10/2018 Sb.m.s.
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 20. listopadu 2015 bylo v Praze
podepsáno Správní ujednání k provádění Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi Českou
republikou a Tuniskou republikou1).
Správní ujednání vstoupilo v platnost na základě svého článku 20 dne 1. prosince
2017.
České znění Správního ujednání se vyhlašuje současně.
Správní ujednáni k provádění Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou
a Tuniskou republikou
Podle článku 34 Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Tuniskou
republikou podepsané dne 20. listopadu 2015, příslušné české a tuniské úřady sjednaly
na základě vzájemné dohody následující pravidla pro provádění smlouvy:
ČÁST 1
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Definice
1. Pro účely tohoto textu, výraz "Smlouva" znamená Smlouvu o sociálním
zabezpečení mezi Českou republikou a Tuniskou republikou podepsanou dne 20. listopadu
2015.
2. Pojmy a výrazy definované článkem 1 Smlouvy mají v tomto správním ujednání
stejný význam, který jim náleží podle tohoto článku.
Článek 2
Styčná místa
1. Styčnými místy podle Článku 34 Smlouvy jsou určena:
A. v České republice:
Česká správa sociálního zabezpečení
pro dávky v nemoci, v mateřství,
dávky při invaliditě, ve stáří a pro pozůstalé a pro peněžité dávky při pracovních
úrazech a nemocích z povolání poskytované z nemocenského a důchodového pojištění
Úřad
práce České republiky - generální ředitelství
pro pohřebné, dávky v nezaměstnanosti
a přídavky na děti
Centrum mezistátních úhrad
pro věcné dávky v nemoci a mateřství,
při pracovních úrazech a nemocích z povolání poskytované ze zdravotního pojištění
B. v Tuniské republice:
La Caisse Nationalc de Sécurité Sociale (CNSS)
/Národní fond
sociálního zabezpečení v Tunisu, pokud jde o odvětví rodinných dávek a pojištění
pro invaliditu, ve stáří, pro případ úmrtí a pro pozůstalé, a to pro osoby pojištěné
v rámci sociálního pojištění pro zaměstnance, osoby samostatně výdělečně činné nebo
osoby za takové považované, přidružené k tomuto fondu.La Caisse Nationale de Retraite
et de Prévoyance Sociale (CNRPS)
/Národní fond důchodového zabezpečení a sociální
péče v Tunisu, pokud jde o veřejné činitele státu, místních úřadů a veřejných institucí
přidružených k tomuto fondu.La Caisse Nationale d'Assurance Maladie (CNAM)
/Národní
fond nemocenského pojištění v Tunisu, pokud jde o odvětví pojištění v nemoci a v
mateřství, pojištění při pracovních úrazech a nemocech z povolání, a to pro osoby
pojištěné v rámci systému sociálního pojištění pro zaměstnance, osoby samostatně
výdělečně činné nebo osoby za takové považované, a také pokud jde o veřejné činitele
státu, místních úřadů a veřejných institucí.2. Styčná místa usnadňují styk mezi institucemi smluvních států a plní
povinnosti uvedené ve Smlouvě. Při provádění Smlouvy mohou komunikovat přímo mezi
sebou, jakož i s dotčenými osobami nebo jejich zmocněnými zástupci.
Článek 3
Formuláře a podrobné postupy
1. Styčná místa obou smluvních států společně dohodnou formuláře a podrobné
postupy potřebné pro provádění Smlouvy a tohoto správního ujednání.
2. Instituce nebo styčná místa obou smluvních států mohou odmítnout žádost
nebo jiný dokument, nebudou-li předloženy v dohodnuté formě.
ČÁST II
URČENÍ PŘÍSLUŠNÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
Článek 4
Vyslání
1. V případech podle článku 9 Smlouvy, instituce smluvního státu určená
odstavcem 2 tohoto článku pro určení příslušnosti k právním předpisům, vydá na žádost
zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné, zaměstnanci, osobě samostatně
výdělečně činné, úředníkovi nebo osobě za takovou považovanou potvrzení o příslušnosti
k právním předpisům prostřednictvím sjednaného formuláře, který určí, že daná osoba
nadále podléhá právním předpisům daného státu a do kterého data.
2. Potvrzení podle odstavce 1 tohoto článku vydává:
a) Česká správa sociálního zabezpečení, pokud jde o právní předpisy České republiky
b) Národní fond sociálního zabezpečení (CNSS) v Tunisu pro osoby zaměstnané, osoby
samostatně výdělečně činné nebo osoby za takové považované v soukromém sektoru a
Národní fond důchodového zabezpečení a sociální péče (CNRPS) v Tunisu pro úředníky
a osoby za takové považované, pokud jde o právní předpisy Tuniské republiky.
3. Ve všech případech podle odstavce 1 tohoto článku bude jedno vyhotovení
potvrzení o příslušnosti k právním předpisům zasíláno instituci druhého smluvního
státu.
Článek 5
Výjimky
1. K dosažení výjimky podle článku 11 Smlouvy musí být žádost podána
společně zaměstnancem a jeho zaměstnavatelem nebo osobou samostatné výdělečně činnou
v souladu s těmito ustanoveními:
a) pokud jde o právní předpisy České republiky u České správy sociálního zabezpečení
b) pokud jde o právní předpisy Tuniské republiky u Ministerstva sociálního zabezpečení
(Generální ředitelství sociálního zabezpečení).
Po přijetí žádosti, instituce zmíněná v písm. a) nebo b) zašle vyjádření instituci
druhého smluvního státu uvedené v písm. a) nebo b) pro získání souhlasu ohledně zachování
příslušnosti k právním předpisům státu obvyklé výdělečné činnosti. Instituce zmíněná
v odstavci 2 písm. a) nebo b) článku 4 tohoto správního ujednání je informována o
vyslovení souhlasu a vydá potvrzení o příslušnosti k právním předpisům prostřednictvím
sjednaného formuláře.
2. Prodloužení vyslání:
Pokud doba vyslání přesahuje stanovenou dobu podle
článku 9 odstavce 1 nebo 2 Smlouvy, žádost o prodloužení v těchto případech podává
zaměstnanec a jeho zaměstnavatel nebo osoba samostatně výdělečné činná před uplynutím
doby vyslání.
3. Ve všech případech podle tohoto článku, musí být jedno vyhotovení potvrzení
o příslušnosti k právním předpisům zasláno instituci druhého smluvního státu.
ČÁST III
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ
Kapitola I
Dávky v nemoci a mateřství
Článek 6
Poskytování peněžitých dávek
1. Pro účely pobírání peněžitých dávek po dobu pobytu na území druhého
smluvního státu předloží dotyčná osoba instituci v místě pobytu potvrzení o pracovní
neschopnosti vydané ošetřujícím lékařem.
2. Instituce v místě pobytu neprodleně zašle potvrzení o pracovní neschopnosti
společně s příslušným formulářem příslušné instituci.
3. Příslušná instituce však může požádat instituci v místě pobytu o provedení
lékařské nebo administrativní kontroly, která proběhne stejným způsobem, jako u jejích
vlastních pojištěnců.
Článek 7
Poskytování věcných dávek
1. Pro čerpání věcných dávek podle čl. 12 a 13 odst. 2 Smlouvy osoba
instituci v místě pobytu nebo bydliště předloží doklad o nároku vydaný příslušnou
institucí prokazující nárok dané osoby na věcné dávky. Doklad může být na žádost
instituce zdravotního pojištění v místě pobytu nebo bydliště či na žádost osoby vydán
příslušnou institucí dodatečně. V případě poskytnutí péče dle čl. 12, odst. 1, 3,
4, 5 Smlouvy je příslušná instituce povinna doklad o nároku vydat.
Doklad o nároku vystavený pro čerpání věcných dávek podle čl. 12 odst.
2 a čl. 13 odst. 2 Smlouvy je platný do data, kdy instituce v místě pobytu nebo bydliště
obdrží od příslušné instituce informaci o jeho zrušení.
Nesla-li osoba uvedená v čl. 12 odst. 1, 3, 4, 5 Smlouvy sama náklady
na poskytnuté věcné dávky při pobytu na území druhé smluvní strany, budou osobě na
její žádost tyto náklady příslušnou institucí nahrazeny. Pro tyto účely sdělí instituce
v místě pobytu na dohodnutém formuláři na žádost příslušné instituce informaci o
výši, jakou by sama uhradila za stejné dávky. Pokud nebyla provedena náhrada nákladů
podle tarifu, které uplatňuje instituce v místě pobytu, budou osobě náklady příslušnou
institucí nahrazeny do výše tarifu, které sama uplatňuje.
2. Pro poskytnutí věcných dávek nad nutný a neodkladný rozsah podle čl.
12 odst. 6 nebo 7 Smlouvy je nutné, aby příslušná instituce vydala souhlas na dohodnutém
formuláři.
Pokud o souhlas příslušné instituce žádá instituce v místě pobytu, uvede
na příslušném formuláři i odůvodnění potřeby poskytnout tyto dávky. Instituce místa
pobytu sdělí na žádost příslušné instituce informaci o přibližné hodnotě těchto dávek
podle platných tarifů.
