18/1984 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 9. prosince 1983
o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a
Spolkovou republikou Německa o zamezení dvojího zdanění v oboru
daní z příjmu a z majetku
Dne 19. prosince 1980 byla v Praze podepsána Smlouva mezi
Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou
Německa o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z
majetku.
Se Smlouvu vyslovilo souhlas Federální shromáždění
Československé socialistické republiky a prezident Československé
socialistické republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly
vyměněny v Bonnu dne 18. října 1983.
Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 29
odstavce 2 dnem 17. listopadu 1983.
České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.
Ministr:
Ing. Chňoupek v.r.
SMLOUVA
mezi Československou socialistickou republikou
a Spolkovou republikou Německa
o zamezení dvojího zdanění
v oboru daní z příjmu a z majetku
Československá socialistická republika
a
Spolková republika Německa,
přejíce si uzavřít smlouvu o zamezení dvojího zdanění v
oboru daní z příjmu a z majetku,
dohodly se takto:
Čl.1
Osoby, na které se smlouva vztahuje
Tato smlouva se vztahuje na osoby, které mají bydliště či
sídlo v jednom nebo v obou smluvních státech.
Čl.2
Daně, na které se smlouva vztahuje
(1) Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu a z majetku,
vybírané v některém z obou smluvních států, ať je způsob vybírání
jakýkoli.
(2) Za daně z příjmu a z majetku se považují všechny daně,
vybírané z celkového příjmu, z veškerého majetku, nebo z části
příjmu nebo majetku, včetně daní ze zisku ze zcizení movitého nebo
nemovitého majetku, daní z objemu mezd a daní z přírůstku hodnoty.
(3) Současné daně, na které se smlouva vztahuje, jsou zejména
a) ve Spolkové republice Německa:
daň z příjmu (die Einkommensteuer),
daň právnických osob včetně doplňkové dávky k dani právnických
osob (dle Kuerperschaftsteuer einschliesslich der
Erganugsabsabe zur Kuerperschaftsteuer),
daň z majetku (die Vermogensteuer),
pozemková daň (die Grundsteuer) a
živnostenská daň (die Gewerbesteuer);
b) v Československé socialistické republice;
odvod ze zisku a daň ze zisku,
daň ze mzdy,
daň z příjmů z literární a umělecké činnosti,
daň zemědělská,
daň z příjmů obyvatelstva,
daň domovní a
odvod z jmění.
(4) Ustanovení této smlouvy o zdanění příjmu nebo majetku
platí přiměřeně pro živnostenskou daň, vyměřovanou nikoli podle
příjmu nebo majetku, která se vybírá ve Spolkové republice
Německa.
(5) Tato smlouva se bude vztahovat také na všechny totožné
nebo obdobné daně, které budou v budoucnu vybírány vedle
současných daní nebo místo nich. Příslušné úřady smluvních států
si na konci každého roku podle potřeby sdělí změny, které byly
provedeny v jejich daňových zákonech.
Čl.3
Všeobecné definice
(1) Ve smyslu této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje
odlišný výklad:
a) Výrazy "jeden smluvní stát" a "druhý smluvní stát" označují
podle souvislosti Spolkovou republiku Německa nebo
Československou socialistickou republiku.
b) Výraz "osoba" zahrnuje fyzické osoby a společnosti.
c) Výraz "společnost" označuje právnické osoby nebo nositele práv
považované pro účely zdanění za právnické osoby.
d) Výrazy "podnik jednoho smluvního státu" a "podnik druhého
smluvního státu" označují podnik provozovaný osobou mající
bydliště či sídlo v jednom smluvním státě, případně podnik
provozovaný osobou mající bydliště či sídlo v druhém smluvním
státě.
e) Výraz "příslušný úřad" označuje v případě Spolkové republiky
Německa spolkového ministra financí a v případě Československé
socialistické republiky ministra financí Československé
socialistické republiky nebo jeho zmocněného zástupce.
(2) Každý výraz, který není jinak definován, má pro aplikaci
této smlouvy smluvním státem význam, který je mu určen právními
předpisy tohoto státu, které upravují daně, jež jsou předmětem
této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad.
Čl.4
Daňový domicil
(1) Výraz "osoba mající bydliště či sídlo v jednom smluvním
státě" označuje ve smyslu této smlouvy osobu, která je podrobena
zdanění podle právních předpisů tohoto státu z důvodu svého
bydliště, stálého pobytu, místa vedení, nebo jiného podobného
kritéria.
