143/1992 Sb.
ZÁKON
ze dne 13. března 1992
o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších
organizacích a orgánech
Změna: 590/1992 Sb., 10/1993 Sb.
Změna: 40/1994 Sb.
Změna: 118/1995 Sb.
Změna: 201/1997 Sb.
Změna: 225/1999 Sb.
Změna: 217/2000 Sb. (část)
Změna: 217/2000 Sb.
Změna: 217/2000 Sb. (část), 492/2001 Sb.
Změna: 308/2002 Sb.
Změna: 421/2002 Sb.
Změna: 562/2004 Sb., 563/2004 Sb., 626/2004 Sb.
Změna: 245/2006 Sb.
Změna: 362/2003 Sb., 264/2006 Sb.
Změna: 198/2009 Sb.
Změna: 272/2009 Sb.
Změna: 272/2009 Sb. (část)
Změna: 399/2012 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na
tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Působnost zákona
ČÁST DRUHÁ
Plat a odměna za pracovní pohotovost
§ 3
Obecná ustanovení
(1) Zaměstnanci přísluší za vykonanou práci plat.
(2) Platem se rozumí peněžitá plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci
za práci. Za plat se nepovažují plnění poskytovaná podle zvláštních předpisů v souvislosti
se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady a odměna za pracovní
pohotovost.
(3) Zaměstnancům bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, národnost,
pohlaví, sexuální orientaci, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání, víru nebo
světový názor přísluší za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty stejný plat.
Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti,
odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních
podmínkách, při stejných nebo srovnatelných pracovních schopnostech a pracovní způsobilosti
zaměstnance, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce,
a to ve služebním poměru ke stejnému zaměstnavateli.
(4) Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci plat podle tohoto zákona, prováděcího
předpisu vydaného podle § 23 a v jejich rámci vnitřního platového předpisu. Neplatný
je vnitřní platový předpis, který nebyl vydán písemně, nebo jeho část, která je v
rozporu s právními předpisy.
(5) Vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele nebo
vedoucím organizační složky státu5) (dále jen "statutární orgán"), určuje plat podle
tohoto zákona, prováděcího předpisu vydaného podle § 23 orgán, který ho do funkce
jmenoval nebo ustanovil, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
(6) Plat nesmí být nižší než minimální mzda.6) Pro minimální mzdu platí obdobně
§ 111 zákoníku práce.
§ 4
Platové třídy a minimální platové tarify
(1) Zaměstnanec se zařadí do platové třídy na základě druhu práce a v jeho
rámci na něm požadovaných nejnáročnějších prací a plnění kvalifikačních předpokladů,
popřípadě kvalifikačních požadavků, pokud zaměstnavatel stanovil kvalifikační požadavky
vnitřním platovým předpisem. Vedoucí zaměstnanec6a) se zařadí do platové třídy podle
nejnáročnějších prací, jejichž výkon odborně řídí nebo které sám vykonává. V souladu
s charakteristikami platových tříd uvedenými v příloze k tomuto zákonu stanoví prováděcí
předpis vydaný podle § 23 katalog prací a kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon
prací zařazených do jednotlivých platových tříd.
(2) Zaměstnanci náleží platový tarif stanovený pro platovou třídu, do které
je zařazen, ve výši a za podmínek stanovených prováděcím předpisem vydaným podle
§ 23.
(3) Pro platové třídy platí v období od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2003
tyto minimální platové tarify:
platová třída minimální platový tarif v Kč měsíčně
--------------------------------------------------------
1 3 250
2 3 550
3 3 850
4 4 250
5 4 700
6 5 150
7 5 700
8 6 350
9 7 000
10 7 750
11 8 800
12 10 000.
(4) Pro platové třídy platí od 1. ledna 2004 tyto minimální platové tarify:
platová třída minimální platový tarif v Kč měsíčně
--------------------------------------------------------
1 3 550
2 3 850
3 4 150
4 4 500
5 4 900
6 5 300
7 5 750
8 6 200
9 6 750
10 7 300
11 7 900
12 8 700
13 9 700
14 10 850
15 12 150
16 13 600.
§ 5
Příplatek za vedení
(1) Vedoucímu zaměstnanci v Ministerstvu obrany přísluší podle stupně řízení
a náročnosti řídící práce příplatek za vedení, který činí:
funkce příplatek za vedení v Kč měsíčně ----------------------------------------------------------------- 1. vedoucí oddělení od 2 000 do 5 000 (zástupce ředitele odboru) 2. ředitel odboru od 3 500 do 8 000 3. náměstek ministra od 6 000 do 13 000.
(2) Vedoucímu zaměstnanci zaměstnavatele, který není uveden v odstavci 1,
přísluší podle stupně řízení a náročnosti řídící práce příplatek za vedení, jehož
sazby stanoví prováděcí předpis vydaný podle § 23 v rámci těchto rozpětí:
funkce příplatek za vedení
Kč měsíčně
------------------------------------------------------------------
1. vedoucí zaměstnanec, který
řídí práci podřízených
zaměstnanců od 500 do 3 000
2. vedoucí zaměstnanec, který
řídí více útvarů organizace,
s výjimkou zástupce
statutárního orgánu od 1 000 do 6 000
3. zástupce statutárního
orgánu od 2 000 do 9 000
4. statutární orgán od 3 000 do 13 000.(3) Zaměstnavatelům s jinou organizační strukturou, než je uvedena v odstavcích
1 a 2, může prováděcí předpis vydaný podle § 23 stanovit sazby příplatků za vedení
v rámci rozpětí 500 Kč až 13 000 Kč měsíčně.
(4) Zaměstnanci, který není uveden v předchozích odstavcích, avšak je podle
organizačního řádu oprávněn organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců
a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny, přísluší podle náročnosti řídící práce příplatek
za vedení v rámci rozpětí 300 Kč až 1500 Kč měsíčně.
