9/2018 Sb.m.s. o sjednání Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Tuniskou republikou

2) Ostatní výrazy v této Smlouvě mají význam, který jim v každém smluvním státě náleží podle jeho právních předpisů.

3) Tato Smlouva se rovněž vztahuje na veškeré právní předpisy měnící, doplňující nebo nahrazující právní předpisy uvedené v předchozích odstavcích tohoto článku. Na právní předpisy zavádějící nové odvětví sociálního zabezpečení nebo rozšiřující stávající odvětví sociálního zabezpečení na nové kategorie oprávněných osob se bude vztahovat pouze po dohodě příslušných úřadů.

1) Tato Smlouva se vztahuje na osoby, které podléhají nebo podléhaly právním předpisům uvedeným v článku 2 této Smlouvy, které jsou občany jednoho ze smluvních států, stejně jako na uprchlíky a osoby bez státní příslušnosti bydlící na území jednoho ze smluvních států, a na jejich rodinné příslušníky.

2) Česká republika s ohledem na své závazky plynoucí pro ni z rozsudku Soudního dvora Evropské unie v případě GOTTARDO (č. C-55/00) bude tuto Smlouvu uplatňovat bez rozlišení státní příslušnosti na občany Evropské unie. Avšak uplatňování tohoto rozsudku nezakládá pro tuniskou stranu jiné povinnosti než ty, které předepisuje vzájemná správní pomoc poskytovaná za tímto účelem tuniskou stranou, jež se bude týkat jen těch kategorií osob a/nebo dávek, na něž se vztahuje osobní a/nebo věcný rozsah Smlouvy.

1) Nestanoví-li tato Smlouva dále jinak, osoby uvedené v článku 3 odstavci 1 této Smlouvy, které pobývají nebo bydlí na území jednoho ze smluvních států, mají povinnosti a požívají výhod vyplývajících z právních předpisů tohoto smluvního státu za stejných podmínek, jako jeho občané.

2) Je-li vznik určitého práva či povinnosti vázán u občanů smluvního státu na splnění určité podmínky, musí tato podmínka být splněna i osobami uvedenými v článku 3 odstavci 1 této Smlouvy.

Nestanoví-li tato Smlouva jinak, pak jsou-li podle právních předpisů jednoho smluvního státu právní účinky připisovány existenci některých skutečností nebo událostí, přihlíží tento smluvní stát k podobným skutečnostem nebo událostem, které nastaly v druhém smluvním státě tak. jako by k nim došlo na území prvního smluvního státu.

Je-li pro vznik, trvání či obnovení nároku na dávku podle právních předpisů některého ze smluvních státu potřebná určitá doba pojištění, přihlédne příslušná instituce tohoto smluvního státu i k dobám obdobného nepřekrývajícího se pojištění získaného podle právních předpisů druhého smluvního státu.

1) Nestanoví-li tato Smlouva jinak, dávky nesmějí být zamítnuty, kráceny, měněny, zastaveny nebo odňaty z důvodu, že osoba pobývá nebo bydlí na území druhého smluvního státu.

2) Dávky jsou rovněž vypláceny na území třetího státu za stejných podmínek jako vlastním občanům smluvního státu, kteří pobývají nebo bydlí na území třetího státu; přitom jsou respektovány mezinárodní smluvní závazky obou smluvních států v oblasti sociálního zabezpečení.

Nestanoví-li články 9 a 10 této Smlouvy jinak, na osoby výdělečně činné na území jednoho ze smluvních států se vztahují, pokud jde o tuto činnost, právní předpisy toho smluvního státu, na jehož území je výdělečná činnost vykonávána.

1) Osoba zaměstnaná na území smluvního státu podnikem, pro který obvykle pracuje, a která je vyslána tímto podnikem na území druhého smluvního státu, aby tam pro tento podnik provedla určenou práci, nadále podléhá právním předpisům prvního smluvního státu za předpokladu, že očekávané trvání této práce nepřekračuje 36 měsíců, a že není vyslána, aby nahradila jinou osobu, která dovršila dobu svého vyslání. Pro účely tohoto odstavce se zaměstnavatel a jeho dceřiná společnost nebo pobočka, tak jak jsou definovány v právních předpisech smluvního státu, odkud byl pracovník vyslán, považují za jednoho a téhož zaměstnavatele za předpokladu, že by zaměstnání na území druhého smluvního státu bylo pojištěno podle právních předpisů smluvního státu, odkud byl pracovník podle této Smlouvy vyslán.

2) Osoba obvykle samostatně výdělečně činná na území jednoho smluvního státu, která vykonává svou samostatnou výdělečnou činnost ve druhém smluvním státě, nadále podléhá právním předpisům prvého smluvního státu za předpokladu, že očekávané trvání této činnosti nepřekračuje 24 měsíců.

