jednatel

Společnost vstoupila k 1. 7. 2023 do dobrovolné likvidace. Jednatel společnosti se stal likvidátorem. Je likvidátor v tomto případě druhým pracovním poměrem tohoto jednatele ve společnosti? A musí se přihlašovat k OSSZ a ZP, když už je tamtéž přihlášen z poměru jednatele? 

Společnost chce přispívat jednateli na penzijní připojištění. Jak to udělat správně, aby byl tento příspěvek pro firmu daňově uznatelným nákladem? Je potřeba uzavřít smlouvu o výkon funkce, kde bude napsáno, že společnost bude jednateli přispívat, a to i v případě, že jednatel nebude za výkon funkce dostávat odměnu?

Náš jednatel, daňový rezident, bez podepsaného prohlášení k dani, bude mít pravidelnou měsíční odměnu ve výši 1 000 Kč. Jaké bude mít odvody? Co se týče daně, myslím, že bude odvádět 15 % srážkovou daň (tj. 150 Kč). Co se týče sociálního pojištění, protože se jedná o příjem nižší než 4 000 Kč, tak nebude odvádět nic. Jedná se i v případě odměny za jednatelství o malý rozsah (budu MR případně muset uvést v evidenčním listu). Nevím ale, jak je to se zdravotním pojištěním. Zaměstnanec s touto částkou ZP neodvádí, ale myslím, že jednatel musí ZP odvést ( tj. 45 Kč z 1 000 Kč). Jak by to bylo s dopočtem do min.VZ na ZP? Pokud by současně i podnikal, stačí mi, že doloží písemné prohlášení, že na ZP odvádí min. zálohy jako OSVČ hlavní ? Přesto, že má takto nízké příjmy ve více firmách, údajně si platí ZP jako OSVČ hlavní. 

Občan u zaměstnavatele vykonává bezplatně funkci jednatele s. r. o. Zároveň je zaměstnán na pracovní poměr jako lékař, s týdenním úvazkem 25 pracovních hodin. Bude mít zaměstnavatel nárok na slevu?

Jednatel má v jednatelské smlouvě stanovený měsíční příspěvek – stravenkový paušál. Vyjede na služební cestu – dle jednatelské smlouvy má nárok na úhradu cestovních nákladů – stravné. Jak to bude v případě, že bude mít např. dvě pracovní cesty v daném měsíci, ze kterých mu vznikne nárok na úhradu cestovních výdajů – stravného? Má dojít ke krácení stravenkového paušálu za daný měsíc? Má nárok na celý měsíční stravenkový paušál a zároveň stravné – cestovní náhradu? Jsou oba výdaje daňově účinné? Nedojde k dodanění na straně zaměstnance?

Pojmem „zaměstnání“ se v rámci dále uvedených nařízení Evropské unie rozumí každá činnost nebo obdobná situace, která je za takovou považována pro účely právních předpisů sociálního zabezpečení členského státu, v němž taková činnost nebo obdobná situace existuje. Výdělečně činnou osobou je pracovník, kdy se za pracovníka považuje zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná. To znamená, že z hlediska výkonu výdělečné činnosti a související příslušnosti k pojištění je postavení zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné rovnocenné.

Zaměstnanec, konkrétně manažer, pracoval ve společnosti do 30.6. na hlavní pracovní poměr dle příslušné pracovní smlouvy. Od 1.7. se stal jednatelem společnosti a k 30.6. byla pracovní smlouva ukončena. Nově jednatel společnosti od 1.7. chce mít stejné benefity jako u pracovní smlouvy a tyto benefity budou také uvedeny ve smlouvě o výkonu funkce jednatele. Jde o 25 dní dovolené ročně s stravenkový paušál, zároveň mu budou tak jako u zaměstnaneckého poměru propláceny měsíčně příspěvky na praní firemního oděvu. Otázky zní: 1. nevyčerpaná dovolená se musí proplatit při ukončení pracovní smlouvy nebo se může převést na jednatelský poměr, pokud to bude ve smlouvě o výkonu funkce jednatele uvedeno? 2. otázka: může jednatel pobírat ve stejném režimu jako zaměstnanec stravenkový paušál a pobírat dovolenou v našem případě 25 dní ročně? Je daňově uznán i paušál na praní oděvu?

