159/2006 Sb. o střetu zájmů

(4) Povinnosti podle tohoto zákona se nevztahují na osobu uvedenou v odstavci 2 písm. a) nebo h), pokud je její příslušnost k bezpečnostnímu sboru nebo jeho určenému útvaru utajovanou informací podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti¹²⁾ nebo pokud se na ni vztahují zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti¹³⁾.

(2) Dojde-li ke střetu řádného výkonu funkce ve veřejném zájmu se zájmem osobním, nesmí veřejný funkcionář upřednostňovat svůj osobní zájem před zájmy, které je jako veřejný funkcionář povinen prosazovat a hájit.

(2) Omezení podle odstavce 1 se nevztahuje na správu vlastního majetku a na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární, uměleckou nebo sportovní, nejde-li o vlastní podnikání v těchto oborech.

(3) Veřejní funkcionáři uvedení v odstavci 1 jsou povinni činnosti tam uvedené ukončit bez zbytečného odkladu poté, co začali vykonávat svou funkci, nejpozději však do 30 dnů ode dne zahájení výkonu funkce. Není-li k ukončení činnosti z důvodů nezávislých na vůli veřejného funkcionáře možné dodržet lhůtu uvedenou v předchozí větě, veřejný funkcionář o této skutečnosti v dané lhůtě informuje evidenční orgán a provede současně všechna potřebná opatření směřující k ukončení činnosti. Ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena⁴⁾.

(1) Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 nesmí být provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku ani společníkem, členem nebo skutečným majitelem právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku. To neplatí v případě, kdy je vydavatelem periodického tisku politická strana, politické hnutí nebo politický institut, právnická osoba jimi ovládaná, nebo právnická osoba ovládaná územním samosprávným celkem anebo pokud je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku právnická osoba, která nemá povinnost vyhotovit výroční zprávu podle zákona upravujícího účetnictví.

(2) Veřejný funkcionář uvedený v odstavci 1 je bez zbytečného odkladu poté, co začal vykonávat svou funkci, nejpozději však do 60 dnů ode dne zahájení výkonu funkce, povinen ukončit provozování rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydávání periodického tisku nebo ukončit svou účast nebo členství v právnické osobě, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku, nebo přestat být jejím skutečným majitelem. Není-li z důvodů nezávislých na vůli veřejného funkcionáře možné dodržet lhůtu uvedenou v předchozí větě, veřejný funkcionář o této skutečnosti v dané lhůtě informuje Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí a provede současně všechna potřebná opatření směřující ke splnění povinnosti uvedené podle věty první. Ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena⁴⁾.

Obchodní společnost, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti, se nesmí účastnit zadávacích řízení podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek jako účastník nebo poddodavatel, prostřednictvím kterého dodavatel prokazuje kvalifikaci. Zadavatel je povinen takovou obchodní společnost vyloučit ze zadávacího řízení. Zadavatel nesmí obchodní společnosti uvedené ve větě první zadat veřejnou zakázku malého rozsahu, takové jednání je neplatné.

Je zakázáno poskytnout dotaci podle právního předpisu upravujícího poskytování dotací nebo investiční pobídku podle právního předpisu upravujícího investiční pobídky veřejnému funkcionáři uvedenému v § 2 odst. 1 písm. c) a právnické osobě, jejímž skutečným majitelem je tento veřejný funkcionář. To neplatí pro poskytnutí dotace, na kterou má žadatel při splnění podmínek stanovených právním předpisem právní nárok. Smlouva o poskytnutí dotace nebo investiční pobídky uzavřená v rozporu s tímto ustanovením je neplatná; k neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu.

(1) Poslanci nebo senátorovi, který zastupuje stát v řídících, dozorčích nebo kontrolních orgánech podnikající právnické osoby, pokud v ní má stát, jím ovládané právnické osoby, Česká národní banka, nebo všechny tyto osoby společně, podíl nebo hlasovací práva, nenáleží za tuto činnost odměna, podíl na zisku nebo jiné plnění, s výjimkou plnění, které veřejný funkcionář obdrží v podobě úhrady pojistného na pojištění odpovědnosti za výkon funkce nebo které obdrží v souvislosti se svou účastí na jednání těchto orgánů v souladu s běžnými zvyklostmi do výše 10 000 Kč ročně.

