mzdy

V listopadu 2024 poprvé postupují mzdové účetní podle nových pravidel pro srážky ze mzdy. Jestliže má dlužník nařízeny 4 a více exekucí, ze mzdy za říjen mu srazí dvě třetiny zbytku čisté mzdy i v případě nepřednostních pohledávek. 

Dne 31. července 2024 byla ve Sbírce zákonů publikována další novela zákoníku práce , v pořadí již sedmdesátá. Jde o zákon č. 230/2024 Sb. , kterým se mění zákoník práce , ve znění dalších předpisů, a některé další zákony. Tento zákon nabyl účinnosti hned následující den, 1. srpna 2024 s výjimkou několika ustanovení, o nichž bude pojednáno dále.

Zaměstnanec je odměňován mzdou. Dle mzdového výměru má k základní mzdě stanovený příplatek za vedení v pevné výši. Má nárok na celý příplatek i v případě nemoci, čerpání dovolené, nebo se tento příplatek alikvotně krátí?

Řidiči veřejné linkové autobusové dopravy byli dosud za čekání mezi spoji odměňováni částkou odvozenou od nejnižší úrovně zaručené mzdy pro 5. skupinu prací. Jednalo se o 90 %  této částky,...

Dne 20. 3. 2024 vláda na svém jednání schválila návrh zákona1), kterým se, mimo jiné, do českého právního řádu zavádí valorizační mechanismus minimální mzdy. Tento návrh následně předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, kde je v současnosti projednáván. Mimo zavedení samotného valorizačního mechanismu minimální mzdy je součástí tohoto návrhu, ve verzi schválené vládou, řada dalších opatření spočívajících např. ve změně právní úpravy zaručené mzdy, přijetí opatření na podporu rozšíření kolektivního vyjednávání a další. V tomto článku jsou popsány změny právní úpravy stanovování minimální mzdy spočívající především v zavedení valorizačního mechanismu minimální mzdy. Právní předpisy citované v článku (předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak) * zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce

5. – 16. 5. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o ošetřovném i pro dohodáře a OSVČ, stanovování důchodového věku, novém e-Podání VPDPP atd.

Stavebním firmám nastala s letošním rokem nová povinnost. Dodavatelé ručí za vyplacení mezd zaměstnancům jejich subdodavatelů. Zákonná úprava vychází z opatření Evropské unie, má za cíl zvýšit zájem dodavatelů na...

22. 3. – 28. 3. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o dalším vývoji změn v oblasti dohod o provedení práce, vyšších mzdách u nových zaměstnanců oproti těm stávajícím atd.

Ministerstvo práce a sociálních věcí pracuje na transpozici evropské směrnice o přiměřených minimálních mzdách do zákoníku práce. Účinnost novely je naplánována na 1. 7. 2024. Předpokládané změny: nový valorizační mechanismus...

Máme v Dohodě o provedení práce sjednané pohyblivé složky dle uvážení zaměstnavatele. Existují limity pro vyplácení těchto složek, nebo je to čistě na zaměstnavateli?

Zaměstnavatel poskytuje na základě ujednání v Kolektivní smlouvě zaměstnanci, který nosí při práci dioptrické brýle (zaměstnanci jak v dělnických, tak kancelářských profesích) a tyto si vlivem a charakterem práce poškodí, peněžní plnění - úhradu ve výši max. 5 000 Kč ročně na výměnu skel do brýlí. Čáska 5 000 Kč je zaměstnanci proplacena z pokladny, po předložení dokladu z optiky zaměstnavatel vystaví na jméno zaměstnance výdajový pokladní doklad. Není uvedeno na mzdovém listě, zaměstnavatel nedaní ani neodvádí sociální pojištění. Je postup zaměstnavatele správný?

Lze nějakým způsobem ošetřit myšlenku zaměstnavatele proplácet maximálně 30 hodin přesčas za vyrovnávací období (3 měsíce – stanoveno vnitřním předpisem), když dle ZP práci přesčas nařizuje zaměstnavatel? Lze toto nějak zanést do dohody o práci přesčas? Případně, jak? Celkové plánování práce (a s ním spojené nařízením práce přesčas) je v této organizaci specifické. Organizace je terénní pečovatelská služba, nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu mají zaměstnanci plánovanou rozpisem na týden dopředu (počet uživatelů, ale i zaměstnanců se z hodiny na hodinu může změnit, stejně tak čas strávený u uživatele). Nelze tedy čas naplánovat přesně a práce, které na službu v terénu navazují si částečně korigují zaměstnanci sami. V důsledku toho ale dochází k situaci, kdy někdo splní fond pracovní doby s 2 hodinami přesčas a jiný má za vyrovnávací období 50 hodin přesčasu. Zaměstnavatel ale ví, že tyto přesčasy nejsou zcela nutné a některé činnosti jsou těžko dohlídatelné. Jde o to, aby zaměstnanci nebyli výší mzdy motivování k vykazování takovýchto činnosti, které způsobí tak vysokou míru přesčasových hodin, případně, aby tuto činnost přenechali někomu jinému. 

