prohlášení poplatníka

Zaměstnankyně odchází 31. 8. 2024 do předčasného starobního důchodu a od 1. 9. 2024 chce u nás pokračovat v práci na DPP. Může, i jako předčasný důchodce, podepsat prohlášení k dani, pokud pracuje pouze v naší firmě? Na DPP se může odpracovat pouze 300 hodin/rok, takže pokud nastoupí 1. 9. 2024 na DPP platí, že se tyto hodiny krátí úměrně nástupu?

Může zaměstnanec, který pracuje současně pro více zaměstnanců, podepsat prohlášení střídavě: dva měsíce u jednoho zaměstnavatele a další dva měsíce u druhého a pak zase u prvního? 

Náš zaměstnanec podepsal začátkem roku prohlášení k dani, kde uvedl děti s tím, že si chce nárokovat daňové zvýhodnění měsíčně. Koncem března si to rozmyslel a chce toto měsíční zvýhodnění přerušit s tím, že si požádá o roční zúčtování daně, kde se mu zbývající část vrátí hromadně jako AB.

Zaměstnanec (student) v roce 2023 podepsal prohlášení k dani u dvou zaměstnavatelů a dva měsíce v roce měl podepsáno u dvou zaměstnavatelů současně. Příjem za celý rok činí 130 000 Kč. Daň tedy (19 500 Kč) pokryje roční sleva na dani. Zjistila jsem to, když si požádal o roční zúčtování daní a přinesl potvrzení o zdanitelných příjmech od druhého zaměstnavatele. RZD dělat samozřejmě nebudu. Stačí, když zaměstnanec podá daňové přiznání za rok 2023 u FÚ? Nebo musím jako druhý zaměstnavatel srazit dodatečně zálohu na dani za překrývající se měsíce roku 2023? Vyúčtování daně jsem zatím na FÚ neposlala. Pokud bych zaměstnanci srazila ve mzdě za únor 2024 slevu na dani za překrývající se 2 měsíce a vše vykázala ve vyúčtování daně za rok 2023, zřejmě z toho vyplyne i úrok za pozdní odvod daně - jedná se o říjen a listopad 2023. To mi připadá zbytečně komplikované, když vlastně zaměstnanec za rok 2023 žádnou daň platit nebude, pokud si podá daňové přiznání.

1) Náš zaměstnanec měl u nás podepsáno daňové prohlášení, neměl v roce 2022 žádnou sraženou daň. Nemusí tedy žádat o zúčtování daně nás, jako zaměstnavatele, (měl příjmy, ze kterých po odpočtu slevy na poplatníka nezbyla žádná daň) ani si nemusí podávat daňové přiznání sám. Je to prosím tak? 2) Měl u nás podepsáno daňové prohlášení, měl i uhrazenou zálohovou daň, ale o zúčtování daně si nepožádal, ani si sám žádné daňové přiznání nepodal. Řekla bych, že v tomto případě mohl maximálně ošidit sám sebe. Je to prosím tak v pořádku z pohledu např. finančního úřadu? Nehrozí mu žádný postih?

Zaměstnanec podepsal na rok 2022 Prohlášení poplatníka daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a uplatnil dle § 35 daňové zvýhodnění na 3 děti. V průběhu roku 2022 doložil potvrzení o jejich studiu. Při podpisu Prohlášení poplatníka na rok 2023 zaměstnavatel zjistil, že 1 dítě ukončilo v průběhu II. pololetí roku 2022 studium, což zaměstnanec zaměstnavateli neoznámil a celý rok mu bylo uplatňováno daňové zvýhodnění na všechny tři děti. Dítě bylo na „Prohlášení poplatníka“ uvedeno jako 2. v pořadí, nyní je třeba provést opravu. Musí tuto opravu provést vždy a jedině zaměstnavatel, když chybu nezavinil, nebo je možné, aby si zaměstnanec podal sám DPFO za r. 2022 a tím přeplatek na neoprávněně uplatněném daňovém zvýhodnění Finančímu úřadu vyrovnal sám?

