200/1991 Sb.
SDĚLENÍ
federálního ministerstva zahraničních věcí
Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 26.
srpna 1986 byla v Brasílii podepsána Smlouva mezi vládou
Československé socialistické republiky a vládou Brazilské
federativní republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění
daňovému úniku v oboru daní z příjmu a Protokol k ní.
Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění
Československé socialistické republiky a prezident České a
Slovenské Federativní Republiky ji ratifikoval. Ratifikační
listiny byly vyměněny v Praze dne 14. listopadu 1990.
Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 28 odst.
2 dnem 14. listopadu 1990.
České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.
SMLOUVA
mezi
vládou Československé socialistické republiky
a
vládou Brazilské federativní republiky
o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní
z příjmu
Vláda Československé socialistické republiky a
Vláda Brazilské federativní republiky
přejíce si uzavřít smlouvu o zamezení dvojího zdanění
a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu,
se dohodly takto:
Čl.1
Osoby, na které se smlouva vztahuje
Tato smlouva se vztahuje na osoby, které mají bydliště či
sídlo v jednom nebo obou smluvních státech (rezidenti).
Čl.2
Daně, na které se smlouva vztahuje
1. Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu vybírané ve
prospěch každého ze smluvních států, ať je způsob vybírání
jakýkoli.
2. Současné daně, na které se smlouva vztahuje, jsou:
a) v Brazílii:
- federální daň z příjmu, s výjimkou daně z dodatkových příjmů
a daně na činnosti menšího významu
(dále nazývaná "brazilská daň)
b) v Československu:
- daně ze zisku;
- daň ze mzdy;
- daň z příjmů z literární a umělecké činnosti;
- daň zemědělská;
- daň z příjmů obyvatelstva;
- daň domovní
(dále nazývané "československá daň").
3. Tato smlouva se vztahuje také na daně stejného nebo
podobného druhu, které budou vybírány vedle současných daní nebo
místo nich. Příslušné úřady smluvních států si vzájemně sdělí
významné změně, které byly provedeny v jejich příslušných daňových
zákonech.
Čl.3
Všeobecné definice
1. Ve smyslu této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje
odlišný výklad:
a) výraz "Brazílie" označuje území Brazilské federativní
republiky, což je území pevniny a ostrovů a jemu odpovídající
vzdušný prostor a rovněž výsostné vody a jim odpovídající
mořské dno a podloží, včetně vzdušného prostoru nad výsostným
územím, nad nímž v souladu s mezinárodním právem a brazilskými
zákony mohou být vykonávána brazilská práva;
b) výraz "Československo" označuje Československou socialistickou
republiku;
c) výraz "státní příslušníci" označuje:
I - všechny fyzické osoby, které jsou státními občany některého
smluvního státu,
II - všechny právnické osoby, osobní společnosti a sdružení
osob, které byly zřízeny podle práva platného v některém
smluvním státě;
d) výrazy "jeden smluvní stát" a "druhý smluvní stát" označují
podle případu Brazílii nebo Československo;
e) výraz "osoba" zahrnuje fyzické osoby, společnosti a všechna
jiná sdružení osob;
f) výraz "společnost" označuje organizační útvary, osoby nebo
nositele práv, považované pro účely zdanění za organizační
útvary;
g) výrazy "podnik jednoho smluvního státu" a "podnik druhého
smluvního státu" označují podnik provozovaný rezidentem jednoho
smluvního státu nebo podnik provozovaný rezidentem druhého
smluvního státu;
h) výraz "mezinárodní doprava" označuje jakoukoli dopravu
uskutečňovanou lodí nebo letadlem, která je provozována
podnikem, jehož místo skutečného vedení je umístěno v jednom
smluvním státě, pokud loď nebo letadlo nejsou provozovány jen
mezi místy v druhém smluvním státě;
i) výraz "daň" znamená podle souvislosti brazilskou daň nebo
československou daň;
j) výraz "příslušný úřad" označuje:
I - v Brazílii: ministra financí, sekretáře státních příjmů
nebo jejich zmocněné zástupce;
II - v Československu: ministra financí Československé
socialistické republiky nebo jeho zmocněného zástupce.
2. Každý výraz, který není jinak definován, má pro aplikaci
této smlouvy smluvním státem význam, který mu náleží podle práva
tohoto státu, které upravuje daně, na které se vztahuje tato
smlouva, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad.
Čl.4
Daňová příslušnost
1. Výraz "rezident jednoho smluvního státu" označuje ve
smyslu této smlouvy každou osobu, která je podle práva tohoto
státu podrobena v tomto státě zdanění z důvodu svého bydliště,
stálého pobytu, místa vedení nebo jakéhokoli jiného podobného
kritéria.
