chyby v ročním zúčtování

Při podepisování Prohlášení poplatníka k dani na rok 2024 a Žádosti o roční zúčtování daně 2023 jsem u jednoho našeho zaměstnance narazila na tuto situaci: Zaměstnanec nastoupil na HPP 1. března 2023 - podepsal u nás Prohlášení poplatníka k dani. Tím tedy uvedl, že chce uplatňovat základní slevu na poplatníka a též daňové zvýhodnění na jeho dvě děti. Nyní při podepisování formulářů pro daně, bylo zjištěno, že:  Prohlášení poplatníka k dani měl také podepsané u druhého zaměstnavatele již od 1. 1. 2023. U tohoto druhého zaměstnavatele měl pracovní poměr celý rok 2023 a též u něho čerpal základní slevu na poplatníka i daňové zvýhodnění na obě děti. Tuto skutečnost nám v 03/2023 bohužel nenahlásil. Mohla bych vás tedy poprosit o radu zda postup níže je správný? 1/ Zaměstnavatel by měl tuto skutečnost ohlásit finančnímu úřadu odesláním formuláře Oznámení plátce daně podle § 38i zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, o nevybrání dlužné částky na dani nebo neoprávněně vyplacené částce na daňovém bonusu za zdaňovací období 2023 (MFin25 5554 - vzor č. 2 ). 2/ Zaměstnanec je povinen podat daňové přiznání, kde dojde k vyrovnání dluhu. Tuto skutečnost zaměstnavatel musí, nebo nemusí zohledňovat ve formuláři Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnost (25 5459)? 

Zjistila jsem nyní chyby v ročním zúčtování za rok 2021. Zaměstancům byly uplatněny slevy, které jim nepatřily. Mohu tato pochybení narovnat ve mzdě zaměstnance např. za 01/2023? Vyúčtování zálohové daně za 2022 jsem již bohužel podala.

Našemu zaměstnanci jsme v minulých letech uplatňovali odpočet úroků z hypotečního úvěru v rámci ročního zúčtování daně ze závislé činnosti. Nyní po revizi podkladů jsme ale zjistili, že na tento odpočet neměl nárok (jednalo se o atelier). Je potřeba provést opravu v ročním zúčtování, případně jakým způsobem nebo si musí zaměstnanec podat dodatečná daňová přiznání?

Zaměstnankyně (příspěvková organizace) měla na rok 2018 podepsané Prohlášení k dani, kde má uvedené daňové zvýhodnění na 1 dítě. V průběhu roku předložila Potvrzení o studiu dítěte s datem 12. 6. 2018, že je studentem ve školním roce od 1. 9. 17 do 31. 5. 18 - 4. ročník. (Předchozí potvrzení bylo vystaveno 11. 9. 2017 s tím, že zde je uvedeno datum ukončení školního roku 31. 8. 2018. Student poté (od 9/2018) začal pracovat. Zaměstnankyně neoznámila žádnou změnu a účetní uplatňovala nadále daňové zvýhodnění (přesto, že doložené studium měla jen do 31. 8. 18). Jednalo se o měsíce 11, 12/2018 a 1/2019. Od 4/2018 do 10/2018 byla totiž pracovnice v DPN. 1) Je to pochybení účetní a měla by rozdíl v odvodu daně zaplatit, anebo pochybení zaměstnance? 2) Pokud se jedná o pochybení zaměstnance, jak toto napravit? a) V r. 2018 opravit platy a v ročním zúčtování daní provést korekci Vzhledem k tomu, že tato pracovnice byla několik měsíců nemocná, bude mít i takto přeplatek. Nesprávně odvedenou daň by organizace odvedla FÚ. b) Anebo roční zúčtování nechat i s chybou (což platí i pro Vyúčtování daně za organizaci) a vše řešit až srážkami v r. 2019? Toto řešení je složitější, ale důležité je, aby bylo vše v souladu se zákonem.

Mzdová účetní zjistí chybu na ročním zúčtování zaměstnance, která vznikla ze strany mzdové účetní - došlo ke špatnému uplatnění slevy na dani a zaměstnanci vznikl nedoplatek na dani z příjmů. Společnost nedoplatek vůči finančnímu úřadu již uhradila a podala opravné roční zúčtování. S finančním úřadem je tedy vše vyřešené. Účtováním opravy vznikla pohledávka za zaměstnancem. Můžeme zaměstnanci dlužnou částku srážet ze mzdy? Jak správně toto provést?

Zaměstnanec předložil mzdové účetní Potvrzení o příjmech za rok 2014. Jednalo se o příjem člena zastupitelstva. Mzdová účetní provedla zaměstnanci roční zúčtování zálohové daně z příjmů, do kterého zahrnula kromě příjmu z pracovního poměru také příjem z funkce zastupitele na základě předloženého Potvrzení o příjmech. Jak by měl správně postupovat zaměstnavatel a jak zaměstnanec při nápravě této chyby? Lze očekávat ze strany finančního úřadu nějaké sankce?

Zaměstnanec požádal o roční zúčtování daně, to bylo v březnové mzdě provedeno. 7. 4. přišel zaměstnanec s tím, že si uvědomil, že jeho příjmy z pronájmu nemovitostí v roce 2014 vlastně přesáhly 6 000 Kč a měl si tudíž podat daňové přiznání sám. Jaký by měl být nyní správný postup k nápravě u zaměstnance a zaměstnavatele?