211/2009 Sb.
PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků
a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje),
jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 41/2004 Sb., zákonem č. 215/2004 Sb.,
zákonem č. 342/2005 Sb., zákonem č. 413/2005 Sb., zákonem č. 81/2006 Sb., zákonem
č. 227/2006 Sb.,
zákonem č. 171/2007 Sb., zákonem č. 296/2007 Sb., zákonem č. 124/2008 Sb. a zákonem
č. 110/2009 Sb.
ZÁKON
o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
PODPORA VÝZKUMU,
EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE
A INOVACÍ Z VEŘEJNÝCH PROSTŘEDKŮ
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje podporu výzkumu, experimentálního
vývoje a inovací z veřejných prostředků
dále jen „podpora“) a
a) práva a povinnosti právnických osob a fyzických
osob, úkoly organizačních složek státu a úkoly
organizačních jednotek Ministerstva obrany a Ministerstva
vnitra (dále jen „organizační jednotka
ministerstva“), zabývajících se výzkumem, experimentálním
vývojem a inovacemi podporovanými
z veřejných prostředků, a dále podmínky podpory
a veřejnou soutěž ve výzkumu, experimentálním
vývoji a inovacích,
b) poskytování informací o výzkumu, experimentálním
vývoji a inovacích prostřednictvím informačního
systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací,
c) úkoly orgánů výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
§ 2
Vymezení pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) základním výzkumem teoretická nebo experimentální
práce prováděná zejména za účelem získání
nových vědomostí o základních principech jevů
nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně
zaměřena na uplatnění nebo využití v praxi,
b) aplikovaným výzkumem teoretická a experimentální
práce zaměřená na získání nových poznatků
a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně
zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb,
c) experimentálním vývojem získávání, spojování,
formování a používání stávajících vědeckých, technologických,
obchodních a jiných příslušných poznatků
a dovedností pro návrh nových nebo podstatně
zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb (dále jen „vývoj“),
d) inovacemi zavedení nových nebo podstatně zdokonalených
výrobků, postupů nebo služeb do praxe, s tím, že se rozlišují:
1. inovace postupů, kterými se rozumí realizace
nového nebo podstatně zdokonaleného způsobu
výroby nebo poskytování služeb, včetně
významných změn techniky, zařízení nebo
programového vybavení,
2. organizační inovace, kterými se rozumí realizace
nového způsobu organizace obchodních
praktik podniků, pracovišť nebo vnějších vztahů.
(2) Pro účely poskytování podpory je
a) poskytovatelem organizační složka státu nebo
územní samosprávný celek, který rozhoduje o poskytnutí
podpory a který tuto podporu poskytuje,
b) uchazečem organizační složka státu nebo organizační
jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem
a vývojem, a dále právnická osoba nebo fyzická
osoba, která se uchází o poskytnutí podpory,
c) příjemcem uchazeč, v jehož prospěch bylo o poskytnutí
podpory poskytovatelem rozhodnuto,
d) výzkumnou organizací právnická osoba, organizační
složka státu nebo organizační jednotka ministerstva,
zabývající se výzkumem a vývojem,
1. jejímž hlavním účelem je provádět základní
výzkum, aplikovaný výzkum nebo vývoj a šířit
jejich výsledky prostřednictvím výuky,
publikování nebo převodu technologií; jde-li
o územní samosprávný celek, ustanovení o hlavním
účelu výzkumné organizace se vztahuje na
jeho organizační složku,
2. která zisk zpětně investuje do činností podle bodu 1,
3. k jejímž výzkumným kapacitám nebo výsledkům
podle písmene k) nemají přednostní přístup
subjekty provádějící ekonomickou činnost
spočívající v nabídce zboží nebo služeb, které
by na ni mohly uplatňovat vliv,
e) infrastrukturou zařízení nebo podpůrná činnost
výzkumu, vývoje a inovací, která je podporována
z veřejných prostředků a která může zahrnovat
1. služby pro výzkum, vývoj a inovace,
2. speciální výzkumná zařízení, včetně jejich pořízení,
souvisejících investic a zajištění jejich činnosti,
která jsou nezbytná pro část výzkumné
a vývojové činnosti a která jsou zřizována výzkumnými
organizacemi pro využití pouze jimi samými,
3. systémy pořizování a uchování dat,
4. činnost právnických osob zajišťujících administrativu
a financování výzkumu, vývoje a inovací,
5. ověřování výsledků výzkumu a vývoje, zajišťování
práv k nim a jejich rozšiřování,
f) velkou infrastrukturou pro výzkum, vývoj a inovace
jedinečné výzkumné zařízení, včetně jeho
pořízení, souvisejících investic a zajištění jeho činnosti,
které je nezbytné pro ucelenou výzkumnou
a vývojovou činnost s vysokou finanční a technologickou
náročností a které je schvalováno vládou
a zřizováno jednou výzkumnou organizací pro využití
též dalšími výzkumnými organizacemi (dále
jen „velká infrastruktura“),
g) veřejnou zakázkou ve výzkumu, vývoji a inovacích
zakázka na služby v aplikovaném výzkumu, vývoji
nebo inovacích pro potřeby poskytovatele
nebo správního úřadu, který není poskytovatelem,
pokud jsou tito jedinými uživateli výsledku podle
písmene k), která je zadána příjemci v rámci programu
aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací
postupem podle zákona o veřejných zakázkách2)
a realizována na základě smlouvy o poskytnutí
podpory podle tohoto zákona, popřípadě na základě
rozhodnutí o poskytnutí podpory (§ 9 odst. 5 a 6), je-li příjemce organizační složkou
státu nebo organizační jednotkou ministerstva, zabývající
se výzkumem a vývojem (dále jen „veřejná zakázka“),
h) programem výzkumu, vývoje a inovací soubor
věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti
potřebné k dosažení cílů
1. aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací, vyhlášených
poskytovatelem ve veřejné soutěži
ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo v zadání
veřejné zakázky na jednotlivé projekty [písmeno
i)] v rámci programu,
2. mezinárodní spolupráce České republiky ve výzkumu
a vývoji realizované na základě mezinárodní
smlouvy, kterou je Česká republika vázána,
včetně spolupráce realizované na základě
právních aktů vydaných k provedení těchto smluv, nebo
3. operačních programů ve výzkumu, vývoji a inovacích,
(dále jen „program“),
i) projektem výzkumu, vývoje a inovací soubor věcných,
časových a finančních podmínek pro činnosti
potřebné k dosažení cílů ve výzkumu, vývoji
a inovacích formulovaný uchazečem ve veřejné
soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo poskytovatelem
v rámci zadání veřejné zakázky (dále jen „projekt“),
j) dalším účastníkem projektu organizační složka
státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající
se výzkumem a vývojem, dále právnická
osoba nebo fyzická osoba, jejíž účast na projektu
je vymezena v návrhu projektu a s níž příjemce
uzavřel smlouvu o účasti na řešení projektu,
k) výsledkem výzkumu, vývoje a inovací jsou
1. v základním výzkumu nové vědomosti o základních
principech jevů, procesů nebo pozorovatelných
skutečností, které jsou publikovány
podle zvyklostí v daném vědním oboru,
2. v aplikovaném výzkumu nové poznatky a dovednosti
pro vývoj výrobků, postupů nebo služeb,
poznatky a dovednosti uplatněné jako výsledky,
které jsou chráněny podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké
nebo obdobné činnosti17) nebo využívané
odbornou veřejností či jinými uživateli,
nebo poznatky a dovednosti pro potřeby poskytovatele,
využité v jeho činnosti, pokud
vznikly při plnění veřejné zakázky,
3. ve vývoji návrhy nových nebo podstatně zdokonalených
výrobků, postupů nebo služeb,
4. v inovacích nové nebo podstatně zdokonalené
výrobky, postupy nebo služby, zavedené do praxe,
(dále jen „výsledek“),
l) způsobilými náklady takové náklady nebo výdaje
ve výzkumu, vývoji a inovacích, které mohou být
příjemcem vynaloženy na činnosti ve výzkumu,
vývoji a inovacích, nebo v souvislosti s nimi, a to
1. osobní náklady nebo výdaje, včetně stipendií na
výzkum, vývoj a inovace podle zákona o vysokých
školách3),
2. náklady nebo výdaje na pořízení hmotného
a nehmotného majetku,
3. další provozní náklady nebo výdaje,
4. náklady nebo výdaje na služby,
5. doplňkové náklady nebo výdaje,
uznanými náklady takové způsobilé náklady nebo
výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které poskytovatel
schválí a které jsou zdůvodněné.
(3) Národní politika výzkumu, vývoje a inovací
České republiky je dokument schvalovaný vládou,
který obsahuje základní cíle podpory, její věcné zaměření,
předpoklad vývoje výdajů na výzkum, vývoj
inovace ze státního rozpočtu, z prostředků Evropské
a ze soukromých zdrojů, priority aplikovaného
výzkumu, vývoje a inovací na období 4 až 6 let a opatření
k jejich realizaci (dále jen „Národní politika výzkumu,
vývoje a inovací“).
Předmět podpory, způsoby jejího poskytování
a poskytovatelé
§ 3
(1) Podporu, včetně podpory infrastruktury
a podpory velké infrastruktury, lze poskytnout jen
v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem,
a to jako účelovou nebo institucionální podporu.
(2) Účelovou podporu lze poskytnout na
a) grantový projekt, ve kterém příjemce cíle a způsoby
řešení v základním výzkumu stanovuje sám
ve skupině grantových projektů vyhlášené poskytovatelem,
b) programový projekt, ve kterém příjemce vyjadřuje,
jakým způsobem a za jakých podmínek přispěje
k naplnění cílů programu; řešení programového
projektu může obsahovat i nezbytné činnosti
základního výzkumu, pokud na ně navazují činnosti
aplikovaného výzkumu, vývoje nebo inovací,
c) specifický vysokoškolský výzkum, kterým je výzkum
prováděný studenty při uskutečňování akreditovaných
doktorských nebo magisterských studijních
programů a který je bezprostředně spojen
s jejich vzděláváním,
d) velkou infrastrukturu.
(3) Institucionální podporu lze poskytnout na
a) dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace
na základě zhodnocení jí dosažených výsledků,
b) mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu
a vývoji, realizovanou na základě mezinárodních
smluv, včetně spolupráce realizované na
základě právních aktů vydaných k jejich provedení, jako
1. poplatky za účast České republiky v mezinárodních
programech výzkumu a vývoje,
2. poplatky za členství v mezinárodních organizacích
výzkumu a vývoje, nebo
3. finanční podíly z prostředků České republiky
na podporu projektů mezinárodní spolupráce
ve výzkumu, vývoji a inovacích, pokud je tento
finanční podíl možno hradit z veřejných prostředků
a pokud jsou projekty podporovány
z rozpočtu jiných států nebo z rozpočtu Evropské
unie nebo z prostředků mezinárodních organizací,
c) operační programy ve výzkumu, vývoji a inovacích
nebo na jejich část zajišťující cíle ve výzkumu, vývoji a inovacích,
d) zabezpečení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji
a inovacích, dále na zadání veřejné zakázky, včetně
nákladů na hodnocení a kontrolu projektů a zhodnocení
dosažených výsledků, a dále na vyhodnocení
podmínek pro poskytnutí podpory na specifický
vysokoškolský výzkum, velkou infrastrukturu
nebo mezinárodní spolupráci České republiky
ve výzkumu, vývoji a inovacích, a to až do
celkové výše 2,5 % prostředků poskytovatele na
výzkum, vývoj a inovace v daném kalendářním
roce, s výjimkou nákladů orgánů hrazených podle písmene f),
e) věcné nebo finanční ocenění mimořádných výsledků
výzkumu, vývoje a inovací nebo finanční
ocenění propagace či popularizace výzkumu, vývoje
a inovací, kde podmínky pro ocenění stanoví
vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace,
f) náklady spojené s činností Rady pro výzkum,
vývoj a inovace, Grantové agentury České republiky,
Technologické agentury České republiky
a Akademie věd České republiky4).
