přijímat neznačkovaný a nebarvený, povinen písemně
uplatnit nárok na vydání takového minerálního oleje u jiného uživatele nebo provozovatele
daňového skladu. Při uplatnění nároku na vydání takového minerálního oleje se postupuje
podle § 12 obdobně.
(8) V případě, že uživatel uplatnil nárok na vydání neznačkovaného nebo nebarveného
minerálního oleje na základě výjimky udělené podle odstavce 5, nesmí být minerální
olej značkován nebo barven.
§ 134c
Zásady značkování a barvení vybraných minerálních olejů
(1) Minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 musí být označkovány a obarveny
po celou dobu, kdy se nacházejí na daňovém území České republiky, pokud tento zákon
nestanoví jinak (§ 134b odst. 4 a § 134e odst. 1).
(2) Na daňovém území České republiky se mohou minerální oleje uvedené v §
134b odst. 1 značkovat a barvit výhradně v daňovém skladu, který je vybaven dávkovacím
a mísicím zařízením pro značkování a barvení těchto olejů. Značkování a barvení minerálních
olejů uvedených v § 134b odst. 1 mimo daňový sklad, který je vybaven dávkovacím a
mísicím zařízením pro značkování a barvení těchto olejů, se považuje za závažné porušení
tohoto zákona.
(3) Minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 se posuzují z hlediska obsahu
značkovací látky a barviva formou certifikace podle zvláštního právního předpisu65f).
(4) Na minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 značkované a barvené jinak,
než stanoví tento zákon, se pohlíží jako na minerální oleje neznačkované a nebarvené.
§ 134d
Vývoz vybraných minerálních olejů
Právnické a fyzické osoby, pro které jsou minerální oleje uvedené v § 134b
odst. 1 určené pro vývoz uvedeny do volného daňového oběhu, jsou okamžikem uvedení
do volného daňového oběhu povinny podat celnímu úřadu celní prohlášení na propuštění
těchto olejů do celního režimu vývozu nebo tranzitu. V případě zrušení rozhodnutí
o propuštění vybraných minerálních olejů do celního režimu vývozu nebo tranzitu jsou
uvedené osoby povinny tyto oleje, pokud již nebyly označkovány a obarveny, označkovat
a obarvit, a to výhradně v daňovém skladu. Tyto oleje jsou dnem přijetí do daňového
skladu opětovně uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně a provozovateli
daňového skladu vzniká dnem jejich přijetí nárok na vrácení daně.
Povinnosti a zákazy při značkování a barvení vybraných minerálních olejů
§ 134e
(1) Značkovat a barvit minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 je na daňovém
území České republiky povinen provozovatel daňového skladu nejpozději před jejich
uvedením do volného daňového oběhu.
(2) Při dopravě minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 1 z jiného členského
státu v režimu podmíněného osvobození od daně či ve volném daňovém oběhu nebo při
jejich dovozu ze třetí země je povinen značkování a barvení těchto olejů zajistit
jejich příjemce nebo dovozce, a to ještě před jejich vstupem na daňové území České
republiky. To se nevztahuje na případy, kdy jsou minerální oleje dopravovány v režimu
podmíněného osvobození od daně do daňového skladu.
(3) Výrobce a uživatel směsi značkovací látky a barviva uvedených v prováděcím
právním předpisu podle § 134a odst. 2, který má sídlo na daňovém území České republiky,
je povinen vést evidenci značkovací látky a barviva podle prováděcího právního předpisu.
(4) Provozovatel daňového skladu, příjemce nebo dovozce, který je povinen
značkovat a barvit minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 nebo který je povinen
takové značkování a barvení zajistit, je na žádost správce daně nebo příslušného
orgánu povinen předložit certifikát podle zvláštního právního předpisu65f).
(5) Právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo jinak nabudou neznačkované
a nebarvené minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 s úmyslem dopravit je do jiného
členského státu v režimu podmíněného osvobození od daně či ve volném daňovém oběhu
nebo vyvézt do třetí země, jsou povinny bezodkladně zajistit značkování a barvení
těchto olejů, jestliže se tato doprava nebo vývoz neuskuteční. Pro uvedené právnické
a fyzické osoby platí povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 obdobně. Pokud jsou
tyto výrobky již uvedeny do volného daňového oběhu, musí být označkovány a obarveny
v daňovém skladu. V takovém případě jsou tyto oleje opětovně uvedeny do režimu podmíněného
osvobození od daně a provozovateli daňového skladu vzniká dnem přijetí nárok na vrácení
daně.
(6) Právnické a fyzické osoby, které vyrábějí, zpracovávají, dopravují,
skladují, nakupují nebo jinak nabývají, prodávají nebo spotřebovávají v rámci podnikatelské
činnosti minerální oleje uvedené v § 134b, jsou povinny
a) vyrábět, zpracovávat, dopravovat, skladovat, nakupovat nebo jinak
nabývat, prodávat nebo spotřebovávat tyto oleje jen na základě živnostenského oprávnění
pro tyto činnosti podle zvláštního právního předpisu upravujícího živnostenské podnikání;
to se netýká osob, které nakupují, prodávají, dopravují nebo skladují tyto oleje
výhradně v jednotkovém balení do 20 litrů,
b) umožnit správci daně nebo příslušnému orgánu přístup do objektů,
prostor a zařízení používaných při výrobě, zpracování, dopravě, skladování, nákupu
nebo jiném nabývání, prodeji nebo spotřebě těchto olejů,
c) na vyžádání předložit správci daně nebo příslušnému orgánu příslušnou
dokumentaci a poskytnout jim pravdivé a úplné informace související s výrobou, zpracováním,
dopravou, skladováním, nákupem nebo jiným nabýváním, prodejem nebo spotřebou těchto
olejů,
d) umožnit správci daně nebo příslušnému orgánu bezplatně odebrat v
potřebném množství vzorky těchto olejů způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,
e) uhradit nezbytné náklady spojené s provedením analýzy odebraného
vzorku akreditovanou osobou65f), bylo-li na základě této analýzy zjištěno porušení
povinností stanovených tímto zákonem.
(7) Právnické a fyzické osoby, které vyrábějí, zpracovávají, dopravují,
skladují, nakupují nebo jinak nabývají, prodávají nebo spotřebovávají v rámci podnikatelské
činnosti minerální oleje uvedené v § 134b, vedou a uchovávají způsobem stanoveným
prováděcím právním předpisem evidenci o druzích a množství těchto olejů a o uvedených
způsobech nakládání s nimi.
(8) Právnické a fyzické osoby, které vyrábějí, zpracovávají nebo prodávají
minerální oleje, jež nesmějí být podle § 134b odst. 2 písm. e) značkovány a barveny,
způsobem uvedeným v odstavci 6, jsou povinny
a) v průvodní technické dokumentaci a v dokladech stanovených tímto
zákonem pro tyto oleje výslovně uvést, že tyto oleje nesmějí být použity pro pohon
motorů,
b) mít v evidenci prohlášení kupujícího, s výjimkou prodeje minerálních
olejů nepodnikající fyzické osobě v jednotkovém balení do 20 litrů, o tom, že
1.
splňuje podmínky podle odstavce 10,
2. značkování a barvení těchto olejů je na závadu
jejich použití a
3. tyto minerální oleje nebudou použity pro jiné účely, než pro které
nesmějí být značkovány a barveny,
c) uchovávat technickou dokumentaci a doklady k těmto olejům po dobu
10 let ode dne, kdy s nimi začaly nakládat způsobem uvedeným v odstavci 6.
(9) Právnické a fyzické osoby, které nakupují minerální oleje uvedené v
§ 134b odst. 2 písm. e), jsou na žádost prodávajícího povinny vystavit mu nejpozději
přede dnem vydání těchto olejů prohlášení podle odstavce 8 písm. b). To se nevztahuje
na nepodnikající fyzické osoby nakupující tyto minerální oleje v jednotkovém balení
do 20 litrů.
(10) Odběratelem minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 2 písm.
e) může být pouze osoba, která
a) je vybavená některou z technologií, pro niž je značkování a barvení
minerálních olejů na závadu jejich použití, nebo
b) tyto minerální oleje prodává nebo dodává osobě uvedené v písmeni
a).
(11) Seznam technologií podle odstavce 10 stanoví prováděcí právní předpis.
(12) Ustanovení odstavce 8 písm. a) se nepoužije pro minerální oleje,
které
a) jsou nebo mají být dopravovány do jiných členských států v režimu
podmíněného osvobození od daně nebo ve volném daňovém oběhu, nebo které prokazatelně
jsou nebo mají být vyváženy do třetích zemí, nebo
b) jsou nebo mají být dopravovány mezi daňovými sklady v režimu podmíněného
osvobození od daně.
§ 134f
Je zakázáno
a) ředit, odstraňovat nebo jinak měnit značkování a barvení minerálních
olejů uvedených v § 134b odst. 1 mimo daňový sklad nacházející se na daňovém území
České republiky, který má povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních
olejů,
b) uvádět do volného daňového oběhu neznačkované a nebarvené minerální
oleje uvedené v § 134b odst. 1,
c) nabízet k prodeji nebo používat značkované a barvené minerální oleje
uvedené v § 134b odst. 1 pro pohon motorů s výjimkou stacionárních motorů a plynových
turbin určených pro výrobu elektrické a tepelné energie a s výjimkou motorů používaných
při plavbách na vodách na daňovém území České republiky, pokud se na minerální oleje
použité pro tyto plavby vztahuje osvobození od daně podle § 49 odst. 6,
d) dopravovat a skladovat značkované a barvené minerální oleje uvedené
v § 134b odst. 1 v nádobě, která je ve spojení s motorem, nebo je do takové nádoby
stáčet,
e) nabízet k prodeji nebo používat minerální oleje uvedené v § 134b
odst. 2 písm. d) a e) pro jiné účely, než pro které tyto minerální oleje nesmějí
být značkovány a barveny.
Povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních olejů
§ 134g
Základní ustanovení o povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních
olejů
(1) Minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 může značkovat a barvit pouze
provozovatel daňového skladu, a to na základě pravomocného povolení ke značkování
a barvení vybraných minerálních olejů.
(2) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení ke značkování
a barvení vybraných minerálních olejů novým, lze minerální oleje uvedené v § 134b
odst. 1 značkovat a barvit na základě nového povolení ode dne jeho oznámení.
(3) Značkování a barvení minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 1 bez
povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních olejů, které se podle živnostenského
zákona považuje za závažné porušení podmínky stanovené zákonem o spotřebních daních,
správce daně oznámí příslušnému obecnímu živnostenskému úřadu.
§ 134h
Zrušení a zánik povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních
olejů
(1) Správce daně rovněž zruší povolení ke značkování a barvení vybraných
minerálních olejů, pokud držitel povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních
olejů porušil povinnosti nebo zákazy stanovené v § 134e a 134f.
(2) Povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních olejů zaniká
rovněž dnem zrušení nebo zániku povolení k provozování daňového skladu, ve kterém
jsou minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 značkovány a barveny podle tohoto povolení
ke značkování a barvení vybraných minerálních olejů.
§ 134k
Porušení povinností při značkování a barvení vybraných minerálních olejů
(1) Zjistí-li správce daně, že byla porušena povinnost při značkování nebo
barvení vybraných minerálních olejů, sdělí tuto skutečnost bezodkladně České obchodní
inspekci.
(2) Zjistí-li orgán Finanční správy České republiky nebo orgán Celní správy
České republiky, že byla porušena povinnost při značkování nebo barvení vybraných
minerálních olejů,
a) postupuje podle daňového řádu a
b) sdělí tuto skutečnost bezodkladně správci daně.
ČÁST ŠESTÁ
ZNAČKOVÁNÍ NĚKTERÝCH DALŠÍCH MINERÁLNÍCH OLEJŮ65g)
§ 134l
Vymezení pojmu značkování některých dalších minerálních olejů
(1) Značkováním některých dalších minerálních olejů se rozumí rovnoměrné
přimíchávání značkovací látky do těchto olejů.
(2) Druh značkovací látky a její minimální množství v 1 litru některých dalších
minerálních olejů neuvedených v části páté a způsob její evidence stanoví prováděcí
právní předpis.
§ 134m
Předmět značkování některých dalších minerálních olejů
(1) Předmětem značkování jsou, s výjimkou případů uvedených v odstavcích
2 a 4, následující minerální oleje:
a) střední oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 11 a 2710 19 15,
b) těžké plynové oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 31 a 2710
19 35,
c) těžké topné oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 51 až 2710
19 68 a 2710 20 31 až 2710 20 39 mající alespoň dvě z těchto vlastností:
1. kinematická
viskozita při 40 °C je nižší než 12 mm2 . s-1 včetně,
2. hustota při 15 °C je vyšší
než 784 kg . m-3 včetně a nižší než 913 kg . m-3 včetně,
3. při destilační zkoušce
podle metody stanovené v ČSN ISO 3405 předestiluje nejméně 20 % objemu včetně ztrát
do teploty 350 °C s výjimkou těžkých topných olejů určených k použití pro pohon motorů,
d) minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 71, 2710 19
75, 2710 19 81, 2710 19 83, 2710 19 87, 2710 19 91, 2710 19 99 a tyto oleje ve směsi
s bionaftou uvedené pod kódem nomenklatury 2710 20 90 mající tyto vlastnosti:
1.
kinematická viskozita při 40 °C je nižší než 12 mm2 . s-1 včetně,
2. bod vzplanutí
podle metody Penskyho a Martense nebo metodou v otevřeném kelímku je nižší než 150
°C včetně,
3. při destilační zkoušce podle metody stanovené v ČSN ISO 3405 předestiluje
nejméně 20 % objemu včetně ztrát do teploty 350 °C,
přičemž postačí, aby takový olej
měl vlastnost uvedenou v bodu 1 a alespoň jednu z vlastností uvedených v bodech 2
a 3,
(2) Značkovány podle pravidel stanovených v § 134n až 134v nesmějí být
a) jiné minerální oleje než uvedené v odstavci 1,
b) minerální oleje pro specifické zpracování uvedené pod kódy nomenklatury
2710 19 11, 2710 19 31, 2710 19 51 a 2710 19 71,
c) minerální oleje pro chemické zpracování uvedené pod kódy nomenklatury
2710 19 15, 2710 19 35, 2710 19 55 a 2710 19 75; za takové chemické zpracování se
však nepovažuje využití těchto minerálních olejů jako složky pro výrobu minerálních
olejů mísením,
d) minerální oleje uvedené v odstavci 1 používané jako složky pro výrobu
minerálních olejů určených k použití pro pohon motorů,
e) minerální oleje uvedené v odstavci 1 písm. a) až d), u nichž je značkování
na závadu jejich použití,
f) minerální oleje uvedené v odstavci 1 v jednotkovém balení do 20 litrů.
(3) Seznam minerálních olejů uvedených v odstavci 2 písm. e), u nichž je
značkování na závadu jejich použití, stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Značkovány nemusí být minerální oleje uvedené v odstavci 1, které jsou
nebo mají být dopravovány do jiných členských států v režimu podmíněného osvobození
od daně, ve volném daňovém oběhu nebo mimo tyto režimy, nebo které jsou nebo mají
být vyváženy do třetích zemí.
§ 134n
Zásady značkování některých dalších minerálních olejů
(1) Minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 musí být označkovány po celou
dobu, kdy se nacházejí na daňovém území České republiky, pokud tento zákon nestanoví
jinak (§ 134m odst. 4 a § 134p odst. 1).
(2) Na daňovém území České republiky smí minerální oleje uvedené v § 134m
odst. 1 značkovat výhradně výrobce, který je vybaven dávkovacím a mísicím zařízením
pro značkování těchto olejů, nebo provozovatel daňového skladu v případě, že tyto
vybrané výrobky podléhají režimu podmíněného osvobození od daně podle § 59 odst.
1 a dosud nebyly uvedeny do volného daňového oběhu.
(3) Minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 se posuzují z hlediska obsahu
značkovací látky formou certifikace podle zvláštního právního předpisu65f).
(4) Na minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 značkované jinak, než stanoví
tento zákon, se pohlíží jako na minerální oleje neznačkované.
§ 134o
Vývoz některých dalších minerálních olejů
Právnické a fyzické osoby, pro které jsou minerální oleje uvedené v § 134m
odst. 1 určené pro vývoz vyrobeny nebo uvedeny do volného daňového oběhu, jsou okamžikem
ukončení výroby nebo uvedení do volného daňového oběhu povinny podat celnímu úřadu
celní prohlášení na propuštění těchto olejů do celního režimu vývozu nebo tranzitu.
V případě zrušení rozhodnutí o propuštění některých dalších minerálních olejů do
celního režimu vývozu nebo tranzitu jsou uvedené osoby povinny tyto oleje, pokud
již nebyly označkovány, označkovat. Jestliže jsou tyto oleje uvedené do volného daňového
oběhu přijaty k označkování provozovatelem daňového skladu, jsou dnem přijetí do
daňového skladu opětovně uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně.
Povinnosti a zákazy při značkování některých dalších minerálních olejů
§ 134p
(1) Značkovat minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 je na daňovém území
České republiky povinen jejich výrobce nejpozději při výstupu z výrobního zařízení
nebo provozovatel daňového skladu nejpozději před jejich uvedením do volného daňového
oběhu.
(2) Při dopravě minerálních olejů uvedených v § 134m odst. 1 z jiného členského
státu v režimu podmíněného osvobození od daně, ve volném daňovém oběhu či mimo tyto
režimy nebo při jejich dovozu ze třetí země je povinen značkování těchto olejů zajistit
jejich příjemce nebo dovozce, a to ještě před jejich vstupem na daňové území České
republiky. To se nevztahuje na případy, kdy jsou minerální oleje dopravovány v režimu
podmíněného osvobození od daně do daňového skladu.
(3) Výrobce a uživatel značkovací látky uvedené v prováděcím právním předpisu
podle § 134l odst. 2, který má sídlo na daňovém území České republiky, je povinen
vést evidenci značkovací látky podle prováděcího právního předpisu.
(4) Výrobce, příjemce nebo dovozce, který je povinen značkovat minerální
oleje uvedené v § 134m odst. 1 nebo který je povinen takové značkování zajistit,
je na žádost správce daně nebo příslušného orgánu povinen předložit certifikát podle
zvláštního právního předpisu65f).
(5) Právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo jinak nabudou neznačkované
minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 s úmyslem dopravit je do jiného členského
státu v režimu podmíněného osvobození od daně, ve volném daňovém oběhu či mimo tyto
režimy nebo vyvézt do třetí země, jsou povinny bezodkladně zajistit značkování těchto
olejů, jestliže se tato doprava nebo vývoz neuskuteční. Pro uvedené právnické a fyzické
osoby platí povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 obdobně. Pokud se na tyto výrobky
vztahuje režim podmíněného osvobození od daně a přitom jsou již uvedeny do volného
daňového oběhu, musí být označkovány v daňovém skladu. V takovém případě jsou tyto
oleje opětovně uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně a provozovateli daňového
skladu vzniká dnem přijetí nárok na vrácení daně.
(6) Právnické a fyzické osoby, které vyrábějí, zpracovávají, dopravují,
skladují, nakupují nebo jinak nabývají, prodávají nebo spotřebovávají v rámci podnikatelské
činnosti minerální oleje uvedené v § 134m, jsou povinny
a) vyrábět, zpracovávat, dopravovat, skladovat, nakupovat nebo jinak
nabývat, prodávat nebo spotřebovávat tyto oleje jen na základě živnostenského oprávnění
pro tyto činnosti podle zvláštního právního předpisu upravujícího živnostenské podnikání;
to se netýká osob, které nakupují, prodávají, dopravují nebo skladují tyto oleje
výhradně v jednotkovém balení do 20 litrů,
b) umožnit správci daně nebo příslušnému orgánu přístup do objektů,
prostor a zařízení používaných při výrobě, zpracování, dopravě, skladování, nákupu
nebo jiném nabývání, prodeji nebo spotřebě těchto olejů,
c) na vyžádání předložit správci daně nebo příslušnému orgánu příslušnou
dokumentaci a poskytnout jim pravdivé a úplné informace související s výrobou, zpracováním,
dopravou, skladováním, nákupem nebo jiným nabýváním, prodejem nebo spotřebou těchto
olejů,
d) umožnit správci daně nebo příslušnému orgánu bezplatně odebrat v
potřebném množství vzorky těchto olejů způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,
e) uhradit nezbytné náklady spojené s provedením analýzy odebraného
vzorku akreditovanou osobou65f), bylo-li na základě této analýzy zjištěno porušení
povinností stanovených tímto zákonem.
