172/1973 Sb. o uvolňování pracovníků ze zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí

Schválený:
172/1973 Sb.
VYHLÁŠKA
Ústřední rady odborů a federálního ministerstva financí
ze dne 20. prosince 1973
o uvolňování pracovníků ze zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí
Změna: 3/1991 Sb.
Úlohou Revolučního odborového hnutí je aktivní účast na budování vyspělé socialistické společnosti. Pro dosažení tohoto cíle získává Revoluční odborové hnutí co nejširší účast pracujících, pomáhá jim v politickém, odborném a kulturním růstu a pečuje o jejich stále lepší pracovní a životní podmínky.
Rozsáhlé a odpovědné úkoly Revolučního odborového hnutí vykonávají statisíce dobrovolných funkcionářů odborových orgánů a organizací vedle svého zaměstnání a mimo pracovní dobu. Rozsah odborové činnosti, závažnost a naléhavost úkolů někdy vyžaduje, aby v nutných případech byli pracovníci vedením závodů, ústavů, úřadů a jiných organizací uvolňováni z práce pro výkon funkce.
Ústřední rada odborů podle § 1 zákona č. 37/1959 Sb., o postavení závodních výborů základních organizací Revolučního odborového hnutí, a podle článků 11 a 12 usnesení IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech základních organizací Revolučního odborového hnutí se změnami a doplňky provedenými usnesením celostátní všeodborové konference v květnu 1965, a federální ministerstvo financí podle § 124 odst. 3 zákoníku práce a podle § 23 odst. 2 vládního nařízení č. 66/1965 ve znění nařízení vlády ČSSR č. 60/1970 Sb. stanoví:
 
§ 1
(1) Funkce v Revolučním odborovém hnutí jsou funkce čestné a vykonávají se zásadně mimo pracovní dobu.
(2) Pokud to vyžaduje povaha, naléhavost nebo rozsah plnění úkolů vyplývajících z činnosti základních organizací Revolučního odborového hnutí (dále jen "základní organizace"), nebo vyššího odborového orgánu, může být funkce vykonávána v pracovní době. V takovém případě vedení závodu, organizace, ústavu, zařízení či úřadu apod. (dále jen "organizace") poskytne funkcionáři pracovní volno na základě usnesení nebo podnětu příslušného odborového orgánu.
 
§ 2
(1) Vedení organizace poskytne pracovníku pracovní volno k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí:
a) krátkodobě, případ od případu, na dobu nezbytně nutnou na základě usnesení závodního výboru základní organizace nebo výboru místní organizace ROH, popřípadě rozhodnutí závodního důvěrníka základní organizace (dále jen "závodní výbor"), nebo na základě rozhodnutí či podnětu vyššího odborového orgánu;
b) dlouhodobě, na celou pracovní dobu nebo na její část, na předem stanovené pracovní dny v týdnu, popřípadě na jejich část, a to na dobu celého funkčního období nebo na jeho část, na základě usnesení členské schůze nebo konference základní organizace.
(2) Vyžaduje-li to rozsah činnosti základní organizace, poskytne vedení organizace pracovní volno pracovníkům pro výkon administrativní a technické činnosti krátkodobě nebo dlouhodobě na část pracovní doby nebo na celou pracovní dobu podle usnesení členské schůze nebo konference základní organizace.
(3) Všichni uvolnění funkcionáři i ostatní pracovníci zůstávají v pracovním poměru k organizaci. Pracovníci v kulturních a rekreačních zařízeních základních organizací zůstávají rovněž v pracovním poměru k organizaci, pokud kulturní nebo rekreační zařízení nemá na základě rozhodnutí vyššího odborového orgánu přiznánu právní subjektivitu v pracovněprávních vztazích. Vedení organizace plní vůči uvolněným funkcionářům a pracovníkům všechny povinnosti vyplývající z pracovněprávních předpisů, z předpisů o nemocenském pojištění, důchodovém zabezpečení, o dani ze mzdy apod., pokud je podle jiných ustanovení neplní odborový orgán. Závodní výbor sám nezaměstnává žádné pracovníky v pracovním poměru.
 
