cesta do zaměstnání

5. – 6. 6. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o odkladu změn u DPP, průměrné mzdě, novém daňovém informačním systému atd.

V praxi se vyskytují poměrně často dotazy týkající se odškodnění úrazů vzniklých při cestě do zaměstnání nebo ze zaměstnání (dále jen „cesta do zaměstnání“). Proto se na tuto – na první pohled jednoduchou záležitost podíváme ze všech možných úhlů pohledu, jak nám umožňuje první úprava. Takže vydejme se na cestu do zaměstnání a zároveň prozkoumat právní úpravu, co nám o ní říká zákoník práce.

Existuje možnost, aby zaměstnavatel platil zaměstnanci cestovní náhrady za cestu z trvalého bydliště do sídla firmy?Zaměstnanec pracuje 2-3 dny doma a zbývající dny dojíždí pracovat do firmy. Je možné stanovit v pracovní smlouvě jako pravidelné pracoviště zaměstnance jeho bydliště a pak mu platit cestovní náhrady?

Zaměstnavatel organizuje svoz zaměstnanců do zaměstnání, autobus má zajištěný od přepravce. Zaměstnanci mají autobus zdarma, náklady za autobus zaměstnavatel nemá v daňově uznatelných nákladech, platí ho ze zisku po zdanění. Společnost nemá odbory, nemá uzavřenou kolektivní smlouvu, proto rozhodnutí směřující k použití zisku, jsou zcela na rozhodnutí společníků. Doprava zaměstnanců je poskytována zaměstnancům poskytovatelem veřejné přepravy, pro daňové posouzení u zaměstnanců nebylo možné použít osvobození podle ustanovení § 6 odst. 9 písm. e) zákona o daních z příjmů. Z předběžného šetření bylo odhadnuto, že podle frekvence využití vychází částka na jednoho zaměstnance 1 800 Kč za rok. Zaměstnavatel využil osvobození podle ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) zákona o daních z příjmů - pokud plnění ze zisku po zdanění nepřesáhne 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance, jedná se o příjem osvobozený od daně. Podle ustanovení § 5 odst. 1 zákona o daních z příjmů nespadá příjem osvobozený od daně z příjmů do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Je postup zaměstnavatele správný?