Příslušná instituce oznámí v nejkratší možné lhůtě, nejpozději však do
30 dnů od obdržení žádosti o souhlas s poskytnutím věcných dávek svoje rozhodnutí
a případně určí dobu poskytování věcných dávek. Pokud příslušná instituce neoznámí
svoje rozhodnutí v uvedené lhůtě, bude instituce v místě pobytu toto považovat za
souhlas s poskytnutím věcných dávek.
Seznam podle čl. 12 odst. 7 Smlouvy, který je uveden v příloze tohoto
správního ujednání, podléhá pravidelné revizi ze strany příslušných úřadů.
Článek 8
Úhrada nákladů za věcné dávky
Úhrady nákladů, vynaložených institucí v místě pobytu nebo bydliště v
souladu se Smlouvou, se provádí prostřednictvím styčných míst obou smluvních států.
Pohledávky se uplatňují na dohodnutém formuláři. Dlužné částky po odečtení zpochybněných
pohledávek budou uhrazeny do 6 měsíců od doručení individuálních výkazů a souhrnné
pohledávky styčnému místu příslušného státu. Ve stejné lhůtě budou styčnému místu
v místě pobytu nebo bydliště vráceny zpochybněné pohledávky, a to i s řádným odůvodněním.
Kapitola II
Dávky při invaliditě, ve stáří a pozůstalých
Článek 9
Přepočet dob pojištění
1. V případě potřeby bude přepočet dob pojištěni nezbytný pro účely
sčítání ve smyslu článku 6 Smlouvy prováděn podle následujících pravidel:
- 1 trimestr
odpovídá 90 dnům a obráceně
- 1 rok odpovídá 360 dnům, 4 trimestrům a obráceně
2. Výsledkem použití předchozích pravidel je, že součet dob pojištění
v průběhu kalendářního roku nesmí být kratší ani delší než celkový počet dní kalendářního
roku.
Článek 10
Podávání žádosti
1. Žádost o dávku uplatňuje žadatel zpravidla u instituce v místě bydliště
s přiložením všech dokladů rozhodných pro stanovení nároků, které má k dispozici.
2. Žádost o dávky podle právních předpisů jednoho smluvního státu je
považována rovněž za žádost o dávku stejného druhu podle právních předpisů druhého
smluvního státu za předpokladu, že si to žadatel přeje a poskytne informace svědčící
o tom, že doby pojištění byly získány podle právních předpisů druhého smluvního státu.
Článek 11
Vyřizování žádosti
1. Jestliže instituce jednoho smluvního státu obdrží žádost osoby, která
získala doby pojištění podle právních předpisů druhého nebo obou smluvních států,
zašle tato instituce žádost prostřednictvím styčných míst příslušné instituci druhého
smluvního státu s uvedením data, kdy žádost obdržela.
Instituce, která přijala žádost, ji zašle příslušné instituci druhého
smluvního státu doplněnou o:
- veškerou dostupnou dokumentaci, která může být pro
instituci druhého smluvního státu potřebná pro stanovení nároku na dávku,
- formulář,
v němž uvede zejména doby pojištění získané podle právních předpisů prvého smluvního
státu,
- kopii svého rozhodnutí o dávce, pokud bylo učiněno,
- lékařskou zprávu pro
žádost o invalidní důchod,
- a případně formulář, v němž žadatel uvádí doby pojištění
získané ve třetích zemích za účelem aplikace článku 15 Smlouvy.
2. Instituce druhého smluvního státu poté rozhodne o nároku žadatele,
určí výši důchodu v souladu s článkem 15 Smlouvy a prostřednictvím styčných míst
oznámí své rozhodnutí instituci prvního smluvního státu.
Spolu s rozhodnutím též zašle, v případě potřeby nebo na žádost, instituci
prvního smluvního státu:
- veškerou dostupnou dokumentaci, která může být pro instituci
prvního smluvního státu potřebná pro stanovení nároku žadatele na dávku,
- formulář,
v němž uvede zejména doby pojištění získané podle právních předpisů, které provádí.
3. Instituce smluvního státu, ve kterém byla podána žádost o dávku, ověří
osobní údaje týkající se žadatele a jeho rodinných příslušníků. Styčná místa smluvních
států se dohodnou, které údaje mají být ověřovány.
Kapitola III
Pracovní úrazy a nemoci z povolání
Článek 12
Zaměstnání způsobující nemoc a výměna dokumentace
1. Jestliže instituce jednoho smluvního státu zjistí, že osoba trpící
nemocí z povolání vykonávala činnost zřejmě způsobující nemoc z povolání naposledy
na území druhého smluvního státu, zašle o tom oznámení a veškerou související dokumentaci
instituci druhého smluvního státu.