(7) Právnické a fyzické osoby, které vyrábějí, zpracovávají, dopravují,
skladují, nakupují nebo jinak nabývají, prodávají nebo spotřebovávají v rámci podnikatelské
činnosti minerální oleje uvedené v § 134m, vedou a uchovávají způsobem stanoveným
prováděcím právním předpisem evidenci o druzích a množství těchto olejů a o uvedených
způsobech nakládání s nimi.
(8) Právnické a fyzické osoby, které vyrábějí, zpracovávají nebo prodávají
minerální oleje, jež nesmějí být podle § 134m odst. 2 písm. b) až e) značkovány,
způsobem uvedeným v odstavci 6, jsou povinny
a) v průvodní technické dokumentaci a v dokladech stanovených tímto
zákonem pro tyto oleje výslovně uvést, že tyto oleje nesmějí být použity pro pohon
motorů,
b) mít v evidenci o koupi a prodeji těchto olejů prohlášení kupujícího,
že značkování těchto olejů je na závadu jejich použití nebo že nebudou použity pro
pohon motorů nebo k výrobě pohonné hmoty či maziva podle zvláštního právního předpisu65e),
c) mít v evidenci o koupi a prodeji těchto olejů prohlášení kupujícího,
že splňuje podmínky podle odstavce 10,
d) uchovávat technickou dokumentaci a doklady k těmto olejům po dobu
10 let ode dne, kdy s nimi začaly nakládat způsobem uvedeným v odstavci 6.
(9) Právnické a fyzické osoby, které nakupují minerální oleje uvedené v
§ 134m odst. 2 písm. b) až e), jsou na žádost prodávajícího povinny vystavit mu nejpozději
přede dnem vydání těchto olejů prohlášení podle odstavce 8 písm. b). To se nevztahuje
na nepodnikající fyzické osoby nakupující tyto minerální oleje v jednotkovém balení
do 20 litrů.
(10) Odběratelem minerálních olejů uvedených v § 134m odst. 2 písm.
e) může být pouze osoba, která
a) je vybavena některou z technologií, pro niž je značkování minerálních
olejů na závadu jejich použití, nebo
b) tyto minerální oleje prodává nebo dodává osobě uvedené v písmeni
a).
(11) Seznam technologií podle odstavce 10 stanoví prováděcí právní předpis.
(12) Osoby, které nakupují minerální oleje uvedené v § 134m odst. 2 písm.
e) jsou povinny na žádost prodávajícího vystavit prohlášení podle odstavce 8 písm.
c), a to přede dnem vydání těchto olejů. To se nevztahuje na nepodnikající fyzické
osoby nakupující tyto minerální oleje v jednotkovém balení do 20 litrů.
(13) Ustanovení odstavce 8 písm. a) se nepoužije pro minerální oleje,
které
a) jsou nebo mají být dopravovány do jiných členských států v režimu
podmíněného osvobození od daně nebo ve volném daňovém oběhu, nebo které prokazatelně
jsou nebo mají být vyváženy do třetích zemí, nebo
b) jsou nebo mají být dopravovány mezi daňovými sklady v režimu podmíněného
osvobození od daně.
§ 134q
Je zakázáno
a) ředit, odstraňovat nebo jinak měnit značkování minerálních olejů
uvedených v § 134m odst. 1,
b) uvádět do volného daňového oběhu či prodávat neznačkované minerální
oleje uvedené v § 134m odst. 1,
c) nabízet k prodeji nebo používat značkované minerální oleje uvedené
v § 134m odst. 1 pro pohon motorů,
d) dopravovat a skladovat značkované minerální oleje uvedené v § 134m
odst. 1 v nádobě, která je ve spojení s motorem, nebo je do takové nádoby stáčet,
e) nabízet k prodeji nebo používat pro pohon motorů minerální oleje,
které nesmějí být značkovány podle § 134m odst. 2 písm. b) až f),
f) nabízet k prodeji nebo používat minerální oleje uvedené v § 134m
odst. 2 písm. e) pro jiné účely, než pro které tyto minerální oleje nesmějí být značkovány.
Povolení ke značkování některých dalších minerálních olejů
§ 134r
Základní ustanovení o povolení ke značkování některých dalších minerálních
olejů
(1) Minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 může značkovat pouze osoba
uvedená v § 134p odst. 1, a to na základě pravomocného povolení ke značkování některých
dalších minerálních olejů.
(2) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení ke značkování
některých dalších minerálních olejů novým, lze minerální oleje uvedené v § 134m odst.
1 značkovat na základě nového povolení ode dne jeho oznámení.
(3) Značkování minerálních olejů uvedených v § 134m odst. 1 bez povolení
ke značkování některých dalších minerálních olejů, které se podle živnostenského
zákona považuje za závažné porušení podmínky stanovené zákonem o spotřebních daních,
správce daně oznámí příslušnému obecnímu živnostenskému úřadu.
§ 134s
Podmínka pro vydání povolení ke značkování některých dalších minerálních
olejů
Podmínkou pro vydání povolení ke značkování některých dalších minerálních
olejů je bezdlužnost.
§ 134t
Zrušení a zánik povolení ke značkování některých dalších minerálních olejů
(1) Správce daně rovněž zruší povolení ke značkování některých dalších
minerálních olejů, pokud držitel tohoto povolení porušil povinnosti nebo zákazy stanovené
v § 134p a 134q.
(2) Povolení ke značkování některých dalších minerálních olejů zaniká rovněž
dnem zrušení nebo zániku povolení k provozování daňového skladu, ve kterém jsou minerální
oleje uvedené v § 134m odst. 1 značkovány podle tohoto povolení ke značkování některých
dalších minerálních olejů.
§ 134v
Porušení povinností při značkování některých dalších minerálních olejů
(1) Zjistí-li správce daně, že byla porušena povinnost při značkování některých
dalších minerálních olejů, sdělí tuto skutečnost bezodkladně České obchodní inspekci.
(2) Zjistí-li orgán Finanční správy České republiky nebo orgán Celní
správy České republiky, že byla porušena povinnost při značkování některých dalších
minerálních olejů,
a) postupuje podle daňového řádu a
b) sdělí tuto skutečnost bezodkladně správci daně.
ČÁST SEDMÁ
SLEDOVÁNÍ NAKLÁDÁNÍ SE ZVLÁŠTNÍMI MINERÁLNÍMI OLEJI
§ 134w
Vymezení základních pojmů
(1) Zvláštním minerálním olejem se rozumí minerální olej uvedený pod
kódy nomenklatury 2710 19 71 až 2710 19 99 a tento olej ve směsi s bionaftou uvedený
pod kódem nomenklatury 2710 20 90, jehož kinematická viskozita při 40 °C je nižší
než 12 mm
2
.s-1
včetně a který má alespoň 1 z těchto vlastností:a) bod vzplanutí podle metody Penskyho a Martense nebo metodou v otevřeném
kelímku je nižší než 150 °C včetně,
b) při destilační zkoušce podle metody stanovené v ČSN ISO 3405 předestiluje
nejméně 20 % objemu včetně ztrát do teploty 350 °C.
(2) Osobou nakládající se zvláštním minerálním olejem se pro účely tohoto
zákona rozumí osoba, která nabývá zvláštní minerální olej volně ložený nebo umístěný
v balení přesahujícím 220 litrů, a to
a) výrobou na daňovém území České republiky,
b) za účelem prodeje nebo jiného převodu na daňovém území České republiky,
nebo
c) za účelem spotřeby na daňovém území České republiky.
§ 134x
Registrační řízení
(1) Osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem je povinna se před zahájením
své činnosti registrovat u správce daně.
(2) Přihláška k registraci se podává elektronicky.
§ 134y
Podmínky registrace
(1) Podmínkami registrace jsou:
a) oprávnění provozovat živnost umožňující výkon činnosti osoby nakládající
se zvláštním minerálním olejem,
b) spolehlivost,
c) bezdlužnost,
d) skutečnost, že osobě nakládající se zvláštním minerálním olejem nebyl
vysloven zákaz činnosti znemožňující výkon její činnosti, a
e) skutečnost, že osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem není
v likvidaci nebo v úpadku.
(2) Podmínky spolehlivosti a bezdlužnosti musí splňovat
a) osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem,
b) v případě, že je osobou nakládající se zvláštním minerálním olejem
právnická osoba, rovněž fyzická osoba, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního
orgánu osoby nakládající se zvláštním minerálním olejem anebo vykonává činnost statutárního
orgánu nebo člena statutárního orgánu osoby nakládající se zvláštním minerálním olejem,
a
c) odpovědný zástupce osoby nakládající se zvláštním minerálním olejem.
(3) Podmínky registrace musí být splněny po celou dobu registrace.
§ 134z
Rozhodnutí o registraci
(1) Splní-li osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem podmínky registrace,
správce daně ji zaregistruje. V rozhodnutí o registraci jí správce daně přidělí registrační
číslo pro účely nakládání se zvláštním minerálním olejem.
(2) Osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem je registrována pátým
dnem následujícím po účinnosti rozhodnutí o registraci až do účinnosti rozhodnutí
o zrušení registrace.
§ 134za
Zrušení registrace na návrh
Správce daně zruší registraci na návrh osoby nakládající se zvláštním minerálním
olejem.
§ 134zb
Zrušení registrace z moci úřední
(1) Zjistí-li správce daně, že nejsou splněny podmínky registrace, vyzve
osobu nakládající se zvláštním minerálním olejem k jejich splnění ve správcem daně
stanovené lhůtě, pokud povaha těchto podmínek toto splnění připouští a nehrozí nebezpečí
z prodlení.
(2) Správce daně zruší registraci, pokud
a) osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem na výzvu správce
daně nezajistí ve stanovené lhůtě splnění podmínek registrace,
b) nejsou splněny podmínky registrace, k jejichž splnění správce daně
osobu nakládající se zvláštním minerálním olejem nevyzývá,
c) osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem po dobu 12 po sobě
jdoucích kalendářních měsíců neprovádí svoji činnost, nebo
d) osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem poruší své povinnosti
vztahující se ke správě nakládání se zvláštním minerálním olejem a ani uložení pokuty
nevedlo k nápravě.
(3) Pokud byla zrušena registrace z moci úřední, může osoba nakládající se
zvláštním minerálním olejem podat přihlášku k registraci nejdříve po uplynutí 2 let
ode dne, kdy rozhodnutí o zrušení registrace nabylo právní moci, nejedná-li se o
zrušení registrace podle odstavce 2 písm. c).
§ 134zc
Registr osob nakládajících se zvláštními minerálními oleji
(1) Generální ředitelství cel vede registr osob nakládajících se zvláštními
minerálními oleji, ve kterém shromažďuje údaje potřebné pro sledování nakládání se
zvláštními minerálními oleji.
(2) Generální ředitelství cel zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový
přístup tyto údaje z registru osob nakládajících se zvláštními minerálními oleji:
a) obchodní firmu nebo jméno,
b) sídlo,
c) umístění organizační složky obchodního závodu zahraniční osoby v České
republice, je-li zřízena,
d) daňové identifikační číslo,
e) registrační číslo pro účely nakládání se zvláštním minerálním olejem,
f) den registrace,
g) den zrušení registrace,
h) údaj o tom, zda registrace
1. byla zrušena na návrh, nebo
2. byla zrušena
z moci úřední,
i) změnu zveřejňovaných údajů z registru osob nakládajících se zvláštními
minerálními oleji a den této změny.
(3) Generální ředitelství cel zveřejní den registrace osoby nakládající se
zvláštním minerálním olejem nejpozději ke dni registrace.
(4) Registr osob nakládajících se zvláštními minerálními oleji obsahuje údaje
podle odstavce 1 i v případě, že registrace byla zrušena; údaje podle odstavce 2
se zveřejňují po dobu 5 let ode dne zrušení registrace.
§ 134zd
Omezení nakládání se zvláštními minerálními oleji
Zvláštní minerální olej může nabýt, prodat nebo jinak převést pouze registrovaná
osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem.
§ 134ze
Evidence zvláštních minerálních olejů
(1) Osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem je povinna vést elektronicky
evidenci zvláštních minerálních olejů, a to ve formátu a struktuře stanovenými způsobem,
kterým se stanoví formát a struktura pro formulářová podání podle daňového řádu.
(2) Osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem je povinna uchovávat
evidenci zvláštních minerálních olejů a doklady, na jejichž základě byly zápisy do
evidence provedeny, po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byly tyto
doklady vystaveny.
§ 134zf
Oznamovací povinnost osoby nakládající se zvláštním minerálním olejem
(1) Osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem je povinna oznámit
správci daně tyto údaje:
a) identifikaci osoby, od které je zvláštní minerální olej nabýván,
b) název, popřípadě obchodní označení zvláštního minerálního oleje a
jeho kód nomenklatury,
c) množství přijímaného zvláštního minerálního oleje zaokrouhleného na
celé litry při teplotě 15 °C,
d) údaje o tom,
1. zda bude zvláštní minerální olej značkován,
2. pro
jaký účel bude zvláštní minerální olej spotřebován nebo identifikaci osoby, které
bude zvláštní minerální olej prodán nebo jinak převeden.
(2) Osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem je povinna oznámit správci
daně předpokládané množství zaokrouhlené na celé litry při teplotě 15 °C nabytého,
prodaného nebo jinak převedeného anebo spotřebovaného zvláštního minerálního oleje
v příslušném kalendářním roce.
(3) Osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem je povinna oznámit
správci daně tyto údaje:
a) účel použití zvláštního minerálního oleje a údaj o tom, zda je tento
zvláštní minerální olej značkován,
b) místo skladování nebo spotřeby zvláštního minerálního oleje,
c) identifikační údaje osoby nakládající se zvláštním minerálním olejem,
u níž předpokládá, že nabude zvláštní minerální olej za účelem spotřeby, prodeje
nebo jiného převodu.
(4) Oznámení podle
a) odstavce 1 se podává nejméně 24 hodin a současně ne více než 72 hodin
před každým přijetím zvláštního minerálního oleje; má-li dojít ze závažných provozních
nebo technologických důvodů k mimořádnému přijetí zvláštního minerálního oleje, lze
takové přijetí oznámit bezodkladně poté, co je zřejmé, že k takovému přijetí zvláštního
minerálního oleje dojde,
b) odstavce 2 se podává
1. společně s přihláškou k registraci a
2. do
konce ledna příslušného kalendářního roku,
c) odstavce 3 se podává
1. společně s přihláškou k registraci a
2. před
každou změnou údaje.
(5) Oznámení podle odstavců 1 až 3 jsou formulářovými podáními, která lze
podat pouze elektronicky.
(6) Oznámení podle odstavce 1 se nepodává v případě, kdy je dodržen postup
podle § 58b odst. 2 a 5.
§ 134zg
Zajištění zvláštního minerálního oleje nebo dopravního prostředku
(1) Správce daně zajistí zvláštní minerální olej, popřípadě i dopravní
prostředek, pokud jej dopravuje, jestliže zjistí, že
a) je s ním nakládáno v rozporu s § 134zd, nebo
b) nebyla splněna oznamovací povinnost podle § 134zf.
(2) Pro zajištění podle odstavce 1 se použijí obdobně ustanovení tohoto zákona
upravující řízení o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku.
(3) Ve věci zajištěného zvláštního minerálního oleje, popřípadě i dopravního
prostředku, se použijí obdobně ustanovení § 42b až 42e.
ČÁST OSMÁ
NĚKTERÁ USTANOVENÍ O NAKLÁDÁNÍ SE SUROVÝM TABÁKEM
HLAVA I
SKLADOVÁNÍ SUROVÉHO TABÁKU PRO JINÝ ÚČEL NEŽ PRO VÝROBU TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ
§ 134zh
Osoba skladující surový tabák
(1) Osobou skladující surový tabák se pro účely tohoto zákona rozumí osoba,
která skladuje surový tabák pro jiný účel než pro výrobu tabákových výrobků, zahřívaných
tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými
výrobky.
(2) Osobou skladující surový tabák není
a) výzkumná organizace podle právního předpisu upravujícího podporu
výzkumu, experimentálního vývoje a inovací,
b) veřejná vysoká škola.
§ 134zi
Registrační řízení
(1) Osoba skladující surový tabák je povinna se před zahájením své činnosti
registrovat u správce daně.
(2) Přihláška k registraci se podává elektronicky.
§ 134zj
Podmínky registrace
(1) Podmínkami registrace jsou
a) oprávnění provozovat živnost umožňující výkon činnosti osoby skladující
surový tabák,
b) spolehlivost,
c) bezdlužnost,
d) skutečnost, že osobě skladující surový tabák nebyl vysloven zákaz
činnosti znemožňující výkon její činnosti,
e) skutečnost, že osoba skladující surový tabák není v likvidaci nebo
v úpadku, a
f) poskytnutí kauce.
(2) Podmínky spolehlivosti a bezdlužnosti musí splňovat
a) osoba skladující surový tabák,
b) v případě, že je osobou skladující surový tabák právnická osoba,
rovněž fyzická osoba, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu
osoby skladující surový tabák, anebo vykonává činnost statutárního orgánu nebo člena
statutárního orgánu osoby skladující surový tabák, a
c) odpovědný zástupce osoby skladující surový tabák.
(3) Podmínku poskytnutí kauce nemusí splňovat osoba skladující surový tabák,
která je provozovatelem výrobního daňového skladu tabákových výrobků, zahřívaných
tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými
výrobky, pokud poskytuje zajištění daně pro tento daňový sklad nebo zajištění hodnoty
tabákových nálepek, jejichž souhrnná výše odpovídá alespoň výši kauce, kterou by
osoba skladující surový tabák byla povinna poskytnout.
(4) Podmínky registrace musí být splněny po celou dobu registrace.
§ 134zk
Kauce
(1) Osoba skladující surový tabák je povinna poskytnout kauci ve výši 20
000 000 Kč.
(2) Kauce se poskytuje
a) složením částky na zvláštní účet správce daně s tím, že kauce musí
být na tomto účtu po celou dobu registrace osoby skladující surový tabák, nebo
b) bankovní zárukou, kterou přijal správce daně, k zajištění nedoplatků,
které jsou evidovány u správce daně nebo u jiných orgánů veřejné moci k devadesátému
dni ode dne zrušení nebo zániku registrace osoby skladující surový tabák.
(3) Bankovní záruka musí být poskytnuta na dobu určitou, která nesmí být
kratší než 2 roky.
§ 134zl
Žádost o snížení kauce
(1) Osoba skladující surový tabák, která splňuje podmínky pro snížení kauce,
je oprávněna podat žádost o snížení kauce.
(2) V žádosti o snížení kauce je osoba skladující surový tabák povinna
uvést rovněž údaje
a) o vlastnické struktuře a o tom, které osoby vykonávají významný
vliv na řízení této osoby skladující surový tabák,
b) potřebné pro posouzení splnění podmínek pro snížení kauce.
(3) Pokud byla žádost o snížení kauce zamítnuta, může osoba skladující
surový tabák podat žádost o snížení kauce nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne,
kdy zamítavé rozhodnutí nabylo právní moci.
§ 134zm
Podmínky pro snížení kauce
(1) Podmínkami pro snížení kauce jsou
a) registrace osoby skladující surový tabák,
b) ekonomická stabilita a
c) spolehlivost osoby vykonávající významný vliv na řízení osoby skladující
surový tabák.
(2) Podmínka podle odstavce 1 písm. a) musí být splňována nepřetržitě po
dobu alespoň 3 po sobě jdoucích let bezprostředně předcházejících dni podání žádosti
o snížení kauce.
(3) Podmínky pro snížení kauce musí být splňovány po celou dobu tohoto
snížení.
§ 134zn
Snížení kauce
(1) Správce daně na žádost osoby skladující surový tabák sníží kauci na
10 000 000 Kč, splní-li tato osoba podmínky pro snížení kauce. V opačném případě
správce daně žádost o snížení kauce zamítne.
(2) Dojde-li k pravomocnému snížení kauce, stává se částka, o níž byla
kauce snížena, přeplatkem osoby skladující surový tabák. Je-li takto vzniklý přeplatek
vratitelným přeplatkem, vrátí jej správce daně osobě skladující surový tabák do 15
dnů ode dne pravomocného snížení kauce.
(3) Dodatek ke stávající bankovní záruce, kterým je snižována bankovní
záruka k zajištění nedoplatků, může správce daně přijmout nejdříve ode dne pravomocného
snížení kauce.
§ 134zo
Oznamovací povinnost osoby skladující surový tabák se sníženou kaucí
(1) Osoba skladující surový tabák, které byla snížena kauce, je povinna
správci daně oznámit změnu údajů o vlastnické struktuře a změnu údajů o tom, které
osoby vykonávají významný vliv na řízení této osoby skladující surový tabák, a to
do 5 pracovních dnů od této změny.