§ 4
(1) Účelová podpora je poskytována formou dotace
právnickým nebo fyzickým osobám nebo zvýšením
výdajů organizačních složek státu, organizačních
složek územních samosprávných celků nebo organizačních
jednotek ministerstva zabývajících se výzkumem a vývojem na
a) grantové projekty z výdajů Grantové agentury České
republiky,
b) programové projekty v průřezových a odvětvových
oblastech výzkumu, vývoje a inovací, které
stanoví vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj
a inovace v Národní politice výzkumu, vývoje
a inovací, z výdajů na výzkum, vývoj a inovace
příslušného poskytovatele účelové podpory v dané oblasti,
c) programové projekty z výdajů Technologické
agentury České republiky,
d) projekty řešené v rámci programu územního
samosprávného celku z jeho výdajů na výzkum,
vývoje a inovace,
e) projekty programů mezinárodní spolupráce České
republiky ve výzkumu a vývoji, projekty velkých
infrastruktur schválených vládou a specifický vysokoškolský
výzkum z výdajů na výzkum a vývoj
Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
(2) Institucionální podpora je poskytována z výdajů
na výzkum, vývoj a inovace na
a) dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace
na základě zhodnocení jí dosažených výsledků
formou dotace právnickým osobám anebo
zvýšením výdajů organizačních složek státu, organizačních
složek územních samosprávných celků
nebo organizačních jednotek ministerstva zabývajících
se výzkumem a vývojem
1. jejich zřizovatelem, pokud z jeho rozpočtové
kapitoly, v případě územního samosprávného
celku z jeho rozpočtu, lze výzkum, vývoj
a inovace podporovat,
2. Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo Ministerstvem
zemědělství podle působnosti, pokud
je výzkumná organizace zřízena podle soukromého
práva,
3. Ministerstvem vnitra, pokud výzkumná organizace
provádí převážně bezpečnostní výzkum,
4. Ministerstvem obrany, pokud je výzkumná
organizace jeho organizační jednotkou,
5. Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,
pokud nelze poskytovat institucionální podporu podle bodů 1 až 4,
b) mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu
a vývoji podle § 3 odst. 3 písm. b) Ministerstvem
školství, mládeže a tělovýchovy,
c) operační programy ve výzkumu, vývoji a inovacích
Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy
nebo Ministerstvem průmyslu a obchodu podle působnosti,
d) činnosti podle § 3 odst. 3 písm. c) až e) příslušným
poskytovatelem a Radě pro výzkum, vývoj a inovace
prostřednictvím rozpočtové kapitoly Úřadu vlády České republiky.
Návrh výdajů státního rozpočtu
na výzkum, vývoj a inovace
§ 5
(1) Návrh výdajů státního rozpočtu na výzkum
a vývoj vychází z Národní politiky výzkumu, vývoje
a inovací a obsahuje návrh výdajů na kalendářní rok
a střednědobý výhled podpory na období bezprostředně
navazujících 2 let.
(2) Před předložením prvního návrhu výdajů podle
odstavce 1 schvaluje vláda program, který je v kalendářním
roce zahajován. Návrh programu zpracuje
příslušný správní úřad v souladu s Národní politikou
výzkumu, vývoje a inovací. Návrh programu předloží
zpracovatel k vyjádření Radě pro výzkum, vývoj a inovace.
V případě, že bude program realizován Technologickou
agenturou České republiky, je součástí návrhu
programu též její vyjádření. Návrh programu obsahuje zejména
a) identifikační údaje programu, jeho případné členění
na podprogramy, termín jeho vyhlášení
a dobu trvání,
b) celkové výdaje na uskutečnění programu, popřípadě
podprogramu, z toho výdaje z veřejných
prostředků s uvedením výdajů státního rozpočtu,
a jejich členění v jednotlivých letech,
c) nejvyšší povolenou míru podpory a její odůvodnění,
d) specifikaci cílů programu spolu s jejich odůvodněním
a způsobem jejich dosažení, kritéria splnění
cílů programu, srovnání se současným stavem
v České republice a v zahraničí a očekávané výsledky
a přínosy programu,
e) požadavky na prokázání způsobilosti uchazečů
a způsob a kritéria hodnocení návrhů projektů.
(3) Návrh na změnu programu se předkládá, pokud
poskytovatel hodlá
a) zvýšit nebo snížit celkové výdaje na program nebo
podprogram o více než 20 %,
b) změnit povolenou míru podpory,
c) změnit dobu trvání programu, nebo
d) změnit cíle programu.
Při předložení návrhu na změnu programu se postupuje
podle odstavce 2 obdobně.
(4) Má-li být součástí návrhu podle odstavce 1 požadavek
na zahájení nové skupiny grantových projektů,
předložený Grantovou agenturou České republiky,
použijí se ustanovení odstavce 2 obdobně.
(5) Postup při oznámení programu Evropské komisi,
včetně postupu při změnách programu, se řídí
přímo použitelnými předpisy Evropských společenství5).
(6) Na programy vymezené tímto zákonem se nevztahují
ustanovení o programech podle rozpočtových pravidel6).
§ 5a
(1) Celkovou výši výdajů na výzkum, vývoj a inovace
jednotlivých rozpočtových kapitol stanoví vláda
na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
(2) Rada pro výzkum, vývoj a inovace zašle správcům
rozpočtových kapitol7)
a) návrh celkové výše výdajů na výzkum, vývoj
a inovace jednotlivých rozpočtových kapitol,
b) návrh výše výdajů podle § 6 odst. 2 písm. c) v členění
podle výzkumných organizací; návrh vychází
ze zhodnocení výsledků dosažených výzkumnými
organizacemi v uplynulých 5 letech, z Národní
politiky výzkumu, vývoje a inovací a z výsledků
mezinárodního hodnocení výzkumu a vývoje v České republice.
(3) Správci rozpočtových kapitol, ze kterých je
výzkum, vývoj a inovace podporován, zpracují návrh
výdajů na výzkum, vývoj a inovace svých kapitol tak,
aby přednostně zajistili plnění projektů zahájených
v předchozích letech a dalších závazků. Návrh výdajů
obsahuje zejména
a) návrh výše výdajů v členění podle § 6 s tím, že
návrh výše výdajů podle § 6 odst. 2 písm. c) je dále
členěn podle výzkumných organizací,
b) údaje o schválených programech podle § 5 odst. 2
a o dalších aktivitách výzkumu, vývoje a inovací,
na které lze poskytnout podporu podle § 3.
(4) Návrhy výdajů na výzkum, vývoj a inovace
předloží správci rozpočtových kapitol Radě pro výzkum,
vývoj a inovace, která je s nimi projedná. Rada
pro výzkum, vývoj a inovace může vládě doporučit
úpravu návrhu výše výdajů podle výsledků mezinárodního
hodnocení výzkumu a vývoje v České republice,
které zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup
nejpozději v termínu rozeslání návrhu výdajů podle odstavce 2.
(5) Je-li součástí návrhu střednědobého výhledu
podpory požadavek na zahájení nového programu,
musí být odůvodněn. V odůvodnění se uvádí návrh
a) názvu programu,
b) zaměření a cílů programu,
c) doby trvání programu,
d) celkových výdajů na uskutečnění programu v jednotlivých
letech, z toho výdaje z veřejných prostředků
s uvedením výdajů státního rozpočtu, a návrh míry podpory.
§ 6
(1) Závaznými ukazateli příslušných rozpočtových
kapitol jsou výdaje na výzkum, vývoj a inovace
celkem, z toho institucionální podpora celkem a účelová
podpora celkem.
(2) Z celkových výdajů na výzkum, vývoj a inovace
jednotlivých rozpočtových kapitol jsou dalšími
závaznými ukazateli, pokud přicházejí v úvahu,
a) účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací,
b) účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum,
c) institucionální podpora výzkumných organizací
podle zhodnocení jimi dosažených výsledků,
d) institucionální podpora na mezinárodní spolupráci
České republiky ve výzkumu a vývoji.
§ 7
Poskytnutí podpory
(1) Podpora vychází z Národní politiky výzkumu,
vývoje a inovací a musí být poskytnuta v souladu
s příslušnými předpisy a pravidly Evropských
společenství, upravujícími státní podporu výzkumu,
vývoje a inovací7a).
(2) Podpora může být poskytnuta pouze na způsobilé náklady.
(3) Účelovou podporu poskytne poskytovatel po
provedení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích
podle tohoto zákona nebo na základě zadání veřejné
zakázky podle zákona o veřejných zakázkách2),
s výjimkou případů podle odstavců 4 a 5 a těch projektů
mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji
a inovacích, kde výběr projektů proběhl na mezinárodní úrovni.
(4) Účelovou podporu na projekty velké infrastruktury
poskytne poskytovatel po schválení projektu
vládou. Při předložení návrhu projektu velké infrastruktury
vládě ke schválení se postupuje obdobně podle
§ 5 odst. 2 věty první až třetí.
(5) Na specifický vysokoškolský výzkum je poskytována
účelová podpora podle pravidel schvalovaných
vládou, ve kterých jsou stanoveni příjemci podpory,
kritéria a způsob poskytování podpory.
(6) Institucionální podporu poskytne poskytovatel
výzkumné organizaci na základě zhodnocení jí dosažených
výsledků tak, že její podíl na celkové výši
institucionální podpory výzkumných organizací ze
státního rozpočtu v daném roce odpovídá jejímu podílu
na hodnotě výsledků všech výzkumných organizací
dosažených v uplynulých 5 letech podle hodnocení
prováděného každoročně Radou pro výzkum, vývoj
a inovace. Poskytovatel může výši podpory upravit podle
podrobnějšího hodnocení používajícího mezinárodně
uznávaných metodik7b), které společně s výsledky
podrobnějšího hodnocení a pravidly úpravy
podpory před jejím poskytnutím zveřejní. Poskytovatel
dále v institucionální podpoře zohlední i výši nepřímé
podpory, která byla výzkumné organizaci poskytnuta
v předchozích letech formou úlev od daňových povinností.
(7) Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci
je poskytována podle § 3 odst. 3 písm. b)
a) bodu 1 a 2 prostřednictvím toho orgánu či organizace,
které Českou republiku zastupují,
b) bodu 3 na základě žádosti, kterou předloží poskytovateli uchazeč, vybraný v souladu
s pravidly příslušného
programu mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji.
§ 8
Použití podpory
(1) Příjemce vede v souladu se zákonem o účetnictví7c)
pro každý projekt, pro poskytnutou institucionální
podporu a pro další činnosti ve výzkumu, vývoji
inovacích podporované z veřejných prostředků podle
3 odst. 2 a 3 oddělenou evidenci o vynaložených výdajích
nebo nákladech a v rámci této evidence sleduje
výdaje nebo náklady hrazené z podpory. Způsob této
evidence stanoví na základě zákona o účetnictví7c) příjemce.
(2) Z účelové podpory projektu lze hradit uznané
náklady na výzkum, vývoj a inovace prováděný příjemcem,
popřípadě dalším účastníkem projektu.
(3) Při pořízení hmotného a nehmotného majetku
pro činnost ve výzkumu, vývoji a inovacích lze do
způsobilých nákladů zahrnout pouze takovou část nákladů
na jeho pořízení, která odpovídá předpokládanému
využití pro danou činnost ve výzkumu, vývoji inovacích.
(4) Z institucionální podpory může příjemce hradit
náklady na činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích
jiné výzkumné organizace, pokud jsou tyto činnosti
předmětem spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích
mezi výzkumnými organizacemi na základě písemné smlouvy.
(5) V případě, že v projektu není podrobně specifikován
předmět služby nebo pořízení hmotného nebo
nehmotného majetku ve výzkumu, vývoji a inovacích,
včetně ceny a kurzu platného v době podání návrhu
projektu a dodavatele, postupuje příjemce podle zákona
veřejných zakázkách2).
§ 9
Úprava vztahů mezi poskytovatelem a příjemcem
(1) Poskytovatel uzavře s příjemcem účelové podpory
na grantový nebo programový projekt písemnou
smlouvu o poskytnutí podpory na řešení vybraného
projektu. Doba platnosti smlouvy zahrnuje dobu řešení
projektu a následující období potřebné pro vyhodnocení
výsledků řešení projektu, včetně vypořádání poskytnuté
podpory podle rozpočtových pravidel8), ne
však delší než 180 dnů ode dne ukončení řešení projektu.