§ 3
(1) Odborové orgány při rozhodování o uvolňování pracovníků z práce jsou povinny zvážit naléhavost potřeby a účelnost uvolnění z hlediska rozsahu a náročnosti úkolů, složitosti odborové činnosti a organizační struktury organizace i přihlížet k hospodárnosti s odborovými prostředky. Přitom jsou povinny dbát, aby náklady na úhradu mezd i odměn dlouhodobě uvolněných funkcionářů a ostatních pracovníků nebyly na úkor nákladů potřebných na politicko-organizátorskou a výchovnou práci a péči o členy základní organizace. Případné schodky v rozpočtu základní organizace, které vzniknou výdaji na úhradu mezd i odměn dlouhodobě uvolněných funkcionářů i ostatních pracovníků, se neuhrazují ani z prostředků vyšších odborových orgánů.
(2) Funkcionáři základních organizací mohou být dlouhodobě uvolněni na celou pracovní dobu, pokud mají potřebné odborářsko-politické znalosti a zkušenosti i morální vlastnosti a jsou oddáni věci socialismu, za těchto dalších podmínek:
a) v základních organizacích, kde je nejméně 600 členů Revolučního odborového hnutí, může být uvolněn jeden funkcionář;
b) v základních organizacích od 1600 do 3000 členů Revolučního odborového hnutí mohou být uvolněni celkem dva funkcionáři a na každých dalších dovršených 1500 členů může být uvolněn další jeden funkcionář;
c) v základní organizaci, která má zvlášť obtížné podmínky pro odborovou činnost a je územně organizačně rozptýlena, může být uvolněn funkcionář i při nižším počtu členů na základě usnesení příslušného ÚV odborového svazu v dohodě s příslušnou krajskou odborovou radou;
d) v podnikových výborech, kterým sekretariát ÚRO přiznal práva závodních výborů, schvaluje počet uvolněných funkcionářů příslušný ÚV odborového svazu v dohodě s příslušnou KOR.
 
§ 4
(1) V základních organizacích s počtem od 400 členů může být funkcionář dlouhodobě uvolněn na část pracovní doby za podmínek uvedených v § 2 odst. 1 písm. b) a § 3 odst. 1 a 2.
(2) Kromě toho, pokud to vyžaduje rozsah činnosti základní organizace, poskytne organizace pracovní volno na základě usnesení členské schůze nebo konference základní organizace podle zásad uvedených v § 3 odst. 1 pracovníku k výkonu administrativních a technických prací krátkodobě, případ od případu, nebo dlouhodobě, za těchto dalších podmínek:
a) na část předem stanovené pracovní doby může být uvolněn jeden pracovník v těch základních organizacích, kde je více než 800 členů;
b) na celou pracovní dobu může být uvolněn jeden pracovník v základních organizacích, kde je více než 1200 členů;
c) v základních organizacích, kde je přes 3000 členů, uvolní organizace pro administrativně technické práce další pracovníky tak, aby na tři uvolněné funkcionáře připadal jeden administrativně technický pracovník.
 
§ 5
zrušen
 
§ 6
(1) Krátkodobě uvolněným pracovníkům pro výkon odborové funkce nebo pro účast na odborových schůzích, konferencích či sjezdech, nebo k provedení některých administrativních a technických prací poskytne organizace pracovní volno s náhradou mzdy ve výši jejich průměrného výdělku.
(2) zrušen
 