(2) Osoba skladující surový tabák, které byla snížena kauce, je povinna
ve lhůtě pro podání daňového přiznání k dani z příjmů oznámit správci daně údaje
potřebné pro posouzení ekonomické stability; to neplatí, pokud neuplynul 1 měsíc
od sdělení těchto údajů při podání žádosti o snížení kauce.
(3) Osoba skladující surový tabák v souvislosti se snížením kauce nemusí
uvádět údaje, které má správce daně k dispozici, nebo jejichž změnu může správce
daně automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků a evidencí, do nichž má zřízen
automatizovaný přístup.
(4) Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup okruh
údajů
a) potřebných pro posouzení splnění podmínek pro snížení kauce, které
je osoba skladující surový tabák povinna správci daně sdělovat,
b) podle odstavce 3.
§ 134zp
Zrušení snížení kauce na návrh
(1) Správce daně zruší snížení kauce na návrh osoby skladující surový tabák,
které byla kauce snížena.
(2) Rozhodnutí o zrušení snížení kauce správce daně vydá až poté, co osoba
skladující surový tabák poskytne kauci ve výši 20 000 000 Kč.
§ 134zq
Zrušení snížení kauce z moci úřední
(1) Zjistí-li správce daně, že nejsou splněny podmínky pro snížení kauce,
vyzve osobu skladující surový tabák, které byla snížena kauce, k jejich splnění ve
správcem daně stanovené lhůtě, pokud povaha těchto podmínek toto splnění připouští
a nehrozí nebezpečí z prodlení.
(2) Správce daně zruší snížení kauce, pokud
a) osoba skladující surový tabák na výzvu správce daně nezajistí ve
stanovené lhůtě splnění podmínek pro snížení kauce, nebo
b) nejsou splněny podmínky pro snížení kauce, k jejichž splnění správce
daně osobu skladující surový tabák nevyzývá.
(3) Osoba skladující surový tabák je povinna do 20 dnů od oznámení rozhodnutí
o zrušení snížení kauce z moci úřední poskytnout kauci ve výši 20 000 000 Kč.
(4) Pokud bylo zrušeno snížení kauce z moci úřední, může osoba skladující
surový tabák podat žádost o snížení kauce nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne, kdy
rozhodnutí o zrušení snížení kauce nabylo právní moci.
§ 134zr
Použití kauce
(1) Dojde-li k pravomocnému zrušení nebo k zániku registrace osoby skladující
surový tabák, stává se složená částka přeplatkem osoby skladující surový tabák. Je-li
takto vzniklý přeplatek vratitelným přeplatkem, vrátí jej správce daně osobě skladující
surový tabák do 90 dnů ode dne pravomocného zrušení nebo zániku registrace osoby
skladující surový tabák.
(2) Lhůta podle odstavce 1 neběží po dobu, kdy je správcem daně nebo
jiným orgánem veřejné moci vedeno řízení,
a) jehož výsledkem může být rozhodnutí o stanovení daně, poplatku nebo
jiného obdobného peněžitého plnění a
b) které bylo zahájeno do 90 dnů ode dne pravomocného zrušení nebo
zániku registrace osoby skladující surový tabák.
(3) Dojde-li ke zrušení nebo k zániku registrace osoby skladující surový
tabák, vyzve správce daně výstavce bankovní záruky k uhrazení nedoplatku evidovaného
k devadesátému dni ode dne zrušení nebo zániku registrace osoby skladující surový
tabák u
a) správce daně, nebo
b) jiného orgánu veřejné moci, který o jeho uhrazení správce daně požádal.
(4) Správce daně vyzve výstavce bankovní záruky nejdříve po 90 dnech, nejpozději
však do 5 měsíců ode dne zrušení nebo zániku registrace osoby skladující surový tabák.
(5) Výstavce bankovní záruky je povinen částku uhradit do 15 dnů ode dne
doručení výzvy.
§ 134zs
Rozhodnutí o registraci
(1) Splní-li osoba skladující surový tabák podmínky registrace, správce
daně ji zaregistruje. V rozhodnutí o registraci jí správce daně přidělí registrační
číslo pro účely skladování surového tabáku.
(2) Osoba skladující surový tabák je registrována pátým dnem následujícím
po účinnosti rozhodnutí o registraci až do účinnosti rozhodnutí o zrušení registrace
nebo do zániku registrace.
§ 134zt
Zrušení registrace na návrh
Správce daně zruší registraci na návrh osoby skladující surový tabák.
§ 134zu
Zrušení registrace z moci úřední
(1) Zjistí-li správce daně, že nejsou splněny podmínky registrace, vyzve
osobu skladující surový tabák k jejich splnění ve správcem daně stanovené lhůtě,
pokud povaha těchto podmínek toto splnění připouští a nehrozí nebezpečí z prodlení.
(2) Správce daně zruší registraci, pokud
a) osoba skladující surový tabák na výzvu správce daně nezajistí ve
stanovené lhůtě splnění podmínek registrace,
b) nejsou splněny podmínky registrace, k jejichž splnění správce daně
osobu skladující surový tabák nevyzývá,
c) osoba skladující surový tabák po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních
měsíců neprovádí svoji činnost, nebo
d) osoba skladující surový tabák poruší své povinnosti vztahující se
ke skladování surového tabáku, a ani uložení pokuty nevedlo k nápravě.
(3) Pokud byla zrušena registrace z moci úřední, může osoba skladující
surový tabák podat přihlášku k registraci nejdříve po uplynutí 2 let ode dne, kdy
rozhodnutí o zrušení registrace nabylo právní moci, nejedná-li se o zrušení registrace
podle odstavce 2 písm. c).
§ 134zv
Zánik registrace
(1) Registrace osoby skladující surový tabák zaniká 5 měsíců přede dnem
uplynutí doby, na kterou byla poskytnuta bankovní záruka, která je kaucí.
(2) Registrace podle odstavce 1 nezanikne, pokud je
a) doba, na kterou byla bankovní záruka poskytnuta, prodloužena nejméně
o 2 roky,
b) poskytnuta nová bankovní záruka, která bezprostředně navazuje na
předchozí bankovní záruku a kterou přijal správce daně,
c) složena částka ve výši kauce na zvláštní účet správce daně, nebo
d) kauce poskytnuta složením částky na zvláštní účet správce daně a
bankovní zárukou.
§ 134zw
Informační povinnost správce daně
Správce daně vyrozumí výstavce bankovní záruky o zrušení nebo zániku registrace
osoby skladující surový tabák.
§ 134zx
Registr osob skladujících surový tabák
(1) Generální ředitelství cel vede registr osob skladujících surový tabák,
ve kterém shromažďuje údaje potřebné pro prověřování plnění povinností souvisejících
se skladováním surového tabáku.
(2) Generální ředitelství cel zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový
přístup tyto údaje z registru osob skladujících surový tabák:
a) obchodní firmu nebo jméno,
b) sídlo,
c) umístění organizační složky obchodního závodu zahraniční osoby v
České republice, je-li zřízena,
d) daňové identifikační číslo,
e) registrační číslo pro účely skladování surového tabáku,
f) den registrace,
g) den zrušení nebo zániku registrace,
h) údaj o tom, zda registrace
1. byla zrušena na návrh,
2. byla zrušena
z moci úřední, nebo
3. zanikla,
i) změnu zveřejňovaných údajů z registru osob skladujících surový tabák
a den této změny.
(3) Generální ředitelství cel zveřejní den registrace osoby skladující
surový tabák nejpozději ke dni registrace.
(4) Registr osob skladujících surový tabák obsahuje údaje podle odstavce
1 i v případě, že registrace byla zrušena nebo zanikla; údaje podle odstavce 2 se
zveřejňují po dobu 5 let ode dne zrušení nebo zániku registrace.
§ 134zy
Evidence surového tabáku
(1) Osoba skladující surový tabák je povinna vést elektronicky evidenci
surového tabáku, a to ve formátu a struktuře stanovenými způsobem, kterým se stanoví
formát a struktura pro formulářová podání podle daňového řádu.
(2) Osoba skladující surový tabák je povinna uchovávat evidenci surového
tabáku a doklady, na jejichž základě byly zápisy do evidence provedeny, po dobu 10
let od konce kalendářního roku, ve kterém byly tyto doklady vystaveny.
HLAVA II
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O NAKLÁDÁNÍ SE SUROVÝM TABÁKEM
§ 134zz
Omezení nakládání se surovým tabákem
(1) Surový tabák, který je skladován pro jiný účel než výrobu tabákových
výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků
souvisejících s tabákovými výrobky, nesmí skladovat jiná osoba než registrovaná osoba
skladující surový tabák.
(2) Surový tabák, se kterým je nakládáno pro jiný účel než pro výrobu tabákových
výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků
souvisejících s tabákovými výrobky, nesmí být dále zpracováván nebo upravován.
(3) Omezení nakládání se surovým tabákem podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje
na nakládání se surovým tabákem, který je použit pro výzkumné nebo vědecké účely
výzkumnou organizací podle právního předpisu upravujícího podporu výzkumu, experimentálního
vývoje a inovací nebo veřejnou vysokou školou.
§ 134zza
Oznamovací povinnost v případě přijetí nebo odeslání surového tabáku
(1) Osoba skladující surový tabák a provozovatel daňového skladu tabákových výrobků,
zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících
s tabákovými výrobky jsou povinni oznámit správci daně tyto údaje:
a) identifikaci osoby, od které je surový tabák přijímán nebo které
je odesílán,
b) množství přijímaného nebo odesílaného surového tabáku v kilogramech,
c) místo skladování surového tabáku,
d) údaje o tom, pro jaký účel má být surový tabák použit, a
e) údaje o dopravci.
(2) Osoba skladující surový tabák je povinna oznámit správci daně předpokládané
množství v kilogramech přijatého nebo odeslaného surového tabáku v příslušném kalendářním
roce.
(3) Oznámení podle
a) odstavce 1 se podává nejméně 24 hodin a současně ne více než 72
hodin před každým přijetím nebo odesláním surového tabáku; má-li dojít ze závažných
provozních nebo technologických důvodů k mimořádnému přijetí surového tabáku, lze
takové přijetí oznámit bezodkladně poté, co je zřejmé, že k takovému přijetí surového
tabáku dojde,
b) odstavce 2 se podává
1. společně s přihláškou k registraci,
2. do
konce ledna příslušného kalendářního roku a
3. před každou změnou údaje.
(4) Oznámení podle odstavců 1 a 2 jsou formulářovými podáními, která lze
podat pouze elektronicky.
§ 134zzb
Doklad pro účely dopravy surového tabáku
(1) Doprava surového tabáku na daňovém území České republiky musí být provázena
dokladem, který je osoba dopravující tento tabák povinna na vyžádání předložit správci
daně.
(2) Doklad podle odstavce 1 musí obsahovat tyto náležitosti:
a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo osoby,
od které je surový tabák přijímán,
b) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační
číslo, bylo-li přiděleno, osoby, které je surový tabák odesílán,
c) množství surového tabáku v kilogramech,
d) místo určení a v případě, že to není možné, jiné údaje určující
polohu místa určení,
e) datum vystavení dokladu,
f) číslo dokladu a
g) údaje o dopravci a registrační číslo dopravního prostředku.
§ 134zzc
Zajištění surového tabáku nebo dopravního prostředku
(1) Správce daně zajistí surový tabák, popřípadě i dopravní prostředek,
který jej dopravuje, jestliže zjistí, že
a) je s ním nakládáno v rozporu s § 134zz,
b)
nebyla splněna oznamovací povinnost podle § 134zza, nebo
c) je surový tabák dopravován bez dokladu uvedeného v § 134zzb, údaje v něm uvedené
jsou nesprávné nebo nepravdivé, nebo doklad je pozměněný nebo padělaný.(2) Pro zajištění podle odstavce 1 se použijí obdobně ustanovení tohoto
zákona upravující řízení o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku.
(3) Ve věci zajištěného surového tabáku, popřípadě i dopravního prostředku,
se použijí obdobně ustanovení § 42b až § 42e.
ČÁST DEVÁTÁ
PŘESTUPKY
HLAVA I
PŘESTUPKY NA ÚSEKU SPRÁVY SPOTŘEBNÍCH DANÍ
nadpis vypuštěn
§ 135
Přestupek proti umístění přijatého výrobku
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako uživatel dopustí
přestupku tím, že ve stanovené lhůtě neumístí přijatý vybraný výrobek, zahřívaný
tabákový výrobek, ostatní tabákový výrobek nebo výrobek související s tabákovými
výrobky osvobozený od daně v místě, které je uvedeno v povolení k přijímání a užívání
těchto výrobků osvobozených od daně.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
§ 135a
Přestupek proti podmíněnému osvobození od daně
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím,
že v rozporu s § 19 odst. 3 umístí vybrané výrobky, zahřívané tabákové výrobky, ostatní
tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky do daňového skladu
jinak než v režimu podmíněného osvobození od daně.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
nadpis vypuštěn
§ 135b
Přestupky proti zajištění daně
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel
daňového skladu nebo oprávněný příjemce dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost
a) průběžně sledovat výši zajištění daně, nebo
b) předat správci daně podle jeho požadavků evidenční údaje vztahující
se k daňové povinnosti, která vznikla při výrobě nebo přijetí vybraných výrobků,
zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících
s tabákovými výrobky.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
nadpis vypuštěn
§ 135c
Přestupky při ukončení dopravy v režimu podmíněného osvobození od daně
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako příjemce vybraných
výrobků přijatých v režimu podmíněného osvobození od daně dopustí přestupku tím,
že
a) ve stanovené lhůtě nepředloží oznámení o přijetí vybraných výrobků
prostřednictvím elektronického systému správci daně místně příslušnému místu přijetí
vybraných výrobků, nebo
b) v oznámení o přijetí vybraných výrobků neuvede ztráty a znehodnocení,
ke kterým došlo v průběhu dopravy.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako příjemce zahřívaných
tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými
výrobky dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České
republiky dopustí přestupku tím, že
a) ve stanovené lhůtě nepředloží oznámení o přijetí těchto výrobků
prostřednictvím elektronického systému správci daně místně příslušnému místu přijetí
těchto výrobků, nebo
b) v oznámení o přijetí těchto výrobků neuvede ztráty a znehodnocení,
ke kterým došlo v průběhu dopravy.
(3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 200 000 Kč.
§ 135d
Přestupek proti dopravě výrobků uvedených do volného daňového oběhu v
jiném členském státě pro účely podnikání
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba odebírající
vybrané výrobky, zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky
související s tabákovými výrobky z jiného členského státu pro účely podnikání dopustí
přestupku tím, že před odebráním těchto výrobků uvedených do volného daňového oběhu
v jiném členském státě neposkytne zákonem stanoveným způsobem zajištění daně.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100 000 Kč.
§ 135e
Přestupek proti zasílání výrobků
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zástupce pro zasílání
vybraných výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo
výrobků souvisejících s tabákovými výrobky dopustí přestupku tím, že před odesláním
těchto výrobků z jiného členského státu neposkytne zákonem stanoveným způsobem zajištění
daně.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100 000 Kč.
HLAVA II
PŘESTUPKY NA ÚSEKU SPRÁVY DANĚ Z MINERÁLNÍCH OLEJŮ
§ 135f
Přestupky proti skladování zkapalněných ropných plynů
(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) uvedené
do volného daňového oběhu
a) skladuje společně ve stejném zásobníku,
b) skladuje odděleně v zásobnících, které
1. nejsou technologicky
odděleny, nebo
2. jsou vzájemně propojeny,
c) odebírané ze zásobníků v kapalné fázi neskladuje v zásobníku,
který je pevně spojen se zemí, nebo
d) odebírané ze zásobníků v kapalné fázi skladuje v zásobníku pevně
spojeném se zemí, který není užíván v souladu se stavebním zákonem.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze fyzické osobě uložit pokutu do
1 000 000 Kč.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 lze právnické nebo podnikající fyzické
osobě uložit pokutu od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč.
§ 135g
Přestupky proti dopravě minerálních olejů osvobozených od daně na daňovém
území České republiky
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odesílatel minerálních
olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1, 2, 4 nebo 6 dopustí přestupku tím,
že při dopravě těchto olejů neposkytne zákonem stanoveným způsobem zajištění daně.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odesílatel zkapalněných
ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) osvobozených od daně
dopustí přestupku tím, že při dopravě těchto plynů neposkytne zajištění daně alespoň
ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, kdyby tyto plyny byly určeny
pro pohon motorů.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odesílatel minerálních
olejů, které jsou osvobozeny od daně, dopustí přestupku tím, že
a) ve stanovené lhůtě neuvědomí správce daně, který je místně příslušný
podle místa zahájení dopravy, o zahájení dopravy těchto olejů,
b) navzdory námitkám správce daně zahájí dopravu těchto olejů,
c) nedodrží správcem daně stanovenou
1. lhůtu, v níž má být doprava
těchto olejů ukončena, nebo
2. trasu, po které mají být tyto oleje dopravovány, nebo
d) v případě změny místa určení nebo příjemce, ke které došlo v průběhu
dopravy těchto olejů, ve stanovené lhůtě
1. neoznámí tuto změnu správci daně, nebo
2.
nezajistí zaznamenání této změny v dokladu o osvobození vybraných výrobků od daně.
(4) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, nebo
b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo 3.
nadpis vypuštěn
Přestupky proti nakládání se zkapalněnými ropnými plyny
§ 135h
nadpis vypuštěn
(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba,
která nakupuje nebo získává zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e),
f) nebo g) ve volném daňovém oběhu za účelem dalšího prodeje, dopustí přestupku tím,
že přijímá nebo prodává tyto plyny bez povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů
uvedených do volného daňového oběhu.
(2) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba,
která nakoupí nebo získá zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo
g) pro vlastní spotřebu v množství přesahujícím 20 tun za jeden kalendářní rok, dopustí
přestupku tím, že přijímá nebo prodává tyto plyny bez povolení k nákupu zkapalněných
ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu.
(3) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí
přestupku tím, že
a) zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo
g) vydá osobě bez povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného
daňového oběhu,
b) v rozporu s § 60 odst. 5, 6 nebo 7 prodá zkapalněné ropné plyny
uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) za cenu včetně daně vypočtené na základě
vyšší sazby daně, nebo
c) zahájí dopravu zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst.
1 písm. f) nebo g) bez poskytnutého zajištění daně pro dopravu těchto plynů podle
§ 60 odst. 14.
(4) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba,
která plní zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) do tlakových
nádob o hmotnosti náplně do 40 kg včetně, dopustí přestupku tím, že
a) nepoužívá hmotnostní průtokoměr,
b) používá hmotnostní průtokoměr, jehož součástí není elektronická
evidence vydaných zkapalněných ropných plynů splňující zákonem požadované náležitosti,
nebo
c) používá hmotnostní průtokoměr, jehož součástí je elektronická
evidence vydaných zkapalněných ropných plynů splňující zákonem požadované náležitosti,
který není po celou dobu opatřen závěrami správce daně.
(5) Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze fyzické osobě uložit pokutu
do 1 000 000 Kč.
(6) Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze právnické nebo podnikající
fyzické osobě uložit pokutu od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč.
nadpis vypuštěn
§ 135i
nadpis vypuštěn
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že
a) zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g)
při dovozu po propuštění do režimu volného oběhu ve stanovené lhůtě neuvede do režimu
podmíněného osvobození od daně, nebo
b) dopravuje zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm.
e), f) nebo g) s rozdílnou sazbou daně, po jejich uvedení do volného daňového oběhu,
společně v jednom dopravním prostředku nebo v jejich soupravě.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba odebírající pro účely podnikání
zkapalněné ropné plyny, které jsou předmětem daně podle § 45 odst. 1 písm. f) nebo
g) a které byly uvolněny do volného daňového oběhu v jiném členském státě, se dopustí
přestupku tím, že neposkytne zajištění daně alespoň ve výši daně, která by musela
být přiznána a zaplacena, kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu od 50 000
Kč do 1 000 000 Kč.
HLAVA III
PŘESTUPKY NA ÚSEKU SPRÁVY DANĚ Z LIHU
nadpis vypuštěn
§ 135j
Přestupky proti dopravě lihu osvobozeného od daně z lihu na daňovém území
České republiky
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odesílatel lihu
osvobozeného od daně podle § 71 písm. a) nebo d) dopustí přestupku tím, že při dopravě
tohoto lihu neposkytne zákonem stanoveným způsobem zajištění daně.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím,
že na daňovém území České republiky dopravuje líh obecně denaturovaný podle zákona
upravujícího líh určený pro výrobu minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 nebo
pro výrobu etyl-terciál-butyl-éteru bez dokladu podle § 79 odst. 4.