4) Státní úředníci a osoby za takové považované vyslaní jedním smluvním státem na území druhého smluvního státu podléhají právním předpisům prvého smluvního státu.

5) Osoba, která vykonává svou Činnost na palubě námořní lodi nikoli jen přechodně, podléhá právním předpisům smluvního státu, pod jehož vlajkou loď pluje.

Osoba zaměstnaná při nakládce a vykládce, jakož i při opravách lodí nebo ve službách dozoru v přístavu, podléhá právním předpisům státu, ve kterém se nachází daný přístav.

Diplomaté, členové diplomatického sboru a konzulárního zastoupení, jakož i osoby zaměstnané v jejich službách, podléhají ustanovením Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích z 18. dubna 1961 a Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích z 24. dubna 1963.

Na společnou žádost zaměstnané osoby a jejího zaměstnavatele nebo na žádost osoby samostatně výdělečně činné příslušné úřady smluvních států nebo jimi pověřené orgány mohou po společné dohodě učinit výjimky z ustanovení článků 8 až 10 této Smlouvy.

Příslušné úřady a instituce smluvních států si při provádění této Smlouvy navzájem poskytují bezplatnou pomoc, jako by se jednalo o provádění jejich vlastních právních předpisů.

1) U osob, které pobývají nebo bydlí na území druhého smluvního státu, se lékařské prohlídky, lékařské kontroly nebo návštěvy odborného lékaře provádějí na žádost příslušné instituce institucí místa pobytu nebo bydliště v souladu s postupy stanovenými ve správním ujednání ve smyslu článku 34 této Smlouvy. Vzniklé náklady hradí příslušná instituce, s výhradou nákladů za prohlídky, kontroly nebo návštěvy, které jsou provedeny v zájmu institucí obou smluvních států, a které hradí instituce místa pobytu.

2) Instituce jednoho smluvního státu na recipročním základě uznávají dokumenty vystavené institucemi druhého smluvního státu, nicméně posouzení zdravotního stavu nebo stupně invalidity provádí pouze instituce toho smluvního státu, která je příslušná pro přiznání dávek.

3) Technické otázky hrazení nákladu podle odstavce 1 tohoto článku dohodnou příslušné úřady ze správním ujednání podle článku 34 této Smlouvy.

1) Veškeré osvobození nebo snížení správních poplatků, kolkovného, soudních poplatku nebo registračních poplatků pro požadované listiny a dokumenty, které je stanoveno v právních předpisech některého ze smluvních státu, platí rovněž pro listiny a dokumenty předkládané při provádění právních předpisů druhého smluvního státu nebo této Smlouvy.

2) Veškeré listiny, dokumenty a jiné úřední doklady předkládané při provádění této Smlouvy jsou osvobozeny od ověřování a všech podobných formalit.

1) Úřady, instituce a soudy jednoho smluvního státu nesmějí odmítnout podání nebo jiné jim zaslané písemnosti z důvodu, že jsou sepsány v úředním jazyce druhého smluvního státu nebo v anglickém či francouzském jazyce.

2) Při provádění této Smlouvy mohou úřady, instituce a soudy smluvních států jednat přímo mezi sebou a se zúčastněnými osobami nebo jejich zástupci, a to v úředních jazycích smluvních státu nebo v anglickém či francouzském jazyce.

Žádosti, prohlášení a opravné prostředky, které mají být podle právních předpisů jednoho smluvního státu podány úřadu, soudu nebo instituci v určité lhůtě, se považují za přípustné, jestliže během stejné lhůty byly podány u úřadu, soudu nebo instituce druhého smluvního státu. V takovém případě dotyčný úřad, soud nebo instituce bezodkladně předá tyto žádosti, prohlášení nebo opravné prostředky úřadu, soudu nebo příslušné instituci prvního smluvního státu buď přímo, nebo prostřednictvím styčných míst dotčených smluvních států. Datum, k němuž byly tyto žádosti, prohlášení nebo opravné prostředky podány u úřadu, soudu nebo instituce druhého členského státu se považuje za datum podání u úřadu, soudu nebo příslušné instituce, která o tuch má rozhodnout.

Platby do druhého smluvního státu vyplývající z provádění této Smlouvy se uskutečňují ve volně směnitelných měnách.

1) Instituce smluvních států ve vzájemné dohodě provedou zúčtování případných přeplatků vzniklých při prováděni této Smlouvy.