(2) Jestliže fyzická osoba má podle ustanovení odstavce 1
bydliště v obou smluvních státech, postupuje se takto:
a) Předpokládá se, že tato osoba má bydliště v tom smluvním státě,
ve kterém má stálý být. Jestliže má stálý byt v obou smluvních
státech, předpokládá se, že má bydliště v tom smluvním státě,
ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy.
b) Jestliže nemůže být určeno, ke kterému smluvnímu státu má tato
osoba užší osobní a hospodářské vztahy, nebo jestliže nemá
stálý byt v žádném smluvním státě, předpokládá se, že má
bydliště v tom smluvním státě, ve kterém se obvykle zdržuje.
(3) Jestliže osoba jiná než osoba fyzická má podle ustanovení
odstavce 1 sídlo v obou smluvních státech, předpokládá se, že má
sídlo v tom smluvním státě, v němž je místo jejího skutečného
vedení.
Čl.5
Stálá provozovna
(1) Výraz "stálá provozovna" označuje ve smyslu této smlouvy
trvalé zařízení pro podnikání, v němž podnik vykonává zcela nebo
zčásti svoji činnost.
(2) Výraz "stálá provozovna" zahrnuje obzvláště:
a) místo vedení,
b) závod,
c) kancelář,
d) továrnu,
e) dílnu,
f) důl, lom nebo jiné místo, kde se těží přírodní zdroje,
g) staveniště nebo montáž, které trvají déle než 12 měsíců.
(3) Za stálou provozovnu se nepovažuje:
a) zařízení, které se využívá pouze k uskladnění, vystavení nebo k
dodání zboží patřícího podniku,
b) zásoba zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za
účelem uskladnění, vystavení nebo dodání,
c) zásoba zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za
účelem zpracování jiným podnikem,
d) trvalé zařízení sloužící podnikání, které je využíváno pouze za
účelem nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik,
e) trvalé zařízení sloužící podnikání, které je využíváno pro
podnik pouze za účelem reklamy, poskytování informací,
vědeckých rešerší nebo podobných činností, které mají přípravný
nebo pomocný charakter.
(4) Osoba jednající v jednom smluvní státě za podnik druhého
smluvního státu - jiná než nezávislý zástupce ve smyslu odstavce 5
- se považuje za stálou provozovnu v prvně jmenovaném státě,
jestliže je vybavena plnou mocí, která jí dovoluje uzavírat
smlouvy jménem podniku a kterou v tomto státě obvykle využívá,
pokud její činnost není omezena na nákupy zboží pro podnik.
(5) Nepředpokládá se, že podnik jednoho smluvního státu má
stálou provozovnu v druhém smluvním státě jenom proto, že tam
vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře, komisionáře nebo
jiného nezávislého zástupce, pokud tyto osoby jednají v rámci své
řádné činnosti.
(6) Skutečnost, že společnost, která má sídlo v jednom
smluvním státě, ovládá společnost nebo je ovládána společností,
která má sídlo v druhém smluvním státě, nebo která v tomto druhém
státě vykonává svoji činnosti (ať prostřednictvím stálé provozovny
nebo jinak), neučiní sama o sobě z kterékoli této společnosti
stálou provozovnu druhé společnosti.
Čl.6
Příjmy z nemovitého majetku
(1) Příjmy z nemovitého majetku mohou být zdaněny ve smluvním
státě, v němž je takový majetek umístěn.
(2) Výraz "nemovitý majetek" je definován ve shodě s právem
toho smluvního státu, v němž je tento majetek umístěn. Tento výraz
zahrnuje v každém případě příslušenství nemovitého majetku, živý a
mrtvý inventář zemědělských a lesních hospodářství, práva, na
která se použijí ustanovení občanského práva vztahující se na
pozemky, požívání nemovitého majetku a práva na proměnlivá nebo
pevná plnění, placená za těžení nebo za právo na těžení nerostných
ložisek, pramenů a jiných přírodních zdrojů. Lodi, čluny a letadla
se nepovažují za nemovitý majetek.
(3) Ustanovení odstavce 1 se použije na příjmy z přímého
užívání, nájmu, pachtu a každého jiného způsobu užívání nemovitého
majetku.
(4) Ustanovení odstavců 1 a 3 se použijí také na příjmy z
nemovitého majetku podniku a na příjmy z nemovitého majetku
užívaného k výkonu svobodného povolání.
Čl.7
Zisky podniků
(1) Zisky podniku jednoho smluvního státu mohou být zdaněny
jen v tomto státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém
smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam
umístěna. Jestliže podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem,
mohou být zisky podniku zdaněny v tomto druhém státě, avšak pouze
v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé provozovně.
(2) Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji
činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny,
která je tam umístěna, přisuzují se v každém smluvním státě této
stálé provozovně zisky, které by byla mohla docílit, kdyby byla
jako samostatný podnik vykonávala totožné nebo obdobné činnosti za
stejných nebo obdobných podmínek a byla zcela nezávislá ve styku s
podnikem, jehož je stálou provozovnou.