(2) Veřejnému funkcionáři uvedenému v § 2 odst. 1 písm. o) a p), který je krajem, hlavním městem Prahou, obcí, městskou částí nebo městským obvodem územně členěného statutárního města nebo městskou částí hlavního města Prahy určen, aby vykonával funkci člena řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud v ní kraj, hlavní město Praha, obec, městská část nebo městský obvod územně členěného statutárního města nebo městská část hlavního města Prahy nebo jimi ovládaná právnická osoba má podíl nebo hlasovací práva, nenáleží za tuto činnost odměna, podíl na zisku nebo jiné plnění, s výjimkou plnění, které veřejný funkcionář obdrží v podobě úhrady pojistného na pojištění odpovědnosti za výkon funkce nebo které obdrží v souvislosti se svou účastí na jednání těchto orgánů v souladu s běžnými zvyklostmi do výše 10 000 Kč ročně.

(1) Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) až p) a odst. 2 písm. b) až g) se nesmí po dobu 1 roku od skončení výkonu funkce stát společníkem anebo působit v orgánech podnikající právnické osoby, anebo uzavřít pracovněprávní vztah se zaměstnavatelem vykonávajícím podnikatelskou činnost, pokud taková právnická osoba nebo zaměstnavatel v posledních 3 letech přede dnem skončení funkce veřejného funkcionáře uzavřeli smlouvu se státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem nebo zřízenou či založenou státem nebo územním samosprávným celkem, jednalo-li se o nadlimitní veřejnou zakázku, a pokud veřejný funkcionář nebo orgán, ve kterém veřejný funkcionář působil, o takové smlouvě rozhodoval.

(2) Omezení veřejného funkcionáře uvedená v odstavci 1 platí obdobně pro právnické osoby, které jsou podnikající právnickou osobou nebo zaměstnavatelem uvedenými v odstavci 1 zřízeny nebo ovládány.

(1) Veřejný funkcionář je povinen při jednání ústavního orgánu, jiného státního orgánu, orgánu územního samosprávného celku nebo orgánu právnické osoby vzniklé ze zákona, ve kterém vystoupí v rozpravě, předloží návrh nebo je oprávněn hlasovat, oznámit svůj poměr k projednávané věci, jestliže se zřetelem k výsledku projednání věci by mu mohla vzniknout osobní výhoda nebo újma anebo má-li na věci jiný osobní zájem; to neplatí, jde-li jinak o prospěch nebo zájem obecně zřejmý ve vztahu k neomezenému okruhu adresátů.

(2) Oznámení podle odstavce 1 podává příslušný veřejný funkcionář ústně v průběhu jednání, nejpozději však před tím, než orgán přistoupí k hlasování; oznámení je vždy součástí zápisu z jednání.

(3) V oznámení o majetku veřejný funkcionář dále uvede způsob nabytí a cenu majetku uvedeného v odstavci 2 písm. a) a d), s výjimkou způsobu nabytí a ceny u věcí nemovitých podle odstavce 2 písm. a), jde-li o oznámení podle odstavce 1 písm. a). U jiných věcí movitých podle odstavce 2 písm. d) se v oznámení podle odstavce 1 písm. a) uvádí cena, která je v daném místě a čase obvyklá. V oznámení podle odstavce 1 písm. b) se uvádí cena, za kterou veřejný funkcionář věc nemovitou nebo jinou věc movitou nabyl.

(1) Veřejný funkcionář je povinen přesně, úplně a pravdivě oznámit nesplacené závazky, které má ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce. V tomto oznámení uvede nesplacené závazky převyšující v jednotlivém případě částku 100 000 Kč.

(3) Veřejný funkcionář je povinen v oznámení uvést výši, druh a zdroj každého příjmu podle odstavce 2 písm. a) a výši a druh závazku podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. b), včetně toho, vůči komu takový závazek má; fyzickou osobu označí jménem, popřípadě jmény a příjmením, právnickou osobu označí obchodní firmou nebo názvem, identifikačním číslem osoby a sídlem.

