přeplatek na dani

Jako zaměstnavatel, který vyplňuje svému zaměstnanci Doklad o výši čtvrtletního příjmu, jenž nyní zpracováváme na základě xml dožádání převážně elektronicky, žádáme o upřesnění, zda do čistého příjmu zaměstnance se v daném měsíci zahrnuje i vyplacený měsíční daňový bonus a zda vstupuje do příjmů i vyplacený přeplatek na zálohové dani a doplatek na daňovém bonusu z ročního zúčtování. 

29. 3. – 4. 4. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o ukončení nutnosti vytvářet rozvrh dovolené, nevyplacených mzdách ve stavebnictví, ročním zúčtování záloh atd.

Zaměstnanec nastoupil od 1. 1. a bývalý zaměstnavatel mu dal Vyúčtování daně z mezd za rok 2022, kde má přeplatek na dani 60 Kč. Můžeme jako nový zaměstnavatel zohlednit tento doklad a vrátit mu tento přeplatek za rok 2022, který mu vznikl u bývalého zaměstnavatele? 

Při provedení ročního zúčtování vznikne zaměstnanci přeplatek 2 Kč. Vrací zaměstnavatel jakoukoliv částku vzniklou z ročního zúčtování, nebo tam platí nějaké omezení?  

Máme zaměstnance s insolvencí, který si požádal o RZD u zaměstnavatele. Z tohoto ročního zúčtování daně mu vznikl přeplatek cca 15 000 Kč. Nejedná se o daňový bonus na dítě, ale o školkovné. Může se tento přeplatek na dani zahrnout do měsíční platby na oddlužení odvedené insolvenčnímu správci, nebo tento přeplatek na dani náleží zaměstnanci?

Pokud je prodloužen termín pro podání „papírového" přiznání k dani z příjmů FU do konce dubna, je prodloužen i termín pro vrácení přeplatku na dani od FÚ do konce května? Např. Již v únoru podala studentka přiznání k dani z příjmů FO za rok 2020, kde vykazovala tři dohody o provedení práce a bude jí vrácen přeplatek 8 000 Kč, musí jít být vrácen do dubna jak by měl či je termín posunut? A kdo odevzdal nyní v březnu či teprve přiznání odevzdá v dubnu, budu mu vrácen případný přeplatek v květnu nebo do jiného termínu? 

Jak se postupuje v tomto případě? Od 1. 2. 2021 jsme jako nástupnická společnost v rámci vnitrostátní fúze přebrali celkem XY zaměstnanců, kteří k nám přešli přechodem práv a povinností. Zanikající společnost zanikla ke dni 31. 1. 2021. V případě, že zaměstnanci požádají o roční zúčtování záloh na daň za rok 2020, která společnost je povinna provést zúčtování, tj. vypočítat přeplatky na dani a vyplatit je – zanikající nebo nástupnická? Je možné postupovat tak, že výpočet přeplatku na dani provede zanikající společnost, ale nástupnická společnost vyplatí přeplatky na dani zaměstnancům, jelikož zanikající společnost již nedisponuje finančními prostředky? Nebo se postupuje úplně jinak? 

Máme zaměstnance s více exekucemi, některé z nich jsou od soudního exekutora JUDr. J.L. Ten má ve všech Usneseních klauzuli: Nařízená exekuce srážkami ze mzdy se vztahuje i na dosud nevyplacené nároky povinného na výplatu vratitelného přeplatku na dani z příjmu fyzických osob po ročním zúčtování daně z příjmu fyzických osob a pohledávky vzniklé z identického právního důvodu v budoucnu, které jsou rovněž součástí čisté mzdy. Nyní další exekutor činí dotaz k vyplacení RZD za účelem vydání exekučního příkazu k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky. Domnívám se, že přeplatek z RZD není součástí čisté mzdy a je třeba vydat exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky. Ten by se pak řídil pořadím došlých exekučních příkazů k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky.

Fyzická osoba ČR je společníkem v sro v Itálii, nyní se vyplácí podíly na zisku. Podle italského zákona bude sražena 24 % srážková daň. Jak bude poplatník postupovat v českém přiznání? Uvede tyto příjmy jako příjmy podle § 8 ve výši po zdanění srážkovou daní nebo v hrubém? A kam uvede, že v Itálii zaplatil 24 % srážkovou daň? Když je v ČR srážková daň 15 %, bude přes přiznání vrácen v ČR přeplatek na dani? 

Jako živnostník uvažuji o platbě nově schválené paušální daně ve výši 5 469 Kč/měsíc. 1.) Pokud se k dani od 1. 1. 2021 přihlásím, jak je to s daňovým přiznáním k dani z příjmů a s Přehledy za uplynulý rok 2020? Musím nebo mohu je podat? Vzhledem k tomu, že za rok 2020 očekávám přeplatky jak na DPFO, tak i na sociálním a zdravotním pojištění, nerada bych o tyto přeplatky volbou paušální daně přišla. 2.) Nejsem vlastníkem datové schránky ani elektronického podpisu. Stačí oznámení správci daně o přihlášení se k paušální dani doporučeným dopisem? 

