daňový rezident

Jaké cizince je potřeba uvádět do přílohy č. 2 Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti? Jedná se o všechny cizince včetně zaměstnanců ze Slovenska, kteří nemají trvalý pobyt v ČR, ale pracují zde více než 183 dní nebo máme uvádět pouze ty, kteří vykonávají činnost pro zaměstnavatele dobu kratší než 183 dní?

Zaměstnanec, státní příslušnost Ukrajina, doložen daňový domicil, je daňovým rezidentem ČR a chce uplatnit daňové zvýhodnění na dítě. Musím od něj vyžadovat doložení povolení k pobytu dítěte, vzhledem k tomu, že podle § 35c odst. 1 zákona o daních z příjmů pak platí, že jednou z podmínek, kdy lze slevu na dítě uplatnit, je, že se jedná o dítě žijící s daným poplatníkem na území členského státu EU? To znamená, že slevu na dani může uplatnit pouze za ty měsíce, ve kterých prokazatelně žil s dítětem v ČR? Pokud ano, jak se postupuje v případě, že povolení k určitému datu skončí a nové povolení je vydáno např. za 2 měsíce. Je nárok také na ty 2 měsíce, nebo ne?

Daňový rezident ČR pracoval 3 měsíce v roce 2022 pro českou agenturu worktravel.jobs v Nizozemsku. Z příjmů z Nizozemska má rezident daňové pásky v holandštině - jedná se příjmy o ze závislé činnosti. V ČR má příjmy ze zaměstnání (dva zkrácené pracovní poměry - musí tedy podat daňové přiznání v ČR). Musí příjmy z Nizozemska daňový rezident zařadit do daňového přiznání? Může využít metodu vynětí, tj. příjmy uvede v příloze č. 3 následně i na řádku 31 a 35 a nakonec tyto příjmy budou vyňaty (na řádku 58 uvede pouze českou daň)? Celkově příjmy i se zahrnutím těch holandských nepřesáhnout 800 000 Kč. 

Zaměstnavatel zaměstnává dvě ženy s ukrajinským státním občanstvím, obě utekly před válkou a u zaměstnavatele jsou zaměstnány od dubna 2022. Jedna žena žije v ČR s dětmi i manželem, oba pracují a jejich děti chodí do školy a na Ukrajinu se neplánují vrátit. Druhá žena zde žije s dětmi, které navštěvují základní školu a její manžel plní brannou povinnost na Ukrajině, tento Ukrajinec pouze několikrát navštívil svou rodinu v ČR, načež tato rodina netuší, zda se všichni vrátí na Ukrajinu. V roce 2022 obě ženy uplatnily pouze slevu na poplatníka. Je možné, aby v roce 2023 uplatnily slevu na děti? Obě mají dvě děti. Bylo by nejlepší požádat příslušný finanční úřad o vystavení potvrzení k daňovému domicilu k určitému datu? Pokud by finanční úřad vystavil např. k datu 5. 4. 2023 potvrzení, že jsou ženy z Ukrajiny daňovými rezidenty, mohou i v následujících měsících uplatňovat slevu na děti, nebo jak toto nejlépe řešit? Co kdyby uplatnily slevu na děti např. do května a pak by odešly zpět na Ukrajinu, musely by daňové zvýhodnění za rok 2023 vracet?    

Obracím se na Vás s dotazem, resp. s výkladem "daňového rezidentství". Dle odst. 2, § 2 ZDP "Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, pokud mají na území České republiky bydliště NEBO se zde obvykle zdržují. Daňoví rezidenti České republiky mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí". Tzn. pro přiznání rezidentství musí být splněna jedna ze dvou podmínek: 1. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat; NEBO 2. Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do doby 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Aktuálně řešíme přijetí do pracovního poměru cizozemce - KUBA (bez DoZDZd) ( veřejně vystupující umělec), příjezd do ČR v srpnu 22. Má pronajatý byt - nájemní smlouva, současně je v režimu krátkodobého 90 dní pracovního víza - externí smlouva s NDM a čeká na vydání zaměstnanecké karty na základě které bude uzavřena standardní pracovní smlouva. Můj dotaz zní: Může být cizozemci (v našem případě Kuba, viz výše) přiznáno daňové rezidentství ČR již nyní na základě splnění první podmínky dané shora uvedeným § ZDP "Bydliště" (není stanovena délka trvání např. nájemního vztahu)? Samozřejmě s vědomím současně probíhajícho procesu administrace zaměstnanecké karty, našeho záměru a zájmu několikaleté pracovní smlouvy atd. Nebo musíme čekat na splnění druhé podmínky tj. v úhrnu 183 dní pobytu v ČR, přesto, že je zřejmé to NEBO mezi oběma zákonem jmenovanými podmínkami?