§ 6
Příplatek za zastupování
Zaměstnanci, který zastupuje vedoucího zaměstnance na vyšším stupni řízení
v plném rozsahu jeho řídící činnosti po dobu delší než čtyři týdny a zastupování
není součástí jeho povinností vyplývajících z druhu práce, přísluší od prvého dne
zastupování příplatek za zastupování ve výši určené zaměstnavatelem v rámci rozpětí
příplatku za vedení stanoveného pro zastupovaného vedoucího zaměstnance. Přísluší-li
vedoucímu zaměstnanci příplatek za zastupování podle předchozí věty, jeho příplatek
za vedení mu po dobu zastupování nepřísluší.
§ 7
Příplatek za noční práci
Zaměstnanci přísluší za hodinu noční práce8) příplatek ve výši 20 % průměrného
hodinového výdělku.
§ 8
Příplatek za práci v sobotu a v neděli
Zaměstnanci přísluší za hodinu práce v sobotu nebo v neděli příplatek ve
výši 25 % průměrného hodinového výdělku.
§ 8a
Příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah
Pedagogickému pracovníkovi8a) přísluší za hodinu přímé vyučovací, přímé
výchovné, přímé speciálně pedagogické činnosti nebo přímé pedagogicko-psychologické
činnosti vykonávané přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu
a vzdělávání na základě zvláštního zákona,8b) kterou vykonává nad rozsah hodin stanovený
ředitelem školy, ředitelem školského zařízení nebo ředitelem zařízení sociální péče
podle zvláštního právního předpisu, příplatek ve výši dvojnásobku průměrného hodinového
výdělku.
§ 9
Hodnostní příplatek
Zaměstnanci přísluší hodnostní příplatek, který činí:
hodnost hodnostní příplatek v Kč měsíčně vojín 800 svobodník 1 200 desátník 1 300 četař 1 400 rotný 1 600 rotmistr 2 000 nadrotmistr 2 300 praporčík 2 600 nadpraporčík 3 100 štábní praporčík 3 700 poručík 3 100 nadporučík 3 300 kapitán 3 500 major 3 700 podplukovník 4 000 plukovník 4 300 brigádní generál 5 100 generálmajor 5 600 generálporučík 6 100 armádní generál 6 800.
§ 9a
Pedagogickému pracovníkovi, který vedle přímé pedagogické činnosti8a) vykonává
také specializované činnosti, k jejichž výkonu jsou nezbytné další kvalifikační předpoklady,8c)
se poskytuje příplatek ve výši 1 000 až 2 000 Kč měsíčně.
§ 10
Plat a náhradní volno za práci přesčas
(1) Za hodinu práce přesčas poskytne zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno
v rozsahu práce konané přesčas, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce
následujícího po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání
náhradního volna se plat nekrátí. Nemůže-li zaměstnavatel ve stanovené nebo dohodnuté
době náhradní volno poskytnout, přísluší zaměstnanci za hodinu práce přesčas část
platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku připadající na jednu hodinu práce
bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek
ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku
v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku.
(2) Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení nebo hodnostní příplatek
podle § 9, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150
hodin v kalendářním roce. To neplatí o práci přesčas konané v noci, v den pracovního
klidu11) nebo při nařízené nebo dohodnuté pracovní pohotovosti.11a) V platu vedoucího
zaměstnance, který je statutárním orgánem, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.
§ 11
Zvláštní příplatek
(1) Za vykonávání činností, při nichž je riziko ohrožení života nebo zdraví
zaměstnance, činností spojených s jinými závažnými riziky při ochraně zájmů státu,
činností při zabezpečování obrany nebo činností s mimořádnou psychickou zátěží, se
poskytne zaměstnanci zvláštní příplatek za podmínek a ve výši stanovených prováděcím
předpisem vydaným podle § 23.
(2) Za vykonávání práce ve směnném a nepřetržitém pracovním režimu se poskytuje
zaměstnanci zvláštní příplatek za podmínek a ve výši stanovených prováděcím předpisem
vydaným podle § 23.
(3) Zaměstnanci ozbrojených sil a bezpečnostních sborů vyslanému v rámci
jednotky mnohonárodních sil mimo území České republiky se po dobu působení v zahraničí
poskytne zvláštní příplatek v jiné než české měně za podmínek a ve výši stanovených
prováděcím předpisem vydaným podle § 23. Po dobu poskytování tohoto příplatku nenáleží
zaměstnanci příplatek za noční práci (§ 7), příplatek za práci v sobotu a v neděli
(§ 8), plat a náhradní volno za práci přesčas (§ 10), příplatek za dělenou směnu
(§ 11a), plat a náhradní volno za práci ve svátek (§ 14) a odměna za pracovní pohotovost
(§ 19).
§ 11a
Příplatek za dělenou směnu
Zaměstnanci, který pracuje ve směnách rozdělených na dvě nebo více částí,11b)
se poskytuje příplatek ve výši 20 Kč za každou takto rozdělenou směnu. Rozdělenou
směnou se pro účely tohoto zákona rozumí směna, ve které souvislé přerušení práce
nebo jejich souhrn činí alespoň dvě hodiny.
§ 12
Osobní příplatek
K ohodnocení náročnosti práce a dlouhodobě dosahovaných kvalitních výsledků
vykonávané práce lze zaměstnanci poskytnout osobní příplatek. Podmínky a maximální
výši stanoví prováděcí předpis vydaný podle § 23.
§ 13
Odměny
Za splnění mimořádných nebo zvlášť významných pracovních úkolů, za jiné mimořádné
pracovní zásluhy, za poskytnutí osobní pomoci v mimořádných případech, při významných
pracovních a životních výročích za dlouhodobě dosahované kvalitní výsledky práce
a za službu v ozbrojených silách ve služebním poměru lze zaměstnanci poskytnout odměnu
za podmínek stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23.
§ 14
Plat a náhradní volno za práci ve svátek
(1) Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek11c) připadl na jeho obvyklý
pracovní den, se plat nekrátí.
(2) Za práci ve svátek poskytne zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno
v rozsahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce
následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání
náhradního volna se plat nekrátí. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout
na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve
svátek místo náhradního volna.