2) Jestliže instituce jednoho ze smluvních států vyplatila příjemci dávky částku vyšší, než na jakou má nárok, může tato instituce za podmínek a v rozsahu právních předpisů, které provádí, požádat instituci druhého státu, která vyplácí tomuto příjemci dávky stejného typu, aby přeplatek strhla z částky, kterou tomuto příjemci vyplácí. Instituce druhého státu provede srážku z dávek stejného typu za podmínek a v rozsahu, jež pro podobné kompenzace stanoví právní předpisy, které instituce provádí, jako by se jednalo o její vlastní přeplatek, a získanou částku zašle věřitelské instituci.

Pohledávky dlužné instituci jednoho smluvního státu mohou být vymáhány v druhém smluvním státě podle postupů a se zárukami a výsadami platnými pro vymáhání pohledávek dlužných odpovídající instituci druhého smluvního státu.

1) Všechna vykonatelná rozhodnutí soudů a správních orgánů jednoho smluvního státu týkající se oblastí upravovaných touto Smlouvou budou ve druhém smluvním státě uznána v souladu s odpovídajícími postupy.

2) Uznání může být odmítnuto jen, pokud je v rozporu s veřejným pořádkem smluvního státu, ve kterém má být rozhodnutí vykonáno.

3) Rozhodnutí vydaná v jednom smluvním státě, která jsou opatřená potvrzením jejich právní moci a vykonatelnosti a která byla uznána, budou vykonána na území druhého smluvního státu v souladu s postupy stanovenými právními předpisy tohoto smluvního státu.

4) Pohledávky instituce jednoho smluvního státu mají při výkonu rozhodnutí, v úpadkovém nebo insolvenčním řízení ve druhém smluvním státě stejné výsady, jaké právní předpisy druhého smluvního státu přiznávají pohledávkám stejného druhu.

5) Náklady vzniklé vůči třetím osobám budou odečteny z výtěžku výkonu rozhodnutí.

Informace o osobách, které jsou smluvnímu státu předávány v souladu s touto Smlouvou druhým smluvním státem, se používají výhradně pro účely provádění této Smlouvy. Aniž by byla dotčena platnost předchozí věty, jsou tyto informace obdržené smluvním státem spravovány podle vnitrostátních zákonů a předpisů o ochraně soukromí a důvěrnosti osobních údajů tohoto smluvního státu.

Smíšená komise složená ze zástupců příslušných úřadů a styčných míst smluvních států sleduje prováděni této Smlouvy. Tato komise se schází v případě potřeby na žádost příslušného úřadu jednoho ze smluvních států, a to střídavě v České republice a v Tuniské republice.

Veškeré spory ohledně výkladu nebo provádění této Smlouvy budou řešit příslušné úřady smluvních států.

1) Tato Smlouva nezakládá žádné nároky na dávky za dobu před jejím vstupem v platnost. Nicméně při stanovování nároků získaných podle ustanovení této Smlouvy se přihlédne ke všem dobám pojištění splněným podle právních předpisů obou smluvních států před datem jejího vstupu v platnost.

2) Veškeré dávky, které nebyly poskytnuty nebo byly pozastaveny kvůli občanství nebo bydlišti příjemce, budou na jeho žádost poskytnuty nebo obnoveny s účinností od data vstupu této Smlouvy v platnost za předpokladu, že dříve přiznané nároky nevedly k náhradě v podobě paušální platby.

1) Dřívější rozhodnutí vydaná v oblastech upravovaných touto Smlouvou nejsou touto Smlouvou zpochybnitelná.

2) Nároky osob, jejichž důchody byly vyměřeny před vstupem v platnost této Smlouvy, mohou být na jejich žádost znovu vyměřeny s přihlédnutím k ustanovením této Smlouvy.

Pro nároky, které byly přiznány na základě dob pojištění získaných před vstupem této Smlouvy v platnost, ve smyslu článku 47 odstavce 2 nebo článku 48 odstavce 2 této Smlouvy, počínají lhůty pro předložení žádostí i promlčecí lhůty stanovené právními předpisy smluvních států plynout nejdříve od data vstupu této Smlouvy v platnost.

1) Tato Smlouva podléhá ratifikaci.

2) Každý ze smluvních států oznámí diplomatickou cestou druhému státu ukončení vnitrostátních procedur nezbytných ke vstupu této Smlouvy v platnost, lato Smlouva vstoupí v platnost prvého dne druhého měsíce následujícího po dni obdržení poslední notifikace.

1) Tato Smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Každý ze smluvních státu ji může vypovědět diplomatickou cestou. Platnost Smlouvy skončí v takovém případě uplynutím šesti (6) měsíců ode dne doručení výpovědi druhému smluvnímu státu.

2) Bude-li tato Smlouva vypovězena, zůstávají nároky získané podle jejích ustanovení zachovány.