příspěvek na rekreaci

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům příspěvek na jejich rekreaci. Zaměstnanec poletí do Švýcarska na dovolenou na 5-7 dnů, a protože bude ubytován u známých, nebude kromě letenky hradit nic. Pokud aerolinkám letenku uhradí zaměstnavatel, bude se u zaměstnance jednat o příjem osvobozený dle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmu?

Můžeme z FKSP přispět na pronájem obytného vozu jako příspěvek na rekreaci, Jsme střední škola, zřízená ÚSC.

Zaměstnavatel poskytuje na základě vnitřní směrnice svým zaměstnancům nepeněžní plnění v podobě poskytnutí reakce či zájezdů dle § 6 odst. 9 písm. d) bod 1. Nárok zaměstnanců je do úhrnné výše 20 000 Kč za kalendářní rok. V roce 2020 bohužel z objektivních důvodů (covid-19) někteří zaměstnanci nestihli využít tyto zaměstnanecké benefity. Zaměstnavatel se tedy rozhodl objednat u cestovní kanceláře vouchery na nákup rekreace v roce 2021. Připadají v úvahu dva způsoby, jak zaměstnanci tyto vouchery využijí: 1) Zaměstnanec v roce 2021 využije voucher na pořízení rekreace v hodnotě 20 000 Kč. Následně zaměstnavatel poskytne zaměstnanci další rekreaci v hodnotě 20 000 Kč. Zaměstnanec tedy v roce 2021 využije dvě rekreace v úhrnné hodnotě 40 000 Kč, přičemž jedna z nich je hrazena voucherem z roku 2020. 2) Zaměstnanec si v roce 2021 vybere u cestovní kanceláře 1 rekreaci v hodnotě 40 000 Kč. Cestovní kancelář vystaví zaměstnavateli fakturu v částce 40.000 Kč, na faktuře je odečtena hodnota voucheru a doplatek 20 000 Kč, který zaměstnavatel uhradí. Jaké budou v obou těchto variantách dopady na straně zaměstnanců a zaměstnavatele z pohledu daně z příjmů a případně odvodů na sociální a zdravotní pojištění?

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. Můžeme svému zaměstnanci uhradit fakturu za rekreaci i v hotovosti? Dovolená a rekreace (§ 8) Z fondu lze přispívat zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům na dovolenou, včetně rehabilitace a lázeňské léčby, rekreační pobyty ve vlastních zařízeních nebo pořízených od jiných organizačních složek státu nebo od právnických nebo fyzických osob a na zájezdy, a to v tuzemsku i v zahraničí. Příspěvek z fondu může získat zaměstnanec, který je v pracovním poměru déle než jeden rok a jeho rodinní příslušníci. Příspěvek lze čerpat pouze bezhotovostně, a to ve výši Kč 3 600 na 1 zaměstnance a 1 rok. Podmínkou je faktura, vystavená na adresu zaměstnavatele. Zaměstnanec nejdříve uhradí zaměstnavateli rozdíl mezi částkou na faktuře a nárokovým příspěvkem z FKSP. Následně uhradí zaměstnavatel celou fakturu. Přispíváno může být pouze na akce, které organizuje, spoluorganizuje nebo pořídí od jiné organizace zaměstnavatel. Zaměstnanci, kteří budou čerpat tento příspěvek, nemohou využívat příspěvku na penzijní připojištění a obráceně. Příspěvek je možno uplatnit nejpozději do 10. prosince daného roku. Nyní v období koronaviru mají zaměstnanci strach si dovolenou zamlouvat dopředu. Bylo by možné nechat vystavit fakturu na zaměstnavatele a uhradit ji v hotovosti? Velmi Vám děkuji za odpověď.

Jsme příspěvková organizace ÚSC a poskytli jsme příspěvek z FKSP na rekreaci zaměstnanci v zahraničí, která se měla uskutečnit v červenci 2020. V souvislosti s opatřeními proti COVID-19 cestovní kancelář rekreaci zrušila a poskytla zaměstnanci voucher platný do 31. 8. 2021. Zaměstnanec tedy tento voucher využije až v následujícím kalendářním roce, musí příspěvek z FKSP určený na rok 2020 organizaci vrátit? Lze příspěvek z FKSP na rok 2021 poskytnout již v roce 2020?

1. CK nabídne zaměstnanci voucher - vrací zaměstnanec zaměstnavateli příspěvek z FKSP? 2. CK vrátí peníze na účet zaměstnavatele v nižší částce, než byl čerpaný příspěvek /s odečtením stornopoplatku/ - musí doplatit zaměstnanec rozdíl poskytnutého příspěvku z FKSP? 3. Zaměstnanec sám zruší dovolenou - musí vrátit čerpaný příspěvek do FKSP? 4. zaměstnanec požádá CK po 31. 8. 2021 o vrácení částky (za voucher) - musí vrátit příspěvek za rok 2020 do FKSP?  

Zaměstnanec pracuje souběžně u dvou zaměstnavatelů. Oba mu poskytují benefit v podobě nepeněžního plnění na rekreaci ve výši 20 000 Kč. V případě, že zaměstnanec tento benefit využije u obou zaměstnavatelů, posuzuje se limit 20 000 Kč u každého zaměstnavatele samostatně, a zaměstnanec tak má osvobozenou částku ve výši 2 x 20 000 Kč za zdaňovací období?

Zaměstnanci jsme zaplatili v roce 2017 tuzemskou dovolenou na rok 2018. Počítá se tato částka do limitu zaměstnance 20.000 Kč (osvobození od daně) za rok 2017 nebo 2018. Je rozhodující rok čerpání nebo rok úhrady? Musí být na faktuře uvedeno jméno zaměstnance, nebo stačí jeho podpis na námi vyhotoveném zápisu, že se jedná o jeho dovolenou?

V případě, že zaměstnavatel přispěje zaměstnanci částkou na rekreaci, která převyšuje 20.000 Kč, zaměstnanec nadlimitní příspěvek zdaní a odvede z něho pojistné. Jak je to v této situaci u zaměstnavatele? Pokud je právo zaměstnance na nadlimitní příspěvek na rekreaci zakotven například v interní směrnici, je pro zaměstnavatele příspěvek nad částku 20.000 Kč daňově uznatelný na základě § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP? Nebo se to musí posuzovat podle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP a i nadlimitní částka bude pro zaměstnavatele daňově neuznatelná?