284/1995 Sb.
VYHLÁŠKA
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 17. listopadu 1995,
kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění
Změna: 157/1997 Sb.
Změna: 302/1997 Sb.
Změna: 40/2000 Sb.
Změna: 328/2007 Sb.
Změna: 359/2009 Sb.
Změna: 258/2022 Sb.
Změna: 399/2023 Sb.
Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 155/1995
Sb., o důchodovém pojištění (dále jen "zákon"):
§ 3
Výdělečná činnost v cizině
(1) Výdělečnou činností v cizině se pro účast na důchodovém pojištění [§
6 odst. 1 písm. c) zákona] rozumí
a) zaměstnání v pracovním poměru vykonávané pro
zaměstnavatele, který má sídlo (bydliště) v cizině, pokud toto zaměstnání nezakládá
účast na nemocenském pojištění v České republice,
b) členství v družstvu, které má
sídlo v cizině, spojené s pracovní činností pro takové družstvo, pokud tato činnost
nezakládá účast na nemocenském pojištění v České republice,
c) výkon samostatné výdělečné
činnosti v cizině podle cizích právních předpisů a na základě registrace, ohlášení
nebo povolení podle těchto předpisů, je-li to podle nich potřebné; za výkon samostatné
výdělečné činnosti v cizině se však nepovažuje, je-li taková činnost prováděna mimo
území České republiky na základě oprávnění k výkonu takové činnosti vyplývajícího
z právních předpisů České republiky.
(2) Příjem z výdělečné činnosti v cizině1) se přepočítává na českou měnu podle
příslušného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou2) platného k prvnímu dni období,
za které se tento příjem sleduje. Pro přepočet cizích měn, u nichž Česká národní
banka nevyhlašuje příslušný kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami
v České republice ke dni uvedenému ve větě první.
§ 3a
Postup při zjišťování ročního vyměřovacího základu pojištěnce ve vztahu k vyloučeným
dobám
(1) Jestliže se při souběhu více výdělečných činností v rámci kalendářního
roku vyskytují různé počty dnů vyloučených dob v rámci jednotlivých výdělečných činností,
a nelze-li zjistit, zda se tyto vyloučené doby vzájemně kryjí nebo jaká část vyměřovacích
základů nebo hrubých výdělků pojištěnce (dále jen "vyměřovací základ") připadá na
tyto vyloučené doby, vyloučené doby se neuplatní a vyměřovací základ z každé této
výdělečné činnosti se úměrně navýší. Úměrné navýšení podle věty první se stanoví
tak, že se vyměřovací základ z každé výdělečné činnosti vynásobí podílem počtu dní
trvání této výdělečné činnosti a počtu dní trvání této výdělečné činnosti sníženého
o vyloučené doby v rámci této výdělečné činnosti; takto navýšený vyměřovací základ
se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
(2) Vyskytne-li se v kalendářním roce časový úsek, v němž se kryjí vyloučené
doby s dobou výdělečné činnosti, za kterou je dosažen příjem, který se zahrnuje do
vyměřovacího základu, a pro účely postupu podle § 16 odst. 7 zákona nelze zjistit
výši tohoto příjmu za období, po které trvala zároveň vyloučená doba, považuje se
za vyměřovací základ v tomto časovém úseku poměrná část z vyměřovacího základu dosaženého
v kalendářním roce v období trvání této výdělečné činnosti. Tato poměrná část se
stanoví tak, že se vyměřovací základ za období trvání této výdělečné činnosti v kalendářním
roce vydělí počtem dní trvání této výdělečné činnosti v kalendářním roce a vynásobí
se počtem dní trvání vyloučené doby; takto stanovená poměrná část se zaokrouhluje
na celé koruny směrem dolů.
(3) Jestliže se při souběhu výdělečné činnosti a vyloučené doby v kalendářním
roce vyskytují různé počty dnů vyloučených dob a pro účely postupu podle § 16 odst.
7 zákona nelze zjistit, zda se tyto vyloučené doby vzájemně kryjí nebo jaká část
vyměřovacích základů na tyto vyloučené doby připadá, upraví se vyměřovací základ
obdobně podle odstavce 1 a za vyměřovací základ připadající na dobu, po kterou se
kryje výdělečná činnost s vyloučenou dobou, se považuje poměrná část takto upraveného
vyměřovacího základu stanovená obdobně podle odstavce 2.
§ 9
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se § 1 až 8, § 10 až 13, § 14 odst. 1 až 3, § 15 až 30, § 33, § 35
až 39, § 42, § 46 až 49, § 52 až 54, § 56 až 58, § 148 odst. 2, § 149, 153, § 167
až 171, § 175 až 184 a přílohy č. 2 a 3 vyhlášky Federálního ministerstva práce a
sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení,
ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 260/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990
Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 463/1991 Sb., zákona České národní rady č.
582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., vyhlášky č. 30/1993 Sb., vyhlášky č. 82/1993
Sb., vyhlášky č. 177/1993 Sb., vyhlášky č. 309/1993 Sb., vyhlášky č. 161/1994 Sb.
a vyhlášky č. 207/1995 Sb.
Ministr:
Ing. Vodička v. r.
1) § 116a odst. 1 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního
zabezpečení, ve znění zákona č. 134/1997 Sb.
2) § 35 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance.