Slevy a zvýhodnění

Bývalý zaměstnanec měl s námi uzavřenou pracovní smlouvu do 30. 9. 2024. V roce 2025 již s námi neměl uzavřen žádný pracovněprávní vztah, ale za měsíc 03/2025 jsme mu dodatečně zúčtovali zdanitelný příjem (bonus za pracovní výkon). Z tohoto příjmu jsme vypočetli a na FÚ odvedli zálohu na daň. Zaměstnanec nás nyní požádal o provedení ročního zúčtování daně za rok 2025 s tím, že po celý rok 2025 nikde zaměstnaný nebyl ani mu nikdo jiný žádný příjem nevyplatil, a neměl ani žádné jiné příjmy, kvůli kterým by mu vznikla povinnost podat daňové přiznání. Můžeme mu roční zúčtování provést, když u nás v roce 2025 neměl uzavřen vůbec žádný pracovněprávní vztah?

Zaměstnanec v roce 2024 i 2025 uplatňoval slevu na dítě ZTP/P po celý rok. V srpnu 2025 bylo dítěti 18 let. Od září 2025 doložil potvrzení o studiu. Nyní na konci ledna 2026 obdržel rozhodnutí OSSZ, že dítěti přiznali invalidní důchod 3. stupně zpětně s platností od 12. 11. 2024. Jak máme postupovat? Musí zaměstnanec vyplacené daňové zvýhodnění vracet od doby přiznání invalidního důchodu 3. stupně (od prosince 2024) nebo až 18. narozenin (září 2025) nebo jej máme zastavit až teď od února 2026, když obdržel rozhodnutí z OSSZ (leden ještě vyplatit)? Jak máme případně provést opravy za rok 2024 a 2025?

Mohu uplatnit daňové zvýhodnění babičce na její vlastní vnouče (dítě její dcery), se kterým žije ve společně hospodařící domácnosti (společně i s dcerou, na kterou také uplatňuje daňové zvýhodnění - přerušení VŠ studia, nemá ještě 26 let, pobírá rodičovský příspěvek). Pokud by nebylo otce vnoučete, pak se domnívám, že nárok na daňové zvýhodnění má, protože dcera nemá dostatečné příjmy. ALE, dcera sice není vdaná, ale existuje otec dítěte, který normálně funguje (jsou ve vztahu, ale nevzali se), jen bydlí někde jinde, vydělává (více než 6 x minimální mzda), tedy má dostatečné příjmy, ale nemá společnou domácnost se svým dítětem (vnoučkem naší babičky). Dcera z praktických důvodů bydlí u babičky, aby jí pomohla s dítětem. Je tedy rodičem, který nemůže uplatnit daňové zvýhodnění z důvodu neexistující společné domácnosti a zároveň je rodičem, který má dostatečné příjmy, a proto babička uplatnit vnuka nemůže? A daňové zvýhodnění propadne? A nebo tím, že nemá společnou domácnost se už nezjišťuje výše jeho příjmu? A babička uplatnit může?

Musí zaměstnavatel evidovat informace o partnerovi, který neuplatňuje daňové zvýhodnění na dítě? Manželé/partneři mají společnou hospodařící domácnost a vyživují společně vyživované děti. Je nutné mít informace - příjmení a jméno, rodné číslo a adresu?

Můžeme zaměstnanci zohlednit v ročním zúčtování záloh na daň dar církvi, je-li v potvrzení o daru uvedeno, že dar byl poskytnut „za účelem úhrady jejích provozních nákladů“? Lze toto automaticky považovat za náboženské účely podle § 15 odst. 1 ZDP?

Při ročním zúčtování daně mi u zaměstnankyně, která je v insolvenci, vznikl přeplatek na dani vč. daňového bonusu cca 14 000 Kč. Posílám přeplatky automaticky insolvenčnímu správci, nebo náleží zaměstnanci? Pokud se zasílá insolvenčnímu správci, týká se i daňového bonusu nebo případně jen přeplatku na dani? U zaměstnance s exekucí se případně srazí jen na přeplatek na dani a na daňový bonus se „nesahá“, jako v případě měsíčního uplatňování daňového bonusu? 

Náš zaměstnanec chce uplatnit v ročním zúčtování daně odečet úroků z hypotečního úvěru. Předložil smlouvu o úvěru, výpis z listu vlastnictví (je vlastník) a potvrzení o výši zaplacených úroků v roce 2025 z tohoto úvěru ve výši 38 251 Kč. Ve smlouvě o úvěru je účel, na který byl úvěr poskytnut, uveden takto: „Úvěr se poskytuje na vypořádání spoluvlastnických nároků k nemovitosti specifikované v čl. VII odst. 1 písm. a) této smlouvy.“ Zde je uvedeno, že se jedná o rodinný dům na pozemku v obci, jde o spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 na pozemku St. 131/2, jehož součástí je budova bez č.p./č.e. zapsaná v katastru nemovitostí. Bytové potřeby dle zákona o dani z příjmů jsou uvedené v § 4b odst. 1 ZDP pod jednotlivými písmeny, ale nejsem si jistá, zda je možné tento účel uvedený ve smlouvě vztáhnout na bytovou potřebu pod písmenem f). O vypořádání společného jmění manželů se nejedná (je svobodný), zřejmě by šlo o vypořádání spoludědiců, má sestru. 

Zaměstnanec (občan Rumunska) požádal v prohlášení na rok 2026 o daňové zvýhodnění na děti (rodné listy a potvrzení druhého z manželů doložil). V cestovním dokladu má uvedeno datum pobytu: od 4. 6. 2025, účel pobytu: trvalý/ permanent residenc. Mohu tomuto zaměstnanci uplatnit daňové zvýhodnění? A prosím, jak by to bylo v případě, že by požádal (občan Ukrajiny), taktéž s trvalým pobytem? Je třeba požádat o daňový domicil?

V roce 2026 končí lhůta pro uplatnění žádosti o provedení ročního zúčtování daňových záloh a daňového zvýhodnění za rok 2025 dne 16. 2. 2026. Do této lhůty je poplatník povinen předložit veškeré doklady, k nimž má zaměstnavatel povinnost přihlédnout při provedení ročního zkúčtování daňových záloh a daňového zvýhodnění. V případě, že nebudou do stanovené lhůty doloženy, provede zaměstnavatel roční zúčtování daňových záloh a daňového zvýhodněnía k pozdějšímu doručení dokladů již nepřihlédne.

Zletilá dcera našeho zaměstnance v září 2024 uzavřela sňatek. Ona i její manžel jsou studenti bez zdanitelných příjmu. Nemají žádné potomky. Náš zaměstnanec uplatňoval v roce 2025 daňové zvýhodnění na vdanou dceru, která se v roce 2025 soustavně připravovala na budoucí povolání. Studium bylo doloženo potvrzením o studiu. Vdaná dcera žije s manželem a otcem ve společné domácnosti. Zaměstnanec nahlásil změnu rodinného stavu své dcery na vdanou až v lednu 2026. Dle mého názoru otci zanikl nárok na uplatnění daňového zvýhodnění na vdanou dceru sňatkem dcery od následujícího měsíce, tj. od 10/2024. Je to tak? O který § zákona o dani z příjmů se mohu opřít, že zaměstnanci zanikl nárok na uplatnění daňového zvýhodnění na vdanou dceru? Nacházím pouze příklady, kdy si zaměstnanec může uplatnit daňové zvýhodnění v případě narození vnuka/vnučky, pokud dítě zaměstnance a manžel dítěte zaměstnance nemají dostatečný příjem pro uplatnění daňového zvýhodnění a mají společnou domácnost se zaměstnancem.

Cizinec (např. občan Indie nebo Bangladéše) přijel do ČR a začal zde pracovat v srpnu 2025 (má povolení k dlouhodobému pobytu jako výzkumný pracovník). Do ČR jej následovala i manželka s malým dítětem (věk 2 roky). Pokud by mi takový zaměstnanec pro účely ročního zúčtování záloh na daň za rok 2025 doložil potvrzení o daňovém domicilu v ČR za období 08-12/2025, mohl by uplatnit celoroční slevu na manželku, nebo by se tato sleva krátila s ohledem na potvrzenou dobu daňového domicilu zaměstnance v ČR? Bylo by pro případné krácení slevy rozhodující i to, že manželka s dítětem přijela za manželem do ČR až s nějakou časovou prodlevou např. jednoho či dvou měsíců? Obdobně, za jaké měsíce roku 2025 by šlo přiznat daňové zvýhodnění na dítě? A mohla bych na základě takového potvrzení o daňovém domicilu (za období 08-12/2025) zaměstnanci přiznat daňové zvýhodnění na dítě i v roce 2026 (od ledna průběžně měsíčně)? Nebo by si musel požádat o nové potvrzení o daňovém domicilu platné k datu vydání např. v lednu či únoru 2026?

Zaměstnanec pracuje na DPP u více společností a pobírá tyto odměny: společnost A, s.r.o. = 11 999 Kč, B, s.r.o. = 11 999 Kč, C, s.r.o. = 5 600 Kč, celkem 29 598 měsíčně, z toho 4 440 Kč je 15% srážková daň. Zaměstnanec na DPP má u společnosti A, s.r.o. podepsané růžové prohlášení a odměna se mu vyplácí v plné výši po odpočtu slevy na poplatníka. Sleva na poplatníka v roce 2026 je ročně 30.840,- znamená to, že z první dohody vyčerpal pouze 21 598 Kč slevy, může si zažádat prostřednictvím daňového přiznání na konci roku o vrácení nevyčerpané slevy na poplatníka ve výši 9 242 za rok z 2. dohody? Nebo je možné i u druhého zaměstnavatele, společnosti B, s.r.o. rovnou odečítat měsíčně 770 Kč jako slevu na poplatníka?

