společné jmění manželů

Může si manžel v daňovém přiznání uplatnit slevu na manželku, která pobírala pouze rodičovský příspěvek během roku, ale měli příjem z prodeje domu, který byl ve společném vlastnictví obou manželů? 

Manželé mají nemovitost v SJM. Nemovitost pronajímají a manžel příjmy z pronájmu vždy zdaňoval. V polovině roku došlo k zúžení SJM. Za rok, kdy došlo k zúžení SJM a nemovitost v polovině roku připadla manželce, bude podávat daňové přiznání manželka, nebo lze, aby za dobu, kdy byla nemovitost v SJM, podával daňové přiznání manžel a manželka za dobu, kdy nemovitost byla jen její? 

Manželé provedli zúžení a vypořádání SJM, kdy jedna nemovitost ve výši 20 mil. Kč patří tímto úkonem pouze manželce. Druh tohoto příjmu není dle mého názoru předmětem daně [§ 3 odst. 4 písm. c) zákona o daních z příjmů], a tudíž se nikde neuvádí. Nepodléhá tak ani oznámení dle § 38v zákona o daních z příjmů. Naopak, pokud by např. manžel daroval manželce nemovitost, kterou získal např. dědictvím, tak by tento dar, pokud by přesáhl částku 5 mil. Kč, oznámení o osvobozených příjmech podléhal?

V rámci SJM během roku manželé nakoupili jako fyzické osoby nepodnikající 8 nemovitostí, tři nové byty a pět bytů s kolaudačním rozhodnutí delší než 5 let. Byty by rádi zrekonstruovali a vybavili. Následně by je zhruba po roce prodali. Manželé jsou jinak oba OSVČ v oblasti služeb. Jeden je plátce DPH a druhý nikoliv. Jak budou postupovat v rámci daně z příjmů a daně z přidané hodnoty? Daň z příjmů budou oba rovným dílem, nebo částečně, nebo pouze jeden z nich podle §10, kdy bude brát příjem pouze jako rozdíl mezi prodej a nákup včetně oprav a vybavení? Nebo je nákup a prodej bráno jako podnikání §7? Jak budou postupovat z pohledu DPH? Pokud ano odpočet DPH na rekonstrukci je možný?

Ustanovení § 3 odst. 4 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, stanoví, že předmětem daně nejsou příjmy z rozšíření rozsahu, nebo vypořádání společného jmění manželů. Není zde u tohoto ustanovení odkaz na žádnou omezující lhůtu ani na občanský zákoník. Občanský zákoník však stanoví, že lhůta na vypořádání SJM po rozvodu je 3 roky. Pokud fyzické osoby (bývalý manžel a bývalá manželka) se na základě dohody o vypořádání SJM vzájemně vyrovnají až po lhůtě 3 let stanovených občanským zákoníkem, má tato skutečnost vliv na předmětné ustanovení daně z příjmů? Čili znamená to, že pokud nedodrželi lhůtu stanovenou občanským zákoníkem, vznikla by jim povinnost po této lhůtě zaplatit daň z příjmů z vypořádání SJM? Jak jsem uvedl, v zákoně o daních z příjmů žádná omezující ustanovení lhůtou není, ani zde není odkaz na občanský zákoník ani v pokynu GFŘ D-22 jsem k tomuto ustanovení nic nenašel. 

Manželé bydlí v bytě v panelovém domě a mají byt ve SJM. Obdrželi od společenství vlastníků rozdělení výnosů ze společných prostor za rok 2019. Celkový výnos činí 3 300 Kč. Výnos by měl zdanit jeden z nich. Manželka je OSVČ, podává DP a manžel je zaměstnanec - příjmy jen u jednoho zaměstnavatele. Mohou se manželé dohodnout, že příjmy připadnou manželovi? Ten nemá povinnost podat DP, neboť příjem nepřevýšil 6 000 Kč. Tím pádem příjem z nájmu zůstane nezdaněn? Nebo tento příjem daní automaticky manželka, protože ona sama DP podává? A tím pádem pokud DP podá, musí příjem z nájmu ve svém daňovém přiznání uvést?

Řeším exekuce u manželského páru. Naše společnost zaměstnává manžela, který má exekuci s datem nabytí právní moci 13. 6. 2013. Jeho manželka má exekuci s datem nabytí právní moci 15. 1. 2013. Která exekuce má přednost?

Jsme manželé a oba jsme z důvodu zrušení pracovních pozic odešli do předčasného důchodu. Od r. 1992 jsem zároveň OSVČ podnikající v zemědělství. Může manželka u mě vykonávat práce na dohodu o provedení práce (do 10 000 Kč) a mohu ji zároveň uplatnit do daňového přiznání jako spolupracující osobu (do 50 %)? Na OSSZ, ZP a FÚ je jako spolupracující osoba přihlášená. Manželka má ještě příjem na DPP 3 000 Kč/měs. a u této firmy podepsané prohlášení. 

Manželé dostali v roce 2016 darem nemovitost od paní, o kterou se denně starají (uklízí jí, vozí ji do nemocnice, nakupují, každé ráno a večer po práci obstarávají jídlo). V katastru je nemovitost zapsána na obě jména, stejně tak v darovací smlouvě (včetně věcného břemenena dožití této paní v nemovitosti). Nejsou s ní v žádném příbuzenském stavu. Nemají s ní stejné bydliště. Paní bydlí o 4 ulice dál. Domníváme se, že tato péče, i když by paní prohlásila, že se takto o ni starají, není považována jako sdílení domácnosti. A nelze tedy tento bezúplatný příjem osvobodit. Půjde tedy o bezúplatný příjem zdaňovaný v § 10. Dle znaleckého posudku činí hodnota darované nemovitosti 6 000 000 Kč. Jde o nabytí v rámci SJM. Musí se zdanit polovinou u každého z manželů? Oba budou mít za rok 2016 již jen příjem dle § 6 a dostali Potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele. Nebo někde zákon stanoví, že se musí zdanit jen u jednoho z manželů, tak jako u příjmů z pronájmu dle § 9?