(3) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, nebo
b) 1 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1.
§ 135k
Přestupky proti oznamování prodeje lihovin
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která
hodlá v rámci své podnikatelské činnosti prodávat lihoviny uvedené do volného daňového
oběhu za cenu nižší, než je cena odpovídající výši součtu částky daně a jí odpovídající
částky daně z přidané hodnoty, dopustí přestupku tím, že
a) ve stanovené lhůtě neoznámí správci daně takový prodej, nebo
b) v oznámení o takovém prodeji neuvede zákonem stanovené údaje.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 500 000 Kč.
HLAVA IV
PŘESTUPKY NA ÚSEKU SPRÁVY DANĚ Z TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ, DANĚ ZE ZAHŘÍVANÝCH
TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ, DANĚ Z OSTATNÍCH TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ A DANĚ Z VÝROBKŮ SOUVISEJÍCÍCH
S TABÁKOVÝMI VÝROBKY
§ 135l
Přestupek proti ceně pro konečného spotřebitele
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím,
že uvede do volného daňového oběhu cigarety s tabákovou nálepkou s uvedenou cenou
pro konečného spotřebitele v jiném období, než pro které byla tato cena vůči této
osobě účinná.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
§ 135m
Přestupky proti jednotkovému balení
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím,
že uvede do volného daňového oběhu, doveze nebo dopraví na daňové území České republiky
z jiného členského státu
a) tabákové výrobky, zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky
nebo výrobky související s tabákovými výrobky, které nejsou v uzavřeném jednotkovém
balení,
b) jednotkové balení s tabákovými výrobky, zahřívanými tabákovými výrobky,
ostatními tabákovými výrobky nebo výrobky souvisejícími s tabákovými výrobky, které
nepodléhají stejné sazbě daně, nebo
c) jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků, na kterém nejsou
uvedeny zákonem stanovené údaje.
(2) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že prodá tabákové výrobky, zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky
nebo výrobky související s tabákovými výrobky jinak než v uzavřeném jednotkovém balení
s neporušenou tabákovou nálepkou s výjimkou prodeje doutníků a cigarillos konečnému
spotřebiteli.
(3) Za přestupek podle odstavce 2 lze fyzické osobě uložit pokutu do 50
000 Kč.
(4) Za přestupek lze právnické nebo podnikající fyzické osobě uložit
pokutu
a) do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, nebo
b) od 50 000 Kč do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce
2.
§ 135n
Přestupek proti oznamovací povinnosti při dovozu výrobků
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dovozce, který hodlá
dovážet tabákové výrobky, zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo
výrobky související s tabákovými výrobky v rámci podnikatelské činnosti, dopustí
přestupku tím, že ve stanovené lhůtě písemně neohlásí správci daně první dovoz těchto
výrobků.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč.
§ 135o
Přestupky proti zákazu prodeje a nákupu za cenu jinou než cenu pro konečného
spotřebitele
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako prodejce dopustí
přestupku tím, že
a) prodá konečnému spotřebiteli cigarety za cenu nižší nebo vyšší,
než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce,
b) při prodeji cigaret konečnému spotřebiteli poskytne slevu z ceny
pro konečného spotřebitele.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím,
že
a) prodá konečnému spotřebiteli cigarety, ke kterým je přidán nebo
přibalen jiný předmět, za celkovou cenu odlišnou od ceny pro konečného spotřebitele
uvedené na tabákové nálepce, nebo
b) váže prodej cigaret konečnému spotřebiteli na prodej jiných předmětů.
(3) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako konečný spotřebitel
dopustí přestupku tím, že nakoupí cigarety za cenu nižší, než je cena pro konečného
spotřebitele uvedená na tabákové nálepce.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako konečný spotřebitel
dopustí přestupku tím, že spotřebuje cigarety zakoupené za cenu nižší, než je cena
pro konečného spotřebitele.
(5) Za přestupek podle odstavce 3 lze fyzické osobě uložit pokutu do 50
000 Kč.
(6) Za přestupek lze právnické nebo podnikající fyzické osobě uložit
pokutu do
a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 nebo 4, nebo
b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2.
§ 135p
Přestupky proti nakládání s výrobky
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že na daňovém území České republiky
neoprávněně drží nebo jinak nakládá s neznačenými tabákovými výrobky, neznačenými
zahřívanými tabákovými výrobky, neznačenými ostatními tabákovými výrobky nebo neznačenými
výrobky souvisejícími s tabákovými výrobky.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím,
že na daňovém území České republiky umožní skladování nebo prodej
a) neznačených tabákových výrobků, neznačených zahřívaných tabákových
výrobků, neznačených ostatních tabákových výrobků nebo neznačených výrobků souvisejících
s tabákovými výrobky, nebo
b) tabákových výrobků značených nesprávným způsobem, zahřívaných tabákových
výrobků značených nesprávným způsobem, ostatních tabákových výrobků značených nesprávným
způsobem nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky značených nesprávným způsobem.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 lze fyzické osobě uložit pokutu do 1
000 000 Kč.
(4) Za přestupek lze právnické nebo podnikající fyzické osobě uložit
pokutu
a) do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b),
nebo
b) od 50 000 Kč do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce
2 písm. a).
§ 135q
Přestupky proti značení tabákovými nálepkami
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím,
že tabákové výrobky, zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky
související s tabákovými výrobky značí tabákovými nálepkami na daňovém území České
republiky mimo daňový sklad.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím,
že do volného daňového oběhu uvede tabákové výrobky, zahřívané tabákové výrobky,
ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky, které musí
být značeny,
a) neznačené,
b) značené nesprávným způsobem,
c) značené tabákovou nálepkou starého vzoru poté, kdy mohly být tyto
výrobky s tabákovou nálepkou starého vzoru do volného daňového oběhu uvedeny naposledy.
(3) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c),
b) do 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo odstavce
2 písm. b), nebo
c) od 50 000 Kč do 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce
2 písm. a).
§ 135s
Přestupek proti objednání, odběru a distribuci tabákových nálepek
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odběratel dopustí
přestupku tím, že tabákové nálepky prodá nebo bezúplatně předá.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.
§ 135t
Přestupky proti evidenci a inventuře tabákových nálepek
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odběratel dopustí
přestupku tím, že
a) nevede evidenci odebraných, použitých nebo vrácených tabákových
nálepek,
b) po stanovenou dobu neuchovává evidenci odebraných, použitých nebo
vrácených tabákových nálepek nebo doklady, na jejichž základě byly zápisy v této
evidenci provedeny,
c) neprovede inventuru tabákových nálepek za daný kalendářní rok, nebo
d) ve stanovené lhůtě neoznámí pověřenému správci daně výsledek inventury
tabákových nálepek za předchozí kalendářní rok.
(2) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo
d), nebo
b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo
b).
nadpis vypuštěn
nadpis vypuštěn
§ 135u
Přestupky proti vracení tabákových nálepek
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odběratel dopustí
přestupku tím, že
a) nevrátí ve stanovené lhůtě pověřenému správci daně nepoužité
tabákové nálepky starého vzoru, nebo
b) v případě ukončení své činnosti nevrátí ve stanovené lhůtě pověřenému
správci daně nepoužité tabákové nálepky.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
HLAVA V
PŘESTUPKY NA ÚSEKU ZNAČKOVÁNÍ A BARVENÍ VYBRANÝCH MINERÁLNÍCH OLEJŮ
Díl 1
Přestupky proti povinnostem při značkování a barvení vybraných minerálních
olejů
§ 135v
nadpis vypuštěn
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel daňového
skladu dopustí přestupku tím, že do volného daňového oběhu uvede neznačkované nebo
nebarvené minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako příjemce nebo dovozce
minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 1 dopustí přestupku tím, že nezajistí
značkování nebo barvení těchto olejů před jejich vstupem na daňové území České republiky.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako výrobce nebo uživatel
směsi značkovací látky a barviva se sídlem na daňovém území České republiky dopustí
přestupku tím, že nevede evidenci značkovací látky a barviva.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel daňového
skladu, příjemce nebo dovozce s povinností značkovat nebo barvit minerální oleje
uvedené v § 134b odst. 1, nebo s povinností takové značkování nebo barvení zajistit,
dopustí přestupku tím, že na žádost správce daně nebo příslušného orgánu nepředloží
certifikát.
(5) Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu od 50 000 Kč
do 50 000 000 Kč.
nadpis vypuštěn
§ 135w
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která nakoupí
nebo jinak nabude neznačkované nebo nebarvené minerální oleje uvedené v § 134b odst.
1 s úmyslem dopravit je do jiného členského státu v režimu podmíněného osvobození
od daně či ve volném daňovém oběhu nebo je vyvézt do třetí země, dopustí přestupku
tím, že v případě neuskutečnění dopravy nebo vývozu ve stanovené lhůtě nezajistí
jejich značkování nebo barvení.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která
vyrábí, zpracovává, dopravuje, skladuje, nakupuje nebo jinak nabývá, prodává nebo
spotřebovává v rámci podnikatelské činnosti minerální oleje uvedené v § 134b, dopustí
přestupku tím, že
a) vykonává tyto činnosti, jejichž předmětem jsou oleje v jednotkovém
balení nad 20 litrů, bez živnostenského oprávnění, nebo
b) nevede nebo neuchovává stanoveným způsobem evidenci o druzích
a množství těchto olejů nebo evidenci o uvedených způsobech nakládání s nimi.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která
vyrábí, zpracovává nebo prodává minerální oleje, jež nesmějí být podle § 134b odst.
2 písm. e) značkovány a barveny, způsobem uvedeným v § 134e odst. 6, dopustí přestupku
tím, že
a) v průvodní technické dokumentaci nebo v dokladech výslovně neuvede,
že tyto oleje nesmějí být použity pro pohon motorů,
b) nemá v evidenci o koupi a prodeji těchto olejů prohlášení kupujícího
podle § 134e odst. 8 písm. b), nebo
c) neuchovává technickou dokumentaci nebo doklady k těmto olejům
po stanovenou dobu.
(4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu od 50 000
Kč do 50 000 000 Kč.
Díl 2
Přestupky proti zákazům při značkování a barvení vybraných minerálních
olejů
§ 135x
(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že
a) minerální oleje uvedené v § 134b odst. 2 značkuje a barví, nebo
b) značkované a barvené minerální oleje uvedené v § 134b odst. 2
nabízí k prodeji nebo používá pro pohon motorů.
(2) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1, které jsou
a) značkované a barvené, ředí, odstraňuje nebo jinak mění jejich
značkování nebo barvení mimo daňový sklad s povolením ke značkování a barvení vybraných
minerálních olejů,
b) neznačkované a nebarvené, uvádí do volného daňového oběhu,
c) značkované a barvené, nabízí k prodeji nebo je používá pro pohon
motorů, nebo
d) značkované a barvené, dopravuje nebo skladuje v nádobě, která
je ve spojení s motorem, nebo je do takové nádoby stáčí.
(3) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že minerální oleje uvedené v § 134b odst. 2 písm. d) a e) nabízí k prodeji nebo
je používá pro jiné účely, než pro které tyto minerální oleje nesmějí být značkovány
a barveny.
(4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze fyzické osobě uložit pokutu
do 1 000 000 Kč.
(5) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze právnické nebo podnikající
fyzické osobě uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
Díl 3
Další přestupky na úseku značkování a barvení vybraných minerálních olejů
§ 135y
Přestupek proti povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních
olejů
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel daňového
skladu dopustí přestupku tím, že značkuje nebo barví minerální oleje uvedené v §
134b odst. 1 bez povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních olejů.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu od 10 000 Kč do 10
000 000 Kč.
HLAVA VI
PŘESTUPKY NA ÚSEKU ZNAČKOVÁNÍ NĚKTERÝCH DALŠÍCH MINERÁLNÍCH OLEJŮ
Díl 1
Přestupky proti povinnostem při značkování některých dalších minerálních
olejů
§ 135z
nadpis vypuštěn
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako výrobce nebo provozovatel
daňového skladu dopustí přestupku tím, že do volného daňového oběhu uvede neznačkované
minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako příjemce nebo dovozce
minerálních olejů uvedených v § 134m odst. 1 dopustí přestupku tím, že nezajistí
značkování těchto olejů před jejich vstupem na daňové území České republiky.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako výrobce nebo uživatel
značkovací látky se sídlem na daňovém území České republiky dopustí přestupku tím,
že nevede evidenci značkovací látky.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako výrobce, příjemce
nebo dovozce s povinností značkovat minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 nebo
s povinností takové značkování zajistit, dopustí přestupku tím, že na žádost správce
daně nebo příslušného orgánu nepředloží certifikát.
(5) Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu od 50 000 Kč
do 50 000 000 Kč.
§ 135za
nadpis vypuštěn
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která nakoupí
nebo jinak nabude neznačkované minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 s úmyslem
dopravit je do jiného členského státu nebo je vyvézt do třetí země, dopustí přestupku
tím, že v případě neuskutečnění dopravy nebo vývozu ve stanovené lhůtě nezajistí
jejich značkování.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která
vyrábí, zpracovává, dopravuje, skladuje, nakupuje nebo jinak nabývá, prodává nebo
spotřebovává v rámci podnikatelské činnosti minerální oleje uvedené v § 134m, dopustí
přestupku tím, že
a) vykonává tyto činnosti, jejichž předmětem jsou oleje v jednotkovém
balení nad 20 litrů, bez živnostenského oprávnění, nebo
b) nevede nebo neuchovává stanoveným způsobem evidenci o druzích
a množství těchto olejů nebo evidenci o uvedených způsobech nakládání s nimi.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která vyrábí, zpracovává
nebo prodává minerální oleje, jež nesmějí být podle § 134m odst. 2 písm. b) až e)
značkovány, způsobem uvedeným v § 134p odst. 6, dopustí přestupku tím, že
a) v průvodní technické dokumentaci nebo v dokladech výslovně neuvede,
že tyto oleje nesmějí být použity pro pohon motorů,
b) nemá v evidenci o koupi a prodeji těchto olejů prohlášení kupujícího
podle § 134p odst. 8 písm. b) nebo c), nebo
c) neuchovává technickou dokumentaci nebo doklady k těmto olejům
po stanovenou dobu.
(4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu od 50 000 Kč
do 50 000 000 Kč.
Díl 2
Přestupky proti zákazům při značkování některých dalších minerálních olejů
§ 135zb
nadpis vypuštěn
(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že
a) minerální oleje uvedené v § 134m odst. 2 značkuje, nebo
b) značkované minerální oleje uvedené v § 134m odst. 2 nabízí k prodeji
nebo používá pro pohon motorů.
(2) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1, které jsou
a) značkované, ředí, odstraňuje nebo jinak mění jejich značkování,
b) neznačkované, uvádí do volného daňového oběhu či je prodává,
c) značkované, nabízí k prodeji nebo je používá pro pohon motorů,
nebo
d) značkované, dopravuje nebo skladuje v nádobě, která je ve spojení
s motorem, nebo je do takové nádoby stáčí.
(3) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že minerální oleje, které nesmějí být značkovány podle § 134m odst. 2 písm.
b) až f), nabízí k prodeji nebo je používá pro pohon motorů.
(4) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že minerální oleje uvedené v § 134m odst. 2 písm. e) nabízí k prodeji nebo je
používá pro jiné účely, než pro které tyto oleje nesmějí být značkovány.
(5) Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze fyzické osobě uložit pokutu
do 1 000 000 Kč.
(6) Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze právnické nebo podnikající
fyzické osobě uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
Díl 3
Další přestupky na úseku značkování některých dalších minerálních olejů
§ 135zc
Přestupek proti povolení ke značkování některých dalších minerálních
olejů
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako výrobce nebo provozovatel
daňového skladu dopustí přestupku tím, že značkuje minerální oleje uvedené v § 134m
odst. 1 bez povolení ke značkování některých dalších minerálních olejů.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu od 10 000 Kč do 10
000 000 Kč.
HLAVA VII
PŘESTUPKY NA ÚSEKU SLEDOVÁNÍ NAKLÁDÁNÍ SE ZVLÁŠTNÍMI MINERÁLNÍMI OLEJI
nadpis vypuštěn
§ 135zd
Přestupky proti sledování nakládání se zvláštními minerálními oleji
(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že v rozporu s § 134zd nabude, prodá nebo jinak převede zvláštní minerální olej
volně ložený nebo umístěný v balení přesahujícím 220 litrů.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba nakládající
se zvláštním minerálním olejem dopustí přestupku tím, že
a) v přihlášce k registraci uvede nesprávné údaje,
b) nepodá oznámení o změně registračních údajů,
c) nevede evidenci zvláštních minerálních olejů nebo ji vede v neúplném
rozsahu,
d) neuchovává evidenci zvláštních minerálních olejů nebo doklady,
na jejichž základě byly zápisy do evidence provedeny, po stanovenou dobu, nebo
e) v rozporu s § 134zf neoznámí správci daně stanovené údaje.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 lze fyzické osobě uložit pokutu do
1 000 000 Kč.
(4) Za přestupek lze právnické nebo podnikající fyzické osobě uložit
pokutu do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) až
d),
b) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. e), nebo
c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1.
HLAVA VIII
PŘESTUPKY NA ÚSEKU NAKLÁDÁNÍ SE SUROVÝM TABÁKEM
§ 135ze
Přestupky proti nakládání se surovým tabákem
(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že nakládá se surovým tabákem v rozporu s § 134zz.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba skladující
surový tabák dopustí přestupku tím, že
a) v přihlášce k registraci uvede nesprávné údaje,
b) nepodá oznámení o změně registračních údajů,
c) nevede evidenci surového tabáku nebo ji vede v neúplném rozsahu,
d) neuchovává evidenci surového tabáku nebo doklady, na jejichž základě
byly zápisy do evidence provedeny, po stanovenou dobu, nebo
e) v rozporu s § 134zza neoznámí správci daně stanovené údaje.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel daňového
skladu tabákových výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků
nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky dopustí přestupku tím, že v rozporu
s § 134zza neoznámí správci daně stanovené údaje.
(4) Za přestupek podle odstavce 1 lze fyzické osobě uložit pokutu do 1
000 000 Kč.
(5) Za přestupek lze právnické nebo podnikající fyzické osobě uložit
pokutu do
a) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) až d),
b) 6 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. e) nebo
odstavce 3, nebo
c) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1.
HLAVA IX
PROPADNUTÍ A ZABRÁNÍ NEZNAČENÝCH VÝROBKŮ A VÝROBKŮ ZNAČENÝCH NESPRÁVNÝM ZPŮSOBEM
nadpis vypuštěn
§ 135zf
Propadnutí neznačených výrobků a výrobků značených nesprávným způsobem
Jsou-li splněny podmínky pro uložení propadnutí věci, její propadnutí
se uloží, a to i v případě, že její hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku,
pokud jde o
a) neznačený tabákový výrobek, neznačený zahřívaný tabákový výrobek,
neznačený ostatní tabákový výrobek nebo neznačený výrobek související s tabákovými
výrobky, nebo
b) tabákový výrobek značený nesprávným způsobem, zahřívaný tabákový
výrobek značený nesprávným způsobem, ostatní tabákový výrobek značený nesprávným
způsobem nebo výrobek související s tabákovými výrobky značený nesprávným způsobem.
§ 135zg
Zabrání neznačených výrobků a výrobků značených nesprávným způsobem
Jsou-li splněny podmínky pro rozhodnutí o zabrání věci, o jejím zabrání
se rozhodne, a to i v případě, že její hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku,
pokud jde o
a) neznačený tabákový výrobek, neznačený zahřívaný tabákový výrobek,
neznačený ostatní tabákový výrobek nebo neznačený výrobek související s tabákovými
výrobky, nebo
b) tabákový výrobek značený nesprávným způsobem, zahřívaný tabákový
výrobek značený nesprávným způsobem, ostatní tabákový výrobek značený nesprávným
způsobem nebo výrobek související s tabákovými výrobky značený nesprávným způsobem.
§ 135zh
Společná ustanovení o propadnutí a zabrání
(1) Generální ředitelství cel výrobky propadlé podle § 135zf nebo zabrané
podle § 135zg zničí. Na zničení dohlíží tříčlenná komise složená z úředních osob
správce daně.
(2) Pachateli přestupku, kterému bylo uloženo propadnutí výrobků podle
§ 135zf, nebo osobě, u které byly výrobky podle § 135zg zajištěny, se uloží povinnost
nahradit státu náklady spojené s jejich správou a zničením.