Platnost smlouvy o poskytnutí podpory může
být prodloužena. Mezi náležitosti smlouvy o poskytnutí
podpory patří zejména
a) označení poskytovatele,
b) označení příjemce, v případě účasti více příjemců
označení toho příjemce, který bude řešení projektu
koordinovat ve vztahu k poskytovateli a jeho práva a povinnosti,
c) název, identifikační údaje projektu a předmět jeho
řešení,
d) cíle projektu a jeho předpokládané výsledky, způsob
ověření jejich dosažení,
e) jméno, příjmení a případné akademické tituly a vědecké
hodnosti fyzické osoby, která je příjemci
odpovědná za odbornou úroveň projektu, (dále jen „řešitel“),
f) termíny zahájení a ukončení řešení projektu,
g) výše uznaných nákladů projektu a jejich členění,
výše podpory a její rozdělení v jednotlivých letech
včetně termínů a způsobu jejího poskytování,
h) úprava užívacích a vlastnických práv k výsledkům
podle podmínek stanovených tímto zákonem,
i) smluvní podmínky pro účast dalších účastníků
projektu, případná výše jejich podpory s uvedením
výše výdajů státního rozpočtu a její rozdělení v jednotlivých
letech včetně termínů a způsobu jejího poskytování a kontroly,
j) způsob vykazování uznaných nákladů projektu,
k) způsob kontroly řešení projektu, včetně kontroly
využití poskytnuté podpory a kontroly využití výsledků,
l) způsob vyhodnocení výsledků řešení projektu
včetně vypořádání poskytnuté podpory,
m) vymezení stupně důvěrnosti údajů zahrnující jejich
označení podle zvláštních právních předpisů10),
n) způsob poskytnutí údajů o projektu a jeho výsledcích
pro informační systém výzkumu, vývoje a inovací,
o) způsob řešení sporů,
p) sankce za porušení smlouvy,
q) datum nabytí a ukončení účinnosti smlouvy.
(2) Součástí smlouvy o poskytnutí podpory je
schválený návrh projektu.
(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se smlouva
o poskytnutí podpory ustanoveními obchodního zákoníku.
(4) Smlouvu o poskytnutí podpory lze uzavřít
s více příjemci současně s tím, že jejich vzájemné vztahy
budou smluvně upraveny jako nedílná součást
smlouvy. Ustanovení tohoto zákona o obsahu smlouvy
o poskytnutí podpory se přiměřeně vztahují i na
smlouvy uzavírané k provedení veřejné zakázky podle
zvláštního právního předpisu2).
(5) Je-li příjemcem účelové podpory na grantový
nebo programový projekt, popřípadě dalším účastníkem
projektu, kterému má být poskytnuta podpora,
organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva,
zabývající se výzkumem a vývojem, poskytovatel
vydá rozhodnutí o poskytnutí podpory podle
rozpočtových pravidel8). Pro náležitosti rozhodnutí
o poskytnutí podpory se přiměřeně použijí ustanovení
o náležitostech smlouvy o poskytnutí podpory podle
odstavců 1, 2 a 4. Jsou-li příjemcem a dalším účastníkem
projektu organizační složky státu v působnosti
jednoho správce rozpočtové kapitoly, neposkytují si
v souladu s rozpočtovými pravidly8) vzájemně peněžitá
plnění. V tomto případě postupuje poskytovatel stejně
jako u více příjemců podle odstavce 4.
(6) Rozhodnutí podle odstavce 5 poskytovatel
dále vydá v případě poskytnutí
a) institucionální podpory výzkumné organizaci podle
zhodnocení jí dosažených výsledků,
b) účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum,
c) podpory na mezinárodní spolupráci, nebo
d) institucionální podpory na projekt operačního
programu ve výzkumu, vývoji a inovacích.
(7) Výše uznaných nákladů a s tím související výše
podpory poskytnuté na řešení projektu na celou dobu
řešení nesmí být v průběhu řešení změněny o více než
50 % výše uznaných nákladů nebo výše podpory z veřejných
prostředků uvedených ve smlouvě o poskytnutí
podpory nebo v rozhodnutí o poskytnutí podpory, jak
o nich poskytovatel rozhodl při vyhodnocení veřejné
soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo na základě
veřejné zakázky. Změny výše uznaných nákladů
a s tím související výše podpory musí být zdůvodněné,
podložené schválenými činnostmi a změnou smlouvy
o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí
podpory a musí splňovat podmínky podpory uvedené
v tomto zákoně.
(8) Příjemce je povinen písemně informovat poskytovatele
o změnách, které nastaly v době účinnosti
smlouvy o poskytnutí podpory nebo v době vykonatelnosti
rozhodnutí o poskytnutí podpory a které se
dotýkají jeho právní subjektivity, údajů požadovaných
pro prokázání způsobilosti nebo které by mohly mít
vliv na řešení projektu, a to do 7 kalendářních dnů ode
dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl.
§ 10
Lhůta a způsob poskytnutí podpory
(1) Nedojde-li v důsledku rozpočtového provizoria
podle zvláštního právního předpisu8) k regulaci čerpání
rozpočtu, je povinností poskytovatele začít poskytovat
podporu do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí
účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo ode dne
vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory. U víceletých
projektů ve druhém roce a dalších letech řešení je povinností
poskytovatele začít poskytovat podporu do
60 kalendářních dnů od začátku kalendářního roku
v případě, že jsou splněny závazky příjemce vyplývající
ze smlouvy o poskytnutí podpory nebo z rozhodnutí
o poskytnutí podpory a že jsou zařazeny údaje do informačního
systému výzkumu, vývoje a inovací v souladu
s tímto zákonem a se zvláštním právním předpisem12).
Ve stejné lhůtě má příjemce povinnost začít řešit projekt.
(2) Podporu poskytuje poskytovatel pouze příjemci
bez provedení rozpočtového opatření, a to přímým
převodem z účtu poskytovatele na bankovní účet
příjemce nebo umožněním čerpání z rozpočtového výdajového
účtu poskytovatele do výše stanoveného limitu
příjemce. Pokud se na řešení projektu podílí další
účastník, poskytuje poskytovatel příjemci účelovou
podporu včetně její části určené dalšímu účastníkovi
bez provedení rozpočtového opatření, s výjimkou případů,
kdy je příjemce nebo další účastník organizační
složkou státu zřízenou jiným zřizovatelem než je poskytovatel.
Příjemce podporu eviduje podle zvláštních
právních předpisů13).
(3) Poskytovatel poskytuje příjemcům podporu
na projekty, které nejsou veřejnými zakázkami, jednorázově
na daný kalendářní rok, v ostatních případech
v termínech stanovených smlouvou nebo rozhodnutím
o poskytnutí podpory.
§ 11
Úprava vlastnických práv k výsledkům
a využití výsledků projektu
(1) Příjemce podpory na řešení projektu aplikovaného
výzkumu uzavře s uživatelem výsledků smlouvu
o využití výsledků, kterou předloží poskytovateli
nejpozději před ukončením řešení projektu. Při uzavírání
smlouvy o využití výsledků se vychází z úpravy
užívacích a vlastnických práv k výsledkům uvedené
ve smlouvě o poskytnutí podpory podle § 9 odst. 1 písm. h).
(2) Mezi náležitosti smlouvy o využití výsledků
patří zejména
a) název a identifikační údaje projektu,
b) vymezení výsledků a jejich srovnání s cíli projektu,
c) úprava vlastnických a užívacích práv k výsledkům
podle § 16,
d) způsob využití výsledků a doba, ve které budou
výsledky využity, nejdéle však do 5 let od ukončení
řešení projektu,
e) rozsah stupně důvěrnosti údajů a způsob nakládání
s nimi podle zvláštních právních předpisů10),
f) sankce za porušení smlouvy,
g) datum nabytí a ukončení účinnosti smlouvy.
(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na
smlouvu o využití výsledků ustanovení obchodního zákoníku.
§ 12
Poskytování informací
(1) Podporu lze poskytnout pouze za podmínky
zveřejnění pravdivých a včasných informací příjemcem
i poskytovatelem o prováděném výzkumu, vývoji a inovacích
a o jejich výsledcích prostřednictvím informačního
systému výzkumu, vývoje a inovací.
(2) Pokud je předmět řešení projektu nebo jiné
aktivity výzkumu, vývoje a inovací předmětem zákonem
stanovené nebo uznané povinnosti mlčenlivosti,
poskytovatel a příjemce poskytují informace o prováděném
výzkumu, vývoji a inovacích a jejich výsledcích
s vyloučením těch informací, o nichž to stanoví zákon.
§ 13
Kontrola
(1) Poskytovatel je povinen provádět kontrolu
plnění cílů projektu, včetně kontroly čerpání a využívání
podpory, účelnosti vynaložených nákladů projektu
podle uzavřené smlouvy o poskytnutí podpory
nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory. Povinností
příjemce je tuto kontrolu umožnit.
(2) Kontrola podle odstavce 1 včetně zhodnocení
dosažených výsledků a jejich právní ochrany se provádí
vždy po ukončení řešení projektu. V případě, že doba,
po kterou se poskytuje podpora, je delší než dva roky,
je poskytovatel povinen provést kontrolu podle odstavce 1 rovněž nejméně jedenkrát v průběhu řešení
projektu.
(3) Poskytovatel je povinen provádět finanční
kontrolu u příjemců podpory podle zvláštních právních
předpisů15) nejméně u 5%objemu účelové a institucionální
podpory poskytnuté poskytovatelem v daném kalendářním
roce.
(4) Poskytovatel je povinen při závěrečném hodnocení
projektů po ukončení jejich řešení postupem
podle § 21 odst. 4 až 7 zhodnotit dosažení cílů stanovených
ve smlouvě o poskytnutí podpory uzavřené
podle § 9 odst. 1 až 4, popřípadě v rozhodnutí o poskytnutí
podpory, dosažené výsledky projektu, jejich
vztah k cílům projektu a poskytnout o nich do informačního
systému výzkumu, vývoje a inovací údaje, jejichž
rozsah stanoví prováděcí právní předpis.
§ 14
Důsledky porušení ustanovení zákona
(1) Neoprávněné poskytnutí, použití nebo zadržení
podpory se posuzuje jako porušení rozpočtové
kázně podle rozpočtových pravidel8).
(2) Při porušení podmínek rozhodnutí o povolení
výjimky ze zákazu veřejné podpory se postupuje podle
zákona o veřejné podpoře16).
(3) Při porušení závazků ze smlouvy o poskytnutí
podpory nebo smlouvy o využití výsledků se postupuje
podle příslušných smluvních ujednání a podle obchodního
zákoníku.
(4) Při nedodržení povinností stanovených tímto
zákonem nebo při nedodržení podmínek rozhodnutí
o poskytnutí podpory vydaného podle § 9 odst. 5 a 6
ze strany příjemce nebo při porušení závazků ze
smlouvy o poskytnutí podpory nebo smlouvy o využití
výsledků ze strany příjemce poskytovatel může vyloučit
návrh projektu příjemce z veřejné soutěže ve výzkumu,
vývoji a inovacích po dobu až 3 let ode dne,
kdy bylo příjemci toto porušení prokázáno nebo kdy
ho písemně uznal.
(5) V případě, že jsou do informačního systému
výzkumu, vývoje a inovací předány údaje, které neodpovídají
definici datových prvků a které ovlivní výši
poskytnuté podpory, provozovatel je ze systému odstraní
a na tuto skutečnost upozorní Radu pro výzkum,
vývoj a inovace, která v návrhu výdajů na výzkum,
vývoj a inovace na následující pětileté období pro příslušného
poskytovatele výši výdajů sníží, a to každoročně
až o 100 % objemu podpory, která měla být
podle těchto nesprávných údajů na daný rok poskytnuta.
Poskytovatel obdobným způsobem sníží podporu
příjemci, který mu nesprávné údaje předal.
HLAVA IV
VLASTNICTVÍ HMOTNÉHO MAJETKU
POŘÍZENÉHO PRO VÝZKUM A VÝVOJ,
PRÁVA K VÝSLEDKŮM A JEJICH VYUŽITÍ
§ 15
Vlastnictví majetku pro výzkum, vývoj a inovace
(1) Vlastníkem majetku pořízeného z podpory je příjemce.
(2) Pokud se na pořízení majetku podílí více
účastníků projektu, stávají se vlastníky příslušných
podílů majetku podle úpravy obsažené ve smyslu § 9 odst. 1 písm. i) ve smlouvě nebo v rozhodnutí o poskytnutí podpory.
§ 16
Práva k výsledkům a jejich využití
(1) Jde-li o výsledek veřejné zakázky, který nelze
chránit podle zákonů upravujících ochranu výsledků
autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti17),
18), je vlastníkem výsledků poskytovatel a jejich
zveřejnění a využití je možné pouze s předchozím písemným
souhlasem poskytovatele.
(2) Jde-li o výsledek veřejné zakázky, který lze
chránit podle zákonů upravujících ochranu výsledků
autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti17),
18), potom příjemce, pokud poskytovatel nestanoví
jinak, musí uplatnit právo k výsledkům, zajistit
jejich právní ochranu a po jejím udělení vlastnické
právo převést na poskytovatele. Příjemce má nárok na
úhradu prokazatelných nákladů s tím spojených, pokud
nebyly součástí uznaných nákladů projektu. Ke
zveřejnění výsledků před podáním přihlášky k průmyslové
právní ochraně je nutný písemný souhlas poskytovatele.