§ 15
Plat při výkonu jiné práce
(1) Je-li zaměstnanec převeden na práci, za niž přísluší nižší plat, z
důvodu
a) ohrožení nemocí z povolání,
b) karantény nařízené podle předpisů o opatřeních
proti přenosným nemocem,
c) odvrácení živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo
ke zmírnění jejich bezprostředních následků,
d) prostoje, který zaměstnanec nezavinil,
nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,
přísluší mu
po dobu převedení k platu doplatek do výše průměrného výdělku. (2) Doplatek podle odstavce 1 písm. a) přísluší i tehdy, přejde-li zaměstnanec
k jinému zaměstnavateli, protože pro něj dosavadní zaměstnavatel nemá jinou vhodnou
práci. Doplatek poskytuje zaměstnanci zaměstnavatel, který ho zaměstnává v době,
po kterou doplatek přísluší; vyplacený doplatek tomuto zaměstnavateli uhradí zaměstnavatel,
u něhož došlo ke vzniku ohrožení nemocí z povolání.
(3) Vláda stanoví nařízením, za jakých podmínek uhradí příslušný orgán státní
správy náklady na případný doplatek platu podle odstavce 1 písm. b) zaměstnavateli,
který jej poskytl.
§ 16
Splatnost platu
(1) Plat je splatný po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci
následujícím po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na plat nebo na některou
jeho složku.
(2) V rámci období uvedeného v odstavci 1 určí zaměstnavatel pravidelný termín
výplaty platu.
(3) Zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci před nastoupením dovolené na zotavenou
plat splatný během dovolené, pokud se se zaměstnancem nedohodli jinak.
(4) Při skončení služebního poměru vyplatí zaměstnavatel zaměstnanci na jeho
žádost plat splatný za měsíční období v den skončení služebního poměru. Jestliže
to neumožňuje technika výpočtu mezd, vyplatí mu plat nejpozději v nejbližším pravidelném
termínu výplaty platu následujícím po dni skončení služebního poměru.
§ 17
Výplata platu
(1) Plat se vyplácí zaměstnanci v zákonných penězích11d) a zaokrouhluje se
na celé koruny směrem nahoru.
(2) Plat se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebylo-li dohodnuto
jinak. Nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných důvodů, zašle mu zaměstnavatel
plat v den stanovený pro jeho výplatu, popřípadě nejpozději v nejbližší následující
pracovní den na svůj náklad a nebezpečí, pokud se nedohodnou jinak.
(3) Při měsíčním vyúčtování platu, umožňuje-li to výkon služby zaměstnance,
je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých
složkách platu a o provedených srážkách. V ostatních případech je tak povinen učinit
v nejbližším vhodném termínu. Na žádost zaměstnance mu zaměstnavatel předloží k nahlédnutí
doklady, na jejichž základě byl plat vypočten.
(4) Zaměstnanec může k přijetí platu písemně zmocnit jinou osobu. Manželu
nebo partnerovi11e) lze plat vyplatit jen na základě písemného zmocnění. Bez písemného
zmocnění lze vyplatit plat jiné osobě než zaměstnanci, jen pokud to stanoví zvláštní
zákon.12)
(5) Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen nejpozději při výplatě
platu, popřípadě jiných peněžitých plnění ve prospěch zaměstnance, po provedení případných
srážek z platu podle příslušných právních předpisů, poukázat částku určenou zaměstnancem
na svůj náklad a nebezpečí nejvýše na dva účty zaměstnance u banky nebo pobočky zahraniční
banky12a) nebo spořitelního či úvěrního družstva12b) v pravidelném termínu výplaty
platu, pokud se zaměstnancem nesjedná písemně jiný termín.
(6) Zaměstnancům s místem výkonu práce v zahraničí lze s jejich souhlasem
poskytovat plat nebo jeho část v dohodnuté cizí měně, pokud je k této měně vyhlašován
Českou národní bankou kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr. Ustanovení o zaokrouhlování
podle odstavce 1 se použije přiměřeně.
(7) Pro přepočet platu nebo jeho části na cizí měnu se použije kurz devizového
trhu nebo přepočítací poměr vyhlášený Českou národní bankou platný v den, ve kterém
zaměstnavatel nakupuje cizí měnu pro účel výplaty platu.
§ 18
Srážky z platu
(1) Srážky z platu lze provést jen na základě dohody o srážkách z platu.
Jinak může zaměstnavatel srazit z platu jen
a) daň z příjmů fyzických osob nebo pojistné na důchodové spoření,
b) pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
a pojistné veřejného zdravotního pojištění,
c) zálohu na plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly
splněny podmínky pro přiznání tohoto platu,
d) částky postižené výkonem rozhodnutí nařízeným soudem, správním úřadem
nebo orgánem zmocněným k tomu zákonem,
e) nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady,
f) náborové nebo jiné příspěvky, které byly zaměstnanci vyplaceny v náboru
a které je zaměstnanec povinen podle právních předpisů vrátit,
g) přeplatky na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění
a státní sociální podpory a neprávem přijaté částky dávek sociálního zabezpečení,
pokud je zaměstnanec povinen tyto přeplatky a neprávem přijaté částky vrátit na základě
vykonatelného rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů.
(2) Pro pořadí srážek ze mzdy platí obdobně § 147 odst. 2, § 148 a § 149
odst. 1, 2 a 4 zákoníku práce.
§ 19
Odměna za pracovní pohotovost
(1) Za hodinu pracovní pohotovosti13) na pracovišti mimo pracovní dobu zaměstnance
přísluší zaměstnanci odměna ve výši 50 %, a jde-li o den pracovního klidu, ve výši
100 % poměrné části platového tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku,
připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, na který
připadla pracovní pohotovost.
(2) Za hodinu pracovní pohotovosti mimo pracoviště mimo pracovní dobu zaměstnance
přísluší zaměstnanci odměna ve výši 15 %, a jde-li o den pracovního klidu, ve výši
25 % poměrné části platového tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, připadající
na jednu hodinu práce bez práce přesčas v měsíci, na který připadla pracovní pohotovost.
(3) Za výkon práce v době pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci plat.
Odměna za pracovní pohotovost v takovém případě nepřísluší.
ČÁST TŘETÍ
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 20
Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnanci nahlížet do právních předpisů,
které upravují poskytování platu. Vydal-li zaměstnavatel vnitřní platový předpis,
je povinen umožnit zaměstnancům do něj nahlížet.