(3) Proti rozhodnutí o zabrání výrobků podle § 135zg nebo o povinnosti
nahradit státu náklady spojené s jejich správou a zničením se nelze odvolat.
HLAVA X
PŘÍSLUŠNOST
§ 135zi
Věcná příslušnost
(1) K řízení o přestupcích podle tohoto zákona je příslušný správce daně.
(2) Česká obchodní inspekce a finanční úřad jsou příslušné k řízení
o
a) přestupcích na úseku správy daně z tabákových výrobků, daně ze zahřívaných
tabákových výrobků, daně z ostatních tabákových výrobků a daně z výrobků souvisejících
s tabákovými výrobky, a to o
1. přestupcích proti jednotkovému balení,
2. přestupcích
proti zákazu prodeje a nákupu za cenu jinou než cenu pro konečného spotřebitele,
3.
přestupcích proti nakládání s výrobky,
b) přestupcích na úseku značkování a barvení vybraných minerálních
olejů,
c) přestupcích na úseku značkování některých dalších minerálních olejů.
(3) Státní zemědělská a potravinářská inspekce je příslušná k řízení
o přestupcích na úseku správy daně z tabákových výrobků, daně ze zahřívaných tabákových
výrobků, daně z ostatních tabákových výrobků a daně z výrobků souvisejících s tabákovými
výrobky, a to o
a) přestupcích proti jednotkovému balení,
b) přestupcích proti zákazu prodeje a nákupu za cenu jinou než cenu
pro konečného spotřebitele,
c) přestupcích proti nakládání s výrobky.
(4) Obecní živnostenský úřad je příslušný k řízení o přestupcích na úseku
správy daně z tabákových výrobků, daně ze zahřívaných tabákových výrobků, daně z
ostatních tabákových výrobků a daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky,
a to o přestupcích proti nakládání s výrobky.
(5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je příslušný k řízení o přestupku
proti jednotkovému balení, kterého se dopustí fyzická osoba; příkazem na místě může
tento přestupek projednat rovněž orgán Policie České republiky, orgán Vojenské policie
nebo strážník obecní policie.
(6) Pokutu vybírá orgán, který ji uložil.
nadpis vypuštěn
nadpis vypuštěn
ČÁST DESÁTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
HLAVA I
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 136
(1) Právnické nebo fyzické osoby, které chtějí od 1. ledna 2004 být uživatelem
[§ 3 písm. i) a § 13] nebo provozovatelem daňového skladu [§ 3 písm. f) a § 19 odst.
2 písm. b)], jsou povinny podat návrh na vydání takového povolení do 30 dnů ode dne
vyhlášení tohoto zákona.
(2) Právnické nebo fyzické osoby, které vyrábějí vybrané výrobky a dle
tohoto zákona jim vznikne povinnost provozovat daňový sklad (§ 19 odst. 3), jsou
povinny podat návrh na vydání takového povolení (§ 20) do 30 dnů ode dne vyhlášení
tohoto zákona.
(3) Právnické nebo fyzické osoby, které podle odstavce 1 nebo 2 podají
návrh na vydání rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu do 30 dnů ode
dne vyhlášení tohoto zákona, jsou povinny zajistit daň způsobem uvedeným v § 21 odst.
1 do 31. prosince 2003. Celní ředitelství může vydat povolení k provozování daňového
skladu ještě před tímto datem. Pokud však k 31. prosinci 2003 není daň zajištěna,
celní ředitelství vydané povolení zruší. Pro jednotlivý daňový sklad musí zajištění
daně odpovídat:
a) výši daně zdaněných vybraných výrobků, které jsou v měsíci podání
návrhu na vydání rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu umístěny na
území budoucího daňového skladu a u kterých bude uplatněn nárok na vrácení daně,
b) výši daňové povinnosti, která by navrhovateli vznikla podle dosavadních
právních předpisů při vyskladnění dosud nezdaněných vybraných výrobků, které jsou
v měsíci podání návrhu na vydání rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu
umístěny na území budoucího daňového skladu,
c) jedné desetiny výše daňové povinnosti, která navrhovateli vznikla
podle dosavadních právních předpisů při vyskladnění vybraných výrobků v období od
1. ledna 2003 do posledního dne měsíce předcházejícího měsíci, ve kterém byl návrh
na vydání rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu podán.
(4) Právnické nebo fyzické osoby, které na daňovém území České republiky
vyrábějí vybrané výrobky, jsou povinny k 31. prosinci 2003 provést inventarizaci
všech dosud nezdaněných vybraných výrobků a těch zdaněných vybraných výrobků, u kterých
budou uplatňovat nárok na vrácení daně.
§ 136a
Zdaňovací období, daňové přiznání a splatnost daně v průběhu insolvenčního
řízení
(1) Jde-li o plátce, jehož úpadek nebo hrozící úpadek se řeší v insolvenčním
řízení, probíhající zdaňovací období končí dnem, který předchází dni účinnosti rozhodnutí
o úpadku. Další zdaňovací období plátce začíná dnem účinnosti rozhodnutí o úpadku
a končí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém bylo toto rozhodnutí insolvenčním
soudem vydáno. Pro další období trvání insolvenčního řízení je zdaňovacím obdobím
plátce kalendářní měsíc.
(2) Dnem, kdy je ukončeno insolvenční řízení, končí probíhající zdaňovací
období plátce. Další zdaňovací období plátce začíná dnem následujícím po dni ukončení
insolvenčního řízení a končí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém bylo ukončeno
insolvenční řízení.
(3) Daňová přiznání za zdaňovací období uvedená v odstavcích 1 a 2 je
insolvenční správce, případně jiná osoba, která je podle zvláštního právního předpisu20)
oprávněna účinně nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty, povinen podat
do 25. dne po skončení zdaňovacího období.
(4) Daň za zdaňovací období uvedená v odstavcích 1 a 2 je splatná čtyřicátý
den po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit.
(5) Daň ze surového tabáku za zdaňovací období uvedená v odstavcích 1 a
2 je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
§ 137
Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda na
dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu
a) provést úpravu platných sazeb daně,
b) umožnit ozbrojeným silám, ozbrojeným bezpečnostním sborům, hasičským
záchranným sborům, havarijním službám a subjektům hospodářské mobilizace nákup vybraných
výrobků za ceny bez daně.
§ 139
(1) Ministerstvo financí vydá vyhlášku k ustanovením § 21 odst. 2 a 11
a § 81.
(2) Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá vyhlášku k provedení § 134a odst.
2, § 134b odst. 3, § 134e odst. 3, § 134e odst. 6 písm. d), § 134e odst. 7 a 11,
§ 134l odst. 2, § 134m odst. 3, § 134p odst. 3, § 134p odst. 6 písm. d) a § 134p
odst. 7 a 11.
HLAVA II
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 140
(1) Správu daní, u nichž ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nezaniklo
právo daň vyměřit nebo vymáhat nebo nezanikl nárok na vrácení daně, vykonávají dosavadní
správci daně podle dosavadních právních předpisů.
(2) Podle dosavadních právních předpisů se posuzují všechny lhůty až do
ukončení jejich běhu, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona;
lhůty pro uplatnění práv vzniklých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí
dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto
zákona.
(3) Právnické nebo fyzické osoby, které na daňovém území České republiky
vyrábějí vybrané výrobky, jsou povinny přiznat a zaplatit daň z nezdaněných vybraných
výrobků, které nebudou od 1. ledna 2004 umístěny v režimu podmíněného osvobození
od daně, do 25. ledna 2004.
(4) Při výpočtu daně, která bude přiznána a odvedena podle odstavce 3,
se použijí sazby daně platné od 1. ledna 2004. Při uplatnění nároku na vrácení daně
podle odstavce 1 může být daň vrácena pouze do výše daně, která byla zahrnuta do
cen vybraných výrobků ve výši platné v den jejich vyskladnění podle dosavadních právních
předpisů.
(5) Prodej vybraných výrobků za ceny bez daně členům posádek letadel zahraničních
linek při odletu z České republiky a fyzickým osobám v prodejnách DUTY/TAX FREE v
tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel zahraničních linek
lze uskutečňovat do dne vstupu České republiky do Evropské unie na základě povolení
udělených Ministerstvem financí podle právních předpisů platných do 31. prosince
2003 a za podmínek stanovených těmito předpisy. Dnem následujícím po dni vstupu České
republiky do Evropské unie platnost těchto povolení zaniká.
(6) Byl-li prodej vybraných výrobků uskutečňován v prodejnách DUTY/TAX
FREE umístěných na celních cestách silničních celních přechodů podle právních předpisů
platných do 31.12.2003, osoby provádějící takový prodej vybraných výrobků bez daně
na základě povolení Ministerstva financí jsou povinny k 31.12.2003 za účasti celního
úřadu, v jehož místní působnosti je prodej zboží bez daně prováděn, provést inventarizaci
všech nezdaněných vybraných výrobků. Od 1.1.2004 do 31.3.2004 mohou být nezdaněné
vybrané výrobky, uvedené v inventurním seznamu, doprodány za ceny bez daně v prodejnách
DUTY/TAX FREE umístěných na celních cestách silničních celních přechodů. Zbývající
zboží, které na prodejnách zůstane i po 31.3.2004, bude po zaplacení daně nebo do
přidělení příslušného celně schváleného určení pod celním dohledem, a to včetně vybraných
výrobků propuštěných do režimu vývozu a umístěných v prodejnách DUTY/TAX FREE.
(7) Je-li prodej vybraných výrobků uskutečňován do dne vstupu České republiky
do Evropské unie v prodejnách DUTY/TAX FREE v tranzitním prostoru mezinárodních letišť
a na palubách letadel zahraničních linek podle právních předpisů platných do 31.12.2003
(odstavec 5), osoby provádějící prodej vybraných výrobků bez daně na základě povolení
Ministerstva financí jsou povinny následující pracovní den po dni vstupu České republiky
do Evropské unie za účasti celního úřadu, v jehož územní působnosti je prodej zboží
bez daně prováděn, provést inventarizaci všech vybraných výrobků. Od tohoto dne jsou
nezdaněné vybrané výrobky do zaplacení daně, do nabytí právní moci povolení k prodeji
vybraných výrobků za ceny bez daně podle § 36 nebo do přidělení příslušného celně
schváleného určení pod celním dohledem včetně vybraných výrobků propuštěných do režimu
vývozu a umístěných v prodejně DUTY/TAX FREE.
(8) Výrobci nebo dovozci tabákových výrobků mohou vyrobit nebo dovézt tabákové
výrobky označené tabákovými nálepkami se sazbou spotřební daně z tabákových výrobků
platnou do 31. prosince 2003 nejpozději do 31. ledna 2004.
(9) Výrobci nebo dovozci tabákových výrobků mohou tabák bez označení tabákovou
nálepkou vyrobit, dovézt a uvést do volného daňového oběhu nejpozději do 31. ledna
2004.
(10) Fyzické nebo právnické osoby, které nakoupily tabák bez označení tabákovou
nálepkou za účelem dalšího prodeje, mohou tento tabák prodávat nejpozději do 30.
června 2005. Po uplynutí této doby tabák bez označení tabákovou nálepkou se považuje
za neznačený.
(11) Vybrané výrobky vyrobené před datem účinnosti tohoto zákona, které
nebyly zdaněny podle dosavadních právních předpisů, musí být uvedeny do volného daňového
oběhu nebo uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně ke dni nabytí účinnosti
tohoto zákona.
(12) Vybrané výrobky vyrobené před datem účinnosti tohoto zákona, které
byly zdaněny podle dosavadních právních předpisů, mohou být umístěny v daňovém skladu
společně s vybranými výrobky uvedenými do režimu podmíněného osvobození od daně až
do doby jejich odeslání z daňového skladu, nejdéle však do 30. června 2004. Tyto
zdaněné výrobky musí být v daňovém skladu skladovány a evidovány samostatně.
(13) Odpadní oleje uvedené pod číselnými kódy nomenklatury celního sazebníku
2710 91 až 2710 99, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona právnické nebo
fyzické osoby získaly bez daně nebo s nulovou sazbou daně a použily je pro výrobu
směsí podle § 19 odst. 2 písm. c) zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve
znění pozdějších předpisů, nebo je pro tento účel prodaly, nebo je použily pro výrobu
tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla nebo je pro tento účel prodaly, se osvobozují
od spotřební daně. Pokud již byla spotřební daň zaplacena, správce daně uvedený v
odstavci 1 ji na žádost daňového subjektu vrátí.
(14) Odpadní oleje uvedené pod číselnými kódy nomenklatury celního sazebníku
2710 91 až 2710 99 získané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona výměnou olejů
v motorech, v převodovkách, v transformátorech, v hydraulických zařízeních a v ložiscích,
a to nejvýše v takovém množství oleje, které bylo do těchto zařízení původně vloženo,
se osvobozují od spotřební daně. Pokud již byla spotřební daň zaplacena, správce
daně uvedený v odstavci 1 ji na žádost daňového subjektu vrátí.
(15) Pokud je výrobek osvobozen od spotřební daně podle odstavců 13 a 14,
nevznikla daňovému subjektu z tohoto důvodu povinnost k registraci a k vystavování
daňového dokladu podle zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších
předpisů. Nesplnění této povinnosti daňovým subjektem přede dnem účinnosti tohoto
zákona nepodléhá sankcím.
(16) Cigarety v jednotkovém balení obsahujícím méně než 20 kusů mohou být
na daňovém území České republiky uvedeny do volného daňového oběhu do 31. ledna 2007.
V takovém případě se ustanovení § 135b odst. 1 písm. b) a § 135b odst. 3 písm. b)
nepoužijí.
(17) Fyzické nebo právnické osoby, které nakoupily cigarety v jednotkovém
balení obsahujícím méně než 20 kusů za účelem jejich dalšího prodeje, mohou tyto
cigarety prodávat nejdéle do 30. června 2007. V takovém případě se ustanovení § 135b
odst. 1 písm. h) a § 135b odst. 3 písm. e) nepoužijí.
HLAVA III
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 141
Zrušuje se:
1. Zákon č. 212/1992 Sb., o soustavě daní.
2. Zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních.
3. Zákon č. 199/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 587/1992
Sb., o spotřebních daních.
4. Zákon č. 260/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 587/1992
Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.
5. Zákon č. 148/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 587/1992
Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.
6. Zákon č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a
o opatřeních s tím souvisejících.
7. Zákon č. 45/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 303/1993
Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících.
8. Zákon č. 106/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 303/1993
Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících, ve
znění zákona č. 45/1994 Sb. a zákona č. 40/1995 Sb.
HLAVA IV
ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ
§ 142
Účinnost
1. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004, s výjimkou ustanovení
a) § 4 odst. 1 s výjimkou písm. e) a h) a odst. 2, § 13 s výjimkou odst.
2 písm. h), § 20 s výjimkou odst. 2 písm g) a i), § 21, 117, 136, 138 a 140, která
nabývají účinnosti dnem vyhlášení,
b) § 2 odst. 1 písm. b), c) a d) a odst. 2, § 3 písm. b), h) a m), § 4
odst. 1 písm. e) a h), § 7 odst. 2, § 8 odst. 2, § 9 odst. 3 písm. g) a i), § 11
odst. 1 písm. d), § 13 odst. 2 písm. h), § 14 odst. 2, 3 a 5, § 20 odst. 2 písm.
g) a i), § 22, 23, 25, § 26 odst. 11, § 27, § 28 odst. 5, 6 a 9, § 29, 30, 31, 32,
33, 36, 39, § 49 odst. 8, 9, 10 a 11, § 103 odst. 2, § 104 odst. 2, § 107 odst. 2
a 4, § 109, § 114 odst. 2 a 6, § 118 odst. 2, 8 a 13, § 119 odst. 5, § 122 odst.
4 a § 126 písm. b), která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České
republiky k Evropské unii v platnost.
2. Ustanovení § 3 písm. a) a l), § 7 odst. 1, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1
písm. c), § 13 odst. 2 písm. g), § 20 odst. 2 písm. f) a h), § 26 odst. 10, § 35,
§ 49 odst. 5, 6 a 7, § 104 odst. 1, § 107 odst. 1 a 3, § 114 odst. 1 a 5, § 118 odst.
1, 7 a 12, § 119 odst. 4 a § 126 písm. a) pozbývají platnosti dnem vstupu smlouvy
o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
v z. Gross v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 693/2004 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Nároky na vrácení spotřební daně z minerálních olejů osobám užívajícím
tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa vzniklé
za období do dne účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
2. Tichá vína podle § 93 odst. 3 vyrobená před účinností tohoto zákona a
zdaněná podle dosavadních právních předpisů mohou být přijata do daňového skladu
při jeho zřízení, a to způsobem, jako by dosud nebyla zdaněna podle dosavadních právních
předpisů.
Čl.II zákona č. 217/2005 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Zvláštní povolení vydaná podle § 13 a 60 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti po dobu stanovenou
ve zvláštním povolení nebo do dne jejich zániku anebo jejich odejmutí, a ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona nahrazují povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů
uvedených do volného daňového oběhu podle § 60a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Právnická osoba, která skladuje minerální oleje nebo líh osvobozené od
daně jako součást státních hmotných rezerv, je povinna tyto výrobky dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona uvést do režimu podmíněného osvobození od daně. Pokud tak neučiní,
považují se tímto dnem tyto výrobky za uvedené do volného daňového oběhu.
3. Těžké topné oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 51 až 2710 19
69, které byly do dne 26. května 2004 předmětem daně podle § 45 odst. 1 písm. b)
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou
osvobozeny od daně, pokud je právnické nebo fyzické osoby uvedené v § 56 odst. 1
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nakoupily
za cenu obsahující daň ve výši 8 150 Kč/1 000 l nebo 9 950 Kč/1 000 l a pokud byly
těmito osobami použity pro výrobu tepla v době od 1. května 2004 do 31. května 2005.
Celní úřad daň těmto osobám vrátí na jejich žádost obsahující náležitosti podle §
56 odst. 7 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, podanou nejpozději do 30. listopadu 2005.
4. Právnické nebo fyzické osobě, která do dne nabytí účinnosti tohoto zákona
nakoupila nebo vyrobila minerální oleje, které byly předmětem spotřební daně podle
§ 45 odst. 3 písm. d) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, za cenu obsahující daň nebo při jejich spotřebě pro výrobu tepla odvedla
daň ve výši 11 980 Kč/1 000 l nebo 11 840 Kč/1 000 l a která tyto nakoupené nebo
vyrobené minerální oleje spotřebovala nebo spotřebuje pro výrobu tepla do 6 měsíců
následujících po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniká nárok na vrácení daně
ve výši uvedené v § 56 odst. 6 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona. Nárok na vrácení daně musí být uplatněn způsobem uvedeným
v § 56 odst. 10 a prokázán doklady podle § 56 odst. 7 zákona č. 353/2003 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Tiché víno (§ 93 odst. 3) uvedené do volného daňového oběhu, které bylo
umístěno v daňovém skladu podle § 19 odst. 5 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uvádí do režimu podmíněného osvobození
od daně dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 575/2006 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Kontroly barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv podle
zákona č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv
a o opatřeních s tím souvisejících, o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském
podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona České národní
rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a o změně
zákona České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších
předpisů, ve znění pozdějších předpisů, které byly zahájeny přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona a které nebyly do dne nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně dokončeny,
budou dokončeny orgány stanovenými v dosavadních právních předpisech, a to způsobem
a ve lhůtách podle dosavadních právních předpisů.
2. Řízení o uložení pokut podle zákona č. 136/1994 Sb., která byla zahájena
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a která nebyla do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona pravomocně dokončena, budou dokončena orgány stanovenými v dosavadních
právních předpisech, a to způsobem a ve lhůtách podle dosavadních právních předpisů.