(3) Práva k výsledkům činnosti ve výzkumu, vývoji
a inovacích, která není veřejnou zakázkou, patří
příjemci. Příjemce, který není fyzickou osobou, upraví
způsob nakládání s výsledky svým vnitřním předpisem.
(4) Pro využití výsledků, s výjimkou ustanovení
podle odstavců 1 a 2, platí, že v případě
a) výsledku plně financovaného z veřejných prostředků
je příjemce povinen zpřístupnit výsledky
za stejných podmínek, stanovených ve smlouvě
o využití výsledků, všem zájemcům o jejich využití,
pokud předpisy Evropských společenství nestanoví
jinak18a),
b) výsledku financovaného z veřejných prostředků ve
výši přesahující 50 % a nižší než 100 % výše nákladů
projektu je příjemce povinen za podmínek
stanovených ve smlouvě o využití výsledků přednostně
poskytnout výsledky těm subjektům, které
se na podpoře z neveřejných zdrojů podílely,
c) výsledku podílově financovaného z veřejných prostředků
ve výši dosahující 50 % nebo méně nákladů
projektu musí být součástí smlouvy o využití
výsledků dohoda o způsobu a termínech využití
výsledků s těmi subjekty, které se na podpoře z neveřejných
zdrojů podílely,
d) nevyužití výsledků podílově financovaného z veřejných
a z jiných prostředků způsobem a v době
stanovené ve smlouvě o využití výsledků je příjemce
povinen poskytnout dosažené výsledky
k využití za nediskriminujících podmínek za tržní
cenu všem zájemcům.
HLAVA V
VEŘEJNÁ SOUTĚŽ VE VÝZKUMU, VÝVOJI
A INOVACÍCH
§ 17
Vyhlášení, obsah a podmínky veřejné soutěže
ve výzkumu, vývoji a inovacích
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na
veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích ustanovení
obchodního zákoníku.
(2) Veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích,
její obsah a podmínky, popřípadě zrušení musí
vyhlásit poskytovatel v Obchodním věstníku a prostřednictvím
informačního systému výzkumu, vývoje
a inovací a může ji zároveň uveřejnit jiným způsobem.
Vyhlášené podmínky veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji
nesmí poskytovatel změnit. Podmínky veřejné soutěže
ve výzkumu a vývoji musí obsahovat zejména
a) platné znění programu schváleného vládou podle
§ 5 odst. 2 a 3 a posouzeného Evropskou komisí
nebo skupiny grantových projektů a dále předpokládanou
dobu jejich zahájení a ukončení,
b) požadavky na prokázání způsobilosti uchazečů,
c) způsob a kritéria hodnocení návrhů projektů,
d) soutěžní lhůtu podle tohoto zákona,
e) hodnotící lhůtu podle tohoto zákona,
f) místo převzetí zadávací dokumentace, místo a způsob
podávání návrhů projektů a dobu, v níž lze
tyto návrhy podat,
g) název a sídlo poskytovatele a telefon a elektronickou
adresu jeho kontaktního pracovníka.
(3) Poskytovatel může stanovit i další podmínky
veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, které
vyhlásí současně s podmínkami této soutěže uvedenými
v odstavci 2. Poskytovatel může stanovit způsob podání
návrhů projektů podle zvláštního právního předpisu20)
jako výlučný pouze v případě, že tím neomezí
některé uchazeče.
(4) V případě, kdy by zveřejnění podmínek veřejné
soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích mohlo
ohrozit ochranu utajovaných informací nebo obranu
nebo bezpečnost státu14), poskytovatel zadá řešení projektu
na podkladě písemné výzvy vybraným právnickým
osobám, fyzickým osobám, organizačním složkám
státu nebo územních samosprávných celků, organizačním
jednotkám ministerstva, zabývajícím se výzkumem
a vývojem. K tomuto postupu je nutný
předchozí písemný souhlas Rady pro výzkum, vývoj
a inovace.
(5) Návrh projektu je žádostí uchazeče o poskytnutí
účelové podpory formou dotace nebo formou zvýšení
výdajů organizační složky státu nebo územního
samosprávného celku nebo organizační jednotky ministerstva,
zabývající se výzkumem a vývojem, podle
rozpočtových pravidel.
(6) Pro účely veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji
a inovacích je poskytovatel oprávněn shromažďovat
potřebné údaje o návrzích projektů a uchazečích včetně
osobních údajů jak v písemné, tak v elektronické podobě.
Tyto údaje nejsou veřejně přístupnými informacemi
podle zvláštního právního předpisu12). Poskytovatel
je povinen při shromažďování, zveřejňování nebo
jiném zpracování těchto údajů postupovat podle zvláštních
právních předpisů21). Rozsah údajů o návrzích
projektů a údajů o uchazečích určených ke zveřejnění
musí poskytovatel vymezit v zadávací dokumentaci
v souladu s tímto zákonem a se zvláštními právními
předpisy22). Z osobních údajů smí poskytovatel zveřejnit
pouze jméno, příjmení a případné akademické tituly
a vědecké hodnosti řešitele a dalších pracovníků podílejících
se na navrhovaném projektu.
§ 18
Prokazování způsobilosti uchazeče
(1) Uchazeč je povinen prokázat svoji způsobilost
k řešení navrhovaného projektu. Uchází-li se o řešení
jednoho projektu společně více uchazečů, vztahuje se
povinnost prokázat svoji způsobilost na všechny tyto uchazeče.
(2) Způsobilost má uchazeč, který
a) má odborné předpoklady k řešení projektu,
b) má příslušné oprávnění k činnosti, je-li vyžadováno
zvláštním právním předpisem23),
c) není v likvidaci a jehož úpadek nebo hrozící úpadek
není řešen v insolvenčním řízení24),
d) má vypořádány splatné závazky ve vztahu ke státnímu
rozpočtu nebo rozpočtu územního samosprávného
celku a další splatné závazky vůči státu,
státnímu fondu, zdravotní pojišťovně nebo k České
správě sociálního zabezpečení,
e) nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin25),
jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání
uchazeče, je-li uchazeč podnikatelem, nebo
pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti
majetku,
f) nebyl v posledních třech letech disciplinárně potrestán
podle zvláštních právních předpisů upravujících
výkon odborné činnosti26), pokud tato činnost
souvisí s předmětem veřejné soutěže ve výzkumu,
vývoji a inovacích,
g) není v pracovněprávním ani jiném obdobném poměru
k právnické osobě pověřené organizací veřejné
soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích podle
§ 23 odst. 2. To neplatí pro organizační jednotky
ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem.
(3) Způsob prokázání a posuzování způsobilosti
podle odstavce 2 písm. a) stanoví poskytovatel při vyhlášení
veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích
s ohledem na charakter vyhlašované veřejné soutěže
a předpokládaný finanční rozsah projektů.
(4) Uchazeč prokazuje splnění způsobilosti při
podání návrhu projektu takto:
a) způsobilost podle odstavce 2 písm. b) dokladem
o oprávnění k podnikání nebo jiným požadovaným
oprávněním,
b) způsobilost podle odstavce 2 písm. c) až f) a u fyzických
osob také podle odstavce 2 písm. g) čestným
prohlášením, přičemž způsobilost podle odstavce 2 písm. e) a f) se v případě právnických
osob prokazuje u osob, které vykonávají funkci
statutárního orgánu uchazeče nebo jeho člena, s výjimkou
osob, u kterých jsou pro výkon funkce
statutárního orgánu nebo jeho člena stanoveny
zvláštním právním předpisem27a) obdobné podmínky
jako podmínky způsobilosti uvedené v odstavci 2 písm. e) a f).
(5) Uchazeč, se kterým má být o poskytnutí účelové
podpory podle § 9 uzavřena smlouva o poskytnutí
podpory nebo v jehož prospěch má být vydáno rozhodnutí
o poskytnutí podpory, prokáže před uzavřením
smlouvy nebo před vydáním rozhodnutí způsobilost
podle odstavce 2 písm. b) ověřenou kopií, ne starší
než 90 kalendářních dnů, oprávnění k činnosti26), zřizovací
listiny, zakládací listiny nebo jiného dokladu
o zřízení nebo založení, anebo výpisem, ne starším
než 90 kalendářních dnů, z obchodního rejstříku nebo
jiné zákonem stanovené evidence.
(6) Za účelem doložení bezúhonnosti uchazeče si
poskytovatel vyžádá podle zvláštního právního předpisu27)
výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání
výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence
Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě,
a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Bezúhonnost se prokazuje u osob, které vykonávají
funkci statutárního orgánu uchazeče nebo jeho člena,
s výjimkou osob, u kterých jsou pro výkon funkce
statutárního orgánu nebo jeho člena stanoveny zvláštním
právním předpisem27a) obdobné podmínky jako
podmínky způsobilosti uvedené v odstavci 2 písm. e) a f).
(7) Uchazeč, se kterým má být podle § 9 uzavřena
smlouva o poskytnutí podpory nebo v jehož prospěch
má být vydáno rozhodnutí o poskytnutí podpory, prokazuje
způsobilost podle odstavců 2 a 5 pouze jedenkrát
v rámci jedné veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji
a inovacích.
(8) Poskytovatel může požadovat splnění dalších
požadavků na způsobilost uchazeče, které souvisí s charakterem
a podmínkami vyhlašovaného programu.
Tyto požadavky na způsobilost a způsob jejich prokázání musí poskytovatel předem
stanovit v podmínkách
veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji.
(9) Uchazeč je povinen písemně informovat poskytovatele
o změnách, které nastaly v době od podání
jeho návrhu projektu do případného uzavření smlouvy
nebo vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory a které
se dotýkají jeho právního postavení či údajů požadovaných
pro prokázání způsobilosti nebo které by mohly
mít vliv na rozhodování poskytovatele, a to do 7 kalendářních
dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl.
(10) Veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích
se může účastnit i právnická osoba se sídlem v členském
státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím
Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederaci
nebo občan takového státu nebo dlouhodobě
pobývající rezident na území České republiky nebo
státní příslušník jiného státu, byl-li mu na území České
republiky povolen pobyt za účelem vědeckého výzkumu,
pokud splňuje podmínky způsobilosti podle
odstavce 2 s tím, že způsobilost podle odstavce 2 písm. b) až f) prokazuje čestným prohlášením.
(11) Nesplnění požadavků na způsobilost, povinnosti
prokázat svoji způsobilost nebo povinnosti podle
odstavce 8 je důvodem k vyloučení návrhu projektu
z veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, za
které odpovídá poskytovatel.
§ 19
Zadávací dokumentace
(1) Poskytovatel zpracuje pro vyhlášení veřejné
soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích zadávací dokumentaci
jako soubor podkladů a informací nezbytných
pro zpracování a podání návrhu projektu. Poskytovatel
zajistí, aby zadávací dokumentace byla úplná.
Zadávací dokumentace obsahuje zejména:
a) údaje o programu podle § 17 odst. 2 písm. a) až e)
a g) nebo skupině grantových projektů,
b) podmínky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji
a inovacích,
c) upřesněné položky způsobilých nákladů podle
podmínek veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji
a inovacích,
d) další podmínky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji
a inovacích podle § 17 odst. 5, pokud jsou
stanoveny,
e) rozsah požadovaných údajů a pokyny pro zpracování
návrhu projektu, popřípadě povinné přílohy,
f) vymezení rozsahu údajů o návrzích projektů,
uchazečích a dalších účastnících projektu určených
ke zveřejnění,
g) v případě dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu,
vývoji a inovacích požadavky na dopracování
návrhu projektu podle § 22 odst. 6,
h) místo, způsob a termín pro podávání návrhů projektů
a pro vyhlášení výsledku veřejné soutěže ve
výzkumu, vývoji a inovacích.
(2) Při vyhlášení dvoustupňové veřejné soutěže ve
výzkumu, vývoji a inovacích je poskytovatel povinen
zpracovat zadávací dokumentaci pro první i pro druhý
stupeň veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.
(3) Zadávací dokumentaci poskytovatel zveřejní
na místě a v době, které byly oznámeny při vyhlášení
veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.
§ 20
Soutěžní lhůta a hodnotící lhůta
(1) Soutěžní lhůta je období, ve kterém je možno
podávat návrhy projektů. Začíná se počítat ode dne následujícího
po dni vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu,
vývoji a inovacích v Obchodním věstníku
a končí v den ukončení přijímání návrhů projektů.
Délka soutěžní lhůty pro jednostupňovou veřejnou
soutěž nebo pro první stupeň i druhý stupeň dvoustupňové
veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích je
nejméně 36 kalendářních dnů.
