smlouva o výkonu funkce

Zaměstnanec, konkrétně manažer, pracoval ve společnosti do 30.6. na hlavní pracovní poměr dle příslušné pracovní smlouvy. Od 1.7. se stal jednatelem společnosti a k 30.6. byla pracovní smlouva ukončena. Nově jednatel společnosti od 1.7. chce mít stejné benefity jako u pracovní smlouvy a tyto benefity budou také uvedeny ve smlouvě o výkonu funkce jednatele. Jde o 25 dní dovolené ročně s stravenkový paušál, zároveň mu budou tak jako u zaměstnaneckého poměru propláceny měsíčně příspěvky na praní firemního oděvu. Otázky zní: 1. nevyčerpaná dovolená se musí proplatit při ukončení pracovní smlouvy nebo se může převést na jednatelský poměr, pokud to bude ve smlouvě o výkonu funkce jednatele uvedeno? 2. otázka: může jednatel pobírat ve stejném režimu jako zaměstnanec stravenkový paušál a pobírat dovolenou v našem případě 25 dní ročně? Je daňově uznán i paušál na praní oděvu?

Majitel - jednatel uvažuje jakým způsobem se nechat zaměstnat ve své společnosti - s. r. o. Dnes zde vykonává pozici kuchaře. jaké má možnosti zaměstnání a která z forem je pro něj možná - nejlepší? a) pracovní smlouva na pozici kuchař, b) smlouva o výkonu funkce, protože je zde jednatelem, c) může jako OSVČ fakturovat do svého s. r. o. nebo toto není možné?

Jsme výrobní družstvo a náš zaměstnanec a člen družstva byl zvolen předsedou představenstva. Kvůli souběhu funkcí nám bylo doporučeno poskytnout tomuto zaměstnanci po dobu výkonu funkce člena statutárního orgánu pracovní volno bez náhrady mzdy a uzavřít s tímto zaměstnancem smlouvu o výkonu funkce, ve které by byla stanovená pravidelná měsíční odměna ve výši 40 000 Kč. Z hlediska zdravotního pojištění: Zdravotní pojištění bychom odváděli z měsíční funkční odměny a u pracovního volna bez náhrady mzdy v pracovním poměru bychom již nemuseli provádět žádný doplatek? Z hlediska sociálního pojištění: předsedu představenstva bychom přihlásili pod kódem "O" ? A odváděli sociální pojištění z funkční odměny (nejednalo by se o zaměstnání malého rozsahu)? Jak by to bylo v případě pracovní neschopnosti?

Jednatel má uzavřenou se společností s. r. o. smlouvu o výkonu funkce jednatele ve výši 2 000 Kč měsíčně. Nepodepsal prohlášení. Podléhá odměna srážkové dani? Jak je to se zdravotním a sociálním pojištěním?

Jednatel má se společností, v níž je jednatelem, uzavřenu pracovní smlouvu na výkon práce ředitele a za tuto práci dostává mzdu. Smlouvu o výkonu funkce jednatele uzavřenou nemá. Jaké mu hrozí postihy? Má to na společnost nějaké daňové dopady?  

Společnost má uzavřenou smlouvu o výkonu funkce prokuristy. Prokurista není se společností v pracovněprávním vztahu. Platí v tomto případě, že se z odměny prokuristy neodvádí zákonné úrazové pojištění, tedy že prokurista není ze zákona pojištěn pro případ pracovního úrazu či ohrožení nemocí z povolání?

Vztahuje se na smlouvu o výkonu funkce statutárního ředitele výkon exekučního příkazu k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů? V § 299 občanského soudního řádu ji vyjmenovanou nevidím. 

Společnost svým zaměstnancům poskytuje peněžitý příspěvek na stravování. 1. Může zaměstnavatel poskytovat tento příspěvek i prokuristovi, který má uzavřenou pouze smlouvu o výkonu funkce prokuristy, pokud bude mít ve smlouvě vymezen rozsah pracovní doby pro výkon funkce, kterou bude zároveň vykazovat v měsíční evidenci pracovní doby? 2. Odměna prokuristy je stanovena jako pevná měsíční odměna. Dle podmínek smlouvy má prokurista nárok na 20 pracovních dnů placeného volna. Bude v evidenci pracovní doby vykazovat čerpání tohoto pracovního volna? Pokud ne, má nárok na peněžitý příspěvek na stravování za dny placeného volna?

Jednatel má smlouvu o výkonu funkce na 3 000 Kč měsíčně fix. Neučinil ve firmě prohlášení poplatníka a jeho příjem se daní srážkovou daní. Je přihlášen na zdravotní pojišťovně, které se na něj firma odvádí jako za ostatní zaměstnance. Vzhledem k nepřekročení hranice 3 500 Kč není přihlášený na OSSZ. Pokud další rok budou podmínky stejné (odměna bude opět 3 000 Kč každý měsíc). Může se tento jednatel přihlásit do režimu paušální daně a platit paušální daň bez porušení podmínek? Chtěl bych se ujistit, zda není překážkou paušální daně smlouva o výkonu funkce, ze které se platí zdravotní pojištění?