(3) Při výpočtu zisků stálé provozovny se povoluje odečíst
náklady, vynaložené na cíle sledované touto stálou provozovnou
včetně výloh, ať vznikly ve státě, v němž je tato stálá provozovna
umístěna či jinde.
(4) Pokud je v některém smluvním státě obvyklé určovat zisky,
které mají být přičteny stálé provozovně, na základě rozdělení
celkových zisků podniku jeho různým částem, nevylučuje ustanovení
odstavce 2, aby tento smluvní stát určil zisky, jež mají být
zdaněny, tímto obvyklým rozdělením. Způsob použitého rozdělení
zisků musí být však takový, aby výsledek byl v souladu se
zásadami, stanovenými v tomto článku.
(5) Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě
skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik.
(6) Zisky, které se mají přičíst stálé provozovně, se pro
aplikaci předchozích odstavců vypočítají každý rok podle téže
metody, pokud neexistují dodatečné důvody pro jiný postup.
(7) Jestliže zisky zahrnují příjmy, o nichž se pojednává v
jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch článků
dotčena ustanoveními tohoto článku.
Čl.8
Lodní a letecká doprava
(1) Zisky plynoucí z provozování námořních lodí nebo letadel
v mezinárodní dopravě mohou být zdaněny jen ve smluvním státě, ve
kterém je místo skutečného vedení podniku.
(2) Zisky z provozování člunů používaných ve vnitrozemské
plavbě mohou být zdaněny jen ve smluvním státě, ve kterém je místo
skutečného vedení podniku.
(3) Jestliže místo skutečného vedení podniku námořní nebo
vnitrozemské plavby je na palubě lodi nebo člunu, považuje se za
umístěné ve smluvním státě, ve kterém je domovský přístav této
lodi nebo tohoto člunu, nebo není-li domovský přístav, ve smluvním
státě, ve kterém má provozovatel lodi nebo člunu bydliště či
sídlo.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí přiměřeně na účasti
podniku námořní nebo vnitrozemské plavby nebo letecké dopravy na
poolu, společném provozu, nebo na jiném mezinárodním provozním
sdružení.
Čl.9
Sdružené podniky
(1) Jestliže
a) se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo nepřímo na
vedení, kontrole nebo jmění podniku druhého smluvního státu,
nebo
b) tytéž osoby se přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole
nebo jmění podniku jednoho smluvního státu i podniku druhého
smluvního státu,
a jestliže v těchto případech byly mezi oběma podniky v jejich
obchodních nebo finančních vztazích sjednány nebo jim uloženy
podmínky, které se liší od podmínek, které by byl sjednány mezi
podniky nezávislými, mohou být do zisků tohoto podniku včleněny a
přiměřeně zdaněny zisky, které bez těchto podmínek by byly
docíleny jedním z podniků, které však vzhledem k těmto podmínkám
docíleny nebyly.
(2) Jestliže zisk, ze kterého byl podnik jednoho smluvního
státu zdaněn v tomto státě, byl podle ustanovení odstavce 1
zahrnut do zisku podniku druhého smluvního státu a přiměřeně
zdaněn a jestliže zisk takto zahrnutý je ziskem, který by byl
docílen tímto podnikem tohoto druhého smluvního státu, kdyby
podmínky sjednané mezi oběma podniky byly totožné s podmínkami,
které by byly sjednány mezi nezávislými podniky, provede prvně
zmíněný stát přiměřenou opravu takto zahrnutého zisku, aby bylo
vyloučeno dvojí zdanění. Tato oprava se provede s přihlédnutím k
ostatním ustanovením této smlouvy s ohledem na druh příjmu a
bude-li to nutné, příslušné úřady smluvních států se za tímto
účelem poradí.
Čl.10
Dividendy
(1) Dividendy vyplácené společností, která má sídlo v jednom
smluvním státě, osobě mající bydliště či sídlo v druhém smluvním
státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
(2) Tyto dividendy však mohou být zdaněny ve smluvním státě,
v němž má sídlo společnost, která je vyplácí, a to podle zákonů
tohoto státu. Daň takto stanovená však nesmí přesáhnout:
a) 5 % hrubé částky dividend, jestliže příjemce je společností,
která vlastní přímo nejméně 25 % jmění společnosti vyplácející
dividendy;
b) 15 % hrubé částky dividend ve všech ostatních případech.
(3) Pokud sazba daně ze zisku společností je v některém
smluvním státě nižší pro rozdělené zisky než pro nerozdělené
zisky, a jestliže rozdíl činí 20 % nebo více, může daň, která se
vybírá v tomto státě z dividend, činit odchylně od ustanovení
odstavce 2 25 % hrubé částky dividend s připočtením doplňkové
dávky, jestliže dividendy pocházejí od společnosti, která má
v tomto smluvním státě sídlo, a jsou pobírány společností, která
má sídlo v druhém smluvním státě, a jestliže této společnosti
samotné nebo společně s jinými osobami, jimiž je ovládána, nebo
které jsou s ní společně ovládány, patří přímo nebo nepřímo
nejméně 25 % podílů spojených s hlasovacím právem společnosti
mající sídlo v prvně zmíněném státě.
