náklady

Zaměstnanec podepsal dohodu o zvýšení kvalifikace v roce 2022, že absolvuje zvyšování kvalifikace v roce 2022 až 2025. Po absolvování bude získanou kvalifikaci využívat pro potřeby zaměstnavatele. Zaměstnavatel mu poskytne pracovní úlevy. Zaměstnanec setrvá u zaměstnavatele po dobu 5 let od podpisu této smlouvy. Při nesplnění je povinen nahradit náklady spojené se zvýšením kvalifikace v plném rozsahu. V případě, že zaměstnanec výše uvedenou kvalifikaci nesplní do 31. 12. 2025, je povinen zaměstnavateli uhradit náklady s ní spojené v plném rozsahu. Ale v dalším odstavci je: Pokud zaměstnanec splní svůj závazek pouze z části, povinnost nahradit náklady vynaložené ze strany zaměstnavatele na školení zaměstnance se o tuto dobu poměrně sníží. Zaměstnanec podal výpověď k 31. 7. 2024. Jakou částku (celou nebo částečnou) musí vrátit?

Příspíváme zaměstnancům na stravování stravenkou ve výši 100 Kč, z toho 55 Kč dáváme do daňově uznatelných výdajů firmy a 45 Kč doplácí zaměstnanec a i na jeho straně je to daňově osvobozeno. Problém vzniká při přesčasové práci, tj. pokud podle vnitropodnikových směrnic pracují zaměstnanci déle než 12 hod mají nárok na 2 stravenky. Nevím zda mohu dát do daňových výdajů firmy za tuto delší směnu 2x55 Kč = 110 Kč nebo je to limitováno 70 % hranicí stravného (75,60 Kč) a zda je to i na straně zaměstnance osvobozeno. Také nevím jestli bychom si při poskytování dvou stravenek na delší směnu pomohli přechodem na stravenkový paušál, tam by asi nastal problém opačný – u zaměstnavatele není limitace žádná, ale u zaměstnance by od daně osvobozeno bylo jen do výše 75,60 Kč. Prosím o vysvětlení, jak to s tou limitací 75,60 Kč tedy vlastně je.

Zaměstnanci vykonávali práci z domova (home office), ale neměli sjednánu náhradu za použití vlastních nástrojů, předmětů i za spotřebovanou energii. Může zaměstnavatel tyto náklady uhradit?

Společnost vede podvojné účetnictví. V lednu roku 2020 nakoupila zboží (kancelářský papír) a vyhotovila příjemku na sklad. Tuto firmu oslovila škola, zda by bylo možné vystavit fakturu za zboží zpětně do prosince 2019 na uvedené zboží. Společnost vystavila fakturu ještě do roku 2019. Tuto situaci společnost hlediska účtování vyřešila tak, že přes účty časového rozlišení zaúčtovala nákup zboží do nákladů roku 2019, tak aby výnosy a náklady byly účtovány do jednoho zdaňovacího období. Jde v tomto případě o nějaké zásadní porušení účetních a daňových předpisů, za které by mohly být uloženy sankce?

Podléhá odvodům (dani, zdrav.poj. a soc.poj.) částka vyplacená zaměstnavatelem zaměstnanci za náklady vynaložené zaměstnancem při výkonu práce z domova (energii, internet, vlastní prac. nástroje-provoz a údržba)? Se zaměstnancem je uzavřena dohoda o výkonu práce mimo pracoviště, kde je vyčíslena konkrétní částka za jeden den práce z domova.

Jednatel společnosti jel do Německa pořídit firemní vozidlo. Budou náklady na cestovné (autobus, taxi) do Německa daňově uznatelný náklad? Jednatel nemá odměnu z funkce jednatele.

Jako pracovní agentura, vysíláme svoje zaměstnance pracovat na zakázkách v Norsku. Zaměstnanci jsou odměňování hodinovou sazbou dle norských předpisů, zdaňováni daní ze závislé činnosti jsou v ČR. Norská firma hradí za tyto zaměstnance daně v Norsku, nám je strhává proti naší fakturaci. Jak si můžeme tyto daně uplatnit do svých nákladů? Norský finanční úřad nám zaslal vyúčtování těchto daní, kde je evidován měsíčně předpis této daně a její úhrada. Toto potvrzení zní na naši firmu, nikoliv na jednotlivé zaměstnance.

Pokud má zaměstnanec větší množství exekucí (např. 7), může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat finanční kompenzaci za náklady spojené se správou exekucí? Například, pokud externí účetní účtuje firmě poplatek za správu exekucí.

Společnost zvažuje možnost nakoupit povolenky k lovu, které by poskytovala zaměstnancům obchodních partnerů jako benefity. Náklady na pořízení povolenky by byly nedaňové, DPH by se neuplatnilo. Nevíme, zda tento benefit by u zaměstnance obchodního partnera nepodléhal zdanění.

Zaměstnancům poskytujeme závodní stravování, které nám firma dováží na pracoviště. Cena za obědy je ale různá. Oběd číslo 1 je za 85 Kč vč. DPH, oběd číslo 2 - 6 je za 79 Kč vč. DPH a oběd č. 6 je za 105 Kč s DPH. Dále se nabízejí saláty za 29 Kč. Kolik může firma maximálně přispívat zaměstnancům na obědy, aby si mohla dát fakturu do nákladů a kolik mají platit zaměstnanci?

Pokud má jednatel s. r. o. uzavřenou smlouvu o výkonu funkce s odměnou 0,- Kč a má tam uvedeno, že má nárok na cestovní náhrady, může je firma uplatňovat do nákladů?