Mám jednočlenné s. r. o. Jsem jediným společníkem i jediným jednatelem. V této společnosti mám pracovní poměr jako účetní, ze kterého odvádím sociální a zdravotní pojištění (nad minimální mzdu a nad minimální mzdový tarif). Zároveň mám smlouvu o výkonu fce na 500 Kč, ze které odvádím jen zdravotní pojištění. Podpisy na smlouvách mám ověřené. Setkávám se s názorem právníků, že nelze uzavřít pracovní smlouvu (pracovně právní vztah) sama se sebou, že nejde o závislou činnost. Z Kooperativy přišel dopis, že na takovýto pracovně právní vztah (pracovní smlouvu) nelze uzavřít zákonné pojištění zaměstnance (pro případný pracovní úraz a výplatu ušlého výdělku). Nebude v budoucnu problém z hlediska správy sociálního zabezpečení ohledně vyplácení nemocenských dávek nebo starobního důchodu? A nebylo by lepší uzavřít pouze smlouvu o výkonu fce jednatele třeba na 20 000 Kč?

Jak postupovat v případě uzavřené smlouvy o výkonu funkce (člen dozorčí rady a.s.) české společnosti s občanem Německa? Občan Německa nám doložil formulář A1, který určuje příslušnost k právním předpisům SRN. Zároveň je německým daňovým rezidentem. Z odměny za výkon funkce v naší společnosti budeme odvádět srážkovou daň ve výši 15% místně příslušnému FU v ČR. Vzniká nám zároveň povinnost odvádět pojistné (SP a ZP) do Německa a v jaké procentuální výši? Nebo tento druh příjmu dle platné německé legislativy pojistnému nepodléhá? Kde lze získat relevantní informace? 

Společnost s r. o. má dva společníky - jednatele s uzavřenou smlouvou o výkonu funkce. Oba používají pro cestovní náhrady svá vlastní vozidla. Vozidlo společníka A má průměrnou spotřebu podle TP 6,7 l/100 km, zatímco vozidlo společníka B má průměrnou spotřebu 11,4 l/100 km. Je možné do smlouvy o výkonu funkce stanovit strop pro čerpání cestovních náhrad např. na 30 000 Kč měsíčně?

Firma má 2 společníky/jednatele. Oba mají uzavřenou smlouvu na výkon funkce jednatele a oba mají také pracovní poměr ve své společnosti (vedoucí výroby a účetní). Na jaký účet zaúčtuji hrubou mzdu z HPP - stejně jako ostatní zaměstnance na 521 nebo na účet 522 spolu s odměnou za výkon funkce jednatele?

Jednatel s. r. o. nemá uzavřenu smlouvu o výkonu funkce jednatele, výkon funkce je tedy bezplatný. Je možné, aby jednatel uzavřel písemnou smlouvu o výkonu funkce, kde výkon funkce bude stále bezplatný, ale bude sjednáno, že jednateli náleží benefity jako příspěvek na dovolenou, příspěvek na penzijní či životní pojištění a tyto benefity byly od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti osvobozeny? Obecně řečeno, je možné vůbec vyplácet benefity jednateli, jehož výkon funkce je bezplatný a tyto benefity považovat za příjem od daně osvobozený?  

Jakými pravidly se řídí smlouva o výkonu funkce (smlouva společnosti s jednatelem)? Pokud vím, nepodléhá zákoníku práce. Na jednom školení zazněl názor, že je možné, aby nejrůznější „benefity“, které jednatel požívá, byly pro společnost daňovým nákladem - např. zájezd na zotavenou pro jednatele. (Pokud společnost platí dovolenou do 20 000 Kč zaměstnanci, je to pro společnost nedaňový náklad. V případě jednatele je tento výdaj údajně možné považovat za daňový - nevím ale, na základě jakého zákona či výkladu zákona by to tak mohlo být).

Jediný jednatel a společník s. r. o. ve starobním důchodu pobírá měsíčně odměnu 2 400 Kč dle smlouvy o výkonu funkce jednatele. Z této částky platí zdravotní pojištění 108 Kč, čistá mzda činí 2 292 Kč. Sociální pojištění ani zálohy na daň neodvádí. Má podepsané prohlášení, uplatňuje základní slevu na poplatníka. Při ročním zúčtování je výsledná daň nula. Prosím o kontrolu - je vše správně? 

Musí se od ledna 2019 odvádět z odměny jednatele do 2 999 Kč (na základě smlouvy o výkonu funkce) zdravotní pojištění, pokud si ho jednatel platí již jinde (z jiného zaměstnání)?

Může být s jednatelem sjednáno jeho pravidelné pracoviště v místě jeho trvalého bydliště? Je možné mu v rámci cestovních náhrad proplatit čtvrtletní jízdenku na vlak, kterým dojíždí z místa svého bydliště do sídla firmy? Musí k těmto cestám existovat cestovní příkaz, či jen stačí nárok na náhrady cestovních nákladů dojednat ve smlouvě o výkonu funkce jednatele?

Jednatel s. r. o., nerezident, OSVČ v Polsku, se chce zaměstnat na základě smlouvy o výkonu funkce. Tuto mzdu budeme zdaňovat srážkovou daní dle ve výši 15% dle § 36 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů. Jak je to s pojistným? V odpovědi na dotaz ID č. 16893 je uvedeno, že takový příjem nepodléhá odvodům sociální a zdravotního pojištění. Není tedy třeba dále řešit příslušnost sociálního a zdravotního pojištění, neboť odměna jednatele – daňového nerezidenta - pojistnému nepodléhá. Můžete prosím podat odkaz na zákon, paragraf, ze kterého tvrzení vychází? Má vliv na pojistné, zda je jednatel nerezident OSVČ v jiném členském státě nebo je v jiném členském státě zaměstnán?

Jak je to s odměňováním cizinců jako jednatelů s. r. o.? Cizinec z třetí země (má vizum v Polsku) a nemá pracovní vízum v ČR - je nutné ho přihlásit na zdravotní pojišťovně, OSSZ jako českého občana? A jak je to s daněmi?