Zjistila jsem, že zaměstnanec, který měl za celý rok 2022 podepsané prohlášení poplatníka a každý měsíc měl tedy slevu na dani toto prohlášení, podepsal i u jiného zaměstnavatele. Zatím jsem na FÚ nezasílala Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za rok 2022. Jak mám nyní situaci řešit vůči FÚ? Zaměstnanci neprávem čerpanou slevu srazím v následujících mzdách. 

Máme zaměstnance ze Slovenska, který vykonává souběžně zaměstnání v ČR i v SR. Dle formuláře A1 spadají odvody sociálního a zdravotního pojištění na Slovensko. Může podepsat v ČR prohlášení poplatníka, když má současně na Slovensku podepsaný obdobný formulář, který umožňuje slevu na poplatníka (daňovníka) na Slovensku?

Jak postupovat při uplatnění slevy na poplatníka u zaměstnance, který nastoupí v průběhu měsíce (20. 8. 2021). Když mi vyplní a podepíše Prohlášení poplatníka v den nástupu do práce tj. 20. 8. 2021 mohu mu již za srpen uplatnit slevu na poplatníka? Musím od něj zjišťovat, jestli v srpnu nepodepsal prohlášení u jiného zaměstnavatele? Nebo mám postupovat dle § 38k odst. 1 zákona o daních z příjmů, kde se uvádí, že k poskytnutí měsíční slevy na dani plátce daně přihlédne počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány, tedy až v měsíci 9/2021? 

Plánujeme přijmout novou zaměstnankyni, která má v současnosti již uzavřený pracovní poměr v jiné společnosti (letecké společnosti). Tam bude mít kvůli pandemii covid-19 po dobu 1 roku neplacené volno - udržuje si tím licenci na práci letušky. Na tento rok bychom jí přijali k nám. Můžeme na plnou pracovní dobu - 40 hodin týdně, když ve svém stávajícím zaměstnání nebude vůbec pracovat? Nebude tím pádem mít pro nás zápočtový list, vyžádáme si alespoň doklad o neplaceném volnu. V tom případě by si i u nás mohla podepsat Prohlášení poplatníka k dani? 

Fyzická osoba je podnikatel a současně zaměstnancem jiné firmy, kde podepsal prohlášení k dani k odečtení základní nezdanitelné částky ze mzdy. Od zaměstnavatele dostal potvrzení o dani. Pokud již uplatňoval základní slevu na dani u zaměstnavatele, tak v daňovém přiznání již nemůže odečíst základní částku za poplatníka? 

Máme za sebou zpracování lednových mezd, u kterých jsme poprvé aplikovali nová pravidla zdaňování. Nová pravidla, nové sazby daně a novou výši slevy na dani nám přinesl zákon č....

Zaměstnanec má podepsané prohlášení u jiného zaměstnavatele, kde uplatňuje základní slevu na poplatníka, současně nastoupil i do naší organizace. Musí u nás podepsat prohlášení, ale slevu na poplatníka nebude uplatňovat? Dříve ve starých tiskopisech to tak bylo, že podepsal na příslušný rok a zaškrtl, že neuplatňuje. 

Daňový nerezident (Slovák) pracuje v ČR na DPP (do 300 hod. ročně a 10 000 Kč) a podepsal zde prohlášení poplatníka. Zároveň plánuje pracovat na HPP na Slovensku, kde chce uplatnit slovenskou slevu na poplatníka. Mohou z tohoto pro něho plynout nějaké povinnosti (podávat daňové přiznání atd.)?

Firma má výplatní termín za leden 10. 2. 2021, ale očekává se, že zaměstnavatel dostane poštou formulář prohlášení poplatníka od home office zaměstnanců až 15. 2. (možná i později). Může jim slevy dle minulého roku (kde se očekává, že zůstanou) uplatnit nebo nemůže? Zaměstnavatel chce postupovat tak, že pokud by náhodou někdo nějaké slevy neuplatnil a došlo k rozdílu, tak se udělá oprava mezd a finanční vyrovnání ve mzdách za únor (pošle se o danou slevu za další měsíc méně). Je možný tento postup, případně jak správně postupovat? Neuplatnit zaměstnancům striktně slevy se zdá zaměstnavateli tvrdé.