Pan X pracoval část roku ve firmě A, a dosáhl stropu pro sociální pojištění. Pracovní poměr ukončil a nastoupil do firmy B. Otázka je, zda ve firmě B mají strhávat opět sociální pojištění (předpokládám, že ano, protože nemají informace z firmy A o dosažení max. stropu)? Jak má pan X postupovat, aby dostal "přeplacené" pojištění zpět? To že platí sociální pojištění, i když už dosáhl stropu, má samozřejmě vliv i na daň z příjmů, která se vypočítává ze superhrubé mzdy. Jak má postupovat, aby základ daně byl na roční bázi vypočten dobře a byla mu daň vrácena?

Dotaz k usnesení Exekutorského úřadu doručeného novému zaměstnavateli: 1) Dne 11. 11. 2014 byl exekutorským úřadem vydán exekuční příkaz pro aktuálního plátce mzdy – exekutor rozhodl o provedení exekuce přikázáním pohledávky srážkami ze mzdy povinného (§ 49 odst. 1 písm. a) Exekučního řádu) Ke dni 17. 10. 2013 nastaly skutečnosti uvedené v § 52 odst. 3 písm. a) a b) exekučního řádu a exekutor v rejstříku zahájených exekucí vyznačil doložku provedení exekuce. 2) Zaměstnanec změnil zaměstnavatele a nastoupil k nám od 1. 2. 2020. 3) Zaměstnavatel obdržel od exekutorského úřadu Usnesení ze dne 15. 5. 2020 na exekuci uvedenou v bodě 1. V bodě II. tohoto usnesení bylo uvedeno: - Novému plátci mzdy ………. se přikazuje, aby prováděl srážky ze mzdy povinného v pořadí exekučního příkazu…. ze dne 11. 11.2014, které je dáno dnem doručení exekučního příkazu prvnímu plátci mzdy povinného dne 13. 11. 2014. Nařízená exekuce srážkami ze mzdy se vztahuje i na dosud nevyplacené nároky povinného na výplatu vratitelného přeplatku na dani z příjmu fyzických osob a pohledávky vzniklé z identického právního důvodu v budoucnu, které jsou rovněž součástí čisté mzdy. Z uvedeného nám není jasné, zda jsme na základě uvedeného usnesení povinni srážet přeplatek na dani z příjmů FO a to i v letech budoucích.

Jak postupovat v případě chybně vyplaceného daňového bonusu ve dvou případech : a) Daňový bonus byl chybně vyplacen zaměstnanci, jehož měsíční mzda nedosahuje poloviny minimální mzdy – jedná se o zkrácený pracovní úvazek, jehož hrubá mzda bez odměn nikdy nepřekročí polovinu minimální mzdy. Můžeme tento chybně proplacený bonus zaměstnanci předepsat formou menších měsíčních srážek ze mzdy? Je k tomu nutný jeho souhlas? b) Daňový bonus byl chybně vyplacen zaměstnanci, jehož měsíční mzda běžně dosahuje poloviny minimální mzdy, ale z důvodu OČR mzda za březen poloviny minima nedosáhla. Je možné chybně vyplacený daňový bonus započíst v některé z budoucích mezd, kde budou splněny podmínky výplaty daňového bonusu? Jak je daňový bonus řešen v ročním zúčtování, pokud zaměstnanci v některých měsících vznikl nárok na měsíční daňový bonus, ale v ročním zúčtování bude zjištěno, že celkově jeho příjmy za uplynulý rok nedosáhly 6ti násobku minimální mzdy? Je možné takovému zaměstnanci roční zúčtování provést? Má zaměstnanec povinnost přeplatek vracet?  

Kamarád, který je ZTP/P, pracuje jako OSVČ. Podal na Finanční úřad daňové přiznání v řádném termínu, vše potřebné doložil, ale stále čeká na vrácení přeplatku (o který žádal přímo v přiznání) a který činí několik desítek tisíc. Finanční úřad mu ho stále zadržuje s odůvodněním, že musí přezkoumat slevy, které mu plynou z titulu ZTP/P a že na to mají půl až tři čtvrtě roku. Údajně je tato lhůta i v zákoně. Nemám s tímto žádné zkušenosti, proto se obracím na odborníky. Je zadržování přeplatku opravdu oprávněné a kde v zákoně je to uvedeno? Jak se může kamarád domoct co nejdřív svých peněz, popř. co může udělat pro příště, aby k takovému zdržení nedošlo? 

Lhůta pro vrácení přeplatku na dani Daňoví poplatníci mohou dle Finanční správy zažádat o vrácení přeplatku na dani již na formuláři daňového přiznání. Přeplatek však musí nejprve právně vzniknout,...