(1) Oznámení podle § 9, § 10 odst. 1 písm. a) a § 11 odst. 1 podávaná ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce je veřejný funkcionář povinen učinit do 30 dnů ode dne, kdy jej do registru oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích (dále jen "registr oznámení") zapsala právnická osoba nebo její orgán nebo organizační složka uvedené v § 14a odst. 2.

(2) Oznámení podle § 9, § 10 odst. 1 písm. b) a § 11 odst. 2 je veřejný funkcionář povinen činit nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku po celou dobu výkonu funkce.

(3) V případě, že došlo k ukončení výkonu funkce veřejného funkcionáře, je osoba, která byla veřejným funkcionářem, povinna učinit oznámení podle § 9, § 10 odst. 1 písm. b) a § 11 odst. 2 nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy tuto skutečnost do registru oznámení zapíše právnická osoba nebo její orgán nebo organizační složka uvedené v § 14a odst. 2, a to podle stavu ke dni ukončení výkonu funkce. V oznámení podle § 10 odst. 1 písm. b) uvede osoba, která byla veřejným funkcionářem, majetek podle § 10 odst. 2 písm. d) pouze, pokud jeho hodnota ve svém souhrnu přesáhla ke dni ukončení výkonu funkce částku 500 000 Kč. V oznámení podle § 11 odst. 2 uvede osoba, která byla veřejným funkcionářem, peněžité příjmy nebo jiné majetkové výhody anebo nesplacené závazky pouze, pokud ke dni ukončení výkonu funkce souhrnná výše peněžitých příjmů nebo jiných majetkových výhod nebo souhrnná výše nesplacených závazků přesáhla částku 100 000 Kč.

(4) Veřejný funkcionář nebo osoba, která byla veřejným funkcionářem, je povinen oznámení činit ve lhůtách stanovených v odstavcích 1 až 3 i tehdy, jestliže nedošlo ke skutečnostem, které jsou uvedeny v § 9 až 11.

(5) Oznámení podle § 9 až 11 a podle odstavce 4 podává veřejný funkcionář nebo osoba, která byla veřejným funkcionářem, evidenčnímu orgánu v elektronické podobě prostřednictvím registru oznámení, s výjimkou soudců, kteří podávají oznámení podle § 9 až 11 a podle odstavce 4 písemně Nejvyššímu soudu. Uživatelské jméno a přístupové heslo do registru oznámení na základě žádosti veřejného funkcionáře nebo osoby, která byla veřejným funkcionářem, vydá právnická osoba nebo její orgán nebo organizační složka příslušná k zápisu podle § 14a odst. 2. Oznámení do registru oznámení může veřejný funkcionář nebo osoba, která byla veřejným funkcionářem, podat též prostřednictvím portálu veřejné správy datovou zprávou s ověřenou totožností veřejného funkcionáře nebo osoby, která byla veřejným funkcionářem, způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. Po podání oznámení do registru odešle správce registru neprodleně veřejnému funkcionáři nebo osobě, která byla veřejným funkcionářem, do jeho datové schránky informaci o uskutečněném a zaevidovaném oznámení. Po podání oznámení soudcem mu Nejvyšší soud neprodleně odešle na jeho adresu informaci o uskutečněném a zaevidovaném oznámení.

(6) Oznámení se podávají ve struktuře a formátu, které stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. Soudci podávají oznámení na formuláři, jehož strukturu a formát stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.

(1) Zřizuje se registr oznámení jako informační systém veřejné správy¹⁶⁾, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) V registru oznámení jsou ukládány elektronické dokumenty podávané veřejnými funkcionáři podle § 12 odst. 5, s výjimkou oznámení podávaných soudci, která se ukládají v písemné podobě u Nejvyššího soudu; v oznámení veřejný funkcionář uvede své jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození, právnickou osobu nebo její orgán nebo organizační složku, ve kterých působí, s uvedením funkce, kterou v této právnické osobě nebo jejím orgánu nebo v organizační složce zastává, a údaje požadované podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4.