§ 20a
Zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci nejpozději v den nástupu do práce
platový výměr. Platovým výměrem se rozumí písemná informace o platové třídě, do které
je zaměstnanec zařazen, a o výši platového tarifu a ostatních pravidelně měsíčně
poskytovaných složek platu. Dojde-li ke změně výše některé složky platu uvedené v
platovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci oznámit včetně
zdůvodnění, umožňuje-li to výkon služby zaměstnance, nejpozději v den, kdy změna
nabývá platnosti. V ostatních případech je tak povinen učinit v nejbližším vhodném
termínu.
§ 21a
Při poskytování příplatku za noční práci, za práci v sobotu a v neděli a
za práci ve svátek sčítá zaměstnavatel veškerou dobu příslušné práce, kterou zaměstnanec
odpracoval v kalendářním měsíci, a po sečtení poskytne příplatek pouze za celé hodiny.
Obdobně postupuje při poskytování platu za práci přesčas a odměny za pracovní pohotovost.
§ 22
Ustanovení § 3 odst. 3 a § 16, 17 a 18 se vztahují obdobně na odměnu za
pracovní pohotovost a náhradu platu, pokud jde o jejich rovné poskytování mužům a
ženám, splatnost, výplatu a provádění srážek.
§ 22a
Informační systém o platech
(1) Pro hodnocení a rozvoj platového systému vede Ministerstvo financí
Informační
systém o platech.
Informačním systémem o platech se rozumí shromažďování, zpracovávání
a uchovávání údajů o prostředcích na platy a na odměny za pracovní pohotovost, průměrných
výdělcích a o osobních údajích14) zaměstnanců ovlivňujících výši platů. (2) Zaměstnavatelé jsou povinni poskytovat do Informačního systému o platech
údaje uvedené v odstavci 1 v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím předpisem vydaným
podle § 23.
§ 23
(1) Vláda stanoví nařízením
a) způsob usměrňování výše prostředků vynakládaných zaměstnavateli na platy
a na odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců,
b) katalogy prací a kvalifikační předpoklady v souladu s charakteristikami
platových tříd včetně způsobu zařazování do těchto tříd, stupnice platových tarifů
a způsob jejich určení,
c) příplatky za vedení podle § 5 odst. 2 a 3,
d) podmínky pro poskytování a výši zvláštního příplatku podle § 11 a podmínky
pro poskytování osobního příplatku a jeho maximální výši podle § 12,
e) podmínky pro poskytování odměn podle § 13,
f) zvláštní jednorázové peněžní náležitosti pro příslušníky ozbrojených
sil, bezpečnostních sborů a služeb ve služebním poměru,
g) rozsah a způsob poskytování údajů do Informačního systému o platech
podle § 22a,
h) zvláštní jednorázové peněžní náležitosti pro příslušníky ozbrojených
sil ve služebním poměru.
(2) Stupnice platových tarifů podle odstavce 1 písm. b) stanoví vláda nařízením
zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku.
§ 24
Pokud zvláštní předpisy, které se vztahují na zaměstnavatele a zaměstnance,
pro které platí tento zákon, obsahují ustanovení
a) o mzdě nebo o služebním příjmu,
rozumí se tím plat podle tohoto zákona,
b) o službě konané nad základní dobu služby
v týdnu a o služební pohotovosti, řídí se jejich odměňování tímto zákonem.
§ 27
(1) Zrušují se:
1. § 48 odst. 1 věta druhá a odst. 2 a 3, § 49, 50, 52 a 55 zákona č.
100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti.
2. § 13 odst. 1 celního zákona č. 44/1974 Sb., ve znění zákona č. 5/1991
Sb.
3. § 39 odst. 2, § 40 odst. 2 a 3, § 49 odst. 2 a § 50 až 52 zákona č.
334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru
a Sboru hradní policie.
4. Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 159/1970
Sb., o poskytování odměn při významných pracovních a životních výročích, ve znění
vyhlášky č. 120/1988 Sb.
5. Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj
č. 40/1977 Sb., o zvyšování kvalifikace a hodnocení tvůrčí způsobilosti vědeckotechnických
pracovníků.
6. Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 146/1989
Sb., o odměňování pracovníků v malých organizacích.
7. Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 269/1990
Sb., o zjednodušení úpravy odměňování dělníků, obchodně provozních a technickohospodářských
pracovníků.
8. Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 75/1991
Sb., o poskytování ročních odměn ředitelům rozpočtových a příspěvkových organizací.
9. Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 177/1991
Sb., o poskytování příplatku k částečnému vyrovnání růstu životních nákladů pracovníkům
organizací řízených federálními ústředními orgány, které neprovozují podnikatelskou
činnost.
10. Usnesení vlády Československé socialistické republiky ze dne 22.
října 1965 č. 509 o zásadách pro určování termínů výplat mezd (reg. částka 55/1965
Sb.).
11. Výnos ministerstva dopravy ze dne 10. srpna 1967 čj. 33 011/66-21
o zvláštním příspěvku pro civilní letce (reg. částka 35/1967 Sb.).
12. Směrnice Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne
20. ledna 1976 čj. II/5-39/76-7313 pro poskytování odměn pracovníkům orgánů státní
správy a některých dalších rozpočtových organizací (reg. částka 5/1976 Sb.).
13. Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 3.
prosince 1976 čj. II/5-1221/76-7419, o odměňování pečovatelek v mikrojeslích (reg.
částka 33/1976 Sb.).
14. Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 8.
listopadu 1979 čj. 315-1731/79-7313 o odměňování odborných a administrativních pracovníků
orgánů státní správy a některých dalších rozpočtových organizací (reg. částka 30/1979
Sb.).
15. Výnos ústředního ředitele Československého rozhlasu ze dne 19. prosince
1977 o odměňování pracovníků Československého rozhlasu - útvarů centrálního řízení,
ve znění výnosu ústředního ředitele Československého rozhlasu ze dne 1. prosince
1980 (reg. částka 10/1981 Sb.).
16. Výnos Federálního ministerstva zahraničního obchodu ze dne 9. ledna
1981 o odměňování zdravotnických pracovníků stomatologického střediska Federálního
ministerstva zahraničního obchodu (reg. částka 12/1981 Sb.).
17. Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 16.
dubna 1981 čj. 31-588/81-7308 o odměňování redaktorů - novinářů (reg. částka 16/1981
Sb.), ve znění výnosu Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 28.
prosince 1984 č.j. 514-13530-3127 (reg. částka 8/1985 Sb.), výnosu Federálního ministerstva
práce a sociálních věcí ze dne 17. dubna 1991 č.j. 221-2073-5126 (č. 202/1991 Sb.)
a výnosu Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 24. září 1991 čj.
22-5271-5126 (č. 507/1991 Sb.).
18. Výnos Federálního ministerstva dopravy ze dne 11. června 1981 čj.
11 566/81-05 o odměňování pracovníků vybraných profesí v organizacích civilního letectví
po dobu léčebné rehabilitační péče (reg. částka 8/1982 Sb.).
19. Výnos Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj
č. 13 ze dne 30. září 1981 o odměňování dělníků v samostatných projektových a inženýrských
organizacích a útvarech hlavních architektů (reg. částka 34/1981 Sb.), ve znění výnosu
Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 3 ze dne 1. října 1985
(reg. částka 26/1985 Sb.).
20. Směrnice Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne
30. prosince 1981 čj. 313-1422/81-7203 pro odměňování zdravotně vysoce rizikových
prací při použití izolačních dýchacích přístrojů (reg. částka 8/1982 Sb.).
21. Rozhodnutí ústředního ředitele Československého rozhlasu ze dne 26.6.1981
o odměňování redaktorů Československého rozhlasu (reg. částka 8/1982 Sb.).
22. Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 30.
června 1982 čj. F 314-4674-3145,040682 o odměňování uměleckých pracovníků (reg. částka
20/1982 Sb.), ve znění výnosu Federálního ministerstva práce a sociálních věcí čj.
514-612,5154 ze dne 13. července 1988 (reg. částka 29/1988 Sb.).
23. Výnos ústředního ředitele Československého rozhlasu ze dne 1.11.1982
o odměňování dělníků Československého rozhlasu (reg. částka 12/1983 Sb.).
24. Směrnice Federálního ministerstva dopravy ze dne 7. ledna 1983 čj.
23 792/82-03 o odměňování a náhradách výdajů spojených s výkonem práce pracovníků
vysílaných do zahraničí a jejich rodinných příslušníků (reg. částka 13/1983 Sb.),
ve znění výnosu Federálního ministerstva dopravy ze dne 15. listopadu 1983 čj. 22
412/1983-03 (reg. částka 4/1984 Sb.), výnosu Federálního ministerstva dopravy ze
dne 28. března 1986 čj. 10 083/1986-03 a výnosu Federálního ministerstva dopravy
a spojů ze dne 27. září 1989 čj. 13 116/1989 (reg. částka 29/1989 Sb.).
25. Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí čj. 51-12430-3156
ze dne 12. září 1984 o odměňování technickohospodářských pracovníků (reg. částka
22/1984 Sb.), ve znění opatření Federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 30. srpna 1985 čj. 515-19738-5122 (reg. částka 22/1985 Sb.) a výnosu Federálního
ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 13. července 1987 čj. 514-33885-5112
(reg. částka 17/1987 Sb.).
26. Výnos ústředního ředitele Československého rozhlasu ze dne 1. října
1984 o zásadách mzdové politiky v Čs. rozhlase (reg. částka 3/1985 Sb.).
27. Směrnice Federálního ministerstva práce a sociálních věcí čj. 51-14824-3115,281284
ze dne 29. prosince 1984 pro hodnocení a odměňování ztíženého a zdraví škodlivého
pracovního prostředí v rozpočtových a příspěvkových organizacích (reg. částka 7/1985
Sb.).
28. Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí čj. 514-18544-5111
ze dne 2. srpna 1985 o odměňování obchodně provozních pracovníků (reg. částka 24/1985
Sb.).
29. Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 30.
května 1986 čj. 51-25345-5123,080586 o odměňování pracovníků vysílaných na akce investiční
výstavby na území Svazu sovětských socialistických republik (reg. částka 13/1986
Sb.).
30. Výnos Federálního ministerstva dopravy ze dne 20. srpna 1987 čj.
13 857/1987-3 o odměňování občanských pracovníků Železničního vojska (reg. částka
18/1987 Sb.), ve znění výnosu Federálního ministerstva dopravy a spojů ze dne 30.
září 1988 čj. 15 466/1988-0320 (reg. částka 41/1988 Sb.).
31. Výnos Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 3
ze dne 27. listopadu 1987 o odměňování pracovníků organizací výzkumné a vývojové
základny přímo řízených ústředními orgány (reg. částka 1/1988 Sb.).
32. Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 8.
dubna 1988 čj. 515-34264-5129 o odměňování pracovníků v závodních jednotkách požární
ochrany (reg. částka 17/1988 Sb.).
33. Výnos Federálního ministerstva dopravy a spojů ze dne 31. května
1988 čj. 12 483/1988-03031 o odměňování příslušníků Sboru ozbrojené ochrany železnic
a příslušníků Sboru ozbrojené ochrany letišť (reg. částka 26/1988 Sb.), ve znění
výnosu Federálního ministerstva dopravy ze dne 9. ledna 1991 čj. 20 67/1990-320 (č.
77/1991 Sb.).
34. Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 26.
května 1988 čj. 515-38434-5147 o odměňování pracovníků dělnických povolání v orgánech
státní správy a některých dalších organizacích (reg. částka 26/1988 Sb.).
35. Výnos Federálního ministerstva dopravy ze dne 28. dubna 1990 čj.
18 405/1990-320 o odměňování zdravotnických pracovníků v působnosti Federálního ministerstva
dopravy (č. 255/1990 Sb.).
36. Výnos Federálního ministerstva dopravy ze dne 8. listopadu 1990 čj.
20 585/1990-0320 o odměňování členů posádek civilních letadel a řídících letového
provozu (č. 538/1990 Sb.).
37. Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 10.
srpna 1990 čj. 22-21621-5147 o odměňování a dalších náležitostech pracovníků Státního
leteckého útvaru (č. 355/1990 Sb.).