Jsem externí mzdová účetní výrobní organizace, která má v provozním řádu přesné určení pracovní dobu u směn. U dělníků ve výrobě mají přesně určené hodiny – třísměnný provoz a pracovníci THP - pracovní doba od 7:00-15:30 (30 min. přestávka). Někteří THP pracovníci chodí do zaměstnání např. na 5:00 hodinu nebo si posunou směnu, ta že odchází v 17:00 hod. Jak se posuzují příplatky za noční nebo odpolední směnu? Podle mého názoru v takovém případě THP pracovník nemá nárok na příplatek za noční nebo odpolední směnu. V této organizaci je názor, že nárok na příplatky mají. Můžete mi prosím Vás poradit, jak to je správně? A jak se posuzují příplatky za noční nebo odpoledním směnu u řidiče kamionu, který vyjíždí z důvodu přetížené dopravy např. už ve 3 hodiny ráno?

Každoročně stanoví MPSV nařízením vlády základní parametry platné pro daný rok. Tentokrát byly údaje o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2023 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2023 a o zvýšení důchodů v roce 2023 uvedeny v nařízení vlády č. 290/2022 Sb., které nabývá účinnosti 1. 1. 2023.

Máme u výrobní organizace nastavenou časovou mzdu (dělnické profese). Teď se vedení rozhodlo navýšit časovou mzdu za odpracované roky u společnosti. Ale nesmí se změnit normy (hodinová sazba). Zvažujeme vystavit nové mzdové výměry v souvislosti s navýšením časové mzdy. Jako odměna to také nesmí být. Krátký popis výpočtu mezd: K určitým dělnickým profesím máme nastavené normy /hodinovou sazbu. Z odpracovaných hodin se vypočítá základní mzda a z toho mají nárok (podle zařazení) na odměnu ze základní mzdy v % (0-60 %). Tato odměna nemusí být každý měsíc stejná. Také mají nárok na odměny mistra a další případné odměny (na základě rozhodnutí vedení). A samozřejmě se proplácí příplatky – práce o víkendu, svátek, odpolední práce, přesčas atd. Můžete nám poradit co je vhodnější, vystavit nový mzdový výměr nebo jiným dokumentem zaměstnance písemně informovat o změně. Mzdové výměry už mají hodně staré a bylo by určitě vhodné vystavit nové. Můžete nám doporučit náležitosti mzdového výměru u časové mzdy?

Mzdové náklady zaměstnavatele netvoří jen hrubá mzda sjednaná se zaměstnancem, ale i povinné pojistné odváděné zaměstnavatelem nad rámec hrubé mzdy. To přitom v některých zemích v souhrnu dosahuje až třetiny ze sjednané hrubé mzdy. Ve kterých zemích OECD jsou mzdové náklady nejvyšší a kde naopak nejnižší?

Zaměstnavatelé sjednávají se zaměstnanci hrubou mzdu, na bankovní účet však obdrží zaměstnanci zpravidla nižší částku, tedy čistou mzdu. V Česku je zaměstnanci mzdovou účetní sraženo sociální pojištění, zdravotní pojištění a většinou i daň z příjmu fyzických osob. Jak se liší hrubá mzda a čistá mzda zaměstnance v Česku v porovnání s ostatními členskými zeměmi OECD?

Firma má výplatní termín za leden 10. 2. 2021, ale očekává se, že zaměstnavatel dostane poštou formulář prohlášení poplatníka od home office zaměstnanců až 15. 2. (možná i později). Může jim slevy dle minulého roku (kde se očekává, že zůstanou) uplatnit nebo nemůže? Zaměstnavatel chce postupovat tak, že pokud by náhodou někdo nějaké slevy neuplatnil a došlo k rozdílu, tak se udělá oprava mezd a finanční vyrovnání ve mzdách za únor (pošle se o danou slevu za další měsíc méně). Je možný tento postup, případně jak správně postupovat? Neuplatnit zaměstnancům striktně slevy se zdá zaměstnavateli tvrdé.

Zpracovávám účetnictví a mzdy malé české spol. s r.o., která provádí servisy strojů a která v dohledné době na základě rozhodnutí mateřské společnosti sídlící ve Velké Británii půjde do likvidace. Zaměstnanci dostanou výpověď a jeden z nich má pokračovat na stejné pracovní pozici (servisní technik provádějící servisy na území ČR) tak, že by byl zaměstnaný sesterskou firmou sídlící v Německu. Zaměstnavatel se tedy z rezidenta ČR změní na německého rezidenta. Firma chce, abych pro ně zajišťovala povinnosti z toho vyplývající v České republice. Co by to obnášelo z hlediska zdanění mezd a odvodů z nich, a případně jaké další aspekty by to mělo?

Při porovnání průměrné mzdy a minimální mzdy v Česku a u našich sousedů zjistíme, že nejvíce od roku 2015 do letošního roku stoupla minimální mzda právě v Česku. Průměrná mzda v nominální hodnotě rychleji rostla pouze v Polsku. Jak se vyvíjí průměrná a minimální mzda od roku 2015?