3. Provozovatelé daňových skladů, kteří barví a značkují minerální oleje
uvedené v § 134b odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, mohou tyto oleje barvit a značkovat do 31. března 2007 bez
povolení uvedeného v § 134g odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Právnické nebo fyzické osoby, které značkují minerální oleje uvedené v
§ 134m odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, mohou tyto oleje značkovat do 31. března 2007 bez povolení uvedeného
v § 134r odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
5. Na minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly do dne 31. prosince
2006 obarveny a označkovány podle právních předpisů ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, se do 31. prosince 2007 pohlíží tak, jako by byly označkovány
a obarveny podle části čtvrté zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
6. Na minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly do dne 31. prosince
2006 vyrobeny nebo uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky
nebo které byly na toto území dopraveny z jiných členských států či dovezeny, se
do dne 31. prosince 2007 pohlíží tak, jako by byly označkovány podle části páté zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
7. Na neoznačkované a neobarvené minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
použité pro pohon motorů používaných při plavbách na vodách na daňovém území České
republiky, pokud se na minerální oleje použité pro tyto plavby vztahuje osvobození
od daně podle § 49 odst. 10, se do 30. dubna 2007 pohlíží tak, jako by byly označkovány
a obarveny podle části čtvrté zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
Čl. XIX zákona č. 261/2007 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Právnické nebo fyzické osoby, které v rámci podnikatelské činnosti užívají
odpadní oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 91 až 2710 99 osvobozené od spotřební
daně podle § 49 odst. 1 a 3 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, mohou tyto odpadní oleje užívat do 31. března 2008 bez zvláštního
povolení uvedeného v § 13 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
2. U vybraných výrobků, které jsou předmětem daně podle zákona č. 353/2003
Sb., o spotřebních daních, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
a které budou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona předmětem daně ze zemního plynu
a některých dalších plynů, se všechny lhůty, které začaly běžet přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, až do ukončení jejich běhu, posuzují podle zákona č. 353/2003
Sb., o spotřebních daních, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. XCVII zákona č. 296/2007 Sb.
Přechodné ustanovení
Ustanovení tohoto zákona se použije i pro spotřební daň související s řízením,
které bylo zahájeno a pravomocně neskončeno podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu
a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 37/2008 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení § 48 odst. 5 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé pro zdaňovací období počínající
prvním dnem měsíce následujícího po vyhlášení tohoto zákona, s výjimkou ustanovení
§ 48 odst. 5 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2010, které
se použije poprvé pro zdaňovací období počínající dnem 1. července 2010.
2. Povolení k provozování daňového skladu, povolení k opakovanému přijímání
vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně a povolení daňového zástupce
vydaná podle § 20, 22 a 23a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, a souhlasy vydané podle § 50, 60 a 79 zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za povolení
a souhlasy vyžadované podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
tohoto zákona; podmínkou je, že osoby, které zajišťují daň podle § 21 odst. 2 zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
a) podají do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona celnímu ředitelství
prostřednictvím celního úřadu návrh na změnu způsobu zajištění daně podle § 21 odst.
1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
a
b) do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o změně způsobu zajištění
daně poskytnou zajištění daně v souladu s tímto rozhodnutím,
jinak povolení k provozování daňového skladu, povolení k opakovanému
přijímání vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně a povolení daňového
zástupce vydaná podle § 20, 22 a 23a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a souhlasy vydané podle § 50, 60 a 79 zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývají
platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Povolení k provozování daňového skladu,
povolení k opakovanému přijímání vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození
od daně a povolení daňového zástupce vydaná podle § 20, 22 a 23a zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a souhlasy vydané podle
§ 50, 60 a 79 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, pozbývají platnosti rovněž při zamítnutí návrhu podaném podle písmene a),
a to posledním dnem lhůty uvedené v písmenu a).
3. Povolení k provozování daňového skladu vydaná podle § 20 zákona č.
353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, provozovateli
daňového skladu, který poskytuje zajištění daně podle § 77 odst. 1 a 2 zákona č.
353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují
za povolení vyžadovaná podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona; podmínkou je, že provozovatel daňového skladu, který poskytuje
zajištění daně podle § 77 odst. 1 a 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
a) poskytne do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zajištění
daně ve výši podle § 77 odst. 1 a 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo
b) do 15 dnů
1. ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podá celnímu ředitelství
prostřednictvím celního úřadu návrh na změnu způsobu zajištění daně podle § 21 odst.
1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
a
2. ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o změně způsobu zajištění daně poskytne
zajištění daně v souladu s tímto rozhodnutím,
jinak povolení k provozování daňového skladu vydaná podle § 20 zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, provozovateli
daňového skladu, který poskytuje zajištění daně podle § 77 odst. 1 a 2 zákona č.
353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývají platnosti
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Povolení k provozování daňového skladu vydaná
podle § 20 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, provozovateli daňového skladu, který poskytuje zajištění daně podle § 77
odst. 1 a 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, pozbývají platnosti rovněž při zamítnutí návrhu podaného podle bodu 1, a
to posledním dnem lhůty uvedené v bodu 1.
4. Celní ředitelství o návrhu na změnu způsobu zajištění daně podle bodů
2 a 3 rozhodne do 60 dnů ode dne zahájení řízení. Proti rozhodnutí podle věty první
lze podat odvolání ve lhůtě 10 dnů ode dne jeho doručení; odvolání proti rozhodnutí
má odkladný účinek.
5. Souhlas s dopravou lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného a lihu
syntetického zvláštně denaturovaného v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém
území České republiky, která byla zahájena bez poskytnutí zajištění daně podle §
77 odst. 4 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, udělený podle § 24 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, se považuje za souhlas vyžadovaný podle zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to nejvýše 10 dnů
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po uplynutí této lhůty souhlas s dopravou
lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného a lihu syntetického zvláštně denaturovaného
v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky udělený
podle § 24 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, pozbývá platnosti.
Čl. II zákona č. 292/2009 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Právnické a fyzické osoby, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
nabyly minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 10 zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a neuvedené pod kódy
nomenklatury 2710 11 31, 2710 11 70 nebo 2710 19 21, provedou bez zbytečného odkladu
inventarizaci minerálních olejů, na něž se osvobození podle § 49 odst. 10 zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, již nevztahuje.
2. Minerální oleje uvedené v bodě 1 mohou být použity za podmínek stanovených
v § 49 odst. 10 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, nejpozději prvního dne čtvrtého kalendářního měsíce ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona; tímto dnem vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit.
3. Pokud bylo pro minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 10
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vyžadováno
zvláštní povolení pro přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně,
je právnická nebo fyzická osoba povinna bezodkladně oznámit celnímu ředitelství změnu
údajů uvedených v povolení, ke které došlo dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Při
změně povolení postupuje celní ředitelství obdobně podle § 13 odst. 19 zákona č.
353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Od daně osvobozené směsi minerálních olejů uvedené v § 49 odst. 14 zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a uvedené
do volného daňového oběhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze užívat v
souladu s tímto osvobozením nejdéle do konce třetího kalendářního měsíce ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona. Po tomto datu se na ně pohlíží jako na nezdaněné.
Právnickým a fyzickým osobám, které tyto minerální oleje nedoužívaly, vzniká k tomuto
datu povinnost přiznat daň a zaplatit.
5. Právnické a fyzické osoby, které užívají směsi minerálních olejů podle
§ 49 odst. 14 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, mohou tyto směsi užívat bez zvláštního povolení, nejpozději však do konce
třetího kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud těmto osobám
nebude nejpozději prvního dne čtvrtého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona zvláštní povolení vydáno, vznikne jim k tomuto datu povinnost daň přiznat
a zaplatit za minerální oleje, které nebyly k uvedenému datu spotřebovány.
6. Ustanovení § 54 odst. 3 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije pro zdaněné minerální oleje uvedené do
volného daňového oběhu po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
7. Ustanovení § 45 odst. 3 písm. a), k) a § 45 odst. 4 zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé pro
zdaňovací období počínající prvním dnem sedmého kalendářního měsíce ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
8. Uplatnění podmíněného osvobození od daně pro minerální oleje uvedené v
§ 59 odst. 1 písm. a) a h) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé pro zdaňovací období počínající prvním
dnem sedmého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
9. Právnické nebo fyzické osoby, které jsou povinny uplatnit podmíněné osvobození
od daně pro minerální oleje uvedené v § 59 odst. 1 písm. a) a h) zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinny podat
návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu, a to do 30 dnů ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona; povolení vydané celním ředitelstvím bude možno uplatnit
nejdříve prvním dnem sedmého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
10. Pokud právnická nebo fyzická osoba uvedená v bodě 9 podá návrh na vydání
povolení k provozování daňového skladu, je povinna provést inventarizaci zásob minerálních
olejů uvedených v bodě 8 k poslednímu dni šestého kalendářního měsíce ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona. Tyto minerální oleje se prvním dnem sedmého kalendářního
měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za uvedené do režimu podmíněného
osvobození od daně.
Čl. VI zákona č. 362/2009 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Zajištění daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, poskytnuté provozovateli daňových skladů, oprávněnými příjemci
a daňovými zástupci pro zasílání vybraných výrobků se považuje za zajištění daně
poskytnuté podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, za podmínky, že uvedené osoby zvýší zajištění daně do 60 dnů ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona tak, aby odpovídalo zajištění daně poskytnutému podle
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Má-li po dni nabytí účinnosti tohoto zákona dojít ke změně způsobu zajištění
daně poskytnutého provozovateli daňových skladů, tyto osoby a) podají do 15 dnů ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona celnímu ředitelství prostřednictvím celního úřadu
návrh na změnu způsobu zajištění daně a b) poskytnou do 15 dnů ode dne nabytí právní
moci rozhodnutí o změně způsobu zajištění daně zajištění daně v souladu s tímto rozhodnutím;
jinak povolení k provozování daňového skladu vydané podle § 20 zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývá platnosti dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Celní ředitelství o návrhu na změnu způsobu zajištění daně podle bodu
2 rozhodne do 30 dnů ode dne zahájení řízení. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání
ve lhůtě 10 dnů ode dne jeho doručení; odvolání proti rozhodnutí má odkladný účinek.
4. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného
osvobození od daně nebo pro dopravu vybraných výrobků osvobozených od daně, zahájenou
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a ukončenou po dni nabytí účinnosti tohoto
zákona, se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 59/2010 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pokud orgány jiného členského státu Evropské unie v období od 1. dubna
2010 do 31. prosince 2010 využijí možnosti dané čl. 46 směrnice Rady č. 2008/118/ES
ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS
dopravovat vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně za použití náležitostí
stanovených směrnicí Rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992 o obecné úpravě, držení,
pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, ve znění platném k 31. prosinci
2009, postupuje se při uskutečňování nebo ukončování takové dopravy podle zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, která
byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a která nebyla ukončena do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uskutečňuje nebo ukončuje podle zákona č.
353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Pokud při dopravě vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od
daně, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a která nebyla
ukončena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, došlo k porušení režimu podmíněného
osvobození od daně, postupuje se podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Doprava vybraných výrobků již uvedených do volného daňového oběhu uskutečňovaná
podle § 29 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, pro kterou bylo poskytnuto zajištění daně přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona a která nebyla ukončena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uskutečňuje
nebo ukončuje podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
5. Doprava vybraných výrobků již uvedených do volného daňového oběhu uskutečňovaná
podle § 31 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a u které po
jejím ukončení vznikne plátci nárok na vrácení daně podle § 14 odst. 2 zákona č.
353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdříve ke
dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se uskutečňuje podle zákona č. 353/2003 Sb.,
ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V takovém případě se při
uplatnění nároku na vrácení daně podle § 14 odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje podle zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Při zasílání vybraných výrobků již uvedených do volného daňového oběhu
z jiného členského státu na daňové území České republiky uskutečňovaném podle § 33
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro
které daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků poskytl zajištění daně přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a které nebylo ukončeno přijetím zasílaných vybraných
výrobků do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uskutečňuje podle zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
7. Při zasílání vybraných výrobků již uvedených do volného daňového oběhu
z daňového území České republiky do jiného členského státu uskutečňovaném podle §
33 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
které bylo celnímu úřadu oznámeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a u kterého
po jeho ukončení vznikne plátci nárok na vrácení daně podle § 14 odst. 3 zákona č.
353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdříve ke
dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se uskutečňuje podle zákona č. 353/2003 Sb.,
ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V takovém případě se při
uplatnění nároku na vrácení daně podle § 14 odst. 3 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje podle zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
8. Vybrané výrobky uvedené v § 19 odst. 6 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a umístěné v daňovém skladu podle
§ 19 odst. 7 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, jsou dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uvedeny do režimu podmíněného osvobození
od daně.
9. Platnost povolení daňových zástupců vydaných podle § 23a zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona s výjimkou těch povolení, pro jejichž držitele byla zahájena doprava
vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně přede dnem účinnosti tohoto
zákona. Platnost takových povolení zaniká dnem posledního přijetí těchto výrobků.
Zánikem povolení není dotčena povinnost držitelů povolení přiznat a zaplatit daň,
která vznikla v důsledku přijetí vybraných výrobků.
10. Řízení ve věci zajištění, propadnutí a zabrání vybraných výrobků a dopravních
prostředků podle § 42 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, které bylo započato přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebylo ukončeno, se dokončí podle ustanovení zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně všech
příslušných lhůt, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
11. Vznikne-li nárok na vrácení daně podle § 55 zákona č. 353/2003 Sb., ve
znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, a je-li uplatněn nejdříve ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje
se podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
Čl. II zákona č. 95/2011 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pokud Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko
nebo Řecko v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2017 bude uplatňovat spotřební
daň nižší, než je stanovena v čl. 2 odst. 2 první pododstavec směrnice 92/79/EHS
ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z cigaret, ve znění směrnice Rady 2010/12/EU,
budou cigarety uvedené do volného daňového oběhu v těchto členských státech osvobozeny
od daně nejvýše do 300 kusů, budou-li dopravované fyzickou osobou pro osobní spotřebu
z těchto členských států na daňové území České republiky.
2. Bankovní záruka poskytnutá podle § 21 odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za bankovní
záruku poskytnutou podle § 21 odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. S minerálními oleji osvobozenými od spotřební daně podle § 49 odst. 17
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze
nakládat v souladu se schváleným pilotním projektem podle § 3 písm. p) zákona č.
353/2003 Sb., ve znění zákona č. 217/2005 Sb., nejpozději do 1. ledna 2012; tímto
dnem vznikne osobám, které nabyly minerální oleje v souladu se schváleným pilotním
projektem podle § 3 písm. p) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění zákona č. 217/2005
Sb., povinnost daň přiznat a zaplatit z minerálních olejů uvedených v tomto bodě.
4. Osoby, které přede dnem 1. ledna 2012 nabyly minerální oleje osvobozené
od daně podle bodu 3, provedou následující pracovní den po 31. prosinci 2011 inventarizaci
těchto minerálních olejů.
5. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného
osvobození od daně podle § 58 odst. 4 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájenou přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona a ukončenou po dni nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za zajištění
daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
6. Doprava minerálních olejů zahájená podle § 59 odst. 5 zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních
předpisů.
7. Na minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 25, které byly
uvedeny do volného daňového oběhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a které
byly označkovány podle části páté zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, se po dni nabytí účinnosti tohoto zákona nahlíží
jako na minerální oleje obarvené a označkované podle části čtvrté zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
8. U tabákových nálepek objednaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
a od pověřeného celního úřadu neodebraných se postupuje podle zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III zákona č. 407/2012 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Povolení vydaná podle § 23 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za povolení vydaná podle § 23 zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. S minerálními oleji osvobozenými od spotřební daně podle § 49 odst. 1
nebo 3 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, lze nakládat v souladu s osvobozením pro minerální oleje použité k mineralogickým
postupům a v metalurgických procesech nejpozději do 30. června 2013; následujícím
dnem vznikne osobám, které nabyly takové minerální oleje, povinnost daň přiznat a
zaplatit.
3. Osoby, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nabyly minerální
oleje osvobozené od daně podle bodu 2, provedou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona
inventuru těchto minerálních olejů, a to do 5 dní ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
4. Pokud osoba podá návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu,
povolení oprávněného příjemce pro přijímání vybraných výrobků nebo změnu již vydaných
povolení pro minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury 3811 11 10, 3811 11 90,
3811 19 00 a 3811 90 00, na které musí být uplatněn režim podmíněného osvobození
od daně podle § 59 odst. 1 písm. h) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 8 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
považuje se tato osoba ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne nabytí právní
moci rozhodnutí o tomto návrhu za provozovatele daňového skladu pro tyto oleje nebo
za oprávněného příjemce pro přijímání těchto olejů, bylo-li návrhu vyhověno.
5. Povolení vydaná podle § 60a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za povolení vydaná podle § 60a zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Řízení o správním deliktu podle části šesté zákona č. 353/2003 Sb., ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájené přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Čl. XIII zákona č. 500/2012 Sb.
Přechodné ustanovení
Osoba, která nakoupila nebo sama vyrobila, a která přede dnem nabytí účinnosti
této části prokazatelně použila minerální oleje pro zemědělskou prvovýrobu podle
§ 57 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této části,
může uplatnit nárok na vrácení daně z těchto minerálních olejů podle § 57 zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této části, nejdéle
do 25. července 2014.
Čl. XII zákonného opatření č. 344/2013 Sb.
Přechodné ustanovení
Není-li stanoveno jinak, vztahují se na skutečnosti, poměry, vztahy, subjekty,
předměty, práva a povinnosti soukromého práva podle právních předpisů účinných přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákonného opatření Senátu stejná ustanovení zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu, jako na skutečnosti, poměry,
vztahy, subjekty, předměty, práva a povinnosti soukromého práva podle právních předpisů
účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu, které jsou jim
svou povahou a účelem nejbližší.
Čl. II zákona č. 201/2014 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Nárok na vrácení daně podle § 57 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniká ze spotřeby minerálních olejů uvedených
v § 45 odst. 1 písm. b), § 45 odst. 2 písm. c) a j) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, spotřebovaných od 1. července 2014.
2. Pro jednotková balení cigaret určená k přímé spotřebě s tabákovými nálepkami
odpovídajícími sazbám daně předcházejícím sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ustanovení § 118c
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
nepoužije.
Čl. III zákona č. 331/2014 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Provozovatel daňového skladu, který poskytuje zajištění daně z minerálních
olejů složením nebo převodem finančních prostředků podle zákona č. 353/2003 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen
a) do 60 dní ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona poskytnout zajištění
daně z minerálních olejů podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, nebo
b) do 15 dní ode dne nabytí
1. účinnosti tohoto zákona podat správci
daně návrh na změnu způsobu zajištění daně podle § 21 odst. 1 zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a
2. právní moci rozhodnutí
o změně způsobu zajištění daně poskytnout zajištění daně v souladu s tímto rozhodnutím.
2. Povolení k provozování daňového skladu vydané provozovateli daňového
skladu, který
a) postupoval v souladu s bodem 1, se považuje za povolení k provozování
daňového skladu vydané podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona,
b) postupoval v souladu s bodem 1, ale jemuž byl návrh na změnu způsobu
zajištění daně zamítnut, pozbývá platnosti patnáctým dnem po nabytí právní moci rozhodnutí
o tomto zamítnutí, nebo
c) nepostupoval v souladu s bodem 1, pozbývá platnosti dnem následujícím
po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Povolení k provozování daňového skladu minerálních olejů, který nesplňuje
podmínky stanovené v § 59 odst. 8 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
se považuje za povolení k provozování daňového skladu minerálních olejů podle zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, po dobu
6 měsíců. Nedojde-li v této době ke splnění podmínek stanovených v § 59 odst. 8 zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, povolení
k provozování takového daňového skladu uplynutím této doby zaniká.
4. Správce daně o návrhu na změnu způsobu zajištění daně podle bodu 1 rozhodne
do 60 dní ode dne zahájení řízení. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do
10 dní ode dne jeho doručení; odvolání proti tomuto rozhodnutí má odkladný účinek.
5. Povolení vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zůstává v platnosti
s tím, že se jeho účinky posuzují podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; tím není dotčena doba platnosti stanovená
v tomto povolení.
6. Podmínky pro vydání povolení podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, musí být v případě povolení podle bodu 5
splněny do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
7. Účinky návrhu na zahájení řízení podaného přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, kterým bylo zahájeno řízení o vydání povolení, které nebylo do dne
nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně ukončeno, zůstávají zachovány s tím, že
správce daně vyzve navrhovatele, aby doplnil údaje potřebné pro vydání povolení podle
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
8. Lhůta pro vydání povolení podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v případě řízení podle bodu 7 běží znovu
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
9. Osoba, která je osobou nakládající se zvláštním minerálním olejem ke dni
nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za osobu nakládající se zvláštním minerálním
olejem registrovanou podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
10. Pokud osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem podle bodu 9 do
3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podá přihlášku k registraci, považuje
se za osobu nakládající se zvláštním minerálním olejem registrovanou podle zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do
dne předcházejícího dni pravomocného ukončení registračního řízení.
11. Pokud bude přihláška k registraci podle bodu 10 zamítnuta, považuje se
osoba nakládající se zvláštními minerálními oleji dnem nabytí právní moci zamítavého
rozhodnutí za osobu nakládající se zvláštními minerálními oleji, jejíž registrace
byla zrušena.