(2) Opatření pro odměňování vydaná podle dosavadních právních předpisů pozbývají
platnosti dnem účinnosti tohoto zákona.
Havel v.r.
Dubček v.r.
Čalfa v.r.
Příloha
Charakteristiky platových tříd
Příloha k zákonu č.143/1992 Sb., účinná do 31. prosince 2003
1.
platová třída
Výkon pomocných prací podle přesných postupů a pokynů, s běžnou fyzickou
a malou smyslovou zátěží a bez vazeb na další činnosti (například manipulace s jednotlivými
předměty menší hmotnosti a velikosti).
2.
platová třída
Výkon přípravných nebo pomocných prací s menšími návaznostmi na další činnosti
procesu nebo celku, zpravidla s malou hmotnou odpovědností a běžnou smyslovou zátěží
popřípadě zvýšenou fyzickou námahou nebo rizikem pracovního úrazu (například jednoduché
operace nebo soubor operací s jednotlivými částmi strojů, zařízení nebo objektů,
měřidly, mechanizovanými nástroji). Výkon jednoduchých pravidelně opakovaných administrativních,
administrativně technických nebo provozně manipulačních prací.
3.
platová třída
Výkon ucelených rutinních obslužných prací podle daných postupů a provozních
režimů spojených s určitou hmotnou odpovědností, smyslovou zátěží, rizikem pracovního
úrazu nebo vysokou fyzickou námahou a s určitými dalšími provozními návaznostmi,
výkon opakovaných kontrolovatelných administrativních, hospodářsko správních, ekonomických
nebo provozně technických prací podle podrobných pokynů nebo stanovených postupů.
4.
platová třída
Výkon rutinních odborných kontrolovatelných prací s dalšími případnými úzkými
návaznostmi na další procesy, prováděných podle rámcových pokynů a spojených zpravidla
s vyšší hmotnou odpovědností, zvýšenou smyslovou zátěží a odpovědností za zdraví
a bezpečnost druhých osob (například práce s jednoúčelovými konvenčními zařízeními
pracujícími se vzájemnými technologickými nebo provozními vazbami). Výkon odborných
administrativních nebo částečně opakovaných různorodých hospodářskosprávních, ekonomických
nebo provozně technických prací. Řízení a organizace jednotlivých snadno ovladatelných
technologických, provozních a jiných procesů a zařízení podle přesných postupů se
zvýšenými nároky na přesnost a spolehlivost se zvýšenou odpovědností za bezpečnou
práci a zdraví a bezpečnost druhých osob, zvýšenou smyslovou zátěží a hmotnou odpovědností.
Výkon jednoduchých individuálních řemeslných prací.
5.
platová třída
Výkon rutinních různorodých odborných prací s případnou vysokou hmotnou odpovědností,
odpovědností za zdraví a bezpečnost druhých osob nebo smyslovou zátěží s pevně stanovenými
přesnými a četnými návaznostmi na další procesy a děje. Řízení, organizace nebo operativní
zajišťování chodu dílčích úseků provozních procesů nebo složitých zařízení s malými
možnostmi volby postupu, spojené zpravidla s vysokou smyslovou zátěží a odpovědností
za zdraví a životy dalších osob. Samostatný výkon individuálních řemeslných prací.
6.
platová třída
Výkon ucelených odborných prací nebo zajišťování méně složitých agend, které
jsou důležitou součástí širších procesů a jevů, a to podle obecných postupů spojených
s případnou velmi vysokou hmotnou odpovědností nebo odpovědností za obtížně odstranitelné
škody většího rozsahu a vysokou smyslovou (neuropsychickou) zátěží. Řízení, organizace
nebo operativní zajišťování chodu velmi složitých zařízení a jednoduchých procesů
s možností volby postupu, spojené se značnou neuropsychickou zátěží, odpovědností
za zdraví a životy širšího okruhu dalších osob. Výkon individuálních řemeslných prací
se značným podílem tvůrčí invence nebo individuálních řemeslně vysoce odborných prací.
7.
platová třída
Výkon složitých odborných prací nebo samostatné zajišťování odborných agend
anebo výkon jednoduchých dílčích koncepčních metodických prací s vysokou odpovědností
za velmi obtížně odstranitelné rozsáhlé škody, se značnou provázaností komplikovaných
vazeb na další procesy a s vysokou neuropsychickou zátěží a rozsáhlými možnostmi
volby postupu v rámci celého úseku nebo oboru činnosti. Řízení, organizace nebo operativní
zajišťování chodu souborů složitých zařízení a provozních procesů podle obecných
postupů, zpravidla spojené s určitou duševní námahou, velmi vysokou neuropsychickou
zátěží vyplývající z vysoké intenzity probíhajících jevů, stresových situací a podobně,
s odpovědností za škody vzniklé činností řízeného úseku. Výkon individuálních tvůrčích
mistrovských řemeslných prací.
8.
platová třída
Výkon specializovaných odborných prací, samostatné zabezpečování složitých
úkolů a agend nebo výkon koncepčních, metodických a dílčích tvůrčích činností, které
jsou stěžejní součástí samostatně působících systémů, s určitými vazbami a souvislostmi
přesahujícími rámce daného oboru, spojené se zvýšenou duševní námahou. Řízení, organizace
a koordinace složitých procesů nebo rozsáhlého souboru velmi složitých zařízení spojené
s určováním nových postupů v rámci systému, s odpovědností za rozsáhlé obtížně odstranitelné
škody vzniklé činností řízeného úseku nebo obecným ohrožením zdraví a života.
9.
platová třída
Výkon systémových prací spojených s komplexním zabezpečováním nejsložitějších
úseků a agend, složitých koncepčních a metodických prací a tvůrčích činností, spojených
zpravidla s odpovědností za neodstranitelné škody, s vysokou duševní námahou vyplývající
z potřeby práce na značném stupni zobecnění, s širokými vazbami nad rámec oboru činnosti,
prováděné zpravidla předem blíže nespecifikovaným způsobem. Řízení, organizace a
koordinace velmi složitých procesů a systémů, včetně volby a optimalizace postupů
a způsobů řešení, spojené zpravidla s všestranně velmi obtížnými podmínkami.