Společnost s r.o. vyplácí na základě smlouvy pravidelnou měsíční odměnu jednateli ve výši 2 950,- Kč hrubého. Z této částky odvádí zdravotní pojištění a srážkovou daň. Neplatí sociální pojištění. Prosím o informaci jakou maximální částku je možné v roce 2022 jednateli měsíčně vyplácet, aby tato odměna podléhala nadále jen zdravotnímu pojištění a srážkové dani.    Jiná s. r. o. má jednoho jednatele, který je zaměstnancem společnosti a dostává pravidelnou měsíční mzdu. Je možné, aby si jednatel uzavřel se společností smlouvu o výkonu funkce jednatele a dostával mimo mzdu odměnu jako jednatel, která by byla také do max. možné částky a platil by z ní jen zdravotní pojištění a srážkovou daň nebo to už není možné když pobírá mzdu jako zaměstnanec? 

Jednatel si chce vykazovat docházení do firmy ve formě docházky stejně jako to dělají zaměstnanci a od toho se bude odvíjet výše jeho odměny - stejně jako u zaměstnanců. Lze tedy ve smlouvě o výkonu funkce stanovit, že měsíční odměna za výkon funkce jednatele se mu bude počítat stejně jako se zaměstnanci počítá mzda? Byl by i stejný způsob výpočtu odměny za tolerovanou absenci (dovolenou) jako mají zaměstnanci při dovolené, lze to tak sjednat? Lze sjednat ve smlouvě o výkonu funkce jednatele, že jednateli bude náležet odměna za výkon funkce jednatele i prvních čtrnáct dní jeho nemoci a způsob výpočtu odměny bude stejný jako výpočet náhrady za nemoc u zaměstnanců?

Pro placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP).

V nově vzniklé s. r. o. je jeden společník a jeden jednatel, kdy jednatelem je jiná osoba než je společník. 1) Musí mít jednatel smlouvu o výkonu funkce - nebo může tuto funkci vykonávat „zdarma“? 2) Může být jednatel zaměstnán jako účetní - klasický pracovní poměr? V tom případě si pracovní smlouvu sám podepíše? Je nutné mít podpisy ověřené, popř. smlouvu někam zasílat k ověření?

Majitel - jednatel uvažuje jakým způsobem se nechat zaměstnat ve své společnosti - s. r. o. Dnes zde vykonává pozici kuchaře. jaké má možnosti zaměstnání a která z forem je pro něj možná - nejlepší? a) pracovní smlouva na pozici kuchař, b) smlouva o výkonu funkce, protože je zde jednatelem, c) může jako OSVČ fakturovat do svého s. r. o. nebo toto není možné?

Jednatel má uzavřenou se společností s. r. o. smlouvu o výkonu funkce jednatele ve výši 2 000 Kč měsíčně. Nepodepsal prohlášení. Podléhá odměna srážkové dani? Jak je to se zdravotním a sociálním pojištěním?

Jednatel má se společností, v níž je jednatelem, uzavřenu pracovní smlouvu na výkon práce ředitele a za tuto práci dostává mzdu. Smlouvu o výkonu funkce jednatele uzavřenou nemá. Jaké mu hrozí postihy? Má to na společnost nějaké daňové dopady?  

Jednatel má smlouvu o výkonu funkce, úvazek 3 hodiny denně, odměna 3 490 Kč, nárok na dovolenou 25 dní. Nastoupil do funkce 1. 5. 2021. Odměna květen 3 490 Kč, odpracoval 63 hodin, odměna červen 3 490 Kč, odpracoval 66 hodin. V červenci měl 5 dní dovolenou. Jaká vyjde výše mzdy v červenci? Počítá se tam náhrada za dovolenou v průměru 138 Kč na hodinu podle 5. skupiny prací, do které jednatel spadá, a tím se odměna výrazně navýší včetně odvodu SP a ZP? Kolik by měla přesně vyjít čistá mzda? Navyšuje se při dovolené odměna? Měla jsem zato, že u jednatele s pravidelnou odměnou je odměna ve stále stejné výši, bez ohledu na nemoci či čerpání dovolených, či jiných absencí, společnost řídí stejně po celý rok.

Jednatel má smlouvu o výkonu funkce na 3 000 Kč měsíčně fix. Neučinil ve firmě prohlášení poplatníka a jeho příjem se daní srážkovou daní. Je přihlášen na zdravotní pojišťovně, které se na něj firma odvádí jako za ostatní zaměstnance. Vzhledem k nepřekročení hranice 3 500 Kč není přihlášený na OSSZ. Pokud další rok budou podmínky stejné (odměna bude opět 3 000 Kč každý měsíc). Může se tento jednatel přihlásit do režimu paušální daně a platit paušální daň bez porušení podmínek? Chtěl bych se ujistit, zda není překážkou paušální daně smlouva o výkonu funkce, ze které se platí zdravotní pojištění?

