Pozor na zastřené zprostředkování zaměstnání, jehož klíčovými znaky jsou:
- Kontrola pracovní činnosti: Zprostředkovaní zaměstnanci, kteří pracují na základě smlouvy o dílo, jsou ve skutečnosti pod přímým dohledem a kontrolou odběratelské společnosti. Společnost určuje jejich pracovní úkoly, směny a poskytuje jim pracovní vybavení. Ve skutečnosti se jedná o pronájem pracovní síly.
- Nelegální outsourcing: Namísto řádného zaměstnaneckého poměru zaměstnavatelé najímají pracovníky prostřednictvím jiných právnických osob bez požadovaného povolení ke zprostředkování zaměstnání, což je v rozporu se zákonem o zaměstnanosti.
Na co si mají zaměstnavatelé dát pozor?
- Právní soulad smluv: Zaměstnavatelé by měli pravidelně kontrolovat a konzultovat pracovní smlouvy s odborníky, aby se ujistili, že spolupráce s dodavateli je v souladu se zákonem a nejedná se o zastřené zprostředkování zaměstnání.
- Dodržování zákona o zaměstnanosti: Měli by dbát na dodržování všech legislativních požadavků týkajících se zaměstnávání pracovníků, včetně potřebných povolení pro pronájem pracovní síly.
- Transparentnost pracovních vztahů: Zaměstnavatelé by měli zajistit, aby jejich pracovní vztahy byly transparentní a aby pracovníci byli zaměstnáni v souladu se zákonem, což zahrnuje i respektování pracovních práv a povinností.
Zastřené zprostředkování neobstálo před soudem
Společnost KPMG na svém webu komentuje nedávný případ, který se týkal zastřeného zprostředkování zaměstnání. Inspekce práce odhalila, že kontrolovaná společnost pronajímala pracovní sílu od jiných právnických osob bez potřebného povolení, čímž porušovala zákon o zaměstnanosti. Tento nelegální outsourcing, který zahrnoval celkem 50 pracovníků z Ukrajiny, Rumunska, Bulharska, Litvy a České republiky, vedl k udělení vysoké pokuty. Zaměstnanci byli najati na základě smlouvy o dílo, ale ve skutečnosti vykonávali práci pod přímým dohledem a kontrolou společnosti, která jim poskytovala vybavení a kontrolovala jejich směny. Společnosti byla původně uložena pokuta ve výši 5 milionů korun, ale po odvolání byla tato částka snížena na 3 200 000 Kč.
Společnost se proti pokutě bránila i kasační stížností u Nejvyššího správního soudu, který však rozhodnutí inspekce práce potvrdil a výši pokuty považoval za přiměřenou závažnosti přestupku. Společnost namítala, že pokuta je likvidační, ale soud konstatoval, že pokuta reflektuje majetkové poměry společnosti, která vykázala za roky 2021 až 2023 kumulovaný zisk 30 milionů korun. Soud rovněž zdůraznil, že symbolická pokuta by nebyla adekvátní sankcí za porušení právních předpisů, a že skutečně likvidační pokuta by byla pouze tehdy, pokud by sama o sobě mohla přivodit platební neschopnost společnosti nebo ji donutit ukončit podnikatelskou činnost.
Tento případ ukazuje, že inspekce práce uděluje za zastřené zprostředkování zaměstnání poměrně vysoké pokuty, a že Nejvyšší správní soud potvrzuje jejich výši. Zaměstnavatelé se mohou těmto pokutám vyhnout, pokud si nechají smlouvy s dodavateli zkontrolovat a zajistí, že jejich spolupráce je v souladu se zákonem.
Zdroj: https://danovky.cz/