(4) Výraz "dividendy" použitý v tomto článku označuje příjem
z akcií, požívacích práv nebo požitkových listů, kuksů, podílů na
zisku, nebo jiných práv - s výjimkou pohledávek - s účastí na
zisku a příjem z jiných podílů na společnosti, který je podle
daňových předpisů státu, ve kterém má sídlo společnost, která
vyplácí dividendy, postaven na roveň příjmu z akcií, včetně příjmu
tichého společníka z účasti na živnosti, příjmu z obligací nebo
půjček spojených s účastí na zisku, a včetně výplat na podílové
listy společnosti pro ukládání kapitálu (investmentfonds).
(5) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí, jestliže
příjemce dividend mající bydliště či sídlo v jednom smluvním
státě, má v druhém smluvním státě, v němž má sídlo společnost
vyplácející dividendy, stálou provozovnu a jestliže účast, na
jejímž základě se dividendy vyplácejí, skutečně patří k této stálé
provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7.
(6) Jestliže společnost mající sídlo v jednom smluvním státě
dosahuje zisky nebo příjem z druhého smluvního státu, nemůže tento
druhý stát vybrat žádnou daň z dividend, vyplácených touto
společností osobám, které nemají bydliště či sídlo v tomto druhém
státě, ani podrobit zisky společnosti dani z nerozdělených zisků,
ani když vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky pozůstávají
zcela nebo zčásti ze zisků nebo z příjmu docílených v tomto druhém
státě.
Čl.11
Úroky
(1) Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené
osobě mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě mohou být
zdaněny pouze v tomto druhém státě.
(2) Výraz "úroky" použitý v tomto článku označuje příjem z
veřejných půjček, z dlužních úpisů, i když jsou zajištěny
zástavním právem na nemovitosti nebo poskytují právo na účast na
zisku, a z pohledávek jakékoli povahy, jakož i všechny jiné
příjmy, které jsou podle daňových předpisů státu, ve kterém je
jejich zdroj, postaveny na roveň příjmu z půjček.
(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jestliže příjemce
úroků, který má bydliště či sídlo v jednom smluvním státě, má v
druhém smluvním státě, ve kterém mají úroky zdroj, stálou
provozovnu a jestliže pohledávky, ze kterých jsou úroky placeny,
skutečně patří k této stálé provozovně. V takovém případě se
použijí ustanovení článku 7.
(4) Jestliže částka placených úroků, posuzováno se zřetelem k
pohledávce, ze které jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních
vztahů existujících mezi dlužníkem a věřitelem nebo mezi oběma a
třetí osobou částku, kterou by byl smluvil dlužník s věřitelem,
kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku
jen na tuto naposledy zmíněnou částku. Částka úroků, která ji
přesahuje, může být v tomto případě zdaněna podle právních
předpisů každého smluvního státu a podle jiných ustanovení této
smlouvy.
Čl.12
Licenční poplatky
(1) Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě a
placené osobě, která má bydliště či sídlo v druhém smluvním státě,
mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
(2) Tyto licenční poplatky mohou však být zdaněny ve smluvním
státě, ve kterém je jejich zdroj, a to podle právních předpisů
tohoto státu, avšak daň nesmí překročit 5 % hrubé částky
licenčních poplatků.
(3) Výraz "licenční poplatky" použitý v tomto článku označuje
platy jakéhokoli druhu, placené za užití nebo za právo na užití
autorských práv k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému
včetně kinematografických filmů, patentů, ochranných známek,
návrhů nebo modelů, plánů, tajných vzorců nebo postup, nebo za
užití nebo za právo na užití průmyslového, obchodního nebo
vědeckého zařízení nebo za informace, které se vztahují na
zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké.
(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže příjemce
licenčních poplatků mající bydliště či sídlo v jednom smluvním
státě má v druhém smluvním státě, ve kterém mají licenční poplatky
zdroj, stálou provozovnu a jestliže práva nebo majetkové hodnoty,
za které jsou licenční poplatky placeny, skutečně patří k této
stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku
7.
(5) Jestliže částka placených licenčních poplatků, posuzováno
se zřetelem k plnění, za které jsou placeny, přesahuje v důsledku
zvláštních vztahů existujících mezi dlužníkem a věřitelem, nebo
mezi oběma a třetí osobou částku, kterou by byl smluvil dlužník s
věřitelem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení
tohoto článku jen na tuto naposledy zmíněnou částku. Částka platů,
která ji přesahuje, může být v tomto případě zdaněna podle
právních předpisů každého smluvního státu a podle jiných
ustanovení této smlouvy.