Mám jednočlenné s. r. o. Jsem jediným společníkem i jediným jednatelem. V této společnosti mám pracovní poměr jako účetní, ze kterého odvádím sociální a zdravotní pojištění (nad minimální mzdu a nad minimální mzdový tarif). Zároveň mám smlouvu o výkonu fce na 500 Kč, ze které odvádím jen zdravotní pojištění. Podpisy na smlouvách mám ověřené. Setkávám se s názorem právníků, že nelze uzavřít pracovní smlouvu (pracovně právní vztah) sama se sebou, že nejde o závislou činnost. Z Kooperativy přišel dopis, že na takovýto pracovně právní vztah (pracovní smlouvu) nelze uzavřít zákonné pojištění zaměstnance (pro případný pracovní úraz a výplatu ušlého výdělku). Nebude v budoucnu problém z hlediska správy sociálního zabezpečení ohledně vyplácení nemocenských dávek nebo starobního důchodu? A nebylo by lepší uzavřít pouze smlouvu o výkonu fce jednatele třeba na 20 000 Kč?

Tři osoby založily s. r. o. Jednatelem se stala osoba, která má pracovní poměr u jiné společnosti a v tomto s. r. o. jednatel nepodepsal prohlášení poplatníka. V nově založeném s. r. o. jednatel má příjem dle smlouvy o výkonu funkce 3 490 Kč. Ze mzdy je odváděna srážková daň, neplatí ani sociální a zdravotní pojištění, dále má DPP na 300 hodin za rok a 10 000 Kč měsíčně na činnost technického rázu nesouvisející s obchodním vedením s. r. o., ze mzdy je odváděna srážková daň a neplatí sociální zdravotní pojištění a dále má i rámcovou smlouvu, podle které je odměňován i honorářem, pokud napíše v průběhu měsíce článek, který je publikován na stránkách s. r. o. (s. r. o. má ISSN). Souhrn odměn za články nepřekročí 10 000 Kč a z odměn je odváděna srážková daň. Sociální a zdravotní pojištění neplatí. Je postup správný? Bude muset jednatel za rok 2021 podávat daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob nebo přehled o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně nebo ČSSZ? Další dva společníci nemají žádné příjmy z s. r. o., v budoucnu jen podíly na zisku. Doplnění dotazu: Ještě bych se chtěla zeptat na povinnost odvádět z honoráře zdravotní pojištění. V DAUČ jsem našla jen jednu podobnou otázku, ale ta je již z roku 2008. Kdy má osoba, která dostává během roku honoráře, povinnost podat Přehled, zda je její příjem považován za vedlejší ( pokud má jinde HPP) a z jaké částky je zdravotní pojištění počítáno? Zda lze příjmy o nějakou částku nákladů snížit? Popř. zda je nutno podat i přehled na ČSSZ? A jak by se sociální pojištění počítalo?

Jednatel společnosti využívá firemní automobil pro pracovní účely. Automobil nemá poskytnut k soukromým účelům. Vzhledem k tomu, že v blízkosti sídla firmy není možnost automobil bezpečně přes noc a o víkendech parkovat, parkuje jednatel automobil v místě svého bydliště. Je možné u jednatele sjednat kromě místa výkonu práce v sídle firmy i výkon práce (pravidelné pracoviště) v místě bydliště, aby i jízdy z bydliště do sídla firmy a obráceně byly cestami pracovními, tedy daňově uznatelnými? Musí společnost svému jednateli za parkování firemního automobilu v místě bydliště platit nájemné?

Majitel firmy má trvalé bydliště v SR, v ČR se zdržuje denně kvůli práci. Ve své firmě pobírá jednatelskou odměnu a uplatňuje ze mzdy základní slevu na poplatníka. Nyní se mu narodilo dítě a on se ptá, zda může ve mzdě uplatnit slevu na dítě? Jeho rodina nyní žije na Slovensku. A dále pronajímá v ČR byt, tzn. bude muset podat daňové přiznání a je otázka, ve které zemi a jaké všechny příjmy zahrnout? A když se přesune i s rodinou do ČR, bude to jinak?