Čl. III zákona č. 157/2015 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Povolení k provozování daňového skladu minerálních olejů, který přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nesplňuje podmínky stanovené v § 59 odst. 8 písm.
a), b) nebo c) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se do 31. prosince
2015 považuje za povolení vydané podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších
předpisů. Tuto lhůtu může správce daně na základě žádosti provozovatele daňového
skladu minerálních olejů ze závažných technických nebo provozních důvodů prodloužit
nejdéle do 31. prosince 2016.
2. Nedojde-li ve lhůtě stanovené v bodě 1 ke splnění podmínek stanovených
v § 59 odst. 8 písm. a), b) nebo c) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
nebo § 59 odst. 12, 14 nebo 15 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, povolení k provozování takového daňového skladu zaniká.
3. Osoba, která je osobou skladující surový tabák ke dni nabytí účinnosti
tohoto zákona, se považuje za osobu skladující surový tabák registrovanou podle zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to po
dobu 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Pokud osoba skladující surový tabák podle bodu 3 do 1 měsíce ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona podá přihlášku k registraci, považuje se za osobu skladující
surový tabák podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, a to do dne předcházejícího dni pravomocného ukončení registračního
řízení.
5. Pokud bude přihláška k registraci podle bodu 4 zamítnuta, považuje se
osoba skladující surový tabák dnem nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí za osobu
skladující surový tabák, jejíž registrace byla zrušena.
Čl. II zákona č. 382/2015 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pro daňové povinnosti u spotřební daně za zdaňovací období přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související,
se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
2. Uživatel, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nabyl minerální
oleje uvedené v § 45 odst. 3 písm. k) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, osvobozené od daně za účelem dalšího prodeje, může tyto oleje prodávat
osvobozené od daně nejdéle do 30. června 2016, pokud provede inventuru těchto minerálních
olejů do 5 dní ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do 30. června 2016 nemusí
být tyto minerální oleje odděleně skladovány, pokud jsou odděleně evidovány.
Čl. II zákona č. 453/2016 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Nárok na vrácení daně osobě podnikající podle zákona upravujícího zemědělství,
která provozuje zemědělskou prvovýrobu podle § 57 odst. 3 písm. b) zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniká ze spotřeby
minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. b), § 45 odst. 2 písm. c) a j) zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, spotřebovaných od 1. ledna 2016.
2. Pro nárok na vrácení daně osobě podnikající podle zákona upravujícího
zemědělství, která provozuje zemědělskou prvovýrobu podle § 57 odst. 3 zákona č.
353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. července 2017, který vznikl přede dnem
1. července 2017, jakož i práva a povinnosti s ním související, se použije zákon
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. července 2017.
3. Pro nárok na vrácení daně osobě, která provádí hospodaření v lese, nebo
osobě podnikající podle zákona upravujícího zemědělství, která provozuje zemědělskou
prvovýrobu podle § 57 odst. 3 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem
1. ledna 2019, který vznikl přede dnem 1. ledna 2019, jakož i práva a povinnosti
s ním související, se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem
1. ledna 2019.
§ 54 zákona č. 65/2017 Sb.
Přechodná ustanovení
(1) Řízení a postupy podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona se dokončí podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona.
(2) Informování správce daně podle § 133 odst. 5 zákona č. 353/2003 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za splnění
povinnosti oznámit příležitostný prodej lihovin podle tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 4/2019 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pro nárok na vrácení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje
pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese, který vznikl před
1. lednem 2019, se použije § 57 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném před 1.
lednem 2019.
2. Pro nárok na vrácení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje
pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese, který vznikl od
1. ledna 2019 do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije
§ 57 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Ustanovení § 57 odst. 22 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije pro daňové povinnosti fyzických
osob za zdaňovací období před 1. lednem 2022.
Čl.IX zákona č. 80/2019 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pro daňové povinnosti u spotřebních daní za zdaňovací období přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související,
se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
2. Značit doutníky a cigarillos tabákovou nálepkou starého vzoru a tyto výrobky
uvádět do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky lze po dobu 6 měsíců
ode dne, kdy se vyhláška upravující tabákové nálepky vydaná podle zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, začne používat na tabákové
nálepky určené ke značení cigaret, doutníků, cigarillos a tabáku ke kouření.
3. Značit tabák ke kouření tabákovou nálepkou starého vzoru a tyto výrobky
uvádět do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky lze po dobu 6 měsíců
ode dne, kdy se vyhláška upravující tabákové nálepky vydaná podle zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, začne používat na tabákové
nálepky určené ke značení cigaret, doutníků, cigarillos a tabáku ke kouření.
4. Značit jednotkové balení cigaret tabákovou nálepkou starého vzoru a tato
jednotková balení uvádět do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky
lze po dobu 4 měsíců ode dne, kdy se vyhláška upravující tabákové nálepky vydaná
podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
začne používat na tabákové nálepky určené ke značení cigaret, doutníků, cigarillos
a tabáku ke kouření.
5. Zahřívané tabákové výrobky vyrobené, dopravené nebo dovezené na daňové
území České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za zdaněné
a uvedené do volného daňového oběhu dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Zahřívané tabákové výrobky vyrobené, dopravené z jiného členského státu
nebo dovezené na daňové území České republiky nemusí být po dobu 6 týdnů ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona uváděny do volného daňového oběhu s tabákovou nálepkou;
dnem uvedení těchto zahřívaných tabákových výrobků bez tabákové nálepky do volného
daňového oběhu se tyto výrobky považují za zdaněné.
7. Se zahřívanými tabákovými výrobky bez tabákové nálepky podle bodů 5 a
6 lze nakládat po dobu 7 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; po tuto dobu
se tyto zahřívané tabákové výrobky nepovažují za neznačené.
8. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vyrobila zahřívaný
tabákový výrobek na daňovém území České republiky nebo dopravila zahřívaný tabákový
výrobek na daňové území České republiky z jiného členského státu, se považuje za
držitele povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo
povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků podle zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to po dobu 1 měsíce
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
9. Pokud osoba podle bodu 8 do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
podá návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových
výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků nebo
žádost o změnu povolení k provozování daňového skladu tabákových výrobků nebo povolení
pro opakované přijímání tabákových výrobků, považuje se tato osoba za držitele povolení
k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované
přijímání zahřívaných tabákových výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do dne předcházejícího dni pravomocného
ukončení řízení o návrhu na vydání povolení nebo řízení o žádosti o změnu povolení.
Čl.VIII zákona č. 364/2019 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení § 70 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije pro líh, u něhož povinnost daň přiznat
a zaplatit vznikla ve zdaňovacím období započatém přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
2. Ustanovení § 104 odst. 1 a § 130c odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužijí pro
a) tabákové výrobky nebo zahřívané tabákové výrobky, u nichž povinnost
daň přiznat a zaplatit vznikla v roce 2019 nebo nejpozději v druhém kalendářním měsíci
následujícím po dni vyhlášení tohoto zákona,
b) surový tabák, u něhož daňová povinnost vznikla v roce 2019 nebo nejpozději
v druhém kalendářním měsíci následujícím po dni vyhlášení tohoto zákona.
3. Evidence piva osvobozeného od daně dle ustanovení § 86 vyhotovená přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se uchovává po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, nejvýše však po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém
byla tato evidence vyhotovena.
4. Pokud v důsledku přijetí tohoto zákona vznikne provozovateli daňového
skladu nebo oprávněnému příjemci pro opakované přijímání vybraných výrobků do 35
dnů ode dne, od kterého se tento zákon použije na dané vybrané výrobky, povinnost
změnit zajištění daně poskytnuté podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen
a) zvýšit zajištění daně ve lhůtě 40 dnů ode dne zjištění rozdílu podle
§ 21 odst. 9 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, nebo
b) do 10 dnů ode dne
1. zjištění rozdílu podle § 21 odst. 9 zákona č.
353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, podat správci
daně návrh na změnu způsobu zajištění daně podle § 21 odst. 1 zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a
2. nabytí právní moci
rozhodnutí o změně způsobu zajištění daně, poskytnout zajištění daně v souladu s
tímto rozhodnutím.
5. Povolení k provozování daňového skladu nebo povolení pro opakované přijímání
vybraných výrobků vydaná podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, provozovateli daňového skladu nebo oprávněnému příjemci,
kteří postupovali v souladu s bodem 4 písm. b) bodem 1, se do doby nabytí právní
moci rozhodnutí o návrhu na změnu podle bodu 4 písm. b) bodu 1 považují za povolení
vydaná podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
6. Správce daně o návrhu na změnu způsobu zajištění daně podle bodu 4 písm.
b) bodu 1 rozhodne do 30 dnů ode dne zahájení řízení. Proti tomuto rozhodnutí lze
podat odvolání do 10 dnů ode dne jeho doručení; odvolání proti tomuto rozhodnutí
má odkladný účinek.
7. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu lihu, tabákových výrobků nebo zahřívaných
tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně nebo pro dopravu lihu
osvobozeného od daně zahájené přede dnem, od kterého se tento zákon použije na dané
vybrané výrobky, se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č.
353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 229/2020 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Osoba, která do 31. března 2020 neuplatnila nárok na vrácení daně v daňovém
přiznání podle § 57 odst. 19 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, za zdaňovací období, u nějž lhůta pro podání daňového
přiznání uplynula dnem 31. března 2020, může tento nárok uplatnit v daňovém přiznání
podaném ve lhůtě od 1. dubna 2020 do 5 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Rozhodnutí správce daně, které bylo vydáno přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona a kterým došlo k ukončení řízení z důvodu uplynutí lhůty pro podání
daňového přiznání podle § 57 odst. 19 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to řízení zahájeného podáním daňového přiznání
ve lhůtě od 1. dubna 2020 do 5 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za zdaňovací
období podle bodu 1, se stává neúčinným dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.VII zákona č. 299/2020 Sb.
Přechodné ustanovení
Pro lhůtu pro vrácení vratitelného přeplatku, jejíž běh započal přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 57 odst. 21 zákona č. 353/2003 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.XXXII zákona č. 609/2020 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení § 104 odst. 1 a § 130c odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 4 a 7, se nepoužijí pro
a) tabákové výrobky nebo zahřívané tabákové výrobky, u nichž povinnost
daň přiznat a zaplatit vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 4 a 7,
b) surový tabák, u něhož daňová povinnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti
čl. XXXI bodů 4 a 7.
2. Ustanovení § 104 odst. 1 a § 130c odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 5 a 8, se nepoužijí pro
a) tabákové výrobky nebo zahřívané tabákové výrobky, u nichž povinnost
daň přiznat a zaplatit vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 5 a 8,
b) surový tabák, u něhož daňová povinnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti
čl. XXXI bodů 5 a 8.
3. Ustanovení § 104 odst. 1 a § 130c odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 6 a 9, se nepoužijí pro
a) tabákové výrobky nebo zahřívané tabákové výrobky, u nichž povinnost
daň přiznat a zaplatit vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 6 a 9,
b) surový tabák, u něhož daňová povinnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti
čl. XXXI bodů 6 a 9.
4. Při změně sazby spotřební daně podle § 104 odst. 1 a § 130c odst. 1
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 4
a 7, činí lhůta podle
a) § 118a odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
4 týdny přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 4 a 7,
b) § 118b odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
4 týdny před prvním odběrem tabákové nálepky odpovídající nové sazbě daně.
5. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu tabákových výrobků nebo zahřívaných
tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně zahájenou přede dnem nabytí
účinnosti čl. XXXI bodů 4 a 7 se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu
se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XXXI bodů
4 a 7.
6. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu tabákových výrobků nebo zahřívaných
tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně zahájenou přede dnem nabytí
účinnosti čl. XXXI bodů 5 a 8 se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu
se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XXXI bodů
5 a 8.
7. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu tabákových výrobků nebo zahřívaných
tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně zahájenou přede dnem nabytí
účinnosti čl. XXXI bodů 6 a 9 se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu
se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XXXI bodů
6 a 9.
8. Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě
nakoupené za účelem dalšího prodeje s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně
podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI
bodu 7, nelze skladovat ani prodávat po uplynutí posledního dne pátého kalendářního
měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyl účinnosti čl. XXXI bod 7.
9. Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě
nakoupené za účelem dalšího prodeje s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně
podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI
bodu 8, nelze skladovat ani prodávat po uplynutí posledního dne pátého kalendářního
měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyl účinnosti čl. XXXI bod 8.
10. Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě
nakoupené za účelem dalšího prodeje s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně
podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI
bodu 9, nelze skladovat ani prodávat po uplynutí posledního dne pátého kalendářního
měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyl účinnosti čl. XXXI bod 9.
11. Jednotkové balení, které nelze podle bodů 8 až 10 skladovat ani prodávat,
se považuje za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem.
12. Na jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé
spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, se použije § 122a zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, obdobně
s tím, že lhůta podle
a) § 122a odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, končí dnem, po jehož uplynutí nelze skladovat
ani prodávat takové jednotkové balení,
b) § 122a odst. 1 písm. d) a doba podle § 122a odst. 2 zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, končí posledním
dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni, po jehož uplynutí nelze skladovat
ani prodávat takové jednotkové balení.
13. Na jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé
spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 8, se použije § 122a zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, obdobně
s tím, že lhůta podle
a) § 122a odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, končí dnem, po jehož uplynutí nelze skladovat
ani prodávat takové jednotkové balení,
b) § 122a odst. 1 písm. d) a doba podle § 122a odst. 2 zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, končí posledním
dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni, po jehož uplynutí nelze skladovat
ani prodávat takové jednotkové balení.
14. Na jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé
spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 9, se použije § 122a zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, obdobně
s tím, že lhůta podle
a) § 122a odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, končí dnem, po jehož uplynutí nelze skladovat
ani prodávat takové jednotkové balení,
b) § 122a odst. 1 písm. d) a doba podle § 122a odst. 2 zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, končí posledním
dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni, po jehož uplynutí nelze skladovat
ani prodávat takové jednotkové balení.
15. Pro daňové povinnosti u daně z minerálních olejů vzniklé přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije
zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
16. Při vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje
pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese se použije § 57
odst. 6 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, na tu část nároku na vrácení daně, u které osoba, jíž nárok na vrácení daně
vznikl, prokáže, že
a) minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm.
j)
1. nakoupila za cenu obsahující daň ve výši podle § 48 zákona č. 353/2003 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo
2. vyrobila a uvedla
do volného daňového oběhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a
b) nakoupené nebo vyrobené minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b)
nebo § 45 odst. 2 písm. j) použila pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění
hospodaření v lese do 31. prosince 2021.
Čl.II zákona č. 93/2022 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pro daňové povinnosti u spotřebních daní za zdaňovací období přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související
se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
2. Pro daňové povinnosti u spotřebních daní za zdaňovací období přede dnem
nabytí účinnosti čl. I bodů 2, 4 až 10, 12 a 14 až 17, jakož i pro práva a povinnosti
s nimi související se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem
nabytí účinnosti čl. I bodů 2, 4 až 10, 12 a 14 až 17.
3. neplatil
4. Na dopravu vybraných výrobků zahájenou přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 131/2022 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pro daňové povinnosti u daně z minerálních olejů vzniklé u minerálních
olejů, které byly uvedeny do volného daňového oběhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 353/2003
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Pro daňové povinnosti u daně z minerálních olejů vzniklé u minerálních
olejů, které byly uvedeny do volného daňového oběhu přede dnem nabytí účinnosti čl.
I bodů 2, 4 a 6, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. I bodů 2, 4 a 6.
3. Při vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro
zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese se použije § 57 odst.
6 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
na tu část nároku na vrácení daně, u které osoba, jíž nárok na vrácení daně vznikl,
prokáže, že minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm. j)
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
a) nakoupila za cenu obsahující daň ve výši podle § 48 odst. 1 nebo 15
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
nebo
b) vyrobila a uvedla do volného daňového oběhu přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona.
4. Při vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro
zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese se použije § 57 odst.
6 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
na tu část nároku na vrácení daně, u které osoba, jíž nárok na vrácení daně vznikl,
minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm. j) zákona č.
353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
a) nakoupila za cenu obsahující daň ve výši podle § 48 odst. 1 nebo 15
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
nebo
b) vyrobila a uvedla do volného daňového oběhu ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti čl. I bodů 2, 4 a 6.
5. Při vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro
zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese se použije § 57 odst.
6 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. I bodů 2,
4 a 6, na tu část nároku na vrácení daně, u které osoba, jíž nárok na vrácení daně
vznikl, prokáže, že minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2
písm. j) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
a) nakoupila za cenu obsahující daň ve výši podle § 48 odst. 1 nebo 15
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. I bodů 2, 4
a 6, nebo
b) vyrobila a uvedla do volného daňového oběhu ode dne nabytí účinnosti
čl. I bodů 2, 4 a 6.
Čl.II zákona č. 179/2022 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pro daňové povinnosti u spotřebních daní za zdaňovací období přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související
se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
2. Oznámení podle § 27ab odst. 4 nebo 5 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nemusí být do 13. února 2024 činěno
pomocí elektronického systému.
3. Pro daňové povinnosti u spotřebních daní vzniklé ode dne nabytí účinnosti
čl. I bodů 19, 20, 125 a 132 až 135 do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto
zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 353/2003
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. I bodů 19, 20, 125 a 132 až
135.
4. Ustanovení zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
čl. I bodů 19 a 125, se pro účely přidělení jedinečného čísla pro dopravu ve volném
daňovém oběhu použijí ode dne nabytí účinnosti čl. I bodů 19 a 125. Toto číslo lze
pro účely dopravy ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy použít ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, a to pouze na dopravu, která byla zahájena nejdříve dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Na dopravu vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy,
která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze do 31. prosince
2023 použít § 29 až 31 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona.
6. Ustanovení zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
čl. I bodů 20 a 132 až 135, se pro účely vydání čísla pro účely zasílání použijí
ode dne nabytí účinnosti čl. I bodů 20 a 132 až 135. Toto číslo lze pro účely zasílání
použít ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
7. Povolení pro zasílání vybraných výrobků zástupce pro zasílání vybraných
výrobků podle § 33a odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, zaniká dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
8. Správce daně zruší nejpozději do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového
oběhu podle § 60a odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které
bylo vydáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a v této lhůtě vydá držiteli
takového povolení nové povolení podle § 60a odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění
pozdějších předpisů.
9. Pro dodavatele uvedeného ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto
zákona v povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového
oběhu se považuje oznamovací povinnost držitele povolení k nákupu zkapalněných ropných
plynů uvedených do volného daňového oběhu podle § 60c odst. 1 zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za splněnou.
10. Běh lhůty pro oznámení ukončení nákupu zkapalněných ropných plynů podle
§ 60c odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, započne nejdříve dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 286/2022 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pro daňové povinnosti u daně z minerálních olejů vzniklé u minerálních
olejů, které byly uvedeny do volného daňového oběhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 353/2003
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
zrušen
3. Při vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro
zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese se použije § 57 odst.
6 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
na tu část nároku na vrácení daně, u které osoba, jíž nárok na vrácení daně vznikl,
prokáže, že minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm. j)
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
a) nakoupila za cenu obsahující daň ve výši podle § 48 odst. 1 nebo 15
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
nebo
b) vyrobila a uvedla do volného daňového oběhu přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona.
4. Při vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro
zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese se použije § 57 odst.
6 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
na tu část nároku na vrácení daně, u které osoba, jíž nárok na vrácení daně vznikl,
minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm. j) zákona č.
353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
a) nakoupila za cenu obsahující daň ve výši podle § 48 odst. 1 nebo 15
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
nebo
b) vyrobila a uvedla do volného daňového oběhu ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 234/2023 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pro daňové povinnosti u daně z minerálních olejů vzniklé u minerálních
olejů, které byly uvedeny do volného daňového oběhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 353/2003
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Při vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro
zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese se použije § 57 odst.
6 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
na tu část nároku na vrácení daně, u které osoba, jíž nárok na vrácení daně vznikl,
minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm. j) zákona č.
353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
a) nakoupila za cenu obsahující daň ve výši podle § 48 odst. 1 nebo 15
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
nebo
b) vyrobila a uvedla do volného daňového oběhu přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona.
3. Při vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro
zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese se použije § 57 odst.