Čl.13
Zisky ze zcizení majetku
(1) Zisky ze zcizení nemovitého majetku ve smyslu článku 6
mohou být zdaněny ve smluvním státě, ve kterém je takový majetek
umístěn.
(2) Zisky ze zcizení movitého majetku, který je provozním
majetkem stálé provozovny, kterou má podnik jednoho smluvního
státu v druhém smluvním státě, nebo movitého majetku
příslušejícího ke stálé základně, kterou osoba mající bydliště v
jednom smluvním státě má v druhém smluvním státě za účelem výkonu
nezávislého povolání, včetně takových zisků docílených ze zcizení
takové stálé provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem) nebo
takové stálé základny, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
Avšak zisky ze zcizení movitého majetku uvedeného v článku 22
odstavec 3 mohou být zdaněny jen ve smluvním státě, ve kterém může
být takový movitý majetek zdaněn podle ustanovení zmíněného
článku.
(3) Zisky, ze zcizení podílů na společnosti mající sídlo v
jednom smluvním státě mohou být zdaněny v tomto státě.
(4) Zisky ze zcizení majetku, který není uveden v odstavcích
1, 2 a 3 mohou být zdaněny jen ve smluvním státě, ve kterém má
zcizitel bydliště či sídlo.
Čl.14
Nezávislá povolání
(1) Příjem, který osoba mající bydliště v jednom smluvním
státě pobírá ze svobodného povolání nebo jiné nezávislé činnosti
podobné povahy, může být zdaněn jen v tomto státě, pokud tato
osoba nemá pravidelně k dispozici v druhém smluvním státě stálou
základnu k výkonu své činnosti. Jestliže má takovou stálou
"základnu", může být příjem zdaněn ve druhém státě, avšak pouze v
rozsahu, v jakém jej lze přičíst této stálé základně.
(2) Výraz "svobodné povolání" zahrnuje obzvláště nezávislé
činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo
učitelské, jakož i nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů,
architektů a zubních lékařů.
Čl.15
Zaměstnání
(1) Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které fyzická osoba
mající bydliště v jednom smluvním státě pobírá z důvodu
zaměstnání, mohou být s výhradou ustanovení článků 16 až 20
zdaněny jen v tomto státě, pokud zaměstnání není vykonáváno
v druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou
být odměny přijaté za ně zdaněny v tomto druhém státě.
(2) Odměny, které fyzická osoba mající bydliště v jednom
smluvním státě pobírá z důvodu zaměstnání vykonávaného v druhém
smluvním státě, mohou být bez ohledu na ustanovení odstavce 1
zdaněny jen v prvně zmíněném státě, jestliže
a) příjemce se nezdržuje v druhém státě během příslušného
kalendářního roku déle než 183 dnů,
b) odměny jsou vypláceny osobou nebo za osobu, která nemá bydliště
či sídlo v tomto druhém státě, a
c) odměny nejdou k tíži stálé provozovně, kterou má osoba, která
odměny platí, v tomto druhém státě.
(3) Nehledě na předchozí ustanovení tohoto článku, mohou být
odměny pobírané z důvodu zaměstnání vykonávaného na palubě námořní
lodi nebo letadla v mezinárodní dopravě nebo na palubě člunu
používaného ve vnitrozemské plavbě zdaněny ve smluvním státě, ve
kterém je místo skutečného vedení podniku.
Čl.16
Tantiemy
Odměny členů dozorčí a správní rady a podobné platy, které
osoba mající bydliště v jednom smluvním státě pobírá jako člen
dozorčí nebo správní rady společnosti, která má sídlo v druhém
smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
Čl.17
Umělci a sportovci
(1) Příjem, který pobírají umělci z povolání, jako divadelní,
filmoví, rozhlasoví nebo televizní umělci a hudebníci jakož i
sportovci z této své osobní činnosti, může být bez ohledu na
ustanovení článků 14 a 15 zdaněn ve smluvním státě, ve kterém jsou
tyto činnosti vykonávány.
(2) Jestliže příjem z této osobní činnosti umělce nebo
sportovce nepřipadá umělci nebo sportovci samotnému, nýbrž jiné
osobě, může být příjem bez ohledu na ustanovení článků 7, 14 a 15
zdaněn ve státě, ve kterém se vykonává činnost umělce nebo
sportovce.
(3) Příjem uvedený v odstavcích 1 a 2 nemůže být odchylně od
ustanovení těchto odstavců zdaněn ve státě, ve kterém se vykonává
činnost umělce nebo sportovce, jestliže umělec nebo sportovec
vystupuje v rámci kulturního výměny dohodnuté mezi vládami
smluvních států.