1. Starobní důchodce nastoupil do zaměstnání (zástup ve školství) v měsíci září 2020. Při nástupu (v září) podepsal prohlášení poplatníka a uplatňoval slevu na poplatníka v měsících září – prosinec 2020. V lednu 2021 zažádal o roční zúčtování záloh za rok 2020. Musí podepsat ještě dodatečně prohlášení poplatníka (XD) za měsíce leden – srpen 2020 nebo postačí prohlášení, které podepsal při nástupu? 2. Starobní důchodce nastoupil do zaměstnání (zástup ve školství) v měsíci březnu 2020. Při nástupu (v březnu) podepsal prohlášení poplatníka. Pracovní poměr ukončil v květnu 2020. V měsících červen – srpen nikde nepracoval. V září 2020 opět nastoupil ke stejnému zaměstnavateli. Musí opět podepsat prohlášení poplatníka nebo postačí prohlášení, které podepsal v březnu 2020? 

Jednatel společnosti na základě smlouvy o výkonu funkce pobírá odměnu ve výši 1 000 Kč a dále má u stejné společnosti uzavřenou dohodu o provedení práce na administrativní práce s měsíční odměnou 10 000 Kč. Prohlášení k uplatnění slevy neučinil, podepsané prohlášení má u hlavního zaměstnavatele. Jak bude probíhat zdanění těchto příjmů? Ze smlouvy o výkonu funkce jednatele a dohody o provedení práce bude odvedena srážková daň nebo musí být příjem sečten a odvedena zálohová daň. Ze smlouvy o výkonu funkce bude odvedeno zdravotní pojištění?

Firma má zaměstnance na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou vždy nižší než 10 000 Kč. Tento zaměstnanec učinil (podepsal) prohlášení poplatníka u této firmy. Na podzim v některých měsících podepsal u této firmy další dohodu na jinou činnost - tentokrát DPČ (Dohodu o pracovní činnosti) s příjmem nižším než 3 000 Kč. Zaměstnanec měl tedy souběh dvou dohod u jednoho zaměstnavatele. Zálohová daň byla celkově 0 Kč, protože byla vykrytá slevou na poplatníka. 1) Pokud si zaměstnanec nepožádá o roční zúčtování z důvodu, že se mu nemá co vracet, tak není povinen on sám podat daňové přiznání. Je to pravda? 2) Pokud by DPČ v jednom měsíci přesáhla 3 000 Kč, tak by opět nemusel zaměstnanec podat daňové přiznání. Je to pravda?

Zaměstnanec omylem podepsal dvě prohlášení k dani najednou, a proto musí podat přiznání. Celkem měl pouze 90 000 Kč příjmy ze závislé činnost - je to student. Nyní tedy opožděně podá přiznání 1. 9. 2020 a v přiznání mj. bude žádat o vrácení daně v částce 3 000 Kč, protože jeho příjmy byly nízké, a tudíž sleva všechnu daň pokryla. Jaká mu bude vyměřena penále či úrok či nějaká sankce jiná? A bude mu vráceno na účet 3 000 Kč celých nebo v těch 3 000 Kč bude odečtena nějaká sankce?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem – dále SŠ. Sami si zpracováváme mzdy. Také provádíme roční zúčtování daně. Používáme tiskopis Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – číslo tiskopisu 25 5457 – vzor č. 25, který je na 3 roky. V roce 2019 - tedy již za rok 2019 byl vydán tento tiskopis č. 25 5457 vzor č. 26, ale jen na jeden rok. Prosím, musíme používat od letošního roku, nebo při ukončení tříletého tiskopisu již jen tady ty jednoroční tiskopisy, nebo můžeme nadále používat tiskopisy na 3 roky?