Hana Rampírová

Dobrý den, našemu zaměstnanci se narodilo 5. 7. 2019 dítě, první syn. Chce na něj uplatnit daňové zvýhodnění.Kam zapsat, že se dítě narodilo, v daňovém prohlášení? Můžu ho zapsat na tiskopise č. 26 na první stranu, kde má být výčet dětí, které se uplatňují, nebo se narození musí zapsat na druhou stranu do změnové části a poté vypsat tabulku změn daňového zvýhodnění na druhé straně? V tomto případě první tabulka na straně 1 o daňovém zvýhodnění bude prázdná?

Jak se počítá náhradní plnění odběrem zboží pro OPPP se zdravotním postižením, když máme např. 35 pracovníků a odběr zboží za rok za 25 000 Kč (bez DPH)? O kolik osob si můžeme snížit tento podíl?

Společnost s. r. o. má u prodejce náhradních dílů přiznanou slevu. Zaměstnanec této společnosti požádá zaměstnavatele o koupi náhradních dílů pro svoje soukromé účely. Po dodání náhradních dílů fakturovanou částku zaměstnavateli uhradí. Je to tak možné? Jak správně účtovat, nemá tato "výhoda" dopad na mzdu zaměstnance?

Při vstupním pohovoru s novým zaměstnancem jsme zjistili, že je zaměstnanec v insolvenci. Jak správně postupovat ohledně srážek ze mzdy? Máme na základě info od zaměstnance provádět srážky a deponovat je? Nebo vyplácet celou mzdu a až dostaneme informace od insolvenčního správce, začít srážky strhávat?

Prosím o konkrétní výpočet mzdy za hodinu práce ve svátek, vč. přesčasového příplatku. Tarif je 100 Kč na hodinu, pracovník pracuje ve svátek (2 případy ve všední den za 2) pracuje v neděli, na kterou připadne svátek. Pracuje 11 hod. za den (už po odečtu času na přestávku) a stálá pracovní doba je 7,5 hod., tj. má 3,5 hod. přesčas. Přesčas dostane proplacen, nemá kdy vybrat náhradní volno. Zároveň se ptám, zda příplatek za svátek se počítá odpracovaný čas, anebo pouze 7,5 hod.? Prosím o výpočet hrubé mzdy za daný den, vč. všech příplatků.

Prosím o upřesnění, zda jsou správně obě varianty výpočtu pro pravděpodobný průměr a pak záleží jen na tom, jakou variantu si společnost určí pro výpočet ve své směrnici? Zaměstnanec neodpracuje v rozhodném období - předchozí čtvrtletí 21 dnů, měsíční mzda ve smlouvě: 20 000 Kč, úvazek 40 hod/týdně: a) (20 000 : 40) : 4,348 = 114,995 - výpočet koeficientem, b) (3 x 20 000) : 520 = 115,384 - výpočet dle fondu pracovních hodin v předchozím čtvrtletí.

Zaměstnanec má několik exekucí. Nejenom na plat, ale také na měsíční daňový bonus. Po skončení kalendářního roku nebude žádat o provedení ročního zúčtování u zaměstnavatele, ale bude si individuálně podávat daňové přiznání na finančním úřadě. Již nyní je zřejmé, že vznikne doplatek ze zúčtování ve složení přeplatek na dani po slevě a doplatek na daňovém bonusu. Exekutoři každoročně zasílají zaměstnavateli v období zúčtování nové speciální exekuční příkazy ve snaze postihnout, zadržet a vyplatit jim i takové specifické příjmy zaměstnance. Je povinností mzdové účetní ohlašování a zdokladování aktuálně evidovaných exekucí zaměstnance u zaměstnavatele vůči finančnímu úřadu? V potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti není exekucím vyhrazena žádná kolonka, tak ani nevím, jak se finanční úřad staví k soudním exekucím poplatníka a jak s nimi nakládá nebo zda se jimi vůbec zabývá, protože není plátcem platu, ale správcem daně. 

Spolek uhradil za členy představenstva pojištění odpovědnosti manažerů. Tím podle mého názoru tito členové představenstva získali nepeněžní příjem, ve výši 5 020 Kč, který je třeba zdanit a zpojistnit (sociální i zdravotní pojištění). Jak bude tento příjem zdaněn, zálohovou daní nebo srážkovou daní? Členové představenstva nepodepsali prohlášení k dani. Dále valná hromada rozhodla, že bude vyplacena odměna členům představenstva za výkon funkce ve výši 2 400 Kč na jednoho. Tato odměna podle mého názoru bude zpojistněna jen zdravotním pojištěním a zdaněna, ale nevím, zda bude uplatněna u této odměny zálohová daň nebo srážková daň. Můžete mi sdělit, jak správně ve zdanění těchto příjmů postupovat? 

Společnost bude vyplácet jako jeden z možných volitelných benefitů i peněžitý příspěvek na dovolenou. Zahrnuje se tato částka i do vyměřovacího základu - hrubé mzdy - pro výpočet hodinového průměru pro náhrady do dalšího čtvrtletí?