Čl.18
Veřejné funkce
(1) Platy včetně penzí, které jsou vypláceny některým
smluvním státem nebo územní korporací tohoto státu přímo nebo z
fondu zřízeného tímto státem nebo touto územní korporací fyzické
osobě za služby prokázané tomuto státu nebo této územní korporaci
při výkonu veřejných funkcí, mohou být zdaněny v tomto státě. Toto
ustanovení se však nepoužije, jestliže se odměny vyplácejí osobám,
které mají v druhém státě stálé bydliště.
(2) Na platy nebo penze za služby, které byly prokázány v
souvislosti s obchodní nebo průmyslovou činností smluvního státu
nebo jeho územní korporace, se použijí ustanovení článků 15, 16 a
19.
Čl.19
Penze
Penze a podobné platy poukazované z důvodu dřívějšího
zaměstnání osobě, která má bydliště v některém smluvním státě,
podléhají s výhradou ustanovení článku 18 odstavec 1 zdanění pouze
v tomto státě.
Čl.20
Učitelé, studenti a jiné osoby,
které získávají vzdělání
(1) Vysokoškolští a jiní učitelé, kteří mají v jednom
smluvním státě bydliště, nebo měli v jednom smluvním státě
bydliště bezprostředně před tím, než se odebrali do druhého
smluvního státu, aby tam nejdéle po dobu dvou roků pokračovali ve
studiu nebo výzkumu nebo aby tam vyučovali na uznávané univerzitě,
vysoké škole nebo na jiném podobném ústavu, který nesleduje
výdělečné cíle, nebudou v tomto druhém státě podrobeni dani z
odměn za tuto práci, pokud pobírají tyto odměny z míst mimo tento
druhý stát.
(2) Jestliže fyzická osoba má bydliště v jednom smluvním
státě bezprostředně před tím, než odejde do druhého smluvního
státu, a jestliže se v tomto druhém státě zdržuje přechodně pouze
jako studen na univerzitě, vysoké nebo jiné škole nebo na podobném
vzdělávacím ústavu tohoto druhého státu nebo jako učeň (ve
Spolkové republice Německa také jako volontér nebo praktikant), je
osvobozena ode dne svého prvního příchodu do druhého státu v
souvislosti s tímto pobytem od daně tohoto druhého státu ze všech
úhrad z míst mimo tento druhý stát, určených na její výživu,
výchovu nebo vzdělání.
(3) Jestliže fyzická osoba má bydliště v jednom smluvním
státě bezprostředně před tím, než odejde do druhého smluvního
státu, a jestliže se přechodně zdržuje v tomto druhém státě pouze
za účelem studia, výzkumu nebo vzdělání jako příjemce podpory,
příspěvku na výživu nebo stipendia vědecké, vychovatelské,
náboženské nebo dobročinné organizace, je nejdéle po dobu dvou
roků ode dne svého prvního příchodu osvobozena v tomto druhém
státě v souvislosti s tímto pobytem od daně tohoto druhého státu:
a) z této podpory, příspěvku na výživu nebo stipendia a
b) ze všech úhrad z míst mimo tento druhý stát určených na její
výživu, výchovu nebo vzdělání.
Čl.21
Příjmy výslovně neuvedené
Příjmy osob mající bydliště či sídlo v některém smluvním
státě, které nejsou výslovně uvedeny v předchozích článcích, mohou
být zdaněny jen v tomto státě.
Čl.22
Majetek
(1) Nemovitý majetek ve smyslu článku 6 odstavec 2 může být
zdaněn ve smluvním státě, ve kterém je takový majetek umístěn.
(2) Movitý majetek, který je provozním majetkem stálé
provozovny podniku nebo přísluší ke stálé základně, která slouží k
výkonu svobodného povolání, může být zdaněn ve smluvním státě, ve
kterém je umístěna stálá provozovna nebo stálá základna.
(3) Námořní lodi a letadla používané v mezinárodní dopravě a
čluny používané ve vnitrozemské plavbě, jakož i movitosti sloužící
k provozování takových lodí, člunů a letadel mohou být zdaněny jen
ve smluvním státě, ve kterém je umístěno skutečné vedení podniku.
(4) Všechny ostatní části majetku osoby mající bydliště či
sídlo v některém smluvním státě mohou být zdaněny jen v tomto
státě.