(3) Každý má právo na základě žádosti bezplatně nahlížet prostřednictvím veřejné datové sítě v rozsahu stanoveném tímto zákonem do registru oznámení.

(5) Po ověření žádosti pro umožnění přístupu do registru oznámení udělí správce registru oznámení žadateli uživatelské jméno a přístupové heslo, které bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů ode dne obdržení žádosti, doručí prostřednictvím provozovatele poštovních služeb do vlastních rukou žadatele, prostřednictvím elektronické pošty nebo prostřednictvím datové schránky žadatele. Uživatelské jméno a přístupové heslo do registru oznámení jsou platné po dobu 6 měsíců ode dne jejich prvního použití. Sdělit třetí osobě uživatelské jméno a přístupové heslo k nahlížení do registru oznámení je zakázáno.

(6) Každý má právo sdělit evidenčnímu orgánu skutečnosti, které nasvědčují nepravdivosti nebo neúplnosti údajů uvedených v oznámeních evidovaných v registru oznámení. Evidenční orgán do 30 dnů ode dne obdržení sdělení oznámí tomu, kdo sdělení podal, jak bylo s jeho sdělením naloženo.

(7) Evidenční orgán porovnává údaje uvedené v registru oznámení s údaji uvedenými v jiných informačních systémech, ke kterým má přístup. Pokud se evidenční orgán dozví, že došlo k jednání, které má znaky přestupku podle tohoto zákona, oznámí takovou skutečnost bezodkladně správnímu orgánu příslušnému k projednání přestupků podle tohoto zákona.

(8) Veškeré údaje vedené v registru oznámení týkající se veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 2 mohou být použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění případného porušení povinností veřejného funkcionáře.

(1) Evidenčním orgánem je Ministerstvo spravedlnosti; jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm. f), je evidenčním orgánem Nejvyšší soud.

(3) Nejvyšší soud vede zvláštní registr písemných oznámení soudců jako soubor dokladů podávaných veřejnými funkcionáři uvedenými v § 2 odst. 2 písm. f) a zajišťuje ve vztahu k nim činnosti podle odstavce 2 písm. a), c), d), e) a h). Do tohoto zvláštního registru nelze nahlížet. Informace obsažené ve zvláštním registru písemných oznámení soudců se neposkytují podle zákona upravujícího svobodný přístup k informacím.

(4) Správce registru oznámení je povinen vést registr oznámení tak, aby v něm bylo možné vyhledávat podle jména, popřípadě jmen a příjmení veřejných funkcionářů, podle právnických osob nebo jejich orgánů anebo organizačních složek, ve kterých veřejní funkcionáři působí, podle funkce, kterou v této právnické osobě nebo jejím orgánu anebo její organizační složce veřejný funkcionář zastává, a podle období, za něž bylo oznámení podáno. Správce registru oznámení vede registr oznámení tak, aby u každého veřejného funkcionáře bylo zřejmé, zda oznámení podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4 podal ve lhůtách stanovených v § 12 odst. 1 až 3.

(5) Správce registru oznámení zajistí ochranu zveřejněných osobních údajů proti možnosti automatizovaného ukládání v internetových vyhledávačích (indexování).

(1) Neprodleně, nejpozději však do 15 dnů ode dne zahájení nebo skončení výkonu funkce, se do registru oznámení zapíše jméno, popřípadě jména a příjmení veřejného funkcionáře, datum a místo jeho narození, právnická osoba nebo její orgán nebo organizační složka, ve kterých veřejný funkcionář působí, jeho funkci, kterou v této právnické osobě nebo jejím orgánu nebo organizační složce zastává, adresu pro doručování elektronické pošty a data zahájení a skončení výkonu jeho funkce, s výjimkou utajované informace podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti¹²⁾.

(3) Právnická osoba nebo její orgán anebo organizační složka uvedené v odstavci 1 neprodleně poté, co do registru oznámení zapíší údaje podle odstavce 1, informují příslušného veřejného funkcionáře o tom, že byly do registru oznámení zapsány údaje podle odstavce 1, a o datu, dokdy je veřejný funkcionář povinen podat oznámení podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4.