§ 7
(1) Dlouhodobě uvolněnému pracovníku pro výkon odborové funkce základní organizace se po dobu uvolnění poskytuje odměna ve výši jeho průměrného výdělku včetně prémií apod. (podle ustanovení § 275 zákoníku práce a § 30 až 33 vládního nařízení č. 66/1965 Sb., ve znění nařízení vlády č. 660/1970 Sb., popřípadě podle § 1 a 2 vyhlášky č. 84/1966 Sb.), do které se nezahrnují vyplacené podíly na hospodářských výsledcích.
(2) Podíl na hospodářských výsledcích organizace uvolněnému funkcionáři nebo pracovníku se poskytne podle zásad platných pro pracovníky v závodě ve výši, jako kdyby pracoval.
(3) Dojde-li během funkčního období k zavedení nové mzdové soustavy nebo k jiné změně v odměňování v organizaci, stanoví se výše odměny tak, aby odpovídala průměrnému výdělku, jakého dosahují pracovníci stejné kvalifikační třídy na závodě, z něhož byl funkcionář nebo pracovník dlouhodobě uvolněn.
(4) V případě znovuzvolení a dalšího trvání dlouhodobého uvolnění pracovníka pro výkon funkce bere se za základ výpočtu odměny průměrný výdělek, kterého dosahují pracovníci stejné kvalifikační třídy na jeho dřívějším pracovišti.
(5) Pracovníkům, kteří byli dlouhodobě uvolněni pro administrativní a technické práce základní organizace včetně kulturních a rekreačních zařízení, přísluší odměna odpovídající mzdě stanovené pro takovéto práce mzdovými předpisy platnými pro organizaci.
(6) Při dlouhodobém uvolnění na část pracovní doby poskytne se uvolněnému funkcionáři nebo pracovníku poměrná část odměny podle shora uvedených zásad.
(7) Pokud uvolněný funkcionář nebo pracovník měl před svým uvolněním vůči organizaci nárok na odlučné a podobné náhrady, poskytne mu je také závodní výbor po dobu trvání podmínek pro jejich výplatu. Závodní výbor poskytne uvolněnému funkcionáři rovněž příslušnou odměnu při povolání k výkonu vojenské služby, dojde-li k němu v době jeho uvolnění k výkonu funkce, a to ve stejném rozsahu, v jakém je v těchto případech poskytována pracovníkům v pracovním poměru náhrada mzdy.
 
§ 8
(1) Odměnu podle § 7 odst. 1 , odst. 2 a odst. 5 dlouhodobě uvolněným funkcionářům i ostatním pracovníkům v základní organizaci poskytuje závodní výbor.
(2) Závodní výbor dále též poskytuje mzdy, náhrady mezd a ostatní osobní výdaje pracovníkům v kulturních a rekreačních zařízeních základní organizace, pokud je podle zvláštních předpisů nehradí organizace (vyhláška č. 90/1972 Sb., o financování některých zařízení podnikové společenské spotřeby a některých činností středních hospodářských organizací a organizací zahraničního obchodu), anebo pokud se jejich úhrada neprovádí podle předpisů o fondu kulturních a sociálních potřeb.
(3) Výplatu odměn a mezd, které podle odst. 1 poskytuje závodní výbor, provádí organizace v obvyklých výplatních termínech stanovených v organizaci a zúčtuje daň ze mzdy s odborem státních financí národního výboru; příslušné dávky nemocenského pojištění poskytuje a zúčtuje stejným způsobem jako u ostatních pracovníků závodu.
 
§ 9
Výjimky týkající se počtu členů nebo výše odměny povoluje příslušný ústřední výbor odborového svazu v dohodě s krajskou odborovou radou.
 
§ 10
(1) Ruší se vyhláška Ústřední rady odborů č. 134/1968 Sb., o uvolňování pracovníků ze zaměstnání k výkonu funkce v ROH.
(2) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1974.
    Ministr financí ČSSR:      Předseda Ústřední rady odborů:
     Ing. Lér, CSc. v.r.              Ing. Hoffmann v.r.

Související dokumenty

Související články

Novela zákoníku práce a jiné úkony v obecném zájmu