119/2001 Sb.
ZÁKON
ze dne 22. února 2001,
kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí
Změna: 286/2009 Sb.
Změna: 281/2009 Sb.
Změna: 396/2012 Sb.
Změna: 38/2021 Sb.
Změna: 252/2024 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje postup soudů, soudních exekutorů, správců daně a orgánů
veřejné správy nebo zahájenými u soudního exekutora při provádění exekucí v případě,
jsou-li exekucemi nařízenými soudem, správcem daně nebo orgánem veřejné správy souběžně
postiženy tytéž věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) exekucí výkon rozhodnutí nařizovaný a prováděný soudem podle zvláštního
právního předpisu1), exekuce vedená soudním exekutorem podle zvláštního právního
předpisu1a), daňová exekuce nařizovaná a prováděná správcem daně podle zvláštního
právního předpisu2) a exekuce nařizovaná a prováděná správním orgánem podle zvláštního
právního předpisu3),
b) oprávněným ten, jehož pohledávka se exekucí vymáhá,
c) povinným ten, proti němuž je exekuce nařízena a prováděna,
d) správcem daně ten, kdo nařizuje a provádí exekuci podle daňového řádu,
e) nařízením exekuce vydání rozhodnutí, jímž soud nařídil výkon rozhodnutí,
vydání vyrozumění o zahájení exekuce, vydání exekučního příkazu správcem daně nebo
správním orgánem.
Srážky ze mzdy a jiných příjmů
§ 3
(1) Při exekucích souběžně postihujících nárok povinného na mzdu se uspokojují
pohledávky oprávněných podle svého pořadí.
(2) Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno usnesení
soudu o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, exekuční příkaz soudního exekutora
o provádění srážek ze mzdy, exekuční příkaz správce daně k provedení srážek ze mzdy
nebo příkaz k provedení srážek ze mzdy vydaný orgánem veřejné správy. Byla-li téhož
dne plátci mzdy doručena rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky
stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí
se poměrně.
§ 4
(1) Požádá-li o to plátce mzdy, oprávněný nebo povinný, soud usnesením rozhodne,
jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného sražena a kolik
z ní připadne na každou vymáhanou pohledávku.
(2) Nebylo-li rozhodnuto podle odstavce 1, může plátce mzdy zaslat částku
sraženou ze mzdy povinného soudu, který ji rozvrhne mezi jednotlivé oprávněné a sám
provede výplatu. Plátce mzdy je povinen zaslat sraženou částku soudu, jestliže mu
to na žádost některého z oprávněných nařídí soud, který pak sám provede výplatu.
§ 5
(1) Provádí-li srážky ze mzdy povinného několik plátců mzdy, soud na návrh
plátce mzdy, oprávněného nebo povinného usnesením rozhodne, jakou část základní částky
nemá jednotlivý plátce mzdy ze mzdy povinného srážet. Kdyby příjem povinného nedosahoval
u některého plátce mzdy ani stanovené části základní částky, je plátce mzdy povinen
oznámit to soudu; soud pak znovu usnesením rozhodne, jakou část základní částky má
jednotlivý plátce mzdy srážet.
(2) Provádí-li srážky ze mzdy povinného několik plátců mzdy zároveň, zašlou
srážky soudu. Soud prověří, zda celkově sražená částka nepřevyšuje pohledávky všech
oprávněných. Nepřevyšuje-li je, vyplatí jednotlivým oprávněným na ně připadající
část ze sražené částky. Převyšuje-li je, vyplatí soud ze sražené částky oprávněným
tolik, kolik odpovídá jejich pohledávkám, a zbytek vrátí povinnému.
§ 6a
Je-li mzda povinného souběžně postižena nejméně čtyřmi exekucemi, použije se
§ 279 odst. 4 až 7 občanského soudního řádu přiměřeně.
§ 7
(1) Ustanovení § 3 až 6a se použijí i při exekucích postihujících souběžně
jiný příjem povinného, jde-li o příjem, který podléhá exekuci srážkami ze mzdy.4)
(2) Má-li povinný vedle nároku na mzdu též nárok na jiný příjem uvedený v
odstavci 1, postupuje se tak, jako by šlo o několik mezd.
Přikázání pohledávky
§ 8
(1) Při exekucích souběžně postihujících pohledávku povinného z účtu u banky,
pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva (dále jen "peněžní
ústav") se uspokojují pohledávky oprávněných podle svého pořadí. § 304b odst. 2 věta
první, § 304b odst. 5 věta druhá, § 304c odst. 1 věta pátá, § 304c odst. 1 věta poslední,
§ 304d odst. 4, § 307 odst. 3 věta třetí a § 309 odst. 3 občanského soudního řádu
se použijí přiměřeně.
(2) Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení
soudu o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu,
exekuční příkaz soudního exekutora, exekuční příkaz správce daně nebo příkaz příslušného
orgánu veřejné správy. Byla-li téhož dne peněžnímu ústavu doručena rozhodnutí pro
několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající
k jejich plnému uspokojení, uhradí se poměrně.
§ 9
(1) Peněžní ústav může částku, na niž se vztahují nařízení exekucí souběžně
postihující pohledávku povinného z účtu, odevzdat soudu, který ji rozvrhne mezi jednotlivé
oprávněné a sám provede výplatu. Peněžní ústav je povinen zaslat tuto částku soudu,
jestliže mu to na žádost některého z oprávněných nařídí soud.
(2) K řízení a rozhodnutí podle odstavce 1 je příslušný obecný soud povinného.
§ 10
Ustanovení § 8 a 9 platí obdobně při exekucích souběžně postihujících jiné
peněžité pohledávky povinného nebo jeho jiná majetková práva.
Prodej movitých věcí
§ 11
(1) Postihují-li exekuce souběžně stejnou movitou věc povinného, provede
se ta exekuce, v níž byla tato věc nejdříve sepsána; řízení v ostatních exekucích
se ohledně této věci dnem právní moci jejich nařízení přerušují.
(2) V řízení o exekuci přerušené podle odstavce 1 lze pokračovat jen tehdy,
jestliže v exekuci, v níž byla věc dříve sepsána, nebyla do jejího pravomocného skončení
tato věc prodána a ani jinak použita k uspokojení oprávněného nebo jestliže ještě
před jejím pravomocným skončením byla z této exekuce vyloučena a jestliže vymáhaná
pohledávka dosud nezanikla. Z více exekucí přerušených podle odstavce 1 se pokračuje
v té, v níž byla věc sepsána dříve.
(3) Byla-li táž movitá věc sepsána ve více exekucích tentýž den, rozhodne
obecný soud povinného, která z těchto exekucí se provede.
§ 12
(1) Oprávněný z exekuce, v níž bylo řízení podle § 11 přerušeno, může se svou
pohledávkou přistoupit do prováděné exekuce jako další oprávněný. V této exekuci
má právo na uspokojení své pohledávky před jinými věřiteli dlužníka, byla-li pohledávka
zajištěna zadržovacím právem k prodávané věci; jinak se uspokojení jeho pohledávky
provede podle pořadí.
(2) Pořadí pohledávky dalšího oprávněného, která byla zajištěna zástavním
právem nebo zajišťovacím převodem práva k prodávané věci, se řídí dnem vzniku těchto
práv; jinak se řídí dnem, kdy byla věc ve prospěch pohledávky sepsána. Byla-li téhož
dne sepsána věc ve prospěch více pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí;
nestačí-li výtěžek prodeje k jejich úplnému uspokojení, uspokojí se tyto pohledávky
poměrně.
§ 13
Ustanovení § 11 a 12 se použijí i ohledně hotových peněz a věcí, u nichž nedochází
k prodeji.5)
Prodej nemovitostí
§ 14
(1) Postihují-li exekuce souběžně stejné nemovitosti povinného, provede se
ta exekuce, která byla nejdříve nařízena; řízení v ostatních exekucích se ohledně
této věci dnem právní moci jejich nařízení přerušují.
(2) Pořadí nařízení exekuce podle odstavce 1 se řídí dnem, kdy příslušnému
katastrálnímu úřadu
a) bylo doručeno usnesení, jímž soud nařídil výkon rozhodnutí prodejem
nemovitostí,
b) byl doručen exekuční příkaz vydaný soudním exekutorem,
c) byl doručen exekuční příkaz vydaný správcem daně.
(3) V řízení o exekuci přerušené podle odstavce 1 lze pokračovat jen tehdy,
jestliže v dříve nařízené exekuci nebyly do jejího pravomocného skončení nemovitosti
prodány a jestliže vymáhaná pohledávka dosud nezanikla. Z více exekucí přerušených
podle odstavce 1 se pokračuje v té, která byla nařízena dříve.
(4) Jestliže ohledně týchž nemovitostí bylo více exekucí nařízeno tentýž
den, rozhodne obecný soud povinného, která z těchto exekucí se provede.
(5) Účinky dalších nařízení výkonů rozhodnutí a exekučních příkazů v
rozsahu týkající se vydražené nemovitosti zanikají, nejde-li o rozhodnutí, kterým
bylo zřízeno zástavní právo, jestliže
a) usnesení o příklepu nebo usnesení o předražku nabylo právní moci a
b) vydražitel doplatil nejvyšší podání nebo doplatil částku nejvyššího
předražku,
a to ke dni skutečnosti, která nastala později.
§ 15
(1) Oprávněný z exekuce, v níž bylo řízení podle § 14 přerušeno, může svou
pohledávku přihlásit do prováděné exekuce k uspokojení z rozdělované podstaty nejpozději
do zahájení dražebního jednání. Skupina a pořadí, které pohledávka má v exekuci,
v níž bylo řízení podle § 14 přerušeno, mu při rozvrhu rozdělované podstaty v prováděné
exekuci zůstává zachováno.
(2) V rozvrhu uspokojí orgán, který provádí exekuci, i účelně vynaložené výdaje
jiného orgánu, který postihl tutéž nemovitost exekucí přerušenou podle § 14. Hotové
výdaje podle věty první se uspokojují ve stejné skupině, v níž je uspokojována pohledávka
oprávněného v přerušené exekuci, a lze je uspokojit pouze tehdy, dojde-li k uspokojení
pohledávky tohoto oprávněného.
§ 15a
(1) Neučiní-li orgán, který exekuci provádí, i přes výzvu oprávněného z přerušené
exekuce bezdůvodně po dobu delší než 3 měsíce úkon směřující k dražbě nemovitosti,
může se oprávněný z přerušené exekuce domáhat toho, aby byla prováděna exekuce, jejíž
nařízení navrhl.
(2) Usnesení podle odstavce 1 vydá soud, v jehož obvodu je nemovitost. Účastníky
řízení jsou navrhovatel a účastníci exekuce, která je prováděna. Právo podat odvolání
má také orgán, jehož exekuce je prováděna, a orgán, který má v provádění pokračovat.
Těmto orgánům soud doručí usnesení do vlastních rukou. Právní mocí usnesení podle
odstavce 1 se přerušuje původně prováděná exekuce.
(3) Orgán, který provádí exekuci, může po výzvě podle odstavce 1 tuto exekuci
přerušit. Rozhodnutí se doručí oprávněnému, který podal výzvu, a orgánu, který prováděl
exekuci přerušenou podle § 14 odst. 1, která byla nařízena na návrh tohoto oprávněného.
Po právní moci rozhodnutí o přerušení exekuce podle věty první pokračuje v provádění
exekuce orgán, který vedl exekuci přerušenou podle § 14 odst. 1, která byla nařízena
na návrh oprávněného, jenž podal výzvu.
(4) Rozhodl-li orgán, který provádí exekuci, o přerušení této exekuce podle
odstavce 3 věty první po podání návrhu oprávněného z exekuce přerušené podle § 14
odst. 1 na provádění exekuce, jejíž nařízení navrhl, soud řízení podle odstavce 2
zastaví.
§ 15b
Správa nemovitosti
(1) Ustanovení § 14 platí obdobně při exekucích správou nemovitosti souběžně
postihujících stejnou nemovitost.
(2) Oprávněný z exekuce, v níž bylo řízení přerušeno, má postavení dalšího
oprávněného v prováděné exekuci, pokud se přihlásí, a to dnem, kdy takový návrh došel.
§ 16
Prodej podniku
(1) Ode dne uvedeného v § 16a odst. 2 se přerušují již nařízené exekuce, které
postihují věci, práva a jiné majetkové hodnoty patřící k podniku. Oprávnění z těchto
exekucí mají jako věřitelé povinného právo na uspokojení z rozdělované podstaty,
aniž by museli vymáhanou pohledávku přihlásit; to platí i tehdy, jestliže vymáhaná
pohledávka nepatří k podniku.