6 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
na tu část nároku na vrácení daně, u které osoba, jíž nárok na vrácení daně vznikl,
prokáže, že minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm. j)
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
a) nakoupila za cenu obsahující daň ve výši podle § 48 odst. 1 nebo 15
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
nebo
b) vyrobila a uvedla do volného daňového oběhu ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
Čl.LVI zákona č. 349/2023 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pro daňové povinnosti u spotřebních daní za zdaňovací období přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související
se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
2. Zajištění daně poskytnutá podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pro daňový sklad lihu nebo oprávněným
příjemcem pro opakované přijímání lihu se považují za zajištění daně poskytnutá v
souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, a to do posledního dne třetího kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí
účinnosti tohoto zákona.
3. Zajištění daně poskytnutá podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41, pro daňový sklad tabákových výrobků
nebo zahřívaných tabákových výrobků se považují za zajištění daně poskytnutá v souladu
se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů
31 a 41, a to do posledního dne třetího kalendářního měsíce následujícího po dni
nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41.
4. Pokud osoba, které v průběhu 12 kalendářních měsíců předcházejících dni
nabytí účinnosti tohoto zákona vznikl nárok na vrácení daně podle § 55 zákona č.
353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a která
v důsledku přijetí tohoto zákona splní nově podmínky pro vydání povolení k přijímání
a užívání minerálních olejů osvobozených od daně, podá do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona návrh na vydání povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených
od daně k účelům podle § 49 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, hledí se do dne předcházejícího dni pravomocného
ukončení řízení o tomto návrhu na tento návrh jako na povolení k přijímání a užívání
minerálních olejů osvobozených od daně k účelům podle § 49 odst. 1 zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. V případě, že správce daně návrh podle bodu 4 zamítne, vznikne osobě podle
bodu 4 dnem zamítnutí návrhu povinnost přiznat a zaplatit daň z minerálních olejů,
které na základě návrhu přijala bez daně. Daňové přiznání je tato osoba povinna podat
ve lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o zamítnutí návrhu; tato daň je
splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
6. Ustanovení § 70 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije pro líh, u něhož povinnost daň přiznat
a zaplatit vznikla ve zdaňovacím období započatém přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
7. Ustanovení § 70 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti čl. LIV bodu 21, se nepoužije pro líh, u něhož povinnost daň přiznat
a zaplatit vznikla ve zdaňovacím období započatém přede dnem nabytí účinnosti čl.
LIV bodu 21.
8.
neplatil
9. Ustanovení § 104 odst. 1 a § 130c odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41, se nepoužijí pro
a) tabákové výrobky nebo zahřívané tabákové výrobky, u nichž povinnost
daň přiznat a zaplatit vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41,
b) surový tabák, u něhož daňová povinnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti
čl. LIV bodů 31 a 41.
10. Ustanovení § 104 odst. 1, § 130c odst. 1, § 130k odst. 1 a § 130u
odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV
bodů 33, 42, 50 a 53, se nepoužijí pro
a) tabákové výrobky, zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky
nebo výrobky související s tabákovými výrobky, u nichž povinnost daň přiznat a zaplatit
vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 33, 42, 50 a 53,
b) surový tabák, u něhož daňová povinnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti
čl. LIV bodů 33, 42, 50 a 53.
11.
neplatil
12.
neplatil
13. Při změně sazby spotřební daně podle § 104 odst. 1 a § 130c odst.
1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů
31 a 41, činí lhůta podle
a) § 118a odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
4 týdny přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41,
b) § 118b odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
4 týdny před prvním odběrem tabákové nálepky odpovídající nové sazbě daně.
14. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu lihu zahájenou přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
15. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu tabákových výrobků nebo zahřívaných
tabákových výrobků zahájenou přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41 se
považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41.
16. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu lihu, tabákových výrobků, zahřívaných
tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými
výrobky zahájenou přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 21, 33, 42, 50 a 53 se
považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 21, 33, 42, 50 a 53.
17.
neplatil
18.
neplatil
19. Ustanovení § 101 a 104 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32, se nepoužijí pro tabák do vodní dýmky,
u něhož povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla ve zdaňovacím období započatém přede
dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32.
20. Tabák do vodní dýmky, u něhož povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla
ve zdaňovacím období započatém přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29
a 32 a který je značen tabákovou nálepkou v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32, se nepovažuje
za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem.
21. Tabák do vodní dýmky, který přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů
26 až 29 a 32 nebyl předmětem daně z tabáku ke kouření, vyrobený, dopravený z jiného
členského státu nebo dovezený na daňové území České republiky přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona se považuje za zdaněný a uvedený do volného daňového oběhu dnem nabytí
účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32.
22. Tabák do vodní dýmky, který přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů
26 až 29 a 32 nebyl předmětem daně z tabáku ke kouření, vyrobený, dopravený z jiného
členského státu nebo dovezený na daňové území České republiky nemusí být po dobu
3 měsíců ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 uváděn do volného daňového
oběhu s tabákovou nálepkou; dnem uvedení tohoto tabáku bez tabákové nálepky do volného
daňového oběhu se tento tabák považuje za zdaněný.
23. S tabákem do vodní dýmky, který přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů
26 až 29 a 32 nebyl předmětem daně z tabáku ke kouření, bez tabákové nálepky podle
bodů 22 a 23 lze nakládat po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů
26 až 29 a 32; po tuto dobu se tento tabák nepovažuje za neznačený.
24. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 na
daňovém území České republiky vyrobila, na daňové území České republiky dovezla nebo
dopravila z jiného členského státu tabák do vodní dýmky, který přede dnem nabytí
účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 nebyl předmětem daně z tabáku ke kouření, a
není držitelem povolení k provozování daňového skladu tabáku ke kouření nebo povolení
pro opakované přijímání tabáku ke kouření podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32, se považuje za držitele
povolení k provozování daňového skladu tabáku ke kouření nebo povolení pro opakované
přijímání tabáku ke kouření podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí
účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32.
25. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32
na daňovém území České republiky vyrobila, na daňové území České republiky dovezla
nebo dopravila z jiného členského státu tabák do vodní dýmky, který přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona nebyl předmětem daně z tabáku ke kouření, a není držitelem
povolení k provozování daňového skladu tabáku ke kouření nebo povolení pro opakované
přijímání tabáku ke kouření podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne
nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32, se do dne předcházejícího dni pravomocného
ukončení řízení o návrhu na vydání povolení nebo řízení o žádosti o změnu povolení
považuje za držitele povolení k provozování daňového skladu tabáku ke kouření nebo
povolení pro opakované přijímání tabáku ke kouření podle zákona č. 353/2003 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32, pokud podá
do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32
a) návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu tabáku ke kouření
nebo povolení pro opakované přijímání tabáku ke kouření, nebo
b) žádost o změnu povolení k provozování daňového skladu tabákových výrobků
nebo povolení pro opakované přijímání tabákových výrobků rozšiřující tato povolení
o tabák ke kouření.
26. Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě
nakoupené za účelem dalšího prodeje s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně
podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV
bodu 41, nelze skladovat ani prodávat po uplynutí posledního dne pátého kalendářního
měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyl účinnosti čl. LIV bod 41.
27. Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě
nakoupené za účelem dalšího prodeje s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně
podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV
bodu 42, nelze skladovat ani prodávat po uplynutí posledního dne pátého kalendářního
měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyl účinnosti čl. LIV bod 42.
28.
neplatil
29.
neplatil
30. Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků, které nelze podle bodů
26 až 29 skladovat ani prodávat, se považuje za tabákový výrobek značený nesprávným
způsobem.
31. Na jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé
spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 41, se použije § 122a zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obdobně s tím, že lhůta podle
a) § 122a odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, končí dnem, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové
balení,
b) § 122a odst. 1 písm. d) a doba podle § 122a odst. 2 zákona č. 353/2003
Sb., ve znění pozdějších předpisů, končí posledním dnem druhého kalendářního měsíce
následujícího po dni, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové
balení.
32. Na jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé
spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 42, se použije § 122a zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obdobně s tím, že lhůta podle
a) § 122a odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, končí dnem, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové
balení,
b) § 122a odst. 1 písm. d) a doba podle § 122a odst. 2 zákona č. 353/2003
Sb., ve znění pozdějších předpisů, končí posledním dnem druhého kalendářního měsíce
následujícího po dni, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové
balení.
33.
neplatil
34.
neplatil
35. Zahřívané tabákové výrobky, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona nebyly předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků, ostatní tabákové
výrobky a výrobky související s tabákovými výrobky vyrobené, dopravené z jiného členského
státu nebo dovezené na daňové území České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona se považují za zdaněné a uvedené do volného daňového oběhu dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona.
36. Zahřívané tabákové výrobky, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona nebyly předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků, ostatní tabákové
výrobky a výrobky související s tabákovými výrobky vyrobené, dopravené z jiného členského
státu nebo dovezené na daňové území České republiky nemusí být po dobu 3 měsíců ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona uváděny do volného daňového oběhu s tabákovou
nálepkou; dnem uvedení tohoto výrobku bez tabákové nálepky do volného daňového oběhu
se tento výrobek považuje za zdaněný.
37. Se zahřívanými tabákovými výrobky, které přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona nebyly předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků, ostatními
tabákovými výrobky a výrobky souvisejícími s tabákovými výrobky bez tabákové nálepky
podle bodů 35 a 36 lze nakládat po dobu 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona; po tuto dobu se tyto výrobky nepovažují za neznačené.
38. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na daňovém území
České republiky vyrobila, na daňové území České republiky dovezla nebo dopravila
z jiného členského státu zahřívané tabákové výrobky, které přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona nebyly předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků, a není ke
dni nabytí účinnosti tohoto zákona držitelem povolení k provozování daňového skladu
zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných
tabákových výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se považuje za držitele povolení k provozování daňového
skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných
tabákových výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
39. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na daňovém
území České republiky vyrobila, na daňové území České republiky dovezla nebo dopravila
z jiného členského státu zahřívané tabákové výrobky, které přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona nebyly předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků, a není držitelem
povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení
pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb.,
ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se do dne předcházejícího
dni pravomocného ukončení řízení o návrhu na vydání povolení nebo řízení o žádosti
o změnu povolení považuje za držitele povolení k provozování daňového skladu zahřívaných
tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků
podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
pokud podá do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
a) návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu zahřívaných
tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků,
nebo
b) žádost o změnu povolení k provozování daňového skladu tabákových výrobků
nebo povolení pro opakované přijímání tabákových výrobků rozšiřující tato povolení
o zahřívané tabákové výrobky.
40. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na daňovém území
České republiky vyrobila, na daňové území České republiky dovezla nebo dopravila
z jiného členského státu ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými
výrobky, se považuje za držitele povolení k provozování daňového skladu těch výrobků,
které vyrobila nebo dopravila, nebo povolení pro opakované přijímání těchto výrobků
podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
41. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na daňovém
území České republiky vyrobila, na daňové území České republiky dovezla nebo dopravila
z jiného členského státu ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými
výrobky, se do dne předcházejícího dni pravomocného ukončení řízení o návrhu na vydání
povolení nebo řízení o žádosti o změnu povolení považuje za držitele povolení k provozování
daňového skladu těch výrobků, které takto vyrobila nebo dopravila, nebo povolení
pro opakované přijímání těchto výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud podá do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona
a) návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu těchto výrobků
nebo povolení pro opakované přijímání těchto výrobků, nebo
b) žádost o změnu povolení k provozování daňového skladu tabákových výrobků
nebo povolení pro opakované přijímání tabákových výrobků rozšiřující tato povolení
o tyto výrobky.
Čl.II zákona č. 462/2024 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pro daňové povinnosti u spotřebních daní za zdaňovací období přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související
se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
2. Registrační povinnost podle § 4 odst. 2, § 80 odst. 3 nebo § 92 odst.
4 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
zaniká dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Rozhodnutí o zrušení registrace se v
takovém případě nevydává.
3. Držitel povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených
od daně vydaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona může do posledního dne
pátého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém tento zákon
nabyl účinnosti, přijímat a užívat vybrané výrobky osvobozené od daně v místě užívání
podle § 13 odst. 2 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, které není uvedeno v tomto povolení, pokud
a) na tomto místě vybrané výrobky osvobozené od daně přijímal a užíval přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona a
b) do konce kalendářního měsíce, ve kterém tento zákon nabude účinnosti, podá žádost
o změnu tohoto povolení spočívající v doplnění tohoto místa užívání.
4. Povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků vydané v souladu s podmínkami
podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, se do 30. června 2025 považuje za povolení k přijímání a užívání vybraných
výrobků splňující podmínky podle § 13 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebních daních,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i v případě, že nesplňuje
podmínky podle § 13 odst. 2 písm. a) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Zajištění daně podle § 21 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které bylo ke dni předcházejícímu dni nabytí
účinnosti tohoto zákona poskytnuto finanční zárukou, se po dobu 12 měsíců ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za zajištění daně poskytnuté podle zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
upravující zajištění daně poskytnuté bankovní zárukou se na takovou finanční záruku
použijí obdobně.
6. Evidence vína a meziproduktů osvobozených od daně podle § 97 zákona č.
353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhotovená přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona se uchovává po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejvýše
však po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.
7. Cena pro konečného spotřebitele stanovená podle zákona č. 353/2003 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vůči výrobci, oprávněnému
příjemci nebo dovozci, kteří podali návrh na stanovení této ceny, účinná do dne zveřejnění
změny této ceny nebo jejího zrušení podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
8. Zajištění hodnoty tabákových nálepek podle § 119 zákona č. 353/2003 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které bylo ke dni předcházejícímu
dni nabytí účinnosti tohoto zákona poskytnuto finanční zárukou, se do konce druhého
kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém tento zákon nabyl
účinnosti, považuje za zajištění hodnoty tabákových nálepek poskytnuté podle zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
upravující zajištění hodnoty tabákových nálepek poskytnuté bankovní zárukou se na
takovou finanční záruku použijí obdobně.
9. Na minerální oleje, které byly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
uvedeny do volného daňového oběhu a označkovány podle § 134m odst. 1 písm. a) nebo
f) až h) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, se hledí jako na minerální oleje, které nejsou označkovány.
10. Registrovaná osoba skladující surový tabák, která ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona nesplňuje podmínku pro výjimku z povinnosti poskytnutí kauce podle
§ 134zj odst. 3 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, je povinna tuto kauci poskytnout do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
1) Směrnice Rady 2011/64/EU ze dne 21. června 2011 o struktuře a sazbách spotřební
daně z tabákových výrobků.
Směrnice Rady 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních
daní z alkoholu a alkoholických nápojů.
Směrnice Rady 92/84/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování sazeb spotřební
daně z alkoholu a alkoholických nápojů.
Směrnice Rady 95/60/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daňovém značení plynových
olejů a petroleje.
Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových
předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, ve znění směrnice
Rady 2004/74/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, pokud
jde o možnost některých členských států uplatňovat u energetických produktů a elektřiny
dočasné osvobození od daně nebo sníženou úroveň zdanění, a směrnice Rady 2004/75/ES
ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, pokud jde o možnost Kypru
uplatňovat u energetických produktů a elektřiny dočasné osvobození od daně nebo sníženou
úroveň zdanění.
Směrnice Rady (EU) 2020/1151 ze dne 29. července 2020, kterou se mění směrnice
92/83/EHS o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů.
Směrnice Rady (EU) 2020/262 ze dne 19. prosince 2019, kterou se stanoví obecná
úprava spotřebních daní (přepracované znění).
8) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické
nomenklatuře a o Společném celním sazebníku.
10) Zákon č. 505/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10a) § 2 písm. d) zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích
pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách),
ve znění zákona č. 575/2006 Sb.
19) § 11 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.
20) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon),
ve znění pozdějších předpisů.
27d) Článek 23 směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě
spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS.
31a) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.
34) § 4 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv,
ve znění zákonů č. 272/1996 Sb., č. 189/1999 Sb., č. 256/2000 Sb. a č. 241/2000 Sb.
35) § 13 odst. 3 zákona č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č.
455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších
předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění
pozdějších předpisů, (zákon o lihu).
35a) ČSN EN 228.
35b) ČSN 65 6512 Motorová paliva - Ethanol E85 - Technické požadavky a metody
zkoušení.
35c) ČSN 65 6513 Motorová paliva - Ethanol E95 pro vznětové motory - Technické
požadavky a metody zkoušení.
37) Zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České
republiky.
41) § 2f zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004
Sb. Čl. II bod 1 zákona č. 85/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
47) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 61/1997 Sb.
47a) Čl. 27 bod 5 směrnice Rady 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci
struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů.
48) § 3 zákona č. 61/1997 Sb., ve znění zákona č. 22/2000 Sb.
49) § 2 odst. 1 písm. o) a § 4 zákona č. 61/1997 Sb., o lihu, ve znění pozdějších
předpisů.
50) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
51) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
52) § 10 odst. 2 zákona č. 61/1997 Sb.
53) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
53a) § 12 odst. 1 zákona č. 61/1997 Sb., o lihu, ve znění zákona č. 22/2000
Sb. a zákona č. 354/2003 Sb.
54)§ 21 odst. 2 písm. j) zákona č. 61/1997 Sb., o lihu, ve znění zákona č. 22/2000
Sb.
55) § 2 odst. 1 písm. l) bod 7 zákona č. 61/1997 Sb.
56) § 2 odst. 1 písm. l) a m) zákona č. 61/1997 Sb.
57)§ 15 zákona č. 61/1997 Sb., ve znění zákona č. 22/2000 Sb.
60) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince
2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují
nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007,
v platném znění.
61) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
61a) Článek 2 odst. 3 směrnice Rady 92/79/EHS, ve znění směrnice Rady 2010/12/EU.
61a) Směrnice Rady 2011/64/EU ze dne 21. června 2011 o struktuře a sazbách
spotřební daně z tabákových výrobků.
61b) Ustanovení § 107 odst. 5 bylo oznámeno v souladu se směrnicí Evropského
parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací
v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, ve znění
směrnice 98/48/ES.
62a) Vyhláška č. 467/2003 Sb., o používání tabákových nálepek při značení tabákových
výrobků.
65e) § 77 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích,
ve znění zákona č. 311/2006 Sb.
65f) § 10 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně
a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 205/2002
Sb.
65g) Tato část zákona byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu
a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti
technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, ve znění směrnice
98/48/ES.
67) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
68) Například zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování
v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních
organizací s majetkem státu, ve znění vyhlášky č. 569/2006 Sb.
69) Nařízení Komise (ES) č. 3199/93 ze dne 22. listopadu 1993 o vzájemném uznávání
postupů úplné denaturace lihu pro účely osvobození od spotřební daně, v platném znění.
70) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018
o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES, v platném znění.
71) Nařízení Rady (EU) č. 389/2012 ze dne 2. května 2012 o správní spolupráci
v oblasti spotřebních daní a o zrušení nařízení (ES) č. 2073/2004, v platném znění.
72) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013,
kterým se stanoví celní kodex Unie, v platném znění.
73) Čl. 1 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/263 ze dne 15. ledna
2020 o zavedení elektronického systému pro dopravu a sledování zboží podléhajícího
spotřební dani (přepracované znění).
74) Nařízení Komise (ES) č. 3199/93 ze dne 22. listopadu 1993 o vzájemném uznávání
postupů úplné denaturace lihu pro účely osvobození od spotřební daně, v platném znění.
75) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/273 ze dne 11. prosince
2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013,
pokud jde o systém povolení pro výsadbu révy, registr vinic, průvodní doklady a certifikaci,
evidenční knihu vstupů a výstupů, povinná prohlášení, oznámení a zveřejňování oznamovaných
informací, doplňuje se nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud
jde o příslušné kontroly a sankce, mění se nařízení Komise (ES) č. 555/2008, (ES)
č. 606/2009 a (ES) č. 607/2009 a zrušuje se nařízení Komise (ES) č. 436/2009 a nařízení
Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/560, v platném znění.
76) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1636 ze dne 5. července
2022, kterým se doplňuje směrnice Rady (EU) 2020/262 stanovením struktury a obsahu
dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani
a stanovením prahu ztrát v důsledku povahy zboží, v platném znění.
77) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1637 ze dne 5. července 2022, kterým
se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady (EU) 2020/262, pokud jde o používání
dokladů v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani v režimu s podmíněným
osvobozením od daně a s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani po propuštění
ke spotřebě, a stanoví formulář, který se má použít pro osvědčení o osvobození od
daně, v platném znění.
78) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2266 ze dne 17. prosince 2021, kterým
se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady 92/83/EHS, pokud jde o certifikaci
a samoosvědčení malých nezávislých výrobců alkoholických nápojů pro účely spotřební
daně, v platném znění.
79) Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu
s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním
trhem, v platném znění.