2. Instituce obou smluvních států si vzájemné poskytnou veškerou dostupnou
dokumentaci, jež může být nezbytná pro nárok na dávky poskytované z důvodu nemoci
z povolání nebo pracovního úrazu.
Článek 13
Zhoršení nemoci z povolání
Jestliže instituce smluvního státu poskytne dávku podle článku 27 odst.
1 písm. b) Smlouvy ve výši odpovídající zhoršení nemoci, oznámí tuto skutečnost instituci
druhého smluvního státu.
Článek 14
Poskytování věcných dávek
Pro účely poskytování a úhrady nákladů věcných dávek z důvodu pracovního
úrazu či nemoci z povolání se užijí ustanovení části III kapitoly I obdobně.
Kapitola IV
Pohřebné
Článek 15
Poskytování pohřebného
Pro účely aplikace článku 28 Smlouvy si příslušné instituce smluvních
států sdělují potřebné informace pro výplatu pohřebného.
Kapitola V
Dávky v nezaměstnanosti
Článek 16
Řízení
1. Pro uplatnění nároku na dávky v nezaměstnanosti podle Smlouvy žadatel
předloží příslušné instituci jedné smluvní strany potvrzení příslušné instituce druhé
smluvní strany, z něhož je zřejmá doba pojištění získaná podle právních předpisů
druhé smluvní strany a doba, po kterou žadatel pobíral dávky v nezaměstnanosti od
druhé smluvní strany. Pokud žadatel nepředloží uvedené potvrzení, může styčné místo
jedné smluvní strany požádat styčné místo druhé smluvní strany o vydání a zaslání
takového potvrzení.
Spolu s žádostí zašle styčné místo jedné smluvní strany veškerou dokumentaci,
která může být pro instituci druhého smluvního státu potřebná pro potvrzení dob pojištění.
2. Potvrzení o dobách pojištění podle odstavce 1 tohoto článku vydává:
A. v České republice:
Úřad práce České republiky - generální ředitelství
B. v Tuniské republice:
Národní fond sociálního zabezpečení
(CNSS) v Tunisu, který
se vztahuje na zaměstnance, na osoby samostatně výdělečně činné a na osoby za takové
považované, které jsou přidružené k tomuto fonduNárodní fond důchodového zabezpečení a sociální péče
(CNRPS) v Tunisu, který se vztahuje
na veřejné činitele státu, místních úřadů a veřejných institucí přidružených k tomuto
fonduČÁST IV
RŮZNÁ USTANOVENÍ
Článek 17
Výplata dávek
1. Peněžité dávky se vyplácí přímo oprávněné osobě.
2. Instituce smluvních států neprovádí při výplatě peněžitých dávek podle
Smlouvy žádné srážky na své administrativní výdaje.
3. Instituce smluvních států mohou vyžadovat od poživatelů dávek dokument
potvrzující žití k ověření nároku na výplatu dávky.
4. Směnným kursem národní měny na volně směnitelnou měnu, je-li to při
použití článku 40 Smlouvy potřeba, je směnný kurs platný v den realizace platby.
Článek 18
Lékařské prohlídky
Instituce smluvního státu poskytne na žádost instituce druhého smluvního
státu dostupné lékařské informace a dokumentaci, jež se týkají zdravotního postižení
žadatele nebo příjemce dávky. Žádost o informace a dokumentaci a jejich předání se
uskuteční prostřednictvím styčných míst smluvních států.
Článek 19
Výměna statistických údajů
Styčná místa smluvních států si budou vyměňovat roční statistické údaje
o počtu potvrzení vystavených podle článku 4 tohoto ujednání a o dávkách, které každý
ze smluvních států přiznal a vyplatil na základě Smlouvy. Tyto statistiky budou zahrnovat
údaje o počtu příjemců a celkové částce vyplacených dávek podle jednotlivých druhů.
ČÁST V
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 20
Vstup v platnost
Toto ujednání vstupuje v platnost ve stejný den jako Smlouva a bude se
používat po stejnou dobu.
Dáno v Praze dne 20. listopadu 2015 ve dvou původních vyhotoveních, každé v
jazyce českém a francouzském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za příslušný úřad Za příslušný úřad České republiky Tuniské republiky Mgr. Michaela Marksová v. r. Taieb Baccouche v. r. ministryně práce a sociálních věcí ministr zahraničních věcí
1) Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Tuniskou republikou,
podepsaná v Praze dne 20. listopadu 2015, byla vyhlášena pod č. 9/2018 Sb. m. s.