10.
platová třída
Výkon nejsložitějších specializovaných koncepčních systémových prací a náročných
tvůrčích prací s rozsáhlými komplikovanými vazbami nebo různými obory činnosti, případně
vědními disciplínami, prováděné blíže neurčeným způsobem s předem nespecifikovanými
výstupy s vysokou mírou pravděpodobnosti vzniku neodstranitelných škod, obecného
ohrožení života a zdraví osob, s požadavkem vysokého stupně zobecnění. Řízení a koordinace
nosných částí komplexu složitých systémů s rozsáhlými vnitřními i vnějšími vazbami.
11.
platová třída
Tvůrčí řešení úkolů neobvyklým (originálním) způsobem, s obecně stanovenými
výstupy s vysokou mírou odpovědnosti za škody s nejširšími společenskými důsledky,
spojené s velmi vysokou duševní námahou vyplývající z potřeby trvale vysokého stupně
zobecnění jevů, značného množství variant řešení, s nároky na mimořádné schopnosti
zejména tvůrčí, komunikační a podobně. Řízení a koordinace komplexů velmi složitých
systémů, s odpovědností za škody odstranitelné za úsilí nejširšího kolektivu specializovaných
odborníků za delší období nebo za neodstranitelné škody, se značnými nároky na schopnost
řešit v nejobtížnějších podmínkách složité a konfliktní situace spojené zpravidla
s obecným ohrožením nejširší skupiny osob.
12.
platová třída
Tvůrčí řešení nejsložitějších úkolů principiálně novým způsobem s nespecifikovanými
výstupy, širokého společenského nebo mezinárodního dosahu, s hlubokými interdisciplinárními
návaznostmi, ovlivňující zásadním způsobem další rozvoj příslušných celospolečenských
nebo vědních oborů, s předpokladem vysokého stupně abstraktního myšlení. Řízení,
organizace a koordinace nejsložitějších systémů s velmi vysokým počtem možných způsobů
řešení, s odpovědností za neodstranitelné hmotné a morální škody, které mohou vzniknout
činností přímo řízených i navazujících systémů.
Příloha k zákonu č.143/1992 Sb., účinná od 1. ledna 2004
1.
platová třída
Práce sestávající z jednoznačných opakujících se pracovních operací. Práce
s jednotlivými předměty, jednoduchými pomůckami a ručními nástroji bez vazeb na další
procesy a činnosti. Provádění jednotlivých manipulačních operací s jednotlivými kusy
a předměty malé hmotnosti (do 5 kg). Běžné nároky na smyslové funkce. Práce v příznivých
vnějších podmínkách.
2.
platová třída
Práce stejného druhu konané podle přesného zadání a s přesně vymezenými
výstupy, s malou možností odchylky a s rámcovými návaznostmi na další procesy. Práce
s více prvky (předměty) tvořícími celek, například manipulace s předměty vyžadujícími
zvláštní zacházení (křehké, těžké, vznětlivé, s nebezpečím nákazy). Provádění dílčích
prací, které jsou součástí širších procesů.
Dlouhodobé a jednostranné zatížení drobných svalových skupin (prstů, zápěstí)
a ve vnuceném pracovním rytmu a při mírně zhoršených (například klimatických) vnějších
podmínkách. Práce s případným rizikem pracovního úrazu.
3.
platová třída
Práce s přesně vymezenými vstupy a výstupy a obecně vymezeným postupem s
rámcovými návaznostmi na další procesy. Práce s celky a sestavami s logickým (účelovým)
uspořádáním bez vazeb na jiné celky (sestavy). Případná odpovědnost za ohrožení zdraví
a bezpečnosti spolupracovníků v rámci jednoho kolektivu.
4.
platová třída
Stejnorodé práce s rámcovým zadáním a s přesně vymezenými výstupy, s větší
možností volby jiného postupu a s rámcovými návaznostmi na další procesy (dále jen
"jednoduché odborné práce"). Práce s celky a sestavami několika jednotlivých prvků
(předmětů) s logickým (účelovým) uspořádáním s dílčími vazbami na jiné celky (sestavy).
Práce předpokládající jednoduché pracovní vztahy.
Dlouhodobé a jednostranné zatížení větších svalových skupin. Mírně zvýšené
psychické nároky spojené se samostatným řešením skupiny stejnorodých časově ustálených
pracovních operací podle daných postupů.
5.
platová třída
Jednoduché odborné práce vykonávané s mnoha vzájemně provázanými prvky, které
jsou součástí určitého systému. Usměrňování jednoduchých rutinních a manipulačních
prací a procesů v proměnlivých skupinách, týmech a jiných nestálých organizačních
celcích a bez podřízenosti skupiny zaměstnanců spojené s odpovědností za škody, které
nelze odstranit vlastními silami a v krátké době.
Zvýšené psychické nároky vyplývající ze samostatného řešení úkolů, kde jsou
převážně zastoupeny konkrétní jevy a procesy různorodějšího charakteru s nároky na
dlouhodobější paměť, dílčí představivost a předvídatelnost, schopnost srovnávání,
pozornost a operativnost. Přesné smyslové rozlišování drobných detailů. Dlouhodobé,
jednostranné a nadměrné zatížení svalových skupin předměty různých hmotností nad
25 kg.
6.
platová třída
Různorodé, rámcově vymezené práce se zadáním podle obvyklých postupů, se
stanovenými výstupy, postupy a vazbami na další procesy (dále jen "odborné práce").
Práce s ucelenými systémy složenými z mnoha prvků s dílčími vazbami na malý okruh
dalších systémů. Koordinace prací v proměnlivých skupinách.
Zvýšené psychické nároky vyplývající ze samostatného řešení úkolů s různorodými
konkrétními jevy a procesy a s nároky na představivost a předvídatelnost, schopnost
srovnávání, pozornost a operativnost. Značná smyslová náročnost. Značná zátěž velkých
svalových skupin ve velmi ztížených pracovních podmínkách.
