Pracovní cestou pro účely cestovních náhrad je též cesta zaměstnance mimo jeho pravidelné pracoviště. Jak se pravidelné pracoviště pro tento účel určuje a za jakých podmínek může dojít k jeho změně?

Osobám, organizacím, dokonce i vládám bývá občas vytýkána „špatná“ komunikace. Ta je často chápána jako drobná vada na kráse, kterou lze bez větších problémů překonat. Špatná komunikace je však občas vědomá a záměrná, a je-li tomu tak, pak drobností není. Představuje totiž daleko vážnější, „systémový“ problém. Není jen „špatná“, ale i hluboce a trvale škodlivá. Článek se zabývá nejčastějšími podobami a příčinami škodlivé komunikace i tím, proč tato komunikace jejím aktérům škodí, a jak jí předejít.

Problematika zdravotní péče a zdravotního pojištění je složitá a liší se hlavně tím, zda se v rámci pohybu osob mezi jednotlivými státy jedná o výdělečnou, nebo nevýdělečnou činnost v zemích Evropské unie a v dalších zemích, postupujících podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009, nebo o takový pobyt v ostatních zemích. Proto bude v dalším textu důležitým kritériem právě posouzení situace, kdy český občan vyjíždí do zahraničí buď za účelem výkonu výdělečné činnosti, anebo naopak v situaci, kdy při takové cestě předmětem jeho zájmu výkon výdělečné činnosti primárně není.

Systém veřejného zdravotního pojištění je založen na principu, kdy plátci pojistného odvádějí do tohoto systému povinné platby pravidelně každý měsíc. Tato základní povinnost je podmínkou pro zajištění jeho bilanční vyrovnanosti neboli zdravotní pojišťovny musejí mít na tzv. příjmové stránce dostatečné zdroje na úhradu zdravotních (hrazených) služeb, poskytnutých a následně pak vykázaných jejich smluvními partnery – poskytovateli, což jsou nemocnice, soukromí lékaři, lázně, ozdravovny apod.

Také v letošním roce připomínáme zaměstnavatelům povinnost vyhotovit a předložit evidenční list důchodového pojištění (dále jen „ELDP“), která vyplývá z ustanovení § 38 odst. 4 a § 39 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb. “). ELDP je základním dokladem, jímž se pro účely důchodového pojištění prokazuje získaná doba důchodového pojištění, výše dosaženého vyměřovacího základu a dob vyloučených, tj. dob, které se pro účely zjištění průměrného výdělku vylučují.

Již opakovaně jsme se na stránkách tohoto časopisu vyjadřovali k problematice přiměřených opatření pro osoby se zdravotním postižením.1) Rozebírali jsme při tom judikaturu Nejvyššího soudu a byli jsme relativně kritičtí, neboť podle našeho názoru aspekt přiměřených opatření Nejvyšší soud dlouhodobě přehlížel. Konkrétně jsme měli výhrady zejména k ustálenému závěru judikatury Nejvyššího soudu, že pokud nemůže zaměstnanec konat dosavadní práci ze zdravotních důvodů, je vždy zcela na volbě zaměstnavatele, zda zaměstnance propustí, nebo převede na jinou vhodnou práci, i když pro něj takovou práci má.

Zákonná definice práce přesčas je obsažena v § 78 odst. 1 písm. i) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákoník práce “), přičemž abychom vůbec mohli hovořit o vykonané práci jako o práci přesčas, je podstatný nejen příkaz či souhlas zaměstnavatele, ale zejména to, že se jedná o práci konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu. Největší význam tato podmínka má v případě zaměstnanců s kratší pracovní dobou, kdy se o práci přesčas nejedná do okamžiku, než odpracovaná doba přesáhne stanovenou týdenní pracovní dobu. Za další zásadní definující rys by bylo možno označit i mimořádný charakter práce přesčas, jež nemá být, jak plyne z § 93 zákoníku práce , který upravuje zejména přípustný rozsah práce přesčas, běžnou formou zajištění činností zaměstnavatele; tím méně ve vztahu ke konkrétnímu zaměstnanci.

V rámci kolektivního vyjednávání se zaměstnavatelé často setkávají s požadavkem či prosbou odborové organizace, aby jí byl poskytnut dar, a to na různé účely. Ať je to podpora vlastní činnosti, podpora akcí, které odborová organizace pro zaměstnance organizuje, či přímo podpora samotných zaměstnanců, kdy odborová organizace zaměstnance oceňuje například za pracovní výročí, poskytuje jim dárek k významnému životnímu výročí atd. Jak je takovýto dar vlastně právně upraven a jaké má daňové dopady, zejména s ohledem na nově účinný konsolidační balíček?