Počítám správně takto srážky ze mzdy? Jedná se o poplatníka majícího ženu a 5 dětí, z toho na 2 děti mu strháváme výživné určené soudem/exekutorem. Čistá mzda 22096 - nezabavitelná částka na poplatníka 6225,33 -nezabavitelná částka na ženu a 3 děti 6225,33 (2 děti, na které strháváme ze mzdy výživné nezapočítávám) = 9645 z 9338 je 1/3: 3112,- nad 9338 je: 307,- Na výživné (určené soudně a exekučně vymáhané) pošlu a zároveň strhávám ze mzdy 2500. Na ostatní nepřednostní pohledávky zašlu /(třetina 3112 * 2)+ 307/ - výživné 2500 = 4031,-Kč? Kolegyně je toho názoru, že bych měla zaslat 2500 na výživné a na nepřednostní pohledávku 2178 Kč. 

Pokud zaměstnáváme zaměstnance na zkrácený úvazek na dva dny v týdnu a neodpracuje v předchozím čtvrtletí více než 21 dnů, můžeme spočítat jeho průměr ze skutečně dosažených výdělků a skutečně odpracovaných hodin? Např. za říjen 15 000 Kč a 8 dnů, tj. 64 hod., a za listopad 13 000 Kč za 7 dnů, tj. 56 hod., pro výpočet: (15 000 + 13 000) : (64 + 56) = 233,333 Kč průměr? 

Do zaměstnání nastoupil nový zaměstnanec. Na zápočtovém listu od předešlého zaměstnavatele má uvedeno běžné výživné ve výši 1 600 Kč měsíčně. Jak má postupovat nový zaměstnavatel? Má nový zaměstnavatel čekat na rozhodnutí od soudu a do té doby deponovat částky?

Zaměstnanec nastoupil 11. 1. 2018 do zaměstnání. Hrubá mzda za leden byla 13 772 Kč. Dne 19. 2. 2018 začala jeho pracovní neschopnost. Jaká bude výše pravděpodobného výše příjmu na Příloze k žádosti o dávku? Stanovuje se denní nebo měsíční příjem?

Mzdová účetní zjistí chybu na ročním zúčtování zaměstnance, která vznikla ze strany mzdové účetní - došlo ke špatnému uplatnění slevy na dani a zaměstnanci vznikl nedoplatek na dani z příjmů. Jak se taková chyba za strany účetní řeší, jak vyřešit nedoplatek na dani?

Děti jsou svěřeny do střídavé péče. Rodiče uzavřeli dohodu, ve které je uvedeno, že matka bude uplatňovat daňové zvýhodnění leden – červen, otec červenec – prosinec. Musí každého půl roku dokládat Potvrzení zaměstnavatele druhého poplatníka o uplatňování daňového zvýhodnění a zapisovat změny do Prohlášení? 

Zaměstnanec má pracovní dobu od 6:00 - 14:00 hod., tzn. 7,5 hod. pracovní doby + přestávka, od 6:00 - 8:00 byl na lékařské prohlídce, odpracoval zbylých 5,5 hod., poté od 14:00-16:00 hod. mu zaměstnavatel přikázal přesčas. Považují se tyto 2 h za přesča,s nebo si může zaměstnavatel dovolit propustku ignorovat, tzn. nezaplatit placené volno a brát přesčas jako výběr náhradního volna po dobu strávené u lékaře?

Jedná se mi o správné vyplnění formuláře Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti na rok 2018: 1) Odstavec 3 na přední straně - tabulka se vyplňuje jen v případě, že náš zaměstnanec uplatňuje slevu na děti? 2) Na straně 2 - manželka a její zaměstnavatel. Pokud náš zaměstnanec neuplatňuje slevu na děti, ale jeho manželka ano, má se zde manželka vyplnit? Pokud si náš zaměstnanec provádí zúčtování daně sám, má podepisovat formulář na straně 4., potvrzuji pravdivost a úplnost údajů uvedených v oddíle III? 

Jak správně vyplnit formulář Vyúčtování daně vybírané srážkou? Setkal jsem se s dvěma výklady, a proto bych rád měl jistotu. Jde o sloupce 1, 2 a 10. Pokud pan X měl za leden 2017 na DPP 10 000 Kč v hrubém a 8 500 Kč v čistém, vyplním formulář ve sloupci 1 již za leden 1 500 Kč, anebo až v únoru při skutečné úhradě, tedy v době, kdy i dojde k samotné srážce? Podle mne by to mělo být až v únoru ve sloupci 1+2 a sloupec 10 podle toho, zda se opravdu sražená daň odvedla, či nikoliv (a odvedla se až další měsíc). A v případě pana Y, který měl DPP pouze za prosinec opět 10 000 Kč hrubého a 8 500 Kč čistého, bych tuto DPP ani do Vyúčtování srážkové daně nedával za rok 2017, ale až rok 2018. 

Zaměstnanci jsme dali výpověď a vznikl mu nárok na odstupné. Jeho mzda se skládá z pevné složky a z osobního ohodnocení. Obě složky mzdy jsou pevně dané a osobní ohodnocení bylo vždy vyplaceno. Odstupné se počítá z obou složek mzd, tedy z pevné složky plus osobní ohodnocení?

Zaměstnanec nedostal zaplacenou mzdu za prosinec 2017. Z toho důvodu k 31. 1. 2018 podal výpověď s nárokem na náhradu ve výši průměrného výdělku za dobu výpovědní doby. Odhlásím ho k 31. 1. ze sociálního pojištění, ale sražené pojištění odešlu najednou ve mzdách za leden 2018? Nebo mu pojištění bude vyplácet Úřad práce, a jak to tedy udělat v tom případě?