(2) Hodnotící lhůta je období, ve kterém poskytovatel
zajistí vyhodnocení návrhů projektů, rozhodne
a vyhlásí výsledky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji
a inovacích. Začíná se počítat ode dne následujícího po
ukončení soutěžní lhůty a končí dnem vyhlášení výsledků
veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.
Délka hodnotící lhůty je nejvýše 180 kalendářních dnů
u jednostupňové a 240 kalendářních dnů u dvoustupňové
veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.
§ 21
Přijímání a hodnocení návrhů projektů
(1) Pro přijímání návrhů projektů poskytovatel
jmenuje komisi pro přijímání návrhů projektů. Složení
komise, způsob nakládání s údaji obsaženými v návrzích
projektů a další pravidla činnosti komise stanoví
poskytovatel. Členové komise nesmí být ve vztahu
k předmětu veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích
nebo k uchazečům podjati, zejména se nesmí
podílet na zpracování projektu, nesmí mít osobní zájem
na rozhodnutí o poskytnutí podpory určitému projektu
a s uchazeči je nesmí spojovat osobní ani pracovní
či jiný obdobný poměr.
(2) Komise pro přijímání návrhů projektů vyhodnotí
splnění podmínek veřejné soutěže ve výzkumu,
vývoji a inovacích podle § 17 odst. 2 písm. b), d) a f)
a podmínek veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích
pro přijetí návrhů projektů podle § 17 odst. 5
a zpracuje protokol, který obsahuje zejména seznam
doručených návrhů projektů, údaje o doručení v soutěžní
lhůtě, o úplnosti návrhů projektů a o návrzích
projektů nevyhovujících těmto podmínkám s uvedením
důvodů pro jejich vyřazení. Protokol musí obsahovat
i údaje o návrzích doručených po uplynutí soutěžní
lhůty, včetně doby jejich doručení.
(3) Návrh projektu doručený v rozporu s podmínkami
podle odstavce 2 nesmí být přijat do veřejné soutěže
ve výzkumu, vývoji a inovacích a hodnocen podle
odstavců 4 až 9. O přijetí nebo nepřijetí návrhu projektu
do veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích
rozhodne poskytovatel.
(4) Pro hodnocení návrhů projektů přijatých do
veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích ustaví
poskytovatel odborný poradní orgán. Složení odborného
poradního orgánu, způsob nakládání s údaji obsaženými
v návrzích projektů a další pravidla jeho činnosti
upraví poskytovatel vnitřním předpisem, který
zveřejní nejpozději při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu,
vývoji a inovacích. Ustanovení odstavce 1 věty
třetí o nepodjatosti se pro členy odborného poradního
orgánu použije obdobně.
(5) Poskytovatel je povinen zajistit ke každému
návrhu projektu nejméně 2 posudky oponentů jako
podklad pro hodnocení návrhu projektu odborným
poradním orgánem s výjimkou případu, kdy na základě
zdůvodněného doporučení odborného poradního
orgánu rozhodne, že návrh projektu nebude ze zásadních
důvodů dále hodnocen a bude vyřazen z veřejné
soutěže ve výzkumu a vývoji. Ustanovení odstavce 1
věty třetí o nepodjatosti se pro oponenty použije obdobně.
Za způsob nakládání s údaji obsaženými v návrzích
projektů odpovídá poskytovatel.
(6) Odborný poradní orgán zajistí s výjimkou podle
odstavce 5 objektivní a nezaujaté hodnocení návrhů
projektů podle vyhlášených pravidel a kritérií veřejné
soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích s přihlédnutím
k posudkům oponentů. O výsledku hodnocení každého
návrhu projektu zpracuje odborný poradní orgán
protokol.
(7) Protokoly o hodnocení návrhů projektů a výsledný
návrh pořadí všech návrhů projektů ve veřejné
soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích předloží odborný
poradní orgán poskytovateli, který je povinen
rozhodnout o výběru návrhů projektů a zveřejnit výsledky
veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích
ve vyhlášené hodnotící lhůtě. Poskytovatel může rozhodnout
v rozporu s doporučením odborného poradního
orgánu, pokud písemně zdůvodní toto rozhodnutí
v protokolu a zveřejní své rozhodnutí prostřednictvím
internetu. Poskytovatel umožní uchazeči se seznámit
s výsledkem hodnocení jeho návrhu projektu ve veřejné
soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích, včetně zdůvodnění
a poskytnutí oponentních posudků k jeho projektu
bez uvedení osobních údajů oponentů.
(8) Návrh projektu nesmí být v průběhu veřejné
soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích měněn s výjimkou
dopracování návrhu projektu do druhého
stupně dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji
a inovacích. Za změnu návrhu projektu se nepovažuje,
pokud poskytovatel neuzná část uchazečem navržených
celkových nákladů projektu a nezahrne je
mezi uznané náklady projektu nebo na základě tohoto
zákona sníží celkovou výši podpory. Snížení navržených
celkových nákladů projektu nebo výše podpory
musí být uvedeno v protokolu podle odstavců 6 a 7.
(9) Hodnocení návrhů grantových projektů zajišťují
oborové komise Grantové agentury České republiky
podle odstavců 1 až 8.
(10) Na rozhodování podle odstavců 3 a 7 se nevztahuje
správní řád29).
§ 22
Dvoustupňová veřejná soutěž
ve výzkumu, vývoji a inovacích
(1) Dvoustupňovou veřejnou soutěž ve výzkumu,
vývoji a inovacích může poskytovatel podle tohoto
zákona vyhlásit tehdy, je-li nezbytné nebo účelné od
sebe oddělit posouzení účelnosti navrhovaného řešení
a jeho porovnání s vyhlášenými cíli a podmínkami programu
(první stupeň) a hodnocení odborné úrovně
a proveditelnosti návrhu projektu (druhý stupeň), nebo
v případě, je-li nezbytné postupně vyjasnit způsob
plnění vyhlášených cílů a podmínek programu.
(2) Poskytovatel je povinen uvést skutečnost, že
vyhlašuje dvoustupňovou veřejnou soutěž ve výzkumu,
vývoji a inovacích, již při přípravě a schvalování
příslušného programu a při vyhlášení veřejné soutěže
ve výzkumu, vývoji a inovacích spolu s podmínkami
této soutěže uvedenými v § 17 odst. 2.
(3) Při vyhlášení dvoustupňové veřejné soutěže ve
výzkumu, vývoji a inovacích poskytovatel stanoví
kromě podmínek uvedených v § 17 odst. 2 také
a) soutěžní lhůtu, způsob posouzení návrhů projektů
a způsob oznámení výsledků prvního stupně veřejné
soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích
uchazečům, případně rovněž místo a dobu zveřejnění
zadávací dokumentace pro druhý stupeň veřejné
soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích,
b) lhůty a způsob hodnocení návrhů projektů ve druhém
stupni veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji
a inovacích.
(4) Pro přijímání a hodnocení návrhů projektů
v prvním stupni veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji
inovacích platí ustanovení § 21 obdobně s tím, že
protokoly o hodnocení návrhů projektů a výsledný návrh
pořadí všech návrhů projektů hodnocených
v prvním stupni veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji
inovacích předloží odborný poradní orgán poskytovateli,
který rozhodne o přijetí návrhu a jeho postoupení
do druhého stupně této soutěže.
(5) Do druhého stupně veřejné soutěže ve výzkumu,
vývoji a inovacích mohou být postoupeny jen
návrhy projektů vyhodnocené a schválené v prvním
stupni veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích
podle vyhlášených podmínek a podle pravidel stanovených
tímto zákonem a splňující podmínky druhého
stupně veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.
Pro přijímání a hodnocení návrhů projektů ve druhém
stupni veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích,
včetně rozhodování poskytovatele o výběru návrhů
projektů a zveřejnění výsledků veřejné soutěže ve výzkumu,
vývoji a inovacích, platí ustanovení § 21 odst. 1 až 4, 6 až 10 obdobně.
(6) Poskytovatel je oprávněn požadovat dopracování
návrhu projektu do druhého stupně veřejné soutěže
ve výzkumu, vývoji a inovacích vybraným uchazečem
na základě upřesnění vyhlášených podmínek
doplnění dalších nezbytných podmínek, a to zejména
výše nákladů projektu, časových údajů a využití výsledků.
V návrhu projektu mezi prvním a druhým stupněm
veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích
nesmí být měněny cíle projektu.
(7) V zadávací dokumentaci pro druhý stupeň veřejné
soutěže poskytovatel stanoví způsob dopracování
návrhu a podmínky jeho podání.
(8) Na rozhodování podle odstavců 4 a 5 se nevztahuje
správní řád29).
§ 23
Organizační zajištění veřejné soutěže
ve výzkumu, vývoji a inovacích
(1) Za provedení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji
a inovacích podle tohoto zákona odpovídá poskytovatel.
Ten může ve veřejném výběrovém řízení2) vybrat
právnickou osobu, s níž uzavře smlouvu o pomoci
při organizačním zajištění veřejné soutěže ve výzkumu,
vývoji a inovacích.
(2) Právnická osoba, s níž poskytovatel uzavřel
smlouvu podle odstavce 1, je vyloučena z účasti v této
soutěži, nesmí se podílet na přípravě návrhu projektu
a nesmí mít prokazatelný osobní zájem na výsledku
hodnocení návrhu projektu.
§ 24
Zrušení veřejné soutěže
ve výzkumu, vývoji a inovacích
(1) Veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích
může poskytovatel zrušit
a) jestliže nebyl podán žádný návrh projektu,
b) jestliže nastala podstatná změna okolností, za
nichž byla veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji
a inovacích vyhlášena a kterou nemohl poskytovatel
předvídat, ani ji nezpůsobil, nebo pokud pominuly
důvody pro plnění předmětu veřejné soutěže
ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo
c) u dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji
a inovacích také tehdy, nepostoupil-li do druhého
stupně veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji
a inovacích žádný návrh projektu.
(2) Veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích
poskytovatel zruší, pokud je vyhlášení veřejné
soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo její zadávací
dokumentace v rozporu s tímto zákonem, s vládou
schváleným programem nebo výsledkem jeho posouzení
Evropskou komisí.
(3) Za podstatnou změnu okolností uvedenou
v odstavci 1 písm. b) se považuje také takové snížení
výše účelových výdajů na výzkum, vývoj a inovace
v rozpočtové kapitole poskytovatele, které neumožňuje
financovat nově zahájené projekty s tím, že přednost
má podpora již řešených projektů.
(4) Poskytovatel rozhodnutí o zrušení veřejné
soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích neprodleně
zveřejní stejným způsobem a na stejném místě jako vyhlášení
této veřejné soutěže. Pokud je veřejná soutěž
ve výzkumu, vývoji a inovacích zrušena z důvodů uvedených
v odstavci 1, uchazeč nemá nárok na úhradu
vzniklých nákladů.
(5) Uchazeč může z veřejné soutěže ve výzkumu,
vývoji a inovacích kdykoliv odstoupit tím, že tuto skutečnost
oznámí poskytovateli.
§ 25
Lhůta pro uzavření smlouvy nebo vydání
rozhodnutí o poskytnutí podpory
(1) Lhůta pro uzavření smlouvy o poskytnutí
podpory nebo vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory
podle § 9 se stanovuje na nejvýše 60 kalendářních
dnů
a) ode dne nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu
České republiky na příslušný rok, v němž
má být zahájeno řešení a poskytování podpory
projektu podle zvláštního právního předpisu8),
jestliže byl výsledek veřejné soutěže ve výzkumu,
vývoji a inovacích vyhlášen před jeho schválením,
nebo
b) od vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu,
vývoji a inovacích, jestliže byl výsledek
této soutěže vyhlášen po nabytí účinnosti zákona
o státním rozpočtu České republiky na příslušný
rok, v němž má být zahájeno řešení a poskytování
podpory projektu podle zvláštního právního předpisu8).
(2) Nedodržení lhůty pro uzavření smlouvy o poskytnutí
podpory nebo podmínek pro vydání rozhodnutí
o poskytnutí podpory podle § 9 způsobené důvody
na straně příjemce opravňuje poskytovatele uzavřít
smlouvu o poskytnutí podpory s dalším uchazečem
v pořadí vyplývajícím z výsledků veřejné soutěže ve
výzkumu, vývoji a inovacích nebo vydat rozhodnutí
o poskytnutí podpory ve prospěch tohoto uchazeče.
(3) V případě nedodržení lhůty pro uzavření
smlouvy o poskytnutí podpory nebo podmínek pro
vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory podle § 9
způsobené důvody na straně poskytovatele má příjemce
nárok na náhradu z rozpočtu poskytovatele ve
výši odpovídající plánovaným nákladům na řešení projektu
za období od data zahájení řešení projektu schváleného
v návrhu projektu do data uzavření smlouvy
o poskytnutí podpory, popřípadě vykonatelnosti rozhodnutí
o poskytnutí podpory.
§ 26
Uchovávání dokladů
(1) Doklady o veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji
a inovacích, včetně všech přijatých návrhů projektů,
uchovává poskytovatel nejméně 10 let od vyhlášení výsledků
veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.
(2) Poskytovatel je povinen uchovávat doklady
o každé poskytnuté podpoře nejméně po dobu 10 let
ode dne poskytnutí podpory.
HLAVA VII
POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ
O VÝZKUMU, VÝVOJI A INOVACÍCH
§ 30
Informační systém výzkumu, vývoje a inovací
(1) Informační systém výzkumu, vývoje a inovací
je informační systém veřejné správy31) zajišťující shromažďování,
zpracování, poskytování a využívání údajů
o výzkumu, vývoji a inovacích podporovaných z veřejných
prostředků a dalších údajů za podmínek stanovených
tímto zákonem. Má čtyři vzájemně provázané
části, kterými jsou centrální evidence projektů, centrální
evidence aktivit výzkumu, vývoje a inovací, rejstřík
informací o výsledcích a evidence veřejných soutěží
ve výzkumu, vývoji a inovacích. Údaje těchto čtyř
částí informačního systému výzkumu, vývoje a inovací
jsou provozovatelem využívány k cílům stanoveným
v odstavci 2.
(2) Účelem informačního systému výzkumu, vývoje
a inovací je poskytovat informace o výzkumu, vývoji
a inovacích podporovaných z veřejných prostředků
veřejnosti a poskytovatelům s cílem
a) informovat veřejnost a uchazeče o vyhlášených veřejných
soutěžích výzkumu, vývoje a inovacích
a jejich výsledcích,
b) informovat veřejnost o projektech a aktivitách výzkumu,
vývoje a inovací podporovaných z veřejných
prostředků a jejich výsledcích,
c) informovat další orgány a osoby stanovené zvláštními
právními předpisy32) nebo mezinárodními
smlouvami,
d) kontrolovat poskytování a použití účelové nebo
institucionální podpory,
e) připravovat návrh státního rozpočtu a zajistit další
zvláštními právními předpisy32) stanovené činnosti
poskytovatelů nebo orgánů výzkumu, vývoje
a inovací podle tohoto zákona,
f) hodnotit výsledky výzkumných organizací a programů
a poskytovat informace vládě a veřejnosti.
(3) Výběr technických a programových prostředků
a dalších produktů pro provoz informačního
systému výzkumu, vývoje a inovací, jeho číselníky a datové
prvky, způsob kontroly úplnosti údajů a vazeb
mezi nimi a koncepční záměr informačního systému
výzkumu, vývoje a inovací navrhuje po projednání s poskytovateli
provozovatel a správce datových prvků a číselníků informačního systému výzkumu, vývoje
a inovací
(dále jen „provozovatel“) a schvaluje správce informačního
systému výzkumu, vývoje a inovací.
§ 31
Práva a povinnosti při předání a poskytnutí údajů
informačního systému výzkumu, vývoje a inovací
(1) Podmínkou poskytnutí podpory v daném kalendářním
roce je předání údajů o projektech a aktivitách
výzkumu, vývoje a inovací poskytovatelem a jejich
zařazení do informačního systému výzkumu, vývoje
a inovací provozovatelem podle podmínek stanovených
správcem v souladu s ustanovením § 30 odst. 3.
(2) Poskytovatel ve lhůtě nejméně 15 dnů před
vyhlášením veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích
předá provozovateli údaje o této veřejné soutěži
pro evidenci veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji
a inovacích. Do 50 dnů ode dne ukončení veřejné soutěže
ve výzkumu, vývoji a inovacích předá poskytovatel
provozovateli údaje o vyhodnocení této veřejné soutěže.
Postup při předání údajů o vyhlašovaných veřejných
soutěžích ve výzkumu, vývoji a inovacích a jejich
vyhodnocení poskytovatelem provozovateli upraví
prováděcí právní předpis.
(3) Údaje o projektech a jejich výsledcích, o aktivitách
výzkumu, vývoje a inovací a o výsledcích výzkumných
organizací dosažených s podporou, je příjemce
povinen předat poskytovateli ve formě a v termínech
stanovených poskytovatelem v souladu s odstavci 4 až 6. Ve stejné formě a termínech může
výzkumná organizace předat poskytovateli údaje
o svých dalších výsledcích dosažených v uplynulých
5 letech. Postup při předání údajů o projektech a aktivitách
výzkumu, vývoje a inovací a jejich výsledcích příjemcem
poskytovateli upraví prováděcí právní předpis.
(4) Poskytovatel předá údaje o projektech nebo
aktivitách výzkumu, vývoje a inovací podporovaných
z jeho rozpočtové kapitoly provozovateli do 50 kalendářních
dnů
a) od počátku kalendářního roku u projektů nebo
aktivitách výzkumu, vývoje a inovací zahájených
v minulých letech a řešených v daném roce, nebo
b) ode dne nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí
podpory nebo vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí
podpory u nově zahajovaných projektů
nebo aktivit výzkumu, vývoje a inovací.
(5) Pokud dojde v průběhu kalendářního roku ke
změně údajů předaných podle odstavce 4, poskytovatel
předá nové údaje o řešených projektech a aktivitách
výzkumu, vývoje a inovací provozovateli nejpozději
do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala
nebo byla poskytovateli oznámena.
(6) Poskytovatel předá provozovateli údaje o výsledcích
projektů a o výsledcích výzkumných organizací
podporovaných z jeho rozpočtové kapitoly včetně
údajů o jejich zveřejnění a údajů o jejich ochraně podle
zvláštních právních předpisů nebo realizování (dále jen
„uplatnění“), nejpozději do 150 kalendářních dnů od
počátku roku, obdobné údaje o výsledcích projektů
nejpozději do 250 kalendářních dnů po ukončení poskytování
podpory, s výjimkou údajů o výsledcích projektů,
jimž byla poskytnuta podpora podle § 3 odst. 2 písm. a), u nichž lhůta na předání provozovateli činí
730 dní. Poskytovatel předá do informačního systému
výzkumu, vývoje a inovací i údaje o dalších výsledcích
výzkumných organizací dosažených v uplynulých 5 letech.
(7) Postup při předání údajů o projektech a jejich
výsledcích, o aktivitách výzkumu, vývoje a inovací
a o výsledcích výzkumných organizací podle odstavců 4 až 6 poskytovatelem provozovateli upraví prováděcí
právní předpis.
(8) Provozovatel zařadí do informačního systému
výzkumu, vývoje a inovací údaje předložené poskytovatelem,
které splňují náležitosti stanovené tímto zákonem,
a oznámí tuto skutečnost poskytovateli ve lhůtě
od doručení údajů do
a) 10 kalendářních dnů u údajů o veřejných soutěžích
ve výzkumu, vývoji a inovacích, údajů o projektech
nebo údajů o aktivitách výzkumu, vývoje a inovací,
b) 60 kalendářních dnů u údajů o výsledcích projektů
a o výsledcích výzkumných organizací.
(9) Údaje jsou považovány za zařazené pouze
v případě, že provozovatel potvrdí jejich zařazení do
informačního systému výzkumu, vývoje a inovací na
základě kontroly úplnosti údajů. Postup při zařazení
údajů předaných poskytovatelem do informačního systému
výzkumu, vývoje a inovací provozovatelem
podle odstavce 8 upraví prováděcí právní předpis.
(10) Provozovatel je povinen provést nejpozději
do 90 kalendářních dnů od počátku kalendářního roku
následujícího po zařazení údajů do informačního systému
výzkumu, vývoje a inovací kontrolu souladu mezi
údaji různých poskytovatelů včetně kontroly jejich
souladu s údaji zařazenými v předcházejících letech.
Při zjištění nesouladu mezi údaji nebo dojde-li změnou
zvláštních právních předpisů ke změně číselníků nebo
datových prvků informačního systému výzkumu, vývoje
a inovací podle § 30 odst. 3, je provozovatel oprávněn
požadovat od poskytovatele opravu předaných
údajů v souladu s ustanoveními § 12 a § 31 odst. 5.
(11) Provozovatel poskytne z informačního systému
výzkumu, vývoje a inovací
a) veřejnosti všechny údaje informačního systému
výzkumu, vývoje a inovací, které nejsou chráněny
podle zvláštních právních předpisů22), způsobem
umožňujícím dálkový přístup,
b) poskytovateli na základě písemné žádosti všechny
údaje informačního systému výzkumu, vývoje
a inovací, které do něj poskytl,
c) příjemci na základě písemné žádosti všechny údaje
informačního systému výzkumu, vývoje a inovací
o jeho projektech a výsledcích jím dosažených,
které jsou chráněny podle zvláštních právních
předpisů22),
d) správci všechny údaje informačního systému výzkumu,
vývoje a inovací,
e) dalším orgánům a osobám stanoveným zvláštními
právními předpisy32) nebo mezinárodními smlouvami
České republiky údaje stanovené těmito
předpisy nebo smlouvami.
(12) Způsob a termíny poskytnutí údajů z informačního
systému výzkumu, vývoje a inovací stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 32
Obsah informačního systému
výzkumu, vývoje a inovací
(1) Centrální evidence projektů obsahuje zejména
údaje určující projekt, název a předmět řešení projektu,
jeho příjemce, řešitele, dalšího účastníka projektu
a osobu jemu odpovědnou za řešení projektu, dobu
řešení projektu, celkové náklady projektu a jejich členění,
výši podpory s uvedením výše výdajů ze státního
rozpočtu, stupeň důvěrnosti údajů a po ukončení řešení
projektu jeho zhodnocení poskytovatelem. Údaje centrální
evidence projektů stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Centrální evidence aktivit výzkumu, vývoje
a inovací obsahuje údaje o
a) příjemci a výši podpory
1. specifického vysokoškolského výzkumu podle
§ 3 odst. 2 písm. c),
2. výzkumných organizací podle zhodnocení jimi
dosažených výsledků podle § 3 odst. 3 písm. a),
3. na mezinárodní spolupráci České republiky ve
výzkumu a vývoji podle § 3 odst. 3 písm. b),
b) poskytovateli a výši podpory na programy podle
§ 2 odst. 2 písm. h) a dále údaje o
1. názvu programu, jeho cílech a době jeho trvání,
2. schválené výši podpory na uskutečňování programu
celkem a v jednotlivých letech řešení,
3. schválení vládou nebo zastupitelstvem územního
samosprávného celku,
4. výsledku posouzení Evropské komise, pokud
program oznámen Evropské komisi,
5. způsobu zveřejnění platného znění programu,
c) poskytovateli a výši podpory vynaložené na
1. skupiny grantových projektů podle § 3 odst.a),
2. zabezpečení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji
a inovacích nebo na zadání veřejné zakázky
podle § 3 odst. 3 písm. d),
3. finanční ocenění mimořádných výsledků výzkumu,
vývoje a inovací nebo finanční ocenění
propagace či popularizace výzkumu, vývoje
a inovací podle § 3 odst. 3 písm. e),
4. náklady spojené s činností Rady pro výzkum,
vývoj a inovace, Grantové agentury České republiky,
Technologické agentury České republiky
a Akademie věd České republiky podle
§ 3 odst. 3 písm. f).
Obsah údajů centrální evidence aktivit výzkumu, vývoje
a inovací stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Rejstřík informací o výsledcích obsahuje zejména
údaje určující výsledek a projekt, jehož řešením
výsledek vznikl nebo zdroj prostředků, ze kterých byl
podporován, příjemce, autory výsledku, druh výsledku,
název výsledku a jeho popis, rok uplatnění výsledku
a stupeň důvěrnosti údajů. Obsah údajů rejstříku
informací o výsledcích stanoví prováděcí právní
předpis.
(4) Evidence veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji
a inovací obsahuje údaje zahrnující zejména podmínky
veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích
podle § 17 a údaje o jejím vyhodnocení podle § 31.
Obsah údajů evidence veřejných soutěží ve výzkumu,
vývoji a inovacích stanoví prováděcí právní předpis.
(5) Z osobních údajů smí informační systém výzkumu,
vývoje a inovací obsahovat pouze jméno, příjmení,
rodné číslo a případné akademické tituly a vědecké
hodnosti řešitele nebo dalších fyzických osob
podílejících se na projektu nebo autorů jeho výsledků.
Nemá-li řešitel nebo další fyzická osoba přidělené
rodné číslo, pak jeho jméno, příjmení, státní příslušnost
a identifikační kód stanovený správcem informačního
systému výzkumu, vývoje a inovací, případné akademické
tituly a vědecké hodnosti řešitele a dalších pracovníků
podílejících se na projektu nebo autorů jeho výsledků.
HLAVA VIII
ORGÁNY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ
§ 33
Ústřední správní úřad
odpovědný za výzkum a vývoj
(1) Ústředním správním úřadem odpovědným za
výzkum a vývoj je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
s výjimkou oblastí, které zabezpečuje Rada
pro výzkum, vývoj a inovace podle § 35.
(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
odpovídá za
a) mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu
a vývoji, včetně jednání s orgány a institucemi
Evropských společenství a jednotlivých států
Evropských společenství s působností pro výzkum
a vývoj a včetně užití prostředků na výzkum
a vývoj z fondů Evropské unie,
b) koncepci podpory velké infrastruktury,
c) specifický vysokoškolský výzkum,
d) výkon správní funkce ústředního správního úřadu
pro výzkum a vývoj podle zvláštních právních
předpisů32a).
(3) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
předkládá zprávu o průběhu a výsledcích spolupráce
v mezinárodních orgánech a organizacích po projednání
s Radou pro výzkum, vývoj a inovace vládě a po
projednání vládou tuto zprávu zveřejní.
§ 34
Ústřední a jiné správní úřady
odpovědné za výzkum a vývoj
v oblasti svých působností
(1) Ústřední a jiné správní úřady včetně Ministerstva
školství, mládeže a tělovýchovy, které jsou oprávněny
poskytovat podporu ze své rozpočtové kapitoly
podle § 4, odpovídají v oblasti své působnosti zejména
za
a) přípravu koncepcí výzkumu, vývoje a inovací a jejich
realizaci,
b) přípravu a realizaci programů v působnosti poskytovatele
a dalších aktivit výzkumu, vývoje a inovací,
c) veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích
vyhlášené podle tohoto zákona a zadání veřejných
zakázek podle zvláštního právního předpisu2) na
poskytnutí účelové podpory z jejich rozpočtových
kapitol,
d) kontrolu využití účelové nebo institucionální podpory
poskytnuté z jejich rozpočtových kapitol,
plnění cílů, pokud byly stanoveny, a zhodnocení
dosažených výsledků.
(2) Ústřední a jiné správní úřady, které podle zákona
o státním rozpočtu České republiky neposkytují
podporu ze své rozpočtové kapitoly podle § 4, zabezpečují
v oblasti své působnosti přípravu programů,
jejichž realizaci zajistí Technologická agentura České
republiky.
§ 35
Rada pro výzkum, vývoj a inovace
(1) Rada pro výzkum, vývoj a inovace je odborným
a poradním orgánem vlády pro oblast výzkumu, vývoje a inovací.
(2) Rada pro výzkum, vývoj a inovace plní úkoly
podle tohoto zákona a zabezpečuje zejména
a) přípravu Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací
ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže
a tělovýchovy a v souladu s mezinárodními
smlouvami a její předložení vládě,
b) kontrolu realizace Národní politiky výzkumu, vývoje
a inovací formou stanovisek k souladu programů
výzkumu a vývoje předložených poskytovateli
s Národní politikou výzkumu a vývoje před
schválením těchto programů vládou,
c) přípravu Metodiky hodnocení výsledků výzkumných
organizací a výsledků ukončených programů
a její předložení vládě,
d) hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků
ukončených programů podle Metodiky
hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků
ukončených programů schvalované vládou,
e) návrhy na členy předsednictva a předsedu Technologické
agentury České republiky a Grantové
agentury České republiky,
f) zpracování priorit aplikovaného výzkumu, vývoje
a inovací České republiky,
g) zpracování pravidelných ročních analýz a hodnocení
stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice
a jejich srovnání se zahraničím a jejich
předložení vládě,
h) úlohu správce a provozovatele informačního systému
výzkumu, vývoje a inovací podle § 30
a schvaluje provozní řád informačního systému
výzkumu, vývoje a inovací,
i) zpracování stanovisek k materiálům předkládaným
vládě za oblast výzkumu, vývoje a inovací,
j) jednání s poradními orgány pro výzkum, vývoj
a inovace Evropských společenství a s radami pro
výzkum, vývoj a inovace jednotlivých členských
států Evropských společenství i dalších zemí,
k) zpracování návrhu střednědobého výhledu podpory
výzkumu, vývoje a inovací,
l) návrh výše celkových výdajů na výzkum, vývoj
a inovace jednotlivých rozpočtových kapitol a návrh
jejich rozdělení podle § 5a,
m) zpracování stanoviska k žádosti o povolení výzkumu
na lidských embryonálních kmenových
buňkách nebo k žádosti o změnu tohoto povolení,
popřípadě k žádosti o povolení dovozu lidských
embryonálních kmenových buněk, a to na podkladě
návrhu svého poradního orgánu, kterým je
Bioetická komise,
n) plnění dalších úkolů a povinností stanovených
tímto zákonem, zvláštním právním předpisem
nebo uložených vládou.
(3) Rada pro výzkum, vývoj a inovace má 17 členů
včetně předsedy. Členy Rady pro výzkum, vývoj
a inovace s výjimkou jejího předsedy jmenuje vláda
na návrh předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace
tak, aby byli zastoupeni zejména přední odborníci základního
výzkumu a aplikovaného výzkumu, vývoje
a inovací.
(4) Členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace s výjimkou
jejího předsedy odvolává vláda na návrh předsedy
Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Člen Rady
pro výzkum, vývoj a inovace může písemně požádat
předsedu Rady pro výzkum, vývoj a inovace o předložení
návrhu vládě na své odvolání z této funkce. Do
doby, než vláda rozhodne o návrhu na jeho odvolání,
zůstává členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
(5) Orgány Rady pro výzkum, vývoj a inovace
jsou předseda a předsednictvo. Předsedou Rady pro
výzkum, vývoj a inovace je člen vlády. Předsedu Rady
pro výzkum, vývoj a inovace jmenuje a odvolává vláda
na návrh předsedy vlády. Předsednictvo Rady pro výzkum,
vývoj a inovace tvoří předseda Rady pro výzkum,
vývoj a inovace a tři místopředsedové volení
z členů Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Předsednictvo
řídí činnost Rady pro výzkum, vývoj a inovace
mezi jejími zasedáními a koordinuje činnost poradních
orgánů Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
(6) Členství v Radě pro výzkum, vývoj a inovace
je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní
vztah33) k České republice. Za výkon této veřejné
funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda, a cestovní
náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených
zákoníkem práce34). Funkční období členů
Rady pro výzkum, vývoj a inovace je čtyřleté. Člen
Rady pro výzkum, vývoj a inovace může být jmenován
nejvýše na dvě po sobě následující funkční období.
(7) Rada pro výzkum, vývoj a inovace ustavuje
jako své odborné a poradní orgány zejména
a) odborné komise pro zpracování priorit aplikovaného
výzkumu, vývoje a inovací České republiky
v jednotlivých oblastech aplikovaného výzkumu,
vývoje a inovací,
b) Komisi pro hodnocení výsledků výzkumných
organizací a ukončených programů,
c) Bioetickou komisi, která zpracovává podklady pro
řešení úkolů Rady pro výzkum, vývoj a inovace
spojených s bioetickými aspekty výzkumu a vývoje,
zejména návrhy odborných stanovisek Rady
pro výzkum, vývoj a inovace k žádostem o povolení
výzkumu na lidských embryonálních kmenových
buňkách nebo k žádostem o změnu tohoto
povolení, popřípadě k žádostem o povolení dovozu
lidských embryonálních kmenových buněk.
Předsedou Bioetické komise je člen Rady pro výzkum,
vývoj a inovace.
(8) Členství v odborných a poradních orgánech
Rady pro výzkum, vývoj a inovace nezakládá pracovněprávní
vztah33) k České republice. Za výkon této veřejné
funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví předseda
Rady pro výzkum, vývoj a inovace, a cestovní náhrady,
které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených
zákoníkem práce34).
(9) Členy odborných a poradních orgánů Rady
pro výzkum, vývoj a inovace volí z předních odborníků
pro danou oblast výzkumu, vývoje a inovací Rada
pro výzkum, vývoj a inovace, a jmenuje je a na návrh
Rady pro výzkum, vývoj a inovace odvolává její předseda.
§ 36
Grantová agentura České republiky
(1) Grantová agentura České republiky je organizační
složkou státu a správcem rozpočtové kapitoly.
Grantová agentura České republiky je samostatnou
účetní jednotkou a hospodaří samostatně s účelovými
a institucionálními prostředky přidělenými zákonem
o státním rozpočtu České republiky. Sídlem Grantové
agentury České republiky je Praha.
(2) Grantová agentura České republiky zabezpečuje
a) přípravu a realizaci skupin grantových projektů
a dalších aktivit v oblasti základního výzkumu
včetně veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji
a inovacích na podporu grantových projektů,
b) hodnocení a výběr návrhů grantových projektů,
c) poskytování účelové podpory grantových projektů
na základě smluv o poskytnutí podpory
nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory,
d) kontrolu plnění smluv o poskytnutí podpory nebo
rozhodnutí o poskytnutí podpory a čerpání účelové
podpory,
e) hodnocení a kontrolu průběhu řešení a plnění cílů
grantových projektů a kontrolu jimi dosažených
výsledků,
f) zpracování návrhu výdajů Grantové agentury České
republiky a zpráv o její činnosti,
g) jednání s příslušnými orgány České republiky
nebo Evropské unie v otázce posuzování slučitelnosti
poskytované podpory se společným trhem,
h) spolupráci s obdobnými zahraničními agenturami.
(3) Orgány Grantové agentury České republiky
jsou předseda, předsednictvo, vědecká rada a kontrolní
rada Grantové agentury České republiky. Funkce předsedy,
členů předsednictva a členů vědecké rady Grantové
agentury České republiky je veřejnou funkcí, která
nezakládá pracovněprávní vztah33) k České republice.
Za výkon této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši
stanoví vláda, a cestovní náhrady, které se poskytují ve
výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce34).
(4) Předseda Grantové agentury České republiky
zastupuje Grantovou agenturu České republiky navenek
a jedná jejím jménem ve všech jejích věcech. Předsedu
Grantové agentury České republiky jmenuje
z členů předsednictva Grantové agentury České republiky
a odvolává na návrh Rady pro výzkum, vývoj
a inovace vláda.
(5) Předsednictvo Grantové agentury České republiky
je výkonným orgánem Grantové agentury České
republiky, který schvaluje vyhlášení veřejných soutěží
ve výzkumu, vývoji a inovacích, rozhoduje o uzavření
smluv o poskytnutí podpory nebo o vydání rozhodnutí
o poskytnutí podpory, předkládá vládě ke schválení
návrh statutu Grantové agentury České republiky
a jeho změn a předkládá návrh rozpočtu Grantové
agentury České republiky. Předsednictvo Grantové
agentury České republiky má pět členů. Funkční období
členů předsednictva Grantové agentury České republiky
je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě
období po sobě následující. Členy předsednictva Grantové
agentury České republiky jmenuje a odvolává
vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
Předsednictvo Grantové agentury České republiky
koordinuje činnost oborových komisí jako poradních
orgánů Grantové agentury České republiky, které posuzují
a hodnotí návrhy grantových projektů s žádostmi
o udělení podpory.
(6) Vědecká rada Grantové agentury České republiky
je koncepčním orgánem Grantové agentury České
republiky, který zejména navrhuje předsednictvu
Grantové agentury České republiky ustavení a zaměření
oborových komisí, skupiny grantových projektů a jejich
zaměření, vyhodnocuje vědeckou úroveň Grantové
agentury České republiky a navrhuje potřebná opatření.
Vědecká rada Grantové agentury České republiky
má dvanáct členů, které z řad odborníků jmenuje
a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj
a inovace.
(7) Kontrolní rada Grantové agentury České republiky
je kontrolním orgánem Grantové agentury
České republiky, který kontroluje rozdělování finančních
prostředků Grantové agentury České republiky
a hospodaření s majetkem státu, k němuž má Grantová
agentura České republiky příslušnost hospodaření,
projednává stížnosti na postup poskytovatele při hodnocení
návrhu grantového projektu, a který předkládá
stanoviska předsednictvu Grantové agentury České republiky.
Stanoviska, která jsou vydávána v rámci kompetence
kontrolní rady Grantové agentury České republiky,
jsou pro předsednictvo Grantové agentury České
republiky závazná. Kontrolní rada Grantové agentury
České republiky má deset členů, které z řad odborníků
jmenuje Poslanecká sněmovna na návrh právnických
osob zabývajících se výzkumem a vývojem. Funkční
období členů kontrolní rady Grantové agentury České
republiky je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na
dvě období po sobě následující. Kontrolní rada Grantové
agentury České republiky předkládá Poslanecké
sněmovně výroční zprávu o své činnosti. Poslanecká
sněmovna může odvolat kontrolní radu Grantové agentury
České republiky, pokud opakovaně neschválí výroční zprávu. Členům kontrolní rady
Grantové agentury
České republiky může být přiznána za výkon jejich
funkce odměna. Výši odměny stanoví na základě
zprávy o činnosti kontrolní rady Grantové agentury
České republiky Poslanecká sněmovna.
§ 36a
Technologická agentura České republiky
(1) Zřizuje se Technologická agentura České republiky
se sídlem v Praze.
(2) Technologická agentura České republiky je
organizační složkou státu a správcem rozpočtové kapitoly.
Technologická agentura České republiky je samostatnou
účetní jednotkou a hospodaří samostatně s účelovými
a institucionálními prostředky přidělenými zákonem
o státním rozpočtu České republiky. Technologická
agentura České republiky je povinna mít účetní
závěrku ověřenou auditorem.
(3) Technologická agentura České republiky zabezpečuje:
a) přípravu a realizaci programů aplikovaného výzkumu,
vývoje a inovací včetně programů pro potřeby
státní správy, veřejných soutěží ve výzkumu,
vývoji a inovacích na podporu projektů a zadávání
veřejných zakázek,
b) hodnocení a výběr návrhů programových projektů,
c) poskytování účelové podpory na řešení programových
projektů na základě smluv o poskytnutí podpory
nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory,
d) kontrolu plnění smluv o poskytnutí podpory nebo
rozhodnutí o poskytnutí podpory a čerpání účelové
podpory,
e) hodnocení a kontrolu průběhu řešení a plnění cílů
programových projektů a kontrolu jimi dosažených
výsledků,
f) zpracování návrhu výdajů Technologické agentury
České republiky a zpráv o její činnosti,
g) poradenství řešitelům projektů a uživatelům výsledků
aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací,
zejména v oblasti právní, finanční a ochrany duševního
vlastnictví,
h) podporu komunikace mezi výzkumnými organizacemi
a soukromým sektorem a podílové financování
programových projektů,
i) jedná s příslušnými orgány České republiky nebo
Evropské unie v otázce posuzování slučitelnosti
poskytované podpory se společným trhem,
j) spolupráci s obdobnými zahraničními agenturami.
(4) Orgány Technologické agentury České republiky
jsou předseda, předsednictvo, výzkumná rada
a kontrolní rada Technologické agentury České republiky.
Funkce předsedy, členů předsednictva a členů
výzkumné rady Technologické agentury České republiky
je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní
vztah33) k České republice. Za výkon této veřejné
funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda,
a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek
stanovených zákoníkem práce34).
(5) Předseda Technologické agentury České republiky
zastupuje Technologickou agenturu České republiky
navenek a jedná jejím jménem ve všech jejích věcech.
Předsedu Technologické agentury České republiky
jmenuje z členů předsednictva Technologické
agentury České republiky a odvolává na návrh Rady
pro výzkum, vývoj a inovace vláda.
(6) Předsednictvo Technologické agentury České
republiky je výkonným orgánem Technologické agentury
České republiky, který schvaluje vyhlášení veřejných
soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích, rozhoduje
o uzavření smluv o poskytnutí podpory nebo o vydání
rozhodnutí o poskytnutí podpory, předkládá
vládě ke schválení návrh statutu Technologické agentury
České republiky a jeho změn a předkládá návrh
rozpočtu Technologické agentury České republiky.
Předsednictvo Technologické agentury České republiky
má pět členů. Funkční období členů předsednictva
Technologické agentury České republiky je čtyřleté
s možností jmenování nejvýše na dvě období po sobě
následující. Členy předsednictva Technologické agentury
České republiky jmenuje a odvolává vláda na návrh
Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Předsednictvo
Technologické agentury České republiky koordinuje
činnost oborových komisí jako poradních orgánů
Technologické agentury České republiky, které posuzují
a hodnotí návrhy projektů s žádostmi o udělení
podpory.
(7) Výzkumná rada Technologické agentury České
republiky je koncepčním orgánem Technologické
agentury České republiky, který zejména navrhuje
předsednictvu Technologické agentury České republiky
ustavení a zaměření oborových komisí, vyjadřuje
se k programům aplikovaného výzkumu, vývoje
a inovací, vyhodnocuje odbornou úroveň Technologické
agentury České republiky a navrhuje potřebná
opatření. Výzkumná rada Technologické agentury České
republiky má dvanáct členů, které z řad odborníků
jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum,
vývoj a inovace.
(8) Kontrolní rada Technologické agentury České
republiky je kontrolním orgánem Technologické agentury
České republiky, který kontroluje rozdělování finančních
prostředků Technologické agentury České republiky a hospodaření s majetkem státu,
k němuž má
Technologická agentura České republiky příslušnost
hospodaření, projednává stížnosti na postup poskytovatele
při hodnocení návrhu programového projektu
a který předkládá svá stanoviska předsednictvu Technologické
agentury České republiky. Kontrolní rada
Technologické agentury České republiky je oprávněna
vyžádat si při kontrole rozdělování finančních prostředků
nezávislý audit. Stanoviska, která jsou vydávána
v rámci kompetence kontrolní rady, jsou pro předsednictvo
Technologické agentury České republiky
závazná. Kontrolní rada Technologické agentury České
republiky má deset členů, které z řad odborníků jmenuje
Poslanecká sněmovna na návrh právnických osob
zabývajících se výzkumem a vývojem. Funkční období
členů kontrolní rady Technologické agentury České
republiky je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na
dvě období po sobě následující. Kontrolní rada Technologické
agentury České republiky předkládá Poslanecké
sněmovně výroční zprávu o své činnosti. Poslanecká
sněmovna může odvolat kontrolní radu Technologické
agentury České republiky, pokud opakovaně
neschválí výroční zprávu. Členům kontrolní rady
Technologické agentury České republiky může být
přiznána za výkon jejich funkce odměna. Výši odměny
stanoví na základě zprávy o činnosti kontrolní rady
Technologické agentury České republiky Poslanecká sněmovna.
HLAVA X
PŘECHODNÁ A ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ
§ 38
Přechodná ustanovení
(1) Na právní vztahy v oblasti výzkumu a vývoje,
která je upravena tímto zákonem, vzniklé přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona se vztahují dosavadní
právní předpisy.
(2) Pro návrhy výzkumných záměrů s navrženým
termínem zahájení od 1. ledna 2004 stanoví poskytovatel
náležitosti pro předložení výzkumného záměru podle
§ 27 odst. 1 do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí
účinnosti nařízení vlády o institucionální podpoře výzkumu
a vývoje a hodnocení výzkumných záměrů podle
§ 39. Uchazeči předloží poskytovatelům návrhy výzkumných
záměrů s navrženým termínem zahájení od
1. ledna 2004 do 90 kalendářních dnů od stanovení náležitostí
pro předložení výzkumného záměru poskytovatelem.
(3) Členové dozorčí rady Grantové agentury České
republiky zvolení přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona se stávají členy kontrolní rady Grantové
agentury České republiky. Jejich funkční období zůstává
zachováno.
HLAVA XI
SPOLEČNÉ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 40
Společné ustanovení
Pokud ustanovení mezinárodní smlouvy, kterou je
Česká republika vázána a která byla schválena Parlamentem
a vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce
mezinárodních smluv, stanoví něco jiného než tento
zákon, použijí se ustanovení mezinárodní smlouvy.
* * *
1. Zákon č. 41/2004 Sb., kterým se mění některé
zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách,
nabyl účinnosti prvním dnem třetího kalendářního
měsíce po jeho vyhlášení (1. května 2004).
2. Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých
vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona
podpoře výzkumu a vývoje, nabyl účinnosti dnem
vstupu smlouvy o přistoupení České republiky
Evropské unii v platnost (1. května 2004).
3. Zákon č. 342/2005 Sb., o změnách některých
zákonů v souvislosti s přijetím zákona o veřejných výzkumných
institucích, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení
(13. září 2005).
4. Zákon č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti
s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací
a o bezpečnostní způsobilosti, nabyl účinnosti
dnem 1. ledna 2006.
5. Zákon č. 81/2006 Sb., kterým se mění zákon
365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné
správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl
účinnosti dnem 1. ledna 2007.
6. Zákon č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských
embryonálních kmenových buňkách a souvisejících
činnostech a o změně některých souvisejících zákonů,
nabyl účinnosti dnem 1. června 2006.
7. Zákon č. 171/2007 Sb., kterým se mění zákon
č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných
prostředků a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění
pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení
(12. července 2007).
8. Zákon č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon
č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční
zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé
zákony v souvislosti s jeho přijetím, nabyl účinnosti
dnem 1. ledna 2008.
9. Zákon č. 124/2008 Sb., kterým se mění zákon
č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších
předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem
1. července 2008.
10. Zákon č. 110/2009 Sb., kterým se mění zákon
č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných
prostředků a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění
pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl
účinnosti dnem 1. července 2009.
Předseda vlády:
Ing. Fischer v. r.
2) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.
3) § 91 odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění
dalších zákonů (zákon o vysokých
školách), ve znění zákona č. 552/2005 Sb.
4) § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění
pozdějších předpisů.
5) Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22.3.1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla
k článku 93 Smlouvy o ES.
Nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21.4.2004, kterým se provádí nařízení Rady
(ES) č. 659/1999, kterým se stanoví
prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy ES.
6) § 12 a 13 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých
souvisejících zákonů (rozpočtová
pravidla), ve znění zákona č. 26/2008 Sb.
7) § 3 písm. g) zákona č. 218/2000 Sb.
7a) Články 87 až 89 Smlouvy o založení ES.
Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15.12.2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy
o ES na podporu de minimis.
Nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12.1.2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy
o ES na státní podpory malým
a středním podnikům v platném znění.
Rámec Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací, Úřední věstník Evropské
unie ze dne 30.12.2006,
C 323/01.
7b) Například Research Assessment Exercise.
7c) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
10) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Obchodní zákoník.
12) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších
předpisů.
13) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 250/2000 Sb.
Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
14) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
povinnost prokázat svoji způsobilost na všechny tyto uchazeče.
15) § 39 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 15 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2001 Sb.
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých
zákonů (zákon o finanční kontrole), ve
znění pozdějších předpisů.
16) § 10 a 11 zákona č. 59/2000 Sb.
17) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích,
ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění zákona
č. 116/2000 Sb.
Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb.
Zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č.
132/1989 Sb., o ochraně práv k novým
odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb.
Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990
Sb., o vynálezech, průmyslových
vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996
Sb., o odrůdách, osivu a sadbě
pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám).
18) Například zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s
právem autorským a o změně některých
zákonů (autorský zákon), zákon č. 527/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 529/1991 Sb., ve znění zákona
č. 116/2000 Sb., zákon č. 478/1992 Sb., ve znění zákona č. 116/2000 Sb., zákon č.
206/2000 Sb., ve znění zákona č. 93/1996
Sb., zákon č. 408/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
18a) Články 32 až 38 Smlouvy o založení Evropského společenství, v platném znění.
Článek 9 Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (uveřejněn
v Úředním věstníku dne
30.12.2006 pod č. 2006/C 323/01.
20) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů
(zákon o elektronickém podpisu).
21) Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.
Obchodní zákoník.
22) Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 121/2000 Sb.
Obchodní zákoník.
23) Například živnostenský zákon, zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti
týrání, ve znění pozdějších předpisů,
a vyhláška č. 311/1997 Sb., o chovu a využití pokusných zvířat.
24) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon),
ve znění pozdějších předpisů.
25) Trestní zákon.
26) Například zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č.
311/1997 Sb.
27a) Například § 17 odst. 4 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích.
27) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.
29) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
31) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých
dalších zákonů.
32) Například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve
znění pozdějších předpisů.
32a) Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících
činnostech a o změně
některých souvisejících zákonů.
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
33) § 3 věta druhá zákoníku práce.
34) Část sedmá zákoníku práce.