Čl.23
Vyloučení dvojího zdanění
(1) Osobě, která má bydliště či sídlo ve Spolkové republice
Německa, se daň stanoví takto:
a) Pokud se nepoužije ustanovení písmene b), vyjmou se příjmy ze
zdrojů v Československé socialistické republice a majetkové
hodnoty ležící v Československé socialistické republice, které
mohou být podle této smlouvy zdaněny v Československé
socialistické republice, ze základu pro vyměření daně Spolkové
republiky Německa. Spolková republika Německa však vezme ohled
na takto vyňaté příjmy a majetkové hodnoty při stanovení daňové
sazby. Na dividendy se první věta použije jen tehdy, jestliže
dividendy jsou vypláceny kapitálové společnosti mající sídlo ve
Spolkové republice Německa společností mající sídlo v
Československé socialistické republice a jestliže alespoň 25 %
podílů této společnosti spojených s hlasovacím právem patří
prvně zmíněné společnosti. Ze základu pro vyměření daně
Spolkové republiky Německa se rovněž vyjmou účasti, jejichž
dividendy se vyjímají z daňového základu podle předchozí věty
nebo by se měly ze základu daně vyjmout při výplatě.
b) Daň, která se platí podle právních předpisů Československé
socialistické republiky a v souladu s touto smlouvou z dále
uvedených příjmů ze zdrojů v Československé socialistické
republice, se započte na daň vybíranou z těchto příjmů ve
Spolkové republice Německa podle daňových předpisů Spolkové
republiky Německa o započítání zahraničních daní:
1. z dividend, které nespadají pod ustanovení písmene a),
2. z licenčních poplatků ve smyslu článku 12,
3. z příjmů ve smyslu článku 13 odstavce 3,
4. z příjmů ve smyslu článku 16,
5. z příjmů ve smyslu článku 17.
c) Ustanovení písmene a) se vztahuje na zisky, které mohou být
přičteny stálé provozovně umístěné v Československé
socialistické republice, a na majetek, který je provozním
majetkem takové stálé provozovny, jakož i na dividendy, které
jsou vypláceny společností mající sídlo v Československé
socialistické republice, a na účast na takové společnosti jen
tehdy, jestliže stálá provozovna nebo společnost, na niž je
účast, pobírá své příjmy výhradně nebo téměř výhradně z dále
uvedených činností vykonávaných v Československé socialistické
republice: z výroby nebo prodeje zboží, technických služeb nebo
bankovních, případně pojišťovacích obchodů. Jestliže nejsou
tyto předpoklady splněny, použijí se ustanovení uvedená pod
písmenem b). Také při zdanění majetku se daň vybraná ve shodně
s touto smlouvou v Československé socialistické republice z
majetkových hodnot umístěných v Československé socialistické
republice započte na daň vybíranou ve Spolkové republice
Německa podle daňových předpisů Spolkové republiky Německa o
započtení zahraničních daní.
(2) Osobě, která má bydliště či sídlo v Československé
socialistické republice, se daň stanoví takto:
a) Příjmy pocházející ze Spolkové republiky Německa - s výjimkou
příjmů spadajících pod ustanovení písmene b) - a majetkové
hodnoty umístěné ve Spolkové republice Německa, které mohou být
zdaněny podle této smlouvy ve Spolkové republice Německa, se v
Československé socialistické republice vyjímají ze zdanění.
Československá socialistická republika však může při stanovení
daně z ostatního příjmu nebo z ostatního majetku této osoby
použít sazbu daně, která by se použila, kdyby příslušný příjem
nebo příslušný majetek nebyl ze zdanění vyňat.
b) Při vyměřování československých daní se do daňového základu
zahrnou příjmy ze Spolkové republiky Německa, které podle
článků 10, 12, 13 odstavce 3, 16 a 17 mohou být zdaněny ve
Spolkové republice Německa. Daň zaplacená ve Spolkové republice
Německa podle článků 10, 12, 13 odstavce 3, 16 a 17 se započte
na daň vybíranou v Československé socialistické republice z
těchto příjmů. Částka, která se započte, však nemůže překročit
takovou část daně vypočtené před započtením, která poměrně
připadá na tyto příjmy podléhající zdanění ve Spolkové
republice Německa.
Čl.24
Zásada rovného nakládání
(1) Smluvní stát nesmí uložit osobám, které mají v druhém
smluvním státě bydliště či sídlo, žádné daně, které by neuložil
osobám, které mají bydliště či sídlo v třetím státě, s nímž
neuzavřel smlouvu o zamezení dvojího zdanění.
(2) Zdanění stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluvního
státu má v druhém smluvním státě, se neprovede v tomto druhém
státě způsobem méně příznivým než zdanění podniků tohoto druhého
státu, které vykonávají tutéž činnost.