7.
platová třída
Odborné práce konané s ucelenými samostatnými systémy s případným členěním
na dílčí subsystémy a s vazbami na další systémy. Usměrňování a koordinace jednoduchých
odborných prací. Odpovědnost za zdraví dalších osob nebo za škody odstranitelné pouze
skupinou dalších zaměstnanců nebo za škody osob jednajících na základě chybných příkazů
nebo opatření odstranitelné za delší období.
Psychická námaha vyplývající ze samostatného řešení úkolů, kde jsou rovnoměrně
zastoupeny konkrétní a abstraktní jevy a procesy různorodého charakteru. Nároky na
aplikační schopnosti a přizpůsobivost různým podmínkám, na logické myšlení a určitou
představivost. Vysoká náročnost na identifikaci velmi malých detailů, znaků nebo
jiných zrakově důležitých informací a zvýšené nároky na vestibulární aparát. Nadměrné
zatížení velkých svalových skupin v extrémních pracovních podmínkách.
8.
platová třída
Zajišťování širšího souboru odborných prací s rámcově stanovenými vstupy
a způsobem vykonávání a vymezenými výstupy, které jsou organickou součástí širších
procesů (dále jen "odborné specializované práce"). Práce v rámci komplexních systémů
s vnitřním členěním na ucelené subsystémy s úzkými vazbami na další systémy a s vnitřním
členěním i mimo rámec organizace.
9.
platová třída
Odborné specializované práce, ve kterých je předmětem komplexní samostatný
systém složený z několika dalších sourodých celků nebo nejsložitější samostatné celky.
Koordinace a usměrňování odborných prací.
Zvýšená psychická námaha vyplývající ze samostatného řešení soustavy úkolů,
kde jsou více zastoupeny abstraktní jevy a procesy, s nároky na poznávání, chápání
a interpretaci jevů a procesů. Vysoké nároky na paměť, flexibilitu, schopnosti analýzy,
syntézy a obecného srovnávání. Vysoké nároky na vestibulární aparát. Mimořádná zátěž
nervové soustavy.
10.
platová třída
Zajišťování komplexu činností s obecně vymezenými vstupy, rámcově stanovenými
výstupy, značnou variantností způsobu řešení a postupů a specifickými vazbami na
široký okruh procesů (dále jen "systémové práce"). Předmětem práce je komplexní systém
složený ze samostatných různorodých systémů se zásadními určujícími vnitřními a vnějšími
vazbami. Koordinace a usměrňování odborných specializovaných prací.
11.
platová třída
Systémové práce, jejichž předmětem činnosti jsou dílčí obory činností se
širokou působností.
S výkonem prací je spojena značná psychická námaha vyplývající z velké složitosti
kognitivních procesů a vyššího stupně abstraktního myšlení, představivosti, generalizace
a z nutnosti rozhodování podle různých kritérií.
12.
platová třída
Komplex systémových činností s variantními obecnými vstupy, rámcově stanovenými
výstupy a předem nespecifikovanými způsoby a postupy se širokými vazbami na další
procesy (dále jen "systémové specializované práce"), kde jsou předmětem obory činnosti
složené ze systémů s rozsáhlými vnějšími a vnitřními vazbami.
13.
platová třída
Systémové specializované práce, jejichž předmětem činnosti je soubor oborů
nebo obor s rozsáhlou vnitřní strukturou a vnějšími vazbami. Komplexní koordinace
a usměrňování systémových prací.
Vysoká psychická námaha vyplývající z vysokých nároků na tvůrčí myšlení.
Objevování nových postupů a způsobů a hledání řešení netradičním způsobem. Přenos
a aplikace metod a způsobů z jiných odvětví a oblastí. Rozhodování v rámci značně
kombinovatelných spíše abstraktních a různorodých jevů a procesů z různých odvětví
a oborů.
14.
platová třída
Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsoby řešení a velmi rámcově vymezenými
výstupy s velmi širokými vazbami na další procesy, tvůrčí rozvojová a koncepční činnost
a systémová koordinace (dále jen "tvůrčí systémové práce"). Předmětem je soubor oborů
nebo obor s rozsáhlým vnitřním členěním a s četnými vazbami na další obory a s působností
a dopadem na široké skupiny obyvatelstva nebo souhrn jinak náročných oborů. Koordinace
a usměrňování systémových specializovaných prací.
15.
platová třída
Tvůrčí systémové práce, kdy předmětem je odvětví jako soubor vzájemně provázaných
oborů nebo nejnáročnější obory zásadního významu.
Velmi vysoká psychická námaha vyplývající z vysokých nároků na tvůrčí myšlení
ve vysoce abstraktní rovině při značné variabilitě a kombinovatelnosti procesů a
jevů a na schopnosti nekonvenčního systémového nazírání v nejširších souvislostech.
16.
platová třída
Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsobem řešení i výstupy s možnými
vazbami na celé spektrum dalších činností, kde jsou předmětem jednotlivé vědní obory
a disciplíny a jiné nejširší a nejnáročnější systémy.
1) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.
2a) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném
a jiném vzdělávání (školský zákon).
3) Například zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech
státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za
pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech,
ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.
5) § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování
v právních vztazích.
6) Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů.
6a) § 9 odst. 3 zákoníku práce.
8) § 99 zákoníku práce.
8a) § 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých
zákonů.
8b) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném
a jiném vzdělávání (školský zákon).
8c) Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých
zákonů.
10) § 96 zákoníku práce.
11) § 91 odst. 1 zákoníku práce.
11a) § 95 odst. 1 až 3 zákoníku práce.
11b) § 87 odst. 3 zákoníku práce.
11c) Zákon č. 93/1951 Sb., o státních svátcích, o dnech pracovního klidu a o
památných a významných dnech, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 204/1990 Sb.,
o prohlášení šestého července, dne upálení mistra Jana Husa, za státní svátek České
republiky.
11d) § 16 odst. 1 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
11e) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
12) Například zákon České národní rady č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem
a jinými toxikomaniemi.
Zákon Slovenské národní rady č. 46/1989 Sb., o ochraně před
alkoholismem a jinými toxikomaniemi.
12a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
12b) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních
s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních
z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb.
13) § 95 zákoníku práce.
14) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.
15) Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních
a o změně některých zákonů.
16) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.