Nezvyklá situace spojená s opatřeními proti šíření koronaviru přináší zaměstnavatelům otázky, jaké další dopady budou muset řešit. Publikujeme proto v předstihu aktuální dotaz a odpověď, kterou pro právě připravované číslo 4 časopisu Práce a mzda připravily naše autorky:
Ing. Iva Rindová a Bc. Hana Jedlanová
Otázka:
Mohl bych se na Vás obrátit s dotazem ohledně výpočtu základu daně u příjmu ze závislé činnosti (§ 6/12)? Nyní budeme asi řešit situace, kdy zaměstnanci budou z důvodu nedostatečného odbytu na překážkách v práci na straně zaměstnavatele a budou placeni 60 % průměrného hodinového výdělku. Standardně ve zdravotním pojištění platí, že pokud zaměstnanec nedosáhne minimálního vyměřovacího základu (MVZ, 14 600 Kč), musí mu být proveden doplatek do minima a 13,5 % z rozdílu mezi MVZ a hrubou mzdou mu musí být strženo ze mzdy. Zaměstnavatel pak platí 9 % z hrubé mzdy (nikoli z MVZ). Ovšem v případě, kdy je zaměstnanec na překážkách na straně zaměstnavatele, již 13,5 % z tohoto doplatku do minima platí zaměstnavatel a zaměstnanec platí jen 4,5 % z hrubé mzdy. Situace je tedy přesně opačná.
Nevím však, jestli do dílčího základu daně přičítat to pojistné zaměstnavatele, které skutečně zaměstnavatel zaplatí (tedy nejen 9 % z hrubé mzdy, ale k tomu i 13,5 % z rozdílu mezi MVZ a hrubou mzdou), nebo jestli se do dílčího základu daně počítá jen 9 % z hrubé mzdy, přestože reálně na pojistném zaměstnavatel odvede více. Mohla byste mi s tím prosím poradit, případně mě odkázat?
Odpověď:
Dle § 6 odst. 12 zákona o daních z příjmů platí, že „základem daně jsou příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel“.
Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální mzda z důvodů překážek na straně organizace a zaměstnavatel má povinnost podle § 3 odst. 10 zákona č. 582/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění, odvést pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu mezi vyměřovacím základem a minimální mzdou, pak se nejedná o pojistné z příjmů ze závislé činnosti. O toto pojistné se tedy základ daně nezvyšuje. Jde o pojistné, které je zaměstnavatel povinen uhradit, ale nikoliv z příjmů, ale z rozdílu mezi vyměřovacím základem pro pojistné (nejčastěji příjmem) a minimální mzdou.
Chcete vědět více?
Získejte přístup k veškerému obsahu portálu na 14 dní ZDARMA!