Jako již pravidelně začátkem každého kalendářního roku, též pro rok 2026 došlo k řadě legislativních změn. Abychom vám usnadnili orientaci v tom, co se změnilo a co zůstává stejné, přinášíme vám přehled důležitých údajů (nejen) v pracovněprávní oblasti.

Bude nutné pro JMHZ evidovat údaje o manželovi/manželce i v případě, když zaměstnanec neuplatňuje žádné zvýhodnění a nemá děti a do konce roku 2025 taková evidence nebyla potřeba. Jedná se mi hlavně o to, zda to máme doplnit do evidence?

Zaměstnanec končí pracovní poměr 1. 12. 2025. V průběhu prosince 2025 možná nastoupí do nového zaměstnání. Jak správně udělat, aby si zaměstnanec mohl požádat svého posledního zaměstnavatele o roční zúčtování daní? Na tiskopisu Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti na zdaňovací období 2025 – zaměstnanec u zaměstnavatele, kde končí 1. 12. 2025, na Prohlášení podepíše, že slevu na poplatníka uplatňuje do 30. 11. 2025. Lze zároveň napsat, že Prohlášení na prosinec podepsáno, ale sleva neuplatňována? Nový zaměstnavatel (zaměstnán např. od 10. 12. 2025) slevu uplatní od prosince 2025. Lze takto udělat? Zaměstnanec má v prosinci 2 zaměstnavatele (ne současně), u obou podepsáno Prohlášení, u 2. v pořadí uplatní slevu na poplatníka.

Dítě zaměstnance je od 1. 8. 2025 ve služebním poměru vojáka z povolání. V akademickém roce 2025/2026 je studentem 1. ročníku prezenčního vojenského studia pětiletého magisterského studijního programu na Univerzitě obrany (jak je uvedeno na potvrzení, jedná se tedy o studium na vysoké škole za trvání služebního poměru vojáka z povolání). Může na něho zaměstnanec uplatňovat i nadále daňové zvýhodnění?

Poslanecká sněmovna schválila valorizaci příspěvku na péči v I. a II. stupni závislosti. Díky navýšení získají vyšší podporu děti i dospělí, kteří jsou odkázáni na pomoc druhých. Příspěvek tak bude lépe odpovídat aktuálním potřebám a zachová si svou reálnou hodnotu. Sněmovna zároveň podpořila i zavedení slevy na pojistném pro sezónní pracovníky v zemědělství a změnový zákon k jednotnému měsíčnímu hlášení zaměstnavatele.

Sněmovna schválila také poslanecký návrh ministra Mariana Jurečky na zavedení slevy na pojistném pro zaměstnance v ovocnářství a zelinářství. Sleva ve výši 7,1 % z vyměřovacího základu se bude vztahovat na pracovníky zaměstnané na základě specifické sezónní dohody o provedení práce (DPP), nově definované v zákoně o zemědělství. „Cílem této úpravy je podpořit sektor ovoce a zeleniny, který je výrazně sezónní a v mnoha případech vyžaduje výhradně ruční práci. Navržené opatření má přispět ke zvýšení zájmu o práci v tomto odvětví tím, že pracovníkům zvýší čistý příjem oproti současnému stavu,“ uvedl ministr Jurečka. Zdroj: MPSV  

Nastoupil k nám zaměstnanec, doložil mi rodné listy 6 dětí, 4 jsou jeho vlastní a 2 jsou jeho vnuci, kde doložil soudní rozhodnutí o svěření dětí do pěstounské péče babičky, zároveň mám na tyto 2 děti "dohodu o výkonu pěstounské péče", kde osoba pečující je babička (manželka našeho zaměstnance). Považují se takovéto děti za vyživované a může si dědeček může uplatnit daňové zvýhodnění na ně (babička nepracuje, je s dětmi doma - mají 3 roky), i když jako pečující osoba je uvedena babička? Pokud si je do daní uplatnit může, co mi ještě musí doložit - mám rodné listy, dohodu o výkonu pěstounské péče. Zaměstnanec má exekuce - považují se i tyto děti v pěstounské péči za vyživované osoby pro potřeby exekucí? 

Nezletilému dítěti, které je držitelem průkazu ZTP/P, byl zpětně přiznán invalidní důchod III. stupně k datu 2.9.2024. Dítě dosáhlo 18 let věku 24.7.2025. V jaké výši má (měl) rodič nárok na daňové zvýhodnění od 1.10.2024 do 31.7.2025?