(2) Exekuce, kterými byly postiženy věci, práva a jiné majetkové hodnoty patřící
k podniku, nařízené po dni uvedeném v § 16a odst. 2 nelze až do skončení řízení před
soudem nebo soudním exekutorem provést. Možnost oprávněných z těchto exekucí přihlásit
svou pohledávku podle zvláštního právního předpisu není dotčena.6)
(3) Byla-li exekuce postihující věci, práva a jiné majetkové hodnoty patřící
k podniku provedena dříve, než se ten, kdo exekuci provádí, dozvěděl o nařízení exekuce
prodejem podniku, zůstávají účinky provedené exekuce zachovány.
(4) Nebyla-li pohledávka oprávněných uvedených v odstavcích 1 a 2 uspokojena
při rozvrhu rozdělované podstaty získané prodejem podniku, pokračuje se po pravomocném
skončení výkonu rozhodnutí (exekuce) prodejem podniku v řízení; v případě, že podnik
byl prodán v dražbě a že jde o pohledávku patřící k podniku, nastupuje do řízení
na místo povinného vydražitel.
§ 16a
(1) Postihují-li exekuce souběžně stejný podnik povinného, provede se ta exekuce,
která byla nejdříve nařízena; řízení v ostatních exekucích se ohledně této věci dnem
právní moci jejich nařízení přerušují.
(2) Pořadí nařízení exekuce podle odstavce 1 se řídí dnem, kdy příslušnému
rejstříkovému soudu nebo orgánu, který vede jiný rejstřík, v němž je povinný zapsán
a) bylo doručeno usnesení, jímž soud nařídil výkon rozhodnutí prodejem
podniku,
b) byl doručen exekuční příkaz vydaný soudním exekutorem, nebo
c) byl doručen exekuční příkaz vydaný správcem daně.
(3) V řízení o exekuci přerušené podle odstavce 1 lze pokračovat jen tehdy,
jestliže v dříve nařízené exekuci nebyl do jejího pravomocného skončení podnik prodán
a jestliže vymáhaná pohledávka dosud nezanikla. Z více exekucí přerušených podle
odstavce 1 se pokračuje v té, která byla nařízena dříve.
(4) Jestliže ohledně téhož podniku bylo více exekucí nařízeno tentýž den, rozhodne
obecný soud povinného, která z těchto exekucí se provede.
(5) Ustanovení § 15 platí při exekuci prodejem podniku obdobně.
Společná a závěrečná ustanovení
§ 17
(1) Účastníky řízení podle tohoto zákona jsou oprávnění ze všech exekucí,
jimiž jsou souběžně postiženy tytéž věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty povinného,
a povinný.
(2) Jde-li o práva a povinnosti plátce mzdy povinného, peněžního ústavu nebo
jiného dlužníka povinného, jsou účastníky řízení také tyto osoby.
§ 18
Bylo-li řízení o exekuci přerušeno podle tohoto zákona, vyrozumí o tom účastníky
řízení a poučí je o jejich právech ten orgán, který exekuci provádí.
§ 19
Po dobu přerušení řízení podle tohoto zákona se neprovádějí úkony exekuce a
neběží lhůty. Jestliže se v řízení pokračuje, počínají lhůty běžet znovu.
§ 20
Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při provádění exekucí, jimiž jsou
souběžně postiženy tytéž věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty povinného, podle
právních předpisů, jimiž se řídí jejich nařízení.
§ 21
Na řízení a rozhodování podle tohoto zákona se přiměřeně použijí ustanovení
občanského soudního řádu.
§ 22
Podle tohoto zákona se postupuje i u těch exekucí, které byly nařízeny přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Účinky úkonů provedených před účinností zákona
zůstávají zachovány.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl. XXI zákona č. 396/2012 Sb.
Přechodné ustanovení
Ustanovení § 2 písm. e) zákona č. 119/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, se použije v souvislosti s exekučním řízením vedeným podle
části druhé čl. IV bodu 1.
Čl. VI zákona č. 252/2024 Sb.
Přechodné ustanovení
Pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije
zákon č. 119/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní
účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají
zachovány.
1) Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
1a) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční
řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.
4) § 299 občanského soudního řádu.
5) § 333, 334 a 334a občanského soudního řádu.
6) § 338s občanského soudního řádu.