(4) Orgány uvedené v odstavci 1 písm. i) až k) vykonávají činnost podle odstavce 1 v přenesené působnosti.

(2) Oprávnění podle odstavce 1 nahlížet do registru oznámení a získávat z něj údaje se nevztahuje na údaje o veřejných funkcionářích, kteří jsou soudci, státními zástupci nebo příslušníky Policie České republiky nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů. Informace obsažené v registru oznámení o těchto veřejných funkcionářích se neposkytují podle zákona upravujícího svobodný přístup k informacím.

(4) Za přestupky podle odstavce 1 písm. a) až e) a odstavce 2 písm. a) a b) nelze uložit napomenutí. Od uložení správního trestu podle odstavce 3, jde-li o přestupky podle odstavce 1 písm. a) až e) a odstavce 2 písm. a) a b), nelze v rozhodnutí o přestupku upustit.

(5) Přestupky podle odstavců 1 a 2 nelze projednat v příkazním řízení.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu od 1 000 Kč do 50 000 Kč.

(1) Přestupky podle § 23 odst. 1, s výjimkou přestupku podle § 23 odst. 1 písm. b), projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jejímž územním obvodu má veřejný funkcionář pobyt. Přestupky podle § 23 odst. 2 písm. a) a b) projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jejímž územním obvodu má fyzická osoba, která byla veřejným funkcionářem, trvalý pobyt. Přestupky podle § 23 odst. 2 písm. c) a d) a podle § 24 odst. 1 projednává Úřad pro ochranu osobních údajů. Přestupek podle § 23 odst. 1 písm. b) projednává Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.

(2) Pokuty uložené za přestupky podle tohoto zákona vybírá a vymáhá orgán, který je uložil.

(3) Pro určení horní hranice pokuty za přestupek podle § 23 odst. 3 písm. d) se hodnota aktiv stanoví podle zákona upravujícího dozor nad dodržováním zákona o střetu zájmů¹⁷⁾.

(1) Pokud veřejný funkcionář, který ke dni účinnosti tohoto zákona vykonává funkce nebo činnosti, které jsou podle tohoto zákona neslučitelné s výkonem činnosti takového veřejného funkcionáře, je povinen ukončit výkon takových funkcí nebo činností nejpozději do 3 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona a podat o tom zprávu příslušnému evidenčnímu orgánu. Při posuzování neslučitelnosti funkcí již zvolených poslanců, senátorů a členů zastupitelstev územních samosprávných celků se však do skončení jejich funkčního období postupuje podle dosavadních předpisů.

(2) Oznámení podle § 9 až 11 a § 12 odst. 2 podá veřejný funkcionář poprvé do 30. června 2008.

(1) Evidenci čestných prohlášení veřejných funkcionářů podaných do 31. prosince 2006 podle zákona č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), vede a jejich úschovu zajišťuje mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny, pokud jde o senátory, a mandátový a imunitní výbor Senátu, pokud jde o poslance, členy vlády a vedoucí ústředních správních úřadů, v jejichž čele není člen vlády.

(2) Každý občan má právo na základě písemné žádosti nahlédnout do evidence vedené podle odstavce 1. Toto právo v sobě zahrnuje právo nahlížet do všech uložených listin a právo pořizovat si z nich výpisy a opisy.

(3) Písemná žádost podle odstavce 2 musí obsahovat jméno, příjmení, datum a místo narození a trvalý pobyt žadatele. Podává se mandátovému a imunitnímu výboru příslušné komory Parlamentu České republiky.

(4) Mandátový a imunitní výbor ověří totožnost žadatele, pokud jde o jeho jméno, příjmení, datum a místo narození a trvalý pobyt. Bez tohoto ověření nelze umožnit žadateli nahlédnutí do evidence podle odstavce 2.

(5) Výpisy a opisy podle odstavce 2 mandátový a imunitní výbor ani jiné orgány neověřují a tyto listiny nemají charakter veřejných listin.

(6) Údaje obsažené v čestných prohlášeních veřejných funkcionářů podle odstavce 1 s výjimkou vedoucích ústředních správních úřadů, v jejichž čele není člen vlády, lze zveřejnit.