Cizinka - rezidentka ČR si chce uplatnit daňové zvýhodnění na děti. Otec dětí - cizinec - žije mimo ČR. Je možné, aby si uplatnila daňové zvýhodnění a jakou formou? Měsíčně, ročně, jen v daňovém přiznání? Jak doloží, že otec si děti neuplatňuje?

Slovenský rezident učiní prohlášení poplatníka u českého zaměstnavatele na DPP do 10 000 Kč. Práce bude fyzicky vykonávat v ČR. Bude se z této dohody odvádět zálohová daň (nikoliv srážková), kterou však pokryje sleva na poplatníka a do 10 000 Kč měsíčně bude evidovat bez sociálního a zdravotního. Jediný rozdíl (vyjma přihlášky na ÚP) od českého rezidenta na DPP v tomto režimu, je že mu nemůže při ročním zúčtování uplatnit další slevy (kromě vlastního studia, které však nemá) a nezdanitelné částky, pokud nedonese potvrzení, že jeho daňový domicil je v ČR. Děláme to správně? Pokud by vykonával část práce formou home office ze Slovenska přes internet, tak by se měla srážet srážková daň z těchto odpracovaných hodin v SK podle docházky (a zbytek odpracovaných hodin v ČR klasicky jako výše). A jak by to bylo se sociálním a zdravotním, pokud by část práce vykonával nerezident z home office z Slovenska? Bylo potřeba odvádět nějaké slovenské pojištění, nebo to už se má řešit, i když pracuje z ČR?

Fyzická osoba má pouze české občanství a žije většinu roku v České republice, koupila dům v Itálii, který bude využívat jednak pro sebe a jedna ho bude pronajímat turistům. Tato fyzická osoba v České republice podniká jako OSVČ, v Itálii žádné aktivity nemá, pouze pronajímá tento byt. V Itálii žádné povolení k podnikání nemá. Kde bude danit příjmy z pronájmu - v rámci přiznání k dani z příjmů fyzických osob v České republice nebo je bude zdaňovat v Itálii? Pokud bude zdaňovat v České republice může příjmy z pronájmu bytu v Itálii zdaňovat v § 9 ZDP - Příjmy z pronájmu nebo musí v § 7 ZDP - Příjmy z podnikání? 

Český rezident zdědil po rodičích na Slovensku nemovitost. V rámci vypořádání dědictví mu byl jeho podíl na nemovitosti vyplacen sestrou v penězích. Je příjem získaný vypořádáním v SK od daně osvobozen?

Zaměstnanec s občanstvím v Maďarsku je celý rok zaměstnán v ČR, jiné příjmy nemá, je daňovým rezidentem ČR. Manželka má také maďarské občanství, žije s dětmi na Ukrajině. Hospodaří společně. Má zaměstnanec nárok na slevu na dani na manželku a na děti?

Občan ČR, trvalé bydliště na území ČR, pracuje dlouhodobě v Nizozemí, do ČR jezdí jen příležitostně. Má příjmy pouze ze závislé činnosti ze zaměstnání v Nizozemí, kde je má zdaněné podle jejich zákonů. V roce 2020 nakoupil a prodal pozemky v ČR. Jakým způsobem provést zdanění z příjmů z prodeje pozemků v ČR? V Nizozemí už za rok 2020 podával daňové přiznání ze svých příjmů ze závislé činnosti.