Toto ustanovení nebude vykládáno jako závazek jednoho
smluvního státu, aby přiznal osobám majícím bydliště v druhém
smluvním státě daňová osvobození, úlevy a snížení daně z důvodů
osobního stavu nebo povinností k rodině nebo z jiných osobních
důvodů, které přiznává osobám, které na jeho území mají bydliště
.(3) Podniky jednoho smluvního státu, jejichž jmění je zcela
nebo zčásti, přímo nebo nepřímo vlastněno nebo kontrolováno osobou
nebo osobami majícími bydliště či sídlo v druhém smluvním státě,
nesmí být podrobeny v prvně zmíněném smluvním státě žádnému
zdanění nebo povinnostem s ním spojeným, které by byly jiné nebo
tíživější než zdanění a s ním spojené povinnosti, kterým jsou nebo
mohou být podrobeny jiné podobné podniky tohoto prvně zmíněného
státu.
(4) Výraz "zdanění" označuje v tomto článku daně jakéhokoli
druhu a pojmenování.
Čl.25
Řešení případů cestou dohody
(1) Jestliže se osoba mající bydliště či sídlo v některém
smluvním státě domnívá, že opatření učiněná jedním nebo oběma
smluvními státy přivodila nebo přivodí pro ni zdanění, které není
v souladu s touto smlouvou, může nezávisle na opravných
prostředcích, které poskytuje vnitrostátní zákonodárství těchto
států, předložit svůj případ příslušnému úřadu smluvního státu, ve
kterém má bydliště či sídlo.
(2) Jestliže bude příslušný úřad považovat námitku za
oprávněnou a nebude-li sám s to najít uspokojivé řešení, bude se
snažit, aby otázku upravil dohodou s příslušným úřadem druhého
smluvního státu tak, aby se vyloučilo zdanění, které není ve
shodně s touto smlouvou.
(3) Příslušné úřady smluvních států se budou snažit vyřešit
vzájemnou dohodou obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout
při výkladu nebo aplikaci této smlouvy. Mohou se také vzájemně
poradit za účelem vyloučení dvojího zdanění v případech, které
nejsou upraveny touto smlouvou.
(4) Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý styk
za účelem aplikace této smlouvy.
Čl.26
Výměna informací
(1) Příslušné úřady smluvních států si budou vzájemně
vyměňovat informace nutné pro provádění této smlouvy. Všechny
informace takto vyměněné musí být udržovány v tajnosti a mohou být
sděleny jen osobám nebo úřadům pověřeným vyměřováním a vybíráním
daní, které jsou předmětem této smlouvy.
(2) Ustanovení odstavce 1 nebudou v žádném případě vykládána
tak, že ukládají jednomu ze smluvních států povinnost:
a) provést administrativní opatření, která by byla v rozporu s
právními předpisy nebo správní praxí tohoto nebo druhého
smluvního státu;
b) sdělit údaje, které by nemohly být dosaženy na základě platných
právních předpisů nebo v normálním administrativním řízení
tohoto nebo druhého smluvního státu;
c) poskytnout informace, které by odhalily obchodní, podnikové
nebo pracovní tajemství nebo obchodní jednání, nebo jejichž
sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem.
Čl.27
Členové diplomatických misí a konzulárních úřadů
Tato smlouva se nedotýká daňových výsad, které přísluší
členům diplomatických misí a konzulárních úřadů podle obecných
pravidel mezinárodního práva nebo na základě zvláštních dohod.
Čl.28
Doložka o Berlínu (Západním)
Podle Čtyřstranné dohody z 3. září 1971 se tato smlouva v
souladu se stanovenými procedurami rozšiřuje na Berlín (Západní).
Čl.29
Nabytí platnosti
(1) Tato smlouva podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny
budou vyměněny v Bonnu co nejdříve.
(2) Tato smlouva nabude platnosti třicátý den po výměně
ratifikačních listin a bude se v obou smluvních státech aplikovat:
a) na daně, které se vybírají za zdaňovací období, které následuje
po roce, ve kterém smlouva nabyla platnosti, a za další
zdaňovací období,
b) na daně vybírané srážkou z výnosů placených po 31. prosinci
roku, ve kterém smlouva nabyla platnosti.
Čl.30
Výpověď
Tato smlouva se sjednává na neurčitou dobu, avšak kterýkoli
ze smluvních států ji může vypovědět písemně diplomatickou cestou
vždy do 30. června kalendářního roku následujícího po uplynutí
pěti let od konce kalendářního roku, ve kterém smlouva nabyla
platnosti. V takovém případě se smlouva v obou státech již
nepoužije:
a) na daně, které se vybírají za daňový rok, který následuje po
daňovém roce, ve kterém byla dána výpověď, a za následující
daňové roky,
b) na daně vybírané srážkou z výnosů placených po 31. prosinci
roku, ve kterém byla dána výpověď.
Dáno v Praze dne 19. prosince 1980 ve dvou vyhotoveních,
každé v jazyku českém a německém, přičemž obě znění mají stejnou
platnost.
Za Československou socialistickou
republiku:
Ing. Bohuslav Chňoupek v.r.
Za Spolkovou republiku Německa:
Hans Dietrich Genscher v.r.