2. Jestliže fyzická osoba je podle ustanovení odstavce 1
rezidentem v obou smluvních státech, bude jeho postavení určeno
následovně:
a) předpokládá se, že tato osoba je rezidentem v tom smluvním
státě, ve kterém má stálý byt. Jestliže má stálý byt v obou
smluvních státech, předpokládá se, že je rezidentem v tom
smluvním státě, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy
(středisko životních zájmů);
b) jestliže nemůže být určeno, ve kterém smluvním státě má tato
osoba středisko svých životních zájmů nebo jestliže nemá stálý
byt v žádném smluvním státě, předpokládá se, že je rezidentem v
tom smluvním státě, ve kterém se obvykle zdržuje;
c) jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou smluvních státech
nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem v tom
smluvním státě, jehož je státním občanem;
d) jestliže je tato osoba státním občanem obou smluvních států
nebo žádného z nich, vynasnaží se příslušné úřady smluvních
států upravit otázku vzájemnou dohodou.
3. Jestliže osoba jiná než osoba fyzická je podle ustanovení
odstavce 1 rezidentem v obou smluvních státech, předpokládá se, že
je rezidentem v tom státě, v němž je místo jejího skutečného
vedení.
Čl.5
Stálá provozovna
1. Výraz "stálá provozovna" označuje ve smyslu této smlouvy
trvalé zařízení pro podnikání, jehož prostřednictvím podnik
vykonává zcela nebo zčásti svoji činnost.
2. Výraz "stálá provozovna" zahrnuje obzvláště:
a) místo vedení;
b) závod;
c) kancelář;
d) továrnu;
e) dílnu;
f) důl, lom nebo každé jiné místo, kde se těží přírodní zdroje;
g) staveniště nebo montáž nebo instalace zařízení, jestliže trvají
déle než 6 měsíců.
3. Výraz "stálá provozovna" nezahrnuje:
a) zařízení, které se využívá pouze k uskladnění, vystavení nebo k
dodání zboží patřícího podniku;
b) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za
účelem uskladnění, vystavení nebo dodání;
c) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za
účelem zpracování jiným podnikem;
d) trvalé zařízení pro podnikání, které se využívá pouze za účelem
nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik;
e) trvalé zařízení pro podnikání, které se využívá pro podnik
pouze za účelem reklamy, poskytování informací, vědeckého
výzkumu nebo pro provádění podobných činností, které mají
přípravný nebo pomocný charakter.
4. Osoba jednající v jednom smluvním státě na účet podniku
druhého smluvního státu - jiná než nezávislý zástupce, na kterého
se vztahuje odstavec 5 - se považuje za "stálou provozovnu" v
prvně zmíněném státě, jestliže je v tomto státě vybavena plnou
mocí, kterou tam obvykle využívá a která jí dovoluje uzavírat
smlouvy jménem podniku, pokud činnost této osoby není omezena
nákupy zboží pro podnik.
5. Nepředpokládá se, že podnik má stálou provozovnu v
některém smluvním státě jenom proto, že tam vykonává svoji činnost
prostřednictvím makléře, generálního komisionáře nebo jiného
nezávislého zástupce, pokud tyto osoby jednají v rámci své řádné
činnosti.
6. Skutečnost, že společnost, která je rezidentem v jednom
smluvním státě, ovládá společnost nebo je ovládána společností,
která je rezidentem v druhém smluvním státě nebo která tam
vykonává svoji činnost (ať prostřednictvím stálé provozovny nebo
jinak), neučiní sama o sobě z kterékoli této společnosti stálou
provozovnu druhé společnosti.
Čl.6
Příjmy z nemovitého majetku
1. Příjmy z nemovitého majetku včetně příjmů ze zemědělských
a lesních podniků mohou být zdaněny ve smluvním státě, v němž je
tento majetek umístěn.
2.
a) s výhradou ustanovení pododstavců b) a c) se definuje
výraz "nemovitý majetek" ve shodě s právem smluvního
státu, v němž tento majetek leží;
b) tento výraz zahrnuje v každém případě příslušenství
nemovitého majetku, mrtvý a živý inventář zemědělských a
lesních podniků a práva, pro která platí předpisy
občanského práva vztahující se na pozemky, právo
požívání nemovitého majetku a práva na proměnlivé nebo
pevné platy za těžení nebo za přivolení k těžení
nerostných ložisek, pramenů a jiných přírodních zdrojů;
c) lodi, čluny a letadla se nepovažují za nemovitý majetek.
3. Ustanovení odstavce 1 platí pro příjmy z přímého užívání,
nájmu nebo každého jiného způsobu užívání nemovitého majetku.
4. Ustanovení odstavců 1 a 3 platí stejně pro příjmy z
nemovitého majetku podniku a pro příjmy z nemovitého majetku
užívaného k výkonu nezávislého povolání.
Čl.7
Zisky podniků
1. Zisky podniku jednoho smluvního státu budou zdaněny jen v
tomto státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém
smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam
umístěna. Jestliže podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem,
mohou být zisky podniku zdaněny v tomto druhém státě, avšak pouze
v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé provozovně.
2. Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji
činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny,
která je tam umístěna, přisuzují se s výhradou ustanovení odstavce
3 v každém smluvním státě této stálé provozovně zisky, které by
byla mohla docílit, kdyby byla jako samostatný podnik vykonávala
stejné nebo obdobné činnosti za stejných nebo obdobných podmínek a
byla zcela nezávislá ve styku s podnikem, jehož je stálou
provozovnou.
3. Při výpočtu zisků stálé provozovny se povoluje odečíst
náklady vynaložené na cíle sledované touto provozovnou včetně
výloh vedení a všeobecných správních výloh.
4. Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě
skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik.
5. Jestliže zisky zahrnují příjmy, o nichž se pojednává
odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch
článků dotčena ustanoveními tohoto článku.
Čl.8
Lodní a letecká doprava
1. Zisky z provozování lodí nebo letadel v mezinárodní
dopravě budou zdaněny jen ve smluvním státě, ve kterém je umístěno
sídlo skutečného vedení podniku.
2. Jestliže sídlo skutečného vedení podniku námořní dopravy
je na palubě lodi, považuje se toto sídlo za umístěné ve smluvním
státě, ve kterém je domovský přístav této lodi nebo není-li
domovský přístav, ve smluvním státě, v němž je provozovatel lodi
rezidentem.
3. Ustanovení odstavce 1 platí také pro zisky z účasti na
poolu, společném provozu nebo na jiné mezinárodní provozní
organizaci.
Čl.9
Sdružené podniky
Jestliže
a) se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo nepřímo na
vedení, kontrole nebo jmění podniku druhého smluvního státu,
nebo
b) tytéž osoby se přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole
nebo jmění podniku jednoho smluvního státu i podniku druhého
smluvního státu,
a jestliže v těchto případech jsou oba podniky ve svých obchodních
nebo finančních vztazích vázány podmínkami, které dohodly nebo jim
byly uloženy a které se liší od podmínek, které by byly sjednány
mezi podniky nezávislými, mohou být do zisků tohoto podniku
včleněny a následkem toho zdaněny zisky, které bez těchto podmínek
by byly docíleny jedním z podniků, které však vzhledem k těmto
podmínkám docíleny být nemohly.
Čl.10
Dividendy
1. Dividendy vyplácené společností, která je rezidentem v
jednom smluvním státě, osobě, která je rezidentem v druhém
smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2. Tyto dividendy však mohou být zdaněny ve smluvním státě, v
němž má sídlo společnost, která je vyplácí, a to podle právních
předpisů tohoto státu, avšak jestliže příjemce je skutečným
vlastníkem dividend, daň takto stanovená nemůže přesáhnout 15 %
hrubé částky dividend.
Tento odstavec se nedotýká zdanění zisků společnosti, které
slouží k výplatě dividend.
3. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže vlastník
dividend, který je rezidentem v jednom smluvním státě, vykonává ve
druhém smluvním státě, v němž je rezidentem společnost vyplácející
dividendy, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé
provozovny, která je tam umístěna, nebo svobodné povolání
prostřednictvím stálé základny tam umístěné, a jestliže účast, na
jejímž základě se dividendy vyplácejí, skutečně patří k této stálé
provozovně nebo k této stálé základně. V takovém případě se
použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14.
4. Výraz "dividendy" použitý v tomto článku, označuje příjmy
z akcií, požitkových akcií nebo požitkových listů, kuksů,
zakladatelských podílů nebo jiných práv s výjimkou pohledávek,
podílů na zisku a příjmy z jiných podílů na společnosti, které
jsou podle daňového práva státu, v němž je společnost, která
dividendy vyplácí, rezidentem, postaveny na roveň příjmům z akcií.
5. Pokud má rezident Československa stálou provozovnu v
Brazílii, může být tato stálá provozovna podrobena srážkové dani u
zdroje v souladu s brazilskými zákony. Tato daň však nemůže
přesáhnout 15 % hrubé částky zisků této stálé provozovny po
zaplacení daně z příjmu společnosti, která se váže k těmto ziskům.
6. Jestliže společnost, která je rezidentem v jednom smluvním
státě, dosahuje zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu,
nemůže tento druhý stát zdanit dividendy vyplácené společností,
ledaže tyto dividendy jsou vypláceny osobě, která je rezidentem v
tomto druhém státě, nebo že účast, pro kterou se dividendy
vyplácejí, skutečně patří ke stálé provozovně nebo ke stálé
základně, které jsou umístěny v tomto druhém státě, ani podrobit
nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených zisků, i když
vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky pozůstávají zcela nebo
zčásti ze zisků nebo z příjmů docílených v tomto druhém státě.
7. Omezení daňové sazby vyplývající z odstavců 2 a 5 se
nebude aplikovat na dividendy nebo zisky vyplácené nebo
poukazované před uplynutím třetího kalendářního roku po roce, v
němž smlouva vstoupí v platnost.
Čl.11
Úroky
1. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené
osoba, která je rezidentem v druhém smluvním státě, mohou být
zdaněny v tomto druhém státě.
2. Takové úroky však mohou být zdaněny také ve smluvním
státě, ve kterém je jejich zdroj, a to podle právních předpisů
tohoto státu, avšak jestliže příjemce je skutečným vlastníkem
úroků, daň takto ukládaná nepřesáhne:
a) 10 %, pokud jde o půjčky a úvěry poskytované bankou na období
nejméně 10 let ve spojení s prodejem průmyslového zařízení nebo
studie, instalací nebo vybavením průmyslových nebo vědeckých
jednotek a ve spojení s veřejnými pracemi;
b) 15 % hrubé částky úroků ve všech ostatních případech.
3. Bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2:
a) úroky plynoucí z jednoho smluvního státu a placené vládě
druhého smluvního státu, jeho správnímu útvaru nebo jiné
instituci (včetně finanční) náležející této vládě nebo
správnímu útvaru jsou osvobozeny od daně v prvně zmíněném
státě, pokud se nepoužije ustanovení pododstavce b;
b) úroky plynoucí z cenných papírů, obligací nebo dlužních úpisů
vydaných vládou jednoho smluvního státu, jeho správním útvarem
nebo institucí (včetně finanční) náležející této vládě nebo
správnímu útvaru budou zdaněny pouze v tomto státě.
4. Výraz "úroky" použitý v tomto článku označuje příjmy z
vládních cenných papírů, obligací nebo dluhopisů zajištěných i
nezajištěných zástavním právem na nemovitosti nebo doložkou o
účasti na zisku dlužníka, pohledávky všeho druhu a rovněž veškeré
jiné příjmy postavené na roveň příjmům z peněžních půjček podle
daňových předpisů smluvního státu, z něhož příjem plyne.
5. Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 se nepoužijí, jestliže
vlastník úroků, který je rezidentem v jednom smluvním státě,
vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají úroky zdroj,
průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé
provozovny, která je tam umístěna, nebo nezávislé povolání
prostřednictvím stálé základny tam umístěné a jestliže pohledávka,
ze které jsou úroky placeny, se skutečně váže k této stálé
provozovně nebo k této stálé základně. V takovém případě se
použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14.
6. Omezení stanovené v odstavci 2 se nepoužije na úroky
plynoucí z jednoho smluvního státu a placené stálé provozovně
náležející podniku druhého smluvního státu, která je umístěna ve
třetím státě.
7. Předpokládá se, že úroky mají zdroj v jednom smluvním
státě, jestliže jejich plátcem je tento stát sám, jeho správní
útvar nebo osoba, která je rezidentem v tomto státě. Jestliže však
plátce, ať je nebo není rezidentem v některém smluvním státě, má v
jednom smluvním státě stálou provozovnu v souvislosti s níž došlo
k zadlužení, na jehož základě se úroky platí a která tyto úroky
nese ke své tíži, předpokládá se, že tyto úroky mají zdroj ve
smluvním státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna.
8. Jestliže částka úroků, posuzováno se zřetelem k
pohledávce, ze které jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních
vztahů existujících mezi plátcem a skutečným příjemcem úroků nebo
které jeden i druhý udržují s třetím osobami, částku, kterou by
byl smluvil plátce se skutečným příjemcem, kdyby nebylo takových
vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto naposledy
zmíněnou částku. Částka platů, která ji přesahuje, může být v
tomto případě zdaněna podle právních předpisů každého smluvního
státu a s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.
Čl.12
Licenční poplatky
1. Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě a
placené osobě, která je rezidentem v druhém smluvním státě, mohou
být zdaněny v tomto druhém státě.
2. Tyto licenční poplatky mohou však být zdaněny ve smluvním
státě, ve kterém je jejich zdroj, a to podle právních předpisů
tohoto státu, avšak jestliže příjemce je skutečným vlastníkem
licenčních poplatků, daň takto stanovená nepřesáhne:
a) 25 % hrubé částky licenčních poplatků za užití nebo za právo na
užití ochranných známek;
b) 15 % hrubé částky licenčních poplatků ve všech ostatních
případech.
3. Výraz "licenční poplatky" použitý v tomto článku označuje
platy jakéhokoli druhu, placené za užití nebo za právo na užití
autorských práv k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému
(včetně kinematografických filmů, televizních nebo rozhlasových
záznamů), patentů, ochranných známek, návrhů nebo modelů, plánů
tajných vzorců nebo postupů nebo za užití nebo za právo na užití
průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení nebo za
informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti
průmyslové, obchodní nebo vědecké.
4. Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj v jednom
smluvním státě, jestliže plátcem je tento stát sám, jeho správní
útvar, místní orgán nebo osoba, která je rezidentem v tomto státě.
Jestliže však plátce licenčních poplatků, ať je nebo není
rezidentem v některém smluvním státě, má v jednom smluvním státě
stálou provozovnu nebo stálou základnu, ve spojení s níž vznikla
povinnost, na jejímž základě se licenční poplatky platí a která
nese ke své tíži tyto licenční poplatky, předpokládá se, že tyto
licenční poplatky mají zdroj v tom smluvním státě, ve kterém je
stálá provozovna umístěna.
5. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže příjemce
licenčních poplatků, který je rezidentem v jednom smluvním státě,
vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají licenční poplatky
zdroj, buď průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé
provozovny, která je tam umístěna, nebo nezávislé povolání
prostřednictvím stálé základny tam umístěné a jestliže právo nebo
majetek, které dávají vznik licenčním poplatkům, jsou s nimi
skutečně spojeny. V tomto případě se použijí ustanovení článku 7
nebo článku 14.
6. Jestliže částka licenčních poplatků, posuzováno se
zřetelem k plnění, za které jsou placeny, přesahuje v důsledku
zvláštních vztahů existujících mezi plátcem a skutečným příjemcem
nebo které jeden i druhý udržují s třetími osobami, částku, kterou
by byl smluvil dlužník se skutečným příjemcem, kdyby nebylo
takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto
naposledy zmíněnou částku. Částka platů, která je přesahuje, bude
v tomto případě zdaněna podle právních předpisů každého smluvního
státu a s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.
7. Omezení daňové sazby uvedené v odstavci 2b) tohoto článku,
se nepoužije na licenční poplatky placené před koncem pátého
kalendářního roku následujícího po roce, v němž tato smlouva
vstoupí v platnost, pokud takové licenční poplatky budou placeny
osobě, která je rezidentem jednoho smluvního státu a která vlastní
přímo nebo nepřímo alespoň 50 % podílů s hlasovacím právem na
společnosti vyplácející licenční poplatky.
Čl.13
Zisky ze zcizení majetku
1. Zisky ze zcizení nemovitého majetku, který je definován v
článku 6, mohou být zdaněny ve smluvním státě, v němž je tento
majetek umístěn.
2. Zisky ze zcizení movitého majetku, který je částí aktiv
stálé provozovny, kterou má podnik jednoho smluvního státu v
druhém smluvním státě, nebo movitého majetku, který patří ke stálé
základně, kterou rezident jednoho smluvního státu má ve druhém
smluvním státě k výkonu nezávislého povolání, včetně takových
zisků docílených ze zcizení takové stálé provozovny (samotné nebo
spolu s celým podnikem) nebo takové stálé základny, mohou být
zdaněny v tomto druhém státě. Avšak zisky ze zcizení lodí nebo
letadel využívaných v mezinárodní dopravě a movitého majetku,
který slouží provozu těchto lodí nebo letadel, budou zdaněny jen
ve smluvím státě, ve kterém je umístěno sídlo skutečného vedení
podniku.
3. Zisky ze zcizení jiného majetku nebo práva, než je uvedeno
v odstavcích 1 a 2, mohou být zdaněny v obou smluvních státech.
Čl.14
Nezávislá povolání
1. Příjmy, které rezident jednoho smluvního státu pobírá ze
svobodného povolání nebo jiné nezávislé činnosti obdobného
charakteru, budou zdaněny jen v tomto státě, pokud platby za
takovéto povolání nebo činnosti nejdou k tíži stálé provozovny
umístěné ve druhém smluvním státě nebo společnosti, která je v něm
rezidentem. V tomto případě mohou být příjmy zdaněny v tomto
druhém státě.
2. Výraz "svobodné povolání" zahrnuje obzvláště nezávisle
vykonávané činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské
nebo učitelské, jakož i samostatné činnosti lékařů, právních
zástupců, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců.
Čl.15
Zaměstnání
1. Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které rezident jednoho
smluvního státu pobírá z důvodu placeného zaměstnání, mohou být s
výhradou ustanovení článků 16, 18 a 19 zdaněny jen v tomto státě,
pokud zaměstnání není vykonáváno v druhém smluvním státě. Je-li
tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny přijaté za ně zdaněny
v tomto druhém státě.
2. Odměny, které rezident jednoho smluvního státu pobírá z
důvodů placeného zaměstnání vykonávaného v druhém smluvním státě,
mohou být bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdaněny jen v prvně
zmíněném státě, jestliže
a) příjemce se zdržuje v druhém státě po jedno nebo více období,
která nepřesáhnou v úhrnu 183 dny v daňovém roce, a
b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo jménem
zaměstnavatele, který není rezidentem v druhém státě, a
c) odměny nejdou k tíži stálé provozovně nebo stálé základně,
kterou má zaměstnavatel v druhém státě.
3. Nehledě na předchozí ustanovení tohoto článku, mohou být
odměny pobírané z důvodu zaměstnání vykonávaného na palubě lodi
nebo letadla v mezinárodní dopravě zdaněny ve smluvním státě, ve
kterém je umístěno sídlo skutečného vedení podniku.
Čl.16
Tantiémy
Tantiémy a jiné podobné odměny, které rezident jednoho
smluvního státu pobírá jako člen správní rady nebo jiného
poradního orgánu společnosti, která je rezidentem v druhém
smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
Čl.17
Umělci a sportovci
1. Příjmy, které pobírají rezidenti jednoho smluvního státu,
jakožto na veřejnosti vystupující umělci, jako např. divadelní,
filmoví, rozhlasoví a televizní umělci a hudebníci nebo jako
sportovci, ze své činnosti vykonávané osobně, mohou být bez ohledu
na ustanovení článků 14 a 15 zdaněny ve smluvním státě, kde je
tato činnost vykonávána.
2. Pokud činnosti uvedené v odstavci 1 tohoto článku jsou
prováděny v jednom smluvním státě prostřednictvím organizace
druhého smluvního státu, může být příjem plynoucí z provádění
těchto činností, bez ohledu na jiná ustanovení této smlouvy,
zdaněn v prvně zmíněném smluvním státě. Příjem plynoucí z
provádění těchto činností prostřednictvím organizace bude vyjmut
ze zdanění v prvně zmíněném smluvním státě, jestliže tato
organizace je přímo či nepřímo, zcela nebo podstatně udržována z
veřejných prostředků druhého smluvního státu.
3. Příjmy z činností definovaných v odstavci 1 se bez ohledu
na ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku osvobozují od zdanění
ve státě, ve kterém se tyto činnosti vykonávají, jestliže se tyto
činnosti vykonávají v rámci kulturní dohody sjednané mezi
smluvními státy.
Čl.18
Penze a renty
1. Penze a jiné obdobné platy nepřesahují částku odpovídající 3000
USD v kalendářním roce, výživné nepřesahující částku 3000 USD v
kalendářním roce a renty nepřesahující částku 3000 USD v
kalendářním roce vyplácené rezidentu jednoho smluvního státu mohou
být s výhradou ustanovení článku 19 zdaněny pouze v tomto státě.
Částka přesahující výše zmíněné limity může být zdaněna v
obou smluvních státech.
2. Pro účely tohoto článku:
a) výraz "penze a jiné obdobné platy" označuje opakující se platby
uskutečňované po odchodu do důchodu, jakožto odměna za
předchozí zaměstnání nebo jako náhrady za zranění utrpěná v
souvislosti s předchozím zaměstnáním;
b) výraz "renty" označuje stanovené částky vyplácené opakovaně v
určených termínech po dobu života nebo během přesně určeného
nebo určitelného období na základě závazku uskutečnit toto
plnění náhradou za plně odpovídající hodnotu v penězích nebo
penězi ocenitelnou (jinou než poskytnuté služby).
Čl.19
Veřejné funkce
1. Odměny, jiné než penze, vyplácené některým smluvním
státem, správním útvarem nebo místním orgánem tohoto státu fyzické
osobě za služby prokazované tomuto státu, jeho správnímu útvaru
nebo místnímu orgánu mohou být zdaněny pouze v tomto státě.
Takové odměny však budou zdaněny pouze v druhém smluvním
státě, jestliže služby jsou vykonávány v tomto státě a příjemce,
který je rezidentem tohoto tátu,
a) je státním občanem tohoto státu, nebo
b) nezískal bydliště v tomto státě jen z důvodů konání těchto
služeb.
2. Penze vyplácené některým smluvním státem, správním útvarem
nebo místním orgánem tohoto státu buď přímo, nebo z fondů, které
zřídily, fyzické osobě za služby prokázané tomuto státu, správnímu
útvaru nebo místnímu orgánu, mohou být zdaněny jen v tomto státě.
Takové penze však budou zdaněny pouze v druhém smluvním
státě, jestliže příjemce je rezidentem a státním občanem tohoto
státu.
3. Jakékoliv penze vyplácené na základě systému sociálního
zabezpečení jednoho smluvního státu rezidentu druhého smluvního
státu mohou být zdaněny pouze v prvně zmíněném státě.
4. Ustanovení článku 15, 16 a 18 se použijí na odměny a penze
za služby prokázané v rámci průmyslové nebo obchodní činnosti
prováděné některým smluvním státem, správním útvarem nebo místním
orgánem tohoto státu.
Čl.20
Profesoři a výzkumní pracovníci
Odměny, které osoba, jež je nebo byla bezprostředně před
příjezdem do jednoho smluvního státu rezidentem ve druhém smluvním
státě a která na pozvání prvně zmíněného státu nebo univerzity,
výzkumného ústavu, školy, muzea nebo jiné kulturní instituce prvně
zmíněného státu nebo na základě smlouvy o kulturní výměně, je
přítomna v tomto státě po dobu nepřekračující dva roky výlučně za
účelem výuky, přednášek nebo provádění výzkumu v takové instituci,
pobírá z této činnosti, budou osvobozeny od daně v tomto státě za
předpokladu, že jsou vypláceny ze zdrojů mimo tento stát.
Čl.21
Studenti a učni
Platy, které osoba, jež je nebo byla bezprostředně před svým
příjezdem do jednoho smluvního státu rezidentem v druhém smluvním
státě a která se zdržuje v prvně zmíněném státě pouze
a) jako student na univerzitě nebo škole prvně zmíněného státu,
b) jako příjemce stipendia nebo podpory za účelem studia nebo
výzkumu poskytované náboženskou, dobročinnou, vědeckou nebo
výchovnou organizací,
c) jako účastník na programu technické spolupráce dohodnutém s
vládou druhého smluvního státu, nebo
d) jako učeň,
pobírá za účelem úhrady nákladů výživy, výchovy nebo výcviku,
budou osvobozeny od daně v prvně zmíněném státě za předpokladu, že
pocházejí ze zdrojů mimo tento stát.
Čl.22
Jiné příjmy
Příjmy osoby, která je rezidentem jednoho smluvního státu,
plynoucí z druhého smluvního státu, o nichž se nepojednává v
předchozích článcích této smlouvy, mohou být zdaněny v tomto
druhém státě.
Čl.23
Způsob vyloučení dvojího zdanění
1. Jestliže osoba, která je rezidentem v Brazílii, pobírá
příjmy, které mohou v souladu s ustanoveními této smlouvy být
zdaněny v Československu, povolí Brazílie tomuto rezidentu odečíst
částku odpovídající dani zaplacené v Československu z jeho daňové
povinnosti.
Částka, která se odečte, nemůže však přesáhnout podíl daně,
vypočítané předtím než je odpočet proveden, která připadá na
příjem, který může být zdaněn v Československu.
2. Jestliže osoba, která je rezidentem v Československu,
pobírá příjem, jiný než uvedený v odstavci 3, který v souladu s
ustanoveními této smlouvy může být zdaněn v Brazílii, vyjme prvně
zmíněný stát takovýto příjem ze zdanění.
3. Jestliže osoba, která je rezidentem v Československu,
pobírá příjem, který je v souladu s ustanoveními článků 11, 12, 16
a 17, může být zdaněn v Brazílii, povolí Československo snížit
částku daně připadající na tento příjem o částku rovnající se dani
zaplacené v Brazílii.
Částka, o kterou se daň sníží, však nepřesáhne takovou část
daně vypočtené před jejím snížením, která připadá na příjem
plynoucí z Brazílie.
4. Pro účely snížení částky daně uvedené v odstavci 3 u
zdaňování úroků a licenčních poplatků se bude brazilská daň vždy
považovat za zaplacenou ve výši 25 %.
5. Nerozdělené zisky společnosti jednoho smluvního státu,
jejíž majetek je zcela nebo částečně vlastněn nebo kontrolován
přímo či nepřímo jedním nebo více rezidenty druhého smluvního
státu, nebudou podléhat dani v posledně zmíněném státě.
6. Hodnota akcií vydaných společností jednoho smluvního
státu, jejíž majetek je zcela nebo částečně vlastněn nebo
kontrolován, přímo či nepřímo, jedním nebo více rezidenty druhého
smluvního státu, nebude podléhat dani z příjmu v posledně zmíněném
státě.
Čl.24
Zásada rovného nakládání
1. Státní příslušníci jednoho smluvního státu nebudou
podrobeni v druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo povinnostem
s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním
spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeni státní
příslušníci tohoto druhého státu, kteří jsou ve stejné situaci.
2. zdanění stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluvního
státu má v druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě
nepříznivější než zdanění podniků tohoto druhého státu, které
vykonávají tutéž činnost.
Toto ustanovení nebude vykládáno jako závazek jednoho
smluvního státu, aby přiznal rezidentům druhého smluvního státu
osobní úlevy, srážky a snížení daně z důvodů osobního stavu nebo
rodinných závazků, které přiznává svým rezidentům.
3. Podniky jednoho smluvního státu, jejichž jmění je zcela
nebo zčásti, přímo nebo nepřímo vlastněno nebo kontrolováno
osobou, která je rezidentem v druhém smluvním státě, nebo větším
počtem takových osob, nebudou podrobeny v prvně zmíněném státě
žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné
nebo tíživější než zdanění a s ním spojené povinnosti, kterým jsou
nebo mohou být podrobeny ostatní podobné podniky prvně zmíněného
státu.
4. Výraz "zdanění" uvedený v tomto článku označuje daně, na
které se vztahuje tato smlouva.
Čl.25
Řešení případů cestou dohody
1. Jestliže se některá osoba domnívá, že opatření jednoho
nebo obou smluvních států vedou nebo povedou u ní ke zdanění,
které není v souladu s ustanoveními této smlouvy, může nezávisle
na opravných prostředcích, které poskytuje vnitrostátní právo
těchto států, předložit svůj případ příslušnému úřadu smluvního
státu, jehož je rezidentem.
2. Jestliže bude příslušný úřad považovat námitku za
oprávněnou a nebude-li sám s to najít uspokojivé řešení, bude se
snažit, aby případ upravil dohodou s příslušným úřadem druhého
smluvního státu tak, aby se vyloučilo zdanění, které není ve shodě
s touto smlouvou.
3. Příslušné úřady smluvních států se budou snažit vyřešit
dohodou obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout při
aplikaci této smlouvy.
4. Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý styk
za účelem dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavců.
Čl.26
Výměna informací
1. Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat
informace nutné pro aplikaci ustanovení této smlouvy. Veškeré
informace takto poskytnuté budou udržovány v tajnosti a nemohou
být sděleny jiným osobám nebo úřadům nebo soudům, než které se
zabývají vyměřováním nebo vybíráním daní, na které se vztahuje
tato smlouva, nebo rozhodováním o opravných prostředcích nebo
trestním stíháním ve věci těchto daní.
2.Ustanovení odstavce 1 nebudou v žádném případě vykládána
tak, že ukládají smluvnímu státu povinnost:
a)provést správní opatření, která by porušovala právní předpisy
nebo správní praxi tohoto nebo druhého státu;
b) sdělit informace, které by nemohly být získány na základě
právním předpisů nebo v normálním správním řízení tohoto nebo
druhého státu;
c) sdělit informace, které by odhalily obchodní, průmyslové,
hospodářské nebo výrobní tajemství nebo obchodní postup nebo
informace, jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem.
Čl.27
Diplomatičtí a konzulární úředníci
Tato smlouva se nedotýká daňových výsad, které přísluší
členům diplomatických misí a konzulárních úřadů podle obecných
pravidel mezinárodního práva nebo na základě zvláštních dohod.
Čl.28
Nabytí platnosti
1. Tato smlouva podléhá ratifikaci a ratifikační listiny
budou vyměněny v Praze, co nejdříve.
2. Smlouva nabude platnosti výměnou ratifikačních listin a
její ustanovení se budou uplatňovat"
a) u daní vybíraných srážkou u zdroje na částky vyplacené nebo
poukázané počínaje 1. lednem kalendářního roku následujícího
po roce, v němž smlouva nabude platnosti;
b) u ostatních daní, o nichž pojednává tato smlouva, na každý
daňový rok, počínající 1. lednem kalendářního roku
následujícího po roce, v němž smlouva nabude platnosti.
Čl.29
Výpověď
Každý smluvní stát může, po uplynutí tří roků od nabytí
platnosti smlouvy, tuto smlouvu vypovědět písemným oznámením daným
druhému smluvnímu státu diplomatickou cestou nejpozději třicátého
dne měsíce června kalendářního roku.
V tomto případě se smlouva bude uplatňovat naposledy:
a) u daní vybíraných srážkou u zdroje na částky vyplacené nebo
poukázané před uplynutím kalendářního roku, v němž bylo dáno
oznámení o výpovědi;
b) u ostatních daní, o nichž pojednává tato smlouva, na částky
obdržené v průběhu daňového roku začínajícího v kalendářním
roce, v němž bylo dáno oznámení o výpovědi.
Dáno v Brasílii, dne 26. srpna 1986, ve dvou vyhotoveních,
každé v jazyce českém, portugalském a anglickém, přičemž všechna
tři znění mají stejnou platnost. V případě jakýchkoliv rozdílností
výkladu bude rozhodující anglický text.
Za vládu
Československé socialistické republiky:
J. Žák v.r.
Za vládu
Brazilské federativní republiky:
C. Sodré v.r.
Příl.
PROTOKOL
V okamžiku podpisu Smlouvy mezi vládou Československé
socialistické republiky a vládou Brazilské federativní republiky o
zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z
příjmu, podepsaní, k tomu řádně zmocněni, dohodli následující
ustanovení, která tvoří nedílnou část této smlouvy.
1. K článku 7 odstavec 3
Rozumí se, že ustanovení odstavce 3 článku 7 bude vykládáno
tak, že náklady vynaložené na cíle sledované stálou provozovnou
včetně výloh vedení a všeobecných správních výloh, budou povoleny
odečíst, ať již vznikly ve státě, kde je tato stálá provozovna
umístěna nebo jinde.
2. K článku 11 odstavec 3a)
Rozumí se, že výraz "instituce náležející vládě" označuje:
a) v případě Československa, Československou obchodní banku;
b) v případě Brazílie, Banco Central do Brasil a Banco do Brasil.
3. K článku 12 odstavec 3
Rozumí se, že ustanovení odstavce 3 článku 12 se bude
používat na příjem za poskytování technické pomoci a technických
služeb.
4. K článku 14
Rozumí se, že ustanovení článku 14 se použijí, i když
činnosti jsou vykonávané společností zřízenou podle občanského
práva ("sociedade civil").
5. K článku 24 odstavec 2
Rozumí se, že ustanovení odstavce 5 článku 10 nejsou v
rozporu s ustanovením odstavce 2 článku 24.
6. K článku 24 odstavec 3
Ustanovení brazilských zákonů, která nepovolují, aby licenční
poplatky definované v odstavci 3 článku 12 vyplácené společností,
která je rezidentem v Brazílii, osobě, která je rezidentem v
Československu a jež vlastní nejméně 50 % podílů s hlasovacím
právem této společnosti, byly odpočítávány při určování
zdanitelného příjmu společnosti, která je rezidentem v Brazílii,
nejsou v rozporu s ustanoveními odstavce 3 článku 24 této smlouvy.
Dáno v Brasílii, dne 26. srpna 1986, ve dvou vyhotoveních,
každé v jazyce českém, portugalském a anglickém, přičemž všechna
tři znění mají stejnou platnost. V případě jakýchkoliv rozdílností
výkladu bude rozhodující anglický text.
Za vládu
Československé socialistické republiky:
J. Žák v.r.
Za vládu
Brazilské federativní republiky:
C. Sodré v.r.