Firma zaměstnala na DPP v 1/2020 dva občany SVK. Oba podepsali prohlášení - sleva na poplatníka. Místo výkonu práce měli v ČR. V prohlášení zaměstnanci vyplnili část prohlášení patřící k nerezidentovi (identifikaci občanského průkazu, místo svého bydliště), ovšem pole - "Stát, ze kterého jste daňovým rezidentem" nevyplnili. Druhý z nich dostal v 7/2020 po dokončení studia pracovní smlouvu na HPP (opět místo v ČR, sleva na poplatníka), sociální i zdravotní pojištění je odváděno českému státu podle českých předpisů. Tito zaměstnanci si nepožádali o roční zúčtování (zřejmě nemají žádné další slevy - děti apod.). Je nutné tyto zaměstnance vyplnit do přílohy č. 2 (jako daňové nerezidenty) ve vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti FO? Zaměstnavatel netuší, zda jsou daňoví nerezidenti - protože nezkoumá jejich stálé bydliště a vazby na ČR/SK - jak moc dojíždí apod. Obecně první na DPP je předpoklad, že spíš je rezident SK, u HPP spíš rezident ČR. Ale rozhodně nechce spekulovat, kdo je rezident a zároveň tyto zaměstnance zbytečně obtěžovat s byrokracií, protože si o roční zúčtování a žádné slevy pro rezidenty nepožádali. Jakým způsobem je možné toto řešit? Mají se tito zaměstnanci do přílohy napsat? Je nutné je někam poslat, aby se zjistilo, zda jsou daňoví rezidenti?

Firma zaměstnává od 1. 10. 2020 Slovenku, trvalý pobyt v SR, v roce 2020 měla pouze příjmy v ČR. Za 01-09/2020 měla příjmy u jiného zaměstnavatele v ČR. Podepsala prohlášení. Může firma, stávající zaměstnavatel, provést roční zúčtování daně této zaměstnankyni?

Česká společnost s r. o. zaměstnává lékařku, která má licenci k poskytování zdravotnických služeb ve Švédsku. Lékařka je rezidentem ČR, poskytuje online služby ze své kanceláře v ČR a občas jezdí na služební cesty do Švédska. Lékařka má uzavřenu pracovní smlouvu dle českého zákoníku práce. Údajně dle švédské legislativy, musí lékařka odvádět daň ve Švédsku nejen z práce, kterou vykoná ve Švédsku pro švédského odběratele, ale z práce, kterou vykonává pro švédského odběratele v ČR (ze služeb které poskytuje on-line ze své kanceláře v ČR). Jak postupovat při zdanění její mzdy v ČR? Tato mzda musí být zdaněna ve Švédsku, to již bylo potvrzeno. Jak má postupovat česká firma? Musí celou mzdu zdanit také v ČR, protože se jedná o pracovní vztah dle českého zákoníku práce? Nebo může požádat český finanční úřad o výjimku ze zdanění?

Klientka, česká daňová rezidentka, pobírá výplaty z RRSP Registered Retirement Savings Plan z Kanady. Jsou tyto výplaty zdanitelné v ČR? Mají se vykazovat v ostatních příjmech a případně vyjmout ze zdanění čí započíst? (Již bylo zdaněno v Kanadě).

Zpracovávám účetnictví a mzdy malé české spol. s r.o., která provádí servisy strojů a která v dohledné době na základě rozhodnutí mateřské společnosti sídlící ve Velké Británii půjde do likvidace. Zaměstnanci dostanou výpověď a jeden z nich má pokračovat na stejné pracovní pozici (servisní technik provádějící servisy na území ČR) tak, že by byl zaměstnaný sesterskou firmou sídlící v Německu. Zaměstnavatel se tedy z rezidenta ČR změní na německého rezidenta. Firma chce, abych pro ně zajišťovala povinnosti z toho vyplývající v České republice. Co by to obnášelo z hlediska zdanění mezd a odvodů z nich, a případně jaké další aspekty by to mělo?

Jsou nějaké odlišnosti u zaměstnávání cizinců na DPP? Uchazeč o práci má povolení k zaměstnání (nebo povolení k pobytu na území ČR). Může být zaměstnán na DPP? Platí stejná pravidla, tzn. do 10 000 Kč pouze srážková daň, odvody na zdravotní a sociální pojištění až při překročení limitu 10 000 Kč? V případě, že si platí tzv. komerční zdravotní pojištění, i tak se při překročení částky 10 000 Kč odvádí zdravotní a sociální pojištění? Platí pro tyto zaměstnance možnost podepsat tzv. růžové prohlášení? Jedná se o pracovníky z Ukrajiny.

Rezident ČR má příjmy ze závislé činnosti z Dubaje, kde je nulová daň z příjmů fyzických osob. V pokynu D-22 je uvedeno, že pro aplikaci § 38f odst. 4 zákona o daních z příjmů je dostačující, že předmětný příjem prošel systémem zdanění ve státě zdroje, a to i přes skutečnost, že výsledná daň může být nulová. Bude příjem podléhat dani z příjmů fyzických osob v ČR?

Máme zaměstnance z Ukrajiny, který zde pracuje již 3 roky. Prozatím byl a je veden jako daňový nerezident. Dle jeho sdělení za ním přicestovala na podzim roku 2019 manželka i dítě a žijí zde v pronajatém bytě. Daňové přiznání za rok 2019 zaměstnanec podával sám při konzultaci na finančním úřadě, kde mu za jeden měsíc přiznali slevu na dítě. Na finančním úřadě mu zároveň sdělili, že jsem mu roční zúčtování daně měla provést já (měla jsem ale pochybnosti a neměla od něj žádné doklady, domnívám se tedy, že vše bylo v pořádku, když jsem jej na FÚ poslala). Mohu měsíčně uplatňovat slevu na dani na dítě nebo mám raději počkat na konec roku 2020, a ji uplatnit za celých 12 měsíců? Postačí mi potvrzení o pobytu v ČR a potvrzení ze školy, že je zde dítě studentem základní školy? Nebo musí mít zaměstnanec navíc i potvrzení z FÚ, že je již považována za daňového rezidenta ČR?

Zaměstnavatel (s. r. o.) nabídl uzavření pracovního poměru občanovi SR, měl původně nastoupit k 1. 4. 2020, vzhledem k vyhlášení nouzového stavu a situaci kolem COVID19, kdy nešlo překračovat hranice, byla nabídka zrušena. Nebylo možné ani uvažovat o posunutí počátku pracovního poměru, firma již nemá po skončení nouzového stavu pro danou pracovní pozici uplatnění z důvodu poklesu poptávky po jejích službách. Kandidát mezitím podnikl kroky k přestěhování do města, kde firma sídlí, vynaložil určité výdaje na stěhování, zaplatil kauci na nájem… Zaměstnavatel by za normálních okolností byl z titulu předsmluvní odpovědnosti dle NOZ povinen tyto výdaje uchazeči uhradit, byť ještě nebyla uzavřena pracovní smlouva. Zájem uzavřít pracovní smlouvu byl již v takové fázi, kdy o tom ani jedna ze stran nepochybovala. Za daného stavu však existovala k jednání zaměstnavatele ospravedlnitelný důvod a není proto k takové náhradě škody povinen (toto konzultováno s právníkem). Přesto se rozhodl, že uchazeči část nákladů proplatí nebo tam, kde žádné náklady nevznikly, proplatí mu jakousi kompenzaci za stažení pracovní nabídky. Jak se k takové náhradě postavit z pohledu daně ze závislé činnosti a jak z pohledu daňové uznatelnosti takové kompenzace? 1. Spadne příjem do § 6 ZDP jako příjem související s budoucím zaměstnáním, když pracovní smlouva uzavřena nebyla a v okamžiku uzavření dohody o výplatě kompenzace je zřejmé, že k tomu ani k tomu nedojde? Kompenzace je vyplácena právě z toho titulu, že budoucí zaměstnání nevznikne. 2. Uchazeč je slovenský daňový rezident. Má tento příjem zdroj v ČR dle § 22 ZDP a měl by uchazeč zdanit tento příjem v ČR aspoň v rámci § 10 v českém DPFO, pokud se tak nestane dle § 6 ZDP? Nebo jej zdaní pouze dle slovenských předpisů v rámci slovenského DPFO? 3. Bude pro s. r. o